Diskuze: Nenasytní developeři? Na novém bytě nejvíc vydělá stát

Jan Amos|9. 10. 2018 23:54| reakce na Jan Altman - 9. 10. 2018 10:08

Ono bohužel to generování nových peněz ČNB nekončí, ačkoliv se o tom moc nemluví.

Zahraniční matky našich bank (KB - Societe Generale, ČSOB - KBC. ČS - Erste...) ukládají své peníze do tuzemské koruny a ty pak dceřinky deponují do ČNB. Ta jim za to vyplácí repo sazbu, kterou tak ochotně zvyšuje - čeká se nyní na 4. hike v řadě. Tento úrok pak ČNB splácí komerčním bankám generováním nových peněz. A je jedno, zda jej splácí ve formě dluhopisů nebo v měně.

Zahraniční zadluženost ČR, kterou pan Fuld vehementně popírá, je nyní historicky nejvyšší - zvyšování sazeb ČNB není důsledkem, ale spíše jeho příčinou. 2 týdenní repo sazba se zvašuje (ČNB ji platí komerčním bankám), úroková sazba na běžných účtech, které komerční banky platí svým klientům, neznámo proč se tohoto zvyšování neúčastní.

https://twitter.com/LukasKovanda/status/1042805604144828417

Jan Altman|9. 10. 2018 13:51| reakce na Richard Fuld - 9. 10. 2018 12:21

Tzn. zkráceně: banky samozřejmě intervence nepotřebují k tomu, aby mohly více půjčovat na nemovitosti. Ale obyvatelé ti intervence vnímají jako snahu snížit kupní sílu koruny, vyvolat inflaci. A poměrně logicky se proti tomu chrání investicí do něčeho hmotného, co navíc může nést nějaký výnos (nájem). Nakolik je to moudré zde nemá cenu řešit, ale prostě to tak funguje a géniové z ČNB by o měli vědět. Místo toho ale ČNB ten nemovitostní boom dále podporovala dalšími instrumenty (např. uměle nízké úroky, pod inflací).

Teď to začne (trochu) chladit: kosmetickým zvyšováním úrokových měr a byrokratickým omezením výše hypotéky. Teď, když cyklus pravděpodobně již prošel svým vrcholem. ČNB (stejně jako všechny CB) tak dělá opak toho, čím se zašťiťuje - cyklus nevyrovnává, ale prohlubuje. Nesnižuje, ale zvyšuje jeho amplitudu. V době největšího boomu stlačí úroky k nule a umožní stoprocentní hypotéky. Po konci boomu začne zpřísňovat a utahovat. Ale hlavně že jí máme, co bychom si bez ní počali.

Podle mě (aniž bych to považoval za ideální či morálně správné řešení) by bylo daleko jednodušší, levnější a účinnější, kdybychom místo CB měli jednoduchý algoritmus, který by třeba zvýšil peněžní zásobu o 5% každý rok (bez ohledu na fázi cyklu, kterou stejně CB zjevně neumí rozpoznat) a těch 5% třeba rozdal penzistům, nebo formou základního příjmu všem lidem (a banky by směly půjčovat jen úspory jiných, nevytvářet nové peníze). Aspoň by to bylo jasně předvídatelné a také spravedlivé (nové peníze by se dostávaly rovnoměrně ke všem, ne jen k vyvoleným).
Jenže to by si pak centrální bankéři nemohli stavět paláce, jezdit limuzínama, tvářit se důležitě, chodit na rauty, atd...

Jan Altman|9. 10. 2018 13:42| reakce na Richard Fuld - 9. 10. 2018 12:21

Ano, je to tak, že banky na nákup půjčují peníze, které za tímto účelem "nově vytvoří". Takže třeba na 1000 volných nemovitostí mohou půjčit 5000 lidem, ti se pak o ně přetahují a cena letí nahoru.

Uměle nízké úrokové sazby, měnové intervence a další kroky podle mne tu poptávku po bytech zvyšují. Na trhu není mnoho instrumentů, které by přebíjely oficiální (natož reálnou) inflaci. (I) díky zásahům ČNB nedávají tradiční instrumenty typu státní dluhopisy či termíňáky vůbec smysl a pokud někdo chce alespoň dorovnat inflaci, musí investovat rizikově - což pro mnoho obyčejných lidí je právě nemovitost. K tomu vidí, jak posledních X let jdou jen nahoru a usuzují, že to bude i pokračovat. A tím, že se do nemovitostí hrnou, tak ten růst zpětnovazebně podporují. Až to jednou zase krachne - vy budete říkat, že za to mohou zlí kapitalisté a ne hodný stát a jeho moudrá centrální banka.

Richard Fuld|9. 10. 2018 12:21| reakce na Jan Altman - 9. 10. 2018 10:08

Až na nějaké detaily lze souhlasit s tím, co zde píšete o intervenci. A je také zjevné, že z toho Vašeho příspěvku nikde neplyne, že by snad intervence byly příčinou růstu objemu peněz investovaných do nemovitostí! A je to proto (jak správně píšete), že banky žádné intervence k tomu, aby půjčovaly peníze na nákup nemovitostí nepotřebují.

Jan Altman|9. 10. 2018 10:08| reakce na Richard Fuld - 9. 10. 2018 08:35

Ano, komerční banky žádné intervence nepotřebují a vytvářejí si nové peníze samy.

Přesto intervence nemohly být bez důsledků. Ten na kurz je zjevný. ČNB intervenovala v objemu 2 biliony korun. 2 tisíce miliard - to je docela dost. A jak ta intervence technicky probíhala? ČNB si naklikala 2 biliony CZK, ty směnila za EUR a za ty nakoupila např. dluhopisy zemí eurozóny. Které mají výnos pod oficiální (natož pak reálnou) inflací. A které budou mít cenu nula, pokud se eurozóna rozpadne. A dost pochybnou cenu budou eurové rezervy mít i v okamžiku našeho případného vstupu do eurozóny. Zkrátka členové vedení ČNB šli jednak na ruku kamarádům z exportérské loby a jednak pomohli (nákupem dluhopisů zemí eurozóny) ECB se zachraňováním EZ a zajistili si tak šanci na pokračování kariéry ve Frankfurtu či Bruselu.

Další aspekt je ten, že zahraniční spekulanti postupovali tak trochu opačně. Protože ČNB jim nastavila zajímavé podmínky: nakupte korunu za 27, může jen posilovat (až skončí intervence). Jenže ona moc neposiluje - ty 2 intervenční biliony se nad námi stále vznášejí. Naopak - až přijde další recese a jako obvykle měny periferních států začnou padat, koruna dost možná začne padat ještě daleko rychleji, protože spekulanti držící korunu (a čekající na její posílení) ztratí nervy, budou minimalizovat ztráty.

Jsme zkrátka v rukou monopolistické ČNB a musíme snášet experimenty té podivné party připomínající politbyro.

Richard Fuld|9. 10. 2018 08:35| reakce na Jan Kopecký - 8. 10. 2018 11:15

Banka žádné peníze pocházející z intervencí ČNB nepotřebuje. Banky, když půjčují peníze, tak půjčují vždy z brusu nově v okamžiku poskytnutí úvěru vytvořené peníze. Navíc, při devizových intervencíh žádné nové peníze nevznikají.

Jan Altman|8. 10. 2018 13:01| reakce na Michal Weinfurtner - 8. 10. 2018 12:36

Tak tak. I když takové hlasování je možná o 7% méně odpudivé, než když si většina žen + chlapů nad 26 odhlasuje, že menšina mladých zdravých kluků musí do otroctví (být tam, kde být nechtějí a dělat tam, co dělat nechtějí) - jít na povinnou vojenskou službu (případě je poslat rovnou někam umřít).

To s tou výstavbou je holt takové, jako když si většina podprůměrných odhlasuje, že jim ta menšina schopných má platit školy a nemocnice.

V této souvislosti mne udivuje, že nikomu nepřijde divné to tradiční povykování médií nad "kupčením s hlasy" v obecních volbách. Že si třeba na nějaké vesnici někdo nastěhuje do svého penzionu 20 přespolních bezďáků a dá každému litr za to, že ho půjdou zvolit do zastupitelstva.
O kolik to je horší, než když někdo ve volební kampani uplácí takto: "penzisti zvolte mě, přidám vám litr"?
Podle mne daleko horší je to druhé, protože tam ten politik na to uplácení voličů používá CIZÍ peníze, kdežto v tom prvním případě SVOJE.

Boris Otokar Hodlak|8. 10. 2018 12:47

Developer, stavební úředník a občan sedí u stolu. Občan vytáhne balíček deseti sušenek, stavební úředník si devět nacpe do pusy a prská: "Bacha na developera, chce ti sežrat sušenku!"

Michal Weinfurtner|8. 10. 2018 12:36

Jo jo, je to přesně tak jak píše Jan Altman. Připomíná mi to ten příběh ze Švýcarska, kde lidé v referendu těsnou většinou odhlasovali stavební uzávěru pro rekreační chaty. Ti co chatu už mají zakázali těm co jí nemají, si novou postavit. Jak demokratické a dementní.

Myslím si, že za příčinami vysokých cen bydlení lze hledat z velké části zájmy těch, kteří v minulosti nakoupili byty jako investici a nyní se velmi snaží své investice ochránit, pomocí síly státu.

Jan Kopecký|8. 10. 2018 11:15

Těch 2,05 bilionu korun z intervencí se musí někde objevit, a hádal bych, že i ony jsou jednou z výrazných příčin růstu cen nemovitostí zjm. v Praze ("investiční byty"). Z tohoto pohledu bych nazval omezování úvěrů na bydlení ze strany ČNB, odůvodněné riziky na trhu nemovitostí, čirým pokrytectvím. Občané - daňoví poplatníci ČR zaplatí účet za intervence dvakrát - nejen inflací, ale i ztížením či prakticky nemožností získat vlastnické bydlení určitými skupinami obyvatelstva. Jako by nestačila samotná výše zdanění!

Jan Altman|7. 10. 2018 17:43

Že za růst cen nemovitostí mohou extrémně levné peníze, to vám profesor Julda rychle rozmluví.
A že by za to mohl stát a jeho regulace, to vám rozmluví i další místní státofilové.


Milan Roček: "Předně – stát tu není od toho, aby sám pořád pomáhal. Jeho úkolem je vytvořit prostředí, ve kterém nenastanou situace podobné té dnešní."
Jako že tedy stát tu je od toho, aby řešil problémy, které by bez něj nevznikly?
No tak teď už jsem také přesvědčen, že bez státu by nastalo megapeklo :-)


Zkusme sa na výstavbu nových domů a bytů podívat pohledem skalního demokrata. V jeho vlhkém snu o povolení další výstavby rozhodují hlasováním ti, kteří již v daném místě bydí, kteří již nemovitost vlastní.
Pomineme absurditu demokracie - tedy otázku, v jak velkém okolí (1km? 10km? 100km? 1000km? 10000km? PročZrovnaTolik?) by ještě lidé měli mít právo hlasovat o tom, zda se v jejich akčním rádiu smí stavět.
A zaměříme se čistě na motivace těch, kteří již v daném okolí bydlí, povolovat další bytovou výstavbu. Podle mne ji mají prakticky nulovou:
- nemají zájem žít na staveništi
- nemají zájem o růst dopravního zatížení (více aut v okolí, nacpanější autobusy či metro, větší hluk)
- nemají zájem, aby z louky, kam si zvykli chodit s dětmi či s pejskem, najednou byly bytové domy
- čím více nových bytů, tím nižší cena. Čím menší nová výstavba, tím vyšší tržní cena bytů těch, kteří je již mají

TO PROTO v různých referendech a místních volbách vyhrávají strany s hesly: ZAMEZÍME další vystavbě