Předplatné časopisu
Finmag do schránkyPředplatit časopis

Diskuze: Tři filmy, které vám pomůžou pochopit, jak se v roce 2008 zhroutila ekonomika

Přihlášení do diskuze

Příspěvek, který se vám nejvíc líbí

Ty filmy jsou prima, ale nijak neodhalují skutečné příčiny krize. Zaměřují se spíše na důsledky či na ne úplně podstatné průvodní jevy.

Problémy totiž rozhodně nezačaly pádem Lehmanů.
Důvody pro krizi se kumulovaly mnoho let předem a kdyby nepadli Lehmani, padlo by něco jiného. Je dost ku škodě věci si krizi personifikovat a projektovat ji do takových symbolů.

Freddie Mac a Fannie Mae nevznikly den před jejich záchranou/znárodněním. Fungovaly dlouhá léta a deformovaly tržní prostředí v oblasti hypoték. Toto prostředí obecně deformovala oficiální státní politika "vlastní barák je lidským právem každé socky". Úvěrový boom byl hnán směrem dolů uměle zmanipulovanými úrokovými sazbami a měnovou expanzí (tedy FEDem). Tlakem na banky, aby podporovaly růst ekonomiky a výstavbu domů poskytováním úvěrů. A samozřejmě je na vině i sám "core" princip bankovnictví částečných rezerv kde, maximální množství poskytnutelných úvěrů není nijak limitováno objemem úspor. Nezáleží na tom, kolik peněz banky mají (od střadatelů), neomezeně si mohou půjčit všichni, pokud jim úrok přijde dostatečně motivující/výhodný (a on je - díky centrálnímu plánování ze strany FEDu). Banky si peněz na úvěry mohou vytvořit (ze vzduchu) neomezeně mnoho, nemusí si vybírat TOP-X nejbonitnějších klientů a jejich TOP-X nejpromyšlenějších a nejrentabilnějších projektů.

Když je všude záplava nových peněz, lidé je hromadně cpou do nemovitostí (když je úrok 1-2pct, ale nemovitosti dlouhodobě dobu rostou o 8-15pct ročně), případně je nastrkají různým "vlkům z vólstrýtu", aby jim zajistili výnos nad reálnou inflací (protože úrok v bance či výnos dluhopisu je směšně nízký - díky manipulaci FEDu). Když je výnos z relativně bezpečné investice pod reálnou inflací, tak se zkrátka musí více riskovat :-(

Nahlásit
+30
+
-

Příspěvek, který se vám nejvíc nelíbí

Freebanking by byl jen obrovský chaos, který by měl dalekosáhlé negativní následky oproti následkům, jež by mohly teoreticky nastat z důvodu údajného násilí při prosazení systému účetních peněz. Účetní peníze vnímá jako nemístné násilí jen pár podivínů Vašeho typu. Drtivá většina lidé řeší skutečné problémy.

NahlásitZobrazit komentovanou zprávu
-6
+
-

Ano. Je to velmi elegantní a téměř dokonalý systém. :-)

NahlásitZobrazit komentovanou zprávu

-1
+
-

Hoši,
toto je typický príklad terminologického chaosu. Najsprávnejšie by fiat money mali byť "prikázané peniaze" a v tomto zmysle sú de facto aj razené mince fiat money. Symbol moci je na nich obvykle vyrazený. Na toto dobre poukázal Graeber.
Dnešná mena by sa správne mala nazývať fiat-fiduciárny prostriedok, alebo fiat-IUO, alebo účtovný-fiat. V praxi sa samozrejme používa "peniaze", ale finančníci tým myslia účtovnú pohľadávku na majetok banky.
V každom prípade, je to poriadny chaos.

NahlásitZobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Jasné.
Už som si to dal dokopy. Áno, účtovne je to dokonalé. Hlavne, ak nejde o nejaké "kreatívne účtovníctvo", ale aj v ňom by sa dalo hovoriť v určitom zmysle o dokonalosti.
Aj moja poznámka je správna v tom, že tie "moje peniaze" sa naozaj nepohybujú z pokladne do pokladne, ale na rezervných účtoch v CB.

NahlásitZobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

"Prekvapuje ma to, že prevod na môj účet sprevádza odpovedajúci pohyb na rezervný účet banky."

Na tom ale není nic překvapivého. Proti toku peněz z vkladového účtu jednoho klienta banky na vkladový účet jiného klienta obvykle teče nějaké zboží nebo služby nebo jiné statky. A stejně tak uvnitř mezibankovního systému teče proti onomu toku peněz z účtu na účet i likvidita bank u nichž dochází k odlivu nebo přílivu peněz na vkladových účtech.

Když si to poskládáte krok za krokem, jak probíhá vypořádání platebního styku v CERTISU, tak Vám to přijde jasné, srozumitelné a možná i dokonalé. :-) Je na to třeba ale nahlížet dynamicky, protože pohledy na jednotlivé kroky toho procesu budou vždy rozvahy účastníků v nerovnováze. Jde ale o to, že po uzavřeném cyklu vypořádání převodu jsou všechny rozvahy zase na 100% v rovnováze.

NahlásitZobrazit komentovanou zprávu

+0
+
-

Nesmysl. Pokaždé tímto svým přirovnání dokonale prokážete, že fungování současného bankovního systému vůbec, myslím skutečně VŮBEC! nerozumíte. :-) Už mě unavuje pořád Vám tu opakovat, v čem přesně a jak moc se mýlíte. Nastudujte si to, pak se podívejte na sebe do zrcadla a zastyďte se.

A ještě jednu kontrolní otázku? Proč by si banka půjčovala peníze na nákup čehokoliv od jiné banky, když může ty peníze rovnou připsat prodávajícímu přímo na jeho účet? K tomu, co popisujete banka nepotřebuje žádnou jinou banku jako kumpána. :-)

Můžete zde šermovat absurdními konspiračními bláboly, ale na realitě, to nic nezmění.

NahlásitZobrazit komentovanou zprávu

-2
+
-

SUPER!!! Právě jste uvedl krásný příklad jak by asi (ne)fungoval ten Váš freebanking. :-)

NahlásitZobrazit komentovanou zprávu

-2
+
-

Můj příklad se od všední reality vašeho systému liší jen v jedné podstatné věci.

Já si s bráchou navzájem tu miliardu (vytvořenou z ničeho) půjčit nesmím.

Dělat takové věci smí jen členové kartelu vybraných komerčních bank vedeného centrální bankou.

Což je samozřejmě přitěžující a ne polehčující okolnost.

Ale ukazuje, že kdyby zde byla nějaká rovnoprávnost (a ne privilegia pro vyvolené), tak váš systém fungovat nebude, rychle pojde na hyperinflaci.

Můžete zde házet různé floskule, citovat oficiální režimní učebnici občanské nauky, ale v reálu (jako vždy) jede jen o to, aby skupina privilegovaných mohla nerušeně ožebračovat většinu společnosti.

NahlásitZobrazit komentovanou zprávu

+3
+
-

Lžete. Uvádím i jiné příklady jak ten váš suprsystém funguje:
- Půjčím svému bratrovi miliardu a on zase půjčí miliardu mě.
- Na začátku jsme měli oba prázdnou kapsu, teď každý z nás má disponibilní miliardu
- A k tomu samozřejmě každý z nás má na druhé straně rozvahy závazek tomu druhému miliardu vrátit
- Jelikož se ale s bráchou máme rádi, tak jsme si splatnost stanovili na 40 let (ne, není to mnoho, v mnoha zemích s fiat systémem jsou třeba i stoleté hypotéky či stoleté vládní dluhopisy) a úrok si dali 1% (ale to jsme žabaři, taky jsme si mohli dát nula či minus pět - tak příště).
- Za tu disponibilní miliardu si každý z nás koupí nemovitosti (a bude je pronajímat), akcie, korporátní dluhopisy a pár pěkných derivátů
- Díky tomu, že jsme zvýšili objem peněz v ekonomice (tedy i poptávku po nemovitostech), ceny půjdou nahoru (takže nutně vyděláme - i bez nájmu a dividend z nakoupeného majetku, to je další bonus navíc)
- Sami jsme totiž stihli nakoupit rychle, ještě za ceny nezohledňující ten vzrostlý objem peněz

Je to super, ne?

NahlásitZobrazit komentovanou zprávu

+4
+
-

Je to rozsiahla problematika a hlavne komplikovanejšia, ako som čakal. Medzi Targetom a Certisom asi nebude zásadný rozdiel.
Prekvapuje ma to, že prevod na môj účet sprevádza odpovedajúci pohyb na rezervný účet banky. Vyzerá to tak, že moje peniaze sú vlastne na účte v CB a odtiaľ sa vlastne presúvajú. Depozit na mojom účte je vlastne pre banku len záväzkom, ale likvidita je v CB, ak správne uvažujem. Lenže takto si banka vykryje "umelo" svoj záväzok (pasívum) voči mne. Nevidím v tom veľkú logiku.
Z toho ďalej vyplýva, že minimálne rezervy vlastne nikdy nemôžu byť nulové. S výnimkou nejakého krízového stavu.

NahlásitZobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

V takové situaci musí banka, z níž vklady klientů odtekly, sehnat chybějící likviditu na mezibankovním trhu (nebo od centrální banky). Banka do níž vklady natekly má po vypořádání převodu naopak likvidity nadbytek. Bance do které natečou vklady klientů, se zvýší pasiva o přiteklé vklady a současně se jí zvýší o tutéž částku objem likvidity držené na rezervním účtu u centrální banky. Vypořádání převodu probíhá v reálném čase. Banka pak může získanou likviditu nabídnout ostatním bankám na mezibankovním trhu, nebo ji nechat ležet na rezervním účtu.

Výše uvedené je jen hrubé nastínění toho, jak to celé probíhá. Pro úplnou představu je optimální nastudovat, jak funguje systém CERTIS, který je založen na poskytování vnitrodenních bezúročných úvěrů centrální bankou.

www.cnb.cz/cs/platebni_styk/certis/certis_popis.html

NahlásitZobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Banky získávají chybějící likviditu primárně na mezibankovním trhu, kde banky nadbytečnou likviditu nabízí a banky s chybějící likviditou ji poptávají za výrazně lepších podmínek, než kdyby nadbytečnou likviditu ukládaly na rezervní účet u centrální banky, nebo pokud by si banky půjčovaly chybějící likviditu od centrální banky. Je to výhodné pro obě strany (pro banku s nadbytečnou likviditou i pro banku s chybějící likviditou). Avšak v krizových situacích, kdy si banky nevěří, dochází často k tomu, že banky přebytečnou likviditu nechávají ležet na rezervních účtech vedených centrální bankou a banky, kterým likvidita chybí, si likviditu půjčují od centrální banky (žádná obchodní banka jim v této situaci likviditu nepůjčí). V takovém případě banky akceptují nižší úrokové výnosy/vyšší úrokové náklady, a to z důvodu obav ohledně dopadů kreditních rizik, jimž jsou vystaveny ve vztahu k ostatním bankám. Jinými slovy obchodní banky se v takových situacích snaží, aby jejich dlužníkem byla především centrální banka a aby minimalizovaly své expozice vůči ostatním bankám. Žádná banka totiž neví, která banka bude tou, kterou nechají politici a centrální banka padnout "pro výstrahu" (jako tomu bylo v případě Lehman Brothers).

NahlásitZobrazit komentovanou zprávu

-1
+
-

P.s.
Už viem. Ja som mal na mysli všetky vklady, t.j. aj bezhotovostné. Ide vlastne o prevod, ale používa sa všeobecne termín depozit. Vtedy má banka záväzok, ale nemá voči nemu (napr. do večera) žiadne aktívum. Čo v takom prípade prevedie na svoj rezervný účet?

NahlásitZobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Toto je veľmi elegantné,
ale prečo sa všade stretávam s predstavou a presvedčením, že prebytky na vkladoch prevádzajú banky automaticky na svoje rezervy v CB. Podľa všetkého neexistuje taká účtovná potreba a ani právna povinnosť. S výnimkou povinných rezerv. Banka môže teoreticky držať v svojej pokladni aj miliardy.
Dobre tomu rozumiem?

NahlásitZobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Tak na ignorování reality a logiky a slepé fanatické prosazování libertariánské ideologie jste tady odborníkem Vy a pan Altman. Kandidatura na cenu Český Lysenko by tak náramně slušela právě vám dvěma. :-)

NahlásitZobrazit komentovanou zprávu

-4
+
-

1.
Vložíte na svůj vkladový účet 1 milion korun v hotovosti.
Banka ho připíše do svých pasiv na Váš vkladový účet a současně naroste na straně aktiv zůstatek na pokladně banky (navýší se o vložený milion v hotovosti).

Banka milion v hotovosti převeze do centrální banky. Zůstatek v pokladně banky klesne o milion, aktiva banky klesnou o milion. Současně však centrální banka připíše bance na její rezervní účet milion a aktiva banky se o připsanou částku zase zvýší. Celkový objem aktiv banky se tak nezmění. Na straně pasiv rovněž nedojde ke změně.

Současně centrální bance na straně aktiv vzroste o milion zůstatek hotovosti v pokladně centrální banky a zároveň jí na straně pasiv o milion vzroste vklad banky na rezervním účtu. Aktiva i pasiva vzrostla shodně o milion.

V podrozvaze se nic nemění. Není třeba ani žádné REPO.

2.
Jiná banka požádá o přeměnu likvidity na jejím rezervním účtu na hotovost ve výši 1 milion. Centrální banka tedy odepíše bance z rezervního účtu 1 milion a současně předá bance milion v hotovosti. V účetnictví banky se to projeví poklesem aktiv v podobě rezerv držených u centrální banky a současným navýšením aktiv v podobě hotovosti držené na pokladně banky. V účetnictví centrální banky dojde k poklesu na straně aktiv (ubyl milion v hotovosti na pokladně) a současně se sníží pasiva banky (ubyl milion z rezervního účtu oné banky).

Nikdo nezbohatl, nikdo nepřišel o majetek, peněžní zásoba je stále stejná. Pokud by v celém bankovním systému proběhly pouze uvedené operace, pořád zde máme pouze proměnu Vašeho jednoho milionu korun v hotovosti na 1 milion korun na Vašem účtu a následnou proměnu 1 milionu hotovosti banky na jeden milion likvidity na rezervním účtu banky. Pokud na rezervním účtu banky přibyl milion, pak toliko v důsledku toho, že banka proměnila svoji pokladní hotovost na likviditu na rezervním účtu (hotovost odevzdala centrální bance). V ekonomice ale žádné peníze zjevně nepřibyly a rozvahy všech zúčastněných zůstávají v rovnováze. V podrozvahách se nic neděje a žádné repo operace nejsou třeba.

NahlásitZobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Fiat money jsou peníze, které z definice vznikají z ničeho. Typicky pan Altman (zdejší pravidelný přispěvatel) uvádí jako příklad emise fiat money situaci, kdy si Franta na své tiskárně natiskne peníze. Jde tedy o papírové peníze, které mají hodnotu papíru, na němž jsou vytištěny a jež nejsou spojeny s žádným závazkem jejich emitenta. Fiat money je tedy zcela absurdní a chybný koncept, který za peníze označuje i papírky používané ve hře Monopoly.

Naproti tomu účetní peníze vznikají jako závazek dlužníka, který si nově vzniklé peníze půjčuje od banky. Nelze tedy tvrdit, že účetní peníze vznikají z ničeho, protože dluh, z něhož vznikají nelze označit za NIC. Peníze zde vznikají společně s dluhem. Tytéž peníze tak v jeden okamžik někdo vlastní a někdo jiný je bance dluží (to platí kromě okamžiku vzniku peněz, kdy jeden subjekt bankou půjčené peníze současně vlastní i dluží). Kromě závazku dlužníka zde existuje rovněž majetek poskytnutý dlužníkem do zástavy bance. Nad rámec podložení peněz dluhem dlužníka je zde tedy navíc utvrzení uvedeného závazku zastavením fyzického majetku dlužníka bance. Z výše uvedených důvodů tedy nelze účetní peníze označovat v podstatě pejorativním pojmem fiat money.

NahlásitZobrazit komentovanou zprávu

-2
+
-

oprava: fiat money

NahlásitZobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Pan Fuld je takový ekonomický Lysenko. Účetními penězi myslí to, čemu všichni ostatní říkají fait money.

NahlásitZobrazit komentovanou zprávu

+2
+
-

Vďaka. Čiže:

1. Vložím na účet 1 milión. Ceteris paribus. Banka ho prevedie na svoj účet v CB. Na mojom účet svieti mil. Aké peniaze previedla banka ??? Je to v podsúvahe? Je to sterilizačné REPO?

2. CB prevedie tento mil. na účet inej KB. Na účte mojej banky bude svietiť milión. Na účte inej banky pribudne milión. Vystaví jej CB krátkodobé REPO? Má CB tiež podsúvahu?

NahlásitZobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Účetní peníze bez pochyby nejlepším prostředkem směny, který byl vynalezen, takže by se používaly jako prostředek směny. Zlato je (možná) dobrým uchovatelem hodnoty, tak by se používalo jako uchovatel hodnoty (investice). A jsme u současného ideálního stavu, kdy penězi jsou účetní peníze a zlato je komoditou, do níž je možno peníze investovat. Win, win.

NahlásitZobrazit komentovanou zprávu

-2
+
-

Reálná brzda = neochota lidí používat emitované peníze? No to je stejné jako byste napsal, že brzda spočívá v tom, že ekonomika zkrachuje, protože pokud lidé odmítnou používat v dané době emitované peníze, nic jiného než krach nenásleduje. Děkuji pěkně za takovou brzdu. To už se mi tedy víc líbí QE.

NahlásitZobrazit komentovanou zprávu

-2
+
-

Tohle je přece otevřená podpora podvodného frakčního bankovnictví. :-) Když tomu dáte nálepku freebanking, nic tím nezměníte. A v článku se tak nějak zapomnělo zmínit praktiky označované jako Wildcat banking, jež byly praktikovány právě v tom Vašem zlatém věku freebankingu. Článek jen kulantně zmiňuje státní regulaci, která těmto velmi nekalým praktikám zabránit. Autor tuto regulaci označuje za škodlivou => implicitní souhlas s Wildcat bankingem. Tenhle "freebanking" by vyhovoval jen šmejdům, kteří by velmi účinně a v podstatě legálně oškubávali lidi o jejich úspory.

Pro jistotu cituji, jak pan Tětek pojal implicitně problematiku Wildcat bankingu: "Bankovní systém dané doby přesto trpěl několika závažnými problémy, vyplývajícími ze státní regulace budování poboček jednotlivých bankovních společností...." Za problém je zde vydávána státní regulace, nikoliv absurdní praktiky bank, které zřizovaly pobočky bank v těžko přístupných místech, aby zabránili držitelům bankovek v požadování jejich směny na měnový kov. To je samozřejmě zcela absurdní náhled na věc ze strany pan Tětka, doslova oblbování lidí.

NahlásitZobrazit komentovanou zprávu

-4
+
-

Pojem peníze sám o sobě je dosti komplikovaný. Pokusím se tedy vnést trochu světla. Nejprve došlo k tomu, že za peníze byly označeny některé universálně směnitelné komodity, které sloužily k barterové (nikoliv peněžní) směně. Typicky zlato a stříbro. Následně vznikl pojem komoditní peníze, které byly často označovány jako peněžní substituty. Šlo o bankovky "kryté" zlatem, které představovaly závazek emitenta bankovky tuto směnit za předem danou hmotnost daného měnového kovu. V další fázi (označované jako frakční bankovnictví, bankovnictví částečných rezerv...) došlo k tomu, že vedle sebe současně existovaly komoditní peníze a peníze, které nebyly "kryty" měnovým kovem. Tyto kovem "nekryté" peníze se nazývají různě. Bývají nazývány jako FIAT money, jako fiduciární peněžní prostředky, žirové peníze, dluhové peníze nebo účetní peníze. Označení účetní peníze považuji za nejpřiléhavější. Tento smíšený systém byl zjevně neudržitelný a na hraně (možná i za hranou) podvodu.

Současný peněžní systém (od roku 1971) je založen výhradně na účetních penězích. Nicméně mentalita drtivé většiny lidí a dokonce i slovutných ekonomů ustrnula v prostředí peněz komoditních. Aplikace principů platných pro komoditní peníze na peníze účetní pak vede ke zcela nesprávným ekonomickým závěrům a totálnímu zmatení lidí.

A co to tedy jsou účetní peníze? Stejně jako v případě komoditních peněz jsou účetní peníze nositelem závazku. Komoditní peníze představovaly závazek emitenta směnit tyto peníze za určité množství kovu. Účetní peníze představují závazek dlužníka splatit svůj dluh vůči bance, která mu peníze půjčila. Účetní peníze totiž vznikají v obchodních bankách tak, že jsou půjčeny nebankovnímu subjektu. Každou existující korunu, dolar, euro... tak vždy někdo vlastní a někdo jiný ji současně dluží. Banky tyto závazky a pohledávky zachycují ve svých účetních knihách a dbají na to, aby dlužníci své dluhy splatili. Namísto krytí zlatem jsou účetní peníze kryty závazky dlužníků, kteří musí dlužné peníze vydělat a ve splatnosti je vrátit bance. Účetní peníze tak vznikají při tom, když banka peníze půjčuje dlužníkovi a zanikají v okamžiku, kdy dlužník svůj dluh splatí. Je zjevné, že účetní peníze představují velmi dynamický a pružný peněžní systém, který netrpí rigiditou peněz založených na zlatém standardu, kde objem peněz byl striktně omezen objemem peněžního kovu. Prostředí účetních peněz je značně pružnější v ohledu schopnosti bank poskytovat úvěry. Tato pružnost účetních peněz také stojí za obrovskou dynamikou ekonomik, kterou lidstvo zažívá už mnoho desetiletí.

NahlásitZobrazit komentovanou zprávu

-3
+
-

Co to jsou proboha "účetní peníze"? Mám za sebou několik ekonomických kurzů, ale jak procházím poznámky zepředu, zezadu, tento pojem jsem nikdy neslyšel. Jestli to není nějaký "alternativní" pojem

NahlásitZobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Týden po uveřejnění tohoto článku americká vláda zveřejnila, že ukončila svoji angažovanost v pojišťovně AIG a vydělala na tom 22 miliard dolarů. Tak si ony 4 bilióny, citované v článku můžeme snížit o tuto částku., což je asi třetina státního rozpočtu ČR na r. 2019
Ale osobně si myslím, že autor nerozlišuje darované peníze od kapitálového vstupu a od likvidní linky

Nahlásit

0
+
-

Pokud se jedna komerční banka rozhodne svoji nadbytečnou likviditu (vzniklou např. přílivem vkladů z jiných bank) uložit na rezervním účtu u centrální banky, pak tato likvidita bude zcela automaticky chybět jiným komerčním bankám (od nichž vklady odpluly). Tyto banky si pak jim chybějící likviditu musí půjčit od centrální banky. Rozvaha centrální banky tak bude vždy vyrovnaná. Na jedné straně vklad přebytečné likvidity vzniklé první bance přílivem vkladů a na druhé straně půjčka likvidity bankám, kterým tato likvidita chybí k vypořádání odlivu vkladů.

NahlásitZobrazit komentovanou zprávu

-1
+
-

Pokud by nenechali padnout LB (ostatní banky, které na tom byly obdobně, padnout nenechali), pak by se krize nerozjela zdaleka tak dramaticky, jak to po pádu LB nastalo. Pokud by ECB včas zasáhla na trhu s řeckými dluhopisy, taky by se krize nerozjela do rozměrů, které následovaly. Namísto toho byl v obou případech obětován obětní beránek, což vedlo k akceleraci a prohloubení obou krizí.

Účetní peníze samozřejmě umožňují velké pozitivní věci, stejně jako v jejich prostředí může docházet k velkým průšvihům. Zlato nemůže od určitého bodu vývoje lidstva fungovat jako peníze, protože od určitého bodu výrazně převažují jeho nedostatky nad pozitivy.

S tím, že elity zneužívají svou moc v prostředí účetních peněz máte nejspíše pravdu. Možná ale v daných případech jde skutečně o nezměrné diletantství a nikoli zneužití moci. Nicméně tato vlastnost mocenských elit nezávisí na peněžním systému. Je přítomna vždy a všude. Je to cena, kterou platíme za civilizaci a kterou je možné minimalizovat, nikoliv eliminovat.

NahlásitZobrazit komentovanou zprávu

-5
+
-

Pád LB není příčina, ale důsledek krize. Ale to je na okraj. Absence logiky ve vašem myšlení vám nedovolí to rozlišit.

Asi si neuvědomujete, že zde sám ukazujete nefunkčnost účetních peněz. Vždycky se totiž najdou "nezodpovědní diletanti", kteří systém účetních peněz zneužijí ve svůj prospěch. Mimochodem nejsou to diletanti, ale lidé, kteří vědomě a účelově manipulují s měnou ve prospěch zájmových skupin. Účetní peníze jsou tak snadno manipulovatelné, že jejich zneužití mocnými hráči nelze nijak zabránit. Zrušení vazby na zlato a zavedení čistě účetních peněz bylo provedeno právě z toho důvodu, aby vládnoucí elity mohly měnu manipulovat ve svůj prospěch. Ekonomické krize posledních desetiletí jsou přímým důsledkem zavedení účetních peněz.

NahlásitZobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Americká hypotéční krize propukla díky Hankovi Paulsonovi, který nechal zbytečně a nesmyslně padnout Lehman Brothers - hlavního konkurenta jeho předchozího zaměstnavatele (takže z pohledu banky Goldman Saks nešlo o zcela zbytečný a nesmyslný krok, resp. z pohledu této banky šlo o krok velmi vítaný).

Evropská dluhová krize propukla díky ECB, která nechala zbytečně a nesmyslně padnou Řecko.

Diletantsví a nezodpovědnost původců obou krizí je donebevolající.

Nahlásit

-4
+
-

To, že lupič, který bere (některým!) lidem jejich peníze, plody jejich práce, zůstane v černých číslech, není žádná ctnost.

To je jako byste řekl: Tonda a Franta jsou pouliční kapsáři. Franta ale ještě vedle toho, že krade, si vzal spotřebitelskej úvěr na novou OLED TV. Franta je špatněj, Tonda je OK. Je?
______________________

Politik A sebere lidem na daních 2 miliardy a ty taky utratí/rozháže.
Politik B sebere na daních lidem jen 1 miliardu, taky rozháže 2 - 1 si půjčí.

Jaký je mezi nimi principiální rozdíl? Jedině ten, že A ty lidi naférovku okradl rovnou a viditelně. Politik B tu krádež trochu víc zamaskoval, tu jeho půjčku splatí částečně až budoucí generace (nebo všichni lidi mající úspory prostřednictvím inflace). Ale podle mne je okradení dnešní i budoucí generace stejně zavrženíhodným zločinem.

NahlásitZobrazit komentovanou zprávu

+4
+
-
Zobrazit další