Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Diskuze k článku: Tři filmy, které vám pomůžou pochopit, jak se v roce 2008 zhroutila ekonomika

John Elliot | 12. 9. 2018 | Celkem 90 komentářů v diskuzi

Vložit komentář

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

Jan Altman | 12. 9. 2018 10:24

Ty filmy jsou prima, ale nijak neodhalují skutečné příčiny krize. Zaměřují se spíše na důsledky či na ne úplně podstatné průvodní jevy.

Problémy totiž rozhodně nezačaly pádem Lehmanů.
Důvody pro krizi se kumulovaly mnoho let předem a kdyby nepadli Lehmani, padlo by něco jiného. Je dost ku škodě věci si krizi personifikovat a projektovat ji do takových symbolů.

Freddie Mac a Fannie Mae nevznikly den před jejich záchranou/znárodněním. Fungovaly dlouhá léta a deformovaly tržní prostředí v oblasti hypoték. Toto prostředí obecně deformovala oficiální státní politika "vlastní barák je lidským právem každé socky". Úvěrový boom byl hnán směrem dolů uměle zmanipulovanými úrokovými sazbami a měnovou expanzí (tedy FEDem). Tlakem na banky, aby podporovaly růst ekonomiky a výstavbu domů poskytováním úvěrů. A samozřejmě je na vině i sám "core" princip bankovnictví částečných rezerv kde, maximální množství poskytnutelných úvěrů není nijak limitováno objemem úspor. Nezáleží na tom, kolik peněz banky mají (od střadatelů), neomezeně si mohou půjčit všichni, pokud jim úrok přijde dostatečně motivující/výhodný (a on je - díky centrálnímu plánování ze strany FEDu). Banky si peněz na úvěry mohou vytvořit (ze vzduchu) neomezeně mnoho, nemusí si vybírat TOP-X nejbonitnějších klientů a jejich TOP-X nejpromyšlenějších a nejrentabilnějších projektů.

Když je všude záplava nových peněz, lidé je hromadně cpou do nemovitostí (když je úrok 1-2pct, ale nemovitosti dlouhodobě dobu rostou o 8-15pct ročně), případně je nastrkají různým "vlkům z vólstrýtu", aby jim zajistili výnos nad reálnou inflací (protože úrok v bance či výnos dluhopisu je směšně nízký - díky manipulaci FEDu). Když je výnos z relativně bezpečné investice pod reálnou inflací, tak se zkrátka musí více riskovat :-(

+27
+
-

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

Richard Fuld | 13. 9. 2018 15:32

Freebanking by byl jen obrovský chaos, který by měl dalekosáhlé negativní následky oproti následkům, jež by mohly teoreticky nastat z důvodu údajného násilí při prosazení systému účetních peněz. Účetní peníze vnímá jako nemístné násilí jen pár podivínů Vašeho typu. Drtivá většina lidé řeší skutečné problémy.

-7
+
-

Všech 90 komentářů v diskuzi.

Aleš Müller | 19. 9. 2018 23:09

Týden po uveřejnění tohoto článku americká vláda zveřejnila, že ukončila svoji angažovanost v pojišťovně AIG a vydělala na tom 22 miliard dolarů. Tak si ony 4 bilióny, citované v článku můžeme snížit o tuto částku., což je asi třetina státního rozpočtu ČR na r. 2019
Ale osobně si myslím, že autor nerozlišuje darované peníze od kapitálového vstupu a od likvidní linky

Nahlásit

0
+
-

Richard Fuld | 19. 9. 2018 17:03

Americká hypotéční krize propukla díky Hankovi Paulsonovi, který nechal zbytečně a nesmyslně padnout Lehman Brothers - hlavního konkurenta jeho předchozího zaměstnavatele (takže z pohledu banky Goldman Saks nešlo o zcela zbytečný a nesmyslný krok, resp. z pohledu této banky šlo o krok velmi vítaný).

Evropská dluhová krize propukla díky ECB, která nechala zbytečně a nesmyslně padnou Řecko.

Diletantsví a nezodpovědnost původců obou krizí je donebevolající.

Nahlásit

-3
+
-

Josef Fraj | 19. 9. 2018 17:43 | reakce na Richard Fuld - 19. 9. 2018 17:03

Pád LB není příčina, ale důsledek krize. Ale to je na okraj. Absence logiky ve vašem myšlení vám nedovolí to rozlišit.

Asi si neuvědomujete, že zde sám ukazujete nefunkčnost účetních peněz. Vždycky se totiž najdou "nezodpovědní diletanti", kteří systém účetních peněz zneužijí ve svůj prospěch. Mimochodem nejsou to diletanti, ale lidé, kteří vědomě a účelově manipulují s měnou ve prospěch zájmových skupin. Účetní peníze jsou tak snadno manipulovatelné, že jejich zneužití mocnými hráči nelze nijak zabránit. Zrušení vazby na zlato a zavedení čistě účetních peněz bylo provedeno právě z toho důvodu, aby vládnoucí elity mohly měnu manipulovat ve svůj prospěch. Ekonomické krize posledních desetiletí jsou přímým důsledkem zavedení účetních peněz.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Richard Fuld | 19. 9. 2018 18:22 | reakce na Josef Fraj - 19. 9. 2018 17:43

Pokud by nenechali padnout LB (ostatní banky, které na tom byly obdobně, padnout nenechali), pak by se krize nerozjela zdaleka tak dramaticky, jak to po pádu LB nastalo. Pokud by ECB včas zasáhla na trhu s řeckými dluhopisy, taky by se krize nerozjela do rozměrů, které následovaly. Namísto toho byl v obou případech obětován obětní beránek, což vedlo k akceleraci a prohloubení obou krizí.

Účetní peníze samozřejmě umožňují velké pozitivní věci, stejně jako v jejich prostředí může docházet k velkým průšvihům. Zlato nemůže od určitého bodu vývoje lidstva fungovat jako peníze, protože od určitého bodu výrazně převažují jeho nedostatky nad pozitivy.

S tím, že elity zneužívají svou moc v prostředí účetních peněz máte nejspíše pravdu. Možná ale v daných případech jde skutečně o nezměrné diletantství a nikoli zneužití moci. Nicméně tato vlastnost mocenských elit nezávisí na peněžním systému. Je přítomna vždy a všude. Je to cena, kterou platíme za civilizaci a kterou je možné minimalizovat, nikoliv eliminovat.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-4
+
-

Aleš Müller | 19. 9. 2018 23:11 | reakce na Richard Fuld - 19. 9. 2018 18:22

Co to jsou proboha "účetní peníze"? Mám za sebou několik ekonomických kurzů, ale jak procházím poznámky zepředu, zezadu, tento pojem jsem nikdy neslyšel. Jestli to není nějaký "alternativní" pojem

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Josef Fraj | 20. 9. 2018 12:38 | reakce na Aleš Müller - 19. 9. 2018 23:11

Pan Fuld je takový ekonomický Lysenko. Účetními penězi myslí to, čemu všichni ostatní říkají fait money.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+2
+
-

Richard Fuld | 20. 9. 2018 14:34 | reakce na Josef Fraj - 20. 9. 2018 12:38

Tak na ignorování reality a logiky a slepé fanatické prosazování libertariánské ideologie jste tady odborníkem Vy a pan Altman. Kandidatura na cenu Český Lysenko by tak náramně slušela právě vám dvěma. :-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-3
+
-

Richard Fuld | 20. 9. 2018 13:16 | reakce na Josef Fraj - 20. 9. 2018 12:38

Fiat money jsou peníze, které z definice vznikají z ničeho. Typicky pan Altman (zdejší pravidelný přispěvatel) uvádí jako příklad emise fiat money situaci, kdy si Franta na své tiskárně natiskne peníze. Jde tedy o papírové peníze, které mají hodnotu papíru, na němž jsou vytištěny a jež nejsou spojeny s žádným závazkem jejich emitenta. Fiat money je tedy zcela absurdní a chybný koncept, který za peníze označuje i papírky používané ve hře Monopoly.

Naproti tomu účetní peníze vznikají jako závazek dlužníka, který si nově vzniklé peníze půjčuje od banky. Nelze tedy tvrdit, že účetní peníze vznikají z ničeho, protože dluh, z něhož vznikají nelze označit za NIC. Peníze zde vznikají společně s dluhem. Tytéž peníze tak v jeden okamžik někdo vlastní a někdo jiný je bance dluží (to platí kromě okamžiku vzniku peněz, kdy jeden subjekt bankou půjčené peníze současně vlastní i dluží). Kromě závazku dlužníka zde existuje rovněž majetek poskytnutý dlužníkem do zástavy bance. Nad rámec podložení peněz dluhem dlužníka je zde tedy navíc utvrzení uvedeného závazku zastavením fyzického majetku dlužníka bance. Z výše uvedených důvodů tedy nelze účetní peníze označovat v podstatě pejorativním pojmem fiat money.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-1
+
-

Jan Altman | 21. 9. 2018 15:08 | reakce na Richard Fuld - 20. 9. 2018 13:16

Lžete. Uvádím i jiné příklady jak ten váš suprsystém funguje:
- Půjčím svému bratrovi miliardu a on zase půjčí miliardu mě.
- Na začátku jsme měli oba prázdnou kapsu, teď každý z nás má disponibilní miliardu
- A k tomu samozřejmě každý z nás má na druhé straně rozvahy závazek tomu druhému miliardu vrátit
- Jelikož se ale s bráchou máme rádi, tak jsme si splatnost stanovili na 40 let (ne, není to mnoho, v mnoha zemích s fiat systémem jsou třeba i stoleté hypotéky či stoleté vládní dluhopisy) a úrok si dali 1% (ale to jsme žabaři, taky jsme si mohli dát nula či minus pět - tak příště).
- Za tu disponibilní miliardu si každý z nás koupí nemovitosti (a bude je pronajímat), akcie, korporátní dluhopisy a pár pěkných derivátů
- Díky tomu, že jsme zvýšili objem peněz v ekonomice (tedy i poptávku po nemovitostech), ceny půjdou nahoru (takže nutně vyděláme - i bez nájmu a dividend z nakoupeného majetku, to je další bonus navíc)
- Sami jsme totiž stihli nakoupit rychle, ještě za ceny nezohledňující ten vzrostlý objem peněz

Je to super, ne?

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+3
+
-

Richard Fuld | 21. 9. 2018 19:25 | reakce na Jan Altman - 21. 9. 2018 15:08

SUPER!!! Právě jste uvedl krásný příklad jak by asi (ne)fungoval ten Váš freebanking. :-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-1
+
-

Jan Altman | 21. 9. 2018 15:12 | reakce na Jan Altman - 21. 9. 2018 15:08

Můj příklad se od všední reality vašeho systému liší jen v jedné podstatné věci.

Já si s bráchou navzájem tu miliardu (vytvořenou z ničeho) půjčit nesmím.

Dělat takové věci smí jen členové kartelu vybraných komerčních bank vedeného centrální bankou.

Což je samozřejmě přitěžující a ne polehčující okolnost.

Ale ukazuje, že kdyby zde byla nějaká rovnoprávnost (a ne privilegia pro vyvolené), tak váš systém fungovat nebude, rychle pojde na hyperinflaci.

Můžete zde házet různé floskule, citovat oficiální režimní učebnici občanské nauky, ale v reálu (jako vždy) jede jen o to, aby skupina privilegovaných mohla nerušeně ožebračovat většinu společnosti.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+2
+
-

Ján Zavacký | 23. 9. 2018 15:35 | reakce na Jan Altman - 21. 9. 2018 15:12

Hoši,
toto je typický príklad terminologického chaosu. Najsprávnejšie by fiat money mali byť "prikázané peniaze" a v tomto zmysle sú de facto aj razené mince fiat money. Symbol moci je na nich obvykle vyrazený. Na toto dobre poukázal Graeber.
Dnešná mena by sa správne mala nazývať fiat-fiduciárny prostriedok, alebo fiat-IUO, alebo účtovný-fiat. V praxi sa samozrejme používa "peniaze", ale finančníci tým myslia účtovnú pohľadávku na majetok banky.
V každom prípade, je to poriadny chaos.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Richard Fuld | 21. 9. 2018 19:33 | reakce na Jan Altman - 21. 9. 2018 15:12

Nesmysl. Pokaždé tímto svým přirovnání dokonale prokážete, že fungování současného bankovního systému vůbec, myslím skutečně VŮBEC! nerozumíte. :-) Už mě unavuje pořád Vám tu opakovat, v čem přesně a jak moc se mýlíte. Nastudujte si to, pak se podívejte na sebe do zrcadla a zastyďte se.

A ještě jednu kontrolní otázku? Proč by si banka půjčovala peníze na nákup čehokoliv od jiné banky, když může ty peníze rovnou připsat prodávajícímu přímo na jeho účet? K tomu, co popisujete banka nepotřebuje žádnou jinou banku jako kumpána. :-)

Můžete zde šermovat absurdními konspiračními bláboly, ale na realitě, to nic nezmění.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-1
+
-

Josef Fraj | 20. 9. 2018 12:40 | reakce na Josef Fraj - 20. 9. 2018 12:38

oprava: fiat money

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Richard Fuld | 20. 9. 2018 10:30 | reakce na Aleš Müller - 19. 9. 2018 23:11

Pojem peníze sám o sobě je dosti komplikovaný. Pokusím se tedy vnést trochu světla. Nejprve došlo k tomu, že za peníze byly označeny některé universálně směnitelné komodity, které sloužily k barterové (nikoliv peněžní) směně. Typicky zlato a stříbro. Následně vznikl pojem komoditní peníze, které byly často označovány jako peněžní substituty. Šlo o bankovky "kryté" zlatem, které představovaly závazek emitenta bankovky tuto směnit za předem danou hmotnost daného měnového kovu. V další fázi (označované jako frakční bankovnictví, bankovnictví částečných rezerv...) došlo k tomu, že vedle sebe současně existovaly komoditní peníze a peníze, které nebyly "kryty" měnovým kovem. Tyto kovem "nekryté" peníze se nazývají různě. Bývají nazývány jako FIAT money, jako fiduciární peněžní prostředky, žirové peníze, dluhové peníze nebo účetní peníze. Označení účetní peníze považuji za nejpřiléhavější. Tento smíšený systém byl zjevně neudržitelný a na hraně (možná i za hranou) podvodu.

Současný peněžní systém (od roku 1971) je založen výhradně na účetních penězích. Nicméně mentalita drtivé většiny lidí a dokonce i slovutných ekonomů ustrnula v prostředí peněz komoditních. Aplikace principů platných pro komoditní peníze na peníze účetní pak vede ke zcela nesprávným ekonomickým závěrům a totálnímu zmatení lidí.

A co to tedy jsou účetní peníze? Stejně jako v případě komoditních peněz jsou účetní peníze nositelem závazku. Komoditní peníze představovaly závazek emitenta směnit tyto peníze za určité množství kovu. Účetní peníze představují závazek dlužníka splatit svůj dluh vůči bance, která mu peníze půjčila. Účetní peníze totiž vznikají v obchodních bankách tak, že jsou půjčeny nebankovnímu subjektu. Každou existující korunu, dolar, euro... tak vždy někdo vlastní a někdo jiný ji současně dluží. Banky tyto závazky a pohledávky zachycují ve svých účetních knihách a dbají na to, aby dlužníci své dluhy splatili. Namísto krytí zlatem jsou účetní peníze kryty závazky dlužníků, kteří musí dlužné peníze vydělat a ve splatnosti je vrátit bance. Účetní peníze tak vznikají při tom, když banka peníze půjčuje dlužníkovi a zanikají v okamžiku, kdy dlužník svůj dluh splatí. Je zjevné, že účetní peníze představují velmi dynamický a pružný peněžní systém, který netrpí rigiditou peněz založených na zlatém standardu, kde objem peněz byl striktně omezen objemem peněžního kovu. Prostředí účetních peněz je značně pružnější v ohledu schopnosti bank poskytovat úvěry. Tato pružnost účetních peněz také stojí za obrovskou dynamikou ekonomik, kterou lidstvo zažívá už mnoho desetiletí.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-2
+
-

Jan Altman | 17. 9. 2018 14:25

Zajímavá bude hlavně ta příští krize a reakce eráru na ni.

To zas budou (po všech těch státních regulacích, manipulacích, intervencích a tisku peněz) levičáci ječet, že selhal trh a že je potřeba ještě více regulovat a tisknout.

A celou situaci asi vylepší experimenty typu nepodmíněný základní příjem - vždyť přeci stroje nám (už 200 let) berou práci a taky potřebujeme přeci podpořit (žádnou produkcí nepodpořenou) kupní sílu obyvatel, protože přeci co bychom si počali bez spotřebitelů nakupujících za peníze, která nám před hodinou šlohli z peněženky. Námitky, že žádná práce neubývá budou zamítnuty bez diskuse:
https://www.reflex.cz/clanek/zpravy/89923/roboti-mohou-vytvorit-dvojnasobek-mist-nez-kolik-jich-zrusi-tvrdi-studie.html

A tak místo aby se ti lidé (pod ekonomickým tlakem) zrekvalifikovali, umrtvíme jejich produktivní potenciál nepodmíněným příjmem. Z povalečů bez smyslu života, bez pocitu užitečnosti pro ostatní, uděláme v lepším případě trosky závislé na drogách, alkoholu a estrádách na TV Barrandov, v horším případě členy násilných gangů, Antify (že by to bylo skutečným cílem místních levičáků?), revolucionáře a teroristy.

Nahlásit

+5
+
-

Richard Fuld | 13. 9. 2018 10:38

Podle mne nejtrefnější vysvětlení příčin finanční krize poskytli jistí komici zde:

https://www.youtube.com/watch?v=YbD-omir4c0

a zde:

https://www.youtube.com/watch?v=jUrC5yd7_F0

Je tam v podstatě vše. :-)

Nahlásit

+2
+
-

Zavacky | 17. 9. 2018 08:52 | reakce na Richard Fuld - 13. 9. 2018 10:38

Richard,
viete mi vysvetliť, ako vyrovnáva CB svoju súvahu, keď si banky nadmerne zvýšia svoje rezervy na účtoch CB? Akými aktívami a ako ich CB vyrovnáva?

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Richard Fuld | 19. 9. 2018 18:32 | reakce na Zavacky - 17. 9. 2018 08:52

Pokud se jedna komerční banka rozhodne svoji nadbytečnou likviditu (vzniklou např. přílivem vkladů z jiných bank) uložit na rezervním účtu u centrální banky, pak tato likvidita bude zcela automaticky chybět jiným komerčním bankám (od nichž vklady odpluly). Tyto banky si pak jim chybějící likviditu musí půjčit od centrální banky. Rozvaha centrální banky tak bude vždy vyrovnaná. Na jedné straně vklad přebytečné likvidity vzniklé první bance přílivem vkladů a na druhé straně půjčka likvidity bankám, kterým tato likvidita chybí k vypořádání odlivu vkladů.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Zavacky | 20. 9. 2018 11:57 | reakce na Richard Fuld - 19. 9. 2018 18:32

Vďaka. Čiže:

1. Vložím na účet 1 milión. Ceteris paribus. Banka ho prevedie na svoj účet v CB. Na mojom účet svieti mil. Aké peniaze previedla banka ??? Je to v podsúvahe? Je to sterilizačné REPO?

2. CB prevedie tento mil. na účet inej KB. Na účte mojej banky bude svietiť milión. Na účte inej banky pribudne milión. Vystaví jej CB krátkodobé REPO? Má CB tiež podsúvahu?

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Richard Fuld | 20. 9. 2018 13:55 | reakce na Zavacky - 20. 9. 2018 11:57

1.
Vložíte na svůj vkladový účet 1 milion korun v hotovosti.
Banka ho připíše do svých pasiv na Váš vkladový účet a současně naroste na straně aktiv zůstatek na pokladně banky (navýší se o vložený milion v hotovosti).

Banka milion v hotovosti převeze do centrální banky. Zůstatek v pokladně banky klesne o milion, aktiva banky klesnou o milion. Současně však centrální banka připíše bance na její rezervní účet milion a aktiva banky se o připsanou částku zase zvýší. Celkový objem aktiv banky se tak nezmění. Na straně pasiv rovněž nedojde ke změně.

Současně centrální bance na straně aktiv vzroste o milion zůstatek hotovosti v pokladně centrální banky a zároveň jí na straně pasiv o milion vzroste vklad banky na rezervním účtu. Aktiva i pasiva vzrostla shodně o milion.

V podrozvaze se nic nemění. Není třeba ani žádné REPO.

2.
Jiná banka požádá o přeměnu likvidity na jejím rezervním účtu na hotovost ve výši 1 milion. Centrální banka tedy odepíše bance z rezervního účtu 1 milion a současně předá bance milion v hotovosti. V účetnictví banky se to projeví poklesem aktiv v podobě rezerv držených u centrální banky a současným navýšením aktiv v podobě hotovosti držené na pokladně banky. V účetnictví centrální banky dojde k poklesu na straně aktiv (ubyl milion v hotovosti na pokladně) a současně se sníží pasiva banky (ubyl milion z rezervního účtu oné banky).

Nikdo nezbohatl, nikdo nepřišel o majetek, peněžní zásoba je stále stejná. Pokud by v celém bankovním systému proběhly pouze uvedené operace, pořád zde máme pouze proměnu Vašeho jednoho milionu korun v hotovosti na 1 milion korun na Vašem účtu a následnou proměnu 1 milionu hotovosti banky na jeden milion likvidity na rezervním účtu banky. Pokud na rezervním účtu banky přibyl milion, pak toliko v důsledku toho, že banka proměnila svoji pokladní hotovost na likviditu na rezervním účtu (hotovost odevzdala centrální bance). V ekonomice ale žádné peníze zjevně nepřibyly a rozvahy všech zúčastněných zůstávají v rovnováze. V podrozvahách se nic neděje a žádné repo operace nejsou třeba.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Zavacky | 20. 9. 2018 16:19 | reakce na Richard Fuld - 20. 9. 2018 13:55

P.s.
Už viem. Ja som mal na mysli všetky vklady, t.j. aj bezhotovostné. Ide vlastne o prevod, ale používa sa všeobecne termín depozit. Vtedy má banka záväzok, ale nemá voči nemu (napr. do večera) žiadne aktívum. Čo v takom prípade prevedie na svoj rezervný účet?

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Richard Fuld | 20. 9. 2018 17:30 | reakce na Zavacky - 20. 9. 2018 16:19

V takové situaci musí banka, z níž vklady klientů odtekly, sehnat chybějící likviditu na mezibankovním trhu (nebo od centrální banky). Banka do níž vklady natekly má po vypořádání převodu naopak likvidity nadbytek. Bance do které natečou vklady klientů, se zvýší pasiva o přiteklé vklady a současně se jí zvýší o tutéž částku objem likvidity držené na rezervním účtu u centrální banky. Vypořádání převodu probíhá v reálném čase. Banka pak může získanou likviditu nabídnout ostatním bankám na mezibankovním trhu, nebo ji nechat ležet na rezervním účtu.

Výše uvedené je jen hrubé nastínění toho, jak to celé probíhá. Pro úplnou představu je optimální nastudovat, jak funguje systém CERTIS, který je založen na poskytování vnitrodenních bezúročných úvěrů centrální bankou.

www.cnb.cz/cs/platebni_styk/certis/certis_popis.html

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Zavacky | 20. 9. 2018 18:28 | reakce na Richard Fuld - 20. 9. 2018 17:30

Je to rozsiahla problematika a hlavne komplikovanejšia, ako som čakal. Medzi Targetom a Certisom asi nebude zásadný rozdiel.
Prekvapuje ma to, že prevod na môj účet sprevádza odpovedajúci pohyb na rezervný účet banky. Vyzerá to tak, že moje peniaze sú vlastne na účte v CB a odtiaľ sa vlastne presúvajú. Depozit na mojom účte je vlastne pre banku len záväzkom, ale likvidita je v CB, ak správne uvažujem. Lenže takto si banka vykryje "umelo" svoj záväzok (pasívum) voči mne. Nevidím v tom veľkú logiku.
Z toho ďalej vyplýva, že minimálne rezervy vlastne nikdy nemôžu byť nulové. S výnimkou nejakého krízového stavu.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Richard Fuld | 21. 9. 2018 19:46 | reakce na Zavacky - 20. 9. 2018 18:28

"Prekvapuje ma to, že prevod na môj účet sprevádza odpovedajúci pohyb na rezervný účet banky."

Na tom ale není nic překvapivého. Proti toku peněz z vkladového účtu jednoho klienta banky na vkladový účet jiného klienta obvykle teče nějaké zboží nebo služby nebo jiné statky. A stejně tak uvnitř mezibankovního systému teče proti onomu toku peněz z účtu na účet i likvidita bank u nichž dochází k odlivu nebo přílivu peněz na vkladových účtech.

Když si to poskládáte krok za krokem, jak probíhá vypořádání platebního styku v CERTISU, tak Vám to přijde jasné, srozumitelné a možná i dokonalé. :-) Je na to třeba ale nahlížet dynamicky, protože pohledy na jednotlivé kroky toho procesu budou vždy rozvahy účastníků v nerovnováze. Jde ale o to, že po uzavřeném cyklu vypořádání převodu jsou všechny rozvahy zase na 100% v rovnováze.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Ján Zavacký | 23. 9. 2018 15:25 | reakce na Richard Fuld - 21. 9. 2018 19:46

Jasné.
Už som si to dal dokopy. Áno, účtovne je to dokonalé. Hlavne, ak nejde o nejaké "kreatívne účtovníctvo", ale aj v ňom by sa dalo hovoriť v určitom zmysle o dokonalosti.
Aj moja poznámka je správna v tom, že tie "moje peniaze" sa naozaj nepohybujú z pokladne do pokladne, ale na rezervných účtoch v CB.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Richard Fuld | 23. 9. 2018 15:50 | reakce na Ján Zavacký - 23. 9. 2018 15:25

Ano. Je to velmi elegantní a téměř dokonalý systém. :-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Zavacky | 20. 9. 2018 16:02 | reakce na Richard Fuld - 20. 9. 2018 13:55

Toto je veľmi elegantné,
ale prečo sa všade stretávam s predstavou a presvedčením, že prebytky na vkladoch prevádzajú banky automaticky na svoje rezervy v CB. Podľa všetkého neexistuje taká účtovná potreba a ani právna povinnosť. S výnimkou povinných rezerv. Banka môže teoreticky držať v svojej pokladni aj miliardy.
Dobre tomu rozumiem?

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Richard Fuld | 20. 9. 2018 17:14 | reakce na Zavacky - 20. 9. 2018 16:02

Banky získávají chybějící likviditu primárně na mezibankovním trhu, kde banky nadbytečnou likviditu nabízí a banky s chybějící likviditou ji poptávají za výrazně lepších podmínek, než kdyby nadbytečnou likviditu ukládaly na rezervní účet u centrální banky, nebo pokud by si banky půjčovaly chybějící likviditu od centrální banky. Je to výhodné pro obě strany (pro banku s nadbytečnou likviditou i pro banku s chybějící likviditou). Avšak v krizových situacích, kdy si banky nevěří, dochází často k tomu, že banky přebytečnou likviditu nechávají ležet na rezervních účtech vedených centrální bankou a banky, kterým likvidita chybí, si likviditu půjčují od centrální banky (žádná obchodní banka jim v této situaci likviditu nepůjčí). V takovém případě banky akceptují nižší úrokové výnosy/vyšší úrokové náklady, a to z důvodu obav ohledně dopadů kreditních rizik, jimž jsou vystaveny ve vztahu k ostatním bankám. Jinými slovy obchodní banky se v takových situacích snaží, aby jejich dlužníkem byla především centrální banka a aby minimalizovaly své expozice vůči ostatním bankám. Žádná banka totiž neví, která banka bude tou, kterou nechají politici a centrální banka padnout "pro výstrahu" (jako tomu bylo v případě Lehman Brothers).

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Jan Altman | 14. 9. 2018 16:20 | reakce na Richard Fuld - 13. 9. 2018 10:38

https://www.e15.cz/nazory/komentar-vladana-gallistla-velka-recese-mozna-jen-lehky-predkrm-1351153

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Jan Altman | 14. 9. 2018 14:13 | reakce na Richard Fuld - 13. 9. 2018 10:38

https://www.reflex.cz/clanek/komentare/89896/zacala-financni-krize-pred-10-lety-padem-banky-lehman-brothers-ani-nahodou-a-nepoucili-jsme-se.html

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Jan Capouch | 14. 9. 2018 17:24 | reakce na Jan Altman - 14. 9. 2018 14:13

http://ceskapozice.lidovky.cz/cinsky-ekonomicky-zazrak-mozna-skonci-velkou-katastrofou-pam-/recenze.aspx?c=A180830_170744_pozice-recenze_lube

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Jan Zoidberg | 12. 9. 2018 15:46

Vtipné i smutné je, že kvůli našemu zaostávání ve finanční i jiné gramotnosti nemůžou mít české názvy filmů nic společného s originálními a musí to být vždycky něco ve smyslu "Před bouří" nebo "Na dně"....

Nahlásit

+4
+
-

Jan Altman | 12. 9. 2018 16:49 | reakce na Jan Zoidberg - 12. 9. 2018 15:46

Hlavně že státní ČT musí dabovat:
- za peníze lidí, kteří by raději původní znění s titulky
- za peníze lidí, kteří by si za ně raději předplatili Netflix a na ČT nekoukali

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+2
+
-

Leos Horky | 12. 9. 2018 13:46

Jako dalsi film bych pak doporucil jeste Inside Job (https://www.csfd.cz/film/2830 75-financni-krize), mozna neni tak zabavny jak zminovane 3 komercni kousky, ale do problemu vas zasveti trosku lepe.

Nahlásit

+6
+
-

Luděk Zdražil | 12. 9. 2018 13:08

Podstatu krize v roce 2008, jakož i v dalších budoucích krizích, které nás čekají, musíme hledat v motivacích těch, kteří na krizi vydělávají a hlouposti či neznalosti těch, kteří na krizi prodělávají.

Samotný problém hypoték v USA spočíval v tom, že prodejci hypoték na uzavírání hypotečních smluv vydělávali nemalé peníze a to bez ohledu na průběhu splácení/nesplácení hypoték.

Někteří bankéři vydělali na tom, že celé to svinstvo nekvalitních hypoték proměnili v investiční fondy, vykázali účetní zisk, za který shrábli obrovské prémie.

Politici vytloukli svůj kapitál na záchraně bankovních systémů z peněz daňových poplatníků a opět pomohli vydělat akcionářům bank a jejich manažerům.

Kdo prodělal ? Nu daňoví poplatníci především a ti, kteří se snažili vydělat stejně, ale již to nestihli nebo nestihli včas vyskočit.

A co z toho plyne do budoucna ? Opět přijde krize, jen hrací kostky budou trošku jiné než byly hypotéky. Opět vydělají ti, kteří na dnešním, např. dotačním boomu vydělávají a připravují účet za hostinu někomu jinému. Opět to budou ti, kteří řídí velké finanční toky, legislativu a dotační tituly. Opět prohrají daňoví poplatníci a ti, kteří nerozpoznají zavčas nebezpečí a nenajdou cestu jak se ochránit. To se týká jak celosvětové, tak české finanční scény.

Vezměme si takový malý krásný český projekt naší vlády pod názvem "Výstavba". Politicky, před volbami, krásná karta do hry. Sotva se ČR jakž takž vypořádala s nelegálností regulovaného nájmu a nájemné se na volnějším trhu dostává do rovnováhy nabídky a poptávky, přichází vláda s nápadem výstavby 65 000 bytů s dotací cca 80 miliard Kč (z daní všech), pokud jsem to zaznamenal správně. Na trh bytů vstupuje nesystémově stát a přinese nerovné podmínky.
Každý ví, že takový projekt přinese, zejména u nás, velký tlak na "státní" zakázky výstavby, korupci, předraženou výstavbu vůči kvalitě, protekci a náklady na výkon řídicích a kontrolních mechanizmů. Namísto toho, aby stát vytvořil obecně lepší podmínky pro developery a nechal je soutěžit, sám přímo vstoupí na trh a způsobí chaos, nehospodárnost, profit spřáteleným firmám, kolaps poctivě soutěžících a sem tam nějakého zavřeného úředníka.
Vláda pohodí regionálním hladovým politikům 80 mld., ti pod rouškou sociálního bydlení a podpory nabídky bytů potřebným vystaví se svými firmami bytové domy nevalné úrovně. Dnes ovšem líbivě propagují, jak v nich budou vedle sebe bydlet sociálně slabí s lékaři, které potřebují dostat do svých obcí. Akorát, že to, k čertu, zase nevyjde.

Nahlásit

+12
+
-

Josef Fraj | 12. 9. 2018 14:11 | reakce na Luděk Zdražil - 12. 9. 2018 13:08

>>> "Podstatu krize v roce 2008, jakož i v dalších budoucích krizích, které nás čekají, musíme hledat v motivacích těch, kteří na krizi vydělávají a hlouposti či neznalosti těch, kteří na krizi prodělávají. "

>>> "Samotný problém hypoték v USA spočíval v tom, že prodejci hypoték na uzavírání hypotečních smluv vydělávali nemalé peníze a to bez ohledu na průběhu splácení/nesplácení hypoték. "

K tomu obojímu, ale bylo třeba protředí, ve kterém mohla krize vzniknou a ve kterém na ní bylo možná vydělat. To prostředí vytvořila prokazatelně americká vláda. Vyčítat komukoliv, že chce vydělat na podpoře vládní politiky (v tomto případě "vlastní dům pro každou socku") je buď naprosté nepochopení nebo chucpe. Všichni přece dělali to, co vláda chtěla a vláda to podporovala. Ke cti americké vlády lze říct alespoň, že svoje chyby (na rozdíl od vlád zemí EU) nesváděla na selhávající trh a vrahy z vólstrýtu.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+5
+
-

Luděk Zdražil | 12. 9. 2018 18:26 | reakce na Josef Fraj - 12. 9. 2018 14:11

Všimněte, že nikomu (ani prodejcům hypoték, ba ani bankéřům) nevyčítám, že vydělali, jen to konstatuji jako fakt.

Vrátím-li se k uvedenému českému případu Výstavby, nebudu vyčítat stavebním firmám, že na státních zakázkách výstavby bytů vydělají. Důsledky, které takto vzniknou, pokud je budu vyčítat, pak vládě, tedy voličům, kteří takovou vládu volí a takové věci ji dovolí. Účet ale zaplatí voliči, tedy alespoň mnozí z nich a dále na tomto trhu působící hráči bez státní dotační podpory.

Problém je, že prostředí, ve kterém se dají dělat takové kšefty (dotace) sice organizuje vláda, ale už i u nás se titíž lidé takového byznysu účastní (soláry, řepka), za potlesku naivních mas. Fakt je,, že to je hra na pět tahů dopředu, přičemž voliči vidí tah, maximálně dva.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+7
+
-

Novak Josef | 13. 9. 2018 15:21 | reakce na Luděk Zdražil - 12. 9. 2018 18:26

" ba ani bankéřům) nevyčítám, že vydělali, jen to konstatuji jako fakt. "

- takéto konštatovanie faktu je analogické tomu, ako keby ste konštatoval fakt, že za smrť nevinne odsúdeného človeka je zodpovedný kat. Pretože "kat ho usmrtil" .
Namiesto jasného obvinenie sudcu.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-1
+
-

Josef Fraj | 14. 9. 2018 15:47 | reakce na Novak Josef - 13. 9. 2018 15:21

To je nesmysl. Podnikání je činnost za účelem dosažení zisku, by definition. Bez zásahů politiků dosáhne zisku ten, kdo nabídne lepší poměr užitek/cena. Tedy zcela žádoucí stav. Jestliže ale demokraticky zvolení politici vytvoří prostředí, ve kterém je výhodnější uplácet ty politiky a úředníky místo zlepšování toho poměru užitek/cena, jestli je lepší bojovat o dotace místo tržní konkurence, tak zcela přirozeně konkurenční boj na trhu nahradí konkurenční boj v kancelářích ministerstev a stranických a odborářských bosů. Místo kvality a ceny začne rozhodovat výše úplatku.

Jak napsal pan Altman, demokracie je "obecní pastvina" a když si nevezmu já, tak si vezme někdo jiný, a to se akcionářům nebo manželce špatně vysvětluje.

Dokud budou veřejné mínění ovládat levicoví intelektuálové, kteří krach všechny svých nesmyslných ideí svedou na selhávající trh, ošklivé korporace a vrahy z volstrýtu, tak se těžko něco změní.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Jan Altman | 12. 9. 2018 22:20 | reakce na Luděk Zdražil - 12. 9. 2018 18:26

No jenže ti voliči jsou motivováni (systémem) k morálnímu hazardu stejně jako ti prodejci hypoték či bankéři.
Když penzistovi dnes slíbíte litr k penzi a 75% slevu na vlaky, tak vás zvolí.
Protože:
1) Je mu jedno, co bude za 10 let
2) Dobře ví, že když ty prachy neurve on, urve je někdo jiný (doktoři, policajti, armáda, solárníci, řepkaři, zemědělci, ...)
3) Lepší vrabec v hrsti, než holub na střeše

Kdykoli kdokoli rozhoduje o cizím majetku, kdykoli někdo může rozhodovat (tedy i hlasovat) tak, že (bezprostředně a zjevně) osobně nenese náklady svého rozhodnutí, vzniká morální hazard.
A demokracie je jeden velký morální hazard, jedna velká obecní pastvina, jeden velký kolchoz, kde se každý snaží žít na úkor ostatních, kde se každý snaží urvat co nejvíc teď hned, protože jinak to urve někdo jiný.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+13
+
-

Petr Novák | 13. 9. 2018 09:49 | reakce na Jan Altman - 12. 9. 2018 22:20

Přímá demokracie není zas takový morální hazard. Pokud si občané vesnice rozhodnou za co proinvestují rozpočet, tak je tam pořád velmi silná vazba.

Pokud ovšem politik proinvestuje peníze podle sebe, tak tam žádná vazba vůbec být nemusí a takhle to dopadá. Druhá věc je, že politici nemají vůbec žádný rámec. Pokud by museli zůstat v černých číslech, tak by museli dělat těžká rozhodnutí. Dám učitelům, ale zvýším daně. Děti budou mít MHD zdarma, ale nebude na divadelní festival, atd.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+3
+
-

Jan Altman | 19. 9. 2018 16:16 | reakce na Petr Novák - 13. 9. 2018 09:49

To, že lupič, který bere (některým!) lidem jejich peníze, plody jejich práce, zůstane v černých číslech, není žádná ctnost.

To je jako byste řekl: Tonda a Franta jsou pouliční kapsáři. Franta ale ještě vedle toho, že krade, si vzal spotřebitelskej úvěr na novou OLED TV. Franta je špatněj, Tonda je OK. Je?
______________________

Politik A sebere lidem na daních 2 miliardy a ty taky utratí/rozháže.
Politik B sebere na daních lidem jen 1 miliardu, taky rozháže 2 - 1 si půjčí.

Jaký je mezi nimi principiální rozdíl? Jedině ten, že A ty lidi naférovku okradl rovnou a viditelně. Politik B tu krádež trochu víc zamaskoval, tu jeho půjčku splatí částečně až budoucí generace (nebo všichni lidi mající úspory prostřednictvím inflace). Ale podle mne je okradení dnešní i budoucí generace stejně zavrženíhodným zločinem.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+3
+
-

Jan Altman | 19. 9. 2018 16:09 | reakce na Petr Novák - 13. 9. 2018 09:49

Neshledávám na přímé demokracii nic morálního ani ekonomicky efektivního.
Když si na vesnici v místním referendu odhlasují, že největší daně zaplatí místní sedlák a ostatní si je jen rozdělí, je to amorální. Je to normální loupež.
Když si na vesnici v referendu odhlasují, že nutně potřebují zrovna můj pozemek na výstavbu obecní školky a na základě toho mi ho seberou, je to zkrátka špatně.
Společně hlasovat se smí jen o tom, co je společné. To moje peněženka, můj pozemek, moje tělo a moje firma není.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+3
+
-

Tomáš Macháček | 13. 9. 2018 11:50 | reakce na Petr Novák - 13. 9. 2018 09:49

To je důsledek lokálnějšího/decentralizovanéh opřístupu. I obecní rada má v té vesnici daleko přímější feedback od obyvatel.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Luděk Zdražil | 13. 9. 2018 10:14 | reakce na Petr Novák - 13. 9. 2018 09:49

Přesně. Přísná finanční ústava, jasný strop a ukažte co umíte, žádná nekonečná debata. Ale o tom si můžeme leda nechat zdát, oni potřebují volný manévrovací prostor.
Přísná finanční ústava - to by byl pro mne nejlepší volební slib - co z toho ale vzniklo vidíme.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Luděk Zdražil | 13. 9. 2018 08:26 | reakce na Jan Altman - 12. 9. 2018 22:20

V podstatě se shodneme, akorát to, co Vy nazýváte motivací, já nazývám hloupostí resp. neznalostí. At tak ci tak, je to jeden z nemennych faktoru hry zvana "demokracie" - v ekonomickem kontextu toho slova.

Vrátím-li se k původnímu tématu - tedy filmum a tomu co ukazuji - tedy ty pak ukazuji pouze jevovou stranku te hry, avsak dulezite je pochopit zakladni pravidla, nikoli ty mechanizmy, které nasledne byvaji analyzovany a popisovany teoretickými experty a akademiky, zduvodnovany politiky a pod.

Spousta lidi se pak te hry ucastni nevedomky (ti vesmes prohravaji, protože nerozumeji pravidlum a poslouchaji jen protihrace). Jini se hry ucastni (mají-li moznost a zaludek), znaji pravidla a vydelavaji. Další se hry ucastni nedobrovolne, ale znaji pravidla a snazi se jen minimalizovat naklady resp. relativne vitezi.

No, je to trosku filozoficke podani, uznavam, ale snad mi porozumíte.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+2
+
-

Jan Altman | 12. 9. 2018 14:27 | reakce na Josef Fraj - 12. 9. 2018 14:11

Je to jako tvrdit, že za drahou elektřinu mohou solárníci a ne stát/politici, kteří perverzní podporu OZE stvořili.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+7
+
-

Novak Josef | 12. 9. 2018 10:31

Škoda, že sa autor komentára perfektne vyhol odpovedi na principiálnu otázku :

- opakuje film iba tie klasické demagogické "vysvetlenia" , vyfabrikované mainstreamovými ekonomami, alebo oboznamuje so skutočnou podstatou finančných kríz?

Detaily z komentára naznačujú , že sa jedná hlavne o kritiku "nenažranosti bankárov" , ktorí vytunelujú peniaze "slušných ľudí" na financovanie "na chlast a děvky".

Nahlásit

+4
+
-

Jan Altman | 12. 9. 2018 10:24

Ty filmy jsou prima, ale nijak neodhalují skutečné příčiny krize. Zaměřují se spíše na důsledky či na ne úplně podstatné průvodní jevy.

Problémy totiž rozhodně nezačaly pádem Lehmanů.
Důvody pro krizi se kumulovaly mnoho let předem a kdyby nepadli Lehmani, padlo by něco jiného. Je dost ku škodě věci si krizi personifikovat a projektovat ji do takových symbolů.

Freddie Mac a Fannie Mae nevznikly den před jejich záchranou/znárodněním. Fungovaly dlouhá léta a deformovaly tržní prostředí v oblasti hypoték. Toto prostředí obecně deformovala oficiální státní politika "vlastní barák je lidským právem každé socky". Úvěrový boom byl hnán směrem dolů uměle zmanipulovanými úrokovými sazbami a měnovou expanzí (tedy FEDem). Tlakem na banky, aby podporovaly růst ekonomiky a výstavbu domů poskytováním úvěrů. A samozřejmě je na vině i sám "core" princip bankovnictví částečných rezerv kde, maximální množství poskytnutelných úvěrů není nijak limitováno objemem úspor. Nezáleží na tom, kolik peněz banky mají (od střadatelů), neomezeně si mohou půjčit všichni, pokud jim úrok přijde dostatečně motivující/výhodný (a on je - díky centrálnímu plánování ze strany FEDu). Banky si peněz na úvěry mohou vytvořit (ze vzduchu) neomezeně mnoho, nemusí si vybírat TOP-X nejbonitnějších klientů a jejich TOP-X nejpromyšlenějších a nejrentabilnějších projektů.

Když je všude záplava nových peněz, lidé je hromadně cpou do nemovitostí (když je úrok 1-2pct, ale nemovitosti dlouhodobě dobu rostou o 8-15pct ročně), případně je nastrkají různým "vlkům z vólstrýtu", aby jim zajistili výnos nad reálnou inflací (protože úrok v bance či výnos dluhopisu je směšně nízký - díky manipulaci FEDu). Když je výnos z relativně bezpečné investice pod reálnou inflací, tak se zkrátka musí více riskovat :-(

Nahlásit

+27
+
-

Tomas Hruby | 12. 9. 2018 12:38 | reakce na Jan Altman - 12. 9. 2018 10:24

Freddie Mac a Fannie Mae fungovaly velmi dlouho (druhá již od roku 1938) a naprostou většinu té doby spíše pozitivně - ona totiž většinu doby jejich existence žádná politika "na barák má právo i socka" nebyla!!! Šlo spíš o přiměřené zjednodušení situace pro lidi ze střední třídy, kteří by se k bydlení dostali tak jako tak...

Průšvih asi nejspíš nastal až postupným upravováním "Community reinvestment act" - ani jeho verze z roku 1977 nebyla nijak nesmyslná, bohužel ale jeho pozdější změny, zejména ta z roku 1995 za Clintona již si o malér koledovaly. A pak už se to nabalovalo jedno s druhým :-(

V podstatě je to velmi poučné a zároveň varovné - bez nadsázky dlouhá desetiletí přínosného fungování se podařilo zmrvit za pár let.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+5
+
-

Martin Brezina | 12. 9. 2018 14:46 | reakce na Tomas Hruby - 12. 9. 2018 12:38

"bez nadsázky dlouhá desetiletí přínosného fungování se podařilo zmrvit za pár let"

No, ono to bude rozhodně složitější, než to tady sehrané duo Altman+Fraj líčí (dokonce používají stejné formulace). Kdyby státem zajišťované hypotéky byly taková tragédie, tak celá záležitost nevyústí do krize po pár desetiletích fungování, ale mnohem dříve.

Kromě toho, jak najdete u hesla "Community reinvestment act", asi půlka subprime hypoték vůbec nešla přes CRA a dalších asi 25% až 30% byly pod touto regulací jen zčásti. A právě hypotéky pod CRA byly spíše ty méně riskantní, protože aspoň nějak regulované: "independent mortgage companies made risky "higher-priced" loans at more than twice the rate of the banks and thrifts, most CRA loans were responsibly made".

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Jan Altman | 14. 9. 2018 14:15 | reakce na Martin Brezina - 12. 9. 2018 14:46

Tady vám to přibližují:
https://www.reflex.cz/clanek/komentare/89896/zacala-financni-krize-pred-10-lety-padem-banky-lehman-brothers-ani-nahodou-a-nepoucili-jsme-se.html

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+2
+
-

Martin Brezina | 15. 9. 2018 07:01 | reakce na Jan Altman - 14. 9. 2018 14:15

Napíšu, že podle amerických dat půlka subprime hypoték vůbec CRA neprocházela a dalších 25-30% jen zčásti. A vy mi na to postnete článek nějakého Cvrčka, který se zabývá jen rolí CRA a těch dvou agentur, jako by nic dalšího nebylo. No, prostě, jede si svoji ideovou agendu, kterou ostatně přiznává ve svém redakčním profilu. Co já s tím?

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-1
+
-

Jan Altman | 16. 9. 2018 17:45 | reakce na Martin Brezina - 15. 9. 2018 07:01

No a?
Ten politický tlak na "právo na vlastní barák pro každého" neměl jednu konkrétní podobu a jednu konkrétní cestu.
Stejně tak úvěrový boom hnaný dolu zmanipulovanými úrokovými mírami samozřejmě nemusel jít jen přes CRA, ty uměle levné nově vytvořené peníze si najdou mnoho jiných cest. Každopádně ať se bavíme o roli vlády, FEDu, Fannie a Freddie, atd... vše to jsou umělé a antitržní instituce, které trh mohou pouze deformovat (a vy socialisti pak kvílíte, že selhal trh a řešením je ještě více státu).
Pokud je podle vás stát (a FED) tak skvělý, tak proč ten problém tedy včas neodhalil a nevyřešil? Nekasá se snad FED, že smyslem jeho existence je stabilita fin.systému?
Vaše jediná reakce je taková, že ten kdo nesouhlasí s vašimi socialistickými názory "si jede svoji ideovou agendu". Já jsem pro to, aby si klidně každý tu svou agendu klidně jel - ale na svém a za své!

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+8
+
-

Jan Altman | 14. 9. 2018 16:21 | reakce na Jan Altman - 14. 9. 2018 14:15

A tady muzete premyslet, jakou krizi centralni banky zpusobi priste:
https://www.e15.cz/nazory/komentar-vladana-gallistla-velka-recese-mozna-jen-lehky-predkrm-1351153

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+2
+
-

Jan Altman | 12. 9. 2018 15:15 | reakce na Martin Brezina - 12. 9. 2018 14:46

Ne každá státem vytvořená deformace trhu vyvolá krizi hned.
I ve Španělsku trval ECB/EU uměle stimulovaný stavební boom relativně dlouhou dobu - dlouhé roky se stavěly nesmyslné stavby (letiště, muzea a koncertní haly pomalu v každém okresním městě, ...), dlouhé roky tento boom vysával zdroje z produktivnějších částí ekonomiky (studenti technických VŠ předčasně ukončovali studia a šli rejžovat na pozice realitních agentů). Až pak to jednoho dne prasklo.

Navíc tu krizi samozřejmě působí daleko víc faktorů (než jen existence Fannie) - a já ty další přeci zmínil. V první řadě centrálněplánovačská manipulace s úrokovou mírou, nadměrný růst úvěrů (peněžní zásoby) a politické tlaky na financování růstu a sociálního práva každého na svůj dům. Všechny tyto faktory jsou ne/proti tržní a umělé. I u té Fannie - kdyby lidé poptávali takové služby, někdo je uspokojí a vydělá na tom.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+7
+
-

Richard Fuld | 12. 9. 2018 12:28 | reakce na Jan Altman - 12. 9. 2018 10:24

Pokud by zde nebyl onen "core" princip v podobě účetních peněz (žádné frakční bankovnictví už desítky let neexistuje!), tak bychom nejspíše neměli žádné náhlé(!) krize. Pokud bychom setrvali např. na rigidním zlatém standardu, pak bychom tu měli v podstatě permanentní krizi a o dosavadním rozvoji vyspělých zemí bychom si mohli jen nechat zdát. :-)

Je lepší dlouhá desetiletí prosperovat ve svobodném světě účetních peněz a přetrpět si sem tam nějakou tu krizičku, než dlouhá desetiletí trčet v permanentní depresi a těšit se pouze z toho, že nám díky rigidnímu peněžnímu systému žádná náhlá krize nehrozí. :-) Ostatně k současnému peněžnímu systému se dospělo právě proto, že dosavadní rigidní zlatý standard se stal od 30-tých let minulého století natolik svazujícím, že nevedl nikam, než do série velmi vážných krizí, z kterých nebylo téměř úniku a nakonec vedly k 2. světové válce.

Příčinou oné krize byla zcela nedostatečná regulace řízení kreditních rizik bank doprovázená navíc nevhodnými ingerencemi do bankovního podnikání (politická podpora hypoték). To vedlo k bankovní krizi. A když už bankovní krize vznikla, tak další chyba byla v tom, že si politici chtěli vyzkoušet, co to udělá, když nechají padnout velkou banku. Řešitelná bankovní krize tak přerostla do obtížně a nákladně řešitelné všeobecné ekonomické krize. Zvědavost je velmi pozitivní vlastnost avšak ve spojení s nezodpovědností a diletantstvím je to velmi nebezpečný kokteil. :-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-4
+
-

Josef Fraj | 12. 9. 2018 14:13 | reakce na Richard Fuld - 12. 9. 2018 12:28

Ničím nepodložená tvrzení, lži, bláboly.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+2
+
-

Richard Fuld | 13. 9. 2018 10:40 | reakce na Josef Fraj - 12. 9. 2018 14:13

Ne ne. Naopak to Vaše urputné tvrzení představuje nepodložené tvrzení, lež a celé je to blábol.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-4
+
-

Tomas Hruby | 12. 9. 2018 14:28 | reakce na Josef Fraj - 12. 9. 2018 14:13

On ale Fuld má v tom posledním odstavci (to před tím raději nekomentuji) v podstatě pravdu - problém v roce 2008 vznikl především proto, že se do hypoték a bank začala začala extrémně motat politika a řekněme "politická korektnost"... Ještě někdy v roce 1990 sice tisk peněz probíhal, nicméně schvalování hypoték bylo z velké části prováděno poměrně rozumně a zodpovědně. Agentury jako Freddie Mac třeba někomu cestu k úvěru zjednodušily, ale pořád to bylo v rovině zjednodušení, tedy že ho někdo dostal o něco snáze. Ale po roce 2000 stále přibývalo úvěrů i hypoték v podstatě totálně nesmyslných, ovšem snaha o objektivní posuzování klidně skončila soudem pro diskriminaci. A výsledek jsme viděli...

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+4
+
-

Jan Capouch | 12. 9. 2018 16:39 | reakce na Tomas Hruby - 12. 9. 2018 14:28

K těmhle krizím se nabízí jedna ekologická analogie:
https://www.sci.muni.cz/~herber/yellowstone1988.htm
Fuldové ovšem mají jen jeden recept: hasit, hasit, hasit.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-2
+
-

Richard Fuld | 13. 9. 2018 10:47 | reakce na Jan Capouch - 12. 9. 2018 16:39

Zajímavý příměr. :-)

Avšak pokulhává v tom smyslu, že "požáry" z nahromaděných státních dluhů, jsou zbytečné a nesmyslné, resp. bankstery záměrně a beztrestně zapalované. V případě soukromých dluhů však v podstatě neexistuje možnost jejich "hašení". Tam ty požáry propukávají bez hašení a zde skutečně platí, že jejich rozsah závisí na množství "neuklizeného uschlého dříví".

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-2
+
-

Jan Capouch | 13. 9. 2018 12:00 | reakce na Richard Fuld - 13. 9. 2018 10:47

Nejsou ani zbytečné, ani nesmyslné. Drží státní rozhazování alespoň trochu na uzdě.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Jan Altman | 12. 9. 2018 14:24 | reakce na Josef Fraj - 12. 9. 2018 14:13

Přesně tak. Snůška arogantnosti, povýšenosti a podivných eufemismů.

"Ostatně k současnému peněžnímu systému se dospělo právě proto, že dosavadní rigidní zlatý standard se stal od 30-tých let minulého století natolik svazujícím"

"SE DOSPĚLO"? Podobně asi komunisté mohli říkat, že "se dospělo" ke komunismu, nacisti že k nacismu, ... "SE DOSPĚLO" je jen eufemismem pro "někdo ostatním silou vnutil" - nevšiml jsem si, že by lidé na fiat přecházeli dobrovolně a spontánně, že v roce 1933 házeli zlaté mince vládě na hlavu a lačně je měnili za papírky, že zakonspirované akci na Jekyll Islandu předcházely masové demonstrace za zavedení "účetní měny", že bylo nějaké referendum, atd...

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+9
+
-

Richard Fuld | 13. 9. 2018 11:00 | reakce na Jan Altman - 12. 9. 2018 14:24

Ano. Lidská společnost dospěla k systému účetních peněz, který už byl ze značné části již realitou díky existenci a tolerování zcela chorého a neudržitelného hybridního systému částečných rezerv. Onen systém frakčních rezerv nebylo nic jiného, než zlatý standard, který byl erodován současnou existencí účetních peněz, aniž by se rozlišovalo mezi penězi krytými zlatem a penězi krytými dluhy. Zlatý standard nakonec prohrál a celý svět přešel na homogenní systém poctivých účetních peněz.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-1
+
-

Jan Altman | 13. 9. 2018 12:31 | reakce na Richard Fuld - 13. 9. 2018 11:00

NE. Fiat byl lidem vnucen násilím. Zlato jim bylo zabaveno násilím (zákonem a represivním aparátem). Nikdo se na to lidí neptal.

A ano - předchozí zlatý standard s čím dál frakčnějšími rezervami postupně erodoval. Ale ne proto, že to lidé chtěli. Ale proto, že bankéři podváděli a monopolní vynucovatel "práva" (stát) je v tom podporoval, nijak je za to (za podvod!) netrestal. A bylo intervencemi bráněno tomu, aby je za to ztrestal trh (tedy lid).

V tržním prostředí by podvádějící bankéř rychle skončil díky runu ze strany jeho klientů. Ostatní bankéři by v tržním konkurenčním prostředí na své podvádějící konkurenty sami rádi upozornili a ten run (a trest za podvod) na ně přivolali. Jen státem organizovaný a podporovaný kartel tomu bránil.

Já samozřejmě nejsem obhájcem "zlatého standardu" z před 1933, natož nějakého Brettonwoodu. Byly to centrálně řízené monopolistické a násilím vynucované systémy a jejich kolaps byl tak zákonitý - a to samé platí pro systém dnešní, ze stejných důvodů - z důvodu protitržnosti. Zcela stejné důvody neudržitelnosti, jako u reálného socialismu. Nemožnost centrálního plánování. Ta u úrokových měr nezačne zázrakem fungovat jen proto, že si to někdo přeje.
Já jsem zastánce freebankingu, tedy rozhodně bych například neplánoval zakazovat, aby si třeba p.Fuld s p.Březinou navzájem platili za svoje konzultace v měně, kterou si oba např. mohou tisknout doma na inkoustovce (či dlužním zápisem do svých notýsků). Jen ji nesmějí vnucovat těm, kteří preferují jinou měnu.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+7
+
-

Richard Fuld | 13. 9. 2018 15:32 | reakce na Jan Altman - 13. 9. 2018 12:31

Freebanking by byl jen obrovský chaos, který by měl dalekosáhlé negativní následky oproti následkům, jež by mohly teoreticky nastat z důvodu údajného násilí při prosazení systému účetních peněz. Účetní peníze vnímá jako nemístné násilí jen pár podivínů Vašeho typu. Drtivá většina lidé řeší skutečné problémy.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-7
+
-

Zavacky | 17. 9. 2018 09:05 | reakce na Richard Fuld - 13. 9. 2018 15:32

Richard tu má mnoho mínusov, preto sa ho musím zastať. Je to celé komplikované, ale má do veľkej miery pravdu.
Vyznavači free bankingu si neuvedomujú, že znamená emisiu nekrytých bankoviek. Namiesto CB to majú robiť emisné banky. Takto to popisuje aj Hayek, aj Selgin, aj White, aj ďalší. Reálna brzda pre menovú expanziu ale neexistuje. Tento spor riešia aj rezervisti a frakcionalisti Rakúskej školy. Výsledok FB by bol takmer s istotou rovnaký ako centrálny banking.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-2
+
-

Ján Zavacký | 17. 9. 2018 16:15 | reakce na Zavacky - 17. 9. 2018 09:05

Trochu si to pletiete, páni.
To nie sú moje názory. To sú názory Hayeka a súdobých frakcionalistov Rakúskej školy. Nikde nepíšu o pevnej mene. Práve naopak. Hayek píše o trvalej konkurencii mien s potlačením monopolizačnej tendencie a frakcionalisti len o konečnom eliminátorovi v systéme IUO - zlate. Ostatné krytie má zabezpečovať ekonomická aktivita. Načo je dobrý free banking, keď výsledkom má byť monopol jednej meny ( jedných peňazí). Potom sa konkurencia stratí. To má byť cieľ free bankingu?
Čo sa týka dopytu po nekrytej a silno inflačnej mene, dobré poznámky má J.Karpiš v knihe Zlé peniaze na str. 288.
To, čo tu obhajujete, je skôr free moneting a ten sa pozdáva aj mne, ale má rovnako veľké riziká, ako každá iná mena, či peniaze.
To, čo obhajuje Richard, je centrálna fiat-IUO mena. Tá sa mi nepozdáva, ale v rámci free monetingu by mohla existovať kolektívna IUO mena, bez CB, ktorá by prirodzene vznikala a zanikala, prirodzene súťažila s inými peniazmi a podliehala cyklom tak, ako všetky ostatné peniaze a meny.
Všetky peňažné formy podliehajú cyklom, len treba brať do úvahy dostatočne dlhý čas.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+3
+
-

Josef Fraj | 17. 9. 2018 19:26 | reakce na Ján Zavacký - 17. 9. 2018 16:15

Vámi jmenovaný Larry White, jeden z předních ekonomů zabývajících se daným tématem, definuje svobodné bankovnictví jako „neregulovaný, konkurenční systém neprivilegovaných bank, které vydávají bankovky směnitelné za podkladové peníze“.

Podkladové peníze jsou typicky zlato a stříbro.

zdroj: http://libinst.cz/free-banking-i-banky-bez-privilegii/

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Richard Fuld | 20. 9. 2018 11:15 | reakce na Josef Fraj - 17. 9. 2018 19:26

Tohle je přece otevřená podpora podvodného frakčního bankovnictví. :-) Když tomu dáte nálepku freebanking, nic tím nezměníte. A v článku se tak nějak zapomnělo zmínit praktiky označované jako Wildcat banking, jež byly praktikovány právě v tom Vašem zlatém věku freebankingu. Článek jen kulantně zmiňuje státní regulaci, která těmto velmi nekalým praktikám zabránit. Autor tuto regulaci označuje za škodlivou => implicitní souhlas s Wildcat bankingem. Tenhle "freebanking" by vyhovoval jen šmejdům, kteří by velmi účinně a v podstatě legálně oškubávali lidi o jejich úspory.

Pro jistotu cituji, jak pan Tětek pojal implicitně problematiku Wildcat bankingu: "Bankovní systém dané doby přesto trpěl několika závažnými problémy, vyplývajícími ze státní regulace budování poboček jednotlivých bankovních společností...." Za problém je zde vydávána státní regulace, nikoliv absurdní praktiky bank, které zřizovaly pobočky bank v těžko přístupných místech, aby zabránili držitelům bankovek v požadování jejich směny na měnový kov. To je samozřejmě zcela absurdní náhled na věc ze strany pan Tětka, doslova oblbování lidí.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-3
+
-

Ján Zavacký | 17. 9. 2018 20:24 | reakce na Josef Fraj - 17. 9. 2018 19:26

Frakcionalisti sú veľmi komplikovaní ľudia a taká je aj ich debata - plná rozporov, protirečení, nedôsledností, nejednotnosti. Asi taká ako tu.
Zlato považujú len za konečný eliminátor dlhu. Tvorilo by monetárnu bázu. Na nej by sa stavala dlhová monetárna zásoba. Potiaľto je to dobré a prirodzené. So všetkými prirodzenými rizikami. Problém je, že dlh by tvorili aj ex nihilo.
Dôsledkom je, že dlhové peniaze ex nihilo by mohli tvoriť len privilegovaní aktéri. A v tom sa už prelínajú s Hayekom. V tomto bode ma prestáva ich fantázia baviť. Tak isto, ako u Hayeka.
Dlh je tu od nepamäti a aj keď je tvorený na základe reálneho podkladového aktíva, prináša cykly. Snaha o vyhladenie cyklov prináša omnoho mohutnejšie cykly, ktoré v krátkodobom horizonte väčšina aktérov nevidí, nevníma, ignoruje. Aj medzi "rakúšanmi" sú vyhladzovači cyklov.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+2
+
-

Ján Zavacký | 17. 9. 2018 20:32 | reakce na Ján Zavacký - 17. 9. 2018 20:24

P.S.
Treba si prečítať, čo píšu o Whiteovej a Selginovej "neregulácii" Hulsman, Salerno, De Soto. Pritom je to diskusia na platforme Rakúskej školy.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Josef Fraj | 17. 9. 2018 10:50 | reakce na Zavacky - 17. 9. 2018 09:05

Reálná brzda samozřejmě existuje. Je jí ochota lidí používat emitované peníze. Dalo by se to velice snadno a rychle ověřit, kdyby stát ustoupil od měnového monopolu. Osobně si myslím, že lze celkem dobře předpovědět, zda by lidé dali přednost nekrytým emisím před emisemi krytými. I stát si do velice dobře uvědomuje a proto se drží monopolu zuby nehty. Argumentace, že bez toho by nastal chaos, je dětinská a věří jí už snad jen pan Fuld.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+2
+
-

Richard Fuld | 20. 9. 2018 11:19 | reakce na Josef Fraj - 17. 9. 2018 10:50

Reálná brzda = neochota lidí používat emitované peníze? No to je stejné jako byste napsal, že brzda spočívá v tom, že ekonomika zkrachuje, protože pokud lidé odmítnou používat v dané době emitované peníze, nic jiného než krach nenásleduje. Děkuji pěkně za takovou brzdu. To už se mi tedy víc líbí QE.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-2
+
-

Jan Altman | 17. 9. 2018 10:34 | reakce na Zavacky - 17. 9. 2018 09:05

To tedy myslím nechápete, co je freebanking.
Freebanking znamená konkurenci, svobodu a trh v měnové oblasti.
Znamená, že nabízet službu typu "měna a transakční systém" může každý (ostatně jakým právem v tom bránit?).

A je jen na lidech/trhu, jaké řešení si svobodně vyberou (ano, lidé nechtějí používat 100 měn a tak by trh nakonec vybral jednu či několik málo nejvíce vyhovujících - a používal by je dokud by zůstávaly nejlepšími, což by motivovalo jejich poskytovatel zůstat na té špici).

A nemyslím si, že by si lidé svobodně vybrali měnu založenou na emisi nekrytých bankovek. Kdykoli lidé měli svobodu, vybrali si zlato. Kdykoli zlato přestalo být penězi, bylo to z donucení, silou státního represivního aparátu.

Nedovedu si představit, že bych spořil, požadoval platby za svou práci, atd... v měně, kterou si někdo jen tak tiskne (emituje nekryté bankovky). Nebo že bych v tak nejisté měně uzavíral smlouvy. Nikdo by to nedělal. A proto by se v prostředí trhu a svobody nikdy neujala.

Například takovouto měnu bych si svobodně nikdy nevybral:
https://www.robotinvestmentcalculator.com/cz-blog/nemecke-menove-dilema

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+4
+
-

Richard Fuld | 20. 9. 2018 11:24 | reakce na Jan Altman - 17. 9. 2018 10:34

Účetní peníze bez pochyby nejlepším prostředkem směny, který byl vynalezen, takže by se používaly jako prostředek směny. Zlato je (možná) dobrým uchovatelem hodnoty, tak by se používalo jako uchovatel hodnoty (investice). A jsme u současného ideálního stavu, kdy penězi jsou účetní peníze a zlato je komoditou, do níž je možno peníze investovat. Win, win.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-2
+
-

Josef Fraj | 14. 9. 2018 16:01 | reakce na Richard Fuld - 13. 9. 2018 15:32

>>> "Freebanking by byl jen obrovský chaos.."

Opět ničím nepodložené tvrzení, lež, blábol. Vy snad nic jiného už napsat neumíte.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Jan Capouch | 12. 9. 2018 16:31 | reakce na Jan Altman - 12. 9. 2018 14:24

A druhou světovou válku rozpoutal Adolf Hitler, a ne že " se k ní nějak dospělo", dokonce ani většina čelných nacistů nebyla touto perspektivou nadšena.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Richard Fuld | 13. 9. 2018 10:49 | reakce na Jan Capouch - 12. 9. 2018 16:31

A Hitler se dostal k moci díky oné rozsáhlé ekonomické krizi. To je detail, který jste nějak "přehlédl".

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+2
+
-

Jan Capouch | 13. 9. 2018 11:16 | reakce na Richard Fuld - 13. 9. 2018 10:49

Kvůli. Já za jeho nástup nikomu neděkuji.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Richard Fuld | 13. 9. 2018 15:27 | reakce na Jan Capouch - 13. 9. 2018 11:16

Ano. "Kvůli" je určitě přiléhavější. :-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+3
+
-

Petr Novák | 12. 9. 2018 12:08 | reakce na Jan Altman - 12. 9. 2018 10:24

Big short nezačíná ale v podstatě končí pádem Lehmanů a přesně to co popisujete je obsahem toho filmu. Akorát z pohledu několika lidí, kteří na tom vydělali.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+2
+
-

Novak Josef | 12. 9. 2018 10:36 | reakce na Jan Altman - 12. 9. 2018 10:24

Vďaka.
Odpovedal ste na moju otázku 7 minut pred tým, ako som ju sem napísal.

"- opakuje film iba tie klasické demagogické "vysvetlenia" , vyfabrikované mainstreamovými ekonomami, alebo oboznamuje so skutočnou podstatou finančných kríz? "

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Petr Novák | 12. 9. 2018 12:11 | reakce na Novak Josef - 12. 9. 2018 10:36

Zkuste Sázku na nejistotu, ta popisuje příčiny na všech úrovních. Tedy od chování lidí, kteří si nakupují nemovitosti, přes realitní makléře až po ty, co určují hodnotu těch papírů.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+2
+
-

Petr Novák | 12. 9. 2018 12:15 | reakce na Petr Novák - 12. 9. 2018 12:11

https://www.youtube.com/watch?v=psCF_AHuLM4

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+2
+
-

Petr Novák | 12. 9. 2018 12:15 | reakce na Petr Novák - 12. 9. 2018 12:11

Podívejte se na intro, je lepší než trailer.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+2
+
-

Novak Josef | 12. 9. 2018 10:43 | reakce na Novak Josef - 12. 9. 2018 10:36

a ešte doplňam :
Zdá sa , že účelom filmov je zábavnou formou zamaskovať podstatu problému.

Vlastne, očakávať informáciu tohto typu na webe "tohto typu" je asi hodne naivné. Starý dobrý Finmag je históriou. Zakrývanie a maskovanie podstaty problémov je podstatou dnešnej novinárčiny.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+2
+
-

Petr Novák | 12. 9. 2018 09:20

Sázka na nejistotu se mi líbila. Zajímalo by mě, jak moc je to přikreslené. Jestli to opravdu probíhá takhle, tak se nebojím o další krizi.

Nahlásit

+4
+
-

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK