Diskuze: Indický masakr měnovou pilou

Jan Altman|1. 2. 2017 11:59

To si tak prostě přijde politik, škrtem pera zruší platnost 80ti procent hotovosti a zemi hodí zpět do středověku, k barteru:
http://roklen24.cz/a/iETiW/zruseni-bankovek-vindii-navrat-kbarterovemu-obchodu

Naštěstí kupní sílu zlaťáků a bitcoinů škrtem pera zrušit nejde, takže až to nějaký koumes zkusí v EU/ČR, tak na to po zásluze doplatí jen etatisté a ignoranti.

http://www.svobodny-svet.cz/3832/historicky-precedens-eet-vs-paralelni-polis.html

Jan Altman|1. 2. 2017 11:55| reakce na Richard Fuld - 27. 1. 2017 11:41

A teď nějaký článek od dozorce koncentráku o tom, jak koncentráky neškodí, dokonce jsou prospěšné.
Nebo článek od Babiše, jak dotace na biopaliva určitě nedeformují trh a jistě nejde o plýtvání.

U všech třech lze očekávat asi tak stejnou míru objektivity.

Petr Vorlíček|29. 1. 2017 11:37

"Je třeba opustit myšlenku, že peníze plní zaroven funkci uchovatele hodnoty a prostředků smeny". No zde jste trefil hřebíček na hlavičku - to je totiž definice špatných peněz - ty opravdu neplní tyto dvě funkce zároveň. Nedůvěra v menu jde ruku v ruce s nedůvěrou ve vládu, a to vždy vedlo k válce nebo revoluci. BTC a Zlato je super hračka, neřeší to ale podstatu. A podstatou je, že ve vedení vlád a centrálních bank už zase sedí psychopati a diletanti, kteří v domnění, že lze z hovna uplést bič dělají jedno špatne rozhodnutí za druhým.

Richard Fuld|27. 1. 2017 11:41| reakce na Jan Amos - 25. 1. 2017 23:55

"Veškeré nové koruny vzniklé intervencemi se vrátily do ČNB v podobě přebytečné likvidity, kterou si komerční banky u ČNB uložily. Celkem tak peněžní zásoba M2 vzrostla mezi říjnem a listopadem o 1 % (tj. asi 32 miliard korun), přičemž intervencím lze zatím připsat pravděpodobně méně než polovinu tohoto přírůstku. Není proto pravda, že by intervence ve výši 200 miliard korun vedly k růstu peněžní zásoby o 6,25 %, jak tvrdí někteří kritici, např. Pavel Kohout v článku „Proč to ČNB zkazila: Vysvětlení v jedné jednoduché rovnici“, Euro 1/2014, str. 50–51."

Zdroj: https://www.cnb.cz/cs/o_cnb/blog_cnb/prispevky/tomsik_20140114.html

Jan Amos|25. 1. 2017 23:55| reakce na Jan Altman - 25. 1. 2017 23:22

Tak třeba takto - náklady na všechny státní zaměstnance (úředníci, učitelé, policie, armáda, soudci, zdravotníci...) představují cca 140mld Kč za rok.

Intervence ČNB v jediném lednovém týdnu ve výši 100 mld Kč znamená, že si banka "natiskla" peníze odpovídající platům VŠECH státních zaměstnanců od ledna až do srpna.

Jan Altman|25. 1. 2017 23:22| reakce na Jan Amos - 25. 1. 2017 16:52

Aha.
Myslím, že do relace se to dá dobře dát třeba vztažením k ročnímu HDP. Jako že objem za rok natištěných peněz je k HDP v nějakém poměru (někde mezi pětinou a desetinou?). A to už se dá převést proporcionálně na čísla srozumitelná běžnému člověku: za rok vytvoříte hodnoty za XXX tisíc a stát si jen tak natiskne dalších XX tisíc.
Nebo obdobně by to šlo vztáhnout k objemu úspor a opět to přepočítat na průměrného jedince: Máte v bance naspořeno XXX tisíc a stát si jen tak vytiskne dalších YY. Co to asi tak udělá s kupní silou těch vašich XXX? Spoříte si na penzi? Právě jste o ni přišel!

Jan Amos|25. 1. 2017 16:52| reakce na Jan Altman - 25. 1. 2017 15:07

To jste můj příspěvek vůbec nepochopil - cílem bylo poukázat na enormní snadnost manipulace s nekrytými penězi, což umožnuje bance institut státních peněz.

Lidé si obvykle částky přesahující milion těžko představují, proto je 100mld intervencí za jediný týden běžnému člověku šuma fuk - nemá představu o jak obrovskou částku se jedná.

Když ji vizualizujeme například 100km dlouhou "šňurou" zlaťáků, snad někomu dojde o jak monstrozní okrádání se jedná.

Jan Altman|25. 1. 2017 15:07| reakce na Jan Amos - 25. 1. 2017 11:18

To s těmi Krugerrandy nechápu.
Jak by ČNB mohla dělat intervenci nějakým tavením, kdyby existoval zlatý standard, tedy pevné navázání koruny na zlato? A kde by těch 100 kilometrů Krugerrandů najednou vzala?

Podle mne by nic tavit nemusela. Jednoduše by udělala ten podraz, co udělali v USA v roce 1933:
1) Lidem nařídit povinný prodej veškerého zlata státu za současný kurz (tehdy 20 dolarů za unci).
2) Jakmile je hotovo, tak prohlásit, že už unce není za $20, ale za $35 - a zároveň vyhlásit, že lidé zlato vlastnit nesmí (což udělali a vydrželo to do 70.let).

Jan Altman|25. 1. 2017 15:00| reakce na Richard Fuld - 25. 1. 2017 10:16

No to se samozřejmě teprve ukáže.
Je možné, že BTC se ve směně (té běžné, drobné) používat nebude. Že BTC spíše bude podkladové aktivum (krytí) nějaké jiné mikroplatební kryptoměny (dost možná o level anonymnější ala Monero či ZCash). V BTC se bude dělat jen "velký clearing", vypořádávání rozdílů platebních bilancí, atd...
Možné to je.
Stejně tak je možné, že se po nějaké době kupní síla bitcoinu ustabilizuje (zřejmě na podstatně vyšší hladině, než je dnes) a běžné placení se bude odehrávat v Satoshi (stomiliontina bitcoinu). Důvod k syslení se sníží.

To vše záleží na mnoha faktorech a budoucí vývoj nelze předvídat.
Na jednu stranu se komunita snaží bitcoin vyvíjet směrem právě k podpoře jednoduchých a pohodlných drobných transakcí.
Na druhou stranu vývoj jde i směrem k té podkladové "komoditě", k umožnění provázat bitcoin se smlouvami, katastry a registry.
Svůj vliv samozřejmě bude mít i stát:
- jak moc bude lidi odírat a tím je motivovat k majetkové sebeobraně
- jak moc bude znehodnocovat svou oficiální měnu
- jak moc bude omezovat hotovost
- jak moc bude omezovat anonymní nákupy zlata
- jak moc bude fízlovat (eet, další kroky k omezení bankovního tajemství, další kroky omezující svobody a soukromí)
- zda bude zavádět záporné úroky
- zda bude zavádět kapitálové kontroly
- zda se na oficiální měně budou odehrávat další experimenty (kazivé peníze, základní příjem, ...), které budou podrývat důvěru v ni
- atd...
To všechno samozřejmě má a bude mít vliv na šíření i převažující způsob užití bitcoinu. I na směr jeho vývoje. Každopádně je to velmi zajímavé sledovat. Bitcoin tu je pár let a za tu dobu urazil obrovský kus cesty. Technologicky i co do penetrace lidského povědomí. Před pár lety o něm vědělo pár nadšenců, dnes o něm běžně píší ekonomická periodika a politici ho zahrnují do své agendy. Kde asi bude za dalších 8 let? Sledujeme dějiny v přímém přenosu. A s částí portfolia v bitcoinech to je o to osobnější zážitek.

Jan Amos|25. 1. 2017 11:18| reakce na Richard Fuld - 25. 1. 2017 10:16

Do úvah o prolínání funkcí směny a uchovatele hodnoty zlata a účetních peněz bych zahrnul i úvahu o snadnosti devalvace.
Účetní peníze jsou finančním sektorem a státem vyžadovány především pro snadnost jejich devalvace a tím okrádání obyvatel.
Středověký vladař to měl velmi obtížné, když musel přetavením nebo proděravěním mincí snižovat obsah zlata a tím měnu devalvovat.
Abyste si dokázal představit zrůdnost účetních peněz, malý početní příklad.

Pokud by česká koruna byla založena na zlatém ekvivalentu, pak by intervence ČNB (tedy řízená a státem podporovaná devalvace úspor obyvatel) v současném rozsahu - dle analytiků 100mld Kč za 1 týden - znamenala, že by banka musela přetavit 100 kilometrů (vzdálenost Praha Pardubice) jednouncových Krugerrandů, což je mezi mafiány a bankéři nejoblíbenější investiční mince. To by bylo časově i technologicky mnohem náročnější než stisknout CTRL+D a centrálním počítači v budově ČNB.
Byl dle vás středověk opravdu tak temný?.

100 mld Kč intervence
1oz Krugerrand při současné ceně cca 32 000 Kč
průměr mince 33mmm

https://cs.wikipedia.org/wiki/Krugerrand
http://byznys.ihned.cz/c1-65581900-pod-takovym-tlakem-cnb-jeste-nebyla-za-jediny-tyden-intervence-dosahly-az-sto-miliard-odhaduji-analytici

Richard Fuld|25. 1. 2017 10:16| reakce na Jan Altman - 24. 1. 2017 17:08

Z toho co píšete nebude z BTC dobrá měna. :-) Primární a klíčovou funkcí peněz, je umožnit hladkou směnu, ne syslení. Z Vámi napsaného jasně plyne, že syslit můžete ve zlatě, bez ohledu na to čím budete platit. A tak to má být. Je třeba opustit myšlenku, že peníze mohou plnit dobře současně funkci oběživa i dlouhodobého uchovatele hodnoty. Tyto dvě funkce lze od sebe oddělit. Paradoxně teprve když bude na účetní měnu nahlíženo pouze jako dobrého zprostředkovatele směny a jako na nespolehlivého uchovatele hodnoty (přestane být hromaděna), pak teprve účetní měna bude spolehlivě plnit obě funkce. Jakmile ale začne být účetní měna nadměrně hromaděna, přestane být spolehlivým uchovatelem hodnoty a zůstane jen dobrým prostředkem směny. Totéž prakticky platí pro zlato, pokud nebude sysleno, bude dobrým prostředkem směny a naopak.

Jan Altman|24. 1. 2017 17:08| reakce na Libor Kosour - 24. 1. 2017 15:09

To teda nevím - já si zlaté, stříbrné a bitcoinové mince nepořizuji proto, abych s nimi platil - tedy alespoň dokud si něco jde koupit i za státní "peníze". Do té doby budu utrácet méně kvalitní měnu a tu více kvalitní spořit.

Utrácet Au/Ag/btc mi nepřijde prozíravé už proto, že nevíme, jak dlouho ještě budeme mít možnost papírky za tyto lepší peníze měnit. Nebo alespoň měnit neomezeně, bez penalizačních poplatků, bez nutnosti identifikace (= hrozba budoucího vyvlastnění).

I obchody, kde berou bitcoiny, to dělají (zatím) spíše aby se zviditelnily (jsou pak v databázi akceptačních míst, které vám pak v okolí třeba doporučuje mobilní appka) a většina klientů tam stejně platí státními papírky (a to i ti, kteří bitcoiny mají). Výjimkou je samozřejmě Bitcoin Café v PP, kde zkrátka ničím jiným nezaplatíte. Ale tam to je jednak z politicko-filosofických důvodů a jednak proto, že celé místo funguje jako demonstrace schopností bitcoinových technologií.

Libor Kosour|24. 1. 2017 15:09

Skoncime jako Vymarska Republika, kde se na nakup chodilo s kuframa bankovek ne? Obavam se, ze korupce se dneska tyka spise tech, co ty bankovky tisknou, nez tech, co je bezne pouzivaji.
Jinak bych celkem uvital, kdyby nejaka firma okolo me zacala brat treba stribrne a zlate mince. Uz jen z recese bych si je extra poridil a platil jimi.

Michal Mrozek|24. 1. 2017 11:02| reakce na Jan Altman - 24. 1. 2017 10:50

Nehodlám se plácat v tom, co je zamýšleno nebo není. Není to jednoduché zjistit a uvést na pravou míru. Máte jistě pravdu, že něco se říká a něco jiného se dělá. O to víc ale platí, že by měli za svá jednání nést přiměřenou zodpovědnost.

Jan Altman|24. 1. 2017 10:50| reakce na Michal Mrozek - 24. 1. 2017 06:26

No ale jak víte, co bylo skutečným zamýšleným důsledkem (ne tím oficiálně proklamovaným) té indické měnové reformy?
Deklarovaným cílem Angelininých otevřených dveří byl příliv pracovní síly, která bude živit stárnoucí Němce. Pokud neujíždí Angela na LSD, tak vedle tohoto (nereálného) veřejně deklarovaného cíle měla nějaký opravdový cíl, který nám ale nesdělila. Nemůžeme tak vědět, zda šlo o snahu zapsat se do dějin jinak, než karikatura s hákovým křížem z řeckých demonstrací. Nebo o snahu zvýšit moc státu (na živení uprchlíků je potřeba větší přerozdělování a z jejich přívalu plynoucí bezpečnostní hrozby povedou k tomu, že lidé sami začnou volat po silné ruce, omezení svobod a posílení represivního aparátu).

S politiky je tedy dvojí potíž:
- Jiné cíle deklarují, jiné reálně mají
- I krásné oficiální cíle působí nezamýšlené důsledky, obvykle katastrofických rozměrů

Jan Altman|24. 1. 2017 10:16| reakce na foxy - 24. 1. 2017 09:48

Až na to, že (i jak se v článku píše) i v USA uvažují o demonetizaci $50 a $100 bankovek.
To bychom si tedy moc nepolepšili. Fiat jako fiat.
Naštěstí na rozdíl od Indů ještě (jak dlouho?) můžeme zlato kupovat víceméně neomezeně.
Ovšem při nákupu stříbra již platíme odrazující pokutu 21% (zatím ještě lze obejít, minimálně nákupem v Německu i když i tam se tento kanál již pokusili uzavřít).
A u Bitcoinu po nás brzy budou chtít identifikaci - samozřejmě to je bezzubé, prodejci na LocalBitcoins.com se tím řídit nebudou a zahraniční mimounijní burzy tuplem ne. Ale je to jasná známka utahování šroubů. Až budou převody do zahraničí kontrolované (blacklisty či dokonce whitelisty účtů, nebo aspoň vysoké pokuty za vývoz kapitálu), bude i tato cesta komplikovaná.

Pro mne z toho plyne jediné: uniknout z fiatu bude stále komplikovanější, riskantní a dražší.
Utíkat je potřeba, dokud to jde.
Jakmile si erár bude jist, že útěk je již dostatečně komplikovaný, začne své pozice zneužívat (ještě více, než dnes). Přijdou kazivé peníze, záporné úroky, nepodmíněné příjmy, majetkové daně, atd...

foxy|24. 1. 2017 09:48

Poláci, Ukrajinci a Rusové už v 90. letech našli obranu proti takovému vyvádění vlády. Jmenuje se dolarizace. Na začátku 90. let se v Polsku běžně platilo dolary.

Michal Mrozek|24. 1. 2017 06:26

Ukazuje se, že podobně jako u nás, ani jinde vysocí úředníci nevnímají potřebu své kroky dopředu promýšlet. Zkusíme to, a ono to nějak vyjde: metoda pokusu a omylu. Že může jít o omyl fatální ve svých nezamýšlených dopadech? (Nebo že by tyto dopady byly zamýšlené?? To snad ne.)
"Ale prosím vás, zase zastrašujete a varujete před apokalypsou, jste mimo mísu, co tady vyskakujete?"
A co takhle trestní odpovědnost politiků a vysokých úředníků, lze vůbec o ní uvažovat? To by se musela zodpovídat zřejmě i Merkelová a to by v současné Evropě prostě nešlo. Pokud ale nejsou ochotni promýšlet svá jednání a jejich dopady, pak je uvažování o trestní odpovědnosti odpovídající své zodpovědnosti na místě.