Diskuze: Daňové zákony, Apple a salámová metoda

Richard Fuld|7. 10. 2016 11:35| reakce na Jan Altman - 6. 10. 2016 18:42

Aha. Tak těch 15% se platí namísto 21% DPH? No to je opravdu ženiální. :-)
Díky daním a odvodům, žijete ve společnosti, v níž žijete. Jinde, kde žádné daně a odvody neplatí je jim mnohem hůř. :-)

Richard Fuld|7. 10. 2016 11:32| reakce na Jan Altman - 6. 10. 2016 18:38

Řecká ekonomika nebyla před bankovní panikou o nic horší, než jakákoliv jiná podprůměrná evropská ekonomika. Teprve po bankovní panice a "záchraně" Trojkou byla řecká ekonomika zdevastována.

Japonci se mohou spoléhat na průběžný systém, protože už dnes na jednoho produktivního připadá možná 8 neproduktivních (děti, senioři, státní úředníci, policie, manažeři, ...) A taky už mají ty úspory. Vlastní a ty co budou dědit po spořivých předcích, kteří je nestačili utratit. Mohou si vybrat. Buď spořit a živořit celý život, nebo přestat spořit a užívat si celý život. Ta druhá varianta, při tom jejich obrovském produkčním potenciálu a zmenšujícím se exportním potenciálu je taky jejich jedinou skutečnou možností. Jejich spořivá mentalita je ale nejspíše nezlomná, takže pokud je nezachrání zahraniční poptávka (což je velmi nepravděpodobné), tak jim nebude pomoci. Prospoří se až do bídy.

Richard Fuld|7. 10. 2016 11:14| reakce na Jan Altman - 6. 10. 2016 18:32

Vy žijete v jednoduchém světě. Zvolíte si Losnu a nenávidíte Mažnáka (Keynese, Marxe) a pak už jen porovnáváte jestli to, co někdo napíše připomíná Mažňáka a to Vám pro odmítnutí takového názoru stačí. I když Vám zní Mažňákovy argumenty logicky a správně, stačí Vám pro jejich odmítnutí identifikovat je jako podobné k Mažňákovým. Pak jasnou, srozumitelnou a přesnou analýzu označíte za žonglování s číslíčky a podivnými teoriemi, namísto abyste se uvedeným věcným argumentům postavil čelem, uhnete k argumentaci ad personam. :-)

A pak začnete s Losnovými nesmysly o vazbě peněz a ekonomiky v duchu dávno překonané a hlavně dnes již zcela neplatné teorie exogenních peněz.

No, abych nebyl jako Vy, pustím se do Vaší argumentace, která se mimochodem zcela míjí s mým původním příspěvkem, na který jste reagoval. :-)

Samozřejmě, že vytvořením nových peněz žádný nový pozemek na Zemi nevznikne. A nevznikne ani s vytěžením nového zlata, které by bylo penězi. To je vlastnost statků v podobě pozemků na Zemi, jejichž nabídková elasticita se limitně blíží nule. Nízká elasticita nabídky nějakého statku ale povede vždy k růstu jejich ceny v případě, že se objeví nová poptávka, a to zcela bez ohledu na to, jestli tato nová poptávka vzniká v tom, či onom peněžním systému a bez ohledu na to, jestli za ní budou stát již existující nebo nově vzniklé peníze. V tomto ohledu v podstatě planě kritizujete dopady nízké nabídkové elasticity, nikoli peněžního systému.

Současně je ale třeba odmítnout, že utracení nově vytvořených peněz nemůže zapříčinit vzrůst produkce např. potravin, jejichž nabídka je zjevně elastičtější, než u pozemků. Samozřejmě, že nová kupní síla v podobě nově vytvořených peněz může způsobit novou, dříve nevytvářenou produkci čehokoliv (energie, zboží, služeb ...) a taky se to děje. Stávající držitelé peněz je utrácí dál za dané statky a k nim se přidají noví držitelé peněz, kteří navýší poptávku. V případě dostatečné nabídkově elastických statků dojde k růstu produkce, aniž by rostla cena. U neelastické nabídky (např. pozemky) dojde k růstu cen (což platí bez ohledu na peněžní systém!).

Takže ano, nové peníze zcela jistě mohou akcelerovat produkci čehokoli nabídkově elastického, kam bude jejich kupní síla namířena a současně může zvedat ceny čehokoliv nabídkově neelastického. Kromě tohoto primárního vlivu na růst produkce a/nebo cen, je zde ještě ale sekundární vliv, kdy ten kdo si půjčil nově vytvořené peníze bude také muset vyprodukovat reálné statky, aby mohl prodejem těchto statků získat peníze na splacení dluhu. Nové peníze tak vedou v případě, že byly nasměřovány do nabídkově elastické produkce, k nové produkci statků hned DVAKRÁT.

V realitě tedy současně působí nové peníze na růst produkce a/nebo růst cen (podle nabídkové elasticity) a současně nová produkce dlužníka působí na pokles cen (nebo větší spotřebu dané produkce). Výsledkem je v ideálním případe růst produkce a stabilní ceny! V nejhorším případě pak rostou ceny nabídkově neelastikých statků a ceny těch elastických v důsledku nové produkce (za účelem splacení dluhu) klesají.

Nejde o žádné psychedelické teorie. Jde o PRAXI. To co zde popisuji je popis fungování reálného světa. To vy pouze aplikujete na současný svět dávno překonané a hlavně neplatné teorie.

Richard Fuld|7. 10. 2016 08:58| reakce na Jan Altman - 6. 10. 2016 18:35

No to přece nemyslíte vážně. Zlata na prodej je v každém okamžiku hromady. :-).

Jan Altman|6. 10. 2016 18:42| reakce na Richard Fuld - 6. 10. 2016 13:53

Řekl bych, že tam právě lamy nechodí. Chodí tam v drtivé většině lidi, kteří již bitcoiny mají a koupené výrazně výhodněji. Bankomat je jen nouzové řešení pro náhodné hosty.

Každopádně kdyby mi vaše průběžná penzijní pyramidová hra, nebo měnové experimenty vašich centrálních bank sebraly jen 15%, tak bych byl velmi šťastný.
Bohužel na rozdíl od toho bitcoinomatu se jimi musím nechávat obrat pod hrozbou násilí povinně a pravidelně.

Jan Altman|6. 10. 2016 18:38| reakce na Richard Fuld - 6. 10. 2016 13:46

No pokud považujete Řeckou ekonomiku za zdravou, pak už víme, jaké pochody se vám odehrávají v hlavě.

A pokud věříte, že se Japonci mohou spoléhat na průběžný systém, když místo čtyřech produktivních na jednoho penzistu to bude časem naopak, tak to opět svědčí o tom, že jste spíše člověk víry, než člověk kalkulačky.

Jan Altman|6. 10. 2016 18:35| reakce na Richard Fuld - 6. 10. 2016 13:36

Ale není. Zlato již je koupeno. Všechno! Žádné bez majitele se nikde nepovaluje.

Jan Altman|6. 10. 2016 18:32| reakce na Richard Fuld - 6. 10. 2016 12:36

Ach jo, vy jste fakt zastydlý keyneso-marxista.
Žonglujete svými číslíčky a podivnými teoriemi a nechápete vazbu peněz na reálnou ekonomiku, na reálné a omezené statky.
Půjčím si 10 milionů, abych koupil pozemek, na kterém chci postavit fabriku. Ale tím, že těch 10M někdo jen tak vytiskne, mi žádný pozemek nevznikne, plocha Země se kvůli vašim socialistickým nápadům nezvětší ani o metr. Stejně tak tím tiskem nevznikne jídlo pro mé stavební dělníky, ani cihly.

Banka natiskne 10ti podnikatelům 10M na pozemek, ale oni chtějí všichni stavět na tom jednom jediném, který je třeba aktuálně na trhu nabízen. Tisk peněz nezvyšuje dostupné zdroje, pouze jejich ceny.

Jak už jsem řekl asi 100x - kdybyste se podobnými psychedelickými teoriemi řídil sám za sebe, bylo by mi to zcela jedno, respektive bych vám to škodolibě přál. Pokud je silou vnucujete ostatním, jedno mi to být nemůže.
Hlavně že žijete v zajetí představy, že máte geniální pravdu a všichni správcové fondů, ekonomové a investoři jsou úplní idioti.

Ale jak říkám: zaveďte záporné úroky a zrušte hotovost. PROSÍM. Pak vám ten váš monopol vybuchne do ksichtu.

Richard Fuld|6. 10. 2016 13:54| reakce na foxy - 5. 10. 2016 09:01

Já ale nejsem levičák a tu knihu návidím. Jen mám na ni vlastní názor. :-)

Richard Fuld|6. 10. 2016 13:53| reakce na Jan Altman - 4. 10. 2016 19:40

"...protože kafe a koláč tam za státní papírky nekoupíte." No tahle vstřícnost k zákazníkovi ve spojení s 15% marží na výměnu bitcoinů je toto úžasná obchodní strategie. :-)

Tihle exoti mohou existovat jen proto, že zatím existuje dostatek blbečků, co jim jejich existenci umožní.

No a když to jde těmhle, měl byste si taky zařídit svůj plně nezávislý obchod, ve kterém si budete nabízet zboží jen za platbu jakou uznáte za vhodné, a lamy, co k Vám budou chodit nakupovat za bankovky nebo přes platební karty posílejte ke svému "bankomatu" s marží třeba 50%. :-) Přeji hodně štěstí ve Vašem svobodném podnikání. :-)

Richard Fuld|6. 10. 2016 13:46| reakce na Jan Altman - 4. 10. 2016 19:38

Já si ale o Řecku nemyslím, že je v problémech proto, že si tam lidé spoří na penze. Já si myslím, že Řecko naopak v žádných problémech nebylo, když si tam lidé mohli nad rámec běžného chodu ekonomiky ještě i šetřit na penze. Do problémů se Řecko dostalo až v důsledku iracionálního panikaření bank a následné "záchrany" Řecka Trojkou.

Samozřejmě, že se Japonci mohou spoléhat na průběžný systém. To, že jim jejich národní mentalita "velí" šetřit celý život nese samozřejmě své plody ve formě desítky let trvající stagnace. Ona totiž obrovská produktivita a pracovitost Japonců prostě nejde dohromady s jejich spořivostí. Taková země je pak závislá na poptávce z jiných zemí. Když tato opadne, mají Japonci velký problém. Je to jednoduché. Společnost, která jen produkuje a spotřebuje zlomek své produkce je ve svém důsledku nesoběstačná, protože závisí na spotřebě druhých. I příliš ctnosti (spořivosti) může mít své negativní následky.

A o Zimbabwe, Venezuele ani Argentině si nic konkrétního nemyslím. Situací v těch zemích se nezabývám.

Richard Fuld|6. 10. 2016 13:36| reakce na Josef Fraj - 6. 10. 2016 00:57

Milý Josefe, to co jsem napsal samozřejmě plně platí i pro jakékoliv jiné, než účetní peníze. :-)

A proč, když nikdo ty účetní peníze dobrovolně nechce, tak proč je syslí na účtech a v penzijních fondech, místo, aby si koupili něco reálného, jako je např. zlato. Ten Váš závěr je ve zřejmém rozporu se skutečností. :-)

Richard Fuld|6. 10. 2016 13:31| reakce na Jan Altman - 6. 10. 2016 12:25

A nakonec na to ainštajni z Roklen přišli :-)

"Někomu se možná může líbit situace, že záporné reálné sazby umožní snižování dluhu, bude to však draze zaplaceno snižováním reálné hodnoty úspor na straně obyvatelstva. K tomuto ostatně dochází už dnes. Jde o obrovský transfer majetku od soukromého sektoru na stát. Postiženy jsou především střední a nižší vrstvy obyvatel a nechápu, jak je možné, že se lidé proti tomu nebouří."

Samozřejmě, že jakékoliv "splácení" státního dluhu povede ke konfiskaci úspor, těch úspor, které jejich držitelé nechtěli utratit, protože si mysleli, že je budou mít např. na důchod. A jej jedno, jestli k výmazu těch úspor dojde inflací, nebo jejich zdaněním. Výsledek bude stejný.

Proto je třeba zapomenout na řešení "problému vysokých státních dluhů", protože tento "problém" nemá samozřejmě žádné uspokojivé řešení. A nemá ho proto, protože státní dluhy nejsou nějakým skutečným problémem. "Řešení" dluhů (jakýchkoliv) je vždy spojeno s peněžní kontrakcí a účinky peněžní kontrakce si už svět vyzkoušel při Velké krizi třicátých let.

Richard Fuld|6. 10. 2016 13:22| reakce na Jan Altman - 6. 10. 2016 12:25

Snůška blábolů a vytváření umělých zjevně neřešitelných "problému", která jen opakuje 100 x zopakované a pouze surfuje na povrchu, aniž by se autor zamyslel nad podstatou peněz, státních dluhů a jejich splácení. Pak by pochopil, že státní dluhy jsou pseudoproblém, vytvořený proto, aby mohlo být ospravedlněno iracionální panikářského chování "trhů", které od určité, samozřejmě jakkoli racionálně nedefinovatelné úrovně státního dluhu ztratí důvěru v danou zemi, jíž jsou ale ty trhy NEDÍLNOU SOUČÁSTÍ. Se ztrátou důvěry ve stát, tak ztrácí důvěru i v sebe samotné! Takové idiotské chování se samozřejmě nemůže obejít bez následků.

A perla na konec: "Dnešní úroveň úrokových sazeb ekonomice výrazně škodí a brzdí její růst. Abnormálně nízké úrokové sazby snižují spotřebu. Nutí totiž lidi větší část svých příjmů spořit, protože výnosy z úspor jsou nízké."

Co to je za bláboly? To jako při 20% p.a. nebudou lidi šetřit a budou utrácet, jako šílení a při -1 % budou spořit až se z nich bude kouřit? Proč pro Boha. Vždyť je to přesně naopak. Pro utrácení spotřebitelů ale pouze nízké úrokové sazby nestačí. Musí jim také vzrůst reálné příjmy.

Celý ten článek stojí na takovýchto bludech. A jestli ve skutečnosti lidi při nulových sazbách spoří víc, než např. při 10% p.a. (o čemž silně pochybuji), pak to není tím, že by objektivně MUSELI spořit víc. Je to tím, že si myslí, že při vyšších úrokových sazbách si víc naspoří, než při nízkých úrokových sazbách. To ale platí jen NOMINÁLNĚ, ne REÁLNĚ. Za většinu současných "problémů" mohou lidé děkovat jen své tuposti. Normálním lidem to nevyčítám, ale u "odborníků" z Roklen je to opravdu tristní.

Richard Fuld|6. 10. 2016 12:36| reakce na Jan Altman - 5. 10. 2016 19:22

"Proč by někdo někomu půjčoval, kdyby za to neměl kompenzaci v podobě výnosu?"

Souhlas, ať půjčí sousedovi na otevření nové hospody. Mohou si mezi sebou smluvit úrok, jaký se jim zlíbí a na centrální banku a její záporné úrokové sazby se mohou klidně vyprdnout.

Vaše blábolení o hausnumerech vychází z Vaší předpotopní představy, že někdo musí odložit svou spotřebu, aby mohl někomu jinému poskytnout úvěr. To je už desítky let překonaný blud, který lze vztáhnout tak akorát na dva sousedy v Dolní Horní.

Drtivý objem půjček poskytují banky, které vždy půjčují nově vytvořené peníze, které půjčí dlužníkovi. A teprve dlužník určí (tím u koho tyto peníze utratí) někoho, kdo bude v budoucnu tyto peníze držet a kdo bude mít nárok na úrok. Pro poskytnutí úvěru nikdo nic uspořit nemusel. Stejně tak pokud chci být příjemcem úroku, nikomu své peníze nemusím půjčovat. Stačí, abych peníze získal (prací, podnikáním, jakkoliv) a stanu se tím, kdo má nárok na úrok.

Pokud peníze nový držitel utratí, jejich nový majitel se stává příjemcem úroku tím, že tyto peníze získal, nikoli tím, že je ušetřil. Není tady žádná vazba na přenesení spotřeby do budoucnosti. I když nikdo své peníze neuspoří, budou tyto peníze obíhat od jednoho držitele k druhému a banka bude z těchto peněz platit jejich aktuálnímu držiteli úrok. Není zde potřeba, aby se někdo konkrétní vzdal svých peněz na 10 let, aby mohla banka někomu půjčit stejnou částku na 10 let. Ve skutečnosti to funguje přesně opačně, než si myslíte.

Na začátku je zde dlužník, který tím, že půjčené peníze utratí, určí nového majitele nových peněz, který však nemusel nic nijak ušetřit. Není to tak, že zde musí být již existující peníze, které někdo musí nejprve ušetřit, aby se jich vzdal ve prospěch půjčky dlužníkovi.

Na první pohled to vypadá jako malý detail ale ve skutečnosti může přehození daného pořadí vést k zcela nesprávným závěrům, čehož jste právě Vy zářným příkladem.

Je tedy zjevné, že tím kdo "určuje" výši úrokové sazby je vždy dlužník, který si za danou úrokovou sazbu buď půjčí nebo nepůjčí (na tomto nemůže ničeho změnit ani centrální banka a její měnová politika). Držitel peněz je odkázán pouze na výši úroku, která se bude odvíjet od úroku placeného dlužníkem, přičemž úrok, který bude placen vkladateli, bude vždy o marži banky nižší, než platí samotný dlužník (resp. všichni dlužníci v průměru). Banky držitele peněz nepotřebují. Potřebují pouze spolehlivé dlužníky.

V tomto světle pak vypadá Vaše věta, že státu za záporný úrok nikdo nepůjčí neudržitelně. Stát nikoho takového, kdo by se vzdával svých peněz za záporný úrok, nepotřebuje. Za předpokladu zrušení hotovosti (což je neodlučně podmínka neodlučně spojená se zápornými úroky) stačí, když státu půjčí banka, která na tom vždy dobře vydělá, neboť držitelům vkladů bude platit ještě o marži méně. Banka bude mít také vždy zájem o dlužníka, jehož dluhy může v případě "dluhové krize" vždy prodat centrální bance, která v takové situaci stejně nemá na výběr.

Lze tak uzavřít, že to jestli střádal bude mít kladný nebo záporný úrok bude správně záležet na kondici ekonomiky. Když bude střádal moc škudlit, bude mít úrok záporný, když bude utrácet akorát, bude mít úrok nulový a když bude moc rozhazovat bude mít úrok kladný. Je to jednoduché. Na kladný úrok není právní nárok a už vůbec ne nárok ekonomický.

Vaše obecné řeči o pšoucích, incestech (a na jiných místech o narkomanech a absťácích) jsou zcela zbytečné. Ty řeči o pšoucích, z nichž se dělají "peníze", by se hodily maximálně do diskuze o bitcoinech. :-)

Jan Altman|6. 10. 2016 12:25| reakce na Richard Fuld - 5. 10. 2016 15:37

Zkrátka to je tak, že pravdu má p.Fulda a všichni ostatní JSOU ÚPLNĚ MIMO:
http://roklen24.cz/a/imEWF/maly-pokus-o-pohled-do-budoucnosti

Josef Fraj|6. 10. 2016 00:57| reakce na Richard Fuld - 4. 10. 2016 15:42

Vy zaměňujete příčinu a následek. Lidé i banky reagují logicky na zlo účetních peněz. Říkáte, že pensijní fondy by nebyly. Je to přesně naopak. Kdyby nebylo násilí vynucující používání účetních peněz, tak by byly pensijní fondy zcela přirozené. Nikdo dobrovolně nechce účetní peníze.

Jan Altman|5. 10. 2016 19:22| reakce na Richard Fuld - 5. 10. 2016 15:37

Proč by někdo někomu půjčoval, kdyby za to neměl kompenzaci v podobě výnosu?

Když zemědělec bude chtít rozšířit ohradu pro dobytek a od druhého zemědělce si půjčí zdroje (náčiní a nějaké jídlo, aby měl během stavby co jíst), tak ten druhý za to bude chtít nějakou kompenzaci. Kompenzaci rizika nesplacení i kompenzaci za vzdání se současné spotřeby ve prospěch budoucí.

To je REALITA, ne nějaké vaše virtuální hausnumera, manipulace a papírky.

Pokud stát nenabídne výnos na dluhopisu, nikdo reálný mu nepůjčí. Bude mu tak půjčovat jen jeho centrální banka z peněz které si vyrobí z pšouku. Totální monetární incest.
Ale jak říkám: nechť, ale ať se nikdo nediví, že soudní lidé tu incestní měnu budou opouštět.

Richard Fuld|5. 10. 2016 15:49| reakce na Jan Altman - 4. 10. 2016 23:53

Samozřejmě, že blockchain používá bitcoin k registraci vlastnictví "komodity", která je NIC. V tomto souhlasím. Jen mi přijde zbytečným registrovat vlastnictví NIČEHO, v jakémkoliv registru.

Richard Fuld|5. 10. 2016 15:37| reakce na Jan Altman - 5. 10. 2016 09:21

Když chce někdo výnos, ať riskuje své peníze a investuje je do skutečné investice, jako je třeba nová továrna, nebo nová provozovna nějakých služeb. Ať si investor svůj výnos zaslouží. Představa, že stačí vložit peníze do úročeného nástroje jako je státní dluhopis a takto bezpracně a bezrizikově přijít k nějakým výnosům, by se konečně měla stát minulostí. Centrální banky a státy tady nejsou od toho, aby "investorům" vytvářeli investiční nástroje, které jim budou skýtat bezpracné zisky.

Tomu, že se to nelibí zrovna Grossovi, velmi dobře rozumím. :-)

Richard Fuld|5. 10. 2016 15:27| reakce na Jan Capouch - 4. 10. 2016 20:35

Ty Vaše nesmysle taky nejsou argument.

Jan Altman|5. 10. 2016 09:21| reakce na Jan Capouch - 4. 10. 2016 20:35

Fulda je totiz vetsi expert, nez Bill Gross
http://roklen24.cz/a/iPXLd/bill-gross-trhy-jsou-kasino-a-tohle-dobre-neskonci
Ma urcite vice zkusenosti, vydelal si na lepsi vilu, ...

foxy|5. 10. 2016 09:03| reakce na Richard Fuld - 4. 10. 2016 19:19

Nejlíp, když si nové, schopné podnikatele necháte natisknout v centrální bance.

foxy|5. 10. 2016 09:01| reakce na Richard Fuld - 4. 10. 2016 16:29

Je to moudrá kniha, která odpovídá na většinu problémů dnešního světa. Všem doporučuji. Proto ji levičáci nenávidí, kdyby to byla slátanina, tak by jim byla lhostejná.

Michal Mrozek|5. 10. 2016 08:30| reakce na Jan Altman - 4. 10. 2016 11:32

To by potom souhlasil ten název jednoho státního útvaru, jak jej nedávno někdo zkomolil na "útvar pro organizování odhalovaného zločinu". :)

Jan Altman|4. 10. 2016 23:53| reakce na Richard Fuld - 4. 10. 2016 16:27

Bitcoin je také využití blockchainu k jednoznačnému určení vlastnictví určité komodity a pro usnadnění a verifikaci jejích převodů.

PS: Koukám, že o osvětu se nám tu stará už i TV Prima
http://www.csfd.cz/film/409329-do-hloubky-webu/prehled/

Jan Capouch|4. 10. 2016 20:35| reakce na Richard Fuld - 4. 10. 2016 15:24

To není argument.

Jan Altman|4. 10. 2016 19:40| reakce na Richard Fuld - 4. 10. 2016 16:04

No tak samozřejmě pokud někdo kupuje významnější množství bitcoinů ze spekulativních důvodů, tak to nebude dělat v takovémto bankomatu, to je jasné.
Ten má rozdíl mezi nákupem a prodejem asi takový, jako směnárna na Václaváku na páru EUR/CZK.
Ten bankomat je v PP jako demonstrace technologických možností a také proto, že když tam přijde lama, co žádné BTC nemá, tak aby si nějaké mohla koupit, protože kafe a koláč tam za státní papírky nekoupíte.

Jan Altman|4. 10. 2016 19:38| reakce na Richard Fuld - 4. 10. 2016 15:42

Jednak jste mimo (ale podle vás jsou mimo všichni ostatní) a jednak to je jedno. Protože na žádné KDYBY se nehraje.

Pokud si myslíte, že Řecko, Zimbabwe, Venezuela a Argentina jsou v problémech, protože si lidé spoří na penzi, tak jste opravdu zvláštní člověk. Stejně tak pokud si myslíte, že Japonec vzhledem k demografii může spoléhat na průběžný systém.

Jan Altman|4. 10. 2016 19:34| reakce na Josef Fraj - 4. 10. 2016 16:52

To já souhlasím.
Foxyho radou se také nemohu řídit - kdybych přestal pracovat, tak abych s úsporami vyšel do konce života, musel bych si dost dramaticky uskrovnit.
Co se týče toho přesvědčování: já vůbec nepředpokládám, že je možné přesvědčit paretovsky většinového inteligenčně podprůměrného sledovače estrád na Nově. Není to možné, ale ani to není nutné. Na názorech těchto lidí nezáleží. Dějiny píšou úplně jiní lidé, menšina, avantgarda, elity. Nováků se nikdo nikdy na nic podstatného neptal a ani nebude. Ostatně ani by to nemělo smysl.

Přesvědčovat má smysl lidi inteligentní, vzdělané a produktivní. Tedy ty, které systém brutálně vykořisťuje, oni mají mentální kapacitu to pochopit (prokouknout propagandu) a něco s tím dělat.
Podle mne stačí, když pár jednotek procent nejproduktivnějších a nejobíranějších pochopí, jak jsou okrádáni a něco s tím začnou dělat. A věci se začnou měnit bez ohledu na názory většinového Nováka (protože státní hydra zhyne na nedostatek potravy).

Navíc tedy je docela možné, že režim nakonec položí ti, kteří dnes stojí v jeho čele a nejvíce na něm profitují. Bankéři, oligarchové, političtí podnikatelé, atd... Stejně jako to udělali s režimem minulým, jakmile se pro ně stal přítěží (v něm tehdejší elity mohly mít tak Okál, Žigulík a dovolenou v Bulharsku a spočetly si, že bez režimu budou mít Karlštejn, Maybach a Maledivy). Stejně tak si časem spočtou, že plátců už je málo, není z čeho brát, naopak je čím dál víc lidí natahujících ruce. A že i pro ně samotné bude efektivnější demokratický socialismus odpískat, zbytky státu zprivatizovat a lidi závislé na rozpočtu poslat se pást.

A na šíření těch správných myšlenek svobody alespoň částečně záleží, jak moc my (střední třída) z toho vybruslíme, s jak velkou újmou. A jak (ne)příznivý pro nás ten příští režim bude - a jak se nám přes ten předěl povede přenést náš majetek (záležet bude zejména na jeho formě, CZK a dluhopis se počítat nebude).