Předplatné časopisu
Finmag do schránkyPředplatit časopis 

Diskuze: Alchymista

Přihlášení do diskuze

Příspěvek, který se vám nejvíc líbí

Já svého času naivně myslel, že s Vámi by také šlo vést dialog. Sice demagogický, ale podnětný.. Dnes vidím, že by se jen člověk zbytečně nasral...
Důvěra ve státní dluhopis je podložena rozumným hospodařením státu, perspektivní ekonomickou koncepcí a prozíravou mezinárodní politikou. Ne represí, monopolem a manipulací ČNB, která za naše prachy dostane cenu jakoby volně obchodovaného aktiva tam, kam potřebuje.
Jen totální ubožák může nazvat člověka s takovou vizí, oddaností a zásadovosti k jejímu prosazování za primitivní pako a rychlokvašku.
Já jsem sice zastánce státu, ale ten ve vašem pojetí je skutečně nutné vypálit do základú jako hnusnou bradavici!!

NahlásitZobrazit komentovanou zprávu
+18
+
-

Příspěvek, který se vám nejvíc nelíbí

Vydělal na bitcoinech zjistil, že by se daly kryptoměny použít na očurávání státu a je z toho nadšený. Jen další primitivní pako. Nicméně palec nahoru za distanc od anarchokapitalismu a Urzových blábolů. To jsem opravdu nečekal.

Nahlásit
-21
+
-

Tak tak daleko jsem nešel. :-) Ale mohl by to být níže uvedený odstavec Listiny:

Článek 11 odst. 2
Zákon stanoví, který majetek nezbytný k zabezpečování potřeb celé společnosti, rozvoje národního hospodářství a veřejného zájmu smí být jen ve vlastnictví státu, obce nebo určených právnických osob, zákon může také stanovit, že určité věci mohou být pouze ve vlastnictví občanů nebo právnických osob se sídlem v České a Slovenské Federativní Republice.

NahlásitZobrazit komentovanou zprávu

+6
+
-

Tak se vyjádřete konkrétně - který bod v Listině základních práv a svobod je compliance se zrušením zlatého standardu? To jsem opravdu zvědav.

https://www.psp.cz/docs/laws/listina.html

NahlásitZobrazit komentovanou zprávu

-7
+
-

Jde jen o to, jestli by ten zákon o zrušení zlatého standardu obstál ve vztahu k Listině základních práv a svobod. Myslí, že ano. Naproti tomu norimberské zákony určité ne.

NahlásitZobrazit komentovanou zprávu

+7
+
-

Účetní peníze na ostrově?

Všichni obyvatelé se dohodnou, že své transakce budou realizovat prostřednictvím měny, kterou nazvou např. koruna. Zavedou účetní evidenci, do níž budou zapisovat veškeré pohledávky a závazky vzniklé z jednotlivých transakcí.

Franta nachytá 20 ryb a prodá je po 10-ti korunách za kus Jendovi, Karlovi, Pepovi a Jirkovi, každému 5 kusů. Do účetní knihy bude Frantovy připsáno + 200 korun a jeho zákazníkům bude každému odepsáno z jeho účtu 50 korun. Aby Frantovi zákazníci byli důvěryhodní, tak aby jim i ostatní producenti byli ochotni prodávat své zboží, musí své závazky v dané lhůtě vyrovnat. Nemusí ale dodat zboží nebo služby přímo Frantovi, mohou je poskytnout komukoliv jinému, kdo za ně bude ochoten zaplatit, jako byli oni ochotni zaplatit Frantovi. Jakmile Jenda, Karel, Pepa a Jirka prodají své služby nebo zboží, každý za 50 korun, bude jim tato částka připsána na účet a oni tak svůj závazek splní. A takto může tento cyklus pokračovat až do skonání světa.

Takto probíhá peněžní směna, aniž by ostrované potřebovali jakoukoliv komoditu, kterou by používali jako platidlo. Namísto váhy, kterou by obchodník vážil, kolik mu bylo nějakou universální komoditou zaplaceno, by zde byla pouze účetní kniha a transakce by probíhaly prostřednictvím zápisů do účetní knihy. Pokud by někdo nedokázal splácet své závazky, byl by ze společenství vyloučen pro svoji nedůvěryhodnost a přišel by tak o možnost účastnit se systému založeného na efektivní dělbě práce. O všechny své potřeby by se musel postarat fyzicky sám.

Centrální banka v tomto ostrovním systému není vůbec nutná. Centrální banka nastupuje až ve chvíli, kdy se ostrované dohodnou, že ze svých závazků budou platit svým věřitelům úrok. Centrální banka pak bude institucí, která bude mít pravomoc stanovit pro dlužníky i věřitele závazně výši úroku.

Rovněž je zřejmé, že není pravdou, že k vytváření peněz zde dochází Z NIČEHO. Peníze jsou zde vytvářeny až poté, co někdo něco hodnotného vytvořil a toto prodal někomu, kdo nemá na účtu žádné peníze. Teprve v tomto případě jsou prodávajícímu v účetní knize připsány peníze, které dříve neexistovaly. Současně je však na vrub účtu kupujícího připsán závazek ve výši zaplacené kupní ceny. Peníze zde tedy vznikají při každé transakci, kdy na straně kupujícího je někdo, kdo zrovna na svém účtu nemá žádné peníze (platí na dluh, obdobně jako dnešní kreditní kartou). V ostatních transakcích dochází k oběhu již existujících peněz (odepsání z účtu kupujícího a připsání na účet prodávajícího).

Žádné privilegium se zde tedy nekoná. Funkci účetního, který zapisuje transakce do účetní knihy zde vykonává např. Emil. Emil poskytuje ostrovanům službu platebního styku a za to dostává od všech ostrovanů pravidelnou platbu. Dnes existují namísto Emila banky.

Růst objemu peněz tak závisí jednak na ochotě těch, co nemají žádné peníze, nakupovat na dluh a na druhé straně na ochotě těch co nabízí své zboží a služby na prodej, prodat těm co nemají peníze své zboží a služby na dluh. Spolehlivým dlužníkům samozřejmě rádi na dluh prodají. Obyčejně totiž bude platit, že i producenti zboží a služeb se budou ocitávat v situaci, kdy nemají žádné peníze, ale současně je potřebují např. na nákup surovin, které potřebují ke své produkci. I producenti tak mohou být po celou dobu své existence zadluženi, avšak pokud spolehlivě průběžně platí své splátky, není důvod je jakkoliv za jejich permanentní zadlužení postihovat.

Objem peněz tak v prostředí účetních peněz poroste především z důvodu úspor tvořených ze zisku. Jakmile totiž někdo vydělané peníze neutratí a namísto toho je zadrží v úsporách, automaticky tyto peníze budou chybět ostatním producentům, aby je mohli získat prodejem své produkce. Proto je důležité, aby zde byla Emilova pružná peněžní nabídka, která zajistí, že do doby, než se spořílek rozhodné své úspory utratit, aby mohli vyprodukované zboží nakupovat zatím jiní producenti (momentálně v roli spotřebitele).

Nadměrným růstem úspor kumulovaných u spořílků se tak ostrované rozdělují na bohaté stálé věřitele a na chudé stále dlužníky. Čím více existuje úspor tím více bude automaticky dluhů a tím větší bude objem peněžní zásoby. Je tedy zřejmé, že růst objemu peněz (panem Altmanem nazývaný „tiskem peněz“) mají na svědomí výhradně úspěšní producenti, kteří jsou schopni dosahovat natolik velké zisky, že z nich mohou značnou část spořit. Není to „centrální banka“ ani Emil, kdo má na svědomí onu peněžní inflaci.

Alternativou inflace je pak deflace, pokles produkce i spotřeby, tedy pokles životní úrovně ostrovanů. Toto může nastat tak, že Emil přestane pružně půjčovat peníze, těm kteří je potřebují k zachování své dosavadní úrovně spotřeby.

NahlásitZobrazit komentovanou zprávu

+5
+
-

Účetní peníze fungují takto:

Máte ostrov, žije na něm 10 lidí, v oběhu je 100 tolarů, jeden z ostrovanů o sobě prohlašuje, že centrální bankéř a má monopol na ty tolary. Druhý ostrovan o sobě prohlašuje, že je komerční bankéř a že má od toho centrálního udělené privilegium vytvářet peníze z ničeho, poskytovat úvěry nově vytvořenými penězi.

Třetí člověk na tom ostrově vlastní jedinou úrodnou banánovou plantáž a cení si ji na 50 tolarů.
Čtvrtý až Desátý se živí rybolovem, nebo výrobou nástrojů a od toho Třetího za své produkty banány směňuje (nepřímo, přes tolary, protože První tolar vyhlásil za "zákonnou měnu" a každý je pod hrozbou trestu povinen ji přijímat).

Jednoho dne se ale všech těch 7 rozhodne, že banánová plantáž je nejvýnosnější obchod na ostrově a každý z nich si jde k Druhému půjčit 50 tolarů (které ten Třetí vykouzlí ze vzduchu, čili nyní na ostrově je 450 tolarů) a jdou si koupit plantáž.

Ta je ale jen jedna.

Třetí se ji tedy rozhodne vydražit, nakonec ji prodá za 200 tolarů Čtvrtému (ten si je během dražby dále půjčoval od Druhého). Měnová zásoba na ostrově prudce vzrostla. Aby třetí mohl těch 200 splatit, zdraží banány. Postupně vzrostou ceny všeho (řemeslník musí své nástroje prodávat dráž, aby měl na dražší banány).

Ti, kteří měli v tolarech úspory (např. na stáří, nenadálou nemoc, na opravu svého vybavení - obnovu kapitálu), o část reálných úspor přijdou. První sice něco blekotá o tom, že jim ta inflace je kompenzována úrokem, ale je to blábol, úrok není žádný, nebo jen nedostatečný k tomu, aby pokryl reálnou inflaci - Druhý přeci nemá žádný zájem o vklady lidí (natož aby jim za to platil tučný úrok), když si peníze na půjčování může vytvářet ze vzduchu.

Během růstu cen někteří producenti měli omamný pocit, že jim rostou tržby (bohužel si nevšimli, že jen ty nominální) a tak investovali (také na dluh, také z peněz vytvořených ze vzduchu) do rozšíření výroby.

Po čase se ukázalo, že se spletli, protože jim trh posílal zmatené signály. Navíc jak zadlužení lidí rostlo, tito museli stále větší část svých příjmů dávat na splátky a stále menší část jim zbyla na nakupování reálných statků, produkce ostatních lidí (agregátní poptávka tedy začala klesat, přestože trh dlouho vysílal signály o jejím růstu).

Mnoho investic do rozšíření výroby se ukázalo chybnými a projekty začaly krachovat.

Peněžní zásoba tou dobou již byla 1000 (z původního 100) a v krizi začala klesat na 700. První začal kvičet, že hrozí deflace (při tom se ale jen mírně odfoukla bublina inflace, kterou První s Druhým nafoukli, oproti původnímu stavu 100 je 700 stále obrovská inflace a žádná deflace!). Druhý začal kvičet, že má mnoho nesplácených úvěrů a že by ho První měl zachránit. První s Druhým se domluví na záchraně spočívající v odkoupení nedobytných úvěrů za nově natištěné peníze a to za nominální (nikoli tržní) cenu. Dále První uměle sníží úroky (čímž zopakuje a zesílí původní příčinu krize) a každému obyvatelovi ostrova jako Vánoční bonus pošle 100 tolarů - rozvrácenost/malinvestment v ekonomice ostrova to jen prohloubí (státy to dělají tak, že si půjčí peníze, dluhopis koupí centrální banka za QE peníze, nebo komerční banka za peníze vytvořené ze vzduchu a stát ty peníze nerozdá všem, ale jen svým zaměstnancům a nějaký ten bonus na sekeru dá i penzistům).

Na ostrově již existuje 3000 tolarů, kdo měl před pár lety uspořen 1 na penzi, tak teď si za něj koupí tak jeden banán.


Jelikož se proti zoufalému stavu někteří lidé bouřili, První rozhodl, že zavedou demokracii. První s Druhým potřebovali pro získání většiny (a vykořisťování produktivní menšiny) další 4 lidi (aby mohli zbylé 4 ždímat s demokratickou "legitimitou"). 2 už byli staří, tak jim První nabídl penzi (protože o úspory přišli inflací vygenerovanou Prvním a Druhým, ale ten růst cen se jim podařilo svést na chamtivé obchodníky) - penzi jednak z nově tištěných peněz, jednak z toho, co ukradnou čtyřem produktivním. Na to si najali 2 výběrčí daní, také placené jednak z okrádání čtyřech produktivních, jednak na dluh/z tiskárny. Demokratická většina byla na světě.


Těm okrádaným čtyřem produktivním pak dokola tvrdili:

- je to pro vás vlastně výhodné, protože ti 2 penzisti, 2 výběrčí daní, komerční a centrální bankéř přeci "také platí daně" :-) a hlavně vytvářejí poptávku po vašich produktech (byť za peníze, které vám ukradli)

- máme demokracii, takže pokud to chcete změnit, musíte těch 6 přesvědčit, nebo alespoň 2 z nich (přestože oni mají na pokračování systému založeném na parazitismu a loupeži eminentní zájem, takže to asi půjde dost těžko)

- pokud se vám to nelíbí, zkuste si postavit vor a odjet na jiný ostrov. Vaše argumenty, že ty bydlíte, i vaši předci tu bydleli a že ať táhnou vaši zotročovatelé, to nebereme. Stejně tak nebereme argument, že vaše pozemky jsou vaše a že s nimi z našeho společenství vystupujete a založíte si takovou Dominikánskou republiku a nám zbude Haiti.

NahlásitZobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

>>> „Pokud emitujete další peníze, které jsou přirozeně spojeny s poptávkou v eknomice“

Pokud při oficiální inflaci 2.5% (a reálné 6.5%) nabízíte peníze (v neomezeném množství) za uměle nízký a reálně záporný úrok 1.8%, tak je logické, že vám lidi utrhají ruce a měnová zásoba raketově poletí nahoru.
Dovedu se představit, že i kdyby byla reálná inflace 4% a půjčovalo se za 5% (ovšem ve fuldovsky neomezeném množství), přesto bude docházet k nadměrnému nafukování peněžní zásoby, protože např. nějaká investiční skupina si spočte, že se jí vyplatí na úvěr skoupit ve velkém pozemky (vyvolat uměle jejich nedostatek a vyšroubovat ceny), nebo nějaké producenty v nějakém odvětví a vybudovat si (z ničeho, bez předchozí kumulace zisku, bez postupného rozvoje a růstu) rychlokvašené imperium (TooBigToFail). Toto všechno je produktem systému, kde peněz (zejména pro ty s lokty a konexemi) je neomezené množství, navíc většinou za dumpingový úrok.

>>> „Úplně stejně to ale platí o nedostatečné emisi (zlatý standard) nebo dokonce o peněžní kontrakci (snaha o návrat k plnohodnotnému zlatému standardu), což vede ke špatné ekonomice a následně tedy i ke špatné měně.“

Jenže libertariáni (myslím většinou) nejsou zastánci zlatého standardu, tedy nějaké shora nadirigované (a opět monopolní) měny s jakousi vágní (státem „garantovanou“) vazbou na zlato. Jsou zastánci freebankingu, volné konkurence měn, tržního vybírání té nejlepší (nejlépe uspokojující potřeby aktérů na trhu). A trh nezná pojem „nadbytek“ a „nedostatek“, to jsou projevy centrálně plánovaných ekonomik.

>>> „Ano, rozumím tomu, že vidíte v zákonném zrušení vazby peněz ke zlatu nespravedlnost. „

Ne. Já nevidím zločin ve zrušení vazby měny na zlato. Ať si stát dělá se svou měnou, co chce. Jen myslím nemá právo si násilím vynucovat její monopolní postavení. Psal jsem, že zločinem bylo vyvlastnění investičního zlata občanům a na tom trvám.

>>> „Zločin to ale nebyl, protože to proběhlo podle zákona.“

Podle zákona proběhlo i naše znárodnění 1946 a 1948. A komunistická měnová reforma. A střelba na hranicích. Podle zákona se vedly a VEDOU agresivní války. Podle zákona USA internovaly své občany japonského původu. Podle zákona byly v těch samých USA segregační zákony. Prostě musíte vědět, že blábolíte nesmysly, ale nenecháte toho.

>>> „Od zlaté svěrací kazajky osvobozeným účetním penězům a státnímu přerozdělování daní vděčíme za dosud nevídaný rozvoj současné vyspělé civilizace.“

Také nesmysl. Jako že před tím žádný rozvoj nebyl? Třeba v těch USA. Nebo v Benátské republice. A na tisících jiných mist? Tak a teď běžte ukázat mi ten skvělý fiat rozvoj do Řecka, Itálie, Venezuely, Argentiny, Zimbabwe, Ruska, ... Nějak tu korelaci zlata se stagnací a fiatu s boomem nevidím. Navíc jak již jsem psal, libertariáni nejsou pro státem vynucený zlatý standard, ale pro svobodu, freebanking.

NahlásitZobrazit komentovanou zprávu

-8
+
-

Kontrolovaný let? Závaží (analogicky zlato jako peníze) ale mohou loď táhnout pouze k zemi. Pokud závaží vyhodíte (vyvedete zlaté peníze z oběhu) Váš další manévrovací prostor se ale pro další "kontrolovanou" plavbu značně zúžil. Až se zbavíte všech závaží, Váš kontrolovaný let končí.

Účetní peníze ale fungují jako obousměrným regulátor letu. Obrazně řečeno, umožňují pilotovi klesání i stoupání balónu.

NahlásitZobrazit komentovanou zprávu

+9
+
-

No to je jasné, že nechápete, když máte peníze za koláč. Peníze nejsou koláč, ani žádná jiná komodita. Dokud nepochopíte, jak fungují účetní peníze, zůstanete zaklet ve Vašich představách o vytváření koláče, který se následně porcuje. Zůstanete zaklet ve světě vzácnosti statků a jejich věčného nedostatku. :-)

Účetní peníze jsou totiž "motivátorem" k produkci koláče. Když někomu dáte (necháte) peníze, pak dotyčný (pokud je bude chtít utratit) zajistí, že producent má komu prodávat, to co vyprodukoval. A když poptávka stoupne (je jedno z jakého důvodu), producent produkci zvýší. Chce přece vydělávat stále více a byl by hloupý, kdyby takovou příležitost nevyužil. Systém účetních peněz je možné chápat jen při pohledu na to, jak funguje dynamicky. Statické úvahy o vytvořeném koláči a podobné úvahy Vás pouze odvádí od pravé podstaty účetních peněz a fungování ekonomiky.

NahlásitZobrazit komentovanou zprávu

+12
+
-

Ideálem je bezpečný a kontrolovaný let. Účelem zátěže není klesání. Účelem je právě kontrola letu - tlumení extrémů. A pak řešení akutní situace, např. když je potřeba rychle vystoupat například kvůli nepřízni počasí - jednoduše odhodíte balast. V ABC byl krásný komiks o německých zeppelinech.

NahlásitZobrazit komentovanou zprávu

-11
+
-

Nechápu. Nechápu, jak je možné koláč zároveň mít a sníst.

NahlásitZobrazit komentovanou zprávu

-11
+
-

Ironie je, že stát do toho namočí zrovna penzijní fondy, které na jedné straně se tváří, že je přes ně možné spořit na penzi a na straně druhé legitimizují přesun aktiv od budoucích generací směrem k té aktuální. Čili okrádání vnoučků v přímém přenosu.

NahlásitZobrazit komentovanou zprávu

-11
+
-

Kde v příspěvku, na který reagujete vidíte vulgarismy?

Rozdíl mezi tiskem peněz v ČR a v Zimbabwe je přece zřejmý. U nás je inflace 1,9% a v Zimbabwe se počítá tuším v trilionech procent. Je tedy zřejmé, že v Zimbabwe určitě netiskli peníze kvůli stabilitě cen spotřebního koše. :-) U nás centrální banka nepřímo ovlivňuje podmínky pro "tisk" peněz tak, aby ceny v ekonomice dosahovaly 2% inflačního cíle.

Připodobním to asi takto. Mezi sirkami v rukách člověka, který si chce zatopit v krbu a dítětem, které si hraje s týmiž sirkami ve stodole, samozřejmě není žádný rozdíl. Velmi ale záleží na použití.

NahlásitZobrazit komentovanou zprávu

+8
+
-

Citace - Richard Fuld / 28.05.2018 12:19

Ano, rozumím tomu, že vidíte v zákonném zrušení vazby peněz ke zlatu nespravedlnost. Zločin to ale nebyl, protože to proběhlo podle zákona.


No a míme to tu zase - "Zločin to nebyl, protože to bylo podle zákona." Osvětim taky zřejmě nebyla zločin, protože to bylo podle zákona...

NahlásitZobrazit komentovanou zprávu

-8
+
-

V tomto samozřejmě nejsme v žádném rozporu. :-)

NahlásitZobrazit komentovanou zprávu

+10
+
-

"Nesmysl - můžete mít solidní ekonomiku a vyemitovat tolik peněz, že prostě budete mít špatnou měnu."

Záleží na tom, kdo peníze emituje (stát a/nebo soukromé subjekty) a zda je to umělá nadměrná emise. Pokud emitujete další peníze, které jsou přirozeně spojeny s poptávkou v eknomice, pak se ekonomice se daří a pak i peníze zůstávají kvalitní. Pokud uměle nadměrně emituje stát peníze, vyvolá nadměrnou inflaci, která může ekonomiku ohrozit (přehřát) a pokud se ekonomika zhorší, zhorší se i kvalita peněz.

Úplně stejně to ale platí o nedostatečné emisi (zlatý standard) nebo dokonce o peněžní kontrakci (snaha o návrat k plnohodnotnému zlatému standardu), což vede ke špatné ekonomice a následně tedy i ke špatné měně.

Ano, rozumím tomu, že vidíte v zákonném zrušení vazby peněz ke zlatu nespravedlnost. Zločin to ale nebyl, protože to proběhlo podle zákona. Prospěch z této zákonné změny má celý vyspělý svět a uvedená nespravedlnost tak byla dávno více, než vrchovatě napravena. Stejně tak daně nejsou loupež, protože jsou ze zákona. Od zlaté svěrací kazajky osvobozeným účetním penězům a státnímu přerozdělování daní vděčíme za dosud nevídaný rozvoj současné vyspělé civilizace. Na počátku bylo násilné vymanění se ze zlaté svěrací kazajky a následoval dosud nevídaná expanze a rozvoj civilizace. Vy byste svět držel dál ve zlaté svěrací kazajce ...

NahlásitZobrazit komentovanou zprávu

+8
+
-

To je těžké. Z toho vtipu je zřejmé, že to nechápete. Přitom je to tak jednoduché. Uznávám, že mnohým se ale skutečnost může velmi příčit jejich zažitým představám. To bude nejspíše také Váš případ. :-)

NahlásitZobrazit komentovanou zprávu

+9
+
-

Tedy už jsem četl na toto téma roztodivné názory, ale Vy jste je svými bláboly hodně překonal. A ještě ty bláboly vydáváte za fakta. :-)

Podle Vás by banky státu nepůjčily peníze, protože je nespolehlivým dlužníkem, ale státem emitované dluhopisy banky od státu nakupují. Zřejmě Vám uchází, že mezi poskytnutím úvěru a nákupem státního dluhopisu je rozdíl pouze ve formě, takže Vaše tvrzení je samozřejmě zcela absurdní.

Nikdo příčetný by si státní dluhopis nekoupil, protože je stát splatí z peněz získaných od věřitele? To je zvláštní, že to takto funguje už stovky let a státní dluhopisy se stále nakupují prodávají, splácejí, refinancují. :-) Dokonce i veřejnost okamžitě skoupila státní dluhopisy vydávané za Kalouska. Jen se po nich zaprášilo. Podle Vás jsou všechny tyhle subjekty nepříčetné? :-)

Proč fondy nakupují státní dluhopisy? No protože jsou bezpečnější, než vklady u obchodních bank a mají zpravidla také vyšší výnosy. Není to proto, že musí. A nikdo samozřejmě lidi do těchto fondů peníze vkládat nenutí.

Banky nakupují státní dluhopisy emitované státem za reálné peníze, nikoliv za mezibankovní likviditu, jak nesprávně píšete. Obchodní banka na nákup státních dluhopisů žádné peníze ani likviditu nepotřebuje. Banka jednoduše částku připíše na peněžní účet státu. Teprve až stát chce peníze z účtu převést na účet v jiné bance, bude banka potřebovat likviditu, kterou získá na mezibankovním trhu nebo od centrální banky.

Žádný sofistikovaný převod reálných peněz do státního rozpočtu se tu neorganizuje. Stát prodá jím emitované dluhopisy a o částku, za kterou se je podařilo prodat se zvýší zůstatek na jeho peněžním účtu. Žádné čáry ani máry za tím nejsou.

Stát neslibuje, že potomkům sebere peníze. Státní dluh není třeba splácet a tudíž není třeba ani nikomu peníze na splácení státního dluhu sebrat. To platí, pokud stát má vlastní autonomní centrální banku. Pokud nemá, může se stát, že peníze budou vymáhány nejen od budoucích generací ale také od generací současných, což se děje v Řecku.

Banky obchodují se státnímu dluhopisy protože je to pro ně výhodné, neboť státní dluhopisy jsou aktiva, která mají větší výnos, než úroky, které banky platí z běžných a termínovaných vkladů, to vše navíc bez kreditního rizika. Nikdo banky k těmto obchodům nenutí. Banky se účastní aukcí dobrovolně. Banky, které jsou administrátory emise mají navíc od státu poplatek, který kryje jejich náklady na uspořádání aukcí na primárním trhu. Zadarmo ani kuře nehrabe.

NahlásitZobrazit komentovanou zprávu

+9
+
-

Díky, ale chtěl jsem, aby to přiznal sám :-)

NahlásitZobrazit komentovanou zprávu

-3
+
-

To je nějaká divná ekonomie. Trošku to připomíná ten židovský vtip, jak Kohn nabídne Roubíčkovi stokorunu, když sní žábu. Roubíček sní žábu, dostane stovku. Pak řekne Kohnovi, že mu dá stovku, když sní žábu. Kohn tak učiní a dostane stovku. Roubíček se zamyslí a řekne Kohnovi: "Proč my ty žáby vlastně žrali?".

NahlásitZobrazit komentovanou zprávu

+10
+
-

A dobře fungující ekonomiku zachraňovat není třeba!!!

NahlásitZobrazit komentovanou zprávu

+12
+
-

"A co s touto likviditou udělá prodejce oněch "bezrizikových" aktiv?"

Prostřednictvím bank ji vymění za peníze. Ten systém se v podání pana Fulda zdá složitý, ale ve skutečnosti je velmi jednoduchý.

V ekonomice obíhá omezené množství peněz - ať fyzicky nebo ve formě krátkodobých úvěrů. Nazvěme je například agregát M1. Stát potřebuje pro své fungování každý rok více peněz než dokáže získat výběrem daní.

Pokud by stát požádal o standardní půjčku komerční banku, nemohl by ji dostat - z hlediska komerční banky je to nedůvěryhodný klient, který je neustále v deficitu bez dostatečného kolaterálu.

Stát tedy vydá dluhopis, tj.slib, že v budoucnu bude schopen okrást obyvatelstvo o částku odpovídající jistině a úroku. Nikdo příčetný by si dluhopis nekoupil, protože jej stát splatí z peněz získaných od věřitele.

Stát tedy vytvoří legislativu, kterou umožní některým subjektům vyměnit tento slib (dluhopis) za reálné peníze obíhající v ekonomice - například tím, že penzijním fondům nařídí, aby za reálné peníze, které do nich vloží klienti, nakupovali pouze státní dluhopisy.

Banky získají povolení nabízet finanční služby v reálné měně firmám a občanům za podmínky, že budou povinny odkupovat i státní dluhopisy.

Pan Fuld cudně zamlčuje, že tyto dluhopisy mohou komeční banky kupovat za reálné peníze - jenže tomu nejsou příliš nakloněny. Proto je pro výměnu fiktivního státního slibu za reálné peníze (například tím, že stát pošle prostřednictvím ČSSZ na reálné účty důchodcům reálné peníze získané prodejem dluhopisů komerčním bankám nebo penzijním fondům - které jsou vesměs vlastněny bankami) vytvořena "paralelní mezibankovní měna" nazývaná likvidita.

Aby stát odděli svoji odpovědnost za toto de facto vytváření peněz ze vzduchu, pověří dozorem nad komerčními bankami subjekt, který nazve centrální bankou - hlavním úkolem centrální banky je zneprůhlednit a zajistit sofistikovaný převod reálných peněz do státního rozpočtu výměnou za ... za slib, že v budoucnu stát sebere peníze potomkům těch lidí, kterým nyní stát přeposílá peníze z jejich vlastních kapes a z kapes jejich spoluobčanů.

Proč se k tomu banky podvolí? Stát je donutil legislativně a zároveň jim za emisi státních dluhopisů poskytuje úhradu - světe div se, nikoliv v dluhopisech, ale v reálné měně.

NahlásitZobrazit komentovanou zprávu

-4
+
-

Takže v čem jsou hlavní rozdíly mezi tiskem peněz v EU a v ČR a mezi tiskem peněz v Zimbabwe?
Pokud ale už nejste schopen se vyjádřit bez vulgarismů, tak raději neodpovídejte.

NahlásitZobrazit komentovanou zprávu

-8
+
-

Zločin to byl tak jako tak. Ať to zlato bylo původně soukromé a lidé si ho do bank vložili, nebo bylo původně státní a stát se zaručoval, že prostě za každý 20 papírových dolarů vyplatí unci zlata. Protože to bylo tak, že když si někdo svou prací vydělal 20 USD, tak očekával (a stát mu sliboval/garantoval) že má kdykoli právo si to směnit za 1 Oz Au.

Ostatně jak vlastně vůbec mohlo být původně státní? Jako že se vláda sebrala a strávila dovolenou hrabáním se v zemi?

Píšete: "Vláda se podle mne rozhodla správně, protože měna (jakákoliv) je vždy jen tak dobrá, jak dobrá je ekonomika, v níž obíhá."

Nesmysl - můžete mít solidní ekonomiku a vyemitovat tolik peněz, že prostě budete mít špatnou měnu. Pak jsou 2 možnosti:
1) Stát má moc si vynutit monopol pro tuto svou špatnou měnu a důsledkem je, že vedle špatné měny zkazíte i ekonomiku
2) Zvítězí svoboda, lidé/trh si spontánně najdou alternativu ke špatné státní měně a ekonomika tak špatnou státní měnou nebude poškozena.


Každopádně vina je na vládě: to ona zaručovala směnitelnost dolarů za zlato na požádání a v poměru 20:1. To ona natiskla nebo připustila natisknutí tolika peněz, že to jednak způsobilo bubliny a po jejich prasknutí krizi a jednak těch papírků pak bylo tolik, že nikdo soudný nevěřil, že za své dolary to zlato může dostat a nastal run, vězňovo dilema - když si rychle já to zlato nevyzvednu, vyzvedne si ho někdo jiný a mě zůstane v ruce kus papíru (černý Petr).

Místo aby soudili a odsoudili ty, kteří způsobily růst objemu papírků neadekvátní zásobám zlata, tak se vládnoucí kruhy (vláda a bankéři) rozhodli znásilnit a okrást lidi - napřed jim zlato nařídili odevzdat (tzn. je oloupili), pak dolar zdevalvovali na 35:1 a ani to zjevně nebyl realistický kurz, protože nadále (až do 1971) zakazovali zlato lidem vlastnit, čili pro Američany i ten nový zdevalvovaný kurz byl jen chimérou, protože si své dolary za zlato směnit NESMĚLI, ani kdyby jej byli ochotni platit 50:1 či 100:1.

Sebrat lidem zlato je jeden jasný zločin.

A zakazovat jim ho téměř 40 let vlastnit (nakupovat a držet) je další a zcela jasný zločin. Jak vidíte, ten váš skvělý fiat systém byl zaveden násilím a zločinem. A to definuje jeho charakter. To jen abyste věděl, co tady obhajujete. Zločince. Od těch amerických po současné oligarchizované estébáky.

NahlásitZobrazit komentovanou zprávu

-5
+
-

CB dluhopisy nepálí. Banka za volnou likviditu může nakoupit dluhopisy zpět od CB, od jiné banky, nebo od nebankovních držitelů (včetně státu). V případě nákupu od nebankovního subjektu banka připisuje na účet prodejce peníze, nikoliv likviditu, o kterou tak v tomto případě nemusí vůbec přijít.

NahlásitZobrazit komentovanou zprávu

+8
+
-

Ideálem pro vzduchoplavce je vznášet se v bezpečné výšce a příliš nestoupat ani neklesat. Závaží (zlato) umožňuje pouze klesání a když vzducholoď může jen klesat, nebude mít plavba dlouhého trvání. Ideálem je mít systém, který umožňuje jak klesání tak stoupání a ve finančním světě je takovým universálním nástrojem právě systém účetních peněz, jejichž objem se může rozpínat i smršťovat právě podle aktuální potřeby.

NahlásitZobrazit komentovanou zprávu

+5
+
-

Tuhle historii neznám do podrobně, takže to nemohu objektivně zhodnotit. Záleží na tom, z jakého úhlu se na to podíváte.

Pokud to bylo tak, že centrální banka držela zlato, kterým byly kryty jí emitované bankovky, jež si lidé následně měnili za zlato, pak rozumím tomu, že centrální banka pak chtěla to zlato zpět, když stát hodlal krytí bankovek zlatem zrušit. Původně státní zlato se tak jen vrátilo zpět státu.

Pokud ale na začátku byly soukromé vklady zlata do bank, proti němuž byly emitovány peníze a následně došlo k tomu, že stát zrušil právo držitelů bankovek konvertovat bankovky zpět do zlata, pak tomu rozhořčení těch držitelů bankovek samozřejmě rozumím. Stejně tak rozumím věřitelům, kteří si ve smlouvě vymínili splacení dluhu zlatem a následně byli nuceni přijmout bankovky nesměnitelné za zlato. V těchto případech šlo samozřejmě o značnou nespravedlnost.

Realita bude nejspíše opět směsí výše uvedených dvou scénářů.

Pokud chtěla vláda zrušit krytí peněz zlatem a neměla dostatek zlata, aby ho všem držitelům bankovek vyplatila, pak tato situace, pokud chtěla vláda změnit podstatu peněz, neměla zjevně žádné spravedlivé řešení. Vláda mohla dál klamavě tvrdit, že zlata na vyplacení držitelů bankovek je dost a nechat ekonomiku dál klesat v deflační spirále, nebo se rozhodnout, že příčinu deflace ve formě zlatého standardu odstraní.

Vláda se podle mne rozhodla správně, protože měna (jakákoliv) je vždy jen tak dobrá, jak dobrá je ekonomika, v níž obíhá. To platí i pro zlato. I za zlato si nakonec v hroutící se ekonomice nakonec nic kloudného nekoupíte, protože nakonec nebude vyrobeno nic, co by za něj šlo koupit. Proto opuštění zlatého standardu byla paradoxně jediná možnost, jak zachovat funkční měnu a ekonomiku.

Ony tanečky s různými fázemi omezené směnitelností peněz za zlato byly jen zbytečným zdržováním přechodu na účetní peníze. Všechny ty standardy zlaté devizy, cla, devalvace, války a další zbytečné krize byly jen projevy konce éry zlata jako platidla.

Proč máte Francouze za záludné? :-)

NahlásitZobrazit komentovanou zprávu

+6
+
-

Samozřejmě že "tisknout", a to jen z důvodu udržení stability cen, tedy proti deflaci a ne na podporu inflace. A tisknout nestačí. Ještě se ty peníze musí dostat k poptávce s oslabenou kupní silou a ne vyhodit z okna.

NahlásitZobrazit komentovanou zprávu

+8
+
-

Balkán nebo osmanská říše funguje podle Keynese? :-)

NahlásitZobrazit komentovanou zprávu

+10
+
-

Tak každý máme své důvody, držme se jich.

NahlásitZobrazit komentovanou zprávu

-5
+
-

Banka drží státní dluhopisy, které nikdo nechce koupit. Přispěchá tedy do centrální banky, dostane likviditu, CB dluhopis "spálí". Za tuto likviditu nakoupí banka jiné dluhopisy. Od koho a co s touto likviditou tento subjekt udělá?

NahlásitZobrazit komentovanou zprávu

-8
+
-
Zobrazit další