Diskuze: Očima expertů: Rušíme daně!

Richard Fuld|16. 3. 2018 16:01| reakce na Michal Mrozek - 16. 3. 2018 12:54

Opravdu vtipné. :-) Ale to je tak všechno.

Michal Mrozek|16. 3. 2018 12:54| reakce na Richard Fuld - 14. 3. 2018 18:55

"Tak Babišovo působení ve vládě je zatím bez ztráty kytičky." Ano, to by server demagog uznal jako pravdu. Zejména pokud jde o řepku.

Richard Fuld|15. 3. 2018 16:54| reakce na Zdeněk Suchý - 15. 3. 2018 07:13

To je můj odhad.

Richard Fuld|15. 3. 2018 16:53| reakce na Jan Capouch - 9. 3. 2018 21:42

Nečetl. Zkuste mi to nějak přiblížit. :-)

Richard Fuld|15. 3. 2018 16:51| reakce na Michal Weinfurtner - 15. 3. 2018 12:40

Ale to je jednoduché. Optimum je samozřejmě zase někde uprostřed. Základem je organizovaná společnost, která stanoví pravidla soutěže jednotlivců a v případě potřeby vyrovnává nerovnováhy, které tato soutěž v ekonomice přinese. A taková organizace něco stojí a v tomto ohledu jsou daně výbornou investicí.

Richard Fuld|15. 3. 2018 16:47| reakce na Zdeněk Suchý - 15. 3. 2018 07:12

Soukromí zaměstnavatelé by měli přidat, aby nezaostávali. :-)

Michal Weinfurtner|15. 3. 2018 12:40| reakce na Richard Fuld - 9. 3. 2018 19:12

Organizovaná společnost funguje a soupeřící jednotlivci ne? Vážně? Chcete snad naznačit, že socialistický blok sovětského svazu nebyl organizovanou společností? Že by snad v bývalém socialistickém bloku scházela organizovanost? A jak dopadla? Nepřežila. Navzdory dostatku lidských i materiálních zdrojů. Jediné co socialistickému bloku scházelo k úspěchu, byla právě ta individuální soutěž, ta byla přímo organizovaně potlačovaná. A výsledek? Ta organizovaná společnost už neexistuje.

Zdeněk Suchý|15. 3. 2018 07:13| reakce na Richard Fuld - 14. 3. 2018 19:53

Kde berete tu jistotu, kterou ostatním vyčítáte?

Zdeněk Suchý|15. 3. 2018 07:12| reakce na Richard Fuld - 14. 3. 2018 19:50

To se to státu fajn platí , když si může ukrást kolik potřebuje. Soukromý zaměstnavatel může platit jen tolik si vydělá a soudruh stát mu nechá.

Zdeněk Suchý|15. 3. 2018 07:06| reakce na Richard Fuld - 14. 3. 2018 19:27

Četl jste to vůbec?

Zdeněk Suchý|15. 3. 2018 06:58| reakce na Richard Fuld - 14. 3. 2018 18:45

S takovými názory bych vás okamžitě navrhnul na ministra financí. Alespoň by se ta agonie současného systému zbytečně neprotahovala a měli bychom to rychle za sebou. Takhle se v tom budeme asi ještě pár let plácat.

kadrila kadrilová|14. 3. 2018 22:51| reakce na Richard Fuld - 14. 3. 2018 19:46

Komunismus jedno z největších zel. A také se tvářilo jako dobro, které přišlo zbavit původního zla. Lidé přestali být ostražití, přestali se starat, co bude následovat v čase... Dá se tomu vyvarovat? Věta - Jedním z principů ancap je právě svoboda řešení konkrétních situací způsobem, který odpovídá konkrétním požadavkům zúčastněných v dané chvíli a nikoliv požadavkům nějakého byrokrata na ministerstvu - ve mně evokovala myšlenku, že takhle nějak/v tom duchu zřejmě komunisté mluvili k lidem po válce. Ale třeba tomu jenom nerozumím :-).

Michal Weinfurtner|14. 3. 2018 21:09| reakce na Richard Fuld - 14. 3. 2018 17:10

Pokud by mělo dojít ke zrušení sociálních odvodů, výpadek pro stávající důchodce by pochopitelně musel nejprve nějak být zajištěný, aby to šlo realizovat v praxi. Bohužel v tomto ohledu jsme obětí zavedení průběžného systému, což je v historii lidstva poměrně dost nová tudíž ne příliš prověřená praxe. Bohužel se ukazuje, že to nebylo nejšťastnější rozhodnutí. Důchodové systémy jsou v problémech a jako všechny kolektivní systémy dělá ze všech uživatelů chudáky ( podobně jako komunistický socialismus dělal ze všech stejně chudé ).

Provoz státu skutečně není levný, dá se říci že je velmi drahý až předražený a poskytované služ by nejsou zrovna nejvyšší kvality. To je dáno jednoduchým principem, z cizího krev neteče.

Je jasné, že ke zrušení daní nedojde, protože zrušit je mohou pouze ti, kteří z nich velmi dobře žijí. Co je reálnější, jsou pouze kosmetické změny, přejmenování kolonek, pohyb sazeb tak aby se dalo mluvit o nějakém snížení něčeho, ale potichu se to kompenzuje zvýšením něčeho jiného.

Nedávno jsem četl zajímavé srovnání - za posledních 10 let došlo ke změnám sazeb, odpočtů a úlev v daních z příjmu, že částka kterou zaměstnanec vidí na výplatní pásce jako čistou mzdu se při neměnné hrubé mzdě zvýšila asi o 2000 Kč. Dalo by se říct že se daňová zátěž zaměstnanců snížila. A většina lidí by to asi prvoplánově přijala a zatleskala.
Jenomže za stejné období se zvyšovaly sazby DPH, takže výsledek - stát o nic nepřišel ( možná i vybral víc ) a lid se může cítit spokojeně, že má v jedné z účetních kolonek vyšší částku, ačkoli víc si za to těžko koupí.

O tom to je, je to všechno jedna velká habaďura, aby většina lidí nepochopila, že platí víc než polovinu výdělku na státní černou díru.

Komunisti dští síru na církve, že přišly k majetkům zlodějským vybíráním desátku. Ale co dnešní padesátek až šedesátek který vybírá stát?

Je to o tom, že kdyby se zavedla jedna sazba, jedna daň která by zajistila dnes potřebný objem peněz pro stát, lid by viděl kolik to stojí a demonstrace by na sebe nenechaly dlouho čekat. To je hlavní důvod složitosti daní.

Dalším, menšinovým důvodem je také to, že daně jsou tak vysoké, že lidé s nízkými přijmy nejsou schopni s tím co jim stát nechává na živobytí se zkrátka uživit, proto musí vymýšlet různé úlevy pro některé skupiny, aby ti lidé vůbec přežili. Což je podle mne docela děsivé.

Richard Fuld|14. 3. 2018 19:53| reakce na Jan Altman - 13. 3. 2018 18:41

Až to praskne, pokud to praskne, budou lidi nějaké ideály zajímat ze všeho nejméně. Ti budou hledat nového vůdce, který nastolí právo a pořádek a zničí ten spontánně dočasně vzniklý ancap chaos!

Richard Fuld|14. 3. 2018 19:50| reakce na Jan Altman - 13. 3. 2018 18:33

Pláčete na špatném hrobě. Stát platí své zaměstnance docela dobře. To soukromí zaměstnavatelé by měli přidat. Naštěstí je stát v tomto velmi dobře inspiruje. :-)

Richard Fuld|14. 3. 2018 19:46| reakce na kadrila kadrilová - 13. 3. 2018 21:29

Máte samozřejmě pravdu! Vždy je třeba snažit se o nápravu aktuálního systému, který jakž takž funguje. Pan Altman Vám totiž samozřejmě "zapomněl" napsat, že až to všechno vyhnije a zkrachuje, tak se tady automaticky neustaví jakýsi svobodný ráj na zemi, jak s tím možná bláhově počítá. "Zapomněl" Vám sdělit, že po takovém krachu přijde zpravidla daleko horší a brutálnější stát, než ten co právě zkrachoval. :-( Pro toto riziko je třeba naopak vážit si toho, co máme a ne to aktivně destruovat. 40 let komunismu stačilo. Bohatě!

Richard Fuld|14. 3. 2018 19:40| reakce na Honza _ - 14. 3. 2018 06:06

Když tohle všechno v aktuálním systému dokážete, najednou zjistíte, že už nikam utíkat nechcete a začne Vám naopak záležet na tom, aby se aktuální systém udržel funkční a začnete uvažovat tímto směrem. Ano je to jak říkáte. Je to skutečně o nastavení myšlení. :-)

Richard Fuld|14. 3. 2018 19:27| reakce na Jan Capouch - 9. 3. 2018 21:42

Kde berete jistotu, že je ta teorie správná? Podle tohoto principu jsme se měli zhroutit už hodně dávno. :-)

Richard Fuld|14. 3. 2018 19:25| reakce na Jan Altman - 13. 3. 2018 17:58

V některých případech by Vám soud možná snížil trest, pokud byste náležitě přispěl do fondu na odškodnění obětí trestných činů. :-) To je asi tak jediný způsob, jak byste mohl aplikovat Váš bláznivý nápad.

Richard Fuld|14. 3. 2018 19:23| reakce na Jan Kopecký - 13. 3. 2018 15:16

Čistě právně loupežníkem byl, protože pod pohrůžkou násilí si vymohl výhodu pro sebe a/nebo někoho jiného.

Rozdíl ale spočívá v tom, že Jánošík tak činil jako soukromá osoba a tím porušoval zákon. Stát dělá v podstatě to samé, co Jánošík, ale dělá to z pozice státu a podle zákona. Rozdíl mezi loupeží a daní je tak v legalitě dané činnosti.

Stejné je to např. u trestného činu ublížení na zdraví a nutné obrany. Účinná nutná obrana se v následcích a provedení nebudou nijak zásadně lišit od ublížení na zdraví. Oba skutky se ale budou odlišovat legálností. Trestný čin ublížení na zdraví je protiprávním jednáním. Nutná obrana, ačkoliv se její "provedení" nemusí od ublížení na zdraví nijak lišit, už bude legální. A i zde tak záleží na osobě, která daný skutek "spáchala", tedy na tom, zda ublížil na zdraví útočník napadenému nebo napadený útočníkovi.

Richard Fuld|14. 3. 2018 19:14| reakce na Jan Kopecký - 13. 3. 2018 15:14

Mě tedy ty dva případy přišly naprosto v pořádku a velmi ilustrativní právě pro posouzení otázky, zda lze sociální a zdravotní odvody považovat za daň. Ty dva příklady jasně ukazují, že svojí podstatou se daně a odvody velmi zásadně liší. Odvody a daně mají samozřejmě některé společné rysy a vlastnosti. To nerozporuji. Jen poukazuji na to, v čem se významně liší. A pokud zde existuje významná odlišnost, je zde i důvod oba instituty nazývat odlišně.

Pokud se týče odvodů placených právnickými osobami za jejich zaměstnance, pak na toto lze nahlížet tak, že i právnické osoby odvádí na své zaměstnance zdravotní a sociální pojištění, když tyto odvody neodvádí ze svých příjmů stejně jako osoby fyzické.

Moc tedy nerozumím tomu novému návrhu penzijní reformy, podle níž by měli kromě stávajících odvodů, zaměstnavatele platit na důchody zaměstnanců ještě další peníze.

Samozřejmě, že existuje velký prostor proto, aby byl snížen celkový objem odvodů na důchody a tím i sazby. Současně s tímto by ale muselo přejít financování invalidních, vdovských a sirotčích důchodů nově z odvodů na stávající daně a bezdětní by museli být přeřazeni se svými nároky z průběžného systému do nově zřízeného státního kapitálového pilíře. Postupně samozřejmě.

Richard Fuld|14. 3. 2018 18:55| reakce na Jan Altman - 12. 3. 2018 12:57

Tak Babišovo působení ve vládě je zatím bez ztráty kytičky. SPD mi jako užiteční idioti vadit nebudou.
A už jsem Vám tady psal mnohokrát i s uvedení jasných důvodů, že k Adolfovi mentálně tíhnete právě Vy. :-)

Richard Fuld|14. 3. 2018 18:52| reakce na Jan Amos - 12. 3. 2018 13:39

"Tak podobně uvažujících jako vy..."???
"ale je třeba použít vaší skupině srozumitelnější přístup."???

Nechápu, jak jste vydedukoval, že bych snad někdy byl byť jen jediný den v prodlení s plněním jakýchkoli mých závazků. Vaše drzost je opravdu nebetyčná.

Pokud píšu o tom, že není nutné splácet dluhy, pak výhradně v souvislosti se státním dluhem. Tohle samozřejmě vědí všichni, kdo na toto téma ode mě četli byť jen jediný příspěvek.

Richard Fuld|14. 3. 2018 18:45| reakce na Jan Kopecký - 13. 3. 2018 15:08

Děkuji pěkně za Vaši reakci. Já na toto mám jiný názor. Domnívám se, že i pokud byste měl pravdu, že účetní peníze nejsou dobrým uchovatelem hodnoty, pak tato vlastnost ekonomice mohla pomoci tak, že by nutila držitele peněz tyto buď rychle utratit, nebo investovat, a to je principiálně pro zdraví celé ekonomiky i bohatství jednotlivců vítané chování. Nicméně nesmí jít o extrém. Pokud by peníze neuchovávaly hodnotu vůbec, pak by to vyvolalo hru na Černého Petra. Permanentní zbavování se bezcenných peněz by mohlo vedlo vést k přehřívání ekonomiky a prakticky neodvratně k hyperinflaci. Optimum tak bude samozřejmě někde uprostřed. Silně deflační peníze s vysokou schopností nejen uchovávat, ale i zvětšovat hodnotu peněz budou stejně špatné, jako inflační peníze, které budou trvale rychlým tempem ztrácet na hodnotě. Optimální jsou peníze, které si uchovávají stálou hodnotu a takovými penězi jsou právě peníze účetní.

Ekonomice pomáhá, když lidé utrácí a investují. Současně však ekonomice v prostředí účetních peněz neprospívá nadměrná spořivost, která vyvolává deflační tlaky. Současně v prostředí účetních peněz úspory nemají pro ekonomiku vůbec žádné opodstatnění, na rozdíl od peněžního systému založeného, na plném krytí peněz zlatem, kde naopak úspory byly zcela zásadní, protože investoři měli kromě vlastních prostředků k dispozici pouze od střádalů vypůjčené úspory. Dnešní peněžní nabídka (nikoliv ve smyslu peněžní zásoby) je prakticky neomezená a nijak tedy neomezuje možnosti financování investičních záměrů, stejně jako spotřeby.

Vidíte problém v cenách akcií a nemovitostí? Problém je ve spekulantech. Skuteční investoři za absurdní ceny nenakupují a to je důvodem toho, že amatéři se při hnaní cen do nebe nakonec unaví a celé to pak řachne dolů. A pak se opět vrátí investoři.

Vaše názory, že vláda lidem ukradla peníze a tak teď jsou nuceni žít ve státě a dodržovat pravidla, které schválil demokraticky zvolený zákonodárce, jsou politického charakteru a nijak nenabourávají užitečnost účetních peněz. Bez účetních peněz by se nejspíš životní úroveň vyvíjela podstatně pomaleji, protože tempo růstu ekonomik by bylo v podstatě omezeno tempem růstu vytěženého zlata, které by bylo použito pro měnové účely. Zlato představovalo svěrací kazajku ekonomik, která způsobila mnoho zla a z které se svět dlouho osvobozoval až se jí definitivně zbavil v roce 1971.

Současně s Vámi nemohu souhlasit, že účetní peníze nejsou dobrým uchovatelem hodnoty. Ve velmi dlouhém časovém období je inflační růst cen spotřebitelského koše eliminován kladnými reálnými úroky a reálným růstem platů a důchodů. Nicméně období kladných a záporných reálných úrokových sazeb se střídají, takže někdy znamená držení úročených účetních peněz zhodnocení, jindy znehodnocení. Stejně tak se občas stane, že se k moci dostane asociální psychopat typu Drábka, který reálnému růstu důchodů zabrání. V celé moderní historii ČR to ale bylo jen krátké období, přičemž toto selhání státu (resp. voličů) následné vlády napravily.

Schopnost účetních peněz uchovávat hodnotu plyne rovněž ze samotného principu, na němž jsou založeny, tedy že každé množství existujících účetních peněz je spojeno s existencí dlužníka, který tytéž peníze dluží bance s tím, že svůj dluh musí k datu splatnosti splatit. Právě tato skutečnost poskytuje účetním penězům paradoxně větší schopnost uchování hodnoty, než jakákoliv komodita včetně zlata. Dlužníci jsou nuceni tvořit hodnoty zpeněžitelné na trhu, a to exaktně právě v takovém množství, aby od aktuálních držitelů peněz jejich peníze získali a mohli tak splatit svoji splátku dluhu. Selhání v tomto má velmi závažné následky. V extrémních případech jde o vyloučení ze společnosti. Motivace dlužníků produkovat statky, o které bude na trhu zájem, je tedy zřejmá a velmi silná. A právě tato aktivita dlužníků zajišťuje na trhu nabídku statků, které si můžete za své peníze pořídit. Kromě této negativní motivace dlužníků, je zde i pozitivní motivace úplně všech ekonomicky aktivních lidí. Pozitivní motivace spočívá v prosté snaze získat co nejvíce peněz a majetku. Když tuto situaci srovnáte se prostředím peněz krytých zlatem, pak zjistíte, že negativní motivace je dána jen u té části celkového množství peněz, které jsou aktuálně uspořeny a půjčeny dlužníkům. U účetních peněz se tato motivace týká celého objemu existujících peněz. Pozitivní motivace pak funguje bez ohledu na to, jestli jsme v prostoru účetních peněz, nebo v systému plného krytí peněz zlatem, principiálně stejně. Nicméně v prostředí účetních peněz mohou svou pozitivní motivaci uplatnit vždy úplně všichni, kdo přesvědčí banku o pravděpodobnosti úspěchu jejich investice. Ve světě sešněrovaném zlatou svěrací kazajkou ale z možnosti realizovat své záměry bude eliminována většina zájemců právě z důvodu nedostatečné nabídky peněz na úvěrovém trhu. Zlato, které cirkuluje v ekonomice jako peníze, stejně jako úspory, které střádalové neposkytly bance k úvěrování investorů, nejsou pro zájemce o úvěry k dispozici. Zájemců o úvěr v účetních penězích se toto omezení netýká.

Další problém se zlatem, je v tom, že je deflační povahy, což motivuje ke spoření, zatímco inflační charakter účetních peněz motivuje spíše ke spotřebě a investování. A kupní síla jakýchkoli peněz bude vždy spjata s kondicí ekonomiky, tedy se sortimentem a množstvím statků nabízených na trhu za peníze. Je jasné, že lepší možnosti, jak utratit své peníze budete mít na trhu, kde nabídka se snaží uspokojit spotřebychtivou až marnivou poptávku v prostředí účetních peněz, než v přirozeně deflačním prostředí zlatem krytých peněz, kde lidé budou spíše náchylní ke spoření, než ke spotřebě. V tomto prostředí pak bude nabídka spíše opatrná a bude vycházet vstříc spořivé povaze poptávky a tudíž nabídka toho, co lze pořídit za peníze bude logicky užší a chudší a tím bude v podstatě nižší i hodnota ukrytá v těchto penězích.

Vzhledem k uvedenému tak budu určitě preferovat peníze, pro něž budu mít bohatší a širší možnosti jejich utracení, než peníze, které budou mít sice vnitřního hodnotu zlata, ale ve finále si za to zlato budu moci koupit jen značně omezenější sortiment statků, resp. díky čím dál opatrnější nabídce budu mít, čím dál tím užší a horší možnosti, jak své peníze utratit. Zlatem kryté peníze jsou tak vhodné jen pro Harpagony, kteří mají svůj individuální maximální užitek pouze v podobě držení zlata, přičemž cokoliv jiného je pro ně vždy postradatelnější. Totéž co jsem napsal o zlatu platí ze podstatné části i pro kryptoměny. U kryptoměn však absentuje vnitřní hodnota, kterou má zlato. Kryptoměny jsou tak zcela prázdné "peníze" závislé skutečně pouze na důvěře, která se může vypařit během velmi krátkého okamžiku, takže o nějakém systematickém principu uchování hodnoty, v tomto případě nemůže být žádná řeč.

Lze tak uzavřít, že schopnost uchovávat skutečnou hodnotu bude v případě účetních peněz velmi pravděpodobně dokonce mnohem lepší, než v případě zlata a dramaticky lepší než u kryptoměn!

Richard Fuld|14. 3. 2018 17:10| reakce na Michal Weinfurtner - 13. 3. 2018 22:49

Byla řeč o daní z příjmů. Nerozporuji, že je zde i DPH a spotřební daně a různé další poplatky. Ano provoz státu není levný.

K těm sociálním odvodům. Podstatné je, že pokud sociální odvody zrušíme, pak nás stejně neminou pravidelné výdaje na důchodové spoření a na platby našim rodičům a/nebo prarodičům v důchodu. Rozdíl bude dramatický, protože oproti odvodům, což je jen platba rodičům a prarodičům si budete muset navíc i spořit na vlastní důchod, protože Vaše děti už žádné sociální odvody odvádět na Vaše důchody nebudou.

Takže zrušení sociálních odvodů je něco úplně jiného, než když je Vám zrušena daň z příjmů nebo DPH. V takových případech budete mít jen více peněz pro sebe. Mezi sociálními odvody a daněmi je tedy velmi zásadní rozdíl a omyl v tomto směru může být značně drahý!

kadrila kadrilová|14. 3. 2018 09:45| reakce na Honza _ - 14. 3. 2018 06:06

Moje odpověď je asi také předpokládatelná a to sice ta, že jsem osoba znalá svých možností, nestavějící na iluzích...

Honza _|14. 3. 2018 06:06| reakce na kadrila kadrilová - 13. 3. 2018 21:29

To nemůžete nijak globálně vyřešit, to si musí rozhodnout a zajistit každý sám.
Hlavní je nastavení myšlení.
Umíte nějaký cizí jazyk, třeba angličtinu? Máte úspory, které je možné převážet přes hranice? Nemáte moc závazků, které by vás nutily zůstat v ČR? Vyděláváte dost, aby bylo na další investice a ne jen život od výplaty k výplatě?
Jste připravená na to, abyste nebyla v té vyhnité části obyvatelstva, až dojde ke změně?
Jakmile jste na tohle připravena, bude se vám lépe dýchat i v současném stavu věcí.

Jiný způsob nevidím, protože politici si napíšou zákony a na vás pošlou policii, když se jim nebudete líbit...

Zdeněk Suchý|14. 3. 2018 04:49| reakce na Michal Weinfurtner - 13. 3. 2018 22:32

Bohužel máte pravdu. Přitom internet už má skoro každý a kalkulaček mzdy je tam několik. Výpočet je celkem jasný. Horší je dopočítat se k míře zdanění, která nesouvisí se zdaněním mzdy - nepřímé daně (DPH, spotřební), daň z TV a rozhlasu, z nemovitosti a další placené jednorázově (darovací, prodej nemovitosti, daň z rychlé jízdy měřené automatickým radarem ap.)
V tom už je slušný chaos a občan by si musel vést pečlivou evidenci aby se dopočítal. A o nepřehlednost tu jde především. Co netuším mě netrápí.

Michal Weinfurtner|13. 3. 2018 22:49| reakce na Richard Fuld - 9. 3. 2018 13:12

Tuhle argumentaci všichni známe. Potíž je v tom, že je poněkud zavádějící. Jednak sociální pojištění je součástí státního rozpočtu a tudíž se fakticky jedná o daň, i když to stát nazývá jiným pojmem. Stejně jako nám lže, že naše čistá mzda je čistá ( tedy po zdanění ).
Odvody na zdravotní péči jsou jediné, u kterých se dá polemizovat, zda splňují spíše charakter daně, nebo charakter pojištění. Jednoznačné to však není.

20% daň z příjmů je opět pouze matení pojmů. Položka daně z příjmu na výplatní pásce/daňovém vyúčtování je jen účetní položka, ve skutečnosti jde o jednu část komplexní daně z příjmu, protože ze svého příjmu odvádíme i ostatní daně, např. DPH nebo daň z přidané hodnoty atd.. Já osobně tedy jiné prostředky, než ty které vydělám nemám, takže já všechny daně platím jako daně z příjmů a ta sazba rozhodně není 20%.

Nevím jak svůj život financujete Vy, ale zřejmě to moc jinak nebude, než že žijete ze svých příjmů, odkud byste odjinud bral finance.

Takže proč tady takhle žonglujete s pojmy? Jste snad politik? Nebo berní úředník?

Michal Weinfurtner|13. 3. 2018 22:32

Sami zastánci daní se ztrácejí v pojmech, nebo alespoň argumentují tak, jakoby si mysleli že ti kterým tak argumentují se v tom neorientují.

Složitost daňového systému má v podstatě dva hlavní skutečné důvody.
1. zajistit možnost určitým lidem daňovou zátěž sobě snížit
2. zajistit aby většina populace, která nemá zrovna altruistické myšlení nepochopila, kolik že to vlastně státu obětuje na oltář.

V různých diskusích na internetu i v terénu jsem se přesvědčil, že valná většina lidí není schopna se v tom názvosloví a složitosti daní dopočítat, kolik vlastně vůbec vydělá a kolik odvede státu. A ve vrcholném zájmu politiků je, aby to tihle lidé neprokoukli nikdy.
Nebyl by vůbec žádný problém, daně zjednodušit na dvě nebo tři sazby. Nic víc. Každý rok byste prostě státu odvedli 50-65% ročního příjmu, stejně jak to děláte dnes, jen daňové přiznání by se vešlo na účtenku z hospody. Stát by nepřišel ani o korunu příjmů, daňová zátěž by zůstala naprosto stejná.
Dovedete si ale představit jaký povyk by to způsobilo ve většinové populaci, která dnes nemá ani ponětí, kolik zaplatí na daních a kolik vlastně vůbec vydělává? To je ten opravdu hlavní důvod proč nelze daně zjednodušit.

Dnes celá řada lidí netuší, že superhrubá mzda je jejich mzda. A že čistá mzda není to co jim zbude po zaplacení odvodů státu. Jenom tohle v dnešním systému vysvětlit řekněme průměrnému zaměstnanci je prakticky mission impossible .