Myslím, že slabina podobných přístupů je v tom, že se soustředí pouze na struktury a sítě, nikoliv na kvalitu prvků. To je přímo důsledek použité metodologie, která rozdíly mezi prvky, jednotkami, zanedbává, jak je u kvantitativních oborů běžné Jednoduchý příklad: může mít modelovou síť, která by měla usnadňovat spolupráci. Ale pokud jsou prvky sítě navzájem obtížně slučitelné, bude spolupráce horší, než u struktury, která tyto modelové vlastnosti nemá.
Nahlásit
-
3
+
Diskuze
Josef Fraj|15. 9. 2017 13:06
>> 'Altruismus – sklon pomáhat druhým na vlastní úkor – je z pohledu evolučních vědců hádankou. Charles Darwin ve své knize O původu člověka napsal: „Kdo byl ochoten raději položit vlastní život [...], než aby zradil své soukmenovce, málokdy po sobě zanechal potomky, kteří by jeho šlechetnou povahu zdědili.“ '
Jestli autor nezaznamenal, že se v této oblasti od Darwina poznání dosti posunulo, viz napříklas Richard Dawkins, Matt Ridley a další, tak ho těžko mohu brát vážně, ať už si hraje s jakým chce modelem.
Nahlásit
-
1
+
Jan Krejčí|14. 9. 2017 20:52
Daleko více bych se v tomto kontextu bál občanské války. Pokud je člověk zvyklý miliony let žít v tlupách do velikosti x jedinců a není evolučně vybaven k interagování s více než x jedinci, tak moderní doba (technologie a bohatství) umožňuje neslýchanou věc - vytlačení cizorodých prvků ze skupiny x každého jedince. Jediné, co zbývá v "kývající" sociální bublině, je rodina. Jedině v rodině může být člověk konfrontován např. s dědou komunistou, tetou koblihoMilkou, nebo naopak bratrancem demokratem. V moderních firmách jsou světonázorové diskuze nevítané až postihované (záleží na tom, jakou pozici projevíte), takže kolikrát ani nevíte, vedle koho sedíte. Přitom uzavřenost skupiny nejlépe odlišuje sektu od církve. Sektu nestvoří sebebláznivější víra (vezměte si třeba Mormony - kam se hrabe špagetové monstrum), tvoří ji odloučenost členů od zbytku společnosti (znají se jen vzájemně, kontakt mimo sektu je omezený). Když si představím svět plný facebookovo-twitterových sekt, které navíc nemohou jako Amishové odjet někam do polí a založit si vlastní svět, musí fyzicky sdílet společný prostor na celém světě, jímá mě neblahé tušení...
Nahlásit
-
2
+
Gabriel Pleska|14. 9. 2017 11:24| reakce na Honza _ - 14. 9. 2017 09:47
Takže závěrem článku je, že potřebujeme víc globálních institucí, aby na sebe byli kamarádi hodní? Chtělo by to nějaké kvóty na počet přátel!
Nahlásit
-
1
+
Martin Brezina|14. 9. 2017 08:52
Myslím, že slabina podobných přístupů je v tom, že se soustředí pouze na struktury a sítě, nikoliv na kvalitu prvků. To je přímo důsledek použité metodologie, která rozdíly mezi prvky, jednotkami, zanedbává, jak je u kvantitativních oborů běžné Jednoduchý příklad: může mít modelovou síť, která by měla usnadňovat spolupráci. Ale pokud jsou prvky sítě navzájem obtížně slučitelné, bude spolupráce horší, než u struktury, která tyto modelové vlastnosti nemá.
Diskuze: Chceš světový mír? Pořiď si kamarády
Přihlášení do diskuze
Nejoblíbenější příspěvek
Martin Brezina|14. 9. 2017 08:52
Diskuze
Josef Fraj|15. 9. 2017 13:06
Nahlásit
Jan Krejčí|14. 9. 2017 20:52
Nahlásit
Gabriel Pleska|14. 9. 2017 11:24| reakce na Honza _ - 14. 9. 2017 09:47
Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávuSkrýt komentovanou zprávu
Honza _|14. 9. 2017 09:47
Nahlásit
Martin Brezina|14. 9. 2017 08:52
Nahlásit