Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Diskuze k článku: Zpomalí konec síťové neutrality porno?

Jakub Skala | 28. 11. 2017 | Celkem 40 komentářů v diskuzi

Vložit komentář

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

Michal Hatlapatka | 28. 11. 2017 02:35

Co mi v článku chybí - ne že bych byl nějaký expert - že jeden konkrétní zákon je sice dva roky starý, ale už DÁVNO před tím byla síťová neutralita hájena dlouhodobým postojem Federal Communications Commission (FCC). Např. The Madison River byla pokutována už v roce 2004 (za omezení přístupu ze své sítě ke stránkám, které konkurovali té její). Dtto AT&T nebo zmiňovaný Comcast (za zpomalování Bittorentu).

Čili - alespoň jak tomu rozumím já - NEJDE o návrat do roku 2015, ale o zcela nový stav - a podle chytřejších lidí než jsem já, ne zcela žádoucí.

+11
+
-

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

Ondřej Bárta | 30. 11. 2017 10:24

Jasně, takže matematické výsledky a osobní užitek oboje relativní pojmy.. aha... a jaký pilulky že berete?

-22
+
-

Všech 40 komentářů v diskuzi.

Jan Pozner | 28. 11. 2017 13:41

Tady je otázka, co ISP prodává.
"Internet" znamená, že je klientovi poskytován přístup ke globální síti sítí založené na protokolech rodiny TCP/IP. Což samo o sobě implikuje síťovou neutralitu, jakmile je nějaký port blokován nebo omezen, tak to prostě není Internet.
Pokud je předmětem smlouvy "Přístup k TCP/IP síti se zpraseným přístupem např. ke službám konkurence", tak to je něco jinýho.
Ovšem v době šifrování a VPN se to bude prakticky dělat dost blbě.

Nahlásit

+3
+
-

Richard Fuld | 28. 11. 2017 08:31

Krásná ukázka fanatického odporu proti jakékoliv regulaci, ať je pro volný trh prospěšná nebo ne. Jen tupá ideologie.

Nahlásit

+2
+
-

Petr Zdeněk | 28. 11. 2017 11:01 | reakce na Richard Fuld - 28. 11. 2017 08:31

Můžete mi vysvětlit, jak je nějaká regulace prospěšná pro volný trh? To je nějaký newspeek? Většina lidí chápe volný trh jako trh, kde nejsou regulace. Přidáním regulace z volného trhu neuděláte volnější...
Z destilované vody přidáním přísad neuděláte destilovanější.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Richard Fuld | 28. 11. 2017 13:27 | reakce na Petr Zdeněk - 28. 11. 2017 11:01

Vy si myslíte, že pokud by byla zrušena např. regulace v podobě trestnosti krádeže, podvodu nebo defraudace, že by trh fungoval lépe?

Ano, platí že samoúčelné a nesmyslné regulace trh obvykle zhoršují jeho fungování. Neplatí to ale obecně a absolutně, stejně jako většina všech možných absolutních "pravd". To ale obvykle neplatí o regulaci tzv. síťových odvětví, jež mají tendenci být přirozeně monopolní, protože soutěž v těchto odvětvích by mohla vést k plýtvání omezenými zdroji (např. namísto jedné sítě optických kabelů by bylo provozována na tomtéž území 10 sítí optických kabelů, nebo namísto jedné dálniční sítě by byly budovány konkurenční vždy o patro výše nebo níže. V těchto případech je regulace racionálním řešením, byť v rozporu s absolutistickou libertariánskou doktrínou svobodné soutěže ve všem.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+2
+
-

Michal Jeřábek | 28. 11. 2017 18:01 | reakce na Richard Fuld - 28. 11. 2017 13:27

Některé regulace vedou ke zlepšení fungování trhu a trh někdy produkuje špatné výsledky. To ale neznamená, že takové regulace mít musíme, protože do toho vstupuje celá řada dalších faktorů. (Například morální otázky. Ale mnohdy je třeba i efektivní porušit vlastnická práva regulací, ale hodnota z toho, že se to nedělá, převyšuje hodnotu z jejich porušení — jistota pravidel. A už vůbec není dostatečný argument, že by něco mohlo (!) dopadnout neefektivně.)

Vlastnická práva sice v určitém významu společnost regulují, ale je to úplně jiný koncept než regulace státní. (Mimochodem, koncept vlastnictví znají i zvířata.)

Žádná taková doktrína, jak vy ji popisujete, abychom museli mít silnice na patra, neexistuje. Opět tím ukazujete špatné chápání věci.

Protože libertarianismus nemá vůbec nic proti tomu, aby nějaké věci byly ve společném vlastnictví všech uživatelů (třeba jedna optická síť ve vlastnictví obyvatel části města [1]) nebo aby existovaly organizace, které ty věci budou regulovat (třeba společná organizace těch lidí, ale také by to mohlo být realizováno tak, že by danou část města provozoval jeden developer a tu síť by zajišťoval on a třeba by byl členem organizace sousedních developerů, která danou věc bude regulovat, aby ty sítě byly kompatibilní [2]). Právě proto, že ty případy, které popisujete, by mohly být neefektivní, tak se nejspíše zvolí podobná varianta (vyplatí se všem) a žádná soutěž tu nebude (ano — přirozeně "monopolní" odvětví, podstatné je, že k řešení nemusí být nutná státí regulace a nepotřebujeme soutěž na jednom místě), nebo bude, protože lidé prostě dělají chyby a nebo je to ve skutečnosti efektivní. Možnost vytvoření alternativy je ovšem důležitá právě proto, aby tyto organizace fungovaly co nejlépe a soukromá regulace byla ku prospěchu všech.

Vidím, jak ležíte smíchy pod stolem, když vidíte ten utopistický nesmysl, který jste si teď vytvořil v hlavě, takže příklad z praxe: Je to podobné jako třeba webové standardy, kde by mít deset různých druhů "na sobě" bylo nejspíš neefektivní a kde existuje zcela volná soutěž, ale reálně k ní nedochází a největší vzájemně si konkurující (!) IT korporace vytvářejí pouze jeden jediný standard (regulují tak internet). Přičemž je až pozoruhodé, kolik zdrojů je věnováno tomu, aby ty standardy byly optimální pro různě postižené lidi, aby byly bezpečné a chránily soukromá data uživatelů, přičemž to na první pohled jde proti zájmům těch korporací, čímž by to nemělo fungovat. Právě to, že by vlastní verze byly neefektivní a že tu ale ta možnost alternativy existuje (když to budou dělat blbě), tak celý systém směřuje k co nejlepšímu jedinému nekonkurenčnímu a "nestátnímu" výsledku, který je v souladu s libertarianismem. (Ve skutečnosti možnost konkurence byla využita, když původní standardizační organizace zaspala dobu, tak vznikla nová, která v zásadě zachránila prosperitu internetu. To státně-monopolistické systémy neumožňují.)

Nepochybně přesně tento koncept není možné použít všude (třeba protože silnice nejsou virtuální jako standardy).

Krása trhu spočívá především ve spolupráci, nikoliv v konkurenci — to je jen taková vedlejší záležitost.

[1] Dost to vychází z výzkumu Elinor Ostrom (dostala za to Nobelovku).

[2] http://libinst.cz/mrakodrapy-avsak-zadna-kanalizace-poznejte-mesto-ktere-ridi-soukrome-firmy/

PS: Ocenil bych, kdybyste odpověděl až si přečtete ten článek.
PS2: Nejsem zvědavý na váš výsměch, zajímají mě protiargumenty k věci, o kterých budu moct do konce roku přemýšlet.
PS3: Omlouvám se, že je to tak dlouhé.
___________________
Nevím, proč tu nejde napsat středník. SQL injection a spol. se ve 21. století řeší jinak.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+4
+
-

Richard Fuld | 28. 11. 2017 19:42 | reakce na Michal Jeřábek - 28. 11. 2017 18:01

Můj argument byl ze sféry selského rozumu, nikoli argument ideologický. Bez jakéhokoliv ideologického zabarvení tvrdím, že v síťových odvětvích mohou vznikat přirozené monopoly, které se mohou začít chovat nežádoucím způsobem, tedy zneužíváním daného monopolu. Současně mám zato, že proti přirozenému monopolu je nesmyslné brojit zavedením konkurence. Destrukci přirozeného síťového monopolu pomocí uměle zaváděné konkurence považuji za rozporné se selským rozumem (proto ten schválně nadsazený příklad s vícepatrovými dálnicemi). V těchto situacích mi přijde rozumnější zavedení regulace daného přirozeného monopolu. Efektivita fungování dané sítě pak bude záviset rovněž na kvalitě a smysluplnosti oné regulace.

Představte si, že by museli všichni uživatelé webové sítě najednou začít hradit licenční poplatek autorovi onoho unifikovaného komunikačního protokolu s tím, že to je přece v souladu s myšlenkou volného trhu. Máte pocit, že by internetová síť začala fungovat lépe, jenom proto, že začnou všichni platit autorovi ono "licenční výpalné". Já se domnívám, že efektivita dané sítě (měřeno např. počtem uživatelů) bude tím lepší, čím méně bude její uživatele zatěžovat. A stejně tak bude daná síť fungovat hůře pokud přirozený monopol současného unifikovaného komunikačního protokolu nahradíme soutěží všech možných jiných placených protokolů.

Stejně tak oněch 10 optických kabelů. Nakonec nejspíš 9 z těch 10 provozovatelů v konkurenčním boji odpadne a bude zde 9/10 marně vynaložených nákladů, protože používat se nakonec bude jen jeden. Když konkurence zůstane bude se možná používat kabelů 10 s tím, že jejich kapacita bude ale využita jen na např. na 5%. To je prostě objektivně ukázkový příklad plýtvání zdroji.

K Vašemu příkladu onoho indického města. Přiznám se, že mě tam uvedený příklad nijak neohromil. Spíše potvrdil moje očekávání, že privatizace povede k rozdělení společnosti na bohaté ostrovy obklopené ghety, do nichž budou bohatí vypouštět své výkaly. Sorry jako ale to mě fakt nepřesvědčilo. Mám mnohem lepší příklad měst vedených municipálními vládami v Evropě, či v USA. Rovněž vyspělé státy Asie se nevyznačují tím, že by městská infrastruktura a veřejné služby byly zajišťovány výhradně soukromě a plně na tržním principu.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+2
+
-

Michal Jeřábek | 28. 11. 2017 22:07 | reakce na Richard Fuld - 28. 11. 2017 19:42

Mohou tam vznikat monopoly a mohou být zneužity. Stát je ovšem monopol jistý a zneužit může být taktéž. My na toto nemáme žádné řešení, můžeme pouze vybrat tu méně špatnou variantu. V decentralizovaných systémech (trh) sice vlivem existence více subjektů může k takové věci docházet častěji, ale dopady jsou pouze lokální a mnohem menšího charakteru a společnost si tak s nimi dokáže spíše snadněji poradit. (Nemusím snad připomínat, jak se stát občas zvrhnul. Není to ale jen o zneužití, jakýkoliv systém má také další náklady na svou existenci. Vyplatí se funkční státní regulace i přes všechen ten regulační odpad, pochybné dotace nebo náklady na výběr daní?)

Osobně v tom umělé zavádění konkurence nevidím a ani si nemyslím, že by něco takového mohlo fungovat.

Pak se ale také musíme ptát: Co to je ten monopol? Když něco vlastním, mám na to monopol? Když si otevřu restauraci, mám na moji konkrétní nabídku monopol? Když přijdu s novým produktem na trh, mám monopol? Proč se bavíme jen o optické síti? Proč do toho nezahrnujeme i neoptické sítě? Když je na trhu jenom jedna firma, protože "vyhrála" v konkurenčím boji, má monopol? Jak poznáme, že se jedná o zneužití monopolu, když nemáme k dispozici konkurenci? Atd.

Nicméně se domnívám, že existují případy, kdy je možné zneužívání monopolu násilím bránit (chcete-li regulovat). V zásadě v případě, že takové zneužití ohrožuje život lidí.

---

Pokud jediná věc, která se změní, bude platba za protokol, tak se to jistě nezlepší. To se ale samostatně v realitě nestane, protože, jednak realita není tak přímočará a pokud existuje lepší řešení ve formě protokolu zdarma, tak se otevírá prostor pro nové řešení zdarma. (Tady jde pak o to, odkdy budou náklady na konkurenci nižší apod. Ta úvaha je ale problematická, protože technicky je zpoplatnění v tomto případě dost těžko realizovatelné. Druhá věc je, že, pokud budeme hledat pouze dokonalé řešení, tak budeme muset odmítnout systémy všechny.)

S těmi kabely to zní, jako že máte pravdu. Proto se to takto nejspíš realizovat nebude. Jenže stejně před 150 lety (nebo kdy) marxisté argumentovali velmi podobně i u ostatních věcí a také to znělo jako pravda — když nebudeme provozovat kvůli konkurenci všechno desetkrát, tak to bude efektivnější — a nebylo. Ve chvíli, kdy se zavede konkurence, tak se dynamika systému poměrně dost změní. Možná sice nakonec vyhodíme devět sítí oknem, ale co když ten proces způsobí desetinásobné zvýšení rychlosti sítě? Nebo se vyvyne monohem efektivnější způsob, jak takovu síť zavádět? Co když ten konkurenční tlak na rozvoj to 5% využítí vynahrazuje? (Proč vlastně někdo zbytečně stavěl tak výkonnou síť?)

Na trhu najdete spoustu absurdních neefektivit (např. velká část marketingu — třeba jako když dostanete za nákup v marketu Šmoulu, kterého hned doma hodíte do koše), ale přesto je ten systém celkově efektivnější než jiné alternativy, které jsme vyzkoušeli. Trh produkuje obrovské množství ekonomického odpadu, ale ta možnost zkoušet všechny možné nesmysly na soukromé náklady mu právě dodává tu efektivitu.

---

Tím městem jsem vás nechtěl nějak ohromit. Spíš jsem vám chtěl ukázat, že věci můžou fungovat i jinak a že to není jen moje představa, ale skutečně to existuje. Věci dokonalé nikdy nejsou. Myslím, že ty problémy, které tam jsou, je možné vyřešit, ale to tu rozebírat nechci. Ale tím, že tento koncept normálně neprovozujeme, tak nemáme k dispozici tolik možností pro nalezení lepšího řešení. Tohle je spíš jenom náznak. Běžná města to mají nyní snažší. (Ale s centrálně řízenými městy obecně vzato až takový problém nemám.)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+2
+
-

Richard Fuld | 29. 11. 2017 10:21 | reakce na Michal Jeřábek - 28. 11. 2017 22:07

Jen stručně. Stát nepovažuji za škodlivý ekonomický monopol. Stát považuji za prostředí, v němž je stanoven rámec, který vymezuje a vymáhá pravidla a prostor pro subjekty na jeho území působící. Samozřejmě, že i stát je zneužitelný, jako většina jiných entit a od toho je demokracie a systém právního státu.

Samozřejmě, že za přirozený monopol, který je třeba regulovat nepovažuji aktuálního dočasného dominanta na všech trzích. Moje teze se týká pouze síťových odvětví. Takže s argumentací, že ne každý monopol je třeba regulovat samozřejmě plně souhlasím. Váš argument ad absurdum, že by tedy bylo třeba regulovat i každý "monopol" vzniklý v každé jedné provozovně každé restaurace tak není zjevně přiléhavý. Zneužití monopolu se poznat dá i bez konkurence. Stačí účetnictví.

Souhlasím i s argumentem, že trhy bývají přirozeně objektivně méně efektivní (viz Váš poukaz na marketing). To ale není argument proč bychom měli tuto neefektivnost akceptovat v případech přirozených síťových monopolů. I přes příklad se Šmoulou tvrdím, že bude efektivnější regulace některých síťových přirozených monopolů, než budovaní paralelních síťových infrastruktur, které budou muset zákazníci zaplatit.

Tím indickým příkladem jste mě sice přesvědčil věci mohou fungovat jinak, ale rozhodně ne lépe.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Michal Jeřábek | 29. 11. 2017 11:30 | reakce na Richard Fuld - 29. 11. 2017 10:21

Já jenom stručně dodám, že také nutně neprosazuji budování paralelních sítí. Tyto problémy zpravidla vznikají ve městech a nemám v zásadě nic proti tomu, když města (nebo měststké části) budou takovou věc provozovat monopolně (ale v konkurenci ostatních měst) samy.

Co se týče té efektivity jednoho vs. více kabelů, tak problém je, že vy o té efektivitě uvažujete staticky, jenže trh je dynamický systém a tam ta efektivita funguje trochu jinak. Dopručuji k přečtení: https://knihy.heureka.cz/teorie-dynamicke-efektivnosti-de-soto-jesus-huerta/

Jinak díky za rozumné argumenty, budu nad nimi tedy do konce roku přemýšlet. :)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+2
+
-

Richard Fuld | 29. 11. 2017 11:52 | reakce na Michal Jeřábek - 29. 11. 2017 11:30

Taky děkuji za věcnou diskuzi. :-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+4
+
-

Honza Burdík | 28. 11. 2017 14:47 | reakce na Richard Fuld - 28. 11. 2017 13:27

Krádež je narušením vlastnických práv, to není o regulaci, ale o svobodě nakládat se svým majetkem.
První krádež (resp. loupež) provede stát zdaněním.

A k té dálnici - co když bude levnější a efektivnější postavit nad současnou D1 soukromou dálnici místo ničení aut na současném tankodromu a velké státní rekonstrukci?

A co když 10 sítí optických kabelů je pro uživatele celkově lepší, protože snižují riziko právě toho monopolu a v případě výpadku jednoho kabelu můžete přejít na jiný? Nebo dokonce vzduchem?

Argumentovat tím, že soukromníci by mohli plýtvat omezenými zdroji mi přijde ve srovnání s plýtváním ve státní správě poněkud zcestné.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+5
+
-

Zdeněk Suchý | 29. 11. 2017 12:49 | reakce na Honza Burdík - 28. 11. 2017 14:47

Deseti kabelům natažených do činžáku se říká konkurence a ne plýtvání zdroji!

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+2
+
-

Richard Fuld | 28. 11. 2017 15:02 | reakce na Honza Burdík - 28. 11. 2017 14:47

I samotné vlastnické právo je právní regulace omezující svobodu zcela svobodně nakládat s jakýmkoliv majetkem. Vlastnické právo je lidský konstrukt, nikoli fyzikální zákon a doposud nebo do nedávné minulosti existovala lidská společenství, která pojem vlastnictví vůbec neznala.

Vaše spekulace o objektivní ekonomické výhodnosti mnohonásobného redundantního zajištění síťových infrastruktur jsou zcela směšné. Subjektivně může někomu připadat efektivní i zavedení pevné telefonní linky na Měsíc. :-)

To, že je něco regulováno neznamená, že je to státní. Obvykle se státní regulace vztahuje na soukromou činnost. Takže Vaše poznámka o plýtvání v soukromém a státním sektoru je mírně řečeno mimo mísu.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+3
+
-

Ondřej Bárta | 29. 11. 2017 08:46 | reakce na Richard Fuld - 28. 11. 2017 15:02

Klasika, pan geniálníekonomaspasitellidstva Fuld se pasoval do role božské autority a posuzuje co je efektivní a co neefektivní i v případě že daná situace nikdy nenastala, posuzuje jak je možné využívat zdroje a určuje co je plýtvání a co je správné využití...

jak to dělá? Jak dokáže posoudit zájmy každého jednotlivce na planetě? Jak dokáže vidět tak daleko a posoudit každou eventualitu a její dopady na všechny a na všechny?

je to bůh? je něco víc?

otázky, samé otázky...

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Richard Fuld | 29. 11. 2017 10:33 | reakce na Ondřej Bárta - 29. 11. 2017 08:46

K tomu aby někdo pochopil, že provozovat 10 optických kabelů namísto jediného (když k poskytnutí daných síťových služeb plně postačuje právě jeden) je OBJEKTIVNĚ neefektivnější, než použití jediného kabelu, není opravdu třeba žádné geniality. :-) A nepochopení této triviality bude zjevným projevem mentální nedostatečnosti. :-)

Některé věci prostě nemusí ani nastat, aby bylo hned objektivně zřejmé, jaký bude výsledek.

A já se nikde nepokouším posuzovat zájmy každého jednotlivce na planetě. Uvedená neefektivita nastává OBJEKTIVNĚ zcela bez vlivu jakýchkoliv zájmů kohokoliv. Uvedené navíc dokládám právě tvrzením, že SUBJEKTIVNĚ může někomu připadat jako efektivní i pevná telefonní linka zavedená na Měsíc, abych ilustroval totální irelevanci nějakých subjektivních zcela nepředvídatelných a často bláznivých zájmů různých jednotlivců.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Ondřej Bárta | 29. 11. 2017 11:42 | reakce na Richard Fuld - 29. 11. 2017 10:33

Na vašem objektivním hodnocení že jeden je lepší než deset není nic objektivního - je to váš subjektivní názor.

Jestli je poptávka po 10 nebo po 1 neurčujete vy a ani nejste v pozici abyste tvrdil že jedno nebo druhé řešení je efektivní nebo ne. To co se vám zdá jako plýtvání může mít užitek pro jiné účastníky transakce a bude to stále nejefektivnější řešení - užitek si pro sebe určuje každý jednotlivě takže jste jako vždy vedle

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Richard Fuld | 29. 11. 2017 11:54 | reakce na Ondřej Bárta - 29. 11. 2017 11:42

Vidim, že jste schopen tvrdošíjně obhajovat jakoukoliv blbost až do skonání světa, což znamená že tato diskuze ztratila pro mě smysl.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-2
+
-

Ondřej Bárta | 29. 11. 2017 14:34 | reakce na Richard Fuld - 29. 11. 2017 11:54

kterou blbost myslíte? tu že vy neurčujete co je plýtvání a co ne? to není blbost tro je realita, vy nemůžete posoudit nic víc než užitek pro vás, na posuzování užitku pro ostatní jsou tu ostatní...

tudíž nejste oprávněn o něčem prohlašovat že je to plýtvání...

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+2
+
-

Richard Fuld | 29. 11. 2017 18:11 | reakce na Ondřej Bárta - 29. 11. 2017 14:34

No to už byste taky mohl tvrdit, že mám na každém jedinci nechat co si myslí o tom, kolik je 1+1. :-) Ty Vaše nesmysly jsou úplně neuvěřitelné. :-)

Někdo bude mít užitek z toho, že 1+1 = 3, jiný zase bude mít větší užitek z toho, že 1+1= 5 a někdo další bude mít největší užitek, když bude 1+1=2. :-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-2
+
-

Ondřej Bárta | 30. 11. 2017 10:24 | reakce na Richard Fuld - 29. 11. 2017 18:11

Jasně, takže matematické výsledky a osobní užitek oboje relativní pojmy.. aha... a jaký pilulky že berete?

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-22
+
-

Zdeněk Suchý | 29. 11. 2017 12:46 | reakce na Richard Fuld - 29. 11. 2017 11:54

Do spousty paneláků v našem městě vedou telefonní dráty, koaxiál kabelovky a teď už i optika, mimo to je většina obyvatel v dosahu několika bezdrátových sítí. Tak co z toho zregulovat, aby to nebylo plýtvání zdroji.
Asi je to u nás samý duševně zaostalý podnikatel, když natahoval kabel, kde už jeden nebo dva leží.
Co se dá dělat, budeme se s tím muset smířit :-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+4
+
-

Richard Fuld | 29. 11. 2017 18:14 | reakce na Zdeněk Suchý - 29. 11. 2017 12:46

No vždyť tvrdím, že jen u některých sítí má smysl regulovat (obvykle síťová infrastruktura většího rozsahu). Regulovat sítě ve Vašem baráku je nesmysl. :-) Klidně si tam vyrobte i celou džungli drátů, kterými se budete v ulicích prodírat. :-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Ondřej Bárta | 29. 11. 2017 14:33 | reakce na Zdeněk Suchý - 29. 11. 2017 12:46

Kdyby to bylo na panu Fuldovi tak by to pěkně zestátnil, všechny ty zloděje pozavíral, jejich zpeněžený majetek přerozdělil a ty přebytečný kabely natáhl směr Afrika aby mohl zavést internet do každé chýše a vyřešit tím všechny světové problémy zaráz...

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Richard Fuld | 29. 11. 2017 18:15 | reakce na Ondřej Bárta - 29. 11. 2017 14:33

Zase jen nesmyslné hysterické bláboly.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-1
+
-

Václav Arnošt | 28. 11. 2017 22:32 | reakce na Richard Fuld - 28. 11. 2017 15:02

Vlastnická práva jsou přirozená a nepotřebují legislativu okolo, stát apod. A jak již je zmíněno výše, jsou i zvířatům známá (vlastní nora, teritorium, vlastní potomstvo, obstaraná obživa,...).

Představte si, že jsme ve skafandrech na oběžné dráze. Dochází vám kyslík. Náhle uvidíte kousek od sebe kyslíkovou láhev. Tryskami se k ní dopravíte a odchytnete si ji. Já k vám přiletím a vezmu vám ji. Je nebo není to krádež? Za mě je. A přesto stát ani žádný právní rámec není na dosah, aby bylo zřejmé, že došlo k porušení přirozených vlastnických práv.

Tudíž ten váš kmen v Amazonii - to si asi mohli mezi sebou členové cokoli brát, jen tak, aniž by to bylo nějak trestáno nebo něčím jiným na oplátku vynucováno...Taková legalizovaná krádež. To se civilizačně a pokrokem daleko dostat nemohli. Podvědomě a přirozeně vlastnická práva určitě cítili. Ale pokud je někdo jako komunisti oblboval, že co je jejich, jejich ve skutečnosti není, a vynucovali si to, tak je holt vlastní systém semlel.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Richard Fuld | 29. 11. 2017 10:44 | reakce na Václav Arnošt - 28. 11. 2017 22:32

I samotný koncept práva (jakéhokoliv) je pouze lidský konstrukt. To, že mu přidáte adjektivum "přirozené" je jen Vaše nálepka, která nikoho nezavazuje tato Vaše "přirozená práva" respektovat. Právo dostává reálný obsah až tehdy pokud je společností přijato (v demokracii jde o přijetí zákona zákonodárcem) a existuje instituce, která bude toto právo chránit a vynucovat. Dokud nenastane výše uvedené, nejde o žádná práva. Jde pouze o chaos řídící se pouze jediným "zákonem" obsahujícím jediné "právo" silnějšího. Bez skutečného právního systému nebudou lidé ve svém jednání právně omezeni více, než jakékoliv zvíře. Mluvit u zvířat o vlastnickém právu je směšné a lidskou rasu urážející. :-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+2
+
-

Václav Arnošt | 29. 11. 2017 11:27 | reakce na Richard Fuld - 29. 11. 2017 10:44

Vyhýbáte se otázce. Z toho mého příkladu, jde o krádež? Ano nebo ne?

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-2
+
-

Richard Fuld | 29. 11. 2017 18:22 | reakce na Václav Arnošt - 29. 11. 2017 11:27

To je zajímavá PRÁVNÍ otázka. Totiž zda účinky českých, případně jiných zákonů zasahují až do kosmického prostoru. Řekl bych, že ano, že český zákon chrání českého občana kdekoliv ve vesmíru a POUZE DÍKY TOMU, ŽE MÁME V PLATNÉM ZÁKONĚ DEFINOVÁNY VLASTNICTVÍ A TRESTNÝ ČIN KRÁDEŽE, došlo by v daném případě nejprve ke zmocnění se cizí věci (nalezení té láhve Vámi) a pak teprve možná ke krádeži, pokud by se totiž neukázalo, že ta láhev s kyslíkem nepatřila onomu zdánlivému zloději. :-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Václav Arnošt | 1. 12. 2017 10:28 | reakce na Richard Fuld - 29. 11. 2017 18:22

Já to zamýšlel jako otázku dvou lidí, bez ohledu na jejich zdánlivou/domnělou státní příslušnost. Neboť ani já nevím, zda česká legislativa zasahuje i do vesmíru. Tedy princip otázky zůstává stále stejný, jen pro upřesnění - jedná se o dva lidi BEZ státní příslušnosti/občanství. Zde je smysl otázky. Tedy krádež nebo ne?

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Richard Fuld | 4. 12. 2017 17:23 | reakce na Václav Arnošt - 1. 12. 2017 10:28

Záleží na tom, jestli ti dva lidé společně akceptují, že to krádež je nebo není. Pokud se nedohodnou bude mezi nimi působit jediné "právo" - "právo" silnějšího.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Václav Arnošt | 7. 12. 2017 16:08 | reakce na Richard Fuld - 4. 12. 2017 17:23

"... jestli ti dva lidé společně akceptují, že to krádež je nebo není." - irelevantní. Protože:

Právě to akceptování je ale z pohledu přirozeného vlastnického práva irelevantní. To vůbec nevylučuje to, že přivlastnění tak vnímáte a považujete jej za něj, bez ohledu na (ne)existenci legislativy. A bez ohledu na styl získání dané věci.

Ono to ale ve výsledku o síle je vždy. A je jedno, jestli se strany na něčem shodují nebo ne. Stejně jako když zvíře uloví kořist, postaví si hnízdo, považuje ji za svoji (přirozené vlastnické právo) a postoj jiného zvířete k té stejné kořisti, a její následné činy, nerozporují existenci přivlastnění prvním zvířetem. Stojí před volbou - nerespektuji, že to je jeho a vezmu si ji násilím, nebo jdu lovit na vlastní pěst jinam, případně u lidí, za kolik/za co mi ji prodá. Není to ale o neuznávání přirozenosti vlastnických práv, neboť to by tomu, co kořist vezme jednomu, mu muselo být jedno, zda i jemu ji někdo vezme, protože by to sám nesměl považovat za krádež, jenže tak to není, neboť po uzmutí věci někomu jinému ji považuje pachatel za svoji a brání ji. Není tedy ve svém chování konzistentní. Každý svoje vlastnické právo uznává a prosazuje. Jde o otázku respektování a toho, jaké chování se "vyplatí". Jestli kooperace nebo predátorství. Je to tak trochu "game theory".

Směrem k dnešku
Cenou za civilizaci nejsou daně, jak se mylně udává. Ale morálka. Právě to, že respektujete druhých přirozené vlastnické právo a vyplatí se vám kooperovat, to nás dostalo jako civilizaci z chudoby a boje o přežití, kde platilo "jednoho zisk je druhého ztráta". Kooperací se bohatství vytváří, predátorstvím buď přesouvá nebo ničí, eventualně se nevyplatí jej vytvářet. Právě daně, státy a narušování vlastnických práv a snahy o zavádění nepřirozených systémů a legislativ, které dobrovolnou kooperaci narušují případně špatně motivují (morální hazard), jsou cestou zpět. Cestou rozkladu civilizace, společnosti.

Proto ti, co prosazují státní zásahy, větší socializaci apod. jsou oprávněně nazýváni predátory, i když se snaží kamuflovat, že jednají v zájmu "obecného blaha", přitom jednají jako klasický predátor, co krade druhým plody jejich úsilí, zatímco ti, kteří státu vzdorují, snaží se o zachování vlastnických práv, jsou považování za sobce, přestože se snaží tu současnou civilizaci udržet i pro ostatní.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-1
+
-

Richard Fuld | 8. 12. 2017 18:38 | reakce na Václav Arnošt - 7. 12. 2017 16:08

Pokud platí pouze zákon silnějšího, je zcela irelevantní, jestli jednání druhého považujete za krádež, protože se práva, aby na toto jednání bylo pohlíženo jako na krádež, nikde nedovoláte.

K otázce soutěž versus spolupráce. Princip kooperace byl ideologickým těžištěm komunismu. Princip soutěže byl a je jádrem ideologie kapitalismu. Tvrdíte tedy, že za pokrokem kapitalismu byl i komunistický princip spolupráce? Pakliže ano, pak se konečně naše názory začaly trošičku přibližovat k mé myšlence, že každý princip má v sobě kousek principu přesně opačného, a že ryzí "unitární" princip nebude nikdy fungovat. Nefungoval čirý komunismus a nebude fungovat ani čirý kapitalismus. Jediný funkční systém je, když jsou oba principy v rovnováze. A tato rovnováha samozřejmě může nastat i při poměru 90% kapitalismu a 10% socialismu stejně jako při poměru opačném. Záleží na okolnostech a jediným cílem musí být stabilita a udržitelnost, nikoli ideologická čistota.

Současně platí, že pokud se to na jedné nebo na druhé straně přežene, pak nastávají revoluce, které aktuální poměr kapitalismus/socialismus převrátí na ruby. Revoluce jsou v podstatě záměna jednoho špatného nevyváženého stavu v opačný stejně špatný a nevyvážený stav opačný. Proto ideální cesta je ta střední (tedy neustálý rebalancing systému), přestože Klaus říkal, že tudy cesta nevede. Ve skutečnosti však po této cestě kráčí už hodně dlouho většina vyspělých západních zemí, včetně té naší.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Václav Arnošt | 12. 12. 2017 11:19 | reakce na Richard Fuld - 8. 12. 2017 18:38

K prvnímu odstavci: Nikoliv. Dovoláte právě tehdy, když je okolí naladěno stejně jako vy, tedy respektuje přirozená vlastnická práva a kooperuje, protože se to jednotlivcům ve společnosti vyplatí, uplatňují "morálku". A naopak nedovoláte tam, kde se na to kašle. Tam se ani ta kooperace nerozvine.

K druhému odstavci: Ne, nesouhlasím. A to především s interpretací tohoto - "Princip kooperace byl ideologickým těžištěm komunismu. Princip soutěže byl a je jádrem ideologie kapitalismu." Komunismus to takto má v teorii, ale už na teorii je chybný, neboť jednotlivec preferuje užitek svůj (v praxi i teorii), nikoli celku bez "protislužby" (vizte příspěvky o altruismu). Teoretický komunismus funguje leda tak s teoretickým člověkem, nikoli reálným. V reálu bez užití síly nefunguje, takže jen uplatnění silou je "něco jako komunismus" možné, ale to zas všichni řeknou, ne, to není pravý komunismus. Protože nikdy být nemůže. Vychází z chybných předpokladů. Lidé totiž jen tak pro nic za nic nespolupracují. Právě že spolupracují ZA NĚCO. V nejhorším případě pod hrozbou násilí. Ale to už moc spolupráce není.

Jádrem kapitalismu není soutěž, ale SVOBODA. Soutěž, a to navíc nikoli podmíněná, nemusí vůbec být. Je to pouze důsledek svobody a soutěží je to pouze v určitém úhlu pohledu. Jen když měříte "ziskem" (stále se mluví jen o ziscích, přitom je to i o ztrátách), tržbami, majetkem,...Jen ze subjektivního pohledu to je soutěž. Každý si žije dle svých preferencí svůj život a to i podniky na trhu. Konkurovat si nutně nemusí. Ani ziskové být nemusí a přesto mohou přinášet užitek. Kapitalismus (a především rakouská ekon. škola) je spíš popisem reálného člověka než vysněnou ideologií. Proto v reálu funguje. Pracuje s opravdovým člověkem.

Ke třetímu odstavci: "Třetí cesta" ze své podstaty není. Buď stát je, nebo není. Malý stát není třetí cesta, stejně jako "malé znásilnění" není dobrovolný sex, ale vždy znásilnění. Jak je jednou legalizováno olupování v rámci natlačeného zřízení, tam se i z malého státu stane velký. Jen otázka času. A stejně jako si lze domluvit dobrovolný sex s tím, kdo souhlasí, i podmínky spolupráce a následné řešení sporů lze sjednat a vymáhat. Stát není nutností. Pokud někomu skutečně jde o blaho celku, pak právě díky kapitalistické DOBROVOLNÉ spolupráci, se má celek lépe (včetně jednotlivců). A důkazem jsou nám dějiny, navíc ty posledních 100-200 let.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Richard Fuld | 12. 12. 2017 16:30 | reakce na Václav Arnošt - 12. 12. 2017 11:19

Na naladění lidí stavěli i komunisti a pak je museli "ladit" násilím v gulazích a kriminálech. Vaše představy o stejně naladěných lidech, kteří vzájemně budou respektovat ty Vaše "přirozená práva" je směšná a stejně utopická jako představy komunistů.

Vaše další rozsáhlé ideologické exkurzy už nemám sílu podrobně rozebírat. Nemá to cenu. Vás nepřesvědčí vůbec nic. Máte svoji absolutní pravdu, které nekriticky věříte a nejste schopen ani připustit, že byste se mohl byť jen v nepatrném detailu mýlit.

Vy dokonce i popíráte existenci soutěže v kapitalismu a překrucujete pojem "soutěž" v jakousi dobrovolnou spolupráci. :-) To fakt nemá smysl v této debatě pokračovat.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-1
+
-

Václav Arnošt | 18. 12. 2017 13:40 | reakce na Richard Fuld - 12. 12. 2017 16:30

Zkuste si to po mně přečíst znovu. Já vám nikde soutěž jako projev kapitalismu neberu a nic nepřevracím. Nesouhlasím ale s tím, že to je jádrem, na čem je postaven. Je postaven na svobodě. A ze svobodné aktivity až plyne (a to navíc nikoliv automaticky a vždy) soutěž/konkurence. Není to ale nutná podmínka kapitalismu. Tou je právě svoboda. A každý se rozhoduje dobrovolně, jak se svým životem naloží, kde za jakých podmínek bude pracovat/podnikat, jak trávit čas, vzdělávat své děti, jak se zajistí na stáří a nemoci. Pokud mu to "někdo" (třetí subjekt, který v té transakci nemá co dělat) násilně nevnucuje. Na prvním místě je princip svobody.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Jan Capouch | 28. 11. 2017 17:15 | reakce na Richard Fuld - 28. 11. 2017 15:02

Která lidská společenství neznala pojem vlastnictví? Rád se poučím.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Richard Fuld | 28. 11. 2017 18:58 | reakce na Jan Capouch - 28. 11. 2017 17:15

Tuším, že to byly nějaké kmeny v Amazonii. Když se chcete poučit najděte si to. Já už tuto informaci jednou našel.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Michal Hatlapatka | 28. 11. 2017 02:35

Co mi v článku chybí - ne že bych byl nějaký expert - že jeden konkrétní zákon je sice dva roky starý, ale už DÁVNO před tím byla síťová neutralita hájena dlouhodobým postojem Federal Communications Commission (FCC). Např. The Madison River byla pokutována už v roce 2004 (za omezení přístupu ze své sítě ke stránkám, které konkurovali té její). Dtto AT&T nebo zmiňovaný Comcast (za zpomalování Bittorentu).

Čili - alespoň jak tomu rozumím já - NEJDE o návrat do roku 2015, ale o zcela nový stav - a podle chytřejších lidí než jsem já, ne zcela žádoucí.

Nahlásit

+11
+
-

Jakub Skala | 28. 11. 2017 09:29 | reakce na Michal Hatlapatka - 28. 11. 2017 02:35

No ale evidentně stav před rokem 2015 nefungoval moc dobře, jestli si musel Netflix sám s poskytovateli připojení vyjednávat dohody o rychlosti přenesených dat. Takže nějaká pravidla asi byla, ale platila jak kdy.

Mimochodem není to tak, že se ruší přesně ta regulace, která byla zavedene v roce 2015? Já to tak pochopil... třeba viz Verge: "The proposal will reverse the Title II classification of internet providers, which allows the agency to put strict limits on their behavior, and replace it with the old “information service” classification..."

(Ještě bych tedy řekl, že stav, kdy to "nějak funguje" jako před rokem 2015, zdaleka nepovažuji za ideální. Nejistota pravidel je velmi špatné prostředí pro podnikání... ale jak jsem psal, článek neměl být primárně o téhle regulaci, ale o histerické reakci na ní.)

Každopádně chytřejší lidi než já si myslí, že Net Neutrality zas není taková výhra :) http://www.igmchicago.org/surveys/net-neutrality-ii

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Martin Brezina | 28. 11. 2017 08:29 | reakce na Michal Hatlapatka - 28. 11. 2017 02:35

Inu, text pana Skaly je opět variací na známé téma, jímž je klausovské "trh řeší vše a co náhodou neřeší, nemá ani smysl řešit". Z toho plyne výběr argumentů a ignorace argumentů proti. Bolševici měli obdobné heslo: "kadry rešajut vsjo".

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+2
+
-

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK