Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Diskuze k článku: Náš stát jako firma nehospodaří

Jan Traxler | 17. 10. 2016 | Celkem 46 komentářů v diskuzi

Vložit komentář

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

Jan Altman | 17. 10. 2016 10:03

Kdyby Agrofert (či jakákoli jiná firma) měl možnost tisknout si peníze, tak se chová také tak.
A kdyby měl právo lidem "prodat" své služby za cenu, jakou si určí a nikdo by je nesměl odmítnout, tak také.

Žijeme v určitém systému. Úspěšnou strategií může být buď jej změnit, nebo se mu přizpůsobit (odstínit se od jeho negativ a vymáčknout z něj maximum). Ale je potřeba mít na mysli, že systém se přirozeně vyvíjí (podle mne k rudohnědé diktatuře) podle zákonitostí v něm obsažených a zítra nebude situace stejná, jako dnes:

http://roklen24.cz/a/wSLGJ/kam-s-penezi-az-splasknou-tri-hlavni-trzni-bubliny

+16
+
-

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

Richard Fuld | 17. 10. 2016 13:08

"Kdyby Agrofert (či jakákoli jiná firma) měl možnost tisknout si peníze, tak se chová také tak."

Kdy si konečně uvědomíte, že možnost "tisknout" si peníze má každá firma i jednotlivec? Stačí, když se bance zavážete, že ty "natištěné" peníze do předem určeného dne splatíte.

-15
+
-

Všech 46 komentářů v diskuzi.

Josef Chlup | 19. 10. 2016 15:56

Jak hospodaří stát?

Odpověd ?

Nejdřív pár čísel.Rozpočet 1,2 Bil,ztoho 100 MLD financováno dluhem.
Státní dluh 1,6 Bil tj.133% rozpočtu.
Tedˇse patrně v někom hnulo svědomí, uvažují o stropu pro zdlužení 55% HDP tj.2,2 Bil,tedy
183 % rozpočtu.

To se nám to žije, když nám půjčují.../státu/.TO JE KOMUNISMUS-každému podle jeho potřeb,nebo co?
To nemá obdoby,v žádném oboru -reálné ekonomice,nebo ano?

Nahlásit

+3
+
-

Richard Fuld | 21. 10. 2016 18:56 | reakce na Josef Chlup - 19. 10. 2016 15:56

No samozřejmě, že to nemá obdoby. On totiž státní dluh není obdobou toho soukromého.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-1
+
-

Stanislav Brabec | 17. 10. 2016 17:38

„A snad každý chápe, že to přece nejde financovat na dluh na úkor budoucích generací.“

Tak odvážný bych nebyl. Dělaly to všechny vlády, které nám zde posledních 63 let vládly.

Nahlásit

+1
+
-

Richard Fuld | 21. 10. 2016 18:57 | reakce na Stanislav Brabec - 17. 10. 2016 17:38

Na úkor budoucích generací by bylo, pokud bychom jim zachovali nezadluženou rozvojovou zemi.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Richard Fuld | 17. 10. 2016 13:05

"Kdyby se alespoň jednalo o mimořádné vyšší kapitálové náklady, tedy mimořádné výdaje na investice do infrastruktury a podobně, ještě bych to chápal. Jsou to jednorázové výdaje, které zpravidla mají návratnost v podobě vyššího ekonomického růstu v budoucnu."

Jednorázové? Opravdu? A co ty následné opravy a údržba? To budou každoroční pálky. Snad se aspoň část těch nákladů zaplatí mýtným a tím chimérickým příspěvkem k růstu ekonomiky.

"Nové dálnice, rychlovlaky, datové sítě – to má alespoň ekonomický smysl. ...Jeho výdaje bobtnají zejména na straně sociálních a režijních nákladů."

To ale přece dává ekonomický smysl. V situaci slabé kupní síly dokonce větší smysl, než předražené investice do infrastruktury, které posílí pouze úspory několika vyvolených jedinců. Fráze, že z krize způsobené slabou kupní silou poptávky se lze proinvestovat, jsou v podstatě směšné a předem odsouzené k neúspěchu a ve výsledku povedou jen k horšímu stavu ekonomiky. Stejně tak je nesmysl chtít se z krize prospořit. To vede k ještě horšímu výsledku, než snaha proinvestovat se.

No a stejně hloupé, je snažit se fiskálními restrikcemi udusit i ten chatrný růst, kterého jsme svědky. Nakonec se ukazuje, že signál, že vláda nehodlá šetřit ani vyhazovat peníze na předražené "investice" funguje, když se již stalo pravidlem, že výsledný schodek rozpočtu je vždy výrazně nižší, než plánovaný.

Tyhle sebemrskačské tendence k plánování přebytkového rozpočtu mi přijdou zbytečné. Nakonec ty přebytkové rozpočty přijdou samy, po té co se adekvátně posílí kupní síla poptávky a ekonomika se dostane do rovnovážného stavu, a to bez ohledu na to jaký schodek bude naplánován. Jediné, co nás může z této trajektorie svést, je negativní vývoj v Evropě (hlavně Německu) nebo nástup nové "rozpočtově zodpovědné" vlády, která současnou ekonomickou prosperitu zadusí ve jménu nutnosti být nejlépe první evropskou zemí (vyjma snad jen Norska), která svůj státní dluh splatí.

Nahlásit

-10
+
-

Jan Altman | 17. 10. 2016 10:03

Kdyby Agrofert (či jakákoli jiná firma) měl možnost tisknout si peníze, tak se chová také tak.
A kdyby měl právo lidem "prodat" své služby za cenu, jakou si určí a nikdo by je nesměl odmítnout, tak také.

Žijeme v určitém systému. Úspěšnou strategií může být buď jej změnit, nebo se mu přizpůsobit (odstínit se od jeho negativ a vymáčknout z něj maximum). Ale je potřeba mít na mysli, že systém se přirozeně vyvíjí (podle mne k rudohnědé diktatuře) podle zákonitostí v něm obsažených a zítra nebude situace stejná, jako dnes:

http://roklen24.cz/a/wSLGJ/kam-s-penezi-az-splasknou-tri-hlavni-trzni-bubliny

Nahlásit

+16
+
-

Martin Risik | 18. 10. 2016 12:23 | reakce na Jan Altman - 17. 10. 2016 10:03

Ono to skôr vyzerá no to prispôsobenie. Po 89tom nastala zmena systému, ale pre vládnucu elitu sa toho až tak veľmi nezmenilo, ľudia, ktorí ťahali za nitky nimi ťahajú aj dnes. A ešte na tom rozprávkovo zbohatli. A pritom 89ty rok znamenal v podstate kolaps systému.

A aj teraz, keby hneď došlo ku kolapsu meny a systému, čo by sa vlastne zmenilo? Stále by ostali pri moci tí istí ľudia.

Už to tu niekto písal do príspevkov, dnes majú peniaze a majetok nesprávni ľudia. Ľudia, ktorí ho získali prekrucovaním pravidiel vo svoj prospech, nie tým, že ponúkali najlepšie služby/produkty za najlepšie ceny. A takíto ľudia by len pokračovali v začatej ceste, iné spôsoby zarábania peňazí nepoznajú.

Čo by sa Babišovi stalo, keby mena a systém skolabovali?

Jediná nádej na zmenu k lepšiemu je asi bitcoin, resp iné kryptomeny, tými mocní zatiaľ nevedia manipulovať, ani sa násilím zmocniť veľkého množstva bitcoinov.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Jan Altman | 18. 10. 2016 13:30 | reakce na Martin Risik - 18. 10. 2016 12:23

Bitcoin jistě nadějí je.
Hrozbou pro Babiše by byl ale jakýkoli kolaps systému, který by znamenal, že už by například neměl sílu donutit každého pumpaře přimíchávat jeho škodlivou a drahou řepku do nafty.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Martin Risik | 18. 10. 2016 18:14 | reakce na Jan Altman - 18. 10. 2016 13:30

To áno. Ale ak nejaký kolaps v dohľadnej dobe hrozí, Babiš o ňom vie a bude naň pripravený. Tak ako boli KGB a ŠTB pripravené na kolaps socializmu.

Mocní si moc nenechajú len tak vziať, žiadna vláda nejde dolu bez boja.
Práve preto vidím nádej v bitcoine, má šancu odstrihnúť akúkoľvek vládu od zdrojov na manipuláciu a vymáhanie pravidiel nastavených pre svoj vlastný prospech.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Jan Altman | 19. 10. 2016 08:38 | reakce na Martin Risik - 18. 10. 2016 18:14

To ano, ale přestože na něj byli připraveni, tak i pro nás obyčejné kolaps komunismu představoval růst svobody i blahobytu. I když bolševicko-estébácko-vekslácká klika vydělala nejvíce, my si polepšili také.

Pokud se tento scénář zopakuje a Babiš se transformuje např. na superbohatého magnáta v oboru zdravotnictví na uvolněném deregulovaném trhu se zdravotními službami a pojištěním, bude to i pro nás opět posun k lepšímu (a pro něj samozřejmě ještě větší polepšení). Už proto, že to pojištění budu platit jen za sebe a své děti, ale už ne za grantaře, neziskovkáře, dávkaře a státní zaměstnance.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Martin Risik | 19. 10. 2016 14:44 | reakce na Jan Altman - 19. 10. 2016 08:38

Áno, s tým kolapsom komunizmu máte pravdu, všetci sme si polepšili.

Čo sa týka Babiša, tak ja si neviem predstaviť človeka, ako je on podnikať na deregulovanom trhu.
To je práve to,čo chcem povedať. Ľudia ako on nevedia podnikať, nevedia zarábať peniaze na voľných trhoch. Pre ich "podnikanie" je potrebné mať zákony na tej správnej strane, je potrebné odstaviť konkurenciu, zakázať iným vstup na rovnaký trh.
Obávam sa, že on a jemu podobní využijú svoj majetok a moc aby zase len trhy zregulovali a pokrivili vo svoj prospech.

Či z toho zase budeme aj my ostatní nejako profitovať, je otázne.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Richard Fuld | 17. 10. 2016 13:08 | reakce na Jan Altman - 17. 10. 2016 10:03

"Kdyby Agrofert (či jakákoli jiná firma) měl možnost tisknout si peníze, tak se chová také tak."

Kdy si konečně uvědomíte, že možnost "tisknout" si peníze má každá firma i jednotlivec? Stačí, když se bance zavážete, že ty "natištěné" peníze do předem určeného dne splatíte.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-15
+
-

Michal Weinfurtner | 18. 10. 2016 20:44 | reakce na Richard Fuld - 17. 10. 2016 13:08

Půjčování peněz je pouhopouhe přesouvání kupní síly z budoucnosti do současnosti. Půjčím si a posílím svou kupní sílu teď, ale oslabil ji do budoucna. K čemu je tahle hra s nulovým součtem dobrá?
Smysl dává pouze v těch případech, kdy řeším nízkou kupní sílu pro případ investice, ktera se v čase zhodnotí, nebo mi přinese dlouhodobý užitek. Např. koupě vybavení dílny, nebo pořízení vlastního bydlení přináší dlouhodobý užitek sahající dal do budoucnosti, než potrvá snížení mé kupní síly přesunem z budoucnosti.
Přesun kupní síly z budoucnosti na aktualni spotřebu smysl nedává.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Richard Fuld | 19. 10. 2016 14:47 | reakce na Michal Weinfurtner - 18. 10. 2016 20:44

Ano. U jednotlivců jde o pouhopouhý přesun kupní síly z budoucnosti do současnosti. A tento přesun může pomoci dočasně udržet aktuální ekonomiku nad hladinou s tím, že budoucí pokles kupní síly (z titulu splátek) může být eliminován dalším zadlužením na další periodu. Tato "strategie" má ale u jednotlivců samozřejmě limity, přes které se jednotlivci nedostanou. A v takovém okamžiku dochází k oslabení kupní síly, které má za následek počátek krize.

Jediným subjektem, který se může zadlužovat bez omezení je stát, který může v takové situaci začít uměle posilovat kupní sílu poptávky přímo, nebo pomocí transferů. Peníze na posílení kupní síly poptávky může získat navýšením daní, nebo na dluh. Zvyšování daní v krizi je zřejmě nefunkční způsob řešení krize. Zbývá tedy posilování poptávky na dluh.

Samozřejmě, že pokud se ke státnímu dluhu budeme chovat jako k dluhu soukromému, pak ani tudy cesta nevede. Jednoho dne se i tento způsob vyčerpá a celá ekonomika skončí v situaci, kdy jsou předluženi stát i spotřebitelé a nejspíše i producenti. Jediné východisko z této situace je uvědomit si, že státní dluh není ani tak dluhem, jako spíše emisí papírových peněz.

Peníze nemají splatnost, proto na státní dluhy, kterými je určitá část existujících peněz podložena by se mělo také pohlížet jako na perpetua. Toho lze dosáhnout permanentním refinancováním státních dluhů, nebo vydáváním státních dluhopisů v podobě skutečných perpetuí, které nejsou nikdy splatné. Jde o část peněz, které nečinně leží v úsporách a obíhají na sekundárním kapitálovém trhu, kde jsou k dispozici dlužníkům, kteří investovali do kapitálových aktiv na dluh.

Část soukromých peněz, podložených soukromými dluhy, pak musí dál fungovat standardně. Jde o část peněz, které obíhají v reálné ekonomice, kde jsou k dispozici pro soukromé dlužníky (spotřebitele i producenty).

Jako celek je to životaschopné. A to i v případech, kdy si představíte, že v reálné ekonomice obíhá např. pouze 3 biliony "soukromých" peněz (proti nimž stojí 3 biliony soukromých dluhů) a v úsporách leží a na kapitálových trzích obíhá např. dalších 100 bilionů "státních" peněz, proti nimž stojí 100 bilionů státních dluhů.

Jediný způsob jak opět dostat do "rozumné" relace objem reálné ekonomiky a úspory, státní dluh, a objem peněz na kapitálových trzích, je postupně přesouvat úspory a "investice" na sekundárních kapitálových trzích do reálné ekonomiky (do spotřeby a investic do produkčních kapacit, které budou růst spotřeby uspokojovat). Ten přesun ale není nutný.

Státní dluhy a proti nim stojící úspory a sekundární kapitálové trhy mohou růst taky do nekonečna. Pro reálnou ekonomiku nejsou důležité. Je to jako když si firma půjčí o 100 mil. korun více než na provoz potřebuje a tyto peníze drží na svém vkladovém účtu neutracené. Firma má vzhledem k její reálné ekonomické činnosti obrovské dluhy a současně má ale i obrovské "úspory" ve formě ladem na vkladovém účtu ležících peněz . Celek je jen bilančně nafouknut, ale pořád zcela stabilní a vyrovnaný. Rozhodující bude jen to, jak se firmě bude dařit v její reálné ekonomické činnosti.

Pro reálnou(!) ekonomiku je ale důležité nahrazovat peníze vyvedené do úspor a na sekundární kapitálové trhy novými státními penězi (vyšší daně nepomohou). Jinými slovy, pokud lidé nebudou vyvádět peníze z reálné ekonomiky, pak nebude třeba tyto peníze nahrazovat státními penězi a neporoste ani státní dluh. A pokud tyto vyvedené peníze nahrazeny nebudou, ekonomika bude trpět krizí ze slabé kupní síly poptávky.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Jan Capouch | 19. 10. 2016 16:09 | reakce na Richard Fuld - 19. 10. 2016 14:47

Kde jste to čet'? Nebo Vám to někdo řek'? Kdo?
Nebo jste na to přišel docela sám, pověstným mozkovým myšlením?

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Richard Fuld | 21. 10. 2016 18:59 | reakce na Jan Capouch - 19. 10. 2016 16:09

Ano. To jsem prosím vymyslel sám. :-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Jan Altman | 19. 10. 2016 08:49 | reakce na Michal Weinfurtner - 18. 10. 2016 20:44

Navíc nepřesouvám jen svou kupní sílu z budoucnosti do přítomnosti.
Přesouvám ji i od jiných.

Zdroje jsou omezené - pokud by nebyly, mohli bychom hned zítra všichni mít (na dluh) vily jak Karlštejny, Bentley, luxusní jachty, chaty na Maledivách, každej doma svůj originál Mony Lisy, atd..

Když si koupím například pozemek na hypotéku, tak někdo druhý si ho již nekoupí.

Tedy pokud pozemek byl za milion, ale já si půjčím 1.2M, tak přeplatím toho, kdo měl připravený (naspořený) milion v hotovosti. A zároveň způsobím růst cen pozemků o 20%. Žádný nový nevytvořím.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Richard Fuld | 19. 10. 2016 15:05 | reakce na Jan Altman - 19. 10. 2016 08:49

Zdroje jsou omezené. No a co? To, že je omezený počet Karlštejnů znamená pouze, že jich není víc než jeden. Proč z toho děláte vědu? Omezenost zdrojů pouze omezuje myšlenky těch, kteří věří, že je tato omezenost nějak dramaticky omezuje. :-)

To, že nové peníze nevytvoří nový pozemek je zcela přirozené a není to v jakémkoliv rozporu s tím, co zde píšu. Současně pokud je někdo ochoten půjčenými novými penězi přeplatit pozemek, pak je to skvělé. Nové peníze jsou v tomto případě nástrojem, jak se dostat k věcem, kterých je omezené množství a tím účinek tohoto omezení překonat. To, že tím momentálně zvýším cenu pozemku je irelevantní. Pro ostatní může mít tentýž pozemek nižší i vyšší cenu. Kolísání cen je základem tržního hospodářství.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-1
+
-

Michal Weinfurtner | 19. 10. 2016 11:54 | reakce na Jan Altman - 19. 10. 2016 08:49

Přesně tak. Cenu pozemků navíc zvyšují Územní plány, protože velmi omezují zdroje ( omezují množství pozemků vhodných pro konkrétní účely ).

Tím stát vlastně omezuje kupní sílu všech kteří si chtějí pořídit vlastní bydlení a dostupnost bydlení všem.

Ale politici mají plné mordy řečí o tom, jak se chtějí dostupnost bydlení zvýšit, přitom dělají opak a dost možná si to ani nejsou schopni uvědomit.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Miroslav Mucha | 18. 10. 2016 08:54 | reakce na Richard Fuld - 17. 10. 2016 13:08

Pane Fulde, přečetl jsem všechny Vaše příspěvky, které jste sem na tento web umístil, ale stále mi uniká smysl Vašeho uvažování. Když si "natisknu" peníze podle Vás (tedy půjčím si je), budu nakupovat jako šílený všechno, co mi přijde pod ruku, abych podpořil ekonomiku (v žádném případě nebudu šetřit ani investovat), z čeho je pak vrátím, když můj příjem na to nestačí? Když budu úvěr splácet, tak už si nic nekoupím, protože na to už mi nezbude, když ho nebudu splácet, stanu se bezdomovcem, jehož ekonomická aktivita klesne na nulu. Poraďte mi, jak z toho ven a já Vás navrhnu na Nobelovu cenu.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Josef Fraj | 19. 10. 2016 08:17 | reakce na Miroslav Mucha - 18. 10. 2016 08:54

Pán je masochista? :-)))

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Richard Fuld | 18. 10. 2016 11:53 | reakce na Miroslav Mucha - 18. 10. 2016 08:54

Jsem velmi rád, že jste přečetl veškeré mé příspěvky. O to více je pro mne překvapivá Vaše otázka. Já přece nikde nepropaguji to, aby si lidé půjčili a peníze spotřebovali s tím, že je nedokáží vrátit. Propaguji podporu kupní síly poptávky, a to výhradně v situaci, kdy je slabá a nabídka silná. Tedy v situaci kdy produkční kapacity (nabídka) a reálná kupní síla poptávky (po odečtení úspor a peněz kolujících na sekundárních kapitálových trzích) jsou v prostředí stabilních cen v nerovnováze, resp. tato nerovnováha způsobuje tlak na pokles cen. Jde o vyvažování nabídky a poptávky. Nevylučuji ani situaci, kdy naopak problémem bude slabá nabídka a silná poptávka. V takovém případě je pak namístě to, co píšete Vy, tedy podpora investic.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Miroslav Mucha | 18. 10. 2016 12:56 | reakce na Richard Fuld - 18. 10. 2016 11:53

Jak si představujete podporu kupní síly? Rozdáním ze strany státu nebo půjčkami? V obou případech by se měly peníze vrátit věřiteli. Pokud ne, hrozí rozvrácení ekonomiky. To funguje stejně, jako fyzikální zákony. Když si půjčím peníze, mohu utrácet nad rámec reálných příjmů, když je vracím, musím výrazně omezit výdaje, protože má kupní síla se zmenší o splátky úvěru. To jsme stále v začarovaném kruhu.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Richard Fuld | 19. 10. 2016 15:33 | reakce na Miroslav Mucha - 18. 10. 2016 12:56

Žádné rozvrácení ekonomiky nehrozí, pokud si ekonomiku nerozvrátíme sami jakousi sebemrskačskou fiskální "odpovědností" spočívající právě v nápadu, že stát bude muset půjčené peníze vrátit věřiteli.

Pro jednoduchost si představte firmu, která má roční obrat např. 1 mil. korun a na svůj provoz potřebuje provozní kapitál v podobě peněz ve výši 100 tis. korun a tato firma si v bance půjčí 100 mil. korun. Firma se tak dostane do situace, kdy má vzhledem ke své velikosti obrovský (chtělo by se říci nesplatitelný) dluh a současně má ale i obrovské "úspory" v podobě půjčených peněz, ležících ladem na jejím účtu. Dokud tato firma prosperuje v rámci její ekonomické činnosti, jde stále o zdravou firmu, bez ohledu na to, že má vzhledem k objemu její ekonomické činnosti obrovský dluh, a to právě proto, že na druhé straně toho dluhu stojí ony obrovské "úspory".

Analogicky může mít stát s malou ekonomikou, obrovský dluh s obrovskými úsporami domácností. Jde jen o to sladit splatnosti státních dluhopisů, které je třeba splatit ke konkrétnímu dni v budoucnosti a neexistující "splatnosti" úspor, které lze držet neutracené donekonečna. A tohoto "sladění" se reálně dosahuje refinacováním státního dluhu. Optimální a poctivé by však bylo přiznat, že státní dluhy jsou aktiva, kterými jsou kryty úspory domácností a že by tedy také tato aktiva neměla mít žádnou splatnost. Tím by se stát i banky vymanili z toho, že by museli posuzovat schopnost státu splácet jeho státní dluhopisy. Stát by tedy měl vydávat dluhopisy bez splatnosti (perpetua). Tím by se odstranilo zdánlivě neřešitelné napětí mezi držiteli státních dluhopisů a neschopností státu tyto dluhopisy splatit. V podstatě by se samotná nesplatitelnost státního dluhu stala zcela bezvýznamným pojmem.

Takže v začarovaném kruhu se objevíte pouze v případě, že vycházíte z nutnosti státní dluh splatit. V případě, že pochopíte, že existuje umělý nesoulad mezi existující splatností státního dluhopisu a neexistující splatností peněz (úspor), pak se Vám řešení vyjeví okamžitě. Někteří dokonce uvažovali o tom, že tento nesoulad budou řešit z druhé strany a budou omezovat držení peněz (úspor) konkrétně danou expirací jejich platnosti. Jistou variantou tohoto řešení jsou i samotné záporné úrokové sazby, které by znamenaly postupnou expiraci části úspor vždy ke dni, kdy jsou splatné úroky. Tato řešení mi však nepřijdou vůbec vhodná.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Jan Altman | 17. 10. 2016 14:13 | reakce na Richard Fuld - 17. 10. 2016 13:08

A kam ten tisk vede, o tom pojednává ten link...

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+4
+
-

Richard Fuld | 17. 10. 2016 14:58 | reakce na Jan Altman - 17. 10. 2016 14:13

No, kam. Přesně tak, kam to nasměřují ti, co si ty peníze svobodně a dobrovolně půjčili. Tady Vám svoboda jednotlivce nevoní? Tady byste reguloval? :-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-7
+
-

Jan Altman | 17. 10. 2016 15:14 | reakce na Richard Fuld - 17. 10. 2016 14:58

Aha, to je fakt prima názor.
Takže systém je OK, pitomí jsou jen lidi, co ho nechápou a nechovaj se podle návodu, kterej jste možná někde někdy sepsal. Nádhera.
Jako bych to už jednou zažil...

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+3
+
-

Richard Fuld | 18. 10. 2016 08:35 | reakce na Jan Altman - 17. 10. 2016 15:14

Žádný návod není. Každý svodně činí co uzná za sobě prospěšné. A systém účetních peněz to umožňuje. Nikoho nikdo nenutí brát si úvěry.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Jan Altman | 18. 10. 2016 09:41 | reakce na Richard Fuld - 18. 10. 2016 08:35

Nenutí, ale velmi silně motivuje.
O vlivu úrokové míry na ochotu si půjčovat vám určitě řekli nejpozději na druhé hodině ekonomie.
Stačí si udělat myšlenkový pokus: Jak by asi vzrostla ochota si půjčovat, kdyby centrální banka úrokové míry zmanipulovala ještě níže, než je manipuluje dnes? Představte si úrok minus 10%. A nebo třeba -99%. I tak by nikdo nikoho "nenutil" brát si úvěry, ale dělal by to každý, protože například cena bytů by nerostla o 10%pa jako dnes, ale třeba o 40 či 400%.
A při extrémně zmanipulovaném úroku by se vyplatilo na úvěr koupit cokoli - třeba i auto, protože byste ho za půl roku prodal za reálně méně, ovšem nominálně více a splácel byste právě jen ten nominál (a díky záporným úrokům ani ne celý).
Jestli ani takový příklad vás nepřesvědčí, že vytváření peněz z ničeho v komerčních bankách a manipulování úroků v těch centrálních, nemá vliv na ochotu se zadlužovat, tak pak již nevím.

Je to asi jako tvrdit, že mincovny razí kilové a desetikilové stříbrné mince, protože si je zákazníci přirozeně přejí a motivace ze strany německého státu (výrazně nižší DPH na mince, než na cihly) s tím nemá nic společného.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+3
+
-

Richard Fuld | 19. 10. 2016 15:44 | reakce na Jan Altman - 18. 10. 2016 09:41

Odpovědní lidé si nepůjčují podle toho, jak jsou vysoké úroky. Odpovědní lidé posuzují výši úroku vždy pouze jako okolnost, která má vliv na vyhlídky určitého ekonomickému záměru. Může nastat situace, že vyhlídky na určitý ekonomický záměr budou špatné, přestože budou úrokové sazby nízké. Stejně tak se může stát, že určitý záměr bude mít dobré vyhlídky na úspěch i přesto, že bude třeba hradit vysoké úroky.

Posuzování ochoty půjčovat si v závislosti na výši úrokových sazeb je typickým zobecněním, které může vést k zavádějícím úvahám. Vy konkrétně navíc ani nejste v ohledu aplikace této teorie konzistentní, když dovozujete, že nulové úrokové sazby budou lidi dokonce motivovat k vyšším úsporám. Pokud je člověk motivován k úsporám, těžko pak bude současně motivován k tomu, aby si při nulových sazbách půjčoval.

Další věc, kterou ignorujete, je reálná výše úrokových sazeb, která je v podstatě zcela stabilní, bez ohledu na to, jestli jsou nominální úroky 10% (při 10% inflaci) nebo 0% (při 0% inflaci).

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Jan Altman | 17. 10. 2016 14:07 | reakce na Richard Fuld - 17. 10. 2016 13:08

No a to je právě ten rozdíl mezi firmou a státem.
Protože jak sám jinde píšete, stát na rozdíl od firmy splatit nemusí.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+7
+
-

Richard Fuld | 17. 10. 2016 15:00 | reakce na Jan Altman - 17. 10. 2016 14:07

No ale to je přece to, co vy celou dobu tady popíráte, když tvrdíte, že stát svůj dluh dříve či později musí splatit. Nebo to je jinak? :-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-4
+
-

Jan Altman | 17. 10. 2016 15:06 | reakce na Richard Fuld - 17. 10. 2016 15:00

Splatí jej za něj ostatní, bohužel.
- Budoucí plátci daní
- Zodpovědní střadatelé ztrátou kupní síly jejich úspor
- Lidé s fixním, či o (oficiální, uměle nízkou) inflaci se spožděním valorizovaným příjmem
- Držitelé dluhopisů v případě haircutu, defaultu, záporného reálného výnosu

Žádný oběd zdarma neexistuje. Jen stát má tu sílu to hodit na jiné.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+13
+
-

Josef Fraj | 17. 10. 2016 19:10 | reakce na Jan Altman - 17. 10. 2016 15:06

No jo, všichni to chápou, jen RF to nechápe. Závěr dle logiky RF: všichni jsou divní :-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Michal Mrozek | 20. 10. 2016 07:53 | reakce na Josef Fraj - 17. 10. 2016 19:10

To mi připomíná mého dědu, který na stará kolena začal špatně slyšet. Komentoval to asi takhle: "Nechápu, proč lidi mluví tak potichu. A je jich čím dál víc..."

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Jan Altman | 17. 10. 2016 15:17 | reakce na Jan Altman - 17. 10. 2016 15:06

A ne, nejsou to TI SAMÍ lidé, nejde o půjčku nás sobě samým, jak tady JF s chutí šíří.
Když si stát půjčí na dotaci na Čapí hnízdo, na dávky, na sociální bydlení, na Pandury, na Blanku, na integraci, na OpenCard, atd... tak příjemce a nedobrovolný plátce zkrátka NENÍ tou samou osobou.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+7
+
-

Richard Fuld | 19. 10. 2016 15:48 | reakce na Jan Altman - 17. 10. 2016 15:17

Samozřejmě, že když na to nahlížíte z pohledu individuálních případů, pak docházíte k Vašim závěrům, které však při pohledu na celek vyznívají zcela opačně, než je realitou.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Jan Altman | 1. 11. 2016 10:31 | reakce na Richard Fuld - 19. 10. 2016 15:48

Když vás konkrétní soused bude den co den okrádat o konkrétní částku, také to na celek nebude mít vliv, v průměru na tom celek bude stejně, jako kdyby se nekradlo.

Akorát že krást a parazitovat se nemá!

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Richard Fuld | 1. 11. 2016 12:02 | reakce na Jan Altman - 1. 11. 2016 10:31

Ale ten soused Vás nijak neokrade. Dostane jen nově vytvořené peníze, které si stát půjčí. Dostane tedy podle Vás víc peněz, než si PODLE VÁS zaslouží, ale nijak Vás nikdo neokrade. Maximálně Vás může sžírat pocit závisti a VÁŠ INDIVIDUÁLNÍ pocit nespravedlnosti. Jediný případ, kdy to zaplatíte i s úrokem bude, když budou všichni trvat na tom, že se musí splatit státní dluh. V takovém případě budete dodatečně zdaněn a zaplatíte to Vy. Ten soused ten státní dluh asi platit nebude, když má tak malý příjem, že mu stát posílá peníze. Takže nakonec to budete Vy, kdo sám sebe "okradete" požadavkem na splácení státního dluhu, resp. celou věc zvrátíte do situace, kdy jste to byl Vy, kdo platil tomu sousedovi.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-1
+
-

Adam Čabla | 17. 10. 2016 13:54 | reakce na Richard Fuld - 17. 10. 2016 13:08

No byl jsem se zeptat na mistni pobocku Komercky, jestli by mi natisklo deset milionu ze jim je do 30 let splatmi... a hadejte co, odmitli me:-( tak pekne prosim, kam mam jit, aby mi natiskli ty penize?

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+5
+
-

Richard Fuld | 17. 10. 2016 15:02 | reakce na Adam Čabla - 17. 10. 2016 13:54

No ale od toho ty banky jsou, aby půjčovali jen těm, kteří jsou své závazky schopni splatit a né každému nýmandovi, co si myslí, že by mohl banku bez následků podvést. Právě proto, že banka nedovolí "tisknout" peníze každému Joudovi, je ten systém funkční.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-3
+
-

Adam Čabla | 17. 10. 2016 18:40 | reakce na Richard Fuld - 17. 10. 2016 15:02

V tom pripade otevrene lzete, kdyz rikate, ze tu moznost ma kazda firma ci jedinec. Nema.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+4
+
-

Richard Fuld | 18. 10. 2016 13:02 | reakce na Adam Čabla - 17. 10. 2016 18:40

Nelžu. Každá firma nebo jednotlivec má reálnou možnost si od banky půjčit peníze, pokud splní podmínky banky, tedy pokud se bude jevit bance důvěryhodný.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-1
+
-

Josef Fraj | 17. 10. 2016 19:12 | reakce na Adam Čabla - 17. 10. 2016 18:40

On nelže, on pouze nechápe, že pořád dokola popírá sám sebe.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+2
+
-

Jan Altman | 17. 10. 2016 14:10 | reakce na Adam Čabla - 17. 10. 2016 13:54

To tam musíte přijít a říct:
Já jsem Julda Státovič, tady jsem si vytiskl dluhopis na 10M s NULOVÝM úrokem (nebo třeba záporným), koukejte ho ode mne koupit, nacpěte ho třeba vašim klientům důchodcům do 3.pilíře a já vám ho za 10 let možná splatím (měnou s poloviční kupní silou), respektive ty peníze na splátky někomu ukradnu, nebo si je natisknu.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+12
+
-

Michal Mrozek | 17. 10. 2016 07:55

Pan ministr tak ale skutečně svou firmu řídí. Počítá s tím, že na dotacích utrží hodně a bude to významným číslem v jeho výkazech. Podobným způsobem počítá s tím, že budeme ve vztahu k EU v přebytku, čili více budeme čerpat než do EU odvádět. To je základ jeho řízení, který likviduje samou podstatu podnikání. Už dlouho se na úrovni řízení firem počítá s dotacemi a málo je těch, kteří si toto uvažování odepřou spolu s projekty typu Čapích hnízd.

Zeptejte se svého známého podnikatele, zda rozjede ten či onen plánovaný projekt. Odpověď ve většině případů bude znít: "Zadám to za úkol poradenské firmě - pokud na to dostaneme dotaci, rozjedeme to."

Nahlásit

+14
+
-

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK