Diskuze: Nechceme dotace zadarmo!

Richard Fuld|15. 2. 2018 16:39| reakce na Pat Bateman - 15. 2. 2018 10:57

De iure i de facto ty daně platí právnická, nikoli fyzická osoba. Ale uznávám, že to bolí akcionáře, kteří by měli jinak větší zisky a nejspíše i zaměstnance, kteří by mohli (!) dostat vyšší mzdy. Akcionáři (společníci) platí daň z podílu na zisku a zaměstnanci platí daň z příjmů fyzických osob. Mám rád ve věcech jasno a přehledno. Skutečná podstato.

Pat Bateman|15. 2. 2018 10:57| reakce na Richard Fuld - 12. 2. 2018 19:35

Fuldíku, Fuldíku,
je potřeba nedříve číst, pak přemýšlet a až následně reagovat.
V odkazovaném příspěvku jsou zmíněni i akcionáři a společníci, tj. skutečná podstata firmy, jíž je sdružení více osob pro účely podnikání. De facto ty daně platí její vlastníci, přestože de iure je platí firma ...

Zdeněk Suchý|15. 2. 2018 05:48| reakce na Petr Vorlíček - 12. 2. 2018 20:14

O prospěšnosti dotací ve strojírenství jsem se přesvědčil na vlasní kůži několikrát. Je to neuvěřitelné svinstvo. Děkuji, nechci. Už jenom to, že něco takového jako dotace vzniklo stačí na zpochybnění existence EU.

Petr Vorlíček|14. 2. 2018 08:13| reakce na Jan Kohout - 13. 2. 2018 10:51

To srovnáváte Baiše, který ukradl vše co vlastní včetně podvodem získaného Agrofertu s Chiracem, který zřejmě platil pár desítek lidí z obecních peněz, a pak ho deset let tahali po soudech? Asi máme trochu odlišná měřítka. Když v GB na nějakého poslance vyplavalo, že si vyplácí příplatky na bydlení, a jako pomocníky z příspěvků zaměstnává rodinné příslušníky, bylo do druhého dne po poslancování. Když v česku vytáhnou na poslance neodůvodněnou sumu na účtu, vylíže se z toho úsporami z poslaneckých náhrad. Smůla je, že náš kocourkov pochytil od EU zejména ty největší lumpárny, politickou kulturu jse bohužek nepřevzali....

Petr Vorlíček|14. 2. 2018 07:58| reakce na Michal Mrozek - 12. 2. 2018 21:37

Český národ bude jednou se slzou v oku vzpomínat na doby, kdy označoval EU za nepřítele kvůli dotačním cedulkám....

Jan Amos|13. 2. 2018 11:52| reakce na Petr Vorlíček - 12. 2. 2018 20:14

Přitom EU měla velmi úspěšný předobraz v latinské měnové unii - mnozí lidé investující do zlatých mincí těží dodnes ze standardů, které zavedla a dodržovala. Například švýcarské Vreneli jsou stále platnou švýcarskou měnou a z tohoto důvodu měl spolu s holandkými guldeny vyjímku při konfiskaci zlata americkým domácnostem. I dnes patří mezi americkými kongresmany (majetková přiznání v kongresové knihovně) mezi nejoblíbenější investiční produkty.


Latinská měnová unie vznikla roku 1865 a jejími zakládajícími státy se staly Francie, Belgie, Itálie, Švýcarsko a Řecko.
Tato měnová unie se snažila sjednotit několik evropských měn do jednotné měny, která by mohla být
použita ve všech členských státech. Zákonný platidlem se staly stříbrné a zlaté franky. Funkci
měnového kovu mělo plnit zlato i stříbro v poměru 1:15,5 (standard 0.290322 gramu zlata nebo 4,5
gramy stříbra). [11] V této unii se uplatňoval tzv. bimetalismus, což je měnová soustava, ve které
jako všeobecný ekvivalent vystupují dva kovy, tj . zlato a stříbro, a tyto kovy mají rovnocenné
vyjádření hodnoty.[12] Výhodou těchto mincí byl fakt, že zlato a stříbro mají svou hodnotu samy o
sobě. Mince byly platidlem a směnitelné ve všech státech této unie. Při stanovování podmínek
Latinské měnové unie bylo rozhodnuto, že 100, 50, 20 a 10frankové mince budou raženy ve zlatě, a
mince nižší hodnoty ve stříbře. 5franková mince mohla být ražena jak ve zlatě, tak ve stříbře.

"Latinská měnová unie usnadnila obchod mezi různými státy (členy) stanovením standardů, podle nichž
mohly být zlaté a stříbrné mince raženy a vyměňovány - směňovány. Francie se snažila se snažila
upevnit své postavení vůči Velké Británii a Německu. K zániku této měnové unie vedl fakt, že
poklesla hodnota stříbra v poměru ke zlatu a rozšíření používání bankovek, které nebyly předmětem
smlouvy mezi členskými státy. V roce 1927 byla zrušena. Latinská měnová unie se inspirovala
Skandinávskou měnovou unií."

https://www.zlaterezervy.cz/slovnik-pojmu/latinska-menova-unie-latin-monetary-union

https://cs.wikipedia.org/wiki/Latinsk%C3%A1_m%C4%9Bnov%C3%A1_unie

https://en.wikipedia.org/wiki/Latin_Monetary_Union

Mimochodem, latinskou měnovou unii poslali "do kopru" zejména Řekové, kteří začali obcházet dohody a snižovat obsah zlata ve svých mincích. Historie se opakuje?

Jan Amos|13. 2. 2018 11:40| reakce na Jan Kohout - 13. 2. 2018 10:51

Doporučuji na berlínské letiště Williho Brandta se vyjet podívat - nikdo vás nezastaví a můžete i dovnitř.
Pocit, kdy parkujete sám na parkovišti pro několik tisíc vozů (jakési Antibibione) je neopakovatelný. Automatické dveře se otevírají, eskalátory jezdí, všude je uklizeno...jen chybí cestující a letadla.

https://ekonomika.idnes.cz/letisti-willyho-brandta-hrozi-dalsi-zpozdeni-foj-/eko-zahranicni.aspx?c=A160517_104641_eko-zahranicni_rny

Slovy klasika - Humánní společnost
http://www.ceskatelevize.cz/porady/1022428270-jiste-pane-ministre/200381429260008-humanni-spolecnost/

Jan Kohout|13. 2. 2018 10:51| reakce na Petr Vorlíček - 12. 2. 2018 20:09

"Nic takového by ve Francii ani Německu nebylo naprosto myslitelné"
Tak tomu říkám dokonale růžové brýle. Nebo ignorování reality.
* Francie - prezidentem zvolen člověk obviněný z korupce (Chirac), vyšetřování pozastaveno, stále (rok 2018!) není ukončena (týká se korupce v letech 1977-1995)
* Německo - nové letiště Berlín ("Braniborsko"), letiště "ve výstavbě" mělo být dokončeno v roce 2010, stále neotevřeno, na 30 000 závad (má i extra Wiki stránku)

Jan Capouch|12. 2. 2018 22:34| reakce na Petr Vorlíček - 12. 2. 2018 20:14

Omyl. EU není viníkem všeho špatného. Ale nepřítel to je.

Michal Mrozek|12. 2. 2018 21:54| reakce na Richard Fuld - 12. 2. 2018 14:41

Proč uhýbáte? Ta otázka zněla jinak: Proč je samostatné Švýcarsko ekonomicky úspěšnější než EU, která to buduje už víc než půlstoletí? Pořád jsme lákáni do těsnějšího spojení s EU, že to bude naše výhra. Je to ale reálné, lákat tímhle stylem? Odpovídá to realitě? Proč je samostatné Švýcarsko úspěšnější?

Michal Mrozek|12. 2. 2018 21:37| reakce na Petr Vorlíček - 12. 2. 2018 20:14

A co jiného si má obyčejný člověk myslet, když ty pitomé cedule vidí na každém kroku? Dnes jsem vyzvedával holku ze školky, a jeden je přímo ve školce. Program na podporu výuky předškoláků.

Petr Vorlíček|12. 2. 2018 20:14| reakce na Jan Pozner - 12. 2. 2018 11:36

Vapadá to, že smysl založení EU byl distribuce dotací - alespoň o jiných aspektech se posledních 10 let nemluví....Je neskutečně smutné sledovat, jak si češi poradili v otázce hledání společného nepřítele, když tuto roli přestal hrát Bolševik....Jako vždy viníkem všeho špatného nejsme My, ale všichni ostatní, vně našich hranic..

Petr Vorlíček|12. 2. 2018 20:09| reakce na Richard Fuld - 12. 2. 2018 18:35

Na obranu argumentace pana Fulda se hodí připomenout, jak česko se státními prostředky a aktivy obecně nakládalo před vstupem do EU...Je to skvěle vidět na akci čapí hnízdo - kdyby zůstalo v programu eurodotací, Brusel by si na celý podvod pořádně došlápl, tak se to vyjme, vezmeme smetáček a zameteme to pod koberec, pěkně po česku. Nic takového by ve Francii ani Německu nebylo naprosto myslitelné, tak se tu všichni probuďte!!! Máme tu takové panoptikum, a budeme se hrdě bít v psa a plivat na EU? Zlo není EU, ale ta cháska, která má nyní zrovna kormidlo v ruce, což je kolik? Možná pár set bolševicky smýšlejících socialistů. Už kdyby se podařilo odstranit Junckera, bylo by z poloviny vyhráno...

Richard Fuld|12. 2. 2018 19:35| reakce na Josef Fraj - 12. 2. 2018 18:40

Nemáte pravdu. Firmy kromě Vámi výše uvedených daní platí navíc ještě daň z příjmů právnických osob. Zákonodárce zavedl daň z příjmů osob fyzických i právnických. Je to podobné onomu zamýšlenému danění robotů, protože zdaněním firmy dochází k zdanění vehiklu, který slouží majitelům firem i zaměstnancům firem k získání příjmů.

Josef Fraj|12. 2. 2018 18:43| reakce na Josef Fraj - 12. 2. 2018 18:40

Pardon, patří to k příspěvku pana Kopeckého.

Josef Fraj|12. 2. 2018 18:40

Pokud byste chtěl jít opravdu na dřeň otázky, tak firmy žádné daně neplatí. Pouze je odvádějí, za zaměstnance, majitele, akcionáře, společníky a podobně. Každou daň v konečném důsledku platí nějaký člověk byť někdy zprostředkovaně.

Bez ohledu na tyto nuance jsem přesvědčený, že prakticky všichni lidé platící daně by dokázali se svými penězi nakládat lépe, než to činí bruselský nebo český úředník či politik. Zeptejte se pár Holanďanů zda by dali přednost možnosti ponechat si svoje peníze před tím dát je na cyklostezku v Dolní Horní, Babišovi na jeho hnizdo nebo nějakému kmotrovi na fitness wellness resort .....

Richard Fuld|12. 2. 2018 18:35| reakce na Karel Mašek - 12. 2. 2018 15:57

Děkuji za připomenutí. O toku národních peněz do EU se moc nepíše. Ono se vůbec málo píše o tom, které že platby odtékají z veřejných rozpočtů do EU a pokud máte nějaké zajímavé informace, uvítám je. Ale zpět k věci. Máte informaci, kolik ta 75% část vybraného cla uvízlá v EU dělá nad rámec oněch odvedených 496 miliard od vstupu do EU? Nebo je to clo už zahrnuto v té častce 496 miliard?

Jan Kopecký|12. 2. 2018 16:48| reakce na Josef Fraj - 12. 2. 2018 06:34

Pane Fraji, souhlasím s tím, co píšete, nicméně, platí jen, že "stát sebere prosperujícím firmám"? Není to tak, že bere plošně všem daňovým poplatníkům (tj. více než firmám, spíše všem občanům)?

Karel Mašek|12. 2. 2018 16:22

1. Část těch dotací končí v kapsách různých úřadů, část je přímo zpronevěřena (viz Ústecký kraj).
2. Část dotací čerpají lidé, kteří je vůbec nepotřebují (viz Babiš).
3. Část dotací jde na luxusní věci, jako je třeba luxusní wellnes Maximus v Brně.
4. Dotace vedou k zadlužování našich obcí a měst, protože ty si na EU nehrazenou část projektů berou dost často půjčky, které se vrší a vrší.
5. Část těch dotací končí v projektech, které moc ničemu neslouží (IDNES má na to dokonce speciální rubriku): https://brno.idnes.cz/zmarene-dotace-rozhledna-v-lednici-d5x-/brno-zpravy.aspx?c=A160305_2230479_brno-zpravy_tr
6. Ty dotace nejsou předmětem ekonomické kalkulace a jejich přínos se dá tak sotva nějak ověřit.
7. Dotace musí platit nějací Němci, Nizozemci, Dáni, Švédi, Briti, Rakušáci, kteří tak přicházejí o část toho, co si vydělali. Může to u nich vyvolat i potenciálně určitou nenávist vůči dotovaným národům.
8. Část dotací jde na to, aby se snížila nabídka zboží na trhu (zejména některé zemědělské dotace). Lidé si tak platí za to, že mohou nakupovat dráže.
9. V zásadě se dá říci, že dotace jdou od úspěšných k méně úspěšným, což má důsledky na výkonnost ekonomik. Méně úspěšní jsou tak de facto odměňováni za svůj neúspěch. Hodně dotací také směřuje do nevýrobního sektoru.
10. Dotace představuje určitý polštář pro jejího příjemce, který ho chrání před konkurencí a potlačuje jeho stimuly se snažit konkurenci čelit anebo ho odrazuje od snahu odejít do jiného oboru podnikání, kde bude spotřebitelům platnější.
11. Výše veřejných investic v ČR není dotacemi z EU zas tak moc zvýšena, protože český stát si řekl, že na tom může ušetřit, když už jsou ty dotace a nalil peníze na místo do investic do spotřeby (platy atd.).

Karel Mašek|12. 2. 2018 15:57| reakce na Richard Fuld - 12. 2. 2018 14:41

A kam se vám poděly v tom výpočtu peníze za cla? Ze 75 % jdou přece do rozpočtu EU a ze 25 % prvnímu státu EU na trase zboží a služeb? ČR z toho dnes má sotva tak 10-20 % oproti minulosti.

Richard Fuld|12. 2. 2018 14:41| reakce na Michal Mrozek - 12. 2. 2018 14:19

Švýcarko mělo v roce 2004 o dost jinou pozici, než měla ČR. A to bude asi ten důvod.

Michal Mrozek|12. 2. 2018 14:19| reakce na Richard Fuld - 12. 2. 2018 13:42

1. Dopadlo by to lépe. Platí, že čím většímu počtu úředníků dotace projdou pod rukama, tím více se ztratí, oficiálně (poplatky, poradenství, studie, cedule...) i neoficiálně (do kapsy).
2. Mám za to, že bychom "investovali" lépe. Hovořit v případě dotací o "investicích" je diskutabilní, když z důvodu dotace projdou projekty dlouhodobě nerentabilní. "Však nevadí," řekne si příjemce dotace, "Dostaneme zase jinou dotaci a karavana táhne dál." Hlavní vliv dotací dle mého názoru je pokřivení trhu a to je nevyčíslitelná ztráta. Pociťujeme ji v dražším zboží a službách. Naši vlastní konkurenceschopnost srážíme pomocí úřednické byrokracie.
3. Podobným způsobem bychom mohli argumentovat i v případě, že bychom do EU v 2004 nevstoupili a dnes (tj.2018) bychom plakali, že tam nejsme a o kolik jsme vlastně přišli. Je mi jasné, proč jste od 1152 neodečetl oněch 496. To je totiž rétorika EU, zamlčet náklady a ukázat jen výnosy. To je manipulace.

Jiné otázky, než spekulace "co by kdyby" nejsou?

Mne by třeba zajímalo, proč je Švýcarsko ekonomicky úspěšnější než EU. Nemělo by tahat za kratší provaz ve srovnání s průměrem EU?

Richard Fuld|12. 2. 2018 13:42| reakce na Josef Fraj - 12. 2. 2018 06:34

Možná se budete divit, ale s tím, co zde uvádíte, do značné míry souhlasím. Jen mám tři následující výhrady:

1. Pokud bychom peníze neodvedli do EU a utratili bychom si je v ČR sami. Myslíte, že by to dopadlo o moc lépe, než jak to dopadá s eurodotacemi?

2. Myslíte si, že bychom si sami investovali ty peníze o tolik lépe, že by to eliminovalo výhodu kladného salda ve výši 656 miliard korun (celkově od vstupu do EU v květnu 2004 tak ČR do konce letošního června zaplatila do rozpočtu EU 496 miliard korun a získala z něj 1152 miliardy korun)?

3. Domníváte se, že pokud bychom v roce 2004 do EU nevstoupili, pak by česká ekonomika nezačleněná do EU vygenerovala oněch 1152 miliard korun na investice v ČR, tak abychom mohli spolehlivě uzavřít, že vstup do EU byla z ekonomického hlediska chyba?

Michal Mrozek|12. 2. 2018 11:40| reakce na Josef Fraj - 12. 2. 2018 06:34

Dotace jsou ve své podstatě prvkem centrálně plánované ekonomiky. Úředník rozhoduje. Trh ať si trhne. Čili pokud jsme byli v ČR někdy ve fázi, že jsme zavrhli komunizmus jako nefunkční, nechali jsme si poté nabulíkovat, že jeho samostatné komponenty funkční jsou. (Anebo jsme se rozhodli to přetrpět, ale to mi přijde hloupé, po 40leté zkušenosti.)
Co je děsivé, a co mám za zlé politikům po sametové revoluci, to je nedistancování se od komunizmu celkově. Takto to tu máme zpátky, v plné síle, v plné polní. A ještě tomu tleskáme. Komunizmus je funkční zejména v indoktrinaci své ideologie a morálním úpadku.

Jan Pozner|12. 2. 2018 11:36| reakce na Josef Fraj - 12. 2. 2018 06:34

Je evidentní, že se zcela zásadně mýlíte, vy nevzdělaná, kriticky nemyslící lůzo! Náš svrchovaný, nezávislý stát dostal 700 miliard, což dělá asi 400 Kč na hlavu měsíčně! Kde bychom bez této závratné sumy byli?! Někde na úrovni Běloruska! Neměli bychom ani pitnou vodu, jak nám sdělilo místní Zastoupení Eurobolševické Komise!

Josef Fraj|12. 2. 2018 06:34

Shrňme si, co to vlastně jsou ty dotace:

1. Stát sebere prosperujícím firmám část zisku, který by jinak mohly použít a svůj další rozvoj, a pošle je do Bruselu.

2. Bruselští úředníci rozhodnou, na co můžeme my sami (nebo brzo i někdo jiný) tyto peníze použít. Údajně proto, že ví lépe než firmy, které to financují případně lépe než čeští úředníci, jak s takovými penězi naložit.

3. Bruselští úředníci s z těchto peněz uloupnou část pro svůj provoz a na svoje královské platy, nejvyšší na světě.

4. Nyní mohou české firmy a český stát poníženě požádat bruselské úředníky, aby jim část jejich peněz případně peněz sebraných podnikatelům v jiných zemích, vrátili formou dotací.

5. Taková žádost je tak složitá, že na to musíte mít specializované týmy, nebo si takový tým najmout. To jsou další nemalé a celospolečensky/celoevropsky zcela neproduktivní náklady generované dotačním systémem.

6. Žádost musí nejprve schválit národní stát, protože podmínkou dotací je spolufinancování, což je vedle peněz poslaných do Bruselu další objem prostředků, o kterých fakticky rozhodují bruselští úředníci místo těch, kteří je vytvořili. Takové schvalování je samozřejmě volný prostor pro korupci, viz nejrůznější "dotační" aféry. Výsledkem je, že většinu dotací dostanou nejrůznější oligarchové a lokální kmotři. Čapí hnízdo je jenom nejviditelnější příklad.

Shrnuto, stát násilím uloupí prostředky těm, kteří je vytvořili a přes Brusel je za nemalých nákladů přerozdělí z valné části nejrůznějším podvodníkům. Těžko vymyslet absurdnější příklad nakládání s vytvořeným bohatstvím.

Jaké to má důsledky?

A. Zpomaluje to národní ekonomiky. Prosperující firmy, které celé to chucpe financují, jistě znají efektivnější možnosti využití vytvořených prostředků, než je "operační program Rozvoj lidských zdrojů", dotační hotely lokálních kmotrů, nejrůznější čapí hnízda apod.

B. Brutálně to narušuje konkurenční prostředí v ekonomice. Pokud si někdo musí na investici půjčit a půjčky splácet, tak je ve zjevné konkurenční nevýhodě proti někomu, kdo investici zafinancoval z větší části z eurodotace. Opět se tu vytvořilo prostředí, ve kterém je výhodnější podplácet úředníky a dolovat z nich peníze, než poctivě podnikat. To má vedle ekonomických i nemalé morální negativní dopady. Na případě Řecka je vidět, jak může "dotovaná společnost" zdegenerovat.

C. I kdybychom pominuly náklady na "dotační" úředníky doma a v Bruselu a náklady na "dolování dotací", jakkoliv nejsou malé, tak nepřímý dopad do ekonomického a morálního prostředí daleko převýší těch 50 miliard, které teoreticky dostáváme navíc, pokud všechno vyčerpáme. Navíc brzo už o miliardy navíc přijdeme.

Eurodotace jsou jedním z nejnesmyslnějších příkladů, jak nakládat s vytvořeným bohatstvím. Jestli budeme čistí příjemci nebo čistí plátci na tom moc nezmění. Článek řeší falešné dilema. Skutečným problémem je existence bruselských dotací jako takových a nikoliv to, jak jsou momentálně nebo budou v budoucnosti přerozdělovány.