Předplatné časopisu
Finmag do schránkyPředplatit časopis 

Diskuze: Ekonomie se dočkala uživatelské příručky

Přihlášení do diskuze

Příspěvek, který se vám nejvíc líbí

Vybrat z téměř nekonečně složitého systému jednu korelaci a z ní vyvodit požadovaný závěr při ignorování dalších opačným způsobem působících fakorů, je klasický logický faul. Mohl bych vám namítnout, že proti státním regulacím působí přirozený odpor části společnosti, tvořivost, podnikavost, touha po zisku, touha něco dokázat navzdory překážkám a další jevy, které dokáží státní regulace jistou dobu eliminovat a překonávat. Záleží na míře regulací a jevů působících proti a na obrovském množství dalších jevů. Neuvádím to jako argument proti vám, jenom jako příklad (a našel bych samozřejmě další). V obrovsky složitém systému existuje obrovské množství korelací a není problém vybrat si ty, které vedou k požadovaným závěrům. Výběr korelací a dále pak jejich interpretace jsou vždy podmíněny subjektivně. Takovouto debatu bychom mohli vést nekonečně dlouho, ale nekonečné hromadění subjetivně vybraných korelací a jejich subjektivní interpretace by k ničemu nevedlo. Empiricky nejste schopen dokázat, zda je konkrétní ekonomika v konkrétním stavu v důsledku regulací nebo navzdory regulacím.

Uvedené je také hlavním důvodem, proč selhává mainstreamová ekonomie, hlavním důvodem proč selhává empirismus při zkoumání lidského jednání, proč selhávají nejrůznější matematické modely a proč autoři recenzovaní panem Kašpárkem, píší takové blbosti.

Právě vědomí těchto skutečností vedlo autory rakouské školy k nahrazení empirismu dedukci. Rakouský ekonomi tedy nevyvozuje své závěry z historie, statistiky nebo jiných empirických dat, ale dochází k nim čistě logicky. Logika škodlivosti státních zásahů je běžně dostupná v literatuře. Kromě klasiků rakouské školy bych doporučil třeba Politická ekonomie strachu od Roberta Higgse.

NahlásitZobrazit komentovanou zprávu
+14
+
-

Příspěvek, který se vám nejvíc nelíbí

Nebýt nadměrného (byť ve své podstatě přirozeného) tržního přerozdělování, neměl by stát proč a co přerozdělovat v rámci státního přerozdělování.

NahlásitZobrazit komentovanou zprávu
-10
+
-

Jak jste přišel na to, že rakouská ekonomie trpí nedostatkem premis? Kolik je podle vás dostatek?

NahlásitZobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Já přece nepopírám, že tržní přerozdělování probíhá na dobrovolné bázi a státní přerozdělování na základě nedobrovolně placených daní a na základě emise státních dluhopisů. To ale neznamená, že zde tržní přerozdělování neprobíhá. Celá tržní společnost vyprodukuje nějaké množství produkce a podle toho, na jaké pozici se člověk nachází, získá (a někdy i spotřebuje) větší, či menší díl z celé produkce. To je samozřejmě v pořádku. Nicméně nelze se tvářit, že něco takového vůbec neprobíhá. :-)

NahlásitZobrazit komentovanou zprávu

+0
+
-

Zkuste přijít ještě s dalšími vtipnými termíny, třeba se tím proslavíte.
Třeba zkuste přijít na nějaký vzletný eufemismus pro situaci, kdy přesila bezďáků večer v parku obere průchozího. Třeba "přerozdělování za účelem vyrovnání příkrých sociálních rozdílů", tedy "sociálně transferové přerozdělování".

NahlásitZobrazit komentovanou zprávu

+2
+
-

Bože to jsou ideologické bláboly!

Když jdu k holiči a zaplatím mu za ostříhání, tak jaké tržní "přerozdělování" tam proběhlo, od koho ke komu a co je komu třetímu do toho? Reálně došlo k tomu, že jsem směnil 5 minut své práce za 30 minut práce holiče, oba jsme s tou transakcí souhlasili, tedy zjevně byla pro oba přínosná, jinak by k ní nedošlo.

Naproti tomu státní přerozdělování (a je jedno, zda to dnešní, nebo třeba to z 1948) je jednoduše loupeží. Zcela objektivně: státní moc přijde a sebere lidem pod pohrůžkou násilí jejich majetek, plody jejich práce.

NahlásitZobrazit komentovanou zprávu

+2
+
-

Já teď opravdu nevím, kde je problém. Spíš mi to případá, že to je naopak voda na mlýn libertariánskému myšlení, neboť právě proto, že lidé se rozhodují různě, podle Vás chybně, nerozumě, tak o to víc byste měl chtít, aby člověk nebyl v zajetí státu a státních aktivit, které ovládají stále jen "omylní" lidé, a snažit se být jen ve vztahu s těmi, kteří jsou Vám "po chuti", mají stejný pohled na svět jako Vy. Jen co největší svobodou může každý z nás žít dle svých představ s těmi, kteří na to mají stejný pohled, chtějí se dobrovolně účastnit, nebo naopak svobodně neúčastnit.

NahlásitZobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Jinak v níže odkazované diskuzi nějaký přispěvatel k pojmu tržní přerozdělování uvádí, že se s tímto pojmem setkal na fakultě sociálních studií i na fakultě ekonomicko-správní (Masarykova univerzita).

http://rpgforum.cz/forum/viewtopic.php?f=216&t=6489&start=1425

NahlásitZobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Úplně stejně pak nebudete schopen vysvětlit prospěšnost některých státních institucí, jako např. státem organizovaný zdravotní, sociální a důchodový systém.

NahlásitZobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

A co jim v tom asi tak brání?

NahlásitZobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

To, že jsou ty "státy" mezinárodně neuznávané mimo jiné znamená, že si tam stát, nebo jakoukoli jinou formu společnosti může založit prakticky, kdokoli.

NahlásitZobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Od nikoho. To je můj vlastní příspěvek do ekonomické terminologie. :-) A přijde mi jako velmi trefný protiklad ke státnímu přerozdělování.

NahlásitZobrazit komentovanou zprávu

-2
+
-

Tržní přerozdělování probíhá v rámci tržní směny přece :-) Tak jako státní přerozdělování probíhá v rámci danění a emise státních dluhopisů.

NahlásitZobrazit komentovanou zprávu

-1
+
-

Jednání, přinejmenším z hlediska ekonomie AS, je vědomé či cílevědémé chování. Chování může být i nevědomé, reflexivní a podobně.

Rozumná a nerozumná potřeba jsou čistě subjektiví pocity. Proto mimochodem AS nepotřebuje při popisování lidského jednání slovo racionální. Lidé se rozhodují na základě svých subjektivních preferencí. Jakkoliv vám preference některých připadají nerozumné, tak je takové stanovisko jenom odrazem vašich vlastních subjektivních preferencí.

NahlásitZobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

A co je feudál? Kde se vzal? To je bývalý náčelník klanu.

NahlásitZobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Nejspíše jsem se nevyjádřil jasně. Rozhodování, jestli si dát dát kremroli a ve stáří trpět, nebo si dát hnusný celer mít se dobře není žádný rozumen zdůvodněný trade-off, ale je tak silně ovlivňováno instinkty, že se lidé obvykle chovají v rozporu s vlastním rozumným rozhodnutím. Z podobných příčin lidé dělají i jiné hloupé věci. Slepě poslouchají autority, vynakládají nesmyslně vysoké prostředky na získání společenské prestiže, dopouštějí se nesmyslného násilí a mnoho dalšího. Ne proto, že by vědomě chtěli, ale prostě si nemůžou pomoct, protože vrozené vzorce chování tak velí.
Aniž bych jakkoliv zpochybňoval zodpovědnost jednotlivce za své činy, jestli lze takové jednání označit jako svobodné považuji za diskutabilní.

NahlásitZobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Řekněme, že z hlediska výzkumné metodologie jsem sociální konstrukcionista. Z hlediska analytického či explanačního konstrukcionista/funkcionalist a.Otázka je, jestli vám to něco řekne. Pokud jsem si vaše jméno vygoogloval, jste statistik, ale asi nemáte sociologickou profilaci.

NahlásitZobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

To je takřka nevyhnutelný důsledek zhroucení státu. Libertariánská utopie nikdy v dějinách dlouhodobě neexistovala.
Lidé budou vždy hledat ochranu před ohrožením a nastolení předvídatelných pravidel. Pokud ji nenabídne stát, poskytnou ji např. vůdcové klanů, mimochodem to je právě v Somálsku, nejde tedy doslova o feudály, to se trochu pletete.
Anarchokapitalismus předpokládá, že tuto ochranu budou poskytovat soukromé firmy. Ve velmi chudých zemích, jako je Somálsko, to nemůže fungovat, protože si většina lidí takovou ochranu nebude mít z čeho zaplatit. Ti lidé totiž nemají vůbec nic. Stejně jako dnes nemají na zdravotní péči.

NahlásitZobrazit komentovanou zprávu

+2
+
-

Jenže. Budeme-li se držet Vašeho příkladu (bez ohledu na zdravotní vhodnost nebo nevhodnost škrobu), pak jde čistě jen o to, že z Vašeho pohledu jde o nerozumnou činnost, z pohledu konzumentů škrobu o rozumnou. Čistě proto, protože užitek konzumenta škrobu z jeho konzumace je větší než zjišťování si informací o škrobu, následném léčení případných potíží, apod. A protože užitek je subjektivní, z pohledu konzumenta jde o rozumnou potřebu. Z Vašeho ne. V pořádku. U někoho převažují krátkodobé preference, u někoho dlouhodobé, někdo raději sedí, někdo raději sportuje…v pořádku. Dokud po mně někdo za svoje chyby a jednání/chování nevynucuje pomoc/spoluúčast, jsem s potřebami a zájmy ostatních v pohodě, je mi do jejich aktivit houby. Nemám přeci problém.

NahlásitZobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Somálsko to je země warlordů, každý z těchto feudálů řídí a reguluje své panství a vybírá daně.

NahlásitZobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Fulde, v tržní ekonomice neprobíhá přerozdělování, ale směna. Ale to by měl exšéf Lehman Brothers vědět.

NahlásitZobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

"To, co se dá najít ve společenských jevech, jsou obecně platné poznatky."

Jakou metodologii tak cinite?

NahlásitZobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Mezi těmi dvěma pojmy nevidím ostrou hranici.
Jako příklad nerozumné potřeby by mohla posloužit třeba naše touha cpát se škrobem - užitečný instinkt zděděný po lovcích sběračích, který dnes vede k obezitě, cukrovce, invaliditě a předčasné smrti - ničemu, co by si příčetný člověk přál. Přesto se většina lidí i se všemi dostupnými informacemi přejídá sacharidy a rozum používají spíše k tomu, aby sacharidy získali, než k opatření vhodnější stravy.
Takových jednání (chování?) lze vysledovat spousty

NahlásitZobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

To by mne zajímalo, jestli na tohle dostanete nějakou rozumnou odpověď, kromě mínusů.

NahlásitZobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

- rozlišujte prosím jednání a chování
- definujte "nerozumnou potřebu"

NahlásitZobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Pokud uznáváte jako biologii jako základní vědu, tak se o lidském chování leccos relevantního dozvíte. Za důležité v tomto kontextu bych považoval hlavně to, že se lidé mnohem častěji, než si jsou ochotni připustit, neřídí rozumem, ale instinkty - respektive rozum používají k naplnění instinktivních, mnohdy nerozumných potřeb.

Vydedukovat se z toho dá leda to, že škodlivost státních intervencí některým lidem nikdy nevysvětlíte :-)

NahlásitZobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Dedukce je bohužel v posuzování tak komplexních věcí, jako jsou ekonomiky je bohužel taky k ničemu, když nejste schopen stanovit dostatek základních premis.

NahlásitZobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Nemůže, zjistěte si fakta, než začnete plácat. V Somálsku není žádné bezstátí ale několik (mezinárodně neuznaných) útvarů, které se za státy samy prohlašují. Některým se daří lépe, některým hůře - nejlépe je na tom asi severní Somaliland

NahlásitZobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

V principu s Vámi souhlasím, ale doufám, že tím skoro-Německem/Ruskem nemyslíte Československo. To totiž nebylo zrovna srovnatelné - bez 3.5 milionu Němců a pár set tisíc Židů, kteří tvořili většinou vrchní patra společnosti, navíc s vyhlazenou nebo emigrovanou elitou etnických "Čechoslováků" (tj. dalších 5 národností) těžko srovnávat tyto dvě etapy.

NahlásitZobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Ode mne jste vyžadoval verifikaci, falsifikaci a nevím, co ještě a u sebe se spokojíte s "je to víc, než" ? No to jste tu "opravdovou vědu" pěkně degradoval.

NahlásitZobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Tvrdit, že v islámské zemi rozervané občanskou válkou si může každý založit co chce, může snad jedině Fuld.

NahlásitZobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Jen tak pro zajímavost, od koho jste převzal tezi o "tržním přerozdělování" ?

NahlásitZobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-
Zobrazit další