Diskuze: Očima ekonomů: Hranice pro minimální mzdu? Neexistuje

Jan Altman|1. 2. 2017 12:19| reakce na Richard Fuld - 20. 1. 2017 14:22

Jenže vy tvrdíte, že těch 8 bochníků mám dělat zadarmo. Je podle vás dobře, když mi je někdo sebere. Podle vás na tom dokonce vydělám. Nebo že vydělám na tom, že mi z těch 100Kč někdo sebere 80.

Richard Fuld|20. 1. 2017 14:24| reakce na Jan Altman - 18. 1. 2017 12:15

Ale to samé můžete říct úplně o každém, kdo dostává úrok. :-)

Richard Fuld|20. 1. 2017 14:22| reakce na Jan Altman - 18. 1. 2017 12:14

Ten příklad jste poněkud posunul do absurdna, jako to děláte se vším. :-)

Když prodám 10 bochníků chleba se ziskem 10 Kč na bochník, tak vydělám 100 Kč. Když prodám jen 2 bochníky chleba se ziskem 10 Kč na bochník, tak vydělám jen 20 Kč. Každému je jasné, že 100 Kč je více než 20 Kč, jen Vy s tím máte ideologický problém. :-) Každý radši vydělá 100 než 20.

Jan Altman|18. 1. 2017 12:15| reakce na Richard Fuld - 10. 1. 2017 16:16

Reálně by žil ze statků, které někdo jiný vyprodukuje a kterému ten příživník za ně nedal žádnou protihodnotu.

Jan Altman|18. 1. 2017 12:14| reakce na Richard Fuld - 10. 1. 2017 16:03

Jenže na svobodném trhu producenti základních životních potřeb (jídla, ...) sice živí zbytek populace, jenže ten zbytek populace zase těm producentům základních potřeb poskytuje nadstandardní produkty a služby, které sice k životu nezbytně nutné nejsou, ale ti lidé je prostě chtějí, protože lidské potřeby jsou nekonečné. A vše probíhá dobrovolně a tedy vzájemně výhodně.

Kdežto vy socialisti chcete, aby produktivní menšina živila neproduktivní většinu z donucení a ta většina té menšině nemusela přinášet žádné doplňkové nice-to-have produkty a služby na oplátku.

Dokonce jste schopen tvrdit takové bludy, že když pekař upeče 10 bochníků chleba denně, jeden sní, dva prodá a 7 mu jich sebere stát a rozdá neproduktivním, že to je pro pekaře dobře.
Že to je pro něj snad prý lepší, než upéct jen 3, jeden sníst, 2 prodat ostatním produktivním a na zbylých 7 se vykašlat, ušetřit vzácný čas (věnovat ho rodině či koníčkům), ušetřit suroviny a energie.

Richard Fuld|10. 1. 2017 16:17| reakce na Jan Altman - 4. 1. 2017 12:52

Mohl byste se pokusit toto své absurdní tvrzení dokázat. :-)

Richard Fuld|10. 1. 2017 16:17| reakce na Josef Fraj - 4. 1. 2017 14:52

Prdlajs odolává :-)

Richard Fuld|10. 1. 2017 16:16| reakce na Jan Altman - 4. 1. 2017 12:51

Tak ten nadbytečný propuštěný dělník si bude moci půjčit třeba 100 mil. Kč a žít z úroků, které mu bude banka platit. :-)

Richard Fuld|10. 1. 2017 16:13| reakce na Jan Amos - 4. 1. 2017 19:57

Než aby taková firma zaměstnávala lidi za minimální mzdu, je lepší když je nahradí roboty. A ti nadbyteční lidé si mohou najít lépe placenou práci nebo mohou v klidu vegetit na dávkách.

Richard Fuld|10. 1. 2017 16:10| reakce na Jan Amos - 4. 1. 2017 08:46

Samozřejmě, že vyšší minimální mzda = vyšší daně a odvody, vyšší příspěvky odborovým organizacím. Tyto triviálnosti ale nemají žádný vliv na to, že hlavním důvodem navyšování minimální mzdy je alespoň minimálně napravit nedokonalost trhu, který produkuje tzv. pracující chudobu.

Richard Fuld|10. 1. 2017 16:03| reakce na Jan Altman - 4. 1. 2017 12:43

Co se týče potravin, tak už dnes platí, že cca 3% lidí pracujících v zemědělství uživí 100% populace. Takže pokud bude mít uživit 1 produktivní dalších 5 lidí, tak se nejedná o žádný blud ale jde v podstatě o dávno existující realitu.

foxy|5. 1. 2017 10:05| reakce na Jan Altman - 4. 1. 2017 12:54

c. je správně.

Jan Amos|4. 1. 2017 19:57| reakce na Jan Amos - 4. 1. 2017 08:46

Nedá mi to, abych nedoplnil svůj výčet i pro proletáře a socialisty viditelné automatizace (samoobslužné kasy, automaty na vracení lahví, vkladomaty atd.) i odkazem na článek popisující vytlačování lidí z robotáren - tedy míst, kam by většimu populace oligarchové, odboráři a socialisté rádi v Česku nahnali - Foxconn nahradil (nikoliv zamýšlí, ale již provedl) více než polovinu (přes 50 tisíc) zaměstnanců při výrobě iPhonů roboty - https://9to5mac.com/2016/05/25/foxconn-robots-replace-workers/

No ale pan Středula bude určitě i tak vyřvávat, jak je nutné minimální mzdu zvýšit. Jistě, je nutné usnadnit firmám rozhodnutí do automatizace co nejrychleji investovat.

Josef Fraj|4. 1. 2017 14:52| reakce na Jan Altman - 4. 1. 2017 12:51

Vidím, že zatvrzele odoláváte "revolučním" myšlenkám politruka Fuldoviče :-)))

Jan Altman|4. 1. 2017 12:54| reakce na Tomáš Najman - 3. 1. 2017 20:02

Z toho plyne, že politici jsou buď idioti, že to nechápou.
Nebo to jsou protřelí zločinci, kterým vůbec nejde o blaho lidí, ale o maximalizaci lupu - protože tam, kde brali min.mzdu a zbytek na ruku, se nyní výběr výpalného zvedne.

Jan Altman|4. 1. 2017 12:52| reakce na Richard Fuld - 3. 1. 2017 17:11

Ke každému takovému člověku ale existuje druhý, který kvůli MM o práci přišel.
A třetí, který nyní musí platit vyšší ceny za výrobky firmy, jejíž náklady uměle vzrostly.

Jan Altman|4. 1. 2017 12:51| reakce na Josef Fraj - 3. 1. 2017 23:56

No a třeba v budoucnu to stát dále podpoří zápornými úroky i z úvěrů.
Propustíte lidi a z úvěru na robotickou linku splatíte méně, než byla její cena. V podstatě na ni dostanete dotaci placenou (prostřednictvím inflace) lidmi, co drží danou měnu.


Za normálního bankovnictví by si podnikatel na tu linku mohl půjčit jen z úspor obyvatel, tedy v podstatě z uspořené/odložené části mezd (i) jeho zaměstnanců. Kdyby zaměstnanci nepracovali, nevydělávali a nespořili, nebylo by z čeho pořídit robotickou linku (respektive by se o omezené zdroje přetahoval s konkurenty a úrok by rostl). Ale dnes? Nikdo nemusí nic spořit, banka si peníze na úvěr na tu linku vytvoří ze vzduchu. Samoregulace byla rozhodnutím ústředního výboru zrušena.

Jan Altman|4. 1. 2017 12:43| reakce na daniel krieger - 4. 1. 2017 11:56

Kupní sílu mezd nám zde poslední 3 roky úspěšně destruuje státně monoponí ČNB.
Přitom posilování CZK k EUR byl v období před intervencemi významnější zdroj dohánění západu, než nominální zvyšování mezd. A to soudruzi na 3 roky zarazili.

Dalším zločinem jsou investiční pobídky. Dáme Hyundai 37 tisíc dolarů za jedno vytvořené pracovní místo. Místo v montovně. Místo abychom firmám a zaměstnancům odlehčili snížením daní a odvodů.

Uměle znehodnotíme korunu, aby se vyplatilo zde provozovat montovny s levnou pracovní silou a aby se nevyplatilo dovézt pokročilé technologie a vyrábět zde něco s vysokou přidanou hodnotou.

Uvalíme na živnostníky další povinnosti a odvody, abychom mohli najmout dalších 30 tisíc (!) neproduktivních státních zaměstnanců.

Dále při životě udržujeme průběžnou penzijní pyramidu jako téměř jediný zdroj financování penzí. Koketujeme s nepodmíněným základním příjmem. Žijeme v bludu, že bude udržitelné, aby jeden produktivní pracující ze svých daní živil 5 neproduktivních penzistů, dávkařů, byrokratů, neziskovkářů, grantařů, dotačníků, atd... Vedle toho, že takto zdaněný příjem nebude k žití (natož na pořízení bydlení a rodiny), tak zcela jistě dojde ke srážce s realitou Lafferovy křivky.

daniel krieger|4. 1. 2017 11:56

Skutečným problémem české ekonomiky je odliv zisků do zahraničí a z toho vyplývající problémy. Zvyšování ostudně nízkých českých platů (minimální mzdy v prvé řadě) je jeden z mála nástrojů, ( pokud nechceme hýbat s daňovými sazbami) jak pomoci udržet v republice alespoň část hodnot které tam byly vytvořeny.

Jan Amos|4. 1. 2017 08:46

Studií a článků o škodlivosti minimální mzdy lze na internetu nalézt poměrně dost. Rozhodně více než studií a článků adorujících tento odborářský nesmysl.

Častou výtkou bývá, že stanovení výše minimální mzdy je záležitostí spíše "soudružského hlasování" než pečlivé ekonomické analýzy. Těžko zdůvodnit jinak než odborářskou tupostí, proč by měla být minimální mzda ve stejné výši pro všechny obory, pro všechny lokality (Praha i Most) i pro všechny sociální skupiny.
Jediným smyslem zvyšování minimální mzdy, který ale odborářští nabobové nikdy nepřiznají, je snaha navýšit daňové odvody so státního rozpočtu a paralelně i odborářské cash flow do jejich bezedných kapes.
Vyšší minimální mzda = vyšší daň z příjmu i vyšší sociální odvody. Nikoliv nutně pro příjemce minimální mzdy - o ty nikomu ve skutečnosti nejde - ale především pro OSVČ, jejichž minimální odvody jsou na výši minimální mzdy navázány.
Že při zvýšené minimální mzdě zaměstnavatelé raději zvolí automatizaci a přenesení výkonu na klienty (samoobslužné kasy, čerpací stanice, scan platby v Globusu, samoobslužné kiosky v bankách, automaty na vracení lahví v supermarketech, výdejové automaty v podnicích rychlého občerstvení...) a s tím i vytlačení původních zaměstnanců z pracovního trhu, to už odboráře nezajímá. Vždyť oni bojují za důstojné pracovní podmínky pro ty nemajetné. A ještě jim tyto bláboly někdo i věří.

Josef Fraj|3. 1. 2017 23:56| reakce na Michal Weinfurtner - 3. 1. 2017 21:36

Zvýšení mzdových nákladů znamená buď zvýšení cen a ztrátu konkurenceschopnosti hned s následným snížením zisku nebo přímé snížení zisku hned s následným snížením konkureceschopnosti v důsledku nižších prostředků na investice. Jsou to spojené nádoby.

Řešení v současnosti se nabízí samo. Cena práce je v důsledku státní regulace vysoká a stále roste. Státní šikana zaměstnavatelů je vysoká a stále roste. Úroky jsou v důsedku politiky státu či CB nízké. Jinými slovy stát nutí k propouštění a zavádění nových technologií i tam, kde by k tomu na volném trhu nedocházelo. To je důsledek předchozích státních regulací. Minimální mzda tuto situaci dále prohloubí. Státní regulace ekonomiky má téměř vždy negativní dopad na ekonomiku.

Michal Weinfurtner|3. 1. 2017 21:36

Tak já nevím. Je přece třeba zamyslet se nad principem mezd. Mzdu vyplácí zaměstnavatel za odvedenou práci. Na mzdy získává zaměstnavatel peníze prodejem svých služeb a zboží. Zaměstnavatel bez zaměstnanců není schopen produkovat služby nebo zboží.
Z toho plyne celkem jasně, jaký vliv bude mít především, direktivní zvýšení minimální mzdy. Je to prosté, zaměstnavatel musí peníze na vyšší mzdy někde vzít.
Jaké má možnosti?
Není jich málo.
Zvýšení zátěže pro zbylé zaměstnance a propouštění.
Optimalizace procesů, automatizace a tím propouštění.
Snížení vlastních zisků a žádné propouštění ( ha ha)
Zvýšení cen za zboží či služby a žádné propouštění.
Optimalizace daňové zátěže.
Nějaké další nápady?

V praxi to bude fungovat nejspíš tak, že dojde ke kombinaci všech možností, podle toho co kdo uzná za vhodné, snadnější.

Vypočítat dopad zvýšení minimální mzdy je proto asi nereálné.

Můžeme se ale bavit o tom, jaký vliv jednotlivé metody budou mít a kdo na nich získá.

Například, pokud zaměstnavatel sáhne po automatizaci, přibudou nezaměstnaní, ale získají technologické firmy prodávající automatizaci.

Další názory? Bavme se o tomto a ne o politických vykřicích pro hlupáky od hlupáků.

Tomáš Najman|3. 1. 2017 20:02| reakce na Richard Fuld - 3. 1. 2017 17:11

Takových lidí je u nás kolik? 100?
Bohužel právě díky tomuto zhovadilému konstruktu se přesná čísla nemáme šanci nikdy dovědět. 99,9% všech lidí beroucích papírově minimální mzdu totiž dostává zbytek na ruku mimo daňový systém.
A ti další, kteří jsou - coby nezaměstnatelní - na pracáku právě kvůli výši minimální mzdy. Taky nikdy nezjistíme, kolik jich je...

Richard Fuld|3. 1. 2017 17:11| reakce na foxy - 3. 1. 2017 14:38

Ti, co berou minimální mzdu, protože jinak by pravděpodobně brali méně, ji jako nesmysl nevidí. :-) A nějaké úvahy o její škodlivosti jim nejspíš přijdou k smíchu.

foxy|3. 1. 2017 14:38

Minimální mzda je nesmysl, tudíž nemůže existovat hranice pro nesmysl. Pokud je minimální mzda nízká, pak je neúčinná, pokud je vysoká, pak je škodlivá. Neexistuje žádné optimum, vždycky to je kompromis mezi neúčinností a škodlivostí.