Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Diskuze k článku: Státní dluhy: na velikosti záleží, seřiďte si optiku

Václav Rybáček | 7. 2. 2018 | Celkem 127 komentářů v diskuzi

Vložit komentář

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

7. 2. 2018 10:11

Když jedna parta kopáčů kope příkop a druhá ho hned za něma zasypává, víte co po nich zůstane? Hov... pardon, HDP.

+19
+
-

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

Richard Fuld | 7. 2. 2018 12:58

Zase zde máme ten "problém" státních dluhů a opět nahlíženo mikroekonomickým pohledem.

Na státní dluhy nelze pohlížet stejně jako na dluhy mezi jednotlivci, protože ve vztazích mezi jednotlivci je jasně dané, kdo je dlužník a kdo věřitel. U státních dluhů tomu tak není. Ve vztahu k státnímu dluhu jsou lidé současně věřitelem (a nejen ti, co drží státní dluhopisy) a současně i dlužníkem, který má splacení státního dluhu na svých bedrech (bude muset zaplatit více na daních).

U státního dluhu je tedy třeba přemýšlet nad tím, co se stane, pokud státní dluh dále poroste a co se stane, pokud bude splácen.

Je holým nesmyslem poměřovat státní dluh s HDP nebo s příjmy státu. Státní dluh je potřeba poměřovat s objemem domácích úspor. Podíváme-li se do pomyslné rozvahy státu, pak na straně pomyslných pasiv uvidíme státní dluh a na straně pomyslných aktiv uvidíme úspory domácností. Pokud budete chtít splatit státní dluh, aniž byste vážně ohrozili chod ekonomiky, pak toto je možné pouze konfiskací úspor, kterými bude dluh splacen. Před splacením státního dluhu zde máme zadlužený stát a bohaté domácnosti. Po konfiskaci úspor a splacení státního dluhu zde budeme mít nezadlužený stát a chudé obyvatelstvo. Z uvedeného je pak zřejmá pošetilost a nesmyslnost splacení státního dluhu. Současně z uvedeného obvykle plyne, že čím zadluženější stát, tím jsou vyšší úspory domácností a tím samozřejmě bohatší domácnosti.

Splácení státního dluhu úsporami je pak také výsostně nespravedlivé, protože rozdělení úspor mezi obyvatele státu odráží jejich mnohdy dlouholetou úspěšnou pracovní nebo podnikatelskou aktivitu. Pokud tedy splatíte státní dluh úsporami, pak výsledek bude obdobný jako v případě znárodnění.

Alternativou je splácení státního dluhu pozvolným tempem, které nebude ohrožovat stabilitu ekonomiky. Ano i to je možné. Předpokladem jsou rozpočtové přebytky doprovázené kvalitně fungující ekonomikou. Pokud se ale tempo splácení dluhu přežene, může to zhoršit fungování ekonomiky a to vede následně k zániku rozpočtového přebytku. Takovéto splácení státního dluhu ale může trvat stovky let. Ve finále zjistíte, že na tom jestli státní dluh splácíte nebo jestli dál roste vůbec nezáleží. Jediné na čem záleží je dobře fungující ekonomika. Dluhy a úspory jsou zcela podružné.

Úplně nejdůležitější je třeba si uvědomit, že splacením stáního dluhu bance, která jej od státu koupila peníze, kterými stát dluh splatí zaniknou. Ze splacení státního dluhu tak nemá nikdo žádný hmatatelný prospěch. Proto je refinancování státního dluhu zcela racionální a pro všechny i neškodnou záležitostí.

Jediné, co je ve vztahu ke státnímu dluhu třeba, je jen mít se na pozoru, před různými panikáři, mravokárci a primitivními "ekonomy", kteří poukazují na velikost státních dluhů, aniž by byť jen tušili o čem vlastně píší.

-24
+
-

Všech 127 komentářů v diskuzi.

Zdeněk Suchý | 13. 2. 2018 05:43

Trochu mimo téma, ale toto mě dostalo:
Nejzásadnější navrhovanou změnou je novela zákona o daních z příjmů, která mimo jiné ruší superhrubou mzdu a solidární přirážku. Tyto nesystémové instituty činí daňový systém v České republice nepřehledným a zastírají skutečnou míru zdanění.

Nahlásit

0
+
-

Jan Amos | 8. 2. 2018 13:11

Argumenty pana Fulda jsou založeny na naprosto asociální úvaze: "Já si užiju za vypůjčené peníze a moji potomci to zaplatí." Přitom ty, kteří se netají snahou nedat státu nic zadarmo, jako pan Altman, vyzývá k odchodu do emigrace. Co kdyby potomci pana Fulda vyzvali, aby už šel se svými teoriemi nikoliv do emigrace, ale do úplně jiných míst. Protože sežrat oběd, večeři i moučník svým dětem a tvrdit jim, že mají být stejně nenažraní vůči svým potomkům nemůže být projevem ekonomického uvažování, ale spíše nějaké psychické odchylky.
Celá teorie pana Fulda je zneužitím toho, že potomci nemohou odmítnout dluhy svých předchůdců, pokud to nejsou dluhy osobní. Nelze se zříci dluhů státu, čehož právě lidé jako pan Fuld zneužívají. Mimo jiné především k tomu, že se cpou (obrazně) za peníze a na účet jiných. Biologie pro to má jediný termín - parazitismus. A pokud jejich příživnictví někdo odmítá platit, má být vyobcován. Slovy klasika - velebnosti, chce se mi blejt.

Nahlásit

+12
+
-

Richard Fuld | 8. 2. 2018 16:47 | reakce na Jan Amos - 8. 2. 2018 13:11

Ano máte pravdu v tom, že následující generace nebudou nijak odvázané z toho, že loupeživí politici, které jsem nebyli schopni uhlídat, kradli veřejné peníze, které si tito "politici" za tímto účelem vypůjčili a tím zemi zadlužili.

Daleko větší katastrofou ale bude, pokud v budoucnosti ve volbách zvítězí mravokárci Vašeho střihu, kteří budou razit myšlenku, že chybu předchozích generací je zcela nezbytné napravit tím, že ten státní dluh splatí, aby nezatížili další vnoučátka. To pak skončí skutečnou katastrofou a budou si za ni moci jen oni sami, protože si takovýto brutální masochismus svobodně zvolí. A ano. V takovém případě budou moji potomci vědět, že nastal čas tento stát opustit. :-) Možná na hodně dlouhou dobu, ne-li napořád. Proč by měli platit dluhy za loupežníky, že?

Takže. Povrchní moralizování a nepodložené odsuzování to Vám jde dobře. Moji potomci budou s tím, co jim zde zanechám, velmi spokojeni :) Nějaký věcný ekonomický argument k tomu, co jsem napsal, byste neměl?

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-10
+
-

Josef Němec | 9. 2. 2018 10:33 | reakce na Richard Fuld - 8. 2. 2018 16:47

Pane Fulde, možná by vaše ekonomické argumenty ocenili více v Řecku, než v Čechách. Co kdybyste jim nabídl svou teorii, že státní dluh přece stačí refinancovat a nemusí se splácet.
Obávám se, že i pan Tsipras by se neudržel a první hodil kamenem.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+2
+
-

Richard Fuld | 9. 2. 2018 11:38 | reakce na Josef Němec - 9. 2. 2018 10:33

Povídat to Řekům nic neřeší. O tomto bych musel přesvědčit panikářské a diletantské bankstery, kteří to peklo v Řecku rozpoutali. Což je však nejspíš zhola nemožné.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-1
+
-

Jan Kohout | 12. 2. 2018 15:54 | reakce na Richard Fuld - 9. 2. 2018 11:38

Je zajímavé, že podle pana Fulda dluhy současně
* vlastnili většinou Řekové (viz níže)
* vlastnili většinou bankéři (důkaz sporem- kdyby vlastnili malou část, těžko by mohli způspobit problémy)
Prosím o vysvětlění, jak dvě různé skupiny mohly vlastnit každá většinu.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Richard Fuld | 12. 2. 2018 16:09 | reakce na Jan Kohout - 12. 2. 2018 15:54

Ale to je jednoduché. Banky mají v aktivech státní dluhopisy jež nakoupily od státu za peníze, které připsaly na vkladový účet státu, který dále tyto peníze utratil, takže teď ty peníze leží na vkladových účtech subjektů daného státu (domácnosti a firmy). Kdo je skutečný věřitel se pozná podle toho ke komu tečou úroky. Úrok ze státních dluhopisů inkasuje banka a ta je ale dál vyplácí držitelům vkladů (samozřejmě po odečtení úrokové marže). Banka je tak v roli toho, kdo ke každé jí evidované koruně vkladů eviduje jednak vlastníky peněz (věřitele - majitele vkladových účtů) a v aktivech eviduje dlužníky týchž peněz. Skutečnými věřiteli jsou tedy držitelé vkladových účtů. Banky v tomto ohledu pouze účtují o tom, kdo je věřitel a kdo dlužník a mají pouze roli prostředníka a garanta, který svým vlastním kapitálem garantuje, že půjčuje jen spolehlivým dlužníkům.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Josef Němec | 9. 2. 2018 14:55 | reakce na Richard Fuld - 9. 2. 2018 11:38

No to bude asi tím, že státní dluh neznamená, že si dlužíme sami sobě. Často jsou věřitelem zahraniční bankstři. A neplacení dluhů býval legitimní důvod k vyhlášení války.
A bankstři se chovají velmi racionálně, nikoliv diletantsky. Jsi v dluhové pasti? Plať vyšší úroky. Nemáš na ně? Prodávej se pod cenou.
Tolik o požehnání žití na dluh. Platí to jak v mikro tak makroekonomii.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+3
+
-

Richard Fuld | 9. 2. 2018 16:30 | reakce na Josef Němec - 9. 2. 2018 14:55

Jak jste přišel na to, že státní dluh neznamená, že dlužíme sami sobě? :-) Komu ty biliony dolarů, eur, jenů ... ty státy tedy dluží?

Problém držení státního dluhu zahraničními subjekty tu sice je, nicméně jde jen o problém zcela minoritní. Majoritně platí, že věřitelem ve vztahu ke státnímu dluhu jsou subjekty, jež jsou součástí daného státu.

Dokud jeden stát dlužil druhému namísto účetních peněz tuny zlata z titulu naakumulovaného schodku obchodní bilance a odmítal zaplatit, pak to samozřejmě mohlo některé psychouše přimět k tomu, že takovému státu vyhlásili válku a jel si to zlato vyzvednout.

Dnes už toto hrozí jen velmi těžko, protože současné peníze nemají žádnou vnitřní hodnotu a hmatatelnou a fyzicky zabavitelnou podobu. Hodnotu jim dává pouze chod dané ekonomiky, v níž ty peníze obíhají. Hodnota dluhu, který by chtěl dnes psychouš řešit válkou proti dlužnickému státu, by tak dramaticky a automaticky klesla.

Viz nedávný příklad Řecka, kterému psychouši z Trojky vyhlásili ekonomickou válku a výsledkem byl jen vývoj řecké ekonomiky, který odpovídal stejné situaci, jakoby v Řecku probíhal vážný válečný konflikt. Nikdo ale z Řecka nevyrazila ani euro. Naopak řecký dluh ještě narostl a schopnost splácet dluhy v případě Řecka dramaticky klesla.

Vaše představy o vztazích mezi státy v ohledu držení státního dluhu jinými zeměmi, než emitenty dluhopisů tak odpovídají představám války chtivého psychouše. :-) Naštěstí nemáte pravdu, že státní dluhy jsou to samé jaké dluhy mezi jednotlivci.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-2
+
-

Jan Altman | 9. 2. 2018 22:15 | reakce na Richard Fuld - 9. 2. 2018 16:30

Samozřejmě, že pro stát je výhodné, když má dluh ve SVÉ měně a drží ho subjekty sídlící na území, které ovládá. Takové subjekty může velmi jednoduše vzít u huby (daněmi, inflací, QE, monetizací dluhu, jakkoli to nazveme). A nakonec, pokud "je potřeba" i změnou pravidel v průběhu hry, protože pravidla (legislativu) určuje ten dlužník.
Proto se do takové role oběti-rukojmí dostat je velmi hloupé - účastníci 3. pilíře by mohli vyprávět - výnos i pod oficiální, natož reálnou, inflací. Jak jsem již psal, neexistuje oběd zdarma a nakonec to vždy někdo zaplatí. Zde jasně vidíme příklad, kdo.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+4
+
-

Richard Fuld | 10. 2. 2018 19:02 | reakce na Jan Altman - 9. 2. 2018 22:15

Vy pořád mluvíte o tom, jak Vás Váš stát ovládá a jak je pro něj výhodné toto a támhleto... Stát není osoba, která by měla nějakou autonomní vůli.

Je to obdobné jako byste si stěžoval na to, že Vás ovládá firma, v níž jste akcionářem.

Vy byste byl radši, kdyby ČR dlužila namísto svým občanům například USA? K čemu by Vám to bylo?

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-2
+
-

Jan Altman | 18. 2. 2018 17:57 | reakce na Richard Fuld - 10. 2. 2018 19:02

Stále ty propagandistické řeči, že stát jsme "my".
Klidně si to myslete, ale jsou i lidé s jiným názorem. Lidé, kteří se se státem neztotožňují, ale spíše ho považují za svého zotročitele a vykořisťovatele.

Každý stát má svou vládnoucí třídu a pak třídu těch, které ta vládnoucí třída proti jejich vůli ovládá a vysává.
Platilo to vždy a v každém režimu.

A že dnes není tak jisté, kdo patří do jaké skupiny? Že dnes má každý určitou šanci se ze skupiny vysávané a ovládané přesunout do skupiny vládnoucí? No to asi má. Ale platilo to třeba i v režimu minulém. I tehdy (skoro) každý měl šanci přidat se k těm, kdo tyjí a ovládají. I v minulém režimu nebylo tak jednoznačné, kdo patří do jaké skupiny. Kam patřil dílenský mistr, člen KSČ? Ano, měl vyšší plat z důvodu svého členství. Takže?

Ale tvrdit, že politik, celník a berní úředník je stejné "MY", jako analytik či inženýr v soukromé firmě se 120tis superhrubé mzdy, to chce odvahu (resp. hroší kůži). Nevidět, že ten druhý je proti své vůli obrán řádově o dvě třetiny příjmu a že ti první z toho žijí, to vyžaduje silně zakalený zrak a ideologickou zaslepenost.

Majitel restaurace, kterou stát ruinuje EET a zákazem kouření, si říká, že ta opatření jsme si schválili "MY sami" asi tak stejně, jako si sami Židé schválili holokaust, nebo jako si čeští podnikatelé sami schválili znárodnění 1946 (a 8).

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Richard Fuld | 19. 2. 2018 16:36 | reakce na Jan Altman - 18. 2. 2018 17:57

"Stále ty propagandistické řeči, že stát jsme "my".
Klidně si to myslete, ale jsou i lidé s jiným názorem. Lidé, kteří se se státem neztotožňují, ale spíše ho považují za svého zotročitele a vykořisťovatele. "

Jasně, každý má svůj názor. Klidně si to myslete ale skutečnosti tím nezměníte. Není to otázka jakéhosi Vašeho vnímání.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-1
+
-

Jan Amos | 11. 2. 2018 18:57 | reakce na Richard Fuld - 10. 2. 2018 19:02

A ona do zahraničí nedluží? Ve vaší lidové teorii je 28% zanedbatelné číslo? Nemáte náhodou tělesnou teplotu o 28% vyšší než je normál (36.8 vs 47,1)?

"Zahraniční dluh veřejného sektoru (závazky vládního sektoru, závazky soukromých subjektů garantované vládou a závazky subjektů s majoritní účastí státu) poklesl na 28,4 % z celkové zahraniční zadluženosti v důsledku poklesu stavu vládních dluhopisů v držbě nerezidentů."
https://www.cnb.cz/cs/statistika/platebni_bilance_stat/investicni_pozice/ip_komentar.html

Vaše kreativní práce s fakty už je opravdu na hranici kabaretního vystoupení.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Richard Fuld | 12. 2. 2018 13:54 | reakce na Jan Amos - 11. 2. 2018 18:57

Držba dluhopisů je v daném ohledu principiálně irelevantní. Věřitelem jsou držitelé úspor. Ti drží peníze, které vznikly tak, že banka půjčila státu peníze. To, že banka dále přeprodala dluhopis jinému subjektu znamená pouze to, že aktivum, kterým byly kryty peníze vzniklé primárním nákupem státního dluhopisu změnilo vlastníka a na místo tohoto aktiva se v bilanci dané banky objevilo aktivum jiné (např. likvidita držená na rezervním účtu centrální banky). Věřitelem ale zůstává stále tentýž subjekt - držitel peněz, jež vznikly primárním prodejem emise státních dluhopisů. Teprve až by ze země odtekly úspory do zahraničí, mohl by nastat problém, že státní dluh není dostatečně krytý úsporami.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-1
+
-

Jan Amos | 12. 2. 2018 23:37 | reakce na Richard Fuld - 12. 2. 2018 13:54

1) O jaký zdroj se vaše tvrzení opírá?

Přopojuji odkaz, který podává velmi otevřený výklad toho, co to je vlastně veřejný a vládní dluh. O vlivu úspor v něm není ani řádka. Považuji ho za věrohodný a racionální.

Dejte sem KONEČNĚ alespoň jeden relevantní odkaz (nikoliv z Aeronet.cz), který je v souladu s vašimi teoriemi. Pokud žádný nemáte, jsou vaše příspěvky eufemisticky řečeno jen lidovými poudačkami.

https://www.czso.cz/documents/10180/25609548/32019714q3032.pdf/fac30b6b-238f-4d77-8149-9b1f614abedd?version=1.0

"Teprve až by ze země odtekly úspory do zahraničí, mohl by nastat problém, že státní dluh není dostatečně krytý úsporami."

2) Jeden z mnoha desítek fondů v ČR - TopStocks - obhospodařuje úspory více než 60 tis. klientů, kteří mu svěřili 13mld Kč. Vše je alokováno v akciích mimo ČR. Podobných fondů je řada. Je toto podle vás únik úspor do zahraničí? Je toto podle vás nežádoucí (pro ekonomiku ČR) únik úspor do zahraničí?

3) Když si koupím bitcoin, například na simplecoin.cz a zaplatím za něho tedy české firmě českými korunami, je toto podle vás také nežádoucí únik úspor do zahraničí?

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+2
+
-

Richard Fuld | 13. 2. 2018 17:54 | reakce na Jan Amos - 12. 2. 2018 23:37

Mé tvrzení se opírá o obecný princip, na němž jsou založeny současné účetní peníze a bankovní systém. Doporučuji nastudovat knihu Finance v globální ekonomice I od Josefa Jílka.

Vámi odkazovaný článek pojednává pouze o struktuře státních a veřejných dluhů, aniž by se merita naší věci byť jen nepatrně dotkl.

Investice do zahraničních aktiv představuje odliv domácích úspor do zahraničí. Tedy až na výjimky, kdy je prodejcem zahraničního aktiva tuzemec (což nikdy nevíte), který následně konvertuje utržené devizy do korun. Pak jde jen o přesun úspor od Vás k onomu prodejci a situace je pak stejná, jako v případě nákupu domácích aktiv.

Pokud nakoupíte BTC od tuzemské firmy, dojde k přesunu úspor od Vás k jinému tuzemci a nejde o odliv úspor do ciziny.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Jan Amos | 13. 2. 2018 19:25 | reakce na Richard Fuld - 13. 2. 2018 17:54

Pane Fulde, kdo myslíte, že napsal následující:

"Z bank mizí aktiva a zůstávají v nich závazky (peníze klientů). Zajímavé je, že i takto mohou banky nadále vcelku dobře fungovat. Podmínkou je existence přesvědčivého vnímání, že tyto instituce nemohou z nějakého důvodu zbankrotovat (státní záruka či banka příliš velká na selhání). Za takové situace jsou peníze stále více kryty špatnými úvěry a v podstatě (z pohledu na rozvahu banky) představují bezcenné pohledávky vkladatelů. Avšak vkladatel nemá kam utéci, neboť špatné jsou v systému víceméně všechny banky. Peníze se stávají něčím, co má z pohledu bank nulovou hodnotu."

Pokud si myslíte, že autorem je pan Altman, mýlíte se - je to část rozhovoru s ekonomem Josefem Jílkem, na kterém stavíte svoji teorii. Pokud bych měl někdy váhat, zda svět za 10 let popisujete lépe vy nebo pan Altman, vámi odkazovaný ekonom Josef Jílek napovídá.

https://ihned.cz/c1-14621560-rozhovor-je-evropsky-bankovni-system-stabilni

Nadto sám Jílek v knize, kterou dopuručujete v poznámce 11 píše o důsledku kavantitativního uvolňování v podobě hyperinflace. Opět jako bych četl poznámky pana Altmana. Stačí nahradit pojem reparace pojmem schodek důchodového účtu nebo pojmem dluhová služba.


Pokud vycházíte z Jílka, pak ho čteme každý úplně jinak.

Odkaz na pdf verzi knihy, o které hovoříte:
https://www.google.cz/url?sa=t&rct=j&q=&esrc=s&source=web&cd=2&ved=0ahUKEwjjxda8waPZAhWOZFAKHYGSBy0QFgguMAE&url=http%3A%2F%2Fcontent.ereading.cz%2Fpreview%3FpartnerId%3D1%26contentId%3D9058%26format%3Dpdf%26filename%3Dfinance-v-globalni-ekonomice-ii--menova-a-kurzova-politika_nahled.pdf%26forced%3D0&usg=AOvVaw1GECszTbB6qE2qy-VDmQFY

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Richard Fuld | 15. 2. 2018 18:28 | reakce na Jan Amos - 13. 2. 2018 19:25

Nejde o to, jak to čteme. Je třeba i čtené pochopit. :-)

Prof. Jílek je skvělý odborník na bankovní účetnictví, ale předpovědi nejspíš nebudou jeho silnou stránkou, neboť v roce 2004 označil v odkazovaném článku za nejhorší japonské banky a za nejlepší americké banky a za pár let zasáhla hypotéční krize právě americké banky.

Co se týče jeho názorů, že se z bank vytrácí aktiva, zatímco pasiva v podobě bankovních klientů tam zůstávají trčet. Takové tvrzení je od odborníka na účetnictví bank skutečně kuriózní. Nicméně s jeho postojem k tomu, že je třeba zavádět jednoznačnější a přísnější účetní standardy plně souhlasím, protože je třeba, aby banky svou účetní hygienu v oblasti jimi držených aktiv nikterak nezanedbávaly.

Co se týče názorů prof. Jílka, kde označuje výmarskou hyperinflaci za následek kvantitativního uvolňování, pak při vší úctě, tento názor jednoduše kulhá na obě nohy. Výmarská republika zažila fiskální expanzi (nikoliv QE), kterou navíc napřímo financovala vládou řízená říšská banka a tím docházelo k přímému růstu objemu peněžní zásoby v tak gigantickém rozsahu, že k hyperinflaci muselo dojít zcela nevyhnutelně a domnívám se, že také zcela záměrně.

V rámci QE nakupují autonomní (na vládách nezávislé) centrální banky aktiva od obchodních bank, tzn. že v přímém důsledku QE peněžní zásoba nikterak neroste a tudíž v důsledku QE nemůže dojít ani k inflaci, natož pak k hyperinflaci. Tento názor je plně v souladu s výslovně uvedeným názorem prof. Jílka. Konkrétně pak první věta posledního odstavce na str. 22 knihy, na kterou odkazujete Vy.

Situace ve Výmarské republice a ve státech, kde probíhá QE se tedy od sebe zásadně a v tom nejdůležitějším ohledu (vývoj objemu peněžní zásoby) dramaticky liší, což pan profesor zřejmě přehlédl a vůbec netuším, co ho k tomuto vedlo. Napadá mě snad jen, že podlehl tehdejší módě kritizovat QE. Tomu by nasvědčovalo i to, že v úvodu kapitoly napsal, že QE se někdy označuje jako tisk peněz, což je zjevně nesmyslné označení hodné snad jen mediálních panikářů. Tento názor je navíc zjevně v příkrém rozporu s jeho vlastním odborným názorem, že při nákupu aktiv od bank žádné peníze nevznikají. Je s podivem, že prof. Jílek uvedenou mediální zkratku nijak odborně nenapadl, když namísto toho na ni dokonce navázal svým zjevně chybným srovnáním s výmarskou hyperinflací. Dalo by se říct, že i profesor se někdy upíše. :-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-1
+
-

Jan Amos | 9. 2. 2018 09:30 | reakce na Richard Fuld - 8. 2. 2018 16:47

ad1) Nějaký věcný ekonomický argument k tomu, co jsem napsal, byste neměl?
Pro vás je věcný argument pouze ten, který vyhovuje vaší teorii,takže nebudu plýtvat silami. Vy nikdy neodkazujete na jiné zdroje, nekompilujete, nedáváte ostatním odkazy - prostě jen opakujete svoje fantasmagorie.

ad2) Moji potomci budou s tím, co jim zde zanechám, velmi spokojeni :)

Pevně doufám, že máte na mysli něco duchovního, jako například sbírku vašich spisů popisujících dokonalé uspořádání světa, historii účetních peněz od otrokářského systému po současnost nebo alespoň nějaký moralní imperativ či sadu ekonomicko-zenových zásad.
Nevěřím, že byste jim přenechal něco přízemně hmotného, jako jsou úspory, nemovitosti, sbírka známek nebo účet na Coinbase. Vždyť základním axiomem vašich bludů je nezodpovědné odkládání spotřeby a vytváření úspor, které je nutné kompenzovat veřejným zadlužováním a tiskem peněz. Takže nevěřím, že byste něco akumuloval, tím byste popíral sám sebe.
A ani nevěřím, že byste používal například bankovní účet - bylo by přece pod vaši důstojnost jít škemrat o jeho otevření u lidí, které opakovaně nazýváte pejorativním slovem banksteři.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+2
+
-

Richard Fuld | 9. 2. 2018 11:59 | reakce na Jan Amos - 9. 2. 2018 09:30

1) Naopak. Za věcný argument považuji logické tvrzení, které mé argumenty relevantně zpochybní, nebo je rovnou vyvrátí. S odkazy na nějaké zdroje typu článků nějakých ekonomů, kteří se smířili s dogmatem, které je uzavřelo do bezvýchodné "dluhové pasti", bych se ale samozřejmě nesmířil. To může být inspirativní, ale pokud půjde jen o opačné tvrzení, které má působit jen silou autority toho, kdo to tvrdí, pak toto samozřejmě za platný argument uznat nemohu.

2) Ano i na takovém duchovním odkazu pracuji. :-) Základem mé teorie je investovat neutracené peníze do reálných statků (aktiv). Samozřejmě netvrdím, že úspory jsou primárně problematické. Nejsou. Jsou přirozeným projevem tržního přerozdělování a přístupu lidí k penězům. Problémem je prohlašování dluhů za problém, protože dluhy jsou zcela automatickým následkem úspor. Pokud zde nejsou státní dluhy, pak všechny úspory vlastní jedna část společnosti a zbytek společnosti je automaticky dlužníkem. Pokud je zde státní dluh, pak uvedené striktní rozdělení společnosti na majitele peněz a dlužníky úplně neplatí, protože zde může najednou žít i další druh lidí. Lidé kteří nejsou z dlouhodobého hlediska ani dlužníky ani věřiteli (lidé, co vydělají právě tolik, kolik utratí a žádné úspory netvoří). Já si vybral pozici blízkou té neutrální pozici s tím, že můj "naspořený" majetek není v penězích ale v aktivech.

Finanční systém, který podle mne netrpí žádnou vážnou vadou, samozřejmě naplno využívám. Proč bych měl z ideologických důvodů zavrhnout něco, co funguje? Takto se chovají jen fanatici. Pojmem banksteři nazývám panikáře a/nebo diletanty, kteří způsobují finanční krize a přitom spoléhají na záchranu ostatních lidí, kteří s bankstery podstupovanými riziky nic společného nemají.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-3
+
-

Jan Altman | 9. 2. 2018 22:22 | reakce na Richard Fuld - 9. 2. 2018 11:59

" Problémem je prohlašování dluhů za problém, protože dluhy jsou zcela automatickým následkem úspor. Pokud zde nejsou státní dluhy, pak všechny úspory vlastní jedna část společnosti a zbytek společnosti je automaticky dlužníkem."

To ale platí jen ve vašem keynesiánsko-socialistickém systému fiat peněz.

V normálním svobodném systému (bez donucení a měnového monopolu) je klidně i možné, aby KAŽDÝ měl reálné úspory (např. cenné suroviny, trvanlivé potraviny, podíly ve firmách, ...) a neexistoval nutně na druhé straně někdo se stejně velkým dluhem. Neříkám, že to je nutné a nevyhnutelné, jen tvrdím, že dluhy nejsou žádný MUST, natož aby musely být rovné výši úspor.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+3
+
-

Richard Fuld | 10. 2. 2018 19:12 | reakce na Jan Altman - 9. 2. 2018 22:22

Přesně tak. Mnou uvedené platí pouze v prostředí účetní měny, tedy v současné realitě. Je snad špatné, že mé závěry plynou ze současné reality a né z Vaší dávno minulé fikce?

Dnes samozřejmě můžete být bez dluhů a mít majetek např. ve zlatě. Nikdo Vám nebrání. Jen nemůžete říkat, že zlato je Váš peněžní majetek. Kromě peněz a dluhů, mají dnes lidé i další hmotný a nehmotný majetek. Takže kdo dluží peníze a žádné vlastní na účtě nemá, může mít hromadu jiného majetku, takže za chudého ho rozhodně považovat nemůžeme jen proto, že je dlužníkem. Současně může mít někdo peníze, nemít dluhy a žádný další majetek a přestože nic nedluží může být považován za chudého. Neplatí tedy, že lidé nemají na výběr, jak Vy naznačujete.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-2
+
-

Jan Amos | 9. 2. 2018 13:05 | reakce na Richard Fuld - 9. 2. 2018 11:59

Ad 2)

Pan Altman se netají tím, že investuje do kryptoměn = bitcoin, ripple, ethereum aj. a zmínil i pozemky.
Já se netajím tím, že preferuji dlouhodobě držené dividendové akcie - OHI, RCL, Markel, Hannover Re, New Flyer Industries, BIP - abych jmenoval největší pozice. Velmi oceňuji v této oblasti Jana Hájka a Mikuláše Splítka. A zajímá mě výtvarné umění.

Opravdu by mě zajímalo, čemu věřite vy. Samozřejmě odpověď "reálná aktiva" žádnou odpovědí není. A i respektuji, když odpovědět nebudete chtít.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Richard Fuld | 9. 2. 2018 14:02 | reakce na Jan Amos - 9. 2. 2018 13:05

Jen čistě pro ilustraci jsou moje největší investice následující:
1. Moje děti :-)
2. Nemovitosti (domy, byty i pozemky)
3. Dividendové akcie
4. Výtvarné umění (pár fotografií)

Kryptoměnám se vyhýbám jako čert kříži. :-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+2
+
-

Jan Amos | 9. 2. 2018 14:51 | reakce na Richard Fuld - 9. 2. 2018 14:02

Oceňuji, že jste odpvěděl. Bez sarkasmu.
Je zvláštní, že se při našem protichůdném vidění světa v praktické ekonomii shodneme. Až na nemovitosti - rád trávím několik měsíců ročně v zahraničí a nemovitosti s vyjímkou vlastního bydlení vnímu spíše jako kouli na noze.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Zdeněk Suchý | 10. 2. 2018 05:48 | reakce na Jan Amos - 9. 2. 2018 14:51

To máte štěstí. Mě na otázku jak vysoké celkové procentuelní zdanění mzdy by mu už vadilo (konkrétní číslo) neodpověděl a neustále mlel, že daně se platit musí a současné zdanění 50 až 70% je v pořádku.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Richard Fuld | 10. 2. 2018 19:15 | reakce na Zdeněk Suchý - 10. 2. 2018 05:48

Proč chcete pořád nějaké jedno procento? Daní je spousta a každý platí úplně jiné daně, takže nějaké zobecnění a agregace různých druhů daní s různými základy daně je v podstatě holý nesmysl. Vaše lpění na jednom čísle jen ukazuje, že o zdanění víte kulové.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Zdeněk Suchý | 11. 2. 2018 11:56 | reakce na Richard Fuld - 10. 2. 2018 19:15

Daní není spousta a drtivá většina zaměstnanců platí jen několik stejných daní. Já se ptám vás konkrétně na jedno číslo, které se týká jen vás a ne nějakých ostatních. A zopakuju to znova. Kolik procent z každé koruny kterou vám vyplatí zaměstnavatel nebo nějak jinak vyděláte v superhrubé mzdě jste ochoten přenechat státu aniž by vám to vadilo, že to je už moc. Ptám se vás na procenta z koruny vašeho přijmu a nezajímají mě nesmyslné bláboly o spoustě daní ostatních poplatníků a podobné vyhýbání se odpovědi.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Richard Fuld | 12. 2. 2018 14:12 | reakce na Zdeněk Suchý - 11. 2. 2018 11:56

Ta otázka je úplně absurdní. Z každé koruny, kterou vydělám zaplatím daň z příjmů (u různých příjmů platím různou sazbu daně). Avšak následně platím DPH jen z malé části mnou vydělaných peněz, protože nikdy neutratím veškerý můj příjem za statky, jejichž nákup podléhá DPH a už vůbec ne různým spotřebním daním. Proto vyčíslit jediné procento je v podstatě nesmyslné číslo, které nebude mít žádnou relevantní vypovídací hodnotu. Nicméně zdanění každé koruny mého příjmu jsem si pro zajímavost spočítal a odpovím Vám na Vaši dotěrnou otázku až tehdy, pokud Vy zde zveřejníte kolik z každé vydělané koruny odvádíte daň Vy. Kolik byste si představoval jako maximální přijatelné % daňového zatížení mě pak vůbec nezajímá. :-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-1
+
-

Zdeněk Suchý | 12. 2. 2018 15:19 | reakce na Richard Fuld - 12. 2. 2018 14:12

Mě ale nezajímá vaše daň, to je vaše (a moje) soukromá věc, ale jakou maximální výši jste ochoten tolerovat!
Číslo, číslo, znak procent. Copak nechápete co po vás chci? A pokud to ventilovat nechcete, proč nenapíšete na rovinu a jednoduše, že na tuto absurdní otázku neodpovíte. I to je odpověď.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Richard Fuld | 12. 2. 2018 19:09 | reakce na Zdeněk Suchý - 12. 2. 2018 15:19

Číslo, číslo, znak procent: 25%

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Zdeněk Suchý | 13. 2. 2018 04:12 | reakce na Richard Fuld - 12. 2. 2018 19:09

Nějak tomu nerozumím. To je číslo spíš pro minarchistu než etatistu. A vzhledem k vašim názorům v diskuzích, že současné zdanění je OK .....
Snad jedině, že jako člověk placený státem chcete svoje zdanění 25% a ostatním napařit 60% a víc, pak by to dávalo smysl.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Honza Burdík | 11. 2. 2018 13:24 | reakce na Zdeněk Suchý - 11. 2. 2018 11:56

Pana Fulda už jsem se kdysi ptal, jak spočítal, že se vyplatí monopol České pošty místo volného trhu.
Třeba by mi na to mohl odpovědět teď, když bude počítat svou daňovou ochotu?

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Zdeněk Suchý | 10. 2. 2018 06:05 | reakce na Zdeněk Suchý - 10. 2. 2018 05:48

Abych nezapoměl, daně se opravdu musí platit: https://ekonom.ihned.cz/c1-66042180-urednici-a-ti-dalsi-pro-erar-pracuje-milion-lidi?

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Richard Fuld | 10. 2. 2018 19:18 | reakce na Zdeněk Suchý - 10. 2. 2018 06:05

Vy jste asi opravdový trouba. V tom počtu jsou učitelé, zdravotníci, vojáci, policie ...
Podle Vás nejspíš všechno zcela postradatelní lidé, že?

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Honza Burdík | 11. 2. 2018 13:27 | reakce na Richard Fuld - 10. 2. 2018 19:18

Zrovna školství bych bral radši soukromé. Přesto musím platit v daních to státní...

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Richard Fuld | 12. 2. 2018 14:14 | reakce na Honza Burdík - 11. 2. 2018 13:27

Nikdo Vás nedrží. Zaplaťte si soukromou školu.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-3
+
-

Honza Burdík | 12. 2. 2018 17:05 | reakce na Richard Fuld - 12. 2. 2018 14:14

Snížíte mi daně o podíl platby na státní školy?

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+3
+
-

Richard Fuld | 12. 2. 2018 19:11 | reakce na Honza Burdík - 12. 2. 2018 17:05

Proč by to stát dělal. Zaplaťte si svůj rozmar sám. Z peněz po zdanění.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-2
+
-

Honza Burdík | 13. 2. 2018 05:08 | reakce na Richard Fuld - 12. 2. 2018 19:11

Zkuste tuhle myšlenku vztáhnout na jídlo.

Představte si, že existují pouze státní jídelny a vy je musíte platit ze svého výdělku, ať tam chcete chodit nebo ne. Vaše děti tam musí chodit povinně, bez ohledu na to, jestli máte vlastní pole a všechno si vypěstujete nebo vám jídlo posílá teta ze zahraničí. Musíte jíst maso, i když jste vegetarián atd.

Pokud byste si chtěl otevřít vlastní restauraci, musel byste splnit ohromné množství předpisů a směl zaměstnávat jen státní kuchaře a vařit ze státem schválených receptů a surovin. Ze svého výdělku byste dál platil úředníky a kontrolory, kteří na vás dohlížejí.

A vaši zákazníci nejdřív zaplatí ze svého státní jídelny a z toho, co jim zbude, budou možná jíst ve vaší soukromé jídelně.
Tak nějak vidím současné školství.

Když se podíváte, jaký máte u nás výběr s jídlem, proč musí mít stát monopol na vzdělání?
A ano, i s kapitalistickém stravování se objevují chyby a nedostatky, ale pořád jich vidím méně než ve státním školství...

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+2
+
-

Richard Fuld | 13. 2. 2018 18:03 | reakce na Honza Burdík - 13. 2. 2018 05:08

Tohle jsme už řešili. Jsou určité sektory, typicky soudnictví, armáda, policie, vězeňství, zdravotnictví, sociální péče, veřejná doprava a já zde řadím i vzdělávání, u nichž považuji za vhodné, aby je zajišťoval (popř. jen financoval) stát. Většina ostatních statků by pak měla podléhat svobodnému trhu s tím, že regulace je namístě jen v ohledu např. zdravotní nezávadnosti potravin apod..

Rozumím tomu, že na to budeme mít odlišný pohled. O rozsahu státního sektoru ale rozhodují občané v demokratických volbách a to je jediné místo, kde bude mít Váš (stejně jako můj) názor nějakou reálnou relevanci.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-1
+
-

Jan Amos | 13. 2. 2018 11:22 | reakce na Honza Burdík - 13. 2. 2018 05:08

Na otevření jídelny budete potřebovat 60 razítek a čekat na stavební povolení budete 8 let. Mezitím platnost prvních razítek zanikne.
Až kopnete do země, bagrista objeví střep a vy budete několik měsíců platit státní zaměstnance říkající si archeologové štetečky přehrabující váš pozeme. Mezitím platíte penále za stavební prodlevy a zanikne platnost dalších razítek.
Za každé upadlé smítko na stole, které způsobí strávníci, budete pokutován neustálými kontrolami (nesmysl? - analogie, když dnes nahodilá kontrola zjistí, že hostinský má ve svém zařízení opilce, kterého se mu nepodařilo vyexpedovat před dveře).
Budete zodpovídat za případné zdravotní škody podáním nevhodného jídla alergikovi, ale jiný úřad vám zakáže se na jeho alergii dotazovat z důvodu ochrany osobních údajů.
Pokud budete chtít pořídit nové stoly, budete muset vypsat výběrové řízení, které bude dohlížet státem zřízená agentura, kterou vy ale budete platit.
Stát vám zákonem zakáže mýt špinavé nádobí a budete muset nakupovat jeho čištění externí firmou nějakého bývalého estébáka.

Tomuto všemu říká pan Fuld "civilizovaná společnost" a chválí ji jako záruku toho, že on a další "nechcípají v pangejtu hlady" - doslovná citace. Zároveň připouští že 25% zdanění je OK a ty ostatní náklady jsou prostě na úkor podnikatele, kterému stát milostivě dovolil nebýt státním zaměstnancem. Tak ať platí, neprotestuje a živí dál pány Fuldy.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+3
+
-

Richard Fuld | 13. 2. 2018 18:06 | reakce na Jan Amos - 13. 2. 2018 11:22

Zase neuvěřitelná demagogická slátanina. Já přece nikde nepsal, že buzerace občanů ze strany státních úředníků je typickým projevem civilizované společnosti, která díky tomuto zabrání tomu, aby potřební chcípali hlady v pangejtech. To jste si to pěkně poskládal dohromady. :-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Zdeněk Suchý | 11. 2. 2018 11:36 | reakce na Richard Fuld - 10. 2. 2018 19:18

Že jste si z toho počtu vybral jenom to co se vám hodí. A navíc i u vámi vyjmenovaného, mizerné služby, které si musím platit penězi odpovídajícími špičkovým službám.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Richard Fuld | 9. 2. 2018 16:38 | reakce na Jan Amos - 9. 2. 2018 14:51

Nemovitosti nejsou pro každého. :-) To, že se neshodneme bude možná tím, že se na svět díváte právě tou optikou té "praktické" ekonomie. Tvrdím, že co je dobré pro jednotlivce nemusí být automaticky dobré pro celou společnost a samozřejmě to platí i naopak. Čili na svět nenahlížím jen optikou toho, co je výhodné pro mě, jako jednotlivce. Nicméně to mi nebrání v tom, abych řešil své soukromé věci racionálně a s ohledem na mé individuální zájmy.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Jan Amos | 9. 2. 2018 18:00 | reakce na Richard Fuld - 9. 2. 2018 16:38

Možná že je to i tím, že onu "praktickou" stránku ekonomie praktikuju i v jiných zemích. Snažím se mluvit s místními, poznat odlišnosti, žít a zapadnout.
Často vidím, že pro přežití je nezbytné co nejvíce odmítnout levičácké názory na řízení společnosti. V Evropě je lidé pro svoji mírumilovnost tolerují, jinde jsou nositelé těchto bludů velmi razantně vyobcování. Pokud nenabídnete společnosti něco hmatatelného, co potřebuje, nikdo se s vámi nepáře - což je pro fungování společnosti zcela zásadní. Buďte šťasten, že Evropa je tolerantní a seďte zde.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Richard Fuld | 9. 2. 2018 18:43 | reakce na Jan Amos - 9. 2. 2018 18:00

No to je právě ono. Stýkáte se s lidmi Vaší vrstvy a vidíte tak, jen střípek reality.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Jan Amos | 10. 2. 2018 11:42 | reakce na Richard Fuld - 9. 2. 2018 18:43

Máte pravdu. Stýkám se většinou s lidmi, kteří považují za morální hazard řádně nesplácet své dluhy a neodkládat část spotřeby na budoucnost. Mám to štěstí, že nemusím komunikovat ani sdílet životní prostor s lidmi, kteří tento etický princip neuznávají - jednak s dotačními barony jako je estébák Babiš a jednak s levičáckými parazity demokracie, které obhajujete vy.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Richard Fuld | 10. 2. 2018 19:21 | reakce na Jan Amos - 10. 2. 2018 11:42

A tím, se to všechno vysvětluje. Taková kmenová mentalita, kde se jen utvrzujete v nenávisti k jiným kmenům. :-) S touto výbavou nebude nikdy objektivní a neutrálně věcný. Vždy budete urputně jen bojovat za ten svůj jediný, za všech okolností správný, spravedlivý a pravdivý názor. :-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-2
+
-

Karel Mašek | 8. 2. 2018 10:15

Dějiny ekonomického myšlení by měly být obohaceny!

Navrhuji:
Kapitola poslední: Richard Fulda a škola ekonomického primitivismus

Nahlásit

+2
+
-

Josef Fraj | 8. 2. 2018 13:38 | reakce na Karel Mašek - 8. 2. 2018 10:15

Zastal bych se slova primitivní. Primitivní ekonomikou se myslí ekonomika před zavedením všeobecného ekvivalentu. Slovo primitivní označuje nižší vývojový stupeň a není na tom nic špatného. Primitivní umění Altamiry například patří k nejsilnějším uměleckým projevům lidstva vůbec. To, co dlouhodobě předvádí pan Fuld je směs nekonsistentních výroků, logických faulů případně urážek oponentů. To není vývojový stupeň, ale absence logického myšlení.

Je to možná slovíčkaření, ale jako obdivovatel "primitivního" umění jsem cítil povinnost to slovo obhájit, protože jeho spojení s panem Fuldou mně přijde nepatřičné.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+6
+
-

Richard Fuld | 8. 2. 2018 11:31 | reakce na Karel Mašek - 8. 2. 2018 10:15

Obávám se, že ekonomickým primitivismem je právě tvrzení, že státní dluh musí být splacen za jakoukoliv cenu, protože je to přece DLUH. Můj názor je v tomto ohledu poněkud strukturovanější a rozhodně ne primitivní. :-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-3
+
-

Vašek Cahel | 7. 2. 2018 21:44

Pan Buh potěš - říkám já ateista - pokud by rozhodovali takoví jako p.Fuld. Naprosto zvrácená teorie.

Nahlásit

+4
+
-

Richard Fuld | 8. 2. 2018 11:33 | reakce na Vašek Cahel - 7. 2. 2018 21:44

Ono když budou dál rozhodovat současní zcela bezradní dogmatici, nebudeme na tom o moc lépe. Co konkrétně je podle Vás na mé teorii zvrácené? Nebo zůstanete na úrovni pouhého úporného tvrzení?

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-5
+
-

Richard Fuld | 7. 2. 2018 12:58

Zase zde máme ten "problém" státních dluhů a opět nahlíženo mikroekonomickým pohledem.

Na státní dluhy nelze pohlížet stejně jako na dluhy mezi jednotlivci, protože ve vztazích mezi jednotlivci je jasně dané, kdo je dlužník a kdo věřitel. U státních dluhů tomu tak není. Ve vztahu k státnímu dluhu jsou lidé současně věřitelem (a nejen ti, co drží státní dluhopisy) a současně i dlužníkem, který má splacení státního dluhu na svých bedrech (bude muset zaplatit více na daních).

U státního dluhu je tedy třeba přemýšlet nad tím, co se stane, pokud státní dluh dále poroste a co se stane, pokud bude splácen.

Je holým nesmyslem poměřovat státní dluh s HDP nebo s příjmy státu. Státní dluh je potřeba poměřovat s objemem domácích úspor. Podíváme-li se do pomyslné rozvahy státu, pak na straně pomyslných pasiv uvidíme státní dluh a na straně pomyslných aktiv uvidíme úspory domácností. Pokud budete chtít splatit státní dluh, aniž byste vážně ohrozili chod ekonomiky, pak toto je možné pouze konfiskací úspor, kterými bude dluh splacen. Před splacením státního dluhu zde máme zadlužený stát a bohaté domácnosti. Po konfiskaci úspor a splacení státního dluhu zde budeme mít nezadlužený stát a chudé obyvatelstvo. Z uvedeného je pak zřejmá pošetilost a nesmyslnost splacení státního dluhu. Současně z uvedeného obvykle plyne, že čím zadluženější stát, tím jsou vyšší úspory domácností a tím samozřejmě bohatší domácnosti.

Splácení státního dluhu úsporami je pak také výsostně nespravedlivé, protože rozdělení úspor mezi obyvatele státu odráží jejich mnohdy dlouholetou úspěšnou pracovní nebo podnikatelskou aktivitu. Pokud tedy splatíte státní dluh úsporami, pak výsledek bude obdobný jako v případě znárodnění.

Alternativou je splácení státního dluhu pozvolným tempem, které nebude ohrožovat stabilitu ekonomiky. Ano i to je možné. Předpokladem jsou rozpočtové přebytky doprovázené kvalitně fungující ekonomikou. Pokud se ale tempo splácení dluhu přežene, může to zhoršit fungování ekonomiky a to vede následně k zániku rozpočtového přebytku. Takovéto splácení státního dluhu ale může trvat stovky let. Ve finále zjistíte, že na tom jestli státní dluh splácíte nebo jestli dál roste vůbec nezáleží. Jediné na čem záleží je dobře fungující ekonomika. Dluhy a úspory jsou zcela podružné.

Úplně nejdůležitější je třeba si uvědomit, že splacením stáního dluhu bance, která jej od státu koupila peníze, kterými stát dluh splatí zaniknou. Ze splacení státního dluhu tak nemá nikdo žádný hmatatelný prospěch. Proto je refinancování státního dluhu zcela racionální a pro všechny i neškodnou záležitostí.

Jediné, co je ve vztahu ke státnímu dluhu třeba, je jen mít se na pozoru, před různými panikáři, mravokárci a primitivními "ekonomy", kteří poukazují na velikost státních dluhů, aniž by byť jen tušili o čem vlastně píší.

Nahlásit

-24
+
-

Jan Altman | 8. 2. 2018 00:10 | reakce na Richard Fuld - 7. 2. 2018 12:58

"Ve vztahu k státnímu dluhu jsou lidé současně věřitelem (a nejen ti, co drží státní dluhopisy) a současně i dlužníkem, který má splacení státního dluhu na svých bedrech (bude muset zaplatit více na daních). "

Ne. Lidé se dělí na ty, kteří státní dluh svou prací musí splácet (daně, inflace) a na ty, kteří z dluhového financování státu tyjí (dostávají státní peníze).

"Podíváme-li se do pomyslné rozvahy státu, pak na straně pomyslných pasiv uvidíme státní dluh a na straně pomyslných aktiv uvidíme úspory domácností. Pokud budete chtít splatit státní dluh, aniž byste vážně ohrozili chod ekonomiky, pak toto je možné pouze konfiskací úspor, kterými bude dluh splacen."

To se děje i průběžně pomocí státem generované inflace. Ale je samozřejmě možné, že přijde i nějaká jednorázová konfiskace úspor (měnová reforma, skokové znehodnocení měny). Jediné řešení je z tohoto systému exitovat, nedržet státní měnu a nebýt tak rukojmím. Pokud se zde někdo bojí zlata či crypta, tak záložním plánem je držet část úspor v měně, jejíž stát má tyto dluhové problémy relativně menší, nehrozí mu ani demografická katastrofa, atd.. (nebo držet aktiva v této měně denominovaná).

Samozřejmě vy si postupujte, jak uznáte za vhodné, je to věc individuálního postoje každého jednotlivce.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+4
+
-

Richard Fuld | 8. 2. 2018 17:40 | reakce na Jan Altman - 8. 2. 2018 00:10

Takže pomocí inflace podle Vás dochází ke splácení státního dluhu. Vy jste určitě pro v otázce, zda je nutné splatit státní dluh. Proč jste tedy proti inflaci?

Ano. Lidé se mohou dělit "na ty, kteří státní dluh svou prací musí splácet (daně, inflace) a na ty, kteří z dluhového financování státu tyjí (dostávají státní peníze)" a také mohou existovat lidé, kteří patří do obou táborů a těch je nejspíš drtivá většina. :-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-3
+
-

Jan Altman | 8. 2. 2018 20:19 | reakce na Richard Fuld - 8. 2. 2018 17:40

Inflací nedochází doslovně ke splácení státního dluhu, ale k jeho rozmělnění. Když stát bude mít dluh miliardu korun a v ekonomice bude existovat 10 miliard korun, tak si stát rozhodně polepší tím, když při stejné absolutní výší dluhu těch korun bude najednou existovat 20 miliard.
A jelikož neexistuje oběd zdarma, tak to samozřejmě někdo zaplatí - držitelé té měny a také ti, kteří mají relativně nepružné příjmy v té měně, valorizované až ex-post, kdy již inflace nastala a ceny vzrostly.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Richard Fuld | 9. 2. 2018 12:07 | reakce na Jan Altman - 8. 2. 2018 20:19

Neodpověděl jste mi na otázku, nicméně z Vaší odpovědi jsem se dozvěděl, že inflace má za následek zprostředkované splácení státního dluhu, který je podle Vás nutno splatit. Pokud nesouhlasíte se splácením státního dluhu inflací, tak jak by se měl podle Vás státní dluh splatit?

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Jan Altman | 9. 2. 2018 22:30 | reakce na Richard Fuld - 9. 2. 2018 12:07

Neměl by vzniknout!

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Richard Fuld | 10. 2. 2018 19:23 | reakce na Jan Altman - 9. 2. 2018 22:30

No jo. Účetní peníze jsme neměli zavést ale zavedeny už jsou. Dluh neměl vzniknout ale už tu je. Co s tím ale dělat? Jste úplně stejně bezradný jako každý jiný prehistorický dogmatik.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Jan Altman | 12. 2. 2018 12:40 | reakce na Richard Fuld - 10. 2. 2018 19:23

Dluhy si nadělal stát (resp konkrétní politici a ty půjčené peníze šly do kapes konkrétním lidem).
Tak ať stát defaultuje - bude to jen férovým přiznáním toho, že nic neprodukuje, že nemá žádné poctivé příjmy (jen lup a padělání peněz). Lepší a morálnější je default, než "krýt" své dluhy tím, že si vydržuje bandu goril, které vymáhají od lidí "vypalné za ochranu".
Pokud někdo doteď státu věřil, že dluhy splatí (držitel dluhopisu), tak byl jednak hloupý a jednak nemorální, protože vsázel právě na to, že si stát na splátky nakrade, nebo natiskne.

Ale je mi jasné, že politici nepřestanou, default nevyhlásí, barvu nepřiznají, budou vše ještě aspoň chvílí odsouvat a protahovat.
Půjdeme dál cestou pomalé degenerace:

http://ceskapozice.lidovky.cz/kolaps-liberalni-demokracie-je-z-dlouhodobeho-hlediska-nutny-ptp-/tema.aspx?c=A180203_202516_pozice-tema_lube

Až to praskne (zcela maximálně za 20 let - tam vidím ten práh "aritmetické nutnosti"), tak si povíme.
Socialismus, degenerace politiky, byrokracie, centralizace, tikající demografická bomba (neudržitelnost ponzi soc a zdrav systémů) a k tomu nyní masový dovoz levicových neintegrovatelných konzumentů dávek z Afriky. Zejména v zemích, kde tyto komunity budou tvořit významné procento populace, bude kolaps sociálního státu představovat riziko občanské války - lidé s jinou vírou, kulturou a jazykem si po skončení dávek pro své peníze půjdou z no go zón do lepších čtvrtí původního obyvatelstva.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+3
+
-

Richard Fuld | 12. 2. 2018 14:16 | reakce na Jan Altman - 12. 2. 2018 12:40

Ať stát defaultuje? Vy si to představujete jako Hurvínek válku. Ale co čekat od člověka, kterému i zákony přijdou nadbytečné, že? :-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-3
+
-

Petr Vorlíček | 7. 2. 2018 19:23 | reakce na Richard Fuld - 7. 2. 2018 12:58

Je to přeci tak jednoduché - stačí víc zadlužit stát, a hned máme vyšší živitní úroveň! A pak že nejde z hovna uplést bič!

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+2
+
-

Richard Fuld | 8. 2. 2018 11:43 | reakce na Petr Vorlíček - 7. 2. 2018 19:23

Tohle je krásná ukázka bezmyšlenkového primitivního demagogického sarkasmu. Směr, kterým působí příčinná souvislost je důležitý.

Nikde netvrdím, že k vyšší životní úrovni postačuje pouhé navyšování státního dluhu. Netvrdím, že vysoký státní dluh je příčinou prosperity. Tvrdím přesný opak, tedy že v prosperující a výkonné tržní ekonomice je vysoký státní dluh průvodním jevem oné prosperity, jejím vedlejším efektem, dlouhodobým následkem. Vysoký státní dluh je často nezbytným projevem prosperity a bohatství domácností. Neznamená to ale, že vysoké životní úrovně lze dosáhnout pouhým navyšováním státního dluhu, tak mi takové tvrzení nepodsouvejte. :-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-4
+
-

Jiří Novotný | 9. 2. 2018 15:29 | reakce na Richard Fuld - 8. 2. 2018 11:43

Řecko je příkladem kam vede nesplácení dluhu. Postupně tam zahučí Itálie, Portugalsko, Francie a Belgie. Je to hloupé, ale věřitelé prostě chtějí svoje peníze zpět. I s úroky.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+2
+
-

Richard Fuld | 9. 2. 2018 16:48 | reakce na Jiří Novotný - 9. 2. 2018 15:29

Řecko je naopak odstrašujícím příkladem toho, pokud se do přirozeného růstu státního dluhu zasahuje s tím, že je třeba jej násilně zastavit, či dokonce státní dluh začít splácet, bez ohledu na aktuální kondici ekonomiky.

Problém je v tom, že banksteři, co chtěli "své" peníze zpět, nebyli ani náhodou skutečnými věřiteli Řecka. Skutečnými věřiteli Řecka, byli před zásahem banksterů v drtivé většině Řekové. A stejně tak jsou skutečnými věřiteli Itálie Italové, Portugalska Portugalci a Belgie Belgičané. A je to dáno tím, že ve všech těchto zemích úspory domácností a firem značně převyšují hodnotu státního dluhu. Teprve až najdete zemi, kde hodnota úspor domácností a firem je nižší, než hodnota státního dluhu, můžete začít mluvit o nějakých potenciálních problémech. Avšak toliko v rozměru oněch "chybějících" úspor.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-3
+
-

kadrila kadrilová | 10. 2. 2018 00:23 | reakce na Richard Fuld - 9. 2. 2018 16:48

Zdravím Vás. Do jaké míry, dle Vašeho názoru, za vývoj řecké ekonomiky může členství Řecka v euru?

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+2
+
-

Richard Fuld | 10. 2. 2018 19:35 | reakce na kadrila kadrilová - 10. 2. 2018 00:23

Taky zdravím.

EURo za nic nemůže. Problém je v panikářských banksterech a v Trojce, kteří začali "řešit" neexistující řecký problém a tím samozřejmě nějaký a značně velký problém vytvořili. Celou ta řecká tragedie byla úmyslně vyvolána a/nebo jde o projev nezměrného diletantství Trojky, která bankstery mohla snadno přivést k dobrým mravům a místo toho se s nimi spojila proti Řecku, což je v podstatě ta nejskandálnější věc na tom všem.

Podle mne je to celé jednoduché. USA si nadrobili svoji hypotéční krizí, tak v EU musela být vyvolána taky. Pouhý vývoz amerického hypotéčního harampádí do bilancí evropských bank k vyvolání zásadní krize nepostačoval, tak se pustili do Řecka. Takhle jednoduché to mohlo být. Vím, zní to hodně konspiračně, ale když si dáte jedna a jedna dohromady, tak to vychází. V řecké kauze i v té hypotéční se velmi zajímavým způsobem ochomejtali goldmani ...

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-3
+
-

kadrila kadrilová | 10. 2. 2018 22:09 | reakce na Richard Fuld - 10. 2. 2018 19:35

Nepřepouštíte tedy vůbec, že to byl i následek členství ve svazku nesourodých ekonomik napevno spojených prostřednictvím jedné měny, a že by pomohlo/pomáhalo ekonomice, kdyby Řecko mělo možnost korigovat měnovou politiku?

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Richard Fuld | 12. 2. 2018 14:20 | reakce na kadrila kadrilová - 10. 2. 2018 22:09

Absolutně tuhle amatérskou úvahu nepřipouštím, stejně jako nepřipouštím rozličné výkřiky, že si Řeci žili nad své poměry. Problém nebyl v měnové politice. Problém byl výhradně na straně těch, kteří začali vidět v řeckém státním dluhu problém, který tam nebyl. Resp. toto samotné by problém nebyl, pokud by Trojka tento neexistující problém nezačala aktivně řešit. Tak pouze z neexistujícího problému Trojka vytvořila problém skutečný a obrovitý.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-3
+
-

kadrila kadrilová | 12. 2. 2018 20:24 | reakce na Richard Fuld - 12. 2. 2018 14:20

Řekl byste, že převažují pozitiva, nebo negativa eura pro periferii eurozóny? A v čem?

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Richard Fuld | 13. 2. 2018 18:13 | reakce na kadrila kadrilová - 12. 2. 2018 20:24

Po tom, co se stalo v Řecku, považuji vlastní národní měnu pro státy stojící mimo eurozónu (zvláště pak pro ty menší) za zcela zásadní věc v tom smyslu, že pokud by měla někdy propuknout obdobná banksterská akce, jako v Řecku, pak autonomní národní banka je schopna takovou situaci velmi efektivně řešit. Pokud se ale do takové situace dostane stát, který nedisponuje vlastní měnou a autonomní centrální bankou, pak je odkázán na to, co v takové situaci vymyslí a následně zrealizují banksteři společně s diletanty z institucí, které nemají vůči občanům daného státu žádný pocit odpovědnosti. Absurdním "řešením", jež vyplodí psychopatičtí diletanti, pak nic v cestě nestojí. Čili v současnosti razím názor: držet se koruny zuby nehty.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

kadrila kadrilová | 13. 2. 2018 20:39 | reakce na Richard Fuld - 13. 2. 2018 18:13

Děkuji Vám za odpovědi.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Richard Fuld | 15. 2. 2018 18:33 | reakce na kadrila kadrilová - 13. 2. 2018 20:39

Za málo. :-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Michal Mrozek | 7. 2. 2018 14:41 | reakce na Richard Fuld - 7. 2. 2018 12:58

Co by se podle vás stalo, kdyby stát hospodařil na nulu. Bez dluhů. Dokážu si představit, jak vás tato představa může děsit... :) Ale tak zkusmo, pokud bychom ten akumulovaný schodek každoročně snížili o 2%, tj.za 50 let bychom byli na nule. Co by se stalo a jak by si takový stát stál ve srovnání s jinými státy, které by zůstaly zadlužené?

Nebo ještě jinak. Má vůbec stát šetřit? Pokud šetřit nemusí, nebylo by lepší ještě více nešetřit? Kde jsou limity, kde je onen "vyrovnaný stav" dle vaší teorie?

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Richard Fuld | 7. 2. 2018 17:26 | reakce na Michal Mrozek - 7. 2. 2018 14:41

Ale já netvrdím, že je vyloučeno, aby stát hospodařil s vyrovnaným nebo přebytkovým rozpočtem. Pokud se při každoroční fiskální restrikci v podobě 2% přebytku, kterým se bude splácet státní dluh, zachová hladký chod ekonomiky, proč né? Klidně se do toho můžeme pustit. Jádro mého názoru spočívá v tvrzení, že výše státního dluhu není důležitá, že důležitý je chod ekonomiky a saldo rozpočtu je výsledkem, který toliko odráží kondici ekonomiky. Rozpočtový přebytek by nemělo by být cílem, protože špatný cíl vede ke špatným výsledkům. Rozpočtový přebytek je špatný cíl, který může vést k poškození ekonomiky. Ideální cílový stav je funkční stabilní ekonomika, která generuje rozpočtové přebytky.

Cílem by měla být toliko cenová stabilita, mírný růst ekonomiky a nízká nezaměstnanost. Rozpočtový přebytek by měl být vždy jen vedlejším efektem, odměnou za dobrý chod ekonomiky.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-6
+
-

Michal Mrozek | 8. 2. 2018 06:20 | reakce na Richard Fuld - 7. 2. 2018 17:26

2% přebytku, kterým by se mohl dluh splácet, je obyčejné "utahování opasků. Podle mého názoru si docela protiřečíte. Z jedné strany tvrdíte, že výše dluhu není důležitá. Na straně druhé tvrdíte, že ideálním cílovým stavem je stabilní ekonomika generující rozpočtové přebytky. No a teď si vezměte stát s velkým dluhem, jehož rozpočtové přebytky všechny sežere nenasytný dluh (splátka jeho úroku, případně i splátka jistiny). Proti tomu si vezměte stát s dluhem malým, případně bez dluhů. Splátky úroků a jistiny je něco, co odmítáte vidět, nicméně do výsledovky se zahrnout musí a dluh v rozvaze vidět bude.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Richard Fuld | 8. 2. 2018 11:55 | reakce na Michal Mrozek - 8. 2. 2018 06:20

Záměrné a cílené splácení státního dluhu může být brzdou růstu ekonomiky a příčinou vážných problému ekonomiky úplně stejně jako je nesmyslné utahování opasků v zemi, která v životní úrovni zbytečně zaostává. Představa, že utahováním opasků pomůžete ekonomice je jednoduše a mírně řečeno neopodstatněná.

Asi jsem nedostatečně zdůraznil rozdíl mezi samoúčelným a potenciálně velmi škodlivým a cílem v podobě urputné snahy o splácení státního dluhu a cílem v podobě podpory prosperující ekonomiky, která bude schopna ke splácení státního dluhu generovat rozpočtové přebytky jako jakýsi vedlejší efekt. Jestli tomuto konceptu nerozumíte, pak nemá další diskuze smysl.

Tím samozřejmě neobhajuji zbytečné a škodlivé utrácení veřejných peněz za nesmysly. Tento způsob utahování opasků mi samozřejmě nijak nevadí a naopak ho považuji za prospěšný. Záměrné utahování opasků, jež oslabuje kupní sílu poptávky v reálné ekonomice mi však přijde pro ekonomiku přímo jedovaté.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-4
+
-

Michal Mrozek | 9. 2. 2018 20:59 | reakce na Richard Fuld - 8. 2. 2018 11:55

Ne, opravdu ne :). Vašemu konceptu rozumíte asi jen vy.

"Tím samozřejmě neobhajuji zbytečné a škodlivé utrácení peněz za nesmysly." Za nesmysl si dosaďte třeba ty úroky...:) Které tady mimochodem vehementně obhajujete.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Richard Fuld | 10. 2. 2018 19:42 | reakce na Michal Mrozek - 9. 2. 2018 20:59

Vy opravdu nerozumíte tomu, že je rozdíl mezi tím, že za prioritu si dáte splacení státního dluhu a mezi tím, když si dáte za prioritu udržovat ekonomiku v co nejlepší kondici s tím, že takto fungující ekonomika může i generovat přebytky, které lze použít na splácení státního dluhu? Mezi oběma je velký rozdíl. Jestli ho nevidíte, tak sorry jako. :-)

Úroky ze státního dluhu jsou mimo jiné příjmy občanů daného státu, takže je namístě spíše hovořit o vracení peněz občanům, nežli o škodlivé nesmyslné utrácení veřejných peněz.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-1
+
-

Michal Mrozek | 11. 2. 2018 18:19 | reakce na Richard Fuld - 10. 2. 2018 19:42

V mé realitě, byť je pro vás "bublinová", je prioritou hospodařit udržitelně. Což znamená nedělat zbytečné dluhy, což znamená v dohledném horizontu dluhy splatit. Ve vaší "realitě" je to jinak. Nedokážete pochopit, že fungující ekonomika generující přebytky by místo splácení úroků tyto peníze mohla použít třeba na rychlejší dostavbu dálnic. Je vám to prostě jedno, že jste špatný hospodář. Sorry jako. :)

Tuhle blbost, že úroky ze státního dluhu jsou příjmy občanů státu, zkuste vysvětlovat dělníkovi u pásu. "My ti musíme na daních, milý dělníku, vzít více, abychom ti dali lepší služby, například spláceli úrok z dluhu, který nikdy splacen nebude. Ale neměj strach, tvé děti to rády zaplatí. Carpe diem!"

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Richard Fuld | 12. 2. 2018 14:29 | reakce na Michal Mrozek - 11. 2. 2018 18:19

Opět argumentace řádným hospodařením jednotlivce. Co znamená dělat zbytečné dluhy? Pro mě to znamená, že v důsledku přílišné fiskální expanze (prostřednictvím emise státních dluhopisů) dochází k růstu cen. A existuje i opačný příklad, kdy kvůli přílišné fiskální restrikci dochází k deflačním tlakům na ceny (výsledek Kalouskova usilování o fiskální "odpovědnosti"). Dělání správného objemu státních dluhů se tak odvíjí od úplně od jiných principů, než je zadlužování jednotlivců, které ale Vy dál zarputile vztahujete na dluhy státu.

Namísto abyste pochopil, že někdy je třeba expanze a jindy je třeba restrikce, zastáváte názor, že stát by se měl chovat permanentně fiskálně restriktivně, což může vést k vážným problémům chodu ekonomiky (zase vzpomeňme Kalouska a naprosto zbytečné prohloubení a prodloužení recese).

Váš příklad s dělníkem, který obvykle ani žádné daně neplatí, je opět jen názornou ukázkou demagogie, kdy vyberete jednu malou výjimku a snažíte se ji vydávat za pravidlo.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Michal Mrozek | 13. 2. 2018 07:10 | reakce na Richard Fuld - 12. 2. 2018 14:29

Ten naprosto nejzásadnější problém, proč si vůbec nemůžeme rozumět, spočívá v pojmech. Nemáme je stejné. Pod řádným hospodařením si představuji pokud možno žádné dluhy. Řádné hospodaření pro mne znamená vytvořit si dostatečnou rezervu, ze které pak mohu čerpat v době ekonomické krize.

Pro vás je "rozumné hospodaření" doprovázené stálými půjčkami. Podle mne zbytečně zatěžují rozpočet, a to pravidelně, rok co rok.

Plyne z toho, že si nemáme již co říct. První, co bychom mohli udělat, abychom se mohli domluvit, je sjednotit slovník. K tomu ale zřejmě nedojde.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Richard Fuld | 13. 2. 2018 18:16 | reakce na Michal Mrozek - 13. 2. 2018 07:10

Není problém v nejasnosti obsahu pojmů. Vy jen nechápete, že existuje rozdíl mezi pojetím řádného hospodaření jednotlivce (rodiny, firmy) a řádného hospodaření státu. To Vaše neschopnost rozlišit tyto dvě autonomní věci způsobuje, že nejste schopen (ochoten) pochopit, co se Vám snažím sdělit.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-1
+
-

Michal Mrozek | 16. 2. 2018 08:46 | reakce na Richard Fuld - 13. 2. 2018 18:16

To, že tyto dvě věci jsou autonomní, je váš předpoklad a vaše ideologie, což s vámi očividně nesdílím. Obyčejný člověk umí vidět to, jak ničivé mohou být dluhy. Proč by stát měl být jiný případ než jednotlivec, to se vám prokázat doposud nepovedlo. A v mém případě ani nepovede, protože Bastiat a rakouská škola je základem mého ekonomického vidění světa.

Máte nějaký relevantní argument pro dlouhodobé setrvávání státu ve vysokých dluzích? Proti je jasná námitka, že tytéž peníze, které stát musí použít na úrok z dluhu, nemůže použít na nic jiného.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Jan Altman | 8. 2. 2018 00:12 | reakce na Richard Fuld - 7. 2. 2018 17:26

K čemu tyto teoretické úvahy? Politici chtějí utrácet. Co nejvíc a TEĎ, protože TEĎ si potřebují koupit hlasy různých voličských skupin a rozdat předražené zakázky kamarádům a sponzorům. Co bude za 10 let je jim logicky ukradené.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+5
+
-

Richard Fuld | 8. 2. 2018 11:58 | reakce na Jan Altman - 8. 2. 2018 00:12

Ale v tomto nejsme ve sporu. Jde jen o to najít způsob jak tomuto zabránit. V současnosti se zkouší řešení zvané Babiš a podle toho, jak dosavadní loupeživí nájezdníci na veřejné rozpočty syčí, je možné, že Babiš bude to pravé ořechové. :-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-4
+
-

Jan Altman | 8. 2. 2018 20:24 | reakce na Richard Fuld - 8. 2. 2018 11:58

To dost těžko, Babiš chce jediné - zajistit si pokračující dotační penězovod, mít moc došlápnout si na konkurenty, mít pod kontrolou justici a policii, aby na něj nemohl někdo něco vytáhnout.

Zde se ukazuje, že to jste vy, kdo žije ve snu "kdyby se voliči a politici chovali podle učebnice Občanské nauky, tak by to fungovalo". Máme to tedy opět "myšlenka je dobrá, jen lidi to kazí". Jenže REÁLNĚ to nefunguje. Nikde. Japonsko, všechny země EU, USA, ...

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+5
+
-

Richard Fuld | 9. 2. 2018 17:01 | reakce na Jan Altman - 8. 2. 2018 20:24

Babiš nepotřeboval moc, aby na něj nemohla policie. Na to by mu naopak stačilo držet se od politiky dál. :-)
Jestli je jediným problémem Babiše, že má dotační penězovody, pak je to super. Ty jsou totiž všem na očích a jsou zcela legální, na rozdíl od skrytého rabovaní téhle země "tradičními politiky", kterým policie, justice a media leda tak pomáhala a chránila. :-)

Samozřejmě, že se politici nikdy nebudou chovat podle učebnic občanské nauky. :-) Proto jde o to, vybrat mezi nimi sekáče, co vezme všechny ostatní gaunery u držky a kterého budou všichni tak nenávidět, že ho nenechají ukrást ani pětník, aby to nebylo hned druhý den na policii a v médiích. :-) A toto vše splňuje jedině Babiš (ne ANO, Babiš!). Všechny ostatní, co se o toto pokusili, si dali "tradiční politici" ke snídani a ve spolupráci s policií a justicí je vyřídili ajn cvaj. Teprve Babiš patři do ligy mistrů, z které ty tradiční lupiče dokáže reálně ohrozit. Proto taky všichni tak syčí, jen když ho uvidí. :-) A nelze vyloučit, že nakonec i Babiše vyřídí.

Takže pořád lepší Babiš, než návrat těch loupežníků nebo Vámi zastávaná anarchie a chaos.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-5
+
-

Jan Amos | 10. 2. 2018 11:48 | reakce na Richard Fuld - 9. 2. 2018 17:01

Takže oblouk od levičáckého pomatence, lidového vypravěče o zákulisí bankovního systému až po obdivovatele estébáka, lháře a zloděje Babiše, který neváhá přísahat na zdraví svých dětí. Jsem rád, že jste pro mě jen taková imaginární postava.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+2
+
-

Richard Fuld | 10. 2. 2018 19:51 | reakce na Jan Amos - 10. 2. 2018 11:48

Obdivovatel Babiše? Ani náhodou. Babiš je jen jednookým králem mezi slepými. Nikdo lepší tady jednoduše není. Taky bych rád volil nějakého morálního, čestného, vzdělaného, kultivovaného, dostatečně bohatého a proti "tradičním" loupežníkům dostatečně odolného politika. Jenže takový se na politické scéně nevyskytuje, tak nezbývá než vyhánět čerta ďáblem.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-2
+
-

Jan Altman | 9. 2. 2018 22:36 | reakce na Richard Fuld - 9. 2. 2018 17:01

OMG, tak jsem si docela dokreslil váš obraz. Znám pár dalších lidí s takovýmto kladným postojem k Babišovi, s podobně nesmyslnými důvody pro jeho preferenci. Lidí, kteří jsou ochotni přehlédnout jeho nomenklaturní a estébáckou minulost (neargumentujte verdiktem soudu, každý znalý člověk ví, co za lidi dělalo v PZkách) , gangsterské metody, pochybné privatizace, atd... Hlavně že to je Duče, který vymete ten bordel, že?

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Richard Fuld | 12. 2. 2018 14:32 | reakce na Jan Altman - 9. 2. 2018 22:36

A máte snad k dispozici nějakou smysluplnější volbu? Pak sem s ní!

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-1
+
-

Michal Mrozek | 16. 2. 2018 07:46 | reakce na Richard Fuld - 12. 2. 2018 14:32

Jo to je docela dobrý úlet: "Volím toho největšího grázla, aby zatrhnul těm obyčejným grázlíkům tipec."

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

foxy | 7. 2. 2018 13:42 | reakce na Richard Fuld - 7. 2. 2018 12:58

Makroekonomika je jen součtem mikroekonomik. Komunistické přerůstání kvantity v kvalitu opravdu nefunguje.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+2
+
-

Richard Fuld | 7. 2. 2018 14:00 | reakce na foxy - 7. 2. 2018 13:42

Tahle primitivní úvaha je jen pokračováním onoho vadného náhledu na státní dluh. Tato úvaha je pak i zcela mimoběžná, neboť stále ignoruje meritum toho, co jsem k danému tématu napsal.

Jinými slovy Váš argument, že 1000 x 1 = 1000, nijak nevyvrací, že 1+1=2. :-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-4
+
-

Zdeněk Suchý | 7. 2. 2018 14:23 | reakce na Richard Fuld - 7. 2. 2018 14:00

A víte co stojí obsluha státního dluhu? Úroky které stát musí platit tomu kdo mu pujčí a které by neplatil kdyby dluhy neměl? To nejsou malé peníze, to je koule na noze státu.
A mimochodem, existují i bohaté státy (bez dluhů a s vyrovnaným rozpočtem) s bohatými občany.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+5
+
-

Richard Fuld | 7. 2. 2018 17:40 | reakce na Zdeněk Suchý - 7. 2. 2018 14:23

Obsluha státního dluhu je podle Vás nesmírné zlo? Co vlastně obsluha státního dluhu znamená? Stát vybere peníze na daních a jako dlužník platí úroky ze státního dluhu občanům a firmám, kteří drží peníze a státní dluhopisy. Tzn., že část vybraných daní se vrací formou vyplácených úroků těm bohatším občanům státu, kteří ale obvykle také platí na daních více, než ti méně šťastní. Takže obsluha státního dluhu v podstatě představuje docela značnou redukci zdejšími diskutéry tak nenáviděného státního přerozdělování. :-) Čím větší jsou úroky ze státního dluhu, tím více peněz se vrátí daňovým poplatníkům.

Které bohaté státy bez dluhů máte na mysli? Emiráty, Norsko...? Většinou nejde o skvěle řízené ekonomiky ale o státy s velmi hojným nerostným bohatstvím. Takže jde o pár výjimek potvrzujících pravidlo.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-4
+
-

Jan Kopecký | 7. 2. 2018 15:57 | reakce na Zdeněk Suchý - 7. 2. 2018 14:23

Zdá se mi, že "jste na to kápl" - dle pana Fulda není výše státního dluhu problém, na druhou stranu od něj nevidím žádný relevantní argument proč by státní zadlužování mělo být (pro někoho jiného, než tu "organizovanou skupinu" nazývající se "stát") něčím jiným než negativem.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Richard Fuld | 7. 2. 2018 17:43 | reakce na Jan Kopecký - 7. 2. 2018 15:57

Já ale nikde netvrdím, že velký a neadekvátně rostoucí státní dluh je nějakým pozitivem. Já se nevyjadřoval k samotnému zadlužování státu (resp. jsem uvedl, že je toliko výsledkem chodu ekonomiky). Já upozorňuji na rizika a nesmyslnost snah o splácení státního dluhu. To jsou dvě zcela odlišné věci.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-2
+
-

Michal Mrozek | 8. 2. 2018 07:16 | reakce na Richard Fuld - 7. 2. 2018 17:43

Přesně to jste tvrdil těmito slovy v předchozím příspěvku:
"Čím větší jsou úroky ze státního dluhu, tím více peněz se vrátí daňovým poplatníkům."
Co jiného je to, než pozitivní efekt? Pokud by tato vaše teorie platila, prodluhujme se tímto způsobem k šťastným zítřkům a nekonečnému bohatství. Hodlám vás obvinit z toho, že úmyslně bráníte bohatství jednotlivců!

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Richard Fuld | 8. 2. 2018 15:48 | reakce na Michal Mrozek - 8. 2. 2018 07:16

Není můj styl, abych absolutně něco odsuzoval, nebo absolutně jen schvaloval. Téměř na každou věc je možno nahlížet z více stran a nalézat jak negativa tak pozitiva. A státní dluh není výjimkou. Úrokový příjem ze státních dluhopisů budou držitelé dluhopisů brát jako pozitivum a ti co odvádí daně, aby stát mohl zaplatit úroky ze státních dluhopisů, to budou brát jako negativum a mnoho osob bude součástí obou těch skupin zároveň. :-)

Vaše představa, že se lze prodluhovat k vyšší životní úrovni je samozřejmě lichá, resp. mnou tvrzená příčinná souvislost je přesně opačná. Vysoký státní dluh je u prosperujících tržních ekonomik jen následkem, resp. v podstatě nutným vedlejším efektem, nikoliv samotnou příčinou prosperity, jak se to snažíte Vy překroutit.

Nerozumím Vašemu obvinění, že úmyslně bráním bohatství jednotlivců. Můžete to nějak vysvětlit? Myslíte obranu (ochranu) bohatství jednotlivců, nebo zabránění vzniku bohatství jednotlivců?

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-2
+
-

Michal Mrozek | 9. 2. 2018 08:35 | reakce na Richard Fuld - 8. 2. 2018 15:48

"Čím větší jsou úroky ze státního dluhu, tím více peněz se vrátí daňovým poplatníkům." Ospravedlňovat dluh tímto tvrzením je scestné. Má-li stát dluh, pravidelné úroky z toho dluhu neplatí totiž nikdo jiný, než právě daňoví poplatníci. Jediná výhoda plynoucí z dluhu je to, co je za něj pořízeno, třeba 10km dálnice.
Hovořit o tom, že v průběhu splácení dlužník něco získává, že získává peníze prostřednictvím oněch úroků, to je na hlavu postavená fantasmagorie. To se nedá nazvat ani teorií, protože teorie má vycházet z pozorování (řecky teoreo).

Ve skutečnosti peníze jsou mu poplatníkovi daněmi odčerpávány, aby se zaplatil mimo jiné i onen úrok z dluhu. To je hlavní efekt celého dluhu. Platí to, že čím jsou dluhy vyšší, tím vyšší dopad to má na daně a daňový systém. Méně a méně může stát z daní pořídit, pokud roste dluhová služba. Služby státu jsou o to mizernější, oč je dluh a úrok větší, protože si nemůže dovolit použít ty peníze, které padly na úrok. Přečtěte si konečně toho Bastiata, abyste věděl, že pokud jistý obnos peněz použijete na nákup něčeho, nemůžete již tento obnos peněz využít na něco jiného.

Jako obvykle máte velký problém se stanovením příčin a důsledků, se stanovením významnosti jednotlivých složek, které mají reálný vliv.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Richard Fuld | 9. 2. 2018 17:58 | reakce na Michal Mrozek - 9. 2. 2018 08:35

Netvrdím, že vyplácení úroků ze státního dluhu zpět daňovým poplatníkům je pouhá teorie. Je to skutečnost, se kterou lze jen těžko polemizovat. Tato skutečnost svědčí mimo jiné právě o tom, že daňoví poplatníci (firmy i občané, kteří jsou držiteli peněz a/nebo státních dluhopisů) jsou věřiteli státu (věřitelem je ten komu plyne úrok z daného dluhu).

Skutečnost, že úroky ze státního dluhu jsou hrazeny z daní vybraných od daňových poplatníků pak dokládá, že daňový poplatníci jsou fakticky současně také v pozici dlužníka ve vztahu ke státnímu dluhu. A to je jádro toho, co zde celou dobu tvrdím, tedy že občané a firmy v podstatě dluží státní dluh sami sobě. To že Vám tato skutečnost připadá fantasmagorická je pak pouze Váš problém.

Když tedy tvrdíte, že daňoví poplatníci pouze odvádí daně, z nichž se kromě jiného platí i úroky ze státního dluhu, vědomě pak zamlčujete i druhou stranu mince, tedy že tyto úroky následně zase doplují zpět k daňovým poplatníkům. Někteří poplatníci dostanou tento úrok celý, pokud daňový poplatník dluhopisy drží, jindy snížený o marži banky (ta je ale taky daňovým poplatníkem), pokud drží pouze úspory v penězích a jindy snížený o poplatek fondu (taky poplatník), který dluhopisy drží pro majitele podílových listů.

Nikde netvrdím, že není problém, pokud se stát dostane do situace, kdy většinu nebo všechny vybrané daně je nucen vynaložit na úhradu úroků. V takovém případě má asi stát velký problém. Avšak i v tomto extrémním případě platí výše uvedené. V tomto případě by stát vracel daňovým poplatníkům prostřednictvím úhrady úroků ze státního dluhu většinu nebo dokonce všechny vybrané daně. Zadlužený stát by tak fungoval velmi nepříjemně jako státní přerozdělovač od nemajetných, kteří jen platí daně a nic od státu nedostanou k bohatým, kteří sice také platí daně ale tyto se jim vrátí zpět ve formě úroku, a to ve vyšší míře , než kolik odvedli na daních. Z toho plyne ponaučení, že pokud se něco přežene do extrému, vede to k absurdním a neudržitelným stavům.

Pro úplnost dodám, že pokud by nastalo splácení státního dluhu vybranými daněmi, pak v takovém případě se peníze daňovým poplatníkům vracet nebudou. Část peněz vybraných na daních na splácení státních dluhopisů držených bankami (to je dnes většina) by splacením dluhu jednoduše zanikla. Tomuto se říká peněžní kontrakce, která mívá velmi neblahé důsledky. Zbývající část by obdrželi nebankovní držitelé dluhopisů. Ze splácení státního dluhu drženého bankami má jakýsi imaginární prospěch stát, jemuž se sníží vykazované zadlužení. Bank se to nijak nedotkne. Daňoví poplatníci zchudnou o celou jistinu splaceného dluhu a zbaví se povinnosti platit budoucí úroky.

Jestli Bastiat vidí také jen půlku skutečnosti stejně jako to zřejmě naučil Vás, pak nemá cenu ho číst. :-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Michal Mrozek | 9. 2. 2018 20:16 | reakce na Richard Fuld - 9. 2. 2018 17:58

No pokud si myslíte, že ty státní peníze někdo tak strašně chce a je tím pádem šťastným věřitelem státu, pak nežijete v realitě, ale ve vlastní bublině. Umíte to krásně překroutit, ale realitu to nezmění. Kryptoměny jsou důkazem, jak moc se pletete. Pokud věřitel chce uniknout z pozice věřitele, pak to svědčí o tom, že asi ty podmínky pro něj jako věřitele nebudou nějak extra lukrativní. Ale to je asi těžko vysvětlovat, vy prostě máte svůj svět.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Richard Fuld | 12. 2. 2018 14:37 | reakce na Michal Mrozek - 9. 2. 2018 20:16

Ale já netvrdím, že někdo je šťastným věřitelem státu a že všichni milují státní peníze. Drtivá většina lidí nad těmito věcmi vůbec nepřemýšlí a berou peníze jaké jsou. :-) Současně jen menšina peněz je kryta státními dluhy. Většina peněz je kryta soukromými závazky dlužníků bank a zástavami poskytnutými dlužníky.

Pár exotů pak věří ve spásu světa prostřednictvím kryptoměn, které většina lidí nakupuje (a pak prodává) jen proto, že ji skýtají příležitost vydělat rychle hodně peněz. Hodně těch státních peněz.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Zdeněk Suchý | 7. 2. 2018 18:16 | reakce na Richard Fuld - 7. 2. 2018 17:43

Riziko a nesmyslnost snah o splácení státního dluhu si už uvědomili v Řecku i jinde. Opravdu novátorské pojetí státních financí.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Richard Fuld | 8. 2. 2018 12:05 | reakce na Zdeněk Suchý - 7. 2. 2018 18:16

Beru to jako podporu mému názoru a děkuji za ni. :-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-1
+
-

Richard Fuld | 7. 2. 2018 12:22

Uvedu jednoduchý příklad. Dlužník s hypotékou běžně dluží i desetinásobek ročních příjmů. :) Proč by měl být v případě státu trojnásobek příjmů nějakým problémem?

Nahlásit

-1
+
-

foxy | 7. 2. 2018 13:43 | reakce na Richard Fuld - 7. 2. 2018 12:22

Dlužník s hypotékou nesplácí dalším zadlužováním.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+2
+
-

Richard Fuld | 7. 2. 2018 14:03 | reakce na foxy - 7. 2. 2018 13:43

Jak to že ne? Když splatí jeden dluh, co mu brání vzít si další hypotéku? A pak další a další hypotéku? Pouze jeho smrtelnost. Avšak stát i jiné právnické osoby jsou obvykle založeny s tím, že už nikdy nezaniknou.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-4
+
-

Petr Vorlíček | 7. 2. 2018 19:31 | reakce na Richard Fuld - 7. 2. 2018 14:03

Když si budete muset na úroky z hypotéky pújčovat (jako to dělá stát), brzy budete mít k dispozici jen lichvářské úvěry pro předlužené jedince. (Úrok rste s rizikem). Stejně je to samozřejmě u státu, zejména v dobách, kdy centrální banka neskupuje jeho dluh nově vytištěnými penězi a netlačí úrok do nesmyslného záporu. Dlužník i stát nkonec zkrachují, je to nen jra času. Nás chrání jen to, že jsme na tom podstatně lépe než ostatní, nebudeme tedy ta černá ovce, která během pěti let zase zaměstná celou EU...

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+2
+
-

Richard Fuld | 8. 2. 2018 15:58 | reakce na Petr Vorlíček - 7. 2. 2018 19:31

Jak jste přišel na to, že si stát půjčuje na úroky. Stát si dlouho půjčoval pouze na to, aby měli lupiči z čeho loupit (na předražení tzv. státní investice). Na úroky i mandatorní výdaje vždy postačovaly daně. Nicméně souhlasím, že takto pokračovat dál nejde.

Vaše černé scénáře jsou možné jen za předpokladu, že lide setrvají na současném zcela nepřiléhavém paradigmatu, že mezi státním a soukromým dluhem není žádný rozdíl.

Vy píšete s takovou lehkostí o krachu státu, že nejspíše máte představu, že případný krach státu přežijete jen tak, že se Vás to ani nedotkne. To je samozřejmě hodně naivní a fatálně nebezpečné. Já hledám řešení. Vy čekáte až přijde katastrofa.

Také představa, že nám bude něco platné, že my ještě nejsme tak moc zadlužení a že případně to odnesou jen jiné zadluženější státy, je také velmi legrační.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-2
+
-

Jan Kopecký | 7. 2. 2018 10:53

Pokud budu dlužit svůj roční příjem, tak se nic neděje, nejde o velký dluh, splacení v běžném časovém horizontu je plně reálné.

Jenže pokud bych doposud své úvěry a půjčky "splácel" stylem, že si na splacení předešlé půjčky půjčím další, ještě větší půjčku, bylo by vidět, že chybí ochota splácet, která je druhou nutnou podmínkou reálnosti vrácení půjčené částky.

A to je případ státu. Souvisí s tím, že na rozdíl od běžného občana, není stát ve stejném smyslu slova "smrtelný". Občanům se půjčky, které by chtěl, aby namísto něj splatili někdy v budoucnu jeho potomci, neposkytují. Státům v podstatě ano, resp. nedobrovolnými ručiteli za půjčky státu jsou daňoví poplatníci (i ti dosud nenarození).

Takže se bude "hodovat" dokud to půjde. Volně slovy feldkuráta Katze - "To se nám to hoduje, když nám ostatní půjčují".

Důsledky si člověk opatřený elementárním myšlením umí dovodit. Jenže "Titanic" zatím ještě pluje, i když s dírou pod čarou ponoru..

Nahlásit

+7
+
-

Richard Fuld | 7. 2. 2018 12:27 | reakce na Jan Kopecký - 7. 2. 2018 10:53

Proč by mělo být na refinancování dluhu něco špatného? Vždy se hodnotí schopnost splácet půjčku v budoucnosti. Většina firem refinancuje své dluhy a mají to v plánu dělat až do nekonečna. Na tom přece není vůbec nic špatného nebo škodlivého. A ano. Na stát ale i na firmy lze pohlížet jako na osoby nesmrtelné.

Poznámka s feldkurátem Katzem tedy není vůbec na místě.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-1
+
-

foxy | 7. 2. 2018 13:44 | reakce na Richard Fuld - 7. 2. 2018 12:27

Špatné je to, že jednou si tu půjčku vezmete, jednou si za ní něco koupíte a pak ji splácíte na věky věkův, když už to co jste si za ni koupil, se rozpadlo v prach.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+3
+
-

Richard Fuld | 7. 2. 2018 14:11 | reakce na foxy - 7. 2. 2018 13:44

Důležitý je pouze výhled do budoucna, zda jsem subjekt, který je dostatečně bonitní. Pokud jsem původní půjčku promrhal a zjevně tedy nejsem dostatečně solventní, abych svůj dluh splatil, pak namísto refinancování přijde trestní oznámení pro úvěrový podvod. Pokud mi banka bude dál důvěřovat, přijde refinanční úvěr, a to třeba i od konkurenční banky.

Uvedu příklad. Firma si půjčila na pořízení výrobní technologie. Po 20-ti letech je firma stále zdravá, po celou dobu plnila své závazky a její technologie zastarala nebo se proměnila v prach, jak Vy říkáte. Proč by banka neměla této firmě důvěřovat a půjčit jí opět na pořízení nové modernější technologie?

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-1
+
-

Zdeněk Suchý | 7. 2. 2018 12:18 | reakce na Jan Kopecký - 7. 2. 2018 10:53

Půčky nejsou problém. Fulda vám to vysvětlí :-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Richard Fuld | 7. 2. 2018 12:28 | reakce na Zdeněk Suchý - 7. 2. 2018 12:18

Přesně tak! :-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Jan Kopecký | 7. 2. 2018 15:43 | reakce na Richard Fuld - 7. 2. 2018 12:28

Netřeba se bát splacení státních půjček - stát má na rozdíl od běžného smrtelníka možnost si peníze na splacení přes centrální banku natisknout (a tím své dluhy zaplatit inflací z úspor svých občanů - mnohokrát historicky vyzkoušený "model").

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Richard Fuld | 7. 2. 2018 17:16 | reakce na Jan Kopecký - 7. 2. 2018 15:43

Tak pokud přemýšlíte tímto směrem, pak mám lepší nápad. Státní dluh se dá jednoduše a bez inflace splatit prostřednictví "QE". Prostě by centrální banka skoupila všechny státní dluhopisy a bylo by po státním dluhu a vliv na inflaci by byl zcela zanedbatelný. Výsledný stav by byl následující: Jediným věřitelem státu by byla státem vlastněná centrální banka a banky by měly v aktivech namísto státních dluhopisů vklady na rezervních účtech vedených u centrální banky. :-)

A pak, že je státní dluh strašlivý a neřešitelný problém, že? :-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-3
+
-

Jan Altman | 8. 2. 2018 00:18 | reakce na Richard Fuld - 7. 2. 2018 17:16

Pokud je to tak super, tak to zítra zkusím taky. Půjčím si miliardu a pak tu směnku koupí mou vlastněná banka za peníze, které si vymyslí (nikdo je neuspořil a do té banky nevložil).

Co kdybychom to pozítří udělali všichni?

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+3
+
-

Richard Fuld | 8. 2. 2018 16:11 | reakce na Jan Altman - 8. 2. 2018 00:18

Ono to dnes neprojde ani té centrální bance. Z důvodu možného nastolení morálního hazardu. Ale když půjde opravdu do tuhého, centrální banky ty státní dluhopisy vykoupí a otázky morálního hazardu začnou řešit až sedne prach zase na zem. :-)

Nicméně nikdo Vám přece nebrání založit si vlastní banku uvedeným způsobem zbohatnout. Teprve až se nad tím pořádně zamyslíte, zjistíte že jste vymyslel úplnou pitomost, protože touto krkolomností vůbec nic nezískáte a hlavně ji ani nezrealizujete, protože na úvěrové obchody jsou třeba vždy dvě strany (obezřetný věřitel a důvěryhodný dlužník). Už první krok je tedy úplný nesmysl. Kdo by bláznovi půjčil jen tak miliardu? :-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-2
+
-

foxy | 7. 2. 2018 10:11

Když jedna parta kopáčů kope příkop a druhá ho hned za něma zasypává, víte co po nich zůstane? Hov... pardon, HDP.

Nahlásit

+19
+
-

Josef Fraj | 7. 2. 2018 04:45

Státní statistické úřady by se mohly jmenovat "datové manipulační úřady". HDP je jen jedním z pravidelně manipulovaných ukazatelů. Podobně je to s inflací, nezaměstnaností, výběrem daní ve vztahu k různým opatřením jako je třeba EET a další.

Dobře to ilustruje server shadowstats.com, který odhaluje a komentuje manipulace s daty, které provádí americká vláda.

http://www.shadowstats.com/article/no-438-public-comment-on-inflation-measurement

Nahlásit

+8
+
-

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK