Diskuze: Který způsob boje s chudobou zabírá?

Jan Altman|28. 6. 2018 16:00| reakce na Václav Tomala - 28. 6. 2018 15:25

Komunisté u nás také nerespektovali duševní vlastnictví (KGB a StB je zásobovala tunami zpráv průmyslové špionáže, ale díky impotenci centrálně řízeného státu jim to k ničemu nebylo).

Vykořisťování levné pracovní síly a nezájem o životní prostředí: poptejte se, jak to za totáče vypadalo v Litvínově, Třinci, Královodvorských železárnách, v ústeckých chemičkách. Bolševik také kašlal na životní prostředí a platil v dolarovém vyjádření žebrácké mzdy. A žádný ekonomický boom to nepřineslo. Naopak.

V Indii je demokracie a jejich mzdy bychom nechtěli a životní prostředí z jejich průmyslových aglomerací také ne.

Já samozřejmě stále jsem na libertariánských pozicích a důsledně trvám na svobodě. Jen se v těchto příspěvcích snažím argumentovat proti zažitému bludu, že za prosperitu vděčíme demokracii (diktatuře většinového "plebsu"). Ne, kapitalismu! Svobodné směně, svobodnému podnikání, smluvní svobodě.

Václav Tomala|28. 6. 2018 15:25| reakce na Jan Altman - 28. 6. 2018 10:01

Je samozřejmě otázkou, nakolik byl ten úžasný čínský růst způsoben nerespektováním duševního vlastnictví a tím úsporami na vývoji, vykořisťováním levné pracovní síly i za cenu protisebevražedných opatření v továrnách a (až donedávna) nulovým zájmem o dopady na životní prostředí.
K čemu je taková prosperita místním? Zíkali díky ní technolgicky nejvyspělejší aparát pro sledování, cenzuru, hodnocení a perzekuce.
Je velmi zajímavé sledovat, jak Vy, pane Altmane, kterého jsem měl vždy spíše za libertariáná teď ukazujete výhody kapitalismu na jedné z nejvíce řízených ekonomik na světě, na Číně, kde Strana rozhoduje o všem a armáda vlastní obrovské korporace.
Tržní princily samozřejmě fungují, ale jako nástroj, nikoli jako cíl. V Číně stejně jako v severských ekonomikách je do učité míry tržní prostředí udržováno pro financování státní agendy. Jen ta Švédská je pro místní výrazně lepší, než ta Čínská.

Jan Altman|28. 6. 2018 10:01| reakce na Michal Hatlapatka - 27. 6. 2018 08:20

Já nijak nezpochybňuju, že (i) Indie roste. Jen zpochybňuju, že to je díky demokracii - čínský příklad to myslím vyvrací.

"boj s chudobou" je něco jako boj s imperialismem, nebo boj s globálním oteplováním. Nástroj elit k sebeobohacení.

Přičemž nepopírám, že chudoba klesá. Naopak. Jenže spíše kvůli trhu/kapitalismu/obchodu a kvůli vědeckotechnickému pokroku, než kvůli nějakým socialistickým plánům byrokratických elit.

Mimochodem - další argument proti demokracii jsem si přečetl dnes:
http://neviditelnypes.lidovky.cz/turecko-se-sultanem-antikemalem-dab-/p_zahranici.aspx?c=A180626_205124_p_zahranici_wag

Michal Hatlapatka|27. 6. 2018 08:20| reakce na Jan Altman - 26. 6. 2018 11:42

Byť je třeba uznat, že Čína momentálně stoupá rychleji, byla by chyba se domnívat, že Indie je stále chudá. Podívejte se na statistiky Gapminderu nebo kamkoli jinam. A pokud si chcete ověřit, že boj s chudobou opravdu zabírá, tohle jsou tři fakta, které stojí za to znát: celosvětově dětská úmrtnost spadla od roku 1950 na čtvrtinu, porodnost cca na polovinu a procento lidí v chudobě z naprosté většiny na dnešních 10 procent (zdroj: https://www.gatesnotes.com/Development/Max-Roser-three-facts-everyone-should-know)

Jan Altman|26. 6. 2018 11:42

Postřehli jste, jak je tradičně demokratická Indie stále chudá?
Postřehli jste, jak raketově nahoru letí zcela nedemokratická Čína (nebo dříve třeba Chile a někteří východoasijští tygři - s autoritářskými režimy)?

Ne, nechci tím naznačit, že diktatura pomáhá růstu (do doby před 40ti lety rostla i demokratická Evropa a USA). Nyní si zkuste nominální růst HDP očistit o reálnou inflaci dle shadowstats.com a iluze o růstu zmizí.

Chci tím naznačit, že prosperita přichází DÍKY volnému trhu a (někdy) NAVZDORY demokracii.
Dokud je demokracie omezená (stát zasahuje jen minimálně, všichni nesmí hlasovat o čemkoli, o kdejaké cizí privátní věci, ale jen o pár záležitostech celostátního významu), ekonomiku nebrzdí. Bohužel má však v sobě zabudovanou neodstranitelnou tendenci bobtnat. Politici, úředníci a nakonec i voliči chtějí rozhodovat úplně o všem. O sedmdesáti procentech sousedova příjmu. O (ne)kouření v cizí soukromé hospodě. A o statisících dalších věcech. Mikromanagement založený na kolchozním principu. Demokracie se nakonec sama zadusí vlastní byrokracií.