Diskuze: Za zenitem interpretací. Zamžený biograf dnešní doby

Petr Síla|19. 8. 2016 14:43| reakce na Josef Fraj - 19. 8. 2016 13:16

Vzhledem k pozitivnímu hodnocení Vašeho prvního příspěvku je patrné, že stejný problém nemáte zdaleka sám. Jen jste byl natolik výstižný, že nikdo další neměl potřebu přidávat další komentář.

Josef Fraj|19. 8. 2016 13:16| reakce na Ondřej Krátký - 19. 8. 2016 09:30

Jsem universitně vzdělaný člověk, který celý život čte, od poesie po odbornou literaturu. Jsem tedy zvyklý, že články, jako jsou ty na finmagu, pochopím na první přečtení. U toho vašeho mám pocit, že bych si musel udělat půl dne volno a rozebrat si ho větu po větě, abych se dobral všeho, co jste chtěl sdělit. Můj první příspěvěk byl o formě, nikoliv o obsahu. Obsah článku ve všech jeho podrobnostech může být zajímavý, ale já to nezjistím, protože tomu ten půlden obětovat nehodlám.

Nic ve zlém. Oceňuji váš záběr od Eca po Huntingtona, od Kundery po Orwella. Nemám problém připustit, že chyba je ve mně a když jsem to psal, tak jsem čekal, že mně tu pár lidí vynadá. Berte to jako feedback jednoho z vašich čtenářů.

Ondřej Krátký|19. 8. 2016 09:30| reakce na Josef Fraj - 17. 8. 2016 12:24

Původně jsem nic psát nechtěl, ale bude to asi lepší:) Příspěvek neměl být ukázkou intelektuální arogance, ale snahou nastínit některé procesy, které nemusí být na první pohled zřejmé. Srovnáváte-li (zřejmě) s Orwellovým „1984“, odkazujete k beletrii, tudíž jsme žánrově a rozsahem zcela jinde, než za možnostmi online magazínu. Srovnáváte-li s Orwellovou esejí „Politika a anglický jazyk“ co do obsahu, nebude to také úplně přesné – ale bude to ilustrativnější, než „1984“. Orwell tam popisoval hlavně nadbytečnost a nadužívání některých stylistických postupů, které ve finále mohou vést až k (ne)úmyslnému zatemnění významů. Vůbec ale nemluvil o destrukci či plíživé kvalitativní změně jevů jako takových, kterých jsme svědky dnes a o kterých měl článek hlavně být. Srovnáváte-li s „Politikou“ formálně, je jeho esej cca na 10 stránek – ani takový prostor tu není, přičemž je zároveň otázka, jestli se o procesech, které se leckdy vyjevují v náznacích a k nimž tudíž není dost hmatatelných referencí, dá už nyní psát sebevědomě a s odkazy na běžně známé věci. Já netvrdím, že mám odpovědi a už vůbec to nemělo vyznít jako jediná pravda, spíš si v tom směru sám kladu otázky a hledám – a právě o to hledání jsem se chtěl podělit.

Josef Fraj|17. 8. 2016 12:24

Fakt jsem to dočetl do konce. Autor má vynikající schopnost zamlžit předkládáné sdělení tak, aby mu na první přečtení rozuměla jenom úzká skupina intelektuálů. Naprosto bezchybně vybral pro vysvětlení podstaty článku subjektivní interpretaci filmu, který naprostá většina čtenářů neviděla. Zbytek vyplnil intelektuálskou zmrdštinou. Slova jsou česká, ale smysl nedávají. Respektive možná dávají, ale až potom, co proniknete do autorova jazyka a přečtete si příslušná Kunderova díla. Komu to stojí za to? Autor tentokrát obklíčil sám sebe.

BTW při čtení jsem si vzpomněl, jak jednoduše a srozumitelně dokázal vysvětlit maniulaci s jazykem a pojmy takový Orwell na příkladu newspeaku a doublethinku.