Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Diskuze k článku: Alchymista

Ondřej Tůma | 23. 5. 2018 | Celkem 62 komentářů v diskuzi

Vložit komentář

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

Petr Vorlíček | 24. 5. 2018 20:28

Já svého času naivně myslel, že s Vámi by také šlo vést dialog. Sice demagogický, ale podnětný.. Dnes vidím, že by se jen člověk zbytečně nasral...
Důvěra ve státní dluhopis je podložena rozumným hospodařením státu, perspektivní ekonomickou koncepcí a prozíravou mezinárodní politikou. Ne represí, monopolem a manipulací ČNB, která za naše prachy dostane cenu jakoby volně obchodovaného aktiva tam, kam potřebuje.
Jen totální ubožák může nazvat člověka s takovou vizí, oddaností a zásadovosti k jejímu prosazování za primitivní pako a rychlokvašku.
Já jsem sice zastánce státu, ale ten ve vašem pojetí je skutečně nutné vypálit do základú jako hnusnou bradavici!!

+18
+
-

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

Richard Fuld | 23. 5. 2018 08:52

Vydělal na bitcoinech zjistil, že by se daly kryptoměny použít na očurávání státu a je z toho nadšený. Jen další primitivní pako. Nicméně palec nahoru za distanc od anarchokapitalismu a Urzových blábolů. To jsem opravdu nečekal.

-19
+
-

Všech 62 komentářů v diskuzi.

Jan Altman | 23. 5. 2018 12:42

A to ještě zapomenuli na druhý státní bankrot USA z roku 1971:

https://www.patria.cz/zpravodajstvi/3835269/project-syndicate-pouceni-ze-zapomenuteho-americkeho-statniho-bankrotu.html

Takže hodně štěstí všem kupcům státních dluhopisů a držitelů státovek a vkladů ve státní měně.

A jako bych neříkal: "Až se bude blížit další krize, koruna půjde dolů, protože je stále v kategorii emerging měn. Trestuhodné intervence ČNB na nás dolehnou až se zpožděním, až investoři začnou prchat z koruny a CZ dluhopisů v očekávání krize."

https://roklen24.cz/a/SGGsS/rozvojove-trhy-pod-tlakem-koruna-nejslabsi-v-tomto-roce

ČNB tedy (zřejmě) bude úroky zvyšovat a politiku utahovat, nedbaje Juldových rad. Protože inflace se rozjíždí a případné oslabení CZK ji dále zakceleruje. Po zvýšení úroků se teprve ukáže, nakolik centrální plánovači z ČNB zmátli lidi a ti pak učinili chybné investice, které při znormalizované úrokové míře začnou krachovat (včetně frajerů, kteří si vzali stopro hypo, tak akorát na doraz svých příjmů při sazbě 1.8%).

A jestli Juldův estébák začne plnit sliby (přidáme každému, zafinancujeme to i ono, nabereme další byrokraty), tak důvěra investorů v CZ dluhopisy (při nutně rostoucím deficitu) dále poklesne, výnos vzroste. A ČNB nebude moct/chtít intervenovat (skupovat je), protože i bez toho bude mít plné ruce práce, aby inflace překonala její inflační cíl maximálně trojnásobně.

Nahlásit

-3
+
-

Jan Amos | 24. 5. 2018 00:26 | reakce na Jan Altman - 23. 5. 2018 12:42

"Po zvýšení úroků se teprve ukáže, nakolik centrální plánovači z ČNB zmátli lidi a ti pak učinili chybné investice"

Nebo obráceně - krize je období, kdy lze peníze vyměnit velmi levně za velmi hodnotná aktiva. Pevně doufám, že ještě pár krizí se na obzoru objeví.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-8
+
-

Richard Fuld | 23. 5. 2018 18:05 | reakce na Jan Altman - 23. 5. 2018 12:42

Důvěru v CZ dluhopisy zajišťuje možnost centrální banky skoupit prakticky všechny státní dluhopisy, které jí kdokoliv nabídne a kdykoliv se jí zamane. Vzhledem k tomu, že centrální banka má odpovědnost i za stabilitu bankovního systému, pak při panikaření banksterů má dokonce centrální banka zákonnou povinnost zasáhnout a padající dluhopisy začít skupovat a nepřestat s tím, dokud se panikáři neuklidní. Tato autonomie centrální banky však zanikne, pokud vstoupíme do eurozóny, což velmi nedoporučuji. :-) Stačí vzpomenout na nebohé Řecko, abychom se drželi od eura co nejdál to půjde.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+3
+
-

Jan Capouch | 24. 5. 2018 16:48 | reakce na Richard Fuld - 23. 5. 2018 18:05

Za co je ta centrální banka skoupí?

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Richard Fuld | 25. 5. 2018 13:42 | reakce na Jan Capouch - 24. 5. 2018 16:48

Centrální banka nakupuje za likviditu, kterou připíše prodávající bance na její rezervní účet vedený centrální bankou. A obchodní banka takto získanou likviditu může v podstatě pouze držet na svém rezervním účtu. Za likviditu drženou na rezervním účtu může banka nakoupit pouze bezriziková aktiva (státní dluhopisy), které nemají vliv na rizikovost jí držených aktiv. Na to, že by banka použila volnou likviditu na nákup akcií nebo na poskytování úvěrů může banka zapomenout. Aby obchodní banka mohla nakupovat další riziková aktiva, nebo poskytovat další úvěry musí navýšit svůj vlastní kapitál. Mít likviditu na rezervním účtu prostě nestačí.

Naproti tomu centrální banka může tvořit likviditu v podstatě neomezeně. Omezení centrální banky v tomto směru je dáno pouze objemem dostatečně kvalitních aktiv, která na trhu může koupit. :-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+10
+
-

Jan Capouch | 25. 5. 2018 14:20 | reakce na Richard Fuld - 25. 5. 2018 13:42

A co s touto likviditou udělá prodejce oněch "bezrizikových" aktiv?

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Jan Amos | 25. 5. 2018 19:01 | reakce na Jan Capouch - 25. 5. 2018 14:20

"A co s touto likviditou udělá prodejce oněch "bezrizikových" aktiv?"

Prostřednictvím bank ji vymění za peníze. Ten systém se v podání pana Fulda zdá složitý, ale ve skutečnosti je velmi jednoduchý.

V ekonomice obíhá omezené množství peněz - ať fyzicky nebo ve formě krátkodobých úvěrů. Nazvěme je například agregát M1. Stát potřebuje pro své fungování každý rok více peněz než dokáže získat výběrem daní.

Pokud by stát požádal o standardní půjčku komerční banku, nemohl by ji dostat - z hlediska komerční banky je to nedůvěryhodný klient, který je neustále v deficitu bez dostatečného kolaterálu.

Stát tedy vydá dluhopis, tj.slib, že v budoucnu bude schopen okrást obyvatelstvo o částku odpovídající jistině a úroku. Nikdo příčetný by si dluhopis nekoupil, protože jej stát splatí z peněz získaných od věřitele.

Stát tedy vytvoří legislativu, kterou umožní některým subjektům vyměnit tento slib (dluhopis) za reálné peníze obíhající v ekonomice - například tím, že penzijním fondům nařídí, aby za reálné peníze, které do nich vloží klienti, nakupovali pouze státní dluhopisy.

Banky získají povolení nabízet finanční služby v reálné měně firmám a občanům za podmínky, že budou povinny odkupovat i státní dluhopisy.

Pan Fuld cudně zamlčuje, že tyto dluhopisy mohou komeční banky kupovat za reálné peníze - jenže tomu nejsou příliš nakloněny. Proto je pro výměnu fiktivního státního slibu za reálné peníze (například tím, že stát pošle prostřednictvím ČSSZ na reálné účty důchodcům reálné peníze získané prodejem dluhopisů komerčním bankám nebo penzijním fondům - které jsou vesměs vlastněny bankami) vytvořena "paralelní mezibankovní měna" nazývaná likvidita.

Aby stát odděli svoji odpovědnost za toto de facto vytváření peněz ze vzduchu, pověří dozorem nad komerčními bankami subjekt, který nazve centrální bankou - hlavním úkolem centrální banky je zneprůhlednit a zajistit sofistikovaný převod reálných peněz do státního rozpočtu výměnou za ... za slib, že v budoucnu stát sebere peníze potomkům těch lidí, kterým nyní stát přeposílá peníze z jejich vlastních kapes a z kapes jejich spoluobčanů.

Proč se k tomu banky podvolí? Stát je donutil legislativně a zároveň jim za emisi státních dluhopisů poskytuje úhradu - světe div se, nikoliv v dluhopisech, ale v reálné měně.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-4
+
-

Michal Mrozek | 28. 5. 2018 14:28 | reakce na Jan Amos - 25. 5. 2018 19:01

Ironie je, že stát do toho namočí zrovna penzijní fondy, které na jedné straně se tváří, že je přes ně možné spořit na penzi a na straně druhé legitimizují přesun aktiv od budoucích generací směrem k té aktuální. Čili okrádání vnoučků v přímém přenosu.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-11
+
-

Richard Fuld | 28. 5. 2018 11:56 | reakce na Jan Amos - 25. 5. 2018 19:01

Tedy už jsem četl na toto téma roztodivné názory, ale Vy jste je svými bláboly hodně překonal. A ještě ty bláboly vydáváte za fakta. :-)

Podle Vás by banky státu nepůjčily peníze, protože je nespolehlivým dlužníkem, ale státem emitované dluhopisy banky od státu nakupují. Zřejmě Vám uchází, že mezi poskytnutím úvěru a nákupem státního dluhopisu je rozdíl pouze ve formě, takže Vaše tvrzení je samozřejmě zcela absurdní.

Nikdo příčetný by si státní dluhopis nekoupil, protože je stát splatí z peněz získaných od věřitele? To je zvláštní, že to takto funguje už stovky let a státní dluhopisy se stále nakupují prodávají, splácejí, refinancují. :-) Dokonce i veřejnost okamžitě skoupila státní dluhopisy vydávané za Kalouska. Jen se po nich zaprášilo. Podle Vás jsou všechny tyhle subjekty nepříčetné? :-)

Proč fondy nakupují státní dluhopisy? No protože jsou bezpečnější, než vklady u obchodních bank a mají zpravidla také vyšší výnosy. Není to proto, že musí. A nikdo samozřejmě lidi do těchto fondů peníze vkládat nenutí.

Banky nakupují státní dluhopisy emitované státem za reálné peníze, nikoliv za mezibankovní likviditu, jak nesprávně píšete. Obchodní banka na nákup státních dluhopisů žádné peníze ani likviditu nepotřebuje. Banka jednoduše částku připíše na peněžní účet státu. Teprve až stát chce peníze z účtu převést na účet v jiné bance, bude banka potřebovat likviditu, kterou získá na mezibankovním trhu nebo od centrální banky.

Žádný sofistikovaný převod reálných peněz do státního rozpočtu se tu neorganizuje. Stát prodá jím emitované dluhopisy a o částku, za kterou se je podařilo prodat se zvýší zůstatek na jeho peněžním účtu. Žádné čáry ani máry za tím nejsou.

Stát neslibuje, že potomkům sebere peníze. Státní dluh není třeba splácet a tudíž není třeba ani nikomu peníze na splácení státního dluhu sebrat. To platí, pokud stát má vlastní autonomní centrální banku. Pokud nemá, může se stát, že peníze budou vymáhány nejen od budoucích generací ale také od generací současných, což se děje v Řecku.

Banky obchodují se státnímu dluhopisy protože je to pro ně výhodné, neboť státní dluhopisy jsou aktiva, která mají větší výnos, než úroky, které banky platí z běžných a termínovaných vkladů, to vše navíc bez kreditního rizika. Nikdo banky k těmto obchodům nenutí. Banky se účastní aukcí dobrovolně. Banky, které jsou administrátory emise mají navíc od státu poplatek, který kryje jejich náklady na uspořádání aukcí na primárním trhu. Zadarmo ani kuře nehrabe.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+9
+
-

Jan Capouch | 26. 5. 2018 17:41 | reakce na Jan Amos - 25. 5. 2018 19:01

Díky, ale chtěl jsem, aby to přiznal sám :-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-3
+
-

Richard Fuld | 25. 5. 2018 14:46 | reakce na Jan Capouch - 25. 5. 2018 14:20

Vždyť jsem to napsal. Drží ji na rezervním účtu u centrální banky, nebo za ni nakoupí zase zpět bezriziková aktiva.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+8
+
-

Jan Capouch | 25. 5. 2018 14:51 | reakce na Richard Fuld - 25. 5. 2018 14:46

Banka drží státní dluhopisy, které nikdo nechce koupit. Přispěchá tedy do centrální banky, dostane likviditu, CB dluhopis "spálí". Za tuto likviditu nakoupí banka jiné dluhopisy. Od koho a co s touto likviditou tento subjekt udělá?

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-8
+
-

Richard Fuld | 25. 5. 2018 16:54 | reakce na Jan Capouch - 25. 5. 2018 14:51

CB dluhopisy nepálí. Banka za volnou likviditu může nakoupit dluhopisy zpět od CB, od jiné banky, nebo od nebankovních držitelů (včetně státu). V případě nákupu od nebankovního subjektu banka připisuje na účet prodejce peníze, nikoliv likviditu, o kterou tak v tomto případě nemusí vůbec přijít.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+8
+
-

Jan Capouch | 26. 5. 2018 00:32 | reakce na Richard Fuld - 25. 5. 2018 16:54

To je nějaká divná ekonomie. Trošku to připomíná ten židovský vtip, jak Kohn nabídne Roubíčkovi stokorunu, když sní žábu. Roubíček sní žábu, dostane stovku. Pak řekne Kohnovi, že mu dá stovku, když sní žábu. Kohn tak učiní a dostane stovku. Roubíček se zamyslí a řekne Kohnovi: "Proč my ty žáby vlastně žrali?".

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+10
+
-

Richard Fuld | 28. 5. 2018 12:00 | reakce na Jan Capouch - 26. 5. 2018 00:32

To je těžké. Z toho vtipu je zřejmé, že to nechápete. Přitom je to tak jednoduché. Uznávám, že mnohým se ale skutečnost může velmi příčit jejich zažitým představám. To bude nejspíše také Váš případ. :-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+9
+
-

Jan Capouch | 29. 5. 2018 13:18 | reakce na Richard Fuld - 28. 5. 2018 12:00

Nechápu. Nechápu, jak je možné koláč zároveň mít a sníst.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-11
+
-

Richard Fuld | 29. 5. 2018 17:16 | reakce na Jan Capouch - 29. 5. 2018 13:18

No to je jasné, že nechápete, když máte peníze za koláč. Peníze nejsou koláč, ani žádná jiná komodita. Dokud nepochopíte, jak fungují účetní peníze, zůstanete zaklet ve Vašich představách o vytváření koláče, který se následně porcuje. Zůstanete zaklet ve světě vzácnosti statků a jejich věčného nedostatku. :-)

Účetní peníze jsou totiž "motivátorem" k produkci koláče. Když někomu dáte (necháte) peníze, pak dotyčný (pokud je bude chtít utratit) zajistí, že producent má komu prodávat, to co vyprodukoval. A když poptávka stoupne (je jedno z jakého důvodu), producent produkci zvýší. Chce přece vydělávat stále více a byl by hloupý, kdyby takovou příležitost nevyužil. Systém účetních peněz je možné chápat jen při pohledu na to, jak funguje dynamicky. Statické úvahy o vytvořeném koláči a podobné úvahy Vás pouze odvádí od pravé podstaty účetních peněz a fungování ekonomiky.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+12
+
-

Jan Altman | 30. 5. 2018 09:11 | reakce na Richard Fuld - 29. 5. 2018 17:16

Účetní peníze fungují takto:

Máte ostrov, žije na něm 10 lidí, v oběhu je 100 tolarů, jeden z ostrovanů o sobě prohlašuje, že centrální bankéř a má monopol na ty tolary. Druhý ostrovan o sobě prohlašuje, že je komerční bankéř a že má od toho centrálního udělené privilegium vytvářet peníze z ničeho, poskytovat úvěry nově vytvořenými penězi.

Třetí člověk na tom ostrově vlastní jedinou úrodnou banánovou plantáž a cení si ji na 50 tolarů.
Čtvrtý až Desátý se živí rybolovem, nebo výrobou nástrojů a od toho Třetího za své produkty banány směňuje (nepřímo, přes tolary, protože První tolar vyhlásil za "zákonnou měnu" a každý je pod hrozbou trestu povinen ji přijímat).

Jednoho dne se ale všech těch 7 rozhodne, že banánová plantáž je nejvýnosnější obchod na ostrově a každý z nich si jde k Druhému půjčit 50 tolarů (které ten Třetí vykouzlí ze vzduchu, čili nyní na ostrově je 450 tolarů) a jdou si koupit plantáž.

Ta je ale jen jedna.

Třetí se ji tedy rozhodne vydražit, nakonec ji prodá za 200 tolarů Čtvrtému (ten si je během dražby dále půjčoval od Druhého). Měnová zásoba na ostrově prudce vzrostla. Aby třetí mohl těch 200 splatit, zdraží banány. Postupně vzrostou ceny všeho (řemeslník musí své nástroje prodávat dráž, aby měl na dražší banány).

Ti, kteří měli v tolarech úspory (např. na stáří, nenadálou nemoc, na opravu svého vybavení - obnovu kapitálu), o část reálných úspor přijdou. První sice něco blekotá o tom, že jim ta inflace je kompenzována úrokem, ale je to blábol, úrok není žádný, nebo jen nedostatečný k tomu, aby pokryl reálnou inflaci - Druhý přeci nemá žádný zájem o vklady lidí (natož aby jim za to platil tučný úrok), když si peníze na půjčování může vytvářet ze vzduchu.

Během růstu cen někteří producenti měli omamný pocit, že jim rostou tržby (bohužel si nevšimli, že jen ty nominální) a tak investovali (také na dluh, také z peněz vytvořených ze vzduchu) do rozšíření výroby.

Po čase se ukázalo, že se spletli, protože jim trh posílal zmatené signály. Navíc jak zadlužení lidí rostlo, tito museli stále větší část svých příjmů dávat na splátky a stále menší část jim zbyla na nakupování reálných statků, produkce ostatních lidí (agregátní poptávka tedy začala klesat, přestože trh dlouho vysílal signály o jejím růstu).

Mnoho investic do rozšíření výroby se ukázalo chybnými a projekty začaly krachovat.

Peněžní zásoba tou dobou již byla 1000 (z původního 100) a v krizi začala klesat na 700. První začal kvičet, že hrozí deflace (při tom se ale jen mírně odfoukla bublina inflace, kterou První s Druhým nafoukli, oproti původnímu stavu 100 je 700 stále obrovská inflace a žádná deflace!). Druhý začal kvičet, že má mnoho nesplácených úvěrů a že by ho První měl zachránit. První s Druhým se domluví na záchraně spočívající v odkoupení nedobytných úvěrů za nově natištěné peníze a to za nominální (nikoli tržní) cenu. Dále První uměle sníží úroky (čímž zopakuje a zesílí původní příčinu krize) a každému obyvatelovi ostrova jako Vánoční bonus pošle 100 tolarů - rozvrácenost/malinvestment v ekonomice ostrova to jen prohloubí (státy to dělají tak, že si půjčí peníze, dluhopis koupí centrální banka za QE peníze, nebo komerční banka za peníze vytvořené ze vzduchu a stát ty peníze nerozdá všem, ale jen svým zaměstnancům a nějaký ten bonus na sekeru dá i penzistům).

Na ostrově již existuje 3000 tolarů, kdo měl před pár lety uspořen 1 na penzi, tak teď si za něj koupí tak jeden banán.


Jelikož se proti zoufalému stavu někteří lidé bouřili, První rozhodl, že zavedou demokracii. První s Druhým potřebovali pro získání většiny (a vykořisťování produktivní menšiny) další 4 lidi (aby mohli zbylé 4 ždímat s demokratickou "legitimitou"). 2 už byli staří, tak jim První nabídl penzi (protože o úspory přišli inflací vygenerovanou Prvním a Druhým, ale ten růst cen se jim podařilo svést na chamtivé obchodníky) - penzi jednak z nově tištěných peněz, jednak z toho, co ukradnou čtyřem produktivním. Na to si najali 2 výběrčí daní, také placené jednak z okrádání čtyřech produktivních, jednak na dluh/z tiskárny. Demokratická většina byla na světě.


Těm okrádaným čtyřem produktivním pak dokola tvrdili:

- je to pro vás vlastně výhodné, protože ti 2 penzisti, 2 výběrčí daní, komerční a centrální bankéř přeci "také platí daně" :-) a hlavně vytvářejí poptávku po vašich produktech (byť za peníze, které vám ukradli)

- máme demokracii, takže pokud to chcete změnit, musíte těch 6 přesvědčit, nebo alespoň 2 z nich (přestože oni mají na pokračování systému založeném na parazitismu a loupeži eminentní zájem, takže to asi půjde dost těžko)

- pokud se vám to nelíbí, zkuste si postavit vor a odjet na jiný ostrov. Vaše argumenty, že ty bydlíte, i vaši předci tu bydleli a že ať táhnou vaši zotročovatelé, to nebereme. Stejně tak nebereme argument, že vaše pozemky jsou vaše a že s nimi z našeho společenství vystupujete a založíte si takovou Dominikánskou republiku a nám zbude Haiti.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Richard Fuld | 30. 5. 2018 13:31 | reakce na Jan Altman - 30. 5. 2018 09:11

Účetní peníze na ostrově?

Všichni obyvatelé se dohodnou, že své transakce budou realizovat prostřednictvím měny, kterou nazvou např. koruna. Zavedou účetní evidenci, do níž budou zapisovat veškeré pohledávky a závazky vzniklé z jednotlivých transakcí.

Franta nachytá 20 ryb a prodá je po 10-ti korunách za kus Jendovi, Karlovi, Pepovi a Jirkovi, každému 5 kusů. Do účetní knihy bude Frantovy připsáno + 200 korun a jeho zákazníkům bude každému odepsáno z jeho účtu 50 korun. Aby Frantovi zákazníci byli důvěryhodní, tak aby jim i ostatní producenti byli ochotni prodávat své zboží, musí své závazky v dané lhůtě vyrovnat. Nemusí ale dodat zboží nebo služby přímo Frantovi, mohou je poskytnout komukoliv jinému, kdo za ně bude ochoten zaplatit, jako byli oni ochotni zaplatit Frantovi. Jakmile Jenda, Karel, Pepa a Jirka prodají své služby nebo zboží, každý za 50 korun, bude jim tato částka připsána na účet a oni tak svůj závazek splní. A takto může tento cyklus pokračovat až do skonání světa.

Takto probíhá peněžní směna, aniž by ostrované potřebovali jakoukoliv komoditu, kterou by používali jako platidlo. Namísto váhy, kterou by obchodník vážil, kolik mu bylo nějakou universální komoditou zaplaceno, by zde byla pouze účetní kniha a transakce by probíhaly prostřednictvím zápisů do účetní knihy. Pokud by někdo nedokázal splácet své závazky, byl by ze společenství vyloučen pro svoji nedůvěryhodnost a přišel by tak o možnost účastnit se systému založeného na efektivní dělbě práce. O všechny své potřeby by se musel postarat fyzicky sám.

Centrální banka v tomto ostrovním systému není vůbec nutná. Centrální banka nastupuje až ve chvíli, kdy se ostrované dohodnou, že ze svých závazků budou platit svým věřitelům úrok. Centrální banka pak bude institucí, která bude mít pravomoc stanovit pro dlužníky i věřitele závazně výši úroku.

Rovněž je zřejmé, že není pravdou, že k vytváření peněz zde dochází Z NIČEHO. Peníze jsou zde vytvářeny až poté, co někdo něco hodnotného vytvořil a toto prodal někomu, kdo nemá na účtu žádné peníze. Teprve v tomto případě jsou prodávajícímu v účetní knize připsány peníze, které dříve neexistovaly. Současně je však na vrub účtu kupujícího připsán závazek ve výši zaplacené kupní ceny. Peníze zde tedy vznikají při každé transakci, kdy na straně kupujícího je někdo, kdo zrovna na svém účtu nemá žádné peníze (platí na dluh, obdobně jako dnešní kreditní kartou). V ostatních transakcích dochází k oběhu již existujících peněz (odepsání z účtu kupujícího a připsání na účet prodávajícího).

Žádné privilegium se zde tedy nekoná. Funkci účetního, který zapisuje transakce do účetní knihy zde vykonává např. Emil. Emil poskytuje ostrovanům službu platebního styku a za to dostává od všech ostrovanů pravidelnou platbu. Dnes existují namísto Emila banky.

Růst objemu peněz tak závisí jednak na ochotě těch, co nemají žádné peníze, nakupovat na dluh a na druhé straně na ochotě těch co nabízí své zboží a služby na prodej, prodat těm co nemají peníze své zboží a služby na dluh. Spolehlivým dlužníkům samozřejmě rádi na dluh prodají. Obyčejně totiž bude platit, že i producenti zboží a služeb se budou ocitávat v situaci, kdy nemají žádné peníze, ale současně je potřebují např. na nákup surovin, které potřebují ke své produkci. I producenti tak mohou být po celou dobu své existence zadluženi, avšak pokud spolehlivě průběžně platí své splátky, není důvod je jakkoliv za jejich permanentní zadlužení postihovat.

Objem peněz tak v prostředí účetních peněz poroste především z důvodu úspor tvořených ze zisku. Jakmile totiž někdo vydělané peníze neutratí a namísto toho je zadrží v úsporách, automaticky tyto peníze budou chybět ostatním producentům, aby je mohli získat prodejem své produkce. Proto je důležité, aby zde byla Emilova pružná peněžní nabídka, která zajistí, že do doby, než se spořílek rozhodné své úspory utratit, aby mohli vyprodukované zboží nakupovat zatím jiní producenti (momentálně v roli spotřebitele).

Nadměrným růstem úspor kumulovaných u spořílků se tak ostrované rozdělují na bohaté stálé věřitele a na chudé stále dlužníky. Čím více existuje úspor tím více bude automaticky dluhů a tím větší bude objem peněžní zásoby. Je tedy zřejmé, že růst objemu peněz (panem Altmanem nazývaný „tiskem peněz“) mají na svědomí výhradně úspěšní producenti, kteří jsou schopni dosahovat natolik velké zisky, že z nich mohou značnou část spořit. Není to „centrální banka“ ani Emil, kdo má na svědomí onu peněžní inflaci.

Alternativou inflace je pak deflace, pokles produkce i spotřeby, tedy pokles životní úrovně ostrovanů. Toto může nastat tak, že Emil přestane pružně půjčovat peníze, těm kteří je potřebují k zachování své dosavadní úrovně spotřeby.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+5
+
-

Jan Altman | 25. 5. 2018 12:11 | reakce na Jan Capouch - 24. 5. 2018 16:48

Hoši si daj brigádu na nákladovém nádraží. Každý víkend budou skládat uhlí. Tak si na to vydělaj. To přeci ví každý :-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-7
+
-

Richard Fuld | 23. 5. 2018 17:31 | reakce na Jan Altman - 23. 5. 2018 12:42

Dnes kupcům státních dluhopisů a držitelům státovek žádné takové riziko nehrozí, protože zde žádná směnitelnost za zlato neexistuje. Za to zde existuje centrální banka, která může v podstatě každý státní dluhopis proměnit na bankovky. Kdykoli a v jakémkoliv množství. :-) Bankovky jsou ve své podstatě jen státní dluhopisy, které nenesou úrok, takže centrální banka na takové transakci ještě vydělá. :-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+2
+
-

Jan Altman | 25. 5. 2018 12:11 | reakce na Richard Fuld - 23. 5. 2018 17:31

A to je důvod se takové měně vyhnout

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-8
+
-

Richard Fuld | 25. 5. 2018 13:43 | reakce na Jan Altman - 25. 5. 2018 12:11

A to právě ne! :-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+6
+
-

Jan Altman | 25. 5. 2018 15:07 | reakce na Richard Fuld - 25. 5. 2018 13:43

Tak každý máme své důvody, držme se jich.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-5
+
-

Richard Fuld | 23. 5. 2018 17:27 | reakce na Jan Altman - 23. 5. 2018 12:42

K tomu zrušení směnitelnosti dolaru za zlato. Naštěstí i soudci Nejvyššího soudu soudu pochopili, že vymanění se ze zlaté svěrací kazajky má daleko vyšší hodnotu, než dodržet závazek směnitelnosti dolaru za zlato za cenu pokračování Velké hospodářské krize. Soudci naštěstí nebyli fanatici, kteří by za každou cenu drželi jen jediný právní princip v podobě dodržení smlouvy za každou cenu. Celá ta situace mi připomněla situaci v Kupci benátském, kde Shylock trval na své unci masa, stejně jako trvali věřitelé na splnění závazku směňovat dolary za zlato. A správně v obou případech neuspěli. :-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Jan Altman | 25. 5. 2018 12:18 | reakce na Richard Fuld - 23. 5. 2018 17:27

Na tom je vidět, že naprosto nemáte respekt k právu.

Dva soukromé subjekty uzavřely (dobrovolně!) smlouvu se zlatou doložkou.
Tedy zjednodušeně si dohodli, že dluh bude splacen zlatem (a dohodli si to, když bylo 20 dolarů za unci - napevno, ze zákona). A stát pak zpětně rozhodl, že tato dobrovolná smlouva dvou soukromých subjektů neplatí, že dlužník má právo (v rozporu se smlouvu) svůj dluh splatit v dolarech, které ale mezi tím zdevalvovaly z 1:20 na 1:35 - a to vlastně ani to ne, protože před tím ten dolar byl v kurzu 1:20 za to zlato směnitelný, ale po 1933 jste si tu unci zlata nekoupil ani za tu novou cenu 35 USD, protože vám to stát zakázal (vyvlastnil lidem zlato a zakázal jim ho až do 1971 vlastnit).

Jestli toto není zločin, tak už nevím.
Ale chápu, že bolševik se na to dívá jinak.

Tehdy v USA vláda vlastně udělala ještě větší svinstvo, než jaké udělal Orbán s povinnou konverzí frankových hypoték na forinty (ve starém, pro věřitele nevýhodném kurzu, rozhodně v neplatném kurzu).

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-5
+
-

Richard Fuld | 25. 5. 2018 13:45 | reakce na Jan Altman - 25. 5. 2018 12:18

Vy to vidíte jako porušení práva. Já to vidím jako vymanění země ze sevření zlaté svěrací kazajky.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+4
+
-

Jan Capouch | 25. 5. 2018 14:48 | reakce na Richard Fuld - 25. 5. 2018 13:45

Co Vy vidíte jako svěrací kazajku, vidím já spíše jako kotvu nebo třeba vodní zátěž u vzducholodě. Zeptejte se námořníků či vzduchoplavců, proč ji tam mají.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-7
+
-

Richard Fuld | 25. 5. 2018 16:50 | reakce na Jan Capouch - 25. 5. 2018 14:48

Ideálem pro vzduchoplavce je vznášet se v bezpečné výšce a příliš nestoupat ani neklesat. Závaží (zlato) umožňuje pouze klesání a když vzducholoď může jen klesat, nebude mít plavba dlouhého trvání. Ideálem je mít systém, který umožňuje jak klesání tak stoupání a ve finančním světě je takovým universálním nástrojem právě systém účetních peněz, jejichž objem se může rozpínat i smršťovat právě podle aktuální potřeby.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+5
+
-

Jan Capouch | 29. 5. 2018 13:21 | reakce na Richard Fuld - 25. 5. 2018 16:50

Ideálem je bezpečný a kontrolovaný let. Účelem zátěže není klesání. Účelem je právě kontrola letu - tlumení extrémů. A pak řešení akutní situace, např. když je potřeba rychle vystoupat například kvůli nepřízni počasí - jednoduše odhodíte balast. V ABC byl krásný komiks o německých zeppelinech.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-11
+
-

Richard Fuld | 29. 5. 2018 17:22 | reakce na Jan Capouch - 29. 5. 2018 13:21

Kontrolovaný let? Závaží (analogicky zlato jako peníze) ale mohou loď táhnout pouze k zemi. Pokud závaží vyhodíte (vyvedete zlaté peníze z oběhu) Váš další manévrovací prostor se ale pro další "kontrolovanou" plavbu značně zúžil. Až se zbavíte všech závaží, Váš kontrolovaný let končí.

Účetní peníze ale fungují jako obousměrným regulátor letu. Obrazně řečeno, umožňují pilotovi klesání i stoupání balónu.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+9
+
-

Jan Capouch | 24. 5. 2018 16:49 | reakce na Richard Fuld - 23. 5. 2018 17:27

Akorát hospodářská krize pokračovala i přes tohle mírně řečeno sporné rozhodnutí.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-5
+
-

Richard Fuld | 25. 5. 2018 13:57 | reakce na Jan Capouch - 24. 5. 2018 16:49

Zrušení vazby dolaru na zlato nebylo žádné mávnutí kouzelným proutkem. Definitivní konec zlatého standardu nastal až v roce 1971.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+9
+
-

Jan Capouch | 25. 5. 2018 14:45 | reakce na Richard Fuld - 25. 5. 2018 13:57

A nepřipomíná vám to krájení salámu?

Nejdřív slíbí za každou bankovku vyplatit ekvivalentní množství zlata. Pak rozpoutají totální válku, tuto směnitelnost "pozastaví", po skončení této války se zjistí, že bankovek je moc a zlata málo. A aby to zamaskovali, navrhnou systém směnitelnosti ostatních měn za libry a dolary. Ale protože nechtějí přiznat potíže a stanovit reálný kurz bankovek proti zlatu, vyvolají (v Británii) revalvaci a hospodářské problémy.
Pak zbytečnými cly a hospodářskými válkami vyvolají hospodářskou krizi, po které se k moci dostali nacisté.
Po vítězné válce už zadlužená Británie není finančním centrem světa, takže jediný papír "stejně dobrý jako zlato" zůstává dolar. A tak se tiskne, dokud záludní Francouzi nezačnou požadovat se své dolary zlato.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-8
+
-

Richard Fuld | 25. 5. 2018 16:45 | reakce na Jan Capouch - 25. 5. 2018 14:45

Tuhle historii neznám do podrobně, takže to nemohu objektivně zhodnotit. Záleží na tom, z jakého úhlu se na to podíváte.

Pokud to bylo tak, že centrální banka držela zlato, kterým byly kryty jí emitované bankovky, jež si lidé následně měnili za zlato, pak rozumím tomu, že centrální banka pak chtěla to zlato zpět, když stát hodlal krytí bankovek zlatem zrušit. Původně státní zlato se tak jen vrátilo zpět státu.

Pokud ale na začátku byly soukromé vklady zlata do bank, proti němuž byly emitovány peníze a následně došlo k tomu, že stát zrušil právo držitelů bankovek konvertovat bankovky zpět do zlata, pak tomu rozhořčení těch držitelů bankovek samozřejmě rozumím. Stejně tak rozumím věřitelům, kteří si ve smlouvě vymínili splacení dluhu zlatem a následně byli nuceni přijmout bankovky nesměnitelné za zlato. V těchto případech šlo samozřejmě o značnou nespravedlnost.

Realita bude nejspíše opět směsí výše uvedených dvou scénářů.

Pokud chtěla vláda zrušit krytí peněz zlatem a neměla dostatek zlata, aby ho všem držitelům bankovek vyplatila, pak tato situace, pokud chtěla vláda změnit podstatu peněz, neměla zjevně žádné spravedlivé řešení. Vláda mohla dál klamavě tvrdit, že zlata na vyplacení držitelů bankovek je dost a nechat ekonomiku dál klesat v deflační spirále, nebo se rozhodnout, že příčinu deflace ve formě zlatého standardu odstraní.

Vláda se podle mne rozhodla správně, protože měna (jakákoliv) je vždy jen tak dobrá, jak dobrá je ekonomika, v níž obíhá. To platí i pro zlato. I za zlato si nakonec v hroutící se ekonomice nakonec nic kloudného nekoupíte, protože nakonec nebude vyrobeno nic, co by za něj šlo koupit. Proto opuštění zlatého standardu byla paradoxně jediná možnost, jak zachovat funkční měnu a ekonomiku.

Ony tanečky s různými fázemi omezené směnitelností peněz za zlato byly jen zbytečným zdržováním přechodu na účetní peníze. Všechny ty standardy zlaté devizy, cla, devalvace, války a další zbytečné krize byly jen projevy konce éry zlata jako platidla.

Proč máte Francouze za záludné? :-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+6
+
-

Jan Altman | 25. 5. 2018 17:05 | reakce na Richard Fuld - 25. 5. 2018 16:45

Zločin to byl tak jako tak. Ať to zlato bylo původně soukromé a lidé si ho do bank vložili, nebo bylo původně státní a stát se zaručoval, že prostě za každý 20 papírových dolarů vyplatí unci zlata. Protože to bylo tak, že když si někdo svou prací vydělal 20 USD, tak očekával (a stát mu sliboval/garantoval) že má kdykoli právo si to směnit za 1 Oz Au.

Ostatně jak vlastně vůbec mohlo být původně státní? Jako že se vláda sebrala a strávila dovolenou hrabáním se v zemi?

Píšete: "Vláda se podle mne rozhodla správně, protože měna (jakákoliv) je vždy jen tak dobrá, jak dobrá je ekonomika, v níž obíhá."

Nesmysl - můžete mít solidní ekonomiku a vyemitovat tolik peněz, že prostě budete mít špatnou měnu. Pak jsou 2 možnosti:
1) Stát má moc si vynutit monopol pro tuto svou špatnou měnu a důsledkem je, že vedle špatné měny zkazíte i ekonomiku
2) Zvítězí svoboda, lidé/trh si spontánně najdou alternativu ke špatné státní měně a ekonomika tak špatnou státní měnou nebude poškozena.


Každopádně vina je na vládě: to ona zaručovala směnitelnost dolarů za zlato na požádání a v poměru 20:1. To ona natiskla nebo připustila natisknutí tolika peněz, že to jednak způsobilo bubliny a po jejich prasknutí krizi a jednak těch papírků pak bylo tolik, že nikdo soudný nevěřil, že za své dolary to zlato může dostat a nastal run, vězňovo dilema - když si rychle já to zlato nevyzvednu, vyzvedne si ho někdo jiný a mě zůstane v ruce kus papíru (černý Petr).

Místo aby soudili a odsoudili ty, kteří způsobily růst objemu papírků neadekvátní zásobám zlata, tak se vládnoucí kruhy (vláda a bankéři) rozhodli znásilnit a okrást lidi - napřed jim zlato nařídili odevzdat (tzn. je oloupili), pak dolar zdevalvovali na 35:1 a ani to zjevně nebyl realistický kurz, protože nadále (až do 1971) zakazovali zlato lidem vlastnit, čili pro Američany i ten nový zdevalvovaný kurz byl jen chimérou, protože si své dolary za zlato směnit NESMĚLI, ani kdyby jej byli ochotni platit 50:1 či 100:1.

Sebrat lidem zlato je jeden jasný zločin.

A zakazovat jim ho téměř 40 let vlastnit (nakupovat a držet) je další a zcela jasný zločin. Jak vidíte, ten váš skvělý fiat systém byl zaveden násilím a zločinem. A to definuje jeho charakter. To jen abyste věděl, co tady obhajujete. Zločince. Od těch amerických po současné oligarchizované estébáky.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-5
+
-

Richard Fuld | 28. 5. 2018 12:19 | reakce na Jan Altman - 25. 5. 2018 17:05

"Nesmysl - můžete mít solidní ekonomiku a vyemitovat tolik peněz, že prostě budete mít špatnou měnu."

Záleží na tom, kdo peníze emituje (stát a/nebo soukromé subjekty) a zda je to umělá nadměrná emise. Pokud emitujete další peníze, které jsou přirozeně spojeny s poptávkou v eknomice, pak se ekonomice se daří a pak i peníze zůstávají kvalitní. Pokud uměle nadměrně emituje stát peníze, vyvolá nadměrnou inflaci, která může ekonomiku ohrozit (přehřát) a pokud se ekonomika zhorší, zhorší se i kvalita peněz.

Úplně stejně to ale platí o nedostatečné emisi (zlatý standard) nebo dokonce o peněžní kontrakci (snaha o návrat k plnohodnotnému zlatému standardu), což vede ke špatné ekonomice a následně tedy i ke špatné měně.

Ano, rozumím tomu, že vidíte v zákonném zrušení vazby peněz ke zlatu nespravedlnost. Zločin to ale nebyl, protože to proběhlo podle zákona. Prospěch z této zákonné změny má celý vyspělý svět a uvedená nespravedlnost tak byla dávno více, než vrchovatě napravena. Stejně tak daně nejsou loupež, protože jsou ze zákona. Od zlaté svěrací kazajky osvobozeným účetním penězům a státnímu přerozdělování daní vděčíme za dosud nevídaný rozvoj současné vyspělé civilizace. Na počátku bylo násilné vymanění se ze zlaté svěrací kazajky a následoval dosud nevídaná expanze a rozvoj civilizace. Vy byste svět držel dál ve zlaté svěrací kazajce ...

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+8
+
-

Jan Altman | 29. 5. 2018 23:05 | reakce na Richard Fuld - 28. 5. 2018 12:19

>>> „Pokud emitujete další peníze, které jsou přirozeně spojeny s poptávkou v eknomice“

Pokud při oficiální inflaci 2.5% (a reálné 6.5%) nabízíte peníze (v neomezeném množství) za uměle nízký a reálně záporný úrok 1.8%, tak je logické, že vám lidi utrhají ruce a měnová zásoba raketově poletí nahoru.
Dovedu se představit, že i kdyby byla reálná inflace 4% a půjčovalo se za 5% (ovšem ve fuldovsky neomezeném množství), přesto bude docházet k nadměrnému nafukování peněžní zásoby, protože např. nějaká investiční skupina si spočte, že se jí vyplatí na úvěr skoupit ve velkém pozemky (vyvolat uměle jejich nedostatek a vyšroubovat ceny), nebo nějaké producenty v nějakém odvětví a vybudovat si (z ničeho, bez předchozí kumulace zisku, bez postupného rozvoje a růstu) rychlokvašené imperium (TooBigToFail). Toto všechno je produktem systému, kde peněz (zejména pro ty s lokty a konexemi) je neomezené množství, navíc většinou za dumpingový úrok.

>>> „Úplně stejně to ale platí o nedostatečné emisi (zlatý standard) nebo dokonce o peněžní kontrakci (snaha o návrat k plnohodnotnému zlatému standardu), což vede ke špatné ekonomice a následně tedy i ke špatné měně.“

Jenže libertariáni (myslím většinou) nejsou zastánci zlatého standardu, tedy nějaké shora nadirigované (a opět monopolní) měny s jakousi vágní (státem „garantovanou“) vazbou na zlato. Jsou zastánci freebankingu, volné konkurence měn, tržního vybírání té nejlepší (nejlépe uspokojující potřeby aktérů na trhu). A trh nezná pojem „nadbytek“ a „nedostatek“, to jsou projevy centrálně plánovaných ekonomik.

>>> „Ano, rozumím tomu, že vidíte v zákonném zrušení vazby peněz ke zlatu nespravedlnost. „

Ne. Já nevidím zločin ve zrušení vazby měny na zlato. Ať si stát dělá se svou měnou, co chce. Jen myslím nemá právo si násilím vynucovat její monopolní postavení. Psal jsem, že zločinem bylo vyvlastnění investičního zlata občanům a na tom trvám.

>>> „Zločin to ale nebyl, protože to proběhlo podle zákona.“

Podle zákona proběhlo i naše znárodnění 1946 a 1948. A komunistická měnová reforma. A střelba na hranicích. Podle zákona se vedly a VEDOU agresivní války. Podle zákona USA internovaly své občany japonského původu. Podle zákona byly v těch samých USA segregační zákony. Prostě musíte vědět, že blábolíte nesmysly, ale nenecháte toho.

>>> „Od zlaté svěrací kazajky osvobozeným účetním penězům a státnímu přerozdělování daní vděčíme za dosud nevídaný rozvoj současné vyspělé civilizace.“

Také nesmysl. Jako že před tím žádný rozvoj nebyl? Třeba v těch USA. Nebo v Benátské republice. A na tisících jiných mist? Tak a teď běžte ukázat mi ten skvělý fiat rozvoj do Řecka, Itálie, Venezuely, Argentiny, Zimbabwe, Ruska, ... Nějak tu korelaci zlata se stagnací a fiatu s boomem nevidím. Navíc jak již jsem psal, libertariáni nejsou pro státem vynucený zlatý standard, ale pro svobodu, freebanking.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-8
+
-

Petr Bárta | 28. 5. 2018 12:33 | reakce na Richard Fuld - 28. 5. 2018 12:19

Citace - Richard Fuld / 28.05.2018 12:19

Ano, rozumím tomu, že vidíte v zákonném zrušení vazby peněz ke zlatu nespravedlnost. Zločin to ale nebyl, protože to proběhlo podle zákona.


No a míme to tu zase - "Zločin to nebyl, protože to bylo podle zákona." Osvětim taky zřejmě nebyla zločin, protože to bylo podle zákona...

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-8
+
-

Richard Fuld | 31. 5. 2018 08:50 | reakce na Petr Bárta - 28. 5. 2018 12:33

Jde jen o to, jestli by ten zákon o zrušení zlatého standardu obstál ve vztahu k Listině základních práv a svobod. Myslí, že ano. Naproti tomu norimberské zákony určité ne.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+7
+
-

Jan Amos | 31. 5. 2018 13:54 | reakce na Richard Fuld - 31. 5. 2018 08:50

Tak se vyjádřete konkrétně - který bod v Listině základních práv a svobod je compliance se zrušením zlatého standardu? To jsem opravdu zvědav.

https://www.psp.cz/docs/laws/listina.html

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-7
+
-

Richard Fuld | 1. 6. 2018 17:02 | reakce na Jan Amos - 31. 5. 2018 13:54

Tak tak daleko jsem nešel. :-) Ale mohl by to být níže uvedený odstavec Listiny:

Článek 11 odst. 2
Zákon stanoví, který majetek nezbytný k zabezpečování potřeb celé společnosti, rozvoje národního hospodářství a veřejného zájmu smí být jen ve vlastnictví státu, obce nebo určených právnických osob, zákon může také stanovit, že určité věci mohou být pouze ve vlastnictví občanů nebo právnických osob se sídlem v České a Slovenské Federativní Republice.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+6
+
-

Jan Altman | 23. 5. 2018 10:26

To jsem zvědav, jak budou vést dialog s tou institucí, která se je bude snažit pokutovat, regulovat, zdanit, zničit :-)

On je k tomu AnCapu stát sám brzo dovede.

Možná by tam už byli, kdyby neměli osobní konflikt s konkrétními jedinci propagujícími ten AnCap. Je poměrně logické, že si člověk s uměleckou duší špatně rozumí s matfyzákem.

Benda možná také říkal, že nechce zničit komunismus, jen vést s komunistickou vládou dialog a fungovat tak nějak paralelně vedle komunistického státu. A jelikož byl inteligentní, tak to nemohl myslet vážně. A historie také ukázala, že to nejde.

Nahlásit

+15
+
-

Jan Mucha | 23. 5. 2018 09:36

ten nadpis u grafu "KURZ BITCOINU ZA POSLEDNÍ ROK" je hodně zavádějící :D

Nahlásit

+1
+
-

Gabriel Pleska | 23. 5. 2018 10:11 | reakce na Jan Mucha - 23. 5. 2018 09:36

Díky.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Richard Fuld | 23. 5. 2018 08:52

Vydělal na bitcoinech zjistil, že by se daly kryptoměny použít na očurávání státu a je z toho nadšený. Jen další primitivní pako. Nicméně palec nahoru za distanc od anarchokapitalismu a Urzových blábolů. To jsem opravdu nečekal.

Nahlásit

-19
+
-

Petr Vorlíček | 24. 5. 2018 20:28 | reakce na Richard Fuld - 23. 5. 2018 08:52

Já svého času naivně myslel, že s Vámi by také šlo vést dialog. Sice demagogický, ale podnětný.. Dnes vidím, že by se jen člověk zbytečně nasral...
Důvěra ve státní dluhopis je podložena rozumným hospodařením státu, perspektivní ekonomickou koncepcí a prozíravou mezinárodní politikou. Ne represí, monopolem a manipulací ČNB, která za naše prachy dostane cenu jakoby volně obchodovaného aktiva tam, kam potřebuje.
Jen totální ubožák může nazvat člověka s takovou vizí, oddaností a zásadovosti k jejímu prosazování za primitivní pako a rychlokvašku.
Já jsem sice zastánce státu, ale ten ve vašem pojetí je skutečně nutné vypálit do základú jako hnusnou bradavici!!

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+18
+
-

Richard Fuld | 25. 5. 2018 14:45 | reakce na Petr Vorlíček - 24. 5. 2018 20:28

"Důvěra ve státní dluhopis je podložena rozumným hospodařením státu, perspektivní ekonomickou koncepcí a prozíravou mezinárodní politikou." To samozřejmě primárně platí. Já píšu o situaci, kdy ani toto nestačí. O situaci, kdy se banksteři rozhodnou vyzkoušet, zda je možné snadno zlikvidovat zemi, jako je např. Řecko. Ano jde to. Ale jen pokud ta země nemá autonomní centrální banku. Pokud země má vlastní autonomní centrální banku, banksteři se mohou jít klouzat. Současně samozřejmě platí to, o čem píšete Vy, tedy že spatně fungující ekonomice nepomůže žádná banka, ani centrální ani žádná jiná. To je případ Zimbabwe, Venezuely, kdysi Argentiny apod. Fundamentálně špatně fungující ekonomiku pouze penězi zachraňovat nelze.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+9
+
-

Petr Vorlíček | 25. 5. 2018 23:28 | reakce na Richard Fuld - 25. 5. 2018 14:45

A dobře fungující ekonomiku zachraňovat není třeba!!!

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+12
+
-

Richard Fuld | 28. 5. 2018 12:20 | reakce na Petr Vorlíček - 25. 5. 2018 23:28

V tomto samozřejmě nejsme v žádném rozporu. :-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+10
+
-

Jan Amos | 24. 5. 2018 23:02 | reakce na Petr Vorlíček - 24. 5. 2018 20:28

Pan Fuld neobhajuje funkční stát. On dloudodobě obhajuje balkánský pašalik.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-9
+
-

Richard Fuld | 25. 5. 2018 14:35 | reakce na Jan Amos - 24. 5. 2018 23:02

Plané bláboly.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+8
+
-

Jan Capouch | 25. 5. 2018 10:36 | reakce na Jan Amos - 24. 5. 2018 23:02

Kéž by. Balkán funguje na základě rodinných vazeb, známostí, staletých tradic. Státní moc se snaží něco zavádět, a lidé si to stejně udělají po svém. Státy, ve kterých se Fulda zhlíží, je císařské Německo za I. světové války, fašistická Itálie, USA za New Dealu.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-9
+
-

Richard Fuld | 25. 5. 2018 14:35 | reakce na Jan Capouch - 25. 5. 2018 10:36

Nesmysly. Jak jste na to přišel?

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+9
+
-

Jan Capouch | 25. 5. 2018 14:47 | reakce na Richard Fuld - 25. 5. 2018 14:35

Sám jste se přihlásil ke Keynesovi. A silný stát hájíte pořád. A jak funguje Balkán, respektive oblasti bývalé osmanské říše? Doporučuji něco od Stanislava Komárka.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-10
+
-

Richard Fuld | 25. 5. 2018 16:24 | reakce na Jan Capouch - 25. 5. 2018 14:47

Balkán nebo osmanská říše funguje podle Keynese? :-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+10
+
-

Jan Amos | 25. 5. 2018 12:52 | reakce na Jan Capouch - 25. 5. 2018 10:36

Máte pravdu. Tady jsem pašalik dehonestoval. Fuldovo srdce bije pro střídavě pro Babiše a Mugabeho.

Země, kde většina státního příjmu jde na tisk státní měny je hmatatelným výsledkem fantasmagorií dle pana Fulda.

https://zpravy.aktualne.cz/zahranici/zimbabwe-je-na-dne-vetsina-penez-jde-na-vyrobu-penez/r~i:article:522884/

http://www.reflex.cz/clanek/fotogalerie/83396/tolik-nul-nespocitate-koncici-prezident-zimbabwe-presvedcive-ukazal-proc-netisknout-penize.html

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-10
+
-

Richard Fuld | 25. 5. 2018 14:34 | reakce na Jan Amos - 25. 5. 2018 12:52

Ty Vaše primitivní báchorky o tisku peněz v zemích, kde to vedou diktátoři od 10 k 5 už jsou fakt legrační.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+8
+
-

Jan Capouch | 25. 5. 2018 14:46 | reakce na Richard Fuld - 25. 5. 2018 14:34

Tisknou, nebo netisknou?

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Richard Fuld | 25. 5. 2018 16:27 | reakce na Jan Capouch - 25. 5. 2018 14:46

Samozřejmě že "tisknout", a to jen z důvodu udržení stability cen, tedy proti deflaci a ne na podporu inflace. A tisknout nestačí. Ještě se ty peníze musí dostat k poptávce s oslabenou kupní silou a ne vyhodit z okna.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+8
+
-

Jan Amos | 25. 5. 2018 18:12 | reakce na Richard Fuld - 25. 5. 2018 16:27

Takže v čem jsou hlavní rozdíly mezi tiskem peněz v EU a v ČR a mezi tiskem peněz v Zimbabwe?
Pokud ale už nejste schopen se vyjádřit bez vulgarismů, tak raději neodpovídejte.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-8
+
-

Richard Fuld | 28. 5. 2018 12:42 | reakce na Jan Amos - 25. 5. 2018 18:12

Kde v příspěvku, na který reagujete vidíte vulgarismy?

Rozdíl mezi tiskem peněz v ČR a v Zimbabwe je přece zřejmý. U nás je inflace 1,9% a v Zimbabwe se počítá tuším v trilionech procent. Je tedy zřejmé, že v Zimbabwe určitě netiskli peníze kvůli stabilitě cen spotřebního koše. :-) U nás centrální banka nepřímo ovlivňuje podmínky pro "tisk" peněz tak, aby ceny v ekonomice dosahovaly 2% inflačního cíle.

Připodobním to asi takto. Mezi sirkami v rukách člověka, který si chce zatopit v krbu a dítětem, které si hraje s týmiž sirkami ve stodole, samozřejmě není žádný rozdíl. Velmi ale záleží na použití.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+8
+
-