Diskuze: Velké srdce mají i velké svině

Karel Pokorný|18. 4. 2017 09:40| reakce na Karel Mašek - 13. 4. 2017 15:53

Ono to nejen "není úplně to stejné", ale v případě pravicových stran je to pravý opak.

Gabriel Pleska|13. 4. 2017 21:06| reakce na Alexander Novotka - 13. 4. 2017 19:37

Zavěšení na konstrukci pouličního osvětlení.

Alexander Novotka|13. 4. 2017 19:37| reakce na Karel Mašek - 13. 4. 2017 11:22

Prosím o vysvětlení (nebo odkaz s vysvětlením) termínu lanternace. Používaje Google jsem se k ničemu nedopracoval, což je jistěže můj nedostatek. Děkuji předem.

Alexander Novotka|13. 4. 2017 19:34| reakce na Karel Pokorný - 13. 4. 2017 14:57

TOP 09 je pravicová strana? Vážně? Nikdy nebyla, není a ani nebude.

Jan Kopecký|13. 4. 2017 18:03

Název plus poslední odstavec, au, to jste p. Kašpárku zamýšlel?

Jan Capouch|13. 4. 2017 18:01| reakce na Karel Mašek - 13. 4. 2017 14:31

http://www.rozhlas.cz/kraje/cesko/_zprava/maly-pomnicek-v-sumavskych-lesich-pripomina-masakr-cikanskeho-tabora--1381562

Karel Mašek|13. 4. 2017 15:53| reakce na Karel Pokorný - 13. 4. 2017 14:57

No jasně, že to není úplně to stejné, ale proto je tam taky to neo- anebo kulturní.

Karel Pokorný|13. 4. 2017 14:57| reakce na Karel Mašek - 13. 4. 2017 13:03

Podobnost v nárokovosti tam je. Je však pochybné vyvozovat něco z "průmětu idejí do dalších rovin" i tam, kde ta původní myšlenka není a nikdy nebyla.

Pravicové strany jako je TOP09 se totiž rozhodně nenazývají neomarxistickými. Kritika údajného "neomarxismu" tak v očích veřejnosti dopadá jen na část sil, které ho ve skutečnosti prosazují. Proto ani nemůže vést k nápravě. Je to odvádění pozornosti od skutečné příčiny.

(Politika pravice míří proti přerozdělování. Takový dlouhodobý výsledek může mít i vítačství - lidé uvidí, že jim samotným přerozdělování už nepomůže ani teoreticky a raději to celé odpískají. Škodlivé a možná i nezvratné důsledky nežádoucí imigrace tím ale nezmizí.)

Igor Nemec|13. 4. 2017 14:31

Nevím jestli je příklad s vycházkami vězňů případný.
Možnost učebních oborů ve vezení, dočasné bydlení a práce po propuštění, obrana proti lichvářům a jiným zmetkům, kteří se tak dobře umí na trestancích vozit určitě jo, ale vycházky ??????

Karel Mašek|13. 4. 2017 14:31| reakce na Jan Capouch - 13. 4. 2017 11:34

Problémy byly, ale menší než dnes, viz zde: http://www.bawerk.eu/clanky/19.-stoleti--divoky-kapitalismus-/romove-jdou-do-prace--v-minulosti-bezna-vec-.html

To stát blahobytu ty problémy zvětšil a přidal nové.

Michaela Ďurčová|13. 4. 2017 13:56

Mě to ale také přijde jako problém, když za experiment s propuštěním a napravením(co je to napravení, že už nadále nepáchají trestnou činnost?) lidí, kteří neco provedli zaplatí byť "jen" jeden člověk, který nic neprovedl(znásilněná žena). Právě proto měli být tito lidé zavření a tudíž izolovaní.

Stejné experimenty se nyní dějí na školách, kde se skupina dětí, pro které se přes všechny snahy nenašla nějaká diagnóza, nazývají "děti, které nejsou rodinou podporovány". Jsou to děti, které nerespektují školní řád a nikdo s tím nic nenadělá. Jsou záměrně zařazeny mezi děti, které školní řád respektují, mezi děti, které by skutečně meli být inkludovány(deni zdravotně znevýhodněné...).
Školy se pak holedbají statistikami, jak jsou tyto děti na tom lépe po všech stránkách. Bohužel už mlčí o tom, jak jsou na tom ostatní. Třináctileté děvče, které se kvůli šikaně oběsilo by dle pana Kašpárka nemělo být překážkou k pokračování tohoto experimentu, když je to "jen" jeden případ.

Karel Mašek|13. 4. 2017 13:03| reakce na Karel Pokorný - 13. 4. 2017 12:11

Za prvé se to dnes běžně nazývá neomarxismem či také kulturním bolševismem. Za druhé je to jen promítnutí marxistických idejí do dalších rovin. Marxismus sice rozlišoval na jedné straně proletariát a nepracující lumpenproletariát, ale na druhé straně vznášel nároky proletariátu na majetek jiných osob (továrny, domy, zboží...) a jejich svobodu. Byl a je také nárokový. Rozdíl byl jen v tom, že nárokovost uznával jen v rámci daného národa či státu. Neomarxisté jsou v tomto směru důslednější a nárokovost přiznávají každému, kdo příjde na dané území. Obojí ideologii pak spojuje snaha získat díky této nárokovosti a z ní plynoucího přerozdělování moc a snaha o socializacio hospodářství, rovnostářství a vůbec celkové zglajchšaltování společnosti.

Martin Brezina|13. 4. 2017 12:16| reakce na Josef Fraj - 13. 4. 2017 08:49

Nechci vám brát kus vaší pravdy. Souhlasil bych, že rozum má svůj obor činnosti, který není fatálně závislý na zkušenosti, např. matematické pravdy budou mít zřejmě tuhle povahu. Ale tady se diskutuje o společenských otázkách, a tam už informace a zkušenosti podle mne zásadní roli mají. Třeba s těmi Cikány najdete srovnatelně chytré lidi, kteří si myslí zcela protikladné věci. Je to proto, že jedno či druzí svůj rozum použivají špatně?

Karel Pokorný|13. 4. 2017 12:11| reakce na Karel Mašek - 13. 4. 2017 11:22

Nazývat to neomarxismem je zavádějící. Lepší by bylo užívat termín extremistický humanismus nebo lidskoprávnictví. Ten druhý je přesnější, protože toto zlo je přece prosazováno na základě ideologie lidských práv, která byla prakticky stanovena jako nezpochybnitelná. Nikoli na základě marxismu.

Jan Capouch|13. 4. 2017 11:34

jak je možné, že nejempatičtější člověk, kterého znáte, jede nad talířem s láskou upečených buchet takové proticikánské bomby.

To je docela prosté. Protože cikáni jsou problémový element už 500let. Kdyby tu nebyli, žilo by se nám mnohem líp.

Karel Mašek|13. 4. 2017 11:22

Jinak jsem docela zvědav, co udělá s emocemi a volebními výsledky (pokud nebudou zfalšovány) to, že islamistům se úspěšně povedlo zvýšit kadenci teroristických útoků. Nějaký útok každý měsíc, to už něco je. Diktatura neomarxismus by mohl padnout relativně rychleji, než jsem si myslel. Otázka je, co se stane pokud se neomarxisté vzpříčí a budou se držet u moci silou a terorem? Neomarxisté asi pak budou lanternováni, ale nenastanou i nějaké větší ozbrojené střety? Nepovede to k nástupu nějakého nového fýrera? Jistě viníkem by byl neomarxismus, ale na tom si už člověk nic nevezme, maximálně tu lanternaci.

Jan Pozner|13. 4. 2017 10:58| reakce na Martin Brezina - 13. 4. 2017 07:16

Podle mě je soucit podmnožinou empatie.

Karel Mašek|13. 4. 2017 09:45

"Některým z vás tam aspoň pomůže pochopit, jak je možné, že nejempatičtější člověk, kterého znáte, jede nad talířem s láskou upečených buchet takové proticikánské bomby."

Já to chápu. Sám bydlím ve městě, kde žije jen několik procent Romů, ale napaden (aniž bych dal nějaký důvod) jsem byl za ca 20 let Romy 4 x a gadži jen 1 x. Tudíž ten váš člověk nejspíše bude používat rozumovou empatii.

Josef Fraj|13. 4. 2017 08:49| reakce na Martin Brezina - 13. 4. 2017 07:16

Také nejsem psycholog, ale pokud jde o rozum, tak bych řekl, že k tomu "co do něj nasypete" umí dosti často dodat něco navíc. Celý pokrok lidstva je, řekl bych, důsledkem toho "navíc".

Martin Brezina|13. 4. 2017 07:16

"Vodítkem pro rozhodování by podle Blooma i podle mě měl být především rozum a soucit, tedy schopnost dbát na ostatní, aniž by si člověk zvnitřňoval jejich pocity."

Já jsem tedy slabý v psychologických kategoriích, a tak moc nevím, jestli jde jednoznačně a zřetelně odlišit soucit a empatii. A jestli je vůbec soucit bez empatie možný. Řekl bych, že ne. Protože soucit bez empatie je vlastně jen můj názor na to, kdo si mou účast či milost zasluhuje. S rozumem je to ještě ošemetnější: co do něj nasypete nebo je vám nasypáno, to vám vyhodí.