Diskuze: Očima expertů: Čekat s prodejem nebo nákupem nemovitosti?

Richard Fuld|18. 11. 2017 14:21| reakce na Jan Altman - 17. 11. 2017 23:31

Tak si to rozeberme.

Vy tvrdíte, že vlády nutí banky bezhlavě půjčovat kde komu. A současně kritizujete, když pak centrální banka odkupuje špatné úvěry od těch bank, co byly vládou donuceny je poskytnout. No tohle by mi přišlo zcela v pořádku. Pokud Vás vláda donutí dělat něco špatně, měla by nést odpovědnost za případné ztráty. Nebo si myslíte něco jiného?

To, že vy svalujete na vládu, že nutí banky bezhlavě půjčovat je však zase jen svalování viny na někoho jiného (na vládu a ČNB) a snímání odpovědnosti z těch, kteří ji ve skutečnosti nesou (banky, které neobezřetně půjčovaly).

Je totiž třeba si uvědomit, že vláda nemá žádný nástroj, kterým by banky donutila půjčovat více, nebo méně. Primárně jde vždy o úmysl klienta banky půjčit si peníze a teprve sekundárně zde vstupuje do hry ochota banky půjčit danému klientovi. Aby vláda (ČNB) mohla donutit banky více půjčovat, musela by donutit klienty, aby si začali půjčovat. Snad mi nechcete tvrdit, že vláda (ČNB) má moc donutit soukromé subjekty, aby si půjčovaly od bank.

Vláda ani ČNB nemá vůbec žádnou možnost, jak DONUTIT klienty bank, aby si šli požádat o půjčku a ani žádnou možnost, jak DONUTIT banky, aby těmto klientům půjčily. ČNB může toliko snižováním sazeb vytvářet atraktivnější prostředí pro investory tím, že jim sníží část nákladů na investici v podobě úrokových nákladů. To, že ČNB sníží sazby třeba až na nulu ale neznamená, že NUTÍ investory, aby si půjčovali od bank peníze a že nutí banky, aby všem těmto lidem a firmám půjčovaly. To zda dojde k vytvoření nových peněz je VŽDY PLNĚ na zcela autonomním rozhodnutí primárně investora a sekundárně na rozhodnutí banky. Vláda ani centrální banka na to nemá žádný přímý vliv a tak samozřejmě nemůže ani nést případnou odpovědnost za neobezřetné úvěrové transakce, jak na straně bank, tak na straně investorů.

Přes ně totéž lze napsat o spotřebitelích a spotřebitelských úvěrech. Je pouze věcí spotřebitele, zda si požádá o úvěr a je zcela věcí banky, zda tento úvěr poskytne. Stejně tak odpovědnost z tohoto vztahu leží jen a pouze na bance a dlužníkovi.

K Vaší otázce, kde bere centrální banka peníze na nákup aktiv od obchodních bank. Centrální banka bere tyto "peníze" (ve skutečnosti jde ale o likviditu, což drtivá většina lidí nechápe a ignoruje) přesně tam, kde tyto "peníze" bere obchodní banka, když nakupuje aktiva od jiné obchodní banky. Takže pokud nakoupí centrální banka od obchodní banky nějaká aktiva, dojde přesně k témuž "následku", jaký nastane pokud nějaká obchodní banka koupí nějaké aktivum od jiné obchodní banky. Pokud by tedy měly takovéto transakce mít nějaký negativní vliv na cokoliv, pak by musely být zcela zakázány prodeje aktiv mezi všemi bankami, což je samozřejmě zcela absurdní, protože když se podáváte na denní objemy mezibankovního trhu, tak kdyby tyto transakce měly mít nějaký negativní vliv, pak by se ekonomika už dávno zhroutila.

Co je samozřejmě problémem u transakcí, kde je kupujícím centrální banka, je však cena, za kterou centrální banka vědomě nakupuje nekvalitní aktiva. A tady se samozřejmě shodneme, že je zcela nesprávné (myslím, že dokonce nezákonné), pokud centrální banka kupuje nesplatitelné úvěry za nějakou zcela nesmyslnou vysokou cenu. Zde totiž právě nastává ta podpora bank penězi daňových poplatníků, s kterou stejně jako Vy nesouhlasím ani já.

A teď se podávejme na to, co by tedy mělo následovat po té, co se banka dostane (vlastní vinou) do svízelné situace.

Že by v takovém případě nemělo být od bank nakupováno finanční haraburdí za nadsazenou cenu se nejspíše plně shodneme. Nejspíš se shodneme i na tom, že taková banka by měla vstoupit do nucené zprávy. Nejspíše se shodneme dále i na tom, že v rámci nucené správy by měli akcionáři banky náležitě navýšit základní kapitál banky tak, aby mohla banka dál pokračovat i s oněmi problematickými aktivy v bilanci. Pokud akcionáři nebudou ochotni do banky dále investovat, pak mělo proběhnout hledání jiného soukromého investora, který by banku převzal i s jejími nekvalitními aktivy. A teprve až by se nenašel ani žádný soukromý investor, pak by banka byla zestátněna a po konsolidaci opět zprivatizována. Odhadují, že Vy zřejmě nesouhlasíte s posledním krokem, s tím, že Vy byste v takovém případě namísto zestátnění požadoval likvidaci té krachující banky, aniž byste domyslel následky, které by to mělo na celý bankovní systém. V bankovním sektoru rozhodně nejsem zastáncem teze o očistné funkci bankrotu. Zde zastávám tezi očistného zestátnění, a to i v případě, že by ta banka byla ve velmi špatné kondici, protože pokud taková situace nastane, tak jedině v důsledku selhání bankovního dohledu ze strany státní centrální banky. Proč by měli na lehkomyslný management banky a neúčinný bankovní dohled doplácet držitelé vkladových účtů v takové bance?

K tomu napravování pokřiveného systému. Zestátněním krachující banky namísto její záchrany a ponechání v rukou akcionářů, kteří ji přivedli ke krachu, bude odstraněn onen morální hazard, o kterém jste psal. A já odstranění morálního hazardu považuji, za narovnání morálním hazardem pokřiveného systému.

Jinak, to, že politici nenaslouchají mým nápadům, nikterak nedokládá, že se nejedná o geniální řešení. :-) Spíš to znamená, že politici o mém řešení ani neví, nebo že nedokáží rozpoznat jeho genialitu. A nebo to bude tím, že banky jsou s politiky v holportu. :-) Ani to ale nijak nevylučuje, genialitu mého nápadu. :-)

On ten současný finanční systém vypadá být značně odolný, když přežívá navzdory všem jeho nedostatkům a útokům bank spřažených s politiky a centrálními bankami. :-) Takže sněte dál o cryptu.

Jan Altman|17. 11. 2017 23:31| reakce na Richard Fuld - 16. 11. 2017 14:33

Banky jsou vašimi vládami a vašimi centrálními bankami motivovány, ba téměř nuceny, bezhlavě půjčovat. Státům, firmám, na hypotéky, na studium, na spotřebitelské úvěry.
Když to banky nedělají, jsou plísněny, že škrtí ekonomiku. A potrestány opatřeními centrální banky (např. záporným úrokem na rezervy u cb).
Soukromé banky půjčují peníze, které jim stát a centrální banka dovolí vytvořit ze vzduchu, zápisem do účetní knihy (tedy mají od státu propachtované privilegium, asi jako když ve středověku jen někdo směl vařit pivo).
A když to celé začne kolabovat, centrální banka sníží úroky ještě více a případně rozjede QE. Tedy vykoupí od komerčních bank toxické papíry, nesplatitelné úvěry. A za co je vykoupí? Kde na to ty peníze vezme? Povězte! Jdou snad centrální bankéři skládat uhlí na nákladové nádraží, aby si na ten výkup toxických papírů vydělali? Nebo jak (konformně s trhem) k těm penězům přijdou?

A ukájet se představou, že celé to je sice nefér a destruktivní pro ekonomiku, ale stačí jeden drobný geniální fuldonápad (banky nezachraňovat, ale znárodnit), je opravdu ubohé. Jednak pokřivený systém nespravíte znárodňováním. A jednak nějak nepozoruji, že by politici vašim geniálním nápadům naslouchali a chystali se znárodňovat banky. Asi to bude proto, že vám ještě nedošlo, že banky jsou součástí systému. Jsou v jednom mocenském kartelu s centrální bankou, sponzorují politiky, financují jejich deficity, atd... Je to součást jedné mafie. Politici, byrokrati, centrální banka, komerční banky. Takže sněte dál o tom, že politici proti bankám něco udělají. Jediné, co je snad schopno banky ohrozit, je crypto.

Richard Fuld|17. 11. 2017 11:04| reakce na Jan Altman - 16. 11. 2017 16:20

Vy jste srandista. Stejně jako je nafukování nemovitostní bubliny výsledkem mírně řečeno nadměrné poptávky po nemovitostech, tak i přehřátí ekonomiky je způsobeno nadměrnou produkční aktivitou, se kterou nestíhá poptávka držet krok. Přitom obě strany (investoři do produkčních aktiv i spotřebitelé) jsou změnami výše úrokových sazeb ovlivňovány stejným směrem (!). Pokles úrokových sazeb podpoří aktivitu investorů (stranu nabídky) i spotřebitelů (stranu poptávky). Stejně tak růst úrokových sazeb utlumí jak investory tak i spotřebitele. Čili problém je vždy pouze v disproporčním vývoji nabídky a poptávky, přičemž vliv výše úrokových sazeb je pro vznik krize spíše marginální.

Hlavním důvodem nestabilního vývoje ekonomiky (krize a přehřátí) je výskyt asynchronního vývoje poptávky a nabídky. Pokud bude temp růstu poptávky zaostávat za tempem růstu investic do produkčních kapacit, přijde klasická krize z nadměrných produkčních kapacit, doprovázená zpomalením (nebo stagnací nebo poklesem) ekonomiky a poklesem cen.

Pokud naopak zaostává tempo růstu nabídky za tempem růstu poptávky budeme tu mít růst ekonomiky a růst cen, který povede k přehřátí ekonomiky. Oba uvedené případy nerovnováh se mohou teoreticky vyskytnou jak v období vysokých úrokových sazeb, tak v období sazeb nízkých. Centrální banky tedy mohou pouze změnami úrokových sazeb mírně ovlivňovat rozsah uvedených disproporcí. Avšak to, zda nějaká disproporce nastane, jakého bude druhu a jaká bude její míra určují výhradně hráči na trhu.

Minulá hypotéční krize v USA nastala v důsledku bezuzdného prodeje hypoték a na vině byli krátkozrací bankéři, kteří neviděli, kam to vede a mysleli si, že jim takovýto růst vydrží donekonečna. Pravděpodobnější ale je, že jejich cílem bylo dostatečně se ekonomicky zajistí na zbytek svého života a dalších generací ve stylu, po mě potopa.

Minulá dluhová krize v Evropě byla způsobena tím, že evropské banky se zapojily do americké hypotéční bubliny nákupem finančního hypotéčního haraburdí od amerických bank. Poté co byly evropské banky zachráněny evropskými daňovými poplatníky, tyto banky vrazili svým daňovým poplatníkům nůž do zad vyvoláním krize na trhu státních dluhopisů. Centrální banky pak skutečně jen zachraňovali situaci a vedení států a EU jen nečinně přihlíželo onomu neuvěřitelnému řádění banksterů a našlo si falešného viníka - ŘECKO. Státy měly v této situaci jednoduše banky zestátnit a dnes je mohli v klidu privatizovat. Daňový poplatníci by v tomto případě byli vítězi, akcionáři bank (skuteční viníci) by byli poražení. Jinými slovy, pokud by banksteři byli předem obeznámeni s tím, že budou jejich banky zestátněny, pak by se ani žádná krize státních dluhopisů nikdy nenastala a Spojené státy by dnes v běhu světových ekonomik koukali Evropě na záda. :-)

Jan Altman|16. 11. 2017 16:20| reakce na Richard Fuld - 16. 11. 2017 13:59

Ne, centrální banka předchozí zběsilou expanzí způsobila přehřátí ekonomiky, kalkulační chaos a mnoho chybných investic. Krize již byla jen logickým očistným důsledkem.
A dnes působí opět totéž. A až to prdne, tak jí zase podle vás budeme muset být vděční, že nás zachrání zápornými úroky, měnovými intervencemi a QE. OMG!
-------------
Pokud každé takové snížení úroků vede prakticky vždy ke vzniku nemovitostní (a dalších) bubliny, mohlo by to ty centrální bankéře konečně trknout a ne házet vinu na "dospělé a odpovědné lidi". Ti se totiž chovají relativně racionálně: kupují si rostoucí investici na úvěr s reálným záporným úrokem. Už proto, že nulové úroky, umělé oslabování kurzu a QE budí inflační očekávání a lidé mají potřebu své úspory před inflací někam schovat.

Richard Fuld|16. 11. 2017 14:33| reakce na Jan Altman - 14. 11. 2017 23:56

To není žádná demagogie. To je jen PŘESNOST mého vyjadřování a NEPŘESNOST toho Vašeho. Žádné místo v kolotoči nehledám. To místo (QE) jste vybral sám.

Nicméně v tom, jak jste celou věc popsal v širších souvislostech, tak v tom máte samozřejmě pravdu! Ty peníze (o kterých jste tvrdil, že vznikly v důsledku QE) vznikaly v době pře QE,. V době kdy banky od státu nakupovaly po dlouhá desetiletí nově emitované stání dluhopisy (aniž by stát své dluhy splácel) a banky půjčovaly lidem peníze na pořízení nemovitostí, spotřební úvěry, úvěry na školné, firmám na investice atd .... Takže v žádném případě ty peníze nevznikaly v rámci QE!!! V rámci QE, které Vy tak vehementně označujete za proces, v němž dochází k tisku ohromného množství peněz, nevznikl ani dolar, ani euro. Takže v tomto ohledu jste spíše Vy demagog, když spojujete s tiskem nových peněz transakce měřené v bilionech dolarů a stamiliardách eur, které se uskutečňují v rámci QE . To Vaše tvrzení je velmi zavádějící, zvláště pak v situaci, kdy ho papouškuje kde kdo.

A ano souhlasím s Vámi, že když FED nakupuje od bank nesplatitelné soukromé dluhy, pak toto může motivovat banky k dalšímu lehkomyslnému poskytování úvěrů.

Zdá se, že centrální banky měly teoreticky na výběr. Buď měly zabránit vzniku morálního hazardu a lehkomyslné banky nechat padnout a tím potopit celou ekonomiku, nebo mohly bankám pomoci a tím zachránit ekonomiku avšak současně i nastolit morální hazard, o kterém píšete. Děkuji Bohu, že se centrální banky rozhodly tak, jak se rozhodly. Kromě toho, že se svět nezhroutil (já vím Vy si nic jiného ani nepřejete), tak onen morální hazard má velmi jednoduché řešení. Stačí oznámit bankám, že příště budou krachující banky zestátněny. Toto řešení má obrovskou výhodu v tom, že je vždy a účinně proveditelné a tvrdě dopadne výhradně na akcionáře banky a její management, tedy na pravé viníky a nikoliv jejich oběti.

Richard Fuld|16. 11. 2017 13:59| reakce na Jan Altman - 14. 11. 2017 09:53

Ale kdepak. To Vy urputně ignorujete realitu. Centrální banka nesnížila úrokové sazby proto, aby motivovala lidi ke spekulativním nákupům nemovitostí. Dospělí lidé jsou odpovědní za své činy a pokud se "nechali zlákat" nízkými úrokovými sazbami i v dobách, kdy už nemovitosti stojí zjevně nesmyslné částky, pak je to jen jejich věc a jsou to oni a jen oni, kdo svým jednáním ceny nemovitostí vyšrouboval a kdo případně na to doplatí, pokud bublina praskne. To, že se někdo cítí něčím motivovaný je jen jeho věc a odpovědnost.

Centrální banka zachraňovala snižováním sazeb ekonomiku v krizi. Nějaké ceny nemovitostí (jež v krizi dokonce i klesaly) byly v té době zcela irelevantní. Hold tržní ekonomika není dokonalá ... Nezbývá, než to vzít na vědomí a nesnažit se za každou cenu hledat viníka tam, kde není.

Jan Altman|14. 11. 2017 23:56| reakce na Richard Fuld - 13. 11. 2017 12:59

Aha. A od koho ty dluhopisy ČNB a ECB kupuje?
Od bank.
A ty banky je koupily za co?
Za peníze, které si vytvořily ze vzduchu, "natiskly".
A proč to udělaly? No jednak proto, že je k tomu stát různými způsoby pobízí/nutí. A jednak proto, že vědí, že ty dluhopisy od nich koupí centrální banka.

Takže zde EXISTUJE kolotoč tisku peněz. A vy si z toho kolotoče vyberete jeden malý segment a u něj křičíte, že zrovna v tento okamžik se nic netiskne. Demagogie!

A stejně to funguje s těmi hypotékami - viz nedávný reálný příklad z USA.
FED vykupoval hypoteční cenné papíry.
Takže banky vědí, že mohou půjčit na vilu i bezdomovci, on to FED od nich nějak vykoupí.
A z jakých peněz ty banky tomu bezdomovci na vilu půjčí? No z čerstvě natištěných!
Ale vy opět najdete jedno místo toho kolotoče, kde zrovna dle nějakého účetnictví nové peníze nevznikají a budete se na tom točit.

Jan Altman|14. 11. 2017 09:53| reakce na Richard Fuld - 13. 11. 2017 17:09

Ignorujete realitu.
Levné hypotéky zcela zjevně, objektivně a měřitelně zvyšují zájem o nemovitosti, zvyšují jejich ceny a k nákupu motivují jednak málo bonitní klienty, kteří by to za normální situace ani nenapadalo a jednak motivují bonitní klienty pořizovat si další a další nemovitosti na spekulaci (Mám byt, chci větší, vezmu si ho na hypo, ale starý si nechám jako investici na pronájem. Za 1O let to samé udělám při nákupu domu).

A je irelevantní, zda si myslíte, že to je ekonomicky neprozíravý přístup. Zkrátka lidé se tak (zjevně) chovají a ta vaše centrální banka svými manipulacemi je v tom podporuje.

Richard Fuld|13. 11. 2017 17:09| reakce na Honza _ - 13. 11. 2017 15:01

Levná hypotéka na předraženou nemovitost je stejně dobrá nebo špatná, jako drahá hypotéka na levnou nemovitost. Pokud jste se svým nákupem a situací spokojený, není co řešit...

Honza _|13. 11. 2017 15:01| reakce na Richard Fuld - 13. 11. 2017 12:43

To se stát může. Bohužel nepatřím k homo economicus, který by dokázal spočítat veškeré náklady, přínosy, předpovědět budoucnost a určit, která nemovitost má tu správnou cenu a která hypotéka má ty správné náklady.
Prostě se rozhodnu na základě nějakých informací (např. že se mi ten byt líbí a má dobré sousedy) a že je dostupná levná hypotéka, s kterou mi pomůže milá paní.

Banka mě skutečně k ničemu nenutila. A přesně jak píšete, jsem jeden z těch, který žene ceny nahoru. A jedním z důvodů je levná hypotéka.

Richard Fuld|13. 11. 2017 12:59| reakce na Jan Altman - 10. 11. 2017 23:28

ČNB žádné 2 biliony korun nenatiskla. Peníze pocházející z devizových intervencí jsou v drtivé většině zainvestovány v českých státních dluhopisech. Kdo by chtěl spekulovat s nemovitostmi, nemusí kvůli tomu čekat na devizovou intervenci. Stačí si dojít do banky. Kdykoliv.

Úrokové sazby jsou dole kvůli proběhlé krizi. To, že nízké úrokové sazby současně nalákají hejly, aby si začali pořizovat houfně nemovitosti je ale čistě rozhodnutí těch hejlů, za které ponesou odpovědnost, pokud jim ta jejich spekulace nevyjde. A pokud někdo nespekuluje a kupuje si nemovitost pro vlastní potřebu, pak jen doufám, že mají zafixovanou sazbu na celého období splácení hypotéky a držím jim palce. Tito lidé nakupovali draze, kvůli hejlům, kteří vyhnali ceny do nebe.

S tou měnovou zásobou. Zase obracíte vztah příčiny a následku. Růst měnové zásoby byl způsoben nadměrnou poptávkou hejlů po nemovitostech. Kdyby hejlové nenakupovali předražené nemovitosti, nerostla by peněžní zásoba. Takže ceny nemovitostí nerostly kvůli růstu peněžní zásoby. Ceny nemovitostí (a čehokoliv jiného) vždy rostou z důvodu nadměrné poptávky (nebo nedostatečné nabídky, což je další samostatná kapitola). Vaše představa, že banky způsobily růst měnové zásoby a ten způsobil růst cen nemovitostí je jednoduše směšná. To samé platí pro akcie, či jakákoliv jiná aktiva.

To, že ECB nakoupí od bank v rámci QE státní dluhopisy, nezpůsobí přímo nárůst měnové zásoby ani o jediné euro. V rámci QE dojde toliko ke změně v osobě věřitele u daných dluhopisů. Nic jiného se nestane. Banky mohou půjčovat na nemovitosti nebo akcie (nebo je mohou nakupovat samy) zcela nové peníze, a to zcela bez ohledu na to, jestli nějaké QE probíhá nebo ne, a to v úplně stejném rozsahu v jakém tak činí při probíhajícím QE.

Opakuji, ECB ani žádná jiná centrální banka při QE žádné peníze netiskne. Přestaňte s těmi poplašnými zprávami.

Richard Fuld|13. 11. 2017 12:43| reakce na Honza _ - 12. 11. 2017 09:57

Posuzovat pouze výši úroků a přitom ignorovat výši hypotéky je velmi krátkozraké. Doufám, že máte celé dobu splácení alespoň zafixovanou sazbu. Jinak se Vám může stát, že v budoucnu budete splácet předraženou nemovitost a ještě s platit vysoké úroky. :-(

Jinak přesně o tom jsem mluvil. To Vy jste jeden z těch, co žene ceny nemovitostí nahoru. Banka to opravdu není. Banka Vás nenutila nakupovat předraženou nemovitost.

Honza _|12. 11. 2017 09:57| reakce na Richard Fuld - 10. 11. 2017 16:11

Pro mě osobně jsou nízké úroky jedním z důvodů, proč jsem si vzal hypotéku. Kdyby tak levná nebyla, tak pořád bydlím v menším bytě než teď.
Nebyl to jediný důvod, ale je to důkaz, že státem dotované nízké úroky zvyšují poptávku.

Jan Altman|11. 11. 2017 15:18| reakce na Petr Malý - 11. 11. 2017 11:52

Každý člověk by své bydlení rád vyměnil ze větší a lepší, na lepším místě.

Jan Altman|11. 11. 2017 15:15| reakce na Zdeněk Suchý - 11. 11. 2017 06:28

To je možné.
Ještě pravděpodobnější je, že tam stát majitelům za regulovanou cenu nasadí zchudlé penzisty - jako v 1948 - tehdy taky majitelům nasadili do jejich bytů "podnájemníky" za směšně malý nájem, který nepokryl ani náklady na údržbu, takže se těch nemovitostí nakonec bez větších protestů vzdali.

Petr Malý|11. 11. 2017 11:52

No to je tedy složení respondendtů: hypoteční makléři, realitní makléři, jediný p. Kovanda není snad spojený s realitní branží.

A také si myslím, že to s těmi stavebními řízeními je trochu alibismus. Kdyby nebyla dostatečná nabídka, tak lidé nemají kde bydlet. Ostatně slova jednoho z dotázaných mluví za vše: "rozmýšlí, jestli koupit teď, nebo vyčkat. Nemalá část poptávajících odkládá nákup, ..." . To asi nevypadá na bytovou nouzi že?

Zdeněk Suchý|11. 11. 2017 06:28| reakce na Jan Altman - 10. 11. 2017 10:25

S přebytkem bytů určitě problém nebude. Přijme se zákon, který majitelům nepronajatých bytů nařídí tyto obsadit za štědrou, úředně stanovenou náhradu imigranty. Na náhrady bude mít stát peněz dost, barvy a papír zdražují minimálně :-)

Jan Altman|10. 11. 2017 23:28| reakce na Richard Fuld - 10. 11. 2017 16:11

Jasně. A fakt, že ČNB natiskla 2000mld Kč na to nemá žádný vliv. Ani to, že úrokové míry jsou uměle zmanipulované dolů, čili že úrok z hypotéky je nižší, než oficiální (natož reálná) inflace. Ty pozemky by asi podle vás letěly nahoru stejně, i kdyby měnová zásoba neexpandovala a úroky byly třeba 5%, že?
Stejně tak akcie podle vás neletí nahoru kvůli uvolněné měnové politice a dluhopisy také ne (nemá na ně vliv ani to, že je ECB nakupuje za 60mld eur, které si měsíčně vytiskne).
Zvláštní svět, ve kterém žijete...

Richard Fuld|10. 11. 2017 16:11| reakce na Jan Altman - 10. 11. 2017 10:25

Pokud se najdou hlupáci, co nakupují pole za cenu 8k/m, pak tato cena je výhradním důsledkem existence poptávky, která za takovou cenu nakupuje. Za to žádná banka, ani centrální nemůže. Pokud by nebyli jednotlivci, kteří by za tuto cenu nakupovali, nebyli by takové ceny. Tak funguje trh.

Jan Altman|10. 11. 2017 10:25

Kousek odsud se před 4 lety prodávaly pozemky za necelé 4k/m.
Ty jsou již dnes vyprodané, rozprodává se pole ještě dál od civilizace - za 8k/m.

Ty biliony natištěné centrální bankou tu s námi zkrátka zůstanou i poté, co sama ČNB tisknout přestala (a nafukování peněžní zásoby ponechala "již jen" na bankách komerčních, kterým k tomu propachtovává oligopolní privilegium).
Navíc naše ekonomika je navázána na ekonomiku EU a tamější monopolní padělatel stále tiskne tempem 60mld EUR/měsíc. Při stále nulových úrocích (zvýšení ani není na obzoru).

Nyní se zvažuje omezení QE (v EU - na "pouhých" 30mldEUR/měs) a vyhlašuje se růst sazeb (ČR, USA). Tedy pokud někdo věří tomu, že si státy ty vyšší úroky (ze svých gigadluhů) mohou dovolit. Já spíš myslím, že hra na růst sazeb brzy skončí. Náklady na refinancování dluhu ten růst brzy utnou. Přestože nízké úroky budou působit deformace trhu, přehřívání, další chybné investice, nafukování bublin, ..

Ale dejme tomu, že zvyšování úroků bude pokračovat. Které investice postihne nejvíce? No ty nejvíce napákované (akcie) a ty nejvíce "na doraz rodinného rozpočtu" - hypotéky.
A to pomíjím fakt, že zde máme určitý demografický vývoj a za 15-20 let zde budeme mít ohromnou populaci penzistů (a malou populaci plátců). Reálné penze půjdou dolů. Lidé si nespořili na stáří vůbec, nebo málo a to málo jim sežrala inflace a nulové/záporné výnosy na dluhopisech v 3.pilíři. Ti, co vlastní byt i chatu, si svou situaci pokusí vylepšit tím, že byt prodají/pronajmou a odstěhují se na chatu. Na trhu přibude docela dost volných bytů. A ti, co nemají úspory ani byt, se začnou sestěhovávat do shared flats - 3 vdovy v jednom 4+1, sdílený obývák a koupelna. Není to taková tragédie, zvlášť když se holky znají z kurzů háčkování. A úspora životních nákladů to je velkolepá. A hned máme dalších X tisíc volných bytů.
A zároveň zde máme menšinu těch, kteří vydělávali dost a byli schopni odkládat a investovat. V našich poměrech převážně do nemovitostí. Takový člověk, co vydělával 100-150k a za život si pořídil 3 byty "na investici, jako 4. důchodový pilíř". A nyní kouká, že bytů je najednou nadbytek. Klesají jen nájmy, náklady na údržbu ne, daně naopak prudce rostou (protože stát nemá na obsluhu rostoucího dluhu, na penze a na zdravotní péči o rostoucí populaci nevydělávajících/neplatících). Ty 3 investiční byty se tak stávají spíše koulí u nohy. Prodat je za rozumnou cenu nejde, na trhu je bytu přebytek. Odvézt si ty byty do země, kde populační pyramida vypadá příznivěji, to nejde. Stejně tak je nejde odvézt do země, kde tak rychle nerostou daně z nemovitostí. Ty byty nejde schovat na blockchain, nejde je prodat na korejské či švýcarské burze. K uzoufání.

Netvrdím, že to tak na sto procent bude. Ale je to možnost. A přeinvestovanost lidí v ČR do nemovitostí je obrovská. Kolik procent majetku zde tvoří nemovitosti, kolik akcie, kolik zlato, kolik bitcoin? Myslím, že ten nepoměr bude obrovský a jít s davem se nemusí vyplatit.