Předplatné časopisu
Finmag do schránkyPředplatit časopis 

Diskuze: A slabí strpí, co musí? Ne nutně, namítá Varufakis

Přihlášení do diskuze

Příspěvek, který se vám nejvíc líbí

Každý dluh MUSÍ nekdo zaplatit. Prostě musí, jinak to nejde. Když se spotřebuje něco, co člověk nezaplatil, musí to zaplatit později nebo to zaplatí někdo jiný. Stát dokáže přesunout své dluhy na někoho jiného - občany formou inflace, znárodnění atp. nebo také na věřitele. Ale zaplatit to někdo musí, jinak vytváříte statky z ničeho, což prostě neumíme - to by bylo perpetuum mobile..

Nahlásit
+22
+
-

Příspěvek, který se vám nejvíc nelíbí

Napište si dlužní úpis, že sám sobě dlužíte 100 mil. Kč a pak mi začněte vysvětlovat, že musíte sehnat těch 100 mil. Kč, abyste sám sobě zaplatil dluh. Jenom proto, že jste přesvědčen, že VŠECHNY dluhy MUSÍ někdo zaplatit. Buď Vy nebo někdo jiný. A když neseženete tech 100 mil. tak o Vás ratingová agentura prohlásí, že jste v bankrotu.

Přesně takto absurdně to Vaše bezvýjimečné tvrzení "funguje" ve vztahu ke státním dluhům.

A žádné perpetuum mobile na to nepotřebujete.

NahlásitZobrazit komentovanou zprávu
-12
+
-

Těch nekorektních přirovnání je tam více. U eseróčka ví věřitel o ručení předem, a podle toho upraví jeho bonitu. Euroval dělá z jižních států uměle bonitní země a případné schodky pak nedobrovolně zaplatí třetí strana – evropští daňoví poplatníci.

NahlásitZobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Motivy relevantního jednání mohou být ukradené pouze někomu, kdo ve skutečnosti nechce dané jednání pochopit.

NahlásitZobrazit komentovanou zprávu

-2
+
-

Je to jednoduché. Kromě toho, že jste si jako jednotlivec vydělal 100,-Kč, pak jako daňový poplatník - občan daného státu můžete být zdaněn za účelem splacení státního dluhu (stát jiné příjmy nemá). Jste tedy v roli vlastníka 100,-Kč a současně jste i v roli dlužníka, který společně s ostatními daňovými poplatníky může splatit státní dluh odvodem příslušné daně. To, že nemáte podepsán žádný dlužní úpis je bezvýznamné. Vašim "dlužním úpisem", resp. jakýmsi daňovým "bianco šekem", je Vaše registrace k daním všeho možného druhu.

A věřitelem vůči státu jste v tom ohledu, že např. z 90-ti % je ta vaše stokoruna kryta dluhy jiných jednotlivců a z 10-ti % státními dluhopisy. 10 z Vaši 100 korun tak kdysi vzniklo tak, že stát vydal státní dluhopis, získané peníze utratil a 10 korun z nich doputovalo až do Vaší kapsy.

Vliv na to, co si za 100 Kč koupíte mají výhradně ceny toho co si chcete koupit a nulový vliv na to má objem dalších peněz, nebo objem dalších statků, jež lze koupit za peníze. Když si dne koupíte rohlík za korunu a za rok zase za korunu, bude úplně jedno, že mezitím narostly úspory Vašich spoluobčanů o např. 100 miliard korun. Důležitý je pouze objem peněz právě obíhající v ekonomice a rychlost jejich oběhu. Kupní síla peněz je dána objemem peněz a rychlostí jejich oběhu v ekonomice, nikoliv pouze statickou veličinou v podobě objemu peněz.

NahlásitZobrazit komentovanou zprávu

-1
+
-

To je pořád dokola. Stát sice zvýší peněžní zásobu ale na ceny (kupní sílu měny) to nemusí mít žádný vliv, protože se zpomalí oběh peněz. Důvodem zpomalení je vyvedení části peněžní zásoby do úspor a do oběhu na kapitálových trzích. Nikdo nikoho neokrádá. Když stát zaplatí statky, které vyprodukují "vlastními prackami a za vlastní majetek", tak tak činí standardně ve prospěch celé společnosti, avšak zaplaceno dostanou jen ti s těmi prackami. To je naprosto v pořádku.

Nebýt vyvádění peněz do úspor a na kapitálové trhy, pravděpodobně byste měl pravdu a nové státem z ničeho vytvořené peníze by skutečně mohly vést k oslabení kupní síly peněz (růstu cen). To by ale byla pouze cena, zaplacená za to, co stát pořídil pro celou společnost. Je jedno, jestli zchudnete o daně, kterými se to bude financovat, nebo zchudnete o inflaci. Není ale jedno, že inflace je z velké části kompenzována příjmem z úroků, růstem reálných mezd a důchodů. Osobně budu radši "platit" uvedeným způsobem kompenzovanou inflací, než vyššími daněmi!

NahlásitZobrazit komentovanou zprávu

-1
+
-

Ne. Plesat byste měl z toho důvodu, že nedostatek kupní síly Vašich zákazníků nezapřičiní Váš krach, popř. Váš vyhazov z práce. Navíc inflace je Vám kompenzována úrokem a růstem reálných mez a důchodů, takže za dobrodiní státního dluhu nemusíte nijak platit. A to jsem nezmínil Váš užitek z používání např. nové dálnice. Stát Vás tedy svým zadlužováním neokrádá. Naopak to pro Vás má jen samé pozitivní efekty. Stejně jako by mělo splácení státního dluhu pouze negativní efekty.

NahlásitZobrazit komentovanou zprávu

-2
+
-

A proč francouzská nebo německá banka koupí řecký státní dluhopis? Proč nekoupily francouzské a německé dluhopisy?

Nejspíš je lákaly větší výnosy z důvodu příplatku ve formě rizikové přirážky. A když obdržím rizikovou přirážku, podstupuji riziko. Riziková přirážka odráží právě možnost, že dluhopis nebude splacen. Pokud se pak německými a francouzskými bankami podstoupené riziko naplní, pak banky musí nést následky svého nesprávného odhadu rizika. Čili nepřičítejte vinu Řecku. To se dostalo do platební neschopnosti výhradně díky panikaření právě těch francouzských a německých bank. To, že vyvolaly paniku na trhu s řeckými dluhopisy, které současně i vlastnily, je spíše případ pro Chocholouška, než pro ekonomy.

Pokud by nebyla vyvolána bankovní panika, Řecko by své dluhopisy refinancovalo a německým i francouzským bankám by byly jejich dluhopisy řádně splaceny. Vzhledem k tomu, že tytéž banky odmítly refinancování řeckého dluhu, pak vedle Řecka i samy sebe postavily do bankrotové situace.

Pořád tedy platí, že se státní dluhy nesplácí, resp. splácí se penězi získanými emisí nových dluhopisů při refinancování státního dluhu. V takovém případě banky, fondy ani jejich klienti nijak nestrádají. Strádat začnou až v okamžiku, kdy banky odmítnou další refinancování a začnou požadovat splacení státního dluhu. V takovém případě krachuje stát, banky i jejich klienti. Nesmyslnost trvání na splacení státního dluhu, kdy všichni jen krachují a nikdo neprofituje, je zde opět zcela markantní.

Takže abychom si to ujasnili. Stále tvrdím a tvrdit i budu, že je nesmyslem usilovat o splácení státního dluhu. Toto mé tvrzení ale nelze interpretovat tak, že by nemělo docházet ke splácení jednotlivých tranší splatných státních dluhopisů. Ty samozřejmě musí být vždy splaceny emisí nových dluhopisů. Tímto refinancováním státního dluhu však pochopitelně k samotnému splácení stáního dluhu nedochází (po refinancování zůstává výše nesplaceného státního dluhu stále stejná, často i vyšší).

NahlásitZobrazit komentovanou zprávu

-1
+
-

To by Vam nepomohlo. :-) Kdyz dluzi jednotlivec, je to dluh, ktery musi splatit, resp. nesplaceni dluhu musi byt spojeni s prislusnymi nasledky v materialni sfere dluznika. Pouze kdyz dluzi stat bance jde o neco jineho. I kdyz stat dluzi jednotlivci, tak se musi dluh splatit. Obvykle tak, ze si stat pujci v bance. I jednotlivec si muze na splaceni dluhu pujcit v bance. Nicmene jednotlivec tak splaceni dluhu jen odlozi.

NahlásitZobrazit komentovanou zprávu

-1
+
-

Škoda, že jsem vaši teorii neznal v době, kdy stát prostřednictvím svého ÚZSVM (Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových) začal po mě vymáhat údajný dluh starý několik dekád.

Stálo mě to náklady na právní zastupování, administrativní náklady na doporučené dopisy a docházení k soudu. Přitom stačilo tvrdit, že jsem jak svůj vlastní dlužník, tak i svůj věřitel a je nesmysl, abych přes nějakou strukturu organizace občanů obhajoval sám sebe před sebou a nakonec i sám sobě platil.

NahlásitZobrazit komentovanou zprávu

+3
+
-

K tomu omezeni bank. Vase multiplikacni teorie by umoznovala bankam vytvaret penize v objemu mnohonasobku vkladu klientu. Ve skutecnosti jsou ale banky omezeny ve vytvareni penez toliko v objemu odpovidajicim cca 12-ti nasobku penez, ktere do banky vlozili akcionari, resp. nasobku penez ktere patri akcionarum (nasobku vlastniho kapitalu). Uvedene dva zpusoby omezeni penezni kreace jsou zcela nesrovnatelne.

Pokud koupite 10Y dluhopis pri vynosu -0.5% a po trech letech ho se ztratou prodate pri vynosu +2.5% a v teto situaci nakoupite 7Y dluhopis, ktery drzite do splatnosti, pak vas celkovy vynos za onech 10 let bude cca -0.5% p.a. Zadne kalhoty neprodelate. Prodelate presne tolik, kolik jste vedel ze prodelate uz kdyz jste dluhopis koupil.

Vase stezky na to, jak Vas stat porad podvadi, nemam chut opakovane komentovat.

NahlásitZobrazit komentovanou zprávu

-4
+
-

Vy jste ale zacal na kapitalovy princip duchodoveho systemu nahlizet jako na prubezny system.

Resenim Vaseho "problemu" je refinancovani statniho dluhu bankami, nikoli usporami obcanu. Banka poskytne penize, jez budou chybet v usporach.

Navic v danem pripade, kdy lide ulozi uspory do statniho dluhopisu je zcela zretelne videt, ze tito lide jsou soucasne veriteli statu i jeho dluznici, protoze nikdo jiny nez obcane statu ten dluh zaplatit nemohou. Stat je jen struktura, princip organizace obcanu. Neni to nejaky skutecny subjekt.

NahlásitZobrazit komentovanou zprávu

-1
+
-

Zaniknou penize tech zdanenych lidi. Ty penize, ktere stat vybral na danich od lidi i od te stavebni firmy, splacenim statniho dluhu zaniknou. To, ze cast penez zustane te stavebni firme je zcela podruzne. Dulezite je ze splacenim statniho dluhu zaniknou penize v objemu, ktery odpovida cene zaplacene za dalnici + uroky. Dalnice bude stat dal, penize zaniknou. Jen proto, aby nekdo nemel pocit ze statni dluh je moc velky? Nic jineho se nestane, nez ze statni dluh se snizi a obcane zchudnou. Tomu rikam zbytecne nasili.

NahlásitZobrazit komentovanou zprávu

-1
+
-

Příliš nechápu s čím polemizujete.
Napsal jsem "Většina válek se nevedla kvůli tomu, že někdo někomu dlužil." v reakci na to, že by účetní peníze měly být receptem na mír. Nejsou. To jste mi nevyvrátil.

NahlásitZobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

"presnou specifikaci, ktere casti vlastniho kapitalu lze pri posuzovani kapitalove primerenosti lze zohlednit upravuji práve ta pravidla pro kapitalovou primerenost"

Právě, že neupravují. Myslím, že na bankéře to až podezřele otevřeně přiznává i poslední working paper MMF - https://www.imf.org/external/pubs/ft/wp/2016/wp1664.pdf

"Uvedena je uvaha podle mne postacijici." - Dobrá, na chvíli přijmu vaši tezi, byť s ní nesouhlasím.

Stát si půjčí od svých občanů peníze - například tím, že vydá dluhopisy, které za reálné vklady (úspory) klientů koupí penzijní fond. Stát použije takto získané peníze mimo jiné i na na výplatu úředníků - státních zaměstnanců. A dokonce jim z těchto peněz přihodí jako zaměstnavatel k jejich platbě do penzijního fondu. A penzijní fond si opět koupí v nové tranši další dluhopisy státu. A tak stále dokola - to by ale mohlo fungovat jen tehdy, dokud do penzijního fondu bude téct více peněz než z něho odtékat.

A až bude více příjemců penzí než plátců, bude se management PF snažit státu odprodat v době splatnosti jeho dluhopisy (dnes je často neodprodává, ale započítavají se proti sobě prodeje a nové nákupy), tak stát použije vaši tezi, že sám sobě nic splácet nebude. Mám podle vás na tuto situaci pasivně čekat?

NahlásitZobrazit komentovanou zprávu

+2
+
-

Pořád naprostá pitomost, protože stát možná CB vlastní, ale on za ty ze vzduchu vytvořené peníze prostřednictvím jiných útvarů provede nákup od lidí, kteří už statky produkují vlastními prackami a za vlastní majetek. Tady už opravdu dluh vzniká a stát ho může zaplatit - stáhne peníze z oběhu (ale nevím, kde je vezme, když nic neprodukuje - leda že by je někomu ukradnul?) nebo taky ne. Zaplatí jim tedy něčím, co vytvořit ze vzduchu. Tím navýší peněžní zásobu a tedy sníží hodnotu toho, čím jim zaplatil.
A zase to musel někdo zaplatit a zas to nebyl stát...

NahlásitZobrazit komentovanou zprávu

+3
+
-

Vlastni kapital je docela zrejmy termin a presnou specifikaci, ktere casti vlastniho kapitalu lze pri posuzovani kapitalove primerenosti lze zohlednit upravuji práve ta pravidla pro kapitalovou primerenost.

To ze uspory predstavuji penize, proti nimz stoji v aktivech bank statni dluhopisy plyne z charakteru statnich dluhu a uspor. Statni dluhy nemusi byt nikdy splaceny (jsou stale refinancovany) a stejne tak uspory nemusi byt nikdy utraceny. Soucasne plati, ze stat je dluznik, ktery pro ucely zaplaceni sveho dluhu nic neprodujuje, coz odpovida skutecnosti, ze uspory take nejsou pouzity na nakup jakychkoli produktu. Zadne pojednani na toto tema neznam. Uvedena je uvaha podle mne postacijici.

NahlásitZobrazit komentovanou zprávu

+0
+
-

Tak si to shrneme, co jste tu popsal. Stát si půjčí od banky peníze. Banka je nemá, takže je vytiskne z ničeho. Fajn. Stát peníze utratí např za novou dálnici. Ty peníze dostane stavební firma a dá je do banky. Tím vytvoří vklad kterým může dále disponovat, peníze jsou v oběhu. Když přijde čas aby stát zaplatil dluhopis bance, stát vybere od občanů dane což jsou reálné peníze lidí, které vrátí bance a banka je podle vás zlikviduje ( smaže účetní položku dluhu ).
Ale ta firma která je obdržela od státu za novou dálnici ty peníze pořád má a může si za ně něco koupit. Takže nezanikly.

NahlásitZobrazit komentovanou zprávu

+3
+
-

Ale to přeci není pravda. I dnes je v ČR plno milionářů i miliardářů a svůj majetek si užívají poměrně příjemně - naopak si mohou zaplatit různé poradenské firmy, které jim zajistí, že na daních zaplatí méně, než nějaký nebohý SAPový konzultant. Rozdíl v životní úrovni mezi Babišem a nezaměstnanou tkadlenou je přeci již dnes propastný. A není třeba hledat takové extrémy - rozdíl je propastný i mezi Business Intelligence konzultantem a prodavačkou v Lidlu (tak 10-20ti násobný).

Tzn. na tomto se nic nezmění - většina lidí bude chudá, úzká vrstva bude bohatá. Jen ti bohatí již nebudou ti, co mají majetek v dluhopisech, fiat hotovosti, pravděpodobně ani v nemovitostech. Kolapsem fiat měny, celého frakčního bankovnictví a státním bankrotem dojde asi k poklesu celkového bohatství, ale hlavně k jeho přerozdělení. I když asi jen částečnému, protože inteligentní část boháčů ten trend včas podchytí a z fiatu a dluhopisů včas vycouvají - až začnou masivně couvat, bude již pro ostatní nákup těch perspektivních alternativ extrémně drahý.

A i kdyby to dopadlo tak, že pokles celkového bohatství společnosti bude výrazný, tak vlastnění majetku ve formě nezávislé na ČR a EU (zlato, stříbro, bitcoin, zahraniční akcie) člověku umožní si majetku užívat někde jinde, např. v teple u moře. Samozřejmě majitel CZ nemovitosti tuto mobilitu nemá.

NahlásitZobrazit komentovanou zprávu

+4
+
-

Mám 100Kč.
Podle vás jsem díky tomu věřitelem i dlužníkem (což já odmítám, 100Kč jsem si vydělal, nepůjčíl jsem si je. Jestli tvrdíte, že jsem dlužníkem, ukažte mi nějakou mnou podepsanou smlouvu o půjčce).
Ale i kdyby. Mám 100Kč. A sakra mi není jedno, jestli vedle těch mých 100Kč existuje již jen další milion Kč, nebo milion miliard Kč, které vzniknou incestem mezi vládou a centrální bankou. Má to zásadní vliv na to, co si za těch mých 100Kč mohu koupit.

NahlásitZobrazit komentovanou zprávu

+6
+
-

Jako že mám plesat, že mne stát okrade inflací a díky tomu mne tolik neokrade daněmi?

Je to asi jako říkat: měli jsme Babinskému povolit vytvářet peníze z ničeho, třeba by pak méně přepadal lidi. Jestli ale není lepší ho pověsit.

NahlásitZobrazit komentovanou zprávu

+5
+
-

Jako by Němce to zlato někdo nutil používat...

A ano, do roku 1971. Ve Švýcarsku tuším dokonce do 2000. Docela krátký historický okamžik trvá ten váš odvážný experiment...

Pokud jsou virtuální účetní peníze tak skvělá věc, tak proč:
- s nimi již někdo nepřišel dřív (možná přišel, jen to také trvalo historicky bezvýznamných pár desetiletí, než to došlo k logickému kolapsu)?
- proč na ně nikdo nikde nepřešel spontánně bez donucení a centrálního plánování?

NahlásitZobrazit komentovanou zprávu

+3
+
-

WW1: Jak souvisí kolonie se zlatem? Důvodem WW1 byl protekcionismus - koloniální mocnosti si užívaly volného obchodu se svými koloniemi, kdežto cizí evropské mocnosti na tento svůj trh nepouštěly. Fungovalo to podobně, jako "vnitřní trh EU" - uvnitř relativně svobodný, ale navenek bariéry a restrikce. Tento volný obchod s velkou částí světa koloniálním mocnostem přinášel bohatství a jejich evropští konkurenti bez kolonií (Německo a Rakousko) na to žárlili a zároveň se cítili dost silní s tím něco dělat silou. Kdyby Británie, Francie či Holandsko zrušilo cla a další protekcionistická omezení pro německé a rakouské firmy, velká část motivace k válce by se vytratila.

WW2: Německo nutně muselo zahájit válku, protože jinak by dopadlo jako Řecko, akorát že by ho nikdo nezachraňoval (přesně z těchto důvodu Churchill nutnost války dopředu předpovídal). Socialista Hitler mocně stimuloval ekonomiku, rozhazoval za budování sociálního státu a investoval do infrastruktury (dálnice, atd...). Půjčoval si na to v librách a dolarech. A blížil se do řeckého bodu, kdy by mu už nikdo dále nepůjčil a jeho socialistický ekonomický "zázrak" na dluh by se zhroutil a Němci by ho sami vypískali. Možná kdyby dnes Řecko (či aliance PIGS) mělo armádu srovnatelnou se severem EU a sever je odmítl dále zachraňovat a financovat, do války by třeba šli také. A žádné zlato k tomu není potřeba.

NahlásitZobrazit komentovanou zprávu

+5
+
-

Cituji:"Banky především mohou půjčovat jen do té doby dokud vlastní kapitál banky nedosáhne cca 8% aktiv."

Vysvětlete mi, co se stane, když banka těchto 8% nedosahuje - napříkad před pádem LB se považovalo za přiměřenou hodnotu 3%. Zároveň mi vysvětlete, na který typ "vlastního kapitálu" (máte asi na mysli základní jmění) se podle vás těch limitních 8% vztahuje. Jak si matně vzpomínám z dob ve finančníctví, banky skládají základní jmění ze 4 komponent - equity, preference shares, subordinated debt, senior debt.


Cituji vás z jiného vlákna: "Když to trošku rozvinu, tak se stane to, že si stát půjčí peníze, které vytvoří soukromá banka, stát je utratí, a ty peníze se usídlí v úsporách občanů."

To je pouze vaše představa, nebo je toto tvrzení (dluhy státu se usídlí v úsporách občanů) doložitelné? Nechci vaše vysvětlení, pošlete odkaz na nějaké zdroje.

NahlásitZobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

No úroky odrážejí i míru rizika. Resp. jejich subjektivní vnímání věřiteli. A investovat či půjčovat v Řecku zkrátka obvykle bývá vnímáno jako rizikovější třeba ve srovnání s Rakouskem.

Jednotné úroky z jednotné měny nijak neplynou a empirickým důkazem je to, že shodné zkrátka nejsou - stačí se podívat. A bez intervence ECB, tedy při méně regulovaném a více svobodném trhu, byly rozdíly ještě větší. Je jedno, že vy či Hollande či Varufakis spíláte ratingovkám a zlým investorům, že chtěli po nebohém Řecku vysoké úroky asi ze sadomasochismu - zkrátka to tak prokazatelně bylo a jejich motivy vám mohou být ukradené - je věc každého, co a za jakých podmínek je ochoten koupit.

A stejné ceny tam samozřejmě také nejsou. Zkuste si zajít na oběd v Portugalsku a v Lucembursku.

NahlásitZobrazit komentovanou zprávu

+4
+
-

1) Nevím, zda bezrizikové, každopádně amorální. Věřitel spoléhá na to, že na splátky si stát peníze vytiskne, nebo ukradne. Nicméně i ta bezrizikovost je dost pofiderní. Pokud nakoupíte dluhopisy s výnosem -0.5% a ten za čas vzroste na +2%, proděláte kalhoty. A myslím, že při největší snaze nepopřete, že historie je plná příkladů, kdy nebylo splaceno nic. Pro spekulanty to až tak nevadí, ale penzista, který státu ve 3.pilíři nuceně půjčí za -0.5%, stát cosi blekotá o nulové inflaci, ale životní náklady rostou třeba o 3%pa, tak ten penzista kumulovaně za 40 let spoření prodělá ranec.
2) Omezeny jsou, samozřejmě. Ani Alibaba asi svým loupežníkům nepovolil úplně cokoli a i CosaNostra má nějaká omezující vnitřní pravidla. Tzn. existence nějakých pravidel uvnitř nějakého spolku ještě nic neříká o tom, zda celý ten spolek není pochybný.

NahlásitZobrazit komentovanou zprávu

+8
+
-

Takže vy mi chcete tvrdit, že francouzské a německé banky a důchodové fondy jsou vlastně řecké? Zajímavé.
Že když si ja spořím na důchod ve fondu a ten fond koupí státní dluhopis, že je nesmysl ty peníze tomu fondu vracet? Ještě zajímavější.

NahlásitZobrazit komentovanou zprávu

+3
+
-

Ano, máte pravdu. Na to lidé, kteří přemýšlí pouze, jak zachránit sami sebe, moc nemyslí. :-) Maximálně je napadne něco o budování opevněného domu (bunkru) a dostatečných zásobách zbraní a střeliva. :-(

NahlásitZobrazit komentovanou zprávu

-3
+
-

Podle mne stát = ti občané, kterým budou zdaněny úspory, příjmy, majetek, a to za účelem splacení státního dluhu, bez ohledu na to si o tom myslí, či čemu věří, nebo s čím souhlasí. Občané jsou tak současně dlužníci, kteří dluh svého státu budou platit a současně jsou věřitelé státu, protože jejich úspory v bankách jsou kryty právě těmi státními dluhopisy. Každá existující koruna má svého majitele ale i svého dlužníka. Každá koruna úspor tak má svého věřitele (občana) i svého dlužníka (stát). Proto je občan současně věřitelem i dlužníkem, nikoliv proto, co si myslí, s čím souhlasí, nebo čemu věří.

NahlásitZobrazit komentovanou zprávu

-1
+
-

Jste blízko, když to nazýváte dluh-nedluh. :-) Je to dluh, který nebude nikomu splacen a přesto se na jeho splacení budou muset občané složit prostřednictvím odvodu mimořádně navýšených daní. Peníze, které si stát půjčil od banky a které následně bance vrátí (po té co je vybere od občanů) pak pouze v bance zaniknou. Nikdo si za ně nic nekoupí, nikdo se z nich nebude radovat, žádný konkrétní věřitel. Prostě jen dojde k peněžní kontrakci. Jako by se lidé nepoučily krizí v 30-tých letech.

Pak existuje minoritní část stáního dluhu, který vlastní konkrétní lidé a kteří si koupili přímo na poště např. kalouskovu emisi. Tady žádné peníze zanikat nebudou, takže pouze tady platí, že jde o standardní dluh, kdy peníze vybrané státem na daních nezaniknou v bance ale budou připsány na účet držitele splatného dluhopisu.

NahlásitZobrazit komentovanou zprávu

-1
+
-

A když bude stát dlužit centrální bance, kterou sám vlastní, tak je to dluh, nebo to není dluh? Je třeba kvůli takovému dluhu zdanit občany, aby si stát sám sobě mohl takový dluh splatil? Co říkáte teď na tu konstrukci?

NahlásitZobrazit komentovanou zprávu

-2
+
-

Varufakis je ale mimo! Pořád na to kouká optikou nějakých mezistátních transferů, kterými chce řešit čistě domácí "problém" ve formě domácího státního dluhu. K tomu žádné transfery nejsou jednoduše třeba a ani ta fiskální unie. Ta by nakonec mohla nadělat víc problémů, než ta slavná Trojka.

Předně stát si peníze půjčuje téměř výhradně od bank, prostřednictvím úpisu dluhopisů na primárním trhu, kterého se účastní pouze některé banky. A banky nakupují dluhopisy za nově vytvořené peníze, nikoliv za peníze jejich klientů.

Váš argument, že stát má konkrétní věřitele platí pouze pro minoritní část státního dluhu, nicméně i zde je situace obdobná jako u příkladu výše. Když si to rozeberete až do posledních souvislostí, zjistíte, že splácení státního dluhu je jednoduše nesmysl.

Jaký asi dává smysl, aby stát, který dluží věřitelům, peníze od těchto věřitelů vybral na extra dani, aby těmito penězi mohl svůj dluh splatit. Tímto by stát naděla víc škody, než užitku. Buď by mohl stát zdanit úspory bohatých domácností, což se neobejde bez následků, ale ekonomika by alespoň měla šanci na to, že to přestojí. Nebo zdaní všechny rovnoměrně, čímž dojde k takovému poškození ekonomiky, že si všichni o nějakém splacení státního dluhu budou moci nechat jen zdát. Navíc splacením státního dluhu se navenek situace toho státu nijak nezmění. Před splacením dluhu zde byl zadlužený stát s bohatými domácnostmi a splacení státního dluhu zde bude oddlužený stát s chudými domácnostmi. To v lepším případě. V horším případě zde budeme mít ještě zadluženější stát s chudými občany, a to po krizi vyvolané pokusem splatit státní dluh navýšením daní všem rovnoměrně.

Proto aby žádný zločin nenastal, je třeba státní dluh neustále a donekonečna refinancovat. Splácení státního dluhu je jednoduše úplně zbytečným násilím, které nikomu nic nepřinese, jen všem sebere.

NahlásitZobrazit komentovanou zprávu

-1
+
-
Zobrazit další