Diskuze: Proč (ne)zařadit zlato do portfolia?

Jan Altman | 22. 8. 2018 22:09

Autor správně píše, že pokud vlastnit zlato (jako pojistku a jako nezávislou nestátní, po tisíce let fungující měnu), pak zásadně fyzicky (a ne formou nějaké "papírové poukázky na zlato").

A hned tu mám jednu spekulaci: až se jednoho dne ukáže, že poukázek na zlato je hodně a zlata daleko méně, tak hodnota poukázek spadne k nule a hodnota fyzického zlata vystřelí nahoru.

A ještě jedna spekulace: nacházíme se v době dedolarizace (konec éry dominance dolaru v rezervách a obchodě). Přechod na novou dominantní fiat měnu (juan?) nemusí být tak hladký, jak by si někteří přáli. Navíc i ten juan svého postavení zjevně hodlá docílit právě i zvyšováním zlatých rezerv PBoC.

Další výhody zlata jsou zřejmé:
- pokud o něm stát neví, nemůže ho ani zabavit či zdanit (natož si ho natisknout a tak znehodnotit)
- lehce se předá z generace na generaci, aniž by stát měl šanci požadovat "výpalné za smrt" (dědická daň)
- a naopak: je to forma majetku, u které zdaleka nejméně hrozí, že se nějaký dotěrný byrokrat zeptá: "kde jste na to vzal?" - protože pokud dotyčný nenakoupil investiční mince s aktuální rokem výroby, ale mince buď historické (např. dvacetifranky z období Latinské měnové unie), nebo (klidně i současné) repliky historických mincí (rakouské stokoruny = stále stejný letopočet), lze byrokratovi lehce opáčit: "to je v rodině už 4 generace".

Přesto zlato má i nějaké nevýhody: Domovní prohlídka či kontrola na hranicích ho u vás může najít. Nepošlete ho na druhý konec světa aniž by stát měl šanci se to dozvědět. Na to už je holt potřeba jiný kalibr, bitcoin.

Jan Amos | 21. 8. 2018 18:33 | reakce na Gabriel Pleska - 21. 8. 2018 13:02

Dekuji za dohledani.

Jan Capouch | 21. 8. 2018 17:24 | reakce na Gabriel Pleska - 21. 8. 2018 13:02

Ano. Díky. I za připomenutí fuldovské posedlosti kupní silou poptávky.

Gabriel Pleska | 21. 8. 2018 13:02 | reakce na Jan Amos - 21. 8. 2018 12:58

Nebylo to toto?
https://finmag.penize.cz/diskuze/313948-italie-asi-znarodni-vklady-wall-street-je-s-londynem

Jan Amos | 21. 8. 2018 12:58 | reakce na Jan Capouch - 21. 8. 2018 11:45

Ač obvykle na věcné dotazyodpovídám a važímsi jich, jsem nyní opetv Surinamu, kde mimo Paramariba je se signálem velký problém.
Odkazy o tom, jak v Japonsku nabízejí investivni firmy a banky pro VIP klienty poradenství jak minimalizovat dědickou daň, jsem dodiskuze na Finmag dával cca 2 roky zpět. Omlouvám se, ale dohledat nyní nelze.

Lukáš Lánský | 21. 8. 2018 12:55 | reakce na Jan Capouch - 21. 8. 2018 08:44

No jo, ale to jsou normální tržní služby -- jejich výkon není inherentně spojený s vlastnictvím. O nájemníky se může starat správcovská firma (kolik si za to teď říkají, deset procent z nájmu?), velkou rekonstrukci jednou za deset let taky nemusíte dělat sám. To, že to *můžete* dělat sám je naopak výhoda, pokud byste přišel o lépe placenou práci a začalo by se vám vyplácet v tom ty hodiny topit.

Pokud byste se chtěl od jakýchkoliv starostí odstřihnout úplně, nakoupíte REITy.

Investovat do nemovitostí se může a nemusí vyplatit (IMHO se to tady a teď nevyplácí), nutnost starat se o nájemníky s tím souvisí jen okrajově.

Jan Capouch | 21. 8. 2018 11:45 | reakce na Jan Amos - 21. 8. 2018 10:08

Informace o Japonsku mne překvapila, myslel jsem, že se jedná společnost mající úctu ke stáří a kontinuitě, máte další informace, jak je to s dědictvím, dary, a hlavně jestli to tak mají od války nebo je to zoufalé opatření z posledních let kvůli předlužení?

Jan Amos | 21. 8. 2018 10:08 | reakce na Zdeněk Suchý - 21. 8. 2018 05:51

Tato drobná výhoda se časem změní v zásadní. V zemích jako Japonsko, Venezuela nebo Řecko o tomuž bohužel něco vědí.

Kde se inflace utrhne ze řetězu (Venezuela) je držení něčeho cenného, na inflaci a místní měně nezávislého, šancí koupit si nezbyté potraviny či léky.

V zemích,kde je extrémní sazba daně dědické (Japonsko) a potomci se raději majetku vzdávají, je zlato o kterém stát neví, jednou z mála šancí, jak předat nějaké bohatství v rámci rodiny.

V zemích,kde se místo práce a spotřeby primárně daní majetek (dnes Řecko a nepochybuji, že velmi brzy EU) a kde se lidé kvůli nezaměstnanosti už dokonce i majetku vzdávají, protože nemají na platbu daně, je zlato, o kterém stát neví, opět šancí na důstojné přežití.

Zkušenost z kolapsu státu (Argentina) ukazuje, že pro běžné platby za potraviny a služby nejsou ideální investiční slitky nebo mice, ale drobné šperky - před kolapsem nakoupené například v zastavárně.

Novak Josef | 21. 8. 2018 09:01

"JAN TRAXLER --Privátní investiční poradce a ředitel společnosti FINEZ Investment Management."

Moc milé, keď riaditeľ mäsozávodu prednáša o škodlivosti vegetarianstva.
PREČO privátní investiční poradce rozdáva dobré rady zadarmo ?
-----------------------------
Je spusta argumentov proti tvrdeniam toho poradce, ale nie je jediný dôvod, prečo ich písať.

Jan Capouch | 21. 8. 2018 08:44

Jakožto spoluvlastník zděděné nemovitosti mám vlastní zkušenost. Nemovitost je pakárna. Pořád se o něco musíte starat, shánět solventní nájemníky, řešit různé problémy, značnou část výnosu pohltí údržba.

Zdeněk Suchý | 21. 8. 2018 05:51

Jedna drobná výhoda zlata (stříbra) jako uchovavatele hodnoty. Stát neví že ho vlastníte, na rozdíl od jiných hodnot.