Dotace velkým společnostem nejen mají původ v daňovém okrádání nižší a střední třídy, ale pomáhají ji i likvidovat formou finančních injekcí velkým oligarchickým a kartelovým hráčům na trhu.
Ti vytlačují malé a střední firmy, které si daňovými odvody na svoji likvidaci donucením ze strany státu platí. Silně to připomíná odpornou praxi z doby 1939 - 1945, kdy rodinám vězněných nebo popravených byly vystaveny faktury na úhradu nákladů s likvidací spojených.
Že se takto nemorálně chová Agrofert, není vzhledem k minulosti jeho majitele a nejvyšších manažerů udivující, u některých dalších v seznamu mě to překvapuje.
Velmi si cením napsání a publikování tohoto článku.
Nahlásit
-
29
+
Diskuze
Jan Altman|24. 10. 2016 13:59| reakce na Luděk Zdražil - 24. 10. 2016 11:45
Ano - s tím, že logicky, kdo je stávajícím systémem nejvíce omezován a okrádán, bude mít největší motivaci se tomu začít vyhýbat. Což zpětně povede ke zvýšení motivace, protože:
- Když začnou v anonymitě a šedu mizet největší plátci, stát se bude peníze snažit ukrást jinde (odhaduji, že na ráně jsou vlastníci nemovitostí, protože ti nikam neutečou, jsou rukojmím - a samozřejmě prostřednictvím inflace držitelé státní měny a dluhopisů)
- Jak budou zdroje vysychat, stát bude stále méně schopen dodržovat (fakticky neexistující) "společenskou smlouvu" - tedy jakýsi stav, kdy si lidé říkají: "Jasně, že je pro nás stát nevýhodný, samozřejmě že chápeme, že politici jsou paraziti, zloději a podvodníci, ale dokud nám stát, byť neefektivně, garantuje elementární bezpečí, lékařskou péči, penze, ... nebudeme riskovat revoltu.
Josef Tětek|24. 10. 2016 11:54| reakce na Jan Altman - 23. 10. 2016 19:41
Děkuji za inspiraci, zrovna jsem o článku na téma "decentralizace všeho" přemýšlel. Velkou naději vidím ve skutečné decentralizaci, bez centrálního uzlu. Arcade city, IPFS, Open Bazaar, 3D tisku. To je na rozdíl od Uberu/Air BnB nezastavitelné a pokud se to rozběhne, bude to revoluce.
Luděk Zdražil|24. 10. 2016 11:45| reakce na Jan Altman - 23. 10. 2016 19:41
Pěkné téma a inspirativní myšlenky. Mám za to, že tak jak dochází k emancipaci byznysu, služeb, měn a ostatních aspektů života, bude docházet i ke stále větší emancipaci závislosti jedince na státní příslušnosti. Tj. státu a jeho představách o povinnostech jeho státního příslušníka/občana ve státních sociálních, zdravotních, legálních a jiných systémech a svobodomyslný občan si tyto statky bude moci zařídit dle vlastní vůle.
Tím se lidé zbaví i důsledků nefunkční demokracie, protože nebudou muset akceptovat tzv. vůli většiny, která hodlá ovlivňovat jeho vlastní život neúnosným způsobem. Začne to být patrně jen otázkou odvahy, věku a schopnosti vzít vlastní život do vlastních rukou a mírou snesitelnosti agrese státních institucí.
Jan Altman|23. 10. 2016 19:41| reakce na Jan Amos - 23. 10. 2016 09:59
On vám ho pan Tětek, nebo pan Stroukal jistě napíše :-)
Podle mne po zemědělství, průmyslu a službách přichází čtvrtý posun. A ne, není to státní sektor (představa, že se někdo smíří s tím, že přes rozpočet živí 10 darmojedů, je lichá). Je to něco, co se teprve rodí. Něco, co samozřejmě nejde přesně předvídat ani na 3 roky dopředu, natož třeba na 30. Zárodky vidíme v bitcoinu/blockchainu, OpenBazaaru, Uberu, atd... Také cítíme ten zlom, který přinese virtuální a augmentovaná realita. Umělá inteligence a strojové učení. Mnoho lidí bude dělat byznys buď přímo výhradně v kyberprostoru, nebo alespoň tyto technologie bude intenzivně využívat k podpoře svého byznysu v reálném světě - Uber a jeho šedopodzemní klony mohou rozvážet jídlo a jiné zboží, na podobném principu si lze objednávat i jiné služby a řemeslníky jako "sousedskou výpomoc" a podobně. Rating a vzájemné hodnocení, budování reputace zajistí větší míru jistoty, než oficiální certifikace, licence, živnostenské listy. Bitcoin zajistí, že nikde zjistitelně nepůjdou peníze z ruky do ruky. Pokud stát zakáže oficiální hotovost, dopustí se katastrofálního omylu a lidé místo na bezhotovostní sledovatelné a daněné transakce v oficiální měně přejdou na měny alternativní. Hranice ztratí svůj význam, regulace budou bezzubé a nevymahatelné, finanční transakce a příjmy mnoha lidí nebudou v dříve monopolní státní měně. Státní měnou budou disponovat jen penzisti a státní zaměstnanci (a i ti budou své obvyklé úplatky časem vyžadovat v měně tvrdé) a na tyto výdaje stát nebude schopen vybrat dostatek daní a tak rostoucí deficit bude svou "tiskárnou" vykrývat centrální banka - což bude lidi dál motivovat tuto inflační měnu opustit.
Zárodky lze vidět již dnes - grafik, animátor, programátor, redaktor, projektant, konstruktér, recenzent, atd... může pracovat pro firmu nacházející se kdekoli na světě (a počet takových povolání poroste) a nechat si za práci platit bitcoinem je také již možné i dnes, penetrace a akceptace BTC zřetelně roste a jakmile přesáhne určitý práh, začne být BTC žádaný asi jako marka či dolar za komunismu. A koruna bude "žádaná" asi jako tehdejší koruna a časem jako venezuelský bolívar.
Jak se ekonomika zesložiťuje a jak inovace nastupují stále rychleji, bude stále patrnější, že něco takového je fyzicky nemožné centrálně řídit a kontrolovat.
Stát se samozřejmě bude snažit tento proces brzdit, sešněrovávat, kriminalizovat - tak jako bojuje proti Uberu, AirBnb či nově Bitcoinu. Jenže byrokratický aparát nemá šanci stíhat pojmout zrychlující se inovace. Než se dobelhá k likvidaci jednoho výhonku, jinde vyraší 10 nových, o generaci technologicky pokročilejších. Teoreticky se stát může pokusit sáhnout ke "KLDR-like" razantním opatřením, jenže takový stát také jako ta KLDR začne zaostávat a také tak skončí (kolik kdo dáváte času KLDR či Venezuele?). Technologický pokrok zrychluje exponenciálně, takže pokud se nějaký stát pokusí zabarikádovat jako CCCP, daleko rychleji než tehdy se ocitne v relativní pozici zaostalé rozvojové země. Navíc nové technologie zde již zkrátka jsou a dostat nás zpět do takové izolace jako za časů CCCP (bez sociálních sítí, šifrování, mobilů, ...), by bylo neskonale složitější.
Stát je zranitelný na mnoha frontách. Například existence toho současného, demokraticky socialistického, je velmi výrazně závislá například na peněžním monopolu. Stát, který přijde o možnost padělat monopolní měnu, se rychle zhroutí. Bez peněžního monopolu nejenže není možné dlouhodobě deficitní financování. Není možná ani manipulace úroků. Představme si, že státní monopol bude narušen kvalitnější měnou (zlato, bitcoin, nebo cokoli, co budoucnost přinese a lidé budou preferovat). V ten moment stát nejenže přijde o monopol na tisk. Funkční tvrdou měnu si také bude muset začít půjčovat za tržní úrok od subjektů, kteří danou měnu mají (vydělaly si ji, nenatiskly). Dostane se do horší situace, než Zimbabwe či Venezuela, protože tyto státy se pokoušejí půjčovat si ne měnu tvrdou, ale jen o něco tvrdší (nekrytý inflační dolar). Stát se rychle ocitne v situaci, kdy mu nikdo nepůjčí (začne se jevit velmi rizikovým dlužníkem) a nikdo mu ani neodvede daně (protože ekonomika a finanční transakce se odsunou do anonymity).
Ale znovu opakuji - cokoli předvídat je prakticky nemožné. Budoucnost odhadnout nelze. Jediné, co lze, je dívat se na svět s použitím kritického myšlení a zohledňovat ekonomické zákony a základní lidské vlastnosti (například snahu maximalizovat svůj užitek).
Jan Altman|23. 10. 2016 00:25| reakce na Dalibor Pešek - 22. 10. 2016 21:32
No ale o tom také píšu: pravděpodobně ne všude, nebo alespoň ne stejně intenzivně. Stejně jako si dnes na některém území spočítají, že je lepší mít nižší daňovou sazbu a přilákají tam nové poplatníky, tak stejně tak si někde spočítají, že když nebudou pokroku házet klacky pod nohy, zažijí nebývalý rozkvět (asijští tygrové byli ještě nedávno pustými pralesy a dnes si tam Evropan připadá jak ve filmu z budoucnosti). A technolgie budou stále důležitější, ekonomika a život vůbec se bude přesouvat více a více do kyberprostoru (virtuální realita, umělá inteligence, e-byznys, práce na dálku, ...). Tam, kde rozvoji budou méně bránit, bude mít ta exponenciála strmější průběh a rozdíl v ekonomické síle mezi regulovaným skorosocialismem a něčím citelně tržnějším, bude stále dramatičtější. Navíc - pokud nastane přesun ekonomiky do kyberprostoru (tak jako nastal od zemědělství k průmyslu a pak do služeb), hranice ztratí smysl, geografická vzdálenost také. Velká část lidí bude za pár let pracovat přes počítač, v digitální ekonomice (alespoň ti nejkvalifikovanější a nejlépe placení). A tak jako dnes není problém obejít místní státní zákaz internetových hazardních her a gamblovat na dálku, tak s bitcoinem a dalšími technologiemi nebude problém pracovat pro Hong Kongskou, Singapurskou, Chilskou či jakoukoli firmu, vydělávat v bitcoinech a z okna vlastního bytu pozorovat ten degenerující a kolabující eurosocialismus. Tvrdou měnu vydělávající devizový "cizinec" ve vlastní zemi stižené pádivou inflací, rostoucím dluhem (danit zde bude jen státní úředník a to plat, který mu vytiskla centrální banka) a kolabujícím zdravotním, penzijním a sociálním systémem.
Není pro to vůbec potřeba, aby se nějaké významné procento lidí stalo přesvědčenými libertariány. Nemusejí číst Human Action, aby provozovali human action, rozhodovali se racionálně, sledovali maximalizaci svého užitku tak, jak je v lidské přirozenosti.
Dalibor Pešek|22. 10. 2016 21:32| reakce na Jan Altman - 22. 10. 2016 18:19
Nebo bude stát silou výsledky pokroku postupně zakazovat. Stejně jako v New Yorku město, pod hrozbou vysoké pokuty, zakázalo obyvatelům nabízet ubytování přes airbnb. I když to asi, naštěstí, nebude udržitelné věčně.
Jan Altman|22. 10. 2016 18:19| reakce na Jan Amos - 21. 10. 2016 20:26
Korporace a stát zkrátka brání "kreativní destrukci", pokroku. Dotacemi, zachraňováním TBTF, státními zakázkami pro velké firmy s korupčními fondy, legislativou, zdaněním, manipulací s úrokovou mírou.
Oni se ale pokroku brání ze zcela pochopitelných důvodů: pokrok dnes zjevně tenduje k exponenciálnímu vývoji. Stát, ani na něj napojené přerostlé neefektivní megakorporace na něj nejsou schopné pružně reagovat. Hrozí jim, že nějaká garážová firma přijde s produktem/službou, která na smetiště dějin pošle banky, státní měnu, katastr nemovitostí, soudy, atd...
Ekonomická i jiná aktivita lidí se posouvá. Před dávnem většina lidí pracovala na poli (v té době vznikly teritoriální donucovací monopoly - státy - a od té doby setrvačností přežívají dál). Pak se lidé postupně přesouvali do fabrik a následně do služeb. Časem se ale těžiště ekonomické aktivity PŘESUNE DO KYBERPROSTORU. Ten nemá hranice, regulace nepotřebuje a jsou-li mu vnucovány, umí se bránit a obcházet je. Navíc takto složitou a dynamickou společnost již ani fyzicky není možné centrálně řídit/ovládat!
Lze se o to pokusit, ale právě jen za cenu zbrždění a sešněrování zrychlujícího pokroku.
To se jednak nemůže podařit napořád a jednak pokud v jednom regionu ke zbrždění dojde a v jiném ne, ten svobodnější bude vpřed postupovat rychleji, bude sílit a časem bude schopen si přeregulovaný zaostávající region koupit z jeho pohledu za babku.
A nezapomínejme: jak vývoj exponenciálně akceleruje, může se brzy ukázat, že zaostávání o rok bude fyzicky stejný rozdíl (ekonomické a technologické síly), jako rozdíl 500 let před 1000 lety. Zregulovaný zaostávající region se ocitne v situaci afrických domorodců po příchodu Evropanů. Sice zregulovaný region stále bude mít centrálně řízený stát a armádu schopnou zmobilizovat vysoké procento místních zdrojů, ale bude to směšná síla i proti jednomu promile síly svobodného neregulovaného území. To je kouzlo exponenciálních křivek.
Jan Altman|22. 10. 2016 14:51| reakce na Luděk Zdražil - 22. 10. 2016 02:35
Bohužel lidé propadli apatii. Většina společnosti je indoktrinována a systému (přes kritiku dílčích "nešvarů") v zásadě věří. Menšina prohlédla, že to je po století stále stejné: porobená a olupovaná většina versus vykořisťovatelská vládnoucí menšina. Sice nejsou tak indoktrinovaní, přesto jsou propagandou zastrašení a defétističtí - nevěří na možnost změny k lepšímu, podle nich to bude vždy stejné, maximálně se věrchuška personálně obmění a bude používat trochu jiné metody.
Pokud se to nezmění, budeme nuceni dojít až na konec té trpké cesty se zastávkami v Řecku, pak ve Venezuele, pak v Zimbabwe a nakonec aninechcidomýšletkde.
Fajn. Článku chybí zvýraznit jediné, ovšem to podstatné. Zdálo by se, že v logice článku by se muselo odehrát volební zemětřesení. Ovšem není tomu tak. Otázka zní proč ? Je to prosté. Při rozdělování dotací v ČR (i jinde samozřejmě) padají pod stůl odrobinky. Ty sbírají politici "napříč politickým spektrem", jejichž úkolem je udržet status quo, bez ohledu na formální ideologii té které strany.
Na stejné korupční bázi je konstruovaná EU, jen o stupeň výše než je národní úroveň této hry. No a voličům je to v podstatě jedno, což je vlastně jen parametr této hry.
Nahlásit
-
10
+
Tomáš Macháček|21. 10. 2016 22:51
No, lepší než všechno nechat dravému volnotržnímu kapitalismu s jeho závody ke dnu, kde by si všechno rozebraly jen velké korporace, jak se ostatně můžeme dočíst v kvalitní fuldovské literatuře převráceného faktu jakou je např. "Rudá záře nad tiskárnami ČNB". Takto stát bdí nad našimi nejzranitelnějšími. Hleďte na tu top dvacítku! Jeden spolek otrhaných proletářů vedle druhého!
Nahlásit
-
5
+
Jan Amos|21. 10. 2016 20:26
Dotace velkým společnostem nejen mají původ v daňovém okrádání nižší a střední třídy, ale pomáhají ji i likvidovat formou finančních injekcí velkým oligarchickým a kartelovým hráčům na trhu.
Ti vytlačují malé a střední firmy, které si daňovými odvody na svoji likvidaci donucením ze strany státu platí. Silně to připomíná odpornou praxi z doby 1939 - 1945, kdy rodinám vězněných nebo popravených byly vystaveny faktury na úhradu nákladů s likvidací spojených.
Že se takto nemorálně chová Agrofert, není vzhledem k minulosti jeho majitele a nejvyšších manažerů udivující, u některých dalších v seznamu mě to překvapuje.
Velmi si cením napsání a publikování tohoto článku.
Diskuze: Svět podle EU: Chudým brát a bohatým dávat
Přihlášení do diskuze
Nejoblíbenější příspěvek
Jan Amos|21. 10. 2016 20:26
Diskuze
Jan Altman|24. 10. 2016 13:59| reakce na Luděk Zdražil - 24. 10. 2016 11:45
Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávuSkrýt komentovanou zprávu
Gabriel Pleska|24. 10. 2016 12:05| reakce na Josef Tětek - 24. 10. 2016 11:54
Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávuSkrýt komentovanou zprávu
Josef Tětek|24. 10. 2016 11:54| reakce na Jan Altman - 23. 10. 2016 19:41
Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávuSkrýt komentovanou zprávu
Luděk Zdražil|24. 10. 2016 11:45| reakce na Jan Altman - 23. 10. 2016 19:41
Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávuSkrýt komentovanou zprávu
Jan Altman|23. 10. 2016 19:41| reakce na Jan Amos - 23. 10. 2016 09:59
Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávuSkrýt komentovanou zprávu
Jan Amos|23. 10. 2016 09:59| reakce na Alexander Novotka - 23. 10. 2016 08:52
Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávuSkrýt komentovanou zprávu
Alexander Novotka|23. 10. 2016 08:52| reakce na Jan Altman - 23. 10. 2016 00:25
Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávuSkrýt komentovanou zprávu
Jan Altman|23. 10. 2016 00:25| reakce na Dalibor Pešek - 22. 10. 2016 21:32
Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávuSkrýt komentovanou zprávu
Dalibor Pešek|22. 10. 2016 21:32| reakce na Jan Altman - 22. 10. 2016 18:19
Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávuSkrýt komentovanou zprávu
Jan Altman|22. 10. 2016 18:19| reakce na Jan Amos - 21. 10. 2016 20:26
Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávuSkrýt komentovanou zprávu
Jan Altman|22. 10. 2016 14:51| reakce na Luděk Zdražil - 22. 10. 2016 02:35
Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávuSkrýt komentovanou zprávu
Luděk Zdražil|22. 10. 2016 02:35
Nahlásit
Tomáš Macháček|21. 10. 2016 22:51
Nahlásit
Jan Amos|21. 10. 2016 20:26
Nahlásit