Partner webuRoger logo
Předplatit časopis Finmag

Diskuze: Kam pomáhá rozvojová pomoc

14. 12. 2016
 6 439
31 komentářů

Přihlášení do diskuze

Nejoblíbenější příspěvek

Jednoduchá matematika: dnes zachraň dva černoušky, za deset let jich budeš zachraňovat pět.

Nahlásit
-
27
+

Nejméně oblíbený příspěvek

Kritizovat finanční pomoc rozvojovým zemím... je na Finmagu naopak cool. A tvrdá data v tomto článku nenajdeme. Pokud tedy nepočítáte strašlivý dvouosý graf, který se nám snaží vsugerovat, že HDP rozvojových zemí neroste. A teprve když se podíváte blíž, zjistíte, že se jedná o změnu v procentech a že je skoro celou dobu nad nulou.

Pokud vás téma zajímá, podívejte se třeba na Gapminder (http://bit.ly/2hrsTpI). Zjistíte, že se (nejen) HPD, ale i řada dalších důležitých parametrů rozvojových zemí mění cca od 80. let výrazně k lepšímu.

Nahlásit
-
-5
+

Diskuze

Já ne.
https://www.youtube.com/watch?v=9aMkx_nogcQ&t=188s

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
0
+

Já se taky nebojím o budoucnost Afriky, bojím se o budoucnost Evropy.

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
0
+

Jenže čísla v článku z roku 2015 ještě neznamenají, že to tak je teď a bude nafurt. Niger není průměr, Niger je extrém. Graf poklesu počtu dětí na psovi ukazuje státy ze všech koutů světa mimo Afriku. Článek je o Africe a srovnatelná data tam nejsou. Proč? Jen samotný stav (jakkoliv může vypadat děsivě) je nicneříkající bez zachycení trendu. Úplně stejně ty křivky vypadají u Egypta, Nigérie, JAR, Alžírska, Etiopie (to jsem vybral ty lidnatější), jen s tím rozdílem, že mají ve srovnání s Asií zhruba jednu generaci zpoždění a pokles ještě bude nějakou dobu pokračovat. Před dvaceti lety nás úplně stejně strašili populační explozí v Asii. A teď? Nárůst počtu obyvatel v Asii se už skoro zastavil. S Afrikou to bude stejné. Současně ubývá podíl lidí žijících v extrémní chudobě. Takže se o budoucnost Afriky nebojím.

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
0
+

https://neviditelnypes.lidovky.cz/zahranici/svet-africke-mnozeni.A150601_222210_p_zahranici_wag

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
0
+

Když už si tykáme, jednoduchá matematiko, vezmeme to hezky postupně. Nejdřív podlož relevantními daty co tvrdíš a já to pak vyvrátím. Já si totiž zakládám na faktech.

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
0
+

Pozdravuj Kartouse, debile.
Evropa není jediný bezpečný světadíl. Negrovi bude v Africe lépe.

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
0
+

Vyvrať to, drowe, když si tak zakládáš na faktech.

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
0
+

Jednoduchá matematika? Máte pro svá tvrzení konkrétní data? Je smutné, že příspěvek toho času s nejvíce kladnými hlasy je současně ničím nepodložený nesmysl.

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
0
+

Není to jasné? Protože naše evropské zákony ukládají leteckým společnostem vrátit na vlastní náklady člověka, který nesplňuje podmínky Ženevské konvence o uprchlících. Ambasády žádosti o azyl vyřizují údajně až několik měsíců. Jenže borec na letišti na přepážce to během minuty nemá šanci posoudit a tak i když by uprchlík podle té konvence na letadlo mohl sednout a do Evropy z Afriky bezpečně doletět za pár šušňů, tak ho raději do letadla bez víza nepustí, aby sám nedostal kartáč. A uprchlík z válečné zóny v Sýrii, Somálsku, Čadu nebo kdoví kde, musí konvence nekonvence zaplatit dvacetkrát více převaděčům, kteří používají nejlevnější nafukovací čluny, protože ty podle dalších našich evropských zákonů máme povinnost na potkání zabavit.
Lidi, přestaňte blbnout a věnujte pozornost několikrát zde zmiňovanému webu gapmider.org a osobě Hanse Roslinga, případně si přečtete knihu Faktomluva. Budete líp spát.

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
0
+

Když už jste ze sebe udělal blbce v přímém přenosu a pomluvil tu paní bez jakékoliv znalosti věci, nebylo by na místě se omluvit?

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
-1
+

Vzdělání žen a lepší lékařská péče vede ke snížení počtu dětí napříč všemi kulturami.

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
0
+

Pane Kossi, to samozřejmě mohu. Mikrokredity jsme financovali z prodeje keňských výrobků (náramky, náhrdelníky, mastkové misky aj.), které jsme nakupovali v Keni od skupin žen z chudinských čtvrtí, a které jsou v ČR velmi dobře prodejné. Další příjmy jsme měli z prodeje kalendářů v ČR a z členských příspěvků (což bylo 1000 Kč ročně, měli jsme cca 10 členů). Mikroprojekty jsme zaměřovali na lidi z chudinských čtvrtí, konkrétně z největšího slumu Kibera (šicí projekt - 3 ženám se půjčily peníze na šicí stroj, látky aj.) a na lidi na venkově (oblast Kisumu - projekt chovu kuřat - také pro 3 ženy). Procento bylo velmi nízké. Mikrokredit z chovu slepic bude už téměř splacený a keňská organizace ty peníze použije na další podobný projekt.
Než jsem vyjela do Keni, byla jsem pracovně 3 měsíce v USA a 3 měsíce v Anglii. Snad jsem zodpověděla všechny Vaše dotazy. Pokud Vás ještě něco zajímá, klidně mi napište na email hana.hindrakova@yahoo.com.

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
3
+

Jo dobře. Může Hana Hindraková snad být vice specifická o těch mikroprojektech, například kdo to financoval, jaké procento účtovali a jaký typ projektů podporovali? A může třeba dodat jaké zkušeností Hindráková měla před tím než se vydala pomáhat v rozvojových zemí?

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
-2
+

Dobrý večer, pane Kossi, náhodou jsem narazila na Váš příspěvek. Škoda jen, že píšete o něčem, o čem vůbec nic nevíte. Peníze na cestování jsem si vydělala prací v obchodní společnosti, z neziskové organizace jsem si na to nevzala ani korunu, spíš jsem ji mnohdy dotovala z vlastních peněz, protože sehnat sponzory není v dnešní době nic jednoduchého. V neziskové organizaci jsem pracovala jako dobrovolník bez nároku na mzdu, žádné zaměstnance jsme neměli. V Keni jsem se věnovala mikrokreditům, projektu, který tvoří nová pracovní místa. Takže, prosím, nerozšiřujte lživé informace. Děkuji. Hana Hindráková

Nahlásit

-
0
+

Ten graf je ale opravdu k ničemu. Nejprve bych jednotlivé částky rozvojové pomoci očistil o inflaci. Bohužel, dnešní dolar má trochu jinou hodnotu, než před padesáti lety. Pak by také bylo dobré tyto částky vydělit počtem obyvatel - částky na hlavu jsou podle mě směrodatnější. Takže tolik k té technické části.
A jinak, myslím, že pan Capouch zde napsal pravdu. Afrika opravdu patří k oblastem s nejrychleji rostoucí populací na světě (samozřejmě až po Indii). A přiznejme se, různé "humanitární" a "rozvojové" pomoci v tomto taky hrály roli. Sice krátkodobě nějak pomohly vyřešit hladomor, ale dlouhodobě vedly k podstatnému zvýšení populace a daný problém se objevil znovu. Jen větší.
Je otázkou, jak něco takové řešit. Peníze, jak už víme, pravděpodobně nepomůžou. Antikoncepci - tu dokonce odmítají. Zarazit najednou všechny rozvojové programy, ... , to taky nepomůže - v takovém případě se můžeme dočkat destabilizace jednotlivých regionů a vzhledem k tomu, kolik cenných nerostných surovin se z Afriky dováží, nebylo by to i pro nás nic hezkého.
Problém by možná pomohla vyřešit televize (a možná i internet). Ta vždy v historii tak nějak vedla k omezení porodnosti a tak i stabilizaci populace.

Nahlásit

-
1
+

Určitě zajímavý a netypický případ HanyHindrákové jak se věnovat pomoci v rovjových zemích.
Ve věku 22 let – tedy ve věku kdy skončila vysokou školu a ted ještě nic neudělala se rozjela vandrovat to světě. Z peněz neziskovky navštívila několik zemí a kontinentů. Do Kenyi dokonce zajela pětkrát. Jak jim tam pomáhala? Asi nic praktického neumí, tedy nijak. Hlavně že sbirala material na psaní knížek, kde ukazuje jak Afričani jsou blbí. Po jedenácti letech se usadila and založila rodinu.
Je třeba dodat jak Afričani jsou musí být vděčni za tak obětavou a nezištnou práci Hany Hindrákové.

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
-4
+

Jan Krejčí tvrdí „Haiti, kde humanitární mise způsobila víc mrtvých, než samotná přírodní katastrofa „ a poukazuje na článek wikipedia. Na Haiti zemřelo 9200 na choleru a 220 000 přímo na následky ževelné katastrofy.
Určitě zajímavý a logický pohled na věci. Tak mi nějak připadá že Jan Krejčí vystudoval na Karlovaku.

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
0
+

http://zpravy.idnes.cz/v-etiopii-premenili-poust-v-urodnou-oazu-f10-/zahranicni.aspx?c=A150420_155847_zahranicni_ert

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
-1
+

Tak proč pořád plavou přes Středozemní moře?

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
-1
+

Není to tak. Data z různých zemí znovu a znovu ukazují, že lepší lékařská péče a vzdělání žen vedou k prodloužení délky života a následnému snížení porodnosti. Barva kůže není významný faktor. Např. na grafech z Gapminderu, které odkazuji výše, je to krásně vidět.

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
1
+

Jako bych to neříkal. Většina diskutujících kritizuje humanitární pomoc s gustem, takže hned první věta článku neplatí. Na skrytý rasismus jsem zapomněl, ostatně, některé diskuzní příspěvky se ho skrývat ani moc nepokoušejí.

Nahlásit

-
-2
+

K tomuto napsal trefnou poznámku Fareed Zakaria, když říká, že v chudých zemích musí vládnoucí elita připustit jistou míru demokracie a svobody, protože chce-li zbohatnou, tak k tomu potřebuje fungující ekonomiku a ta v totalitě moc nefunguje. Na druhé straně vládnoucí elity "rentierských" států jako Saudská Arabie nebo i Rusko získávající obrovské bohatství z ropy nebo jiných surovin, se demokracie obávají a proto se takové země ekonomicky nerozvíjejí a v případě, že přijdou o svoji rentu nebo její významnou část (příjmy z ropy například), tak zemi čeká drsný ekonomický pokles, jako se to stalo nedávno částečně právě Rusku nebo dost dramaticky ve Venezuele.

Ve mnoha afrických zemích plní roli renty právě pomoc ze Západu.

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
1
+

Bez ropy by to v SA vypadalo jak v Jemenu.

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
1
+

Já se obávám, že před objevem ropných nalezišť to tam nebylo v těchto ohledech lepší.

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
1
+

A úplně stejně ničí příjemce i transfery v rámci státu. Úplně stejně je udržují na dně.
Stejně jako peníze tekoucí ze země v Perském zálivu způsobily, že tam nemají vysoké školy, nic nevyrábí, nic nevyvíjejí, nemaj držitele nobelovek.

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
3
+

Proč nepomáhat Africe - pohled člověka, který část života této pomoci aktivně věnoval.

Hana Hindráková - autorka románů z afrického prostředí Děti nikoho, Karibu Keňa, Dobrovolnice, Očarovaná

http://hindrakova.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=557108

Rozhovor s keňským ekonomem Shikwatim, který volá po zastavení rozvojové pomoci: http://www.libinst.cz/clanky-a-komentare/1945-probuh-prestante-prosim-vas-s-tou-pomoci/

Nahlásit

-
10
+

https://en.wikipedia.org/wiki/2010_Haiti_cholera_outbreak

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
3
+

Čím a jak "způsobila humanitární mise víc mrtvých než samotná přírodní katastrofa"?

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
0
+

"Humanitární pomoc je nejčastěji krátkodobá, například při likvidaci okamžitých následků živelných katastrof. Rozhodně nemá žádné negativní efekty a měla by být samozřejmá."

Myslíte třeba na Haiti, kde humanitární mise způsobila víc mrtvých, než samotná přírodní katastrofa, kvůli které tam přijela?

A proč by měla být samozřejmá? Respektive kolik peněz je samozřejmých a komu? Tomu, kdo nejvíc křičí? Tak to bylo právě na Haiti, kde byly místní odhady mrtvých znásobené, aby někdo poslal děňgy. A na méně hlasité (ale možná o to více potřebné) se kvůli tomu nedostalo.

Nahlásit

-
6
+

Kritizovat finanční pomoc rozvojovým zemím... je na Finmagu naopak cool. A tvrdá data v tomto článku nenajdeme. Pokud tedy nepočítáte strašlivý dvouosý graf, který se nám snaží vsugerovat, že HDP rozvojových zemí neroste. A teprve když se podíváte blíž, zjistíte, že se jedná o změnu v procentech a že je skoro celou dobu nad nulou.

Pokud vás téma zajímá, podívejte se třeba na Gapminder (http://bit.ly/2hrsTpI). Zjistíte, že se (nejen) HPD, ale i řada dalších důležitých parametrů rozvojových zemí mění cca od 80. let výrazně k lepšímu.

Nahlásit

-
-5
+
1/2