Diskuze: Euro zhoršilo i migrační krizi

Martin Risik|10. 8. 2017 21:48| reakce na Josef Fraj - 8. 8. 2017 21:39

Práveže si vzal. A veľa...

Jaroslav B. Kořínek|10. 8. 2017 18:02

Chcete euro nebo ne, stejně ho nacpou do chřtánu všem. A povinně. A bez možnosti úniku.
https://www.realiste.cz/WP_NEWS?opendocument&ID=C595F1BA0A4E36A7C125817500219F6D

Zavacky|10. 8. 2017 12:46

1.Pred rokmi som tu kritizoval P.Kohouta. Po nejakom čase som ho viackrát pochválil, že sa dokázal posunúť od keynesiánskych ilúzií k "reálnej ekonómii". L.Kovanda vytrvale zotrváva pri svojom Stiglitzovi, ktorý má kariérne a vekové dôvody na svojich ilúziách zotrvať.
2.Vývody Kovandu i Stiglitza sú sčasti správne, ale vychádzajú z pomiešaných a len sčasti správnych predpokladov.
3.Ponúknuté grafy nie sú zárukou nestranného a objektívneho vyhodnocovania. Navyše neukazujú veľmi dôležitú vec - vývoj do roku 1995. Napriek tomu ukazujú vývoj, ktorý prebiehal od r.1995 do prijatie EURa (1999,2001). Negatívny vývoj je zrejmý ešte pred vznikom Eurozóny.
4.Vývoj do roku 1995 nepotreboval EURo. Pamätáme si napríklad zrýchľujúcu infláciu v Taliansku a vysoký dlh Grécka za extrémne vyzbrojovanie. Výdatne tomu pomáhala ich vlastná inflácia. Tá by nutne musela narastať (tak, ako sa to deje všade vo svete). "Inštitucinálne rozleptávanie" by si teda juh Európy zabezpečil aj bez EURa.
5.Zvrchované krajiny nesú plnú zodpovednosť za svoju bezpečnosť. Svoje hranice logicky a prirodzene musia chrániť. Dnes ich hranice nie sú celkom ich vlastné a zodpovednosť nemá kto niesť. Je to v prvom rade vina EU a jej i ostatných medzinárodných predpisov. V druhom rade je to vina sociálnych rajov, ktoré pre migrantov vytvára inflácia. Rastúca inflácia by existovala aj bez EURa. A akiste aj sociálne raje. Viniť za to EURo, je zbytočné .
6.Dali by sa dohľadať vyjadrenia Stiglitza, v ktorých dával EURu úspešné perspektívy. Prispel ku založeniu tohoto bezperspektívneho podniku. Rozpad EURa nezachráni európsku integráciu. Ona prebieha aj bez neho. EURo je len nástrojom eurointegrácie, rovnakým ako napríklad aj vojny a výboje. Európa a svet sa integrujú v zlom i dobrom.
7.EURo je viac prejavom problémov juhu a celej Európy, ako príčinou.
8.Najhlbšou ekonomickou príčinou (možno existuje ešte hlbšia biologická) je degenerujúci peňažný systém a naša servilnosť voči USA, ktorá ale tiež vznikla ako dôsledok povojnového podriadenia sa peňažnému systému USA.

Jan Koss|9. 8. 2017 18:36| reakce na Josef Fraj - 8. 8. 2017 21:39

Je to všechno na co ses zmohl? Klasa! Podobně Zdeněk Suchý, podejte si ruce.

Jan Altman|9. 8. 2017 10:18| reakce na Zdeněk Suchý - 9. 8. 2017 05:45

Ještě přijde se svým moudrem Adalbert Kolínský a Eliška Kutnohorská :-)

Zdeněk Suchý|9. 8. 2017 05:45| reakce na Jan Koss - 8. 8. 2017 19:59

Fulda si změnil nick? :-)

Josef Fraj|8. 8. 2017 21:39| reakce na Jan Koss - 8. 8. 2017 19:59

Vy jste si zapomněl vzít dneska prášky, že?

Jan Koss|8. 8. 2017 19:59| reakce na Jan Altman - 8. 8. 2017 17:50

Rakouská škola je pavěda. Téměř nikdo za seriozních ekonomů na to nebere ohled. Rakouská škola je propagována za zámoří, hlavně profesory kteří by se rádi nazývali ekonomy. Tito „ekonomové“ po většině ekonomiku nikdy nedělali, jenom o tom breptají. Tak mi připadá že jsou jako fotbaloví fanoušci, kteří mudrují jak dobře hrát fotbal.
Rakouská škola je založena na idejích britského liberalismu 19. století. Jaký byl britský liberalismus v 19. století? „Volný trh“ spojený s vojenskou intervencí. Příklady jsou válečné intervence v Africe a zářným příkladem „volného trhu“ a liberalismu jsou opiové války v Číně. Rakouska škola není nic jiného než imperiální propaganda, která se propaguje také na českých školách a nedoukové jako filosof/celebrita Lukáš Kovanda Dr to hustí dále. Rakouská škola nemá smyslu v českém hospodařství.
Podle Altmanna ideální interpretací Rakouské školy asi je ekonomika Venezuely. Jo penízky, zlato, bitcoin, privátní penze, ale nic neprodukovat. Na to ještě nějaký ten koncentrák na stadionu Slavie, atd. Opravdová tolerance Altmanovy Rakouské školy.
„Teď třeba ještě něco o demagogii booleovské algebry... „ Booleovskaé algebra nemá nic společného s ekonomikou. Jenom další kecání z cesty.

Jan Koss|8. 8. 2017 18:15| reakce na Josef Fraj - 8. 8. 2017 11:12

Soudruh Frei si si jenom protiřečí. On podporuje názor Kovandy že Jižní státy jsou na to hůře díky Euro. Dokonce Kovanda si vymyslel nějakou statistiku Světové banky, aby podpořil svoji demagogii. Jeho grafy od nějaké soukromé firmy ukazují něco od poloviny 90.let. Asi by se mu nevhodilo v jeho zaujatosti jak Řecko vypadalo od 1950.
Soudruh Frei na to dodá „Proč ignorujete fakt, že vstupen do eurozony získaly jižní státy přístup k levným a téměř neomezeným úvěrům, na rozdíl od států severních? To rozdíly ve vývoji jihu a severu docela dobře vysvětluje.” To nic nevysvětluje, to si jenom odporuje. Soudruh Frei jenom plácá aby plácal.

Jan Altman|8. 8. 2017 17:50| reakce na Jan Koss - 8. 8. 2017 17:03

"Typická demagogie rakouské školy" je opravdu vtipné (vědecké a průkazné) označení od armády místních keynesiánců a marxistů :-)
Teď třeba ještě něco o demagogii booleovské algebry...

Nic bych proti keynesiáncům neměl, kdyby si své teorie aplikovali výhradně na sebe a nevnucovali je ostatním. Když nic jiného, tak přednost rakušanů je v tom, že jsou tolerantní a s radostí jim to dopřejí. Jen se toho nechtějí účastnit, což je myslím legitimní požadavek.

Jan Koss|8. 8. 2017 17:22| reakce na Jan Altman - 8. 8. 2017 11:46

Dotace sem, dotace tam. Pražáci dostávají v průměru více než 30000 ročně dotací na osobu a přitom nejvíce řvou o dotacích. Kolik dotací Honza Altmann dostává? Pokud se mu dotace nelíbí ať se odstěhuje někde na Šumavu nebo do Beskyd.
Největší korupční je Babiš, který údajně nepracuje v sobotu, donedávna Ministr financí, který nezakrývá že krade.

Jan Koss|8. 8. 2017 17:03| reakce na Karel Mašek - 8. 8. 2017 12:03

Mašek by si mohl odpustit kravinu o fuldopenězich, ale kniha od Španěla Philippa Bakuse The Tragedy of the Euro je dobrá. Je možné to stáhnout v angličtině v PDF formátu na https://mises.org/library/tragedy-euro. Zvlášť výborná je první polovina, kde ukazuje pozadí založení Eura. Tam ukazuje že Euro je francouzský projekt a švindl jak orabovat severské státy, hlavně Německo na výhodu zemí středozemních. Předslov od od Jesús Huerta de Soto je typická demagogie Rakouské školy.
Dále on má diskusi na https://www.youtube.com/watch?v=UzNNOw_2004 kde ukazuje že Euro není tragedie ale výhoda pro Španělsko. Kdokoliv si může vybrat jaká je to „tragedie“.

Jan Altman|8. 8. 2017 12:55| reakce na Karel Mašek - 8. 8. 2017 12:10

Ano, začalo to již dříve - s eurodotacemi :-)

Jan Altman|8. 8. 2017 12:53| reakce na Jan Altman - 8. 8. 2017 11:46

A dotace přišly myslím dříve, než euro - to by mohlo vysvětlovat ten dřívější start rozkladu státní správy.
Ke korupci přispívají možná i více, než nerealisticky nízké úroky.

Ale samozřejmě k migrační krizi přispěly i další (euro)faktory. Zejména tragedie obecní pastviny a morální hazard. Itálie i Řecko tuší, že náklady na imigranty ponese celá EU - dokonce mají důvod se domnívat, že EU zaplatí dost na to, aby jim něco zbylo v kapse. Běžný Řek či Ital tak sice může imigrací trpět (nepořádek, kriminalita, pokles ceny nemovitosti, pokles příjmů z turistického ruchu, ...), ale politik a úředník (tedy ten, kdo o tom rozhoduje) na tom profituje, protože mu značná část rozpočtu na migranty zůstane za nehty.
A další zdroj morálního hazardu jihu: oni dobře vědí, že tam ti imigranti nechtějí zůstat, že chtějí pokračovat dál na sever. Tak co by se snažili toku bránit? Plynulo by jim z toho jen riziko, že je někdo označí za nehumánní fašisty a xenofoby.

Karel Mašek|8. 8. 2017 12:10| reakce na Karel Mašek - 8. 8. 2017 12:06

A asi i u Voice and Accountability u Portugalska. Jinak tam vidím sice místy ještě propad, ovšem kompenozvaný do roku 2000 či 2005.

Karel Mašek|8. 8. 2017 12:06| reakce na Martin Brezina - 8. 8. 2017 09:33

Souhlasím jen u Control of Coruption, co se týče Řecka a Itálie.

Karel Mašek|8. 8. 2017 12:03| reakce na Jan Altman - 8. 8. 2017 11:46

Ten nový přítok fuldopeněz do jižních států EU dobře popisuje (s náležitými citacemi) například Ph. Baggus v knize Tragédii Eura (vyšlo ve slovenštině).

František Cecvárek|8. 8. 2017 12:03| reakce na Josef Fraj - 8. 8. 2017 11:40

Aha, takže tady si nerozumíme. ČNB vždy ovlivňuje pouze krátké období. I kdyby byl nominální kurz slabý dlouhodobě, tak se přizpůsobí cenová hladina a reálný kurz se vrátí zpět. Reálný kurz je tedy dlouhodobě mimo vliv centrální banky. Takže prokázat vliv kurzu na ekonomiku v delším období se tady nikdo nesnaží. Co ale prokázat lze, že při nižší ceně, se prodá více výrobků. A to byl případ krátkodobého zlevnění exportu oslabením kurzu.

Mluvit o tom, že by si ekonomika s nevyužitými zdroji zasloužila silný kurz, aby více inovovala, je na hlavu. Ta ekonomika by musela nejprve projít deflací, aby získala konkurenceschopnost a poptávku, díky které využije STÁVAJÍCÍ kapacity. Teprve potom může začít investovat do nových včetně inovaci.

Jan Altman|8. 8. 2017 11:46| reakce na Martin Brezina - 8. 8. 2017 11:33

Nejen levné úvěry, ale i dotace působí rozklad státní správy a nárůst korupce, ne?
A dostával snad sever dotace?

Josef Fraj|8. 8. 2017 11:40| reakce na František Cecvárek - 8. 8. 2017 10:08

>> " Láďa Hruška z toho potom vyvodil, že čím silnější kurz, tím vyspělejší ekonomika bude. "

Já jsem to tam nenašel. Z toho, že Kovanda zpochybňuje umělé oslabování měny, přece ještě neplyne to, co mu podsouváte.

>> " Jádro mého příspěvku bylo v poukázání na opačný vztah v dlouhém období."

To podle mne stejný nesmysl, jako tvrzení, které podsouváte Kovandovi. Ochranářská opatření, a uměle snížený kurz k nim patří, vedou dlouhodobě tak leda k zaostávání inovací a ekonomiky obecně. Ekonomický růst nelze dlouhodobě zrychlit administativním opatřením. Jedině zrušením takových opatření. Nelze nijak prokázat, že několikaletý uměle snižovaný kurz ČNB prospěl české ekonomice v delším časovém období.

Martin Brezina|8. 8. 2017 11:33| reakce na Josef Fraj - 8. 8. 2017 11:12

Autor přece nijak nedoložil, že levné úvěry vedly k nějakému mimořádnému zhoršení státní správy v jižních zemích. Netuším, co by to mohlo v onom rozdílu vysvětlovat.

On prostě ne zrovna přesvědčivě spojil dva trendy: zhoršování státní správy a euro, resp. levné úvěry s ním spojené. OK, ale ke zhoršování správy docházelo i před tím, a nějak ani moc netuším, co mají úvěry na infrastruktury přímo společného se správou. Ty infrastruktury staví stavební firmy a administrují je pak polostátní organizace nebo podniky, popřípadě čistě soukromé firmy. Žádnou linku, propojující levné úvěry se státní správou, přitom Kovanda viditelně neukázal.

Josef Fraj|8. 8. 2017 11:12| reakce na Martin Brezina - 8. 8. 2017 09:45

Proč ignorujete fakt, že vstupen do eurozony získaly jižní státy přístup k levným a téměř neomezeným úvěrům, na rozdíl od států severních? To rozdíly ve vývoji jihu a severu docela dobře vysvětluje.

František Cecvárek|8. 8. 2017 10:08| reakce na Josef Fraj - 8. 8. 2017 09:24

Článek byl rozhovor, kde se nakouslo několik různých témat, z nichž jedno byly devizové intervence. Právě na špatnou argumentaci autora jsem reagoval v komentáři. Pokud tady nevidíte reakci k tématu, tak jste po lobotomii nejspíše vy.
Kovanda neumí číst ani v té studii, na kterou se odkazuje. Protože ta pouze říká, že je závislost mezi kurzem a výkonem ekonomiky, respektive zaměstnaností v hi-tech oborech. Láďa Hruška z toho potom vyvodil, že čím silnější kurz, tím vyspělejší ekonomika bude. Jádro mého příspěvku bylo v poukázání na opačný vztah v dlouhém období. Tím už by se ale autor tak nezviditelnil, protože to je v ekonomické teorii dobře zdokumentovaný jev. Na rozdíl od autorova vidění, že silný kurz vede k vyšší výkonnosti.
Poté ještě zmiňuji krátké období, tedy vliv na cyklus ekonomiky, kdy slabší kurz prokazatelně pomáhá uzavřít produkční mezeru, a vice versa. Zase, obrovské množství studií k tématu.
Domnělé protiřečení tedy asi usuzujete z toho, že se zabývám jak dlouhým, tak krátkým obdobím, přičemž závěry nejsou stejné. To ale je konzistentní přístup.

Martin Brezina|8. 8. 2017 09:45| reakce na Josef Fraj - 8. 8. 2017 09:37

Argumentace, která by validovala oprávněnost Kovandovy argumentace, by se musela opřít o to, že euro vyvolalo zhoršení kvality správy i v ostatních zemích eurozóny. Pokud se kvalita správy zhoršila jen v jižních zemích, kde už předtím upadala, jde předpokládat, že nějaká souvislost - pokud vůbec existuje! - jde v sekvenci: 1) špatná správa - 2) zavedení eura - 3) další zhoršení správy.

Josef Fraj|8. 8. 2017 09:37| reakce na Martin Brezina - 8. 8. 2017 07:36

>>> "Spíš to bude tak, že nízká kvalita správy vedla k špatné absorpci eura. "

Ty grafy ukazují něco jiného. Potvrzují, co píše Kovanda, byť samozřejmě až po zavedení eura do oběhu. Vytýkanou nepřesnost beru spíš jako přehlédnutí.

I když bych i já bych očekával preciznější zdůvodnění toho rozkladu státních správ, než pouhou korelaci, tak si dovedu si představit, že politici a úředníci některých států přímo zdivočeli po takovém přílivu nových fuldopeněz a ztratili zbytky sebekontroly. Dostali dávku nové silnější drogy přímo do žíly, to nemohlo zůstat bez následků.

Martin Brezina|8. 8. 2017 09:33| reakce na Karel Mašek - 8. 8. 2017 09:14

Já v těch grafech vidím docela zřetelný trend už od té půle 90. let.
Pro věcnější zhodnocení by bylo potřeba vidět vývoj ještě aspoň deset let předtím, ale o takovém období asi nejsou dostupná data.
Tím spíše je ovšem nutné být opatrný v závěrech a formulaci jednoduchých závislostí.

Josef Fraj|8. 8. 2017 09:24| reakce na František Cecvárek - 8. 8. 2017 09:06

Na vašem komentáři k minulému článku-interview nebylo co chápat. Kompletně jste si ho vycucal z prstu. S článkem neměl nic společného a to nechávám stranou, že si v něm protiřečíte. Abych použil váš slovník, jako by ho psal Láďa Hruška po lobotomii. To byl podle mně důvod odezvy, které jste se dočkal.

Karel Mašek|8. 8. 2017 09:14| reakce na František Cecvárek - 8. 8. 2017 09:06

Do jisté míry souhlas, skutečně to takhle někdy má. Ale když se podíváte na ty grafy, tak je tam vidět zhoršení spíše po roce 2000 a někde i po roce 2005. Spíše je to tedy nevhodná formulace autora a i docela mizerná práce editora pana Plešky (viz vedle ty bitecní lodě). Vždyť on by měl prohlédnout i grafy a zjistit, zda jsou v souladu s textem, a když ne tak autora kontaktovat.

Já osobně se spíše kloním k tomu, že jde o důsledek morálního hazardu, který plyne z nadbytku peněz z dotací a z vytváření nových peněz, které většinou proudily do jižní Evropy, vše podpořeno dlouhodobým deficitním hospodařením. A jde i o přirozený rozklad pokročilé demokracie.

František Cecvárek|8. 8. 2017 09:06| reakce na Martin Brezina - 8. 8. 2017 07:36

On pan Kovanda ma s pochopenim kauzality dlouhodobe problem. Jemu staci, abyse dva jevy vyskytovaly spolu a uz si vytvori pribeh, jak to teda je. Viz muj zrejme nepochopeny komentar v minulem Kovandove clanku. Je to popekonom.

Martin Brezina|8. 8. 2017 07:36

"Kvalita státní správy se v zemích jižní Evropy od druhé poloviny 90. let povážlivě zhoršila. Důvodem je jednotná měna – euro."

Euro začalo v devizové podobě platit 1. ledna 1999 a ve valutové podobě bylo zavedeno do oběhu 1. ledna 2002.

Z toho bych si dovolil vyvodit, že pokud se od druhé poloviny 90. let zhoršila kvalita státní správy, nebylo důvodem euro, protože to bylo zavedeno o půl desetiletí později. Spíš to bude tak, že nízká kvalita správy vedla k špatné absorpci eura.

Já chápu, že pan Kovanda bude zřejmě usilovat o docenturu na Ševčíkově NH fakultě, takže píše podle toho, ale tohle je dost podivná argumentace.