Diskuze: Inkluzi dětí už máme. Jak promíchat dospělé?

15. 9. 2017

13 294

18 komentářů

Přihlášení do diskuze

Nejoblíbenější příspěvek

Martin Brezina|15. 9. 2017 05:06

"....čtvrt roku stáž ve veřejné správě, čtvrt roku v malé firmě, čtvrt roku v korporaci a čtvrt roku v neziskovce...."

Měl jsem příležitost působit nějakou dobu na všech těchto štacích. Výsledkem snad bylo vykouknutí z bubliny, to by bylo dobré a užitečné, ale hlavně v řadě případů cimrmanovské ohledání slepé uličky: tudy ne, přátelé.

Neboli, já myslím, že většina lidí moc dobře tuší, že na dně jsou lidi na dně. A právě proto dělají všechno možné, aby se pokud možno mezi ně nedostali. Protože třeba opravdu není žádná slast, když se po vás vozí sociopatický blbeček, který je shodou okolností váš šéf. A takových je v těchto vodách neúrekom.

A to vysvětluje také emocionální reakci některých jinak rozumných lidí, kteří se do Uhlové pustili: narušila jejich Panglosovskou a Candidovskou iluzi o nejlepším z možných světů, který už nemá smysl zlepšovat. I když vždycky moc dobře tušili, že to tak není.

A také se z toho dá vyvodit, že k nějakému promíchávání moc docházet nebude. Ne každý je takový masochista s velkým srdcem, jako Saša Uhlová.

Nahlásit

Nejméně oblíbený příspěvek

Gabriel Pleska|15. 9. 2017 13:55

Špatně pochopil? Není divu, když píšete blbosti. A protože jste se rozhodl v tom pokračovat, já se s vámi bavit nebudu. Mějte se.

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-10

Diskuze

Jan Altman|24. 9. 2017 23:16

... a po té, co sečtělý František na vojně poznal chlapce z nižších sociálních skupin, byl velmi rád, že se konečně mohl vrátit do své sociální bubliny vzdělaných a inteligentních gentlemanů a neměl sebemenšího zájmu ji znovu zkoušet opouštět ...

Nahlásit

Ibrahim Kováč|22. 9. 2017 15:04

Milý autor, vieš čo je na bublinách najhoršie? Že človek väčšinou nevie, že sa v nejakej ocitol. Väčšinou vidí len bubliny v ktorých sa ocitli "tí druhí". A samozrejme vie úplne perfektne čo by mali tí druhí urobiť, aby sa z tej bubliny dostali. Ostatne je to univerzálny princíp - to zlé vidíme predovšetkým na tých druhých nie na sebe.

Napríklad ty, milý autor, si sa ocitol v bubline internetového sociálneho inžinerstva. Čo to znamená?
1. Všimneš si (alebo ťa niekto inšpiruje k všimnutiu) nejakého domnelého "problému" v spoločnosti.
2. Potom u teba vznikne potreba k tomuto "problému" vymyslieť riešenie a o toto riešenie sa podeliť so "spoločnosťou" pomocou publikovania článku na webe.
3. Požadovať, aby toto riešenie implementovala "spoločnosť", tj. dnes v zásade štátny úradník pomocou nejakého zákona. V žiadnom prípade však nevstať zo svojej teplej stoličky v kancelárii alebo kaviarni a sám s týmto "problémom" niečo urobiť.
4. Spokojne si umyť ruky po "dobre vykonanej práci" a vydať sa hľadať nový problém, ktorý treba opäť hrdinne pomocou napísania článku "vyriešiť".

Lenže problémy sa neriešia tým, že napíšeš článok, ale že vyjdeš von do reality a začneš ten problém nejak riešiť v reálnom svete, nie vo virtuálnom. Má to aj ten pozitívny efekt, že zistíš, že v skutočnosti tento problém vôbec neexistuje, že skutoční ľudia majú úplne iné problémy. A že ľudia na rôznych miestach sveta majú rôzne problémy. Proste vystúpiš zo svojej vlastnej bubliny.

Nahlásit

Iveta Hol|21. 9. 2017 23:47

Vážený pane Kašpárku
, ačkoliv s Vámi souhlasím o existencích sociálních bublin, sama je velmi dobře vnímám a velmi mě mrzí, na základě vašeho článku nemohu jinak, než konstatovat, že v sociální bublině žijete i vy sám. Jinak si neumím vysvětlit, jak jste mohl vymyslet Nerasmus jako plán, jak se sociálních bublin zbavit. Dovolte mi k článku několik poznámek.
Úplně na začátku je dobré si uvědomit, že exituje mnoho povolání, kde přicházíte do leckdy i velmi úzkého kontaktu s lidmi všech sociálích vrstev. Příkladem takového povolání je lékař, zdravotní sestra, sanitáři, právník, prodavač, sociální pracovník, pošťák, vlakvedoucí, instalatér a mnoho dalších. Takovým povoláním může být i novinář, domnívám se, že jde jen o vlastní iniciativu.
Předpokládám, že nejste věřící. Jinak byste věděl, že církev je velmi dobrým místem pro poznávání lidí všech společenských vrstev napříč všemi generacemi. Toto setkávání je umocněno tím, že se v těchto společenstvích o sebe lidi většinou zajímají a dobře se znají.
Rovněž předpokládám, že jste z města (koneckonců je to i napsáno na vašem profile). Pokud byste zažil život na vesnici, věděl byste, že na takovém fotbalovém utkání se potkají naprosto všichni - vesnický lékař, starosta, podnikatelé, prodavačky, pošťáci, účetní, inženýři, studenti všeho možného. Hodně lidí z Prahy by bylo překvapených, že venkov je ve skutečnosti plný "primitivů" přibližně ve stejné míře jako Praha.
Dobrovoničil jste někdy? Asi ne. Ale vřele doporučuji. Jde o stále oblíbenější formu trávení volného času mezi studenty a čím dál víc i mezi lidmi již nestudentského věku (i vy můžete). Dobrovolničit se dá v jakékoli oblasti, pokud ale mluvíme o vykouknutí ze sociálních bublin, tak jmenujme například lidi s mentálním či fyzický postižením, navštěvování nemocnic, domovů důchodců, výpomoc v různých neziskových organizacích atd. Nabídka je velmi široká. Tady by stálo za zmínku, že v Německu funguje Freiwilliges Jahr, kdy člověk může na jeden rok kdekoli dobrovolničit, peníze na přežití dostane od státu. Dá se dobrovolničit buď v Německu nebo lze i vyjet do zahraničí a je to dost populární. Na EVS lze samozřejmě vyjet i z České republiky.
K vašemu Nerasmu - mám přátele ze všech čtyř sektorů a vždy jde o vysokoškolsky vzdělané lidi, čili moje sociální bublina.
Drobná poznámka - chodila jsem na víceleté gymnázium, ačkoliv jsem ze čtyř dětí, máma brala jako zdravotní sestra minimální mzdu (tehdy cca 5000 čistého), jako nájem jsme z dobré vůle pronajímatele platili pouze poplatky a brali jsme tučné sociální dávky. Nevím nevím, jestli je tohle ta vaše lepší rodina. Mám jiné představy :).
A ještě jedna poznámka - svojí mamku, která má střední školu, vzděláním překonám. Ale svého tátu, který má tři tituly včetní PhD. ani překonávat nechci.

Nahlásit

Jan Daniel|21. 9. 2017 17:02

Nedávno jsem si odhadl, že než jsem s VŠ diplomem nastoupil do práce (a do bubliny), měl jsem odpracovány tak dva roky v nádenických profesích na stavbách, ve fabrikách nebo v zemědělství (vše během prázdnin a víkendů). Mezi lidmi z nejnižších pater společnosti jsem se pohyboval celkem běžně po celý gympl a vysokou školu (na brigádách, v hospodách), a pak necelý rok na vojně. Občas mi i půjčovali peníze (oni už vydělávali, já student). S řadou z nich se dodnes přátelím.

Byla to zkušenost, která vydá za vysokou školu. Člověku to dá úplně odlišnou životní perspektivu, jiné hodnoty, začne si vážit jiných věcí.

A rozhodně ho to vyléčí ze socialismu, pokud by měl takové tendence. Podobnou kůru bych naordinoval především všem humanitním intelektuálům z různých fakult sociálních věd. Jenže žádnou takovou „inkluzi“ samozřejmě nelze lidem nařídit. A v „lepších“ rodinách se dnes bohužel vystavování potomků podobným zkušenostem vůbec nenosí. Proto jsou v tomto prostředí masově produkováni limuzínoví levičáci, kteří netuší, jak to v životě chodí a domnívají se, že to doženou čuměním na jakousi reality show v televizi, či studiem nesmyslného oboru na univerzitě.

Nahlásit

Jan Daniel|21. 9. 2017 16:56| reakce na Jan Kopecký - 15. 9. 2017 10:54

Máte zcela pravdu pokud jde o osmiletá gymnázia. Podle mé zkušenosti to funguje následovně:
1) Dostanou se tam nikoliv nejnadanější děti, ale děti, které se měsíce systematicky připravovaly na přijímačky.
2) To, zda se systematicky připravovaly na přijímačky nezávisí primárně na bohatství rodiny, ale na přístupu rodičů a jejich ochotě do toho dát svůj čas a energii. Zjistit si nabídku škol, analyzovat výsledky minulých přijímaček na nich, otestovat si dítě a posoudit jeho šance na různých školách, obstarat studijní materiály , opravovat s ním testy, vozit ho na zkoušky nanečisto - to je ještě to nejmenší. Ale přimět páťáka, aby se od října do března pravidelně připravoval na zkoušky, to je skutečně vyčerpávající. Pokud je někdo zvyklý přijít z práce, otevřít si pivo a čumět na bednu, nemá jeho dítě moc šancí.

Btw., hysterie rodičů okolo osmiletých gymnázií má svoji příčinu ve stavu druhých stupňů základních škol. Pokud by jejich kvalita byla na úrovni před 20-25 lety, nikdo by to tak nehrotil.