Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Diskuze k článku: Máloco je tak nebezpečné, jako když ekonom závidí fyzikovi

John Rapley | 14. 2. 2018 | Celkem 58 komentářů v diskuzi

Vložit komentář

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

Jan Altman | 14. 2. 2018 15:10

Nevědecké předně je vynášet hodnotové soudy. Když někdo hlásá, že nějaký stav či nějaká hodnota je LEPŠÍ, než druhá, je opakem vědce. (představte si fyzika, který tvrdí, že by bylo lepší, kdyby rychlost světla byla o 20 procent nižší, nebo že by bylo dobré, kdyby se působení gravitace na obézní lidi o něco snížilo, aby neměli problémy s chůzí)

Vědec nikdy nemůže říci, zda je dobře či špatně, že vrcholový sportovec má 400krát více než zdravotní sestra.

Jakmile to udělá, přestává být vědcem a začíná být sociálním inženýrem, plánovačem cizích životů, pavědcem, někým nadřazujícím svůj názor ostatním.
Vědec může zkoumat a odhalovat příčiny daného jevu. Například zda ta disproporce v příjmech je způsobena přirozenými (tržními) faktory, nebo faktory umělými (dotace sportu, snaha politiků konejšit lid pomoci chleba a her, ...).

+18
+
-

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

Martin Brezina | 14. 2. 2018 15:41

Vaše námitka je výborná a navíc neideologická.

Jak píšu níž, podle mého názoru by se měl dělat dlouhodobý (15-20 let) fine tuning základních nástrojů, v případě příjmů hlavně daňového mixu. To předpokládá definovat optimální model systému daní, který se dá odvodit z nejúspěšnějších zemí podle dostatečně široké sady kritérií. To znamená, že se sleduje nejen "sociální" kvalita života, ale taky např. ekonomický výkon, majetek občanů, politická stabilita, a máte pravdu, že jsem zapomněl na ekologii, která se dá taky solidně měřit.

Z filozofického hlediska se dá jistě namítnout, že pro futuro se mohou ukázat ještě další a mnohem významnější parametry, ale pokud je systém otevřený, neideologický, tak není problém jeho další vylepšování podle poznatků a potřeb.

-4
+
-

Všech 58 komentářů v diskuzi.

Josef Fraj | 17. 2. 2018 11:00

Jenom krátká poznámka k tomu, kdo je ekonom. Ekonom je člověk, který zkoumá lidské jednání. Takových je poměrně málo. Ekonomem je ale v dnešním newspeaku označován i levicový intelektuál obhajující hospodářskou politiku vlády za peníze vlády. Jsou to děvky vládnoucí elity. Když se někdo, jako třeba tady pan Novák, tak si samozřejmě vybere tu druhou skupinu. Je to laciné, ale nabízí se to, tak to chápu.

Je to ale asi tak, jako kdybych zařadil mezi fyziky magistra Kellyho a členy Flat Earth Society a začal pomocí nich zesměšňovat přírodovědce.

Nahlásit

+4
+
-

Karel Mašek | 15. 2. 2018 09:22

"Lidé nejsou chemikálie ani planety."

No, čtu-li pana "ekonoma" Fuldu, tak o tom někdy docela pochybuji.

Nahlásit

+2
+
-

Richard Fuld | 15. 2. 2018 16:03 | reakce na Karel Mašek - 15. 2. 2018 09:22

Pochybovat je samozřejmě správné. Za to Vás chválím. Daleko horší je, když máte ve všem jasno. :-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-1
+
-

Jan Amos | 14. 2. 2018 18:13

Ptají se matematika, fyzika a ekonoma, kolik je 2+2.
Matematik řekne, že v závislosti na okrajových podmínkách a číselném oboru limitně 4, ale musí provést důkazy a definovat vlastnosti relace sčítání.
Fyzik odpoví, že 4±0,01 v 96% pásu spolehlivosti. Musí ale definovat metriku a metodiku měření a následně provést rozměrovou zkoušku.
Ekonom zavře dveře, zatáhne závesy a ztiší hlas: A kolik potřebujete, aby to vyšlo?

Nahlásit

+11
+
-

Jan Altman | 14. 2. 2018 15:10

Nevědecké předně je vynášet hodnotové soudy. Když někdo hlásá, že nějaký stav či nějaká hodnota je LEPŠÍ, než druhá, je opakem vědce. (představte si fyzika, který tvrdí, že by bylo lepší, kdyby rychlost světla byla o 20 procent nižší, nebo že by bylo dobré, kdyby se působení gravitace na obézní lidi o něco snížilo, aby neměli problémy s chůzí)

Vědec nikdy nemůže říci, zda je dobře či špatně, že vrcholový sportovec má 400krát více než zdravotní sestra.

Jakmile to udělá, přestává být vědcem a začíná být sociálním inženýrem, plánovačem cizích životů, pavědcem, někým nadřazujícím svůj názor ostatním.
Vědec může zkoumat a odhalovat příčiny daného jevu. Například zda ta disproporce v příjmech je způsobena přirozenými (tržními) faktory, nebo faktory umělými (dotace sportu, snaha politiků konejšit lid pomoci chleba a her, ...).

Nahlásit

+18
+
-

Richard Fuld | 14. 2. 2018 16:26 | reakce na Jan Altman - 14. 2. 2018 15:10

A jelikož je pošetilé považovat ekonomiku za exaktní vědu, je třeba jí právě přenechat soudy o tom, co je dobré, co je špatné, co je správné, co je nesprávné, co je lepší, co je horší ...

Co vidíte špatného nebo nepravdivého na tvrzení fyzika, že nižší gravitace usnadní obézním lidem chůzi?

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-4
+
-

Novak Josef | 14. 2. 2018 17:01 | reakce na Richard Fuld - 14. 2. 2018 16:26

A. Fyzik by toto nepovedal z pozície fyzika. Nie je to fyzikálna otázka.

B. Fyzik by toto nepovedal NIKDY. Nie je to pravda. Pri NULOVEJ (teda nižšej) gravitácii je chôdza nemožná.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+4
+
-

Richard Fuld | 14. 2. 2018 19:52 | reakce na Novak Josef - 14. 2. 2018 17:01

A. I fyzik může odpovědět správně na otázku, která se netýká ryze fyziky.

B. Uznávám, že tady jste mě málem dostal. :-) Opravdu existují situace, kdy to moje tvrzení přestane být pravdivé a tudíž není pravdivé za všech okolností. Nicméně v určitém rozsahu nenulové gravitace je mé tvrzení pravdivé. Takže když tvrdíte, že nemám pravdu, tak v tomto máte pravdu pouze v případě určitého rozsahu gravitace blízkého nule. V určitém rozsahu nenulové gravitace ale pravdu nemáte, protože těchto podmínek je mé tvrzení pravdivé. A u někde "uprostřed" bude určitý rozsah gravitace, kde nebude objektivně možné určit, kdo má a kdo nemá pravdu, protože někomu se bude chodit za těchto podmínek subjektivně snáze, někdo jiný bude vnímat tytéž podmínky jako horší, než je aktuální gravitace na Zemi.

Skvělá ukázka, jak pravdivost daného tvrzení fatálně závisí na podmínkách, jichž se týká a jak může být spjata s individuálním vnímáním jednotlivce, jehož se dané tvrzení týká. Tento koncept je mi velmi blízký.

A tak mě napadá, že byste naší debatu o pravdivosti našich tvrzení mohl dále rozvíjet úvahami, jak to bude s pravdivostí našich tvrzení vypadat za podmínek záporné gravitace. :-) Jaký je Váš názor na možnost výskytu záporné gravitace?

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-3
+
-

Richard Fuld | 14. 2. 2018 14:26

Problém s kauzalitou v ekonomii je ten, že i dvě zcela protichůdná tvrzení popisující závislost jednoho ekonomického parametru na druhém mohou být obě pravdivá, nebo obě zároveň nepravdivá chcete-li. :-)

Nahlásit

-3
+
-

Novak Josef | 14. 2. 2018 13:54

Ekonomia nikdy nebude fungovať ako skutočná veda, pretože ekonomia zo svojej podstaty umožňuje politickú demagogiu, umožňuje vytvárať klamlivé argumenty pre rôzne politické zámery (napr. vyrába klamlivé argumenty o ekonomickej výhodnosti dotácií, o ekonomickej výhodnosti a správnosti zdaňovania, ......)
Politici si kupujú ekonomov na podporu svojich nekalých zámerov.

Nahlásit

+4
+
-

Josef Fraj | 14. 2. 2018 11:28

>>> "Prakticky od vzniku ekonomie trpí ekonomové pocitem méněcennosti a snaží se svůj obor dostat mezi přírodní vědy.A dokázali dokonce svět přesvědčit o tom, že mezi ně patří."

Prakticky od vzniku ekonomie trpí fyzikové pocitem povýšené samolibosti a snaží se osatní přesvědčit, že empirismus je jediný "vědecký" způsob zkoumání čehokoliv a dokázali o tom skoro všechny přesvědčit.

Pominuli při tom takový drobný detail, totiž že fyzika a empirismus nejsou schopny říci o lidském jednání, jako předmětu ekonomie, vůbec nic. Lidé nejsou chemikálie ani planety. Můžete přesně stanovit, kde bude Merkur 11.11.2111 ve 12:00, ale žádný fyzik ani jiný "opravdový vědec" nedokáže zjistit kolik bude stát barel ropy na volném trhu za týden, natož v roce 2111. Ta jediná "opravdová vědecká metoda" fyziky a dalších přídorních věd, prostě neumí pracovat subjetivitou lidských preferencí.

Snaha "opravdových vědců" i ekonomů zjistit zákonitosti z empirických dat asi nikdy k ničemu nepovede. Historii (a statistika je zase jenom historie) lze totiž interpretovat prakticky libovolně. Zvláště době počítačů není problém nalézt korelace vyhovující požadavkům "ekonoma" a ty potom vydávat za kauzalitu. Skutečnou kauzalitu totiž z historických dat včást nelze. Není žádné "opravdově vědecké" kritérium, podle kterého lze určit, zda k hospodářskému růstu za období došlo v důsledků moudrých regulací vlády nebo navzdory těmto regulacím na základě empirických dat.

Závěr: současná tzv. vědecká metoda, tedy empirismus, která je považována za jedinou možnou, je pro zkoumání lidského jednání nepoužitelná.

Na tento fakt reagovala rakouská škola tím, že založila ekonomickou teorii na dedukcích odvozených z prostého faktu, že lidé jednají. Nic lepšího zatím ekonomie nemá a mimochodem, pokud někomu vycházejí ekonomické predikce, tak jsou to právě "rakušané".

Nahlásit

+12
+
-

Petr Novák | 15. 2. 2018 17:37 | reakce na Josef Fraj - 14. 2. 2018 11:28

Moc toho o fyzice nevíte. Teorie vznikali různými způsoby. Něktéré čistě popisovaly okolní svět a některé vznikly čistě matematicky a byli potvrzeny až později. Takovým příkladem je je třeba antičástice objevená Diracem.

Jenže ať už teorie vznikla jakkoli, tak o tom, jestli je správná rozhoduje jen experimentální ověření. Pokud je teorie třeba i rakouského ekonoma správná, musí souhlasit s tím, co se venku ve světě děje.

Cenu ropy neumí stanovit ani ekonomové. Stejně, tak nikdo nedokáže stanovit, jaké bude počasí za 14 dní. Jsou to stochastické systémy.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+4
+
-

Josef Fraj | 15. 2. 2018 21:53 | reakce na Petr Novák - 15. 2. 2018 17:37

Když ona se ekonomie nedá nacpat do zkumavky, abyste mohl dělat experimenty, respektive ti kteří to zkusili, skončili s miliony mrtvých.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-1
+
-

Petr Novák | 16. 2. 2018 07:35 | reakce na Josef Fraj - 15. 2. 2018 21:53

Spousta fyzikalnich veci nejde narvat do zkumavky a jen ceka na vhodnou prilezitost. Pokud se ekonomove nemohou shodnout a dokonce ani nemaji metodiku hodnoceni napr. V pripade intervence cnb tak to ukazuje spis na nizkou uroven ekonomicke vedy jako takove.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+5
+
-

Petr Vorlíček | 17. 2. 2018 06:26 | reakce na Petr Novák - 16. 2. 2018 07:35

To nemá nic společného s nízkou úrovní ekonomické vědy. Co způsobí taková intervence popisuje věda celkem dobře, že je takový krok stejně realizován, to je ten skutečný průser...Věda také přesně popisuje, jak povrch s malým koeficientem tření není schopen přenést boční sílu, a lidé si přesto rozbíjí tlamu na ledovce...

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Petr Novák | 17. 2. 2018 08:27 | reakce na Petr Vorlíček - 17. 2. 2018 06:26

Ekonomové se neshodli ani po tom, co intervence skončili. A srovnávat analýzu s uklouznutím na ledu? Inženýr nejspíš nenamaže to, co nemá klouzat.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Josef Fraj | 16. 2. 2018 10:40 | reakce na Petr Novák - 16. 2. 2018 07:35

V tom bych s vámi souhlasil. Ekonomie je dnes přibližně ve stádiu v jakém byla chemie v době alchymie. Navíc o ekonomických rozhodnutích lze, na rozdíl třeba od Archimedova zákona, hlasovat a mnoho "ekonomů" je placeno za to, že taková rozhodnutí obhajuje. Pod pojem ekonomom se dnes schová leckdo.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+6
+
-

Petr Molik | 14. 2. 2018 07:42

Článek je celkem dobrý až na tu falešnou ekvivalenci otázek v úvodu. Ekonom, který nechce fušovat do politiky může konstatovat, že platový rozdíl v některých zemích existuje a k čemu to v dané společnosti pravděpodobně povede a třeba to porovnat se státy, kde jsou platové rozdíly a jejich vnímání jiné.
Ekvivalentní otázka pro fyzika: "Je dobře nebo špatně, že těleso je k zemi přitahováno se zrychlením g 9,81 m/s2? Je to moc nebo málo?" by nedávala smysl ani gymnazistovi. Asi nebudete chtít po statikovi morální soudy, jestli zřícení Trojské lávky bylo správné nebo nemorální.

Nahlásit

+3
+
-

Petr Vorlíček | 14. 2. 2018 09:23 | reakce na Petr Molik - 14. 2. 2018 07:42

Byl byste překvapen, jak jasný názor mají vědci na hodnotu gravitačního zrychlení - zatímco sportovec klidně může brát stonásobnou sumu, a nic moc to s životem na naší planetě neudělá, stonásobná gravotace by zřejmě slolehlivě zabránila vzniku vyšších forem života na zemi. Lze tedy na základě doposud známých poznatků vědy definivat alceptovatelný interval zrychlení, nic jako akceptovatelný maximální příjem ale definovat nelze - a vo tom to je! :-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-2
+
-

Novak Josef | 14. 2. 2018 16:08 | reakce na Petr Vorlíček - 14. 2. 2018 09:23

"Byl byste překvapen, jak jasný názor mají vědci na hodnotu gravitačního zrychlení"

A to je ešte nič moc zaujímavé. Ale - bol by ste prekvapený, aký názor majú vedci na Rudolfovo číslo Pí. Alebo na hodnotu odmocniny z 25 !!!

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Petr Vorlíček | 15. 2. 2018 08:34 | reakce na Novak Josef - 14. 2. 2018 16:08

Hodnota pí je matematická konstanta, která platí v celém vesmíru. Hodnota gravitace je dána hmotností země, a vzhledem ke komplenosti života na zemi je proto tak zajímavé řešit, jaký vliv gravitace na život má, a zda je na Zemi spíše nízká, vysoká, či tak akorát. Když hledáte planetu ve vesmíru s potencialem života, musíte vzít v potaz vhodnou hodnotu gravitace, jinak hledáte mezi odepsanými planetami. Těžko se můžete zabývat tím, zda je odmocnina z 25 málo či ne, je to kolik to je a nic zásadního z toho nevyvodíte. Z hidnoty gravitace na zemi ale můžete například odvodit, že kdyby nedošlo ke srážce s asteroidem, po kterém se oddělil měsíc, mohli ksme dnes být v průměru o 10 cm menší, nebo nemuselo vzniknout ptactvo v současné poobě. Hloupé a nevědecké by bylo nepokládat si takové otázky.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+4
+
-

Gabriel Pleska | 14. 2. 2018 16:15 | reakce na Novak Josef - 14. 2. 2018 16:08

Číslo pro Rudolfa II.?

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+2
+
-

Novak Josef | 14. 2. 2018 16:18 | reakce na Gabriel Pleska - 14. 2. 2018 16:15

..... stalo sa ....

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Richard Fuld | 14. 2. 2018 16:21 | reakce na Novak Josef - 14. 2. 2018 16:18

Jó fonetika je sviňa. :-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Martin Brezina | 14. 2. 2018 09:36 | reakce na Petr Vorlíček - 14. 2. 2018 09:23

Souhlasím s tvrzením, že nic jako akceptovatelný maximální příjem nelze definovat.

Lze ale na velkých datech zkoumat například, jak příjmové rozdíly korelují s indikátory kvality fungování společnosti ve srovnání s jinými společnostmi, tedy s její obecnou ekonomickou výkonností, politickou stabilitou, indikátory kvality života (délkou dožití, zdravotním stavem populace, relativním majetkem na občana, atd.)

To je to, co standardní ekonomie odmítá dělat ve prospěch svých apriorních "zákonů", které jsou ovšem obvykle odvozené z individuálního ekonomického chování.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-1
+
-

Petr Molik | 14. 2. 2018 11:03 | reakce na Martin Brezina - 14. 2. 2018 09:36

Dejme tomu, že Vám ekonomie a studium velkých dat potvrdí nějaké korelace nebo i statisticky robustní kauzalitu. Ale pořád Vám neřekne, pro jaké parametry má společnost optimalizovat do budoucna. To musí dodat někdo zvnějšku, pokud ovšem souhlasíme s ekonomickou aktivitou jako prostředkem k něčemu a ne cílem samu o sobě.
Třeba letečtí inženýři Vám podle preferencí postaví pomalý dvouplošník, pokud chcete cítit vítr ve vlasech, Boeing 787 navržený pro maximální efektivitu nákladů na palivo nebo Concorde pro nejrychlejší cestu přes Atlantik, ale nic z toho není nějaký ideál "perfektního" letadla, které je nejlepší pro všechny případy i když všechna ta letadla respektují fyzikální zákony.
I mizerné komunistické hospodářství dosahovalo objektivně výborných výsledků třeba v parametrech minimalizace bezdomovectví a drogových závislostí, kvality dětské zdravotní péče nebo produkce ocele na hlavu ovšem za cenu zaostávání téměř ve všech ostatních oblastech od ekologie po technologický rozvoj.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+8
+
-

Martin Brezina | 14. 2. 2018 15:41 | reakce na Petr Molik - 14. 2. 2018 11:03

Vaše námitka je výborná a navíc neideologická.

Jak píšu níž, podle mého názoru by se měl dělat dlouhodobý (15-20 let) fine tuning základních nástrojů, v případě příjmů hlavně daňového mixu. To předpokládá definovat optimální model systému daní, který se dá odvodit z nejúspěšnějších zemí podle dostatečně široké sady kritérií. To znamená, že se sleduje nejen "sociální" kvalita života, ale taky např. ekonomický výkon, majetek občanů, politická stabilita, a máte pravdu, že jsem zapomněl na ekologii, která se dá taky solidně měřit.

Z filozofického hlediska se dá jistě namítnout, že pro futuro se mohou ukázat ještě další a mnohem významnější parametry, ale pokud je systém otevřený, neideologický, tak není problém jeho další vylepšování podle poznatků a potřeb.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-4
+
-

Josef Fraj | 14. 2. 2018 16:05 | reakce na Martin Brezina - 14. 2. 2018 15:41

>>> "optimální model systému daní"

optimální pro koho, nebo vy snad máte nějaké objektivní kriterium pro to, co je optimální pro věchny:

stejně bych se mohl ptát v případě "kvality života"

i když necháme stranou "pro futuro", tak jde jenom o vaše subjektivní představy o "optimalitě" a "kvalitě", prostě typické sociální inženýrství: "My víme, co je pro vás nejlepší a vnutíme vám to, i kdybychom vás měl popravit"

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+4
+
-

Novak Josef | 14. 2. 2018 16:02 | reakce na Martin Brezina - 14. 2. 2018 15:41

"definovat optimální model systému daní"

- Taký systém je optimálny, pri akom sa vyberú maximálne dane, a súčasne nevznikne povstanie .

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+2
+
-

Josef Fraj | 14. 2. 2018 16:07 | reakce na Novak Josef - 14. 2. 2018 16:02

takový systém je ovšem optimální pro vládnoucí elitu, ovšem už ne pro ty, kteří daně platí a dostávají za ně služby, které nechtějí a navíc v mizerné kvalitě.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+2
+
-

Novak Josef | 14. 2. 2018 16:22 | reakce na Josef Fraj - 14. 2. 2018 16:07

Ano. Ovšem - takýto je KAŽDÝ daňový systém. Akurát politici nevedia presne, kedy by hrozilo to povstanie.

Ale vážne :
Uvažovať o akomkoľvek daňovom systéme ako o spravodlivom je trápne. Preto aj moja predošlá poznámka.
Žiadne násilie nie je spravodlivé.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Richard Fuld | 14. 2. 2018 16:31 | reakce na Novak Josef - 14. 2. 2018 16:22

Sebeobrana je taky násilí. Je podle Vás nespravedlivé, pokud se člověk brání útoku?
Nebo poprava sériového vraha Vám přijde také jako nespravedlivé násilí?

Zvláště v tom druhém případě budou lidé ve vnímání spravedlnosti popravy značně rozděleni. Spravedlnost není jen ta Vaše jediná.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-4
+
-

Novak Josef | 14. 2. 2018 16:45 | reakce na Richard Fuld - 14. 2. 2018 16:31

"Sebeobrana je taky násilí."

- je to smutné, žalostné, keď dospelý človek v strede europy má takýto názor. Hodné tak pubertiaka alebo d****a. A chváliť sa takým nazorom na webe .....

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+2
+
-

Novak Josef | 14. 2. 2018 16:41 | reakce na Richard Fuld - 14. 2. 2018 16:31

"Sebeobrana je taky násilí."

Sebaobrana NIE JE násilie. Aj keď to etatistovi z diaľky tak pripadá.
Sebaobrana má presnú definiciu, a násilie má tiež svoju definíciu, a nie sú zhodné. Zhodné sú iba niektoré pohyby rúk.

Ani na fotke človeka na rebríku nie je vidieť, či ide nahor, alebo ide dole. A vypadá to rovnako.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Richard Fuld | 14. 2. 2018 16:28 | reakce na Novak Josef - 14. 2. 2018 16:22

"Uvažovať o akomkoľvek daňovom systéme ako o spravodlivom je trápne."

Trapné je považovat své vlastní pojetí spravedlnosti za to jediné správné. To je skutečně trapné.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-2
+
-

Novak Josef | 14. 2. 2018 17:13 | reakce na Richard Fuld - 14. 2. 2018 16:28

"Trapné je považovat své vlastní pojetí spravedlnosti za to jediné správné. To je skutečně trapné. "

- Keby som vás stretol v tmavej uličke, tak by vám moje TRÁPNE pojetí spravodlivosti zachránilo peňaženku.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Novak Josef | 14. 2. 2018 16:36 | reakce na Richard Fuld - 14. 2. 2018 16:28

"Trapné je považovat své vlastní pojetí spravedlnosti za to jediné správné. To je skutečně trapné. "

- priznávam sa a omlúvam . Považujem násilné odoberanie peňazí za NEsprávne. Je to také moje súkromné a TRÁPNE vnímanie spravodlivosti.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Richard Fuld | 15. 2. 2018 16:22 | reakce na Novak Josef - 14. 2. 2018 16:36

Sice je Vše omluva sarkastická, ale je zcela na místě. Spousta jiných lidí nepovažuje daně za nespravedlivé. Takže zopakuji, je trapné prohlašovat své pojetí spravedlnosti za to jediné správné. Snad už to konečně pochopíte.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-2
+
-

Petr Vorlíček | 17. 2. 2018 06:41 | reakce na Richard Fuld - 15. 2. 2018 16:22

Snad už konečně pochopíte, že VY nemáte právo soudit spravedlivost nedobrovolného výběru jaýchkoli peněz od DRUHÝCH. Vy si suďte spravedlivost odvádění Vašich daní, a já si posoudím spravedivost odvodu těch mých. OK?

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+3
+
-

Richard Fuld | 17. 2. 2018 13:41 | reakce na Petr Vorlíček - 17. 2. 2018 06:41

Odkdy Vy rozhodujete o tom, co je a co není moje právo?

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-1
+
-

R. S. | 14. 2. 2018 10:44 | reakce na Martin Brezina - 14. 2. 2018 09:36

Citace - Martin Brezina / 14.02.2018 09:36

Lze ale na velkých datech zkoumat například, jak příjmové rozdíly korelují s indikátory kvality fungování společnosti ve srovnání s jinými společnostmi, tedy s její obecnou ekonomickou výkonností, politickou stabilitou, indikátory kvality života (délkou dožití, zdravotním stavem populace, relativním majetkem na občana, atd.)


Hmm, a k čemu to bude dobré? Ekonomie podle mého názoru velmi trpí tím, že všude hledá korelace aniž by měla páru o nějaké kauzalitě. Tak projdeme data a zjistíme, že nejlepší je mít příjmové rozdíly Švýcarska, protože tam se žije nejlépe. A co z toho? Nařídíme zákonem příslušné příjmové rozdíly a přijde blahobyt? To není věda, to je cargo kult.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+7
+
-

Novak Josef | 14. 2. 2018 13:50 | reakce na R. S. - 14. 2. 2018 10:44

"Ekonomie podle mého názoru velmi trpí tím, že všude hledá korelace aniž by měla páru o nějaké kauzalitě."

vidím to trochu inak :
Ekonomovia zámerne zamieňajú koreláciu a kauzalitu za účelom politickej demagogie, resp. za účelom dôkazu svojich nekalých politických zámerov.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+3
+
-

Richard Fuld | 14. 2. 2018 14:32 | reakce na Novak Josef - 14. 2. 2018 13:50

Poctivý ekonom, který bude soudit dva politicky motivované a tedy často zcela opačné ekonomické výroky, dá za pravdu alespoň částečně vždy oběma výrokům. To je jediný správný přístup. Proto za demagogy lze označit ekonomy, kteří trvají na bezvýjimečné správnosti jejich vlastního tvrzení a současně označují za bezvýjimečně nesprávná opačná tvrzení svých názorových oponentů.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-3
+
-

Novak Josef | 14. 2. 2018 15:56 | reakce na Richard Fuld - 14. 2. 2018 14:32

"Proto za demagogy lze označit ekonomy, kteří trvají na bezvýjimečné správnosti jejich vlastního tvrzení "

- Demagog je človek, ktorý obhajuje iné názory, než aké považuje za správne. Ja aj teraz tvrdím SVOJE názory.

"dá za pravdu alespoň částečně vždy oběma výrokům"
- dať za pravdu dvom RôZNYM výrokom je ....... nepoznám vhodný SLUŠNÝ názov.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+2
+
-

Richard Fuld | 14. 2. 2018 16:19 | reakce na Novak Josef - 14. 2. 2018 15:56

Většina ekonomických otázek týkajících se kauzality je zcela zákonitě typu, co bylo dříve, zda slepice nebo vejce? A obě odpovědi na takovou otázku je možné považovat zároveň za pravdivé, stejně jako lze vždy logicky dokázat, že jsou obě nepravdivé. :-)

Takže slušný název pro danou situaci je: "jediné správné řešení". :-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-1
+
-

Petr Vorlíček | 17. 2. 2018 06:49 | reakce na Richard Fuld - 14. 2. 2018 16:19

To asi myslíte tu kauzality, kdy Bolševik tvrdil, že když budou mít lidé sobecké materiální potřeby, budou chudí. Aby byli bohatí, musí se těchto sobeckých materiálních potřeb vzdát pro blaho společnosti, pak bude teprve společnost žít v blahobytu....Že?

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Richard Fuld | 18. 2. 2018 09:30 | reakce na Petr Vorlíček - 17. 2. 2018 06:49

Ne. Mám na mysli např. Sayův zákon.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Martin Brezina | 14. 2. 2018 13:00 | reakce na R. S. - 14. 2. 2018 10:44

"Ekonomie podle mého názoru velmi trpí tím, že všude hledá korelace aniž by měla páru o nějaké kauzalitě. "

Zjišťovat kauzalitu u hromadných společenských jevů je většinou pošetilá činnost, protože motivy lidí k jejich chování jsou různé - individuálně, v čase, v kontextu. Jde vyvodit z velkých dat jakési modely, tendence, trendy, to je tak max možného.

Vámi zvolený příklad se Švýcarskem je naprostá hovadina. Nejde o to, vybrat si nějakou zemi a podle ní provádět násilně nějaké regulace, ale z dostatečného počtu zemí vyvodit optimální model a směrem k tomu optimu provádět fine tuning podle místních podmínek. To se nedělá tak, že se nařídí zákonem příjmové rozdíly, ale tím, že se najde optimální daňový mix. Není to ovšem záležitost na jedno volební období, což předpokládá civilizovanou politiku, schopnou se domluvit na základních hodnotách, což věru není náš případ.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-2
+
-

Novak Josef | 14. 2. 2018 16:30 | reakce na Martin Brezina - 14. 2. 2018 13:00

"což předpokládá civilizovanou politiku, schopnou se domluvit na základních hodnotách"

- to je hodne ošemetný názor. V demokracii silnejší premôže slabšieho - a nazýva sa to "dohoda" .
Ako keď sa dvaja vlci a baránok hlasovaním dohodnú, čo bude dnes na večeru.

Vo feudalizme početnejšia armáda pozabíjala menej početnú. V demokracii ešte pred zabíjaním spočítajú počet vojakov (voličov) , a menej početní voliči sa vzdajú bez boja a bez zabíjania.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Martin Brezina | 14. 2. 2018 16:45 | reakce na Novak Josef - 14. 2. 2018 16:30

A mimo demokracii to s těmi vlky a beránkem dopadne jak?

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-1
+
-

Novak Josef | 14. 2. 2018 16:52 | reakce na Martin Brezina - 14. 2. 2018 16:45

"A mimo demokracii to s těmi vlky a beránkem dopadne jak? "

Mimo demokraciu ten baránok nedovolí (dobrovolne) , aby sa hlasovalo. Ujde.
V demokracii je ten baránok už v škole naučený, že to hlasovanie je správne .

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+2
+
-

Martin Brezina | 14. 2. 2018 17:57 | reakce na Novak Josef - 14. 2. 2018 16:52

Vy jste asi moc vlků a beránků neviděl utíkat, že?

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-1
+
-

Richard Fuld | 14. 2. 2018 16:33 | reakce na Novak Josef - 14. 2. 2018 16:30

"V demokracii silnejší premôže slabšieho - a nazýva sa to "dohoda" . " A libertarián doplní dohoda na základě svobodné vůle obou stran. :-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-4
+
-

Novak Josef | 14. 2. 2018 16:54 | reakce na Richard Fuld - 14. 2. 2018 16:33

"A libertarián doplní dohoda na základě svobodné vůle obou stran"

- aj ako vtip je to slabé.
Toto o "dohode" hovoria etatisti a demokrati. Nie libertarian.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+2
+
-

Richard Fuld | 15. 2. 2018 16:13 | reakce na Novak Josef - 14. 2. 2018 16:54

No to se pletete. O svodně uzavřené dohodě, bez ohledu na vzájemně rozdílnou vyjednávací pozici stran hovoří právě libertariáni a to je právě to, co mi na jejich pohledu vadí, že někomu, kdo byl donucen nějakou dohodu uzavřít, drze do očí tvrdí, že šlo o projev jeho svobodné vůle.

Jinak etatisti a demokrati netvrdí, že např. placení daní představuje plnění na základě svobodně uzavřené dohody mezi občany a státem. Kde jste na tom byl? To je zase jen odraz Vašeho libertariánského nesmyslu, že daně by měli státu platit jen ti jedinci, kteří se se státem na tom dohodnou.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-4
+
-

Josef Fraj | 14. 2. 2018 18:14 | reakce na Novak Josef - 14. 2. 2018 16:54

Libertariáni mluví o dobrovolně uzavřené dohodě. Pan Fuld to zjevně nerozlišuje. Pro nej je dohoda i když vám dnešní vláda, (mimochodem, zvolená cca 18% oprávněných voličů) zkonfiskuje dům nebo firmu třeba jenom proto, že se to hodí premiérovi pro jeho soukromé podnikání.

A pokud jde o to násilí, tak libertariání vyznávají NAP (non-argession principle), ze kterého plyne, že jediné legitimní násilí, je násilí při obraně vlastního života a majetk před agresorem. To pan Fuld také nepobral ani za ty roky, co mu to tady různí lidé vysvětlovali. Přeji příjemnou zábavu s tím pánem :-)))

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+4
+
-

Richard Fuld | 15. 2. 2018 16:19 | reakce na Josef Fraj - 14. 2. 2018 18:14

Nikde nepíšu, že daně se platí na základě dobrovolné dohody mezi jednotlivcem a státem. To si mě asi z někým pletete, nebo mi podsouváte, co jsem nikdy nenapsal, jak je Vaším špatným zvykem.

A sám píšete, že sebeobrana je legitimním násilím. Jozef píše "Sebaobrana NIE JE násilie.". Tak se kluci domluvte, jak to vlastně je, když už mi oba v této věci oponujete.

Takže já jsem to samozřejmě pobral velmi dobře. To jen Váš názorový souputník v tom nějak plave. :-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+2
+
-

Petr Vorlíček | 15. 2. 2018 08:50 | reakce na Josef Fraj - 14. 2. 2018 18:14

Víte, ono to vaše čisté pojetí libertariánství navazujícího na ancap je také jen jedna strana pravdy, pak je ta druhá, zohledňující interakce ve společnosti, a jako obvykle bývá skutečná pravda ještě někde jinde...Ti Non Agression Libertariáni budou asi Ti, co v us zastřelí brokovnicí každého, kdo bez jejich svolení vstoupí na jejich pozemek..?

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-1
+
-