Partner webuRoger logo
Předplatit časopis Finmag

Diskuze: Krásný nový svět

26. 7. 2016
 30 620
83 komentářů

Přihlášení do diskuze

Nejoblíbenější příspěvek

Když se řekne A, musí se říci i B - popisovanými opatřeními to totiž nemůže skončit, těmi to teprve začne.
Zamysleme se, co dalšího po zákazu hotovosti bude MUSET vláda (obratem) udělat:
Zákaz nákupu zlata a stříbra, nebo alespoň zákaz jeho anonymního nákupu (aby jej šlo později lidem ukrást jako v USA a Británii).
První krok? https://monikamrazova.wordpress.com/2016/03/04/babis-rozsiruje-kontrolni-hlaseni-na-vsechny-obcany/

Zákaz nákupu bitcoinů - opět první krok již EU podniká chystaným zákazem jeho anonymního nákupu a prodeje.

Protože pokud má na účtě někdo peníze, stát zruší hotovost (nebo v první/light verzi jen omezí možnosti výběru na nějaké "kapesné") a na účtech zavede -3% úrok, co asi lidé začnou s úsporami dělat?
Mohou za ně nakoupit akcie či nemovitosti, ale to soudný člověk neudělá - vláda již přeci zrušením hotovosti a záporněúrokovou konfiskací vkladů dala najevo, že jí nějaká nedotknutelnost soukromého vlastnictví naprosto nic neříká. A na evidovaný majetek (BCP, katastr) si vláda sáhne úplně stejně pohodlně, jako na bankovní vklady!

Teoreticky by se lidé mohli pokusit peníze převést do zahraniční banky na účet v cizí měně, který není záporně úročen. Případně by lidé mohli zkusit si tuto cizí měnu vybrat (CHF, GBP, USD, ...) na zahraniční pobočce. Ale má to několik háčků:
- Jednak v době měnových válek i ostatní "vyspělé=zdegenerované" státy budou zavádět záporné úroky a rušit hotovost
- Jednak pokud velké množství domácích střádalů bude takový převod chtít realizovat, odrazí se to jednak v kurzu (za CZK dostanou méně cizí měny) a jednak vláda toto bude muset řešit a převody omezí/zdaní/zruší.

Jakmile se informace o zrušení hotovosti a zavedení záporných úroků dostane na veřejnost, je pro držitele korunových vkladů již pozdě. Jednak vláda zavede doprovodná opatření a jednak tato nová regulace již bude zahrnuta v ceně únikových možností (ty výrazně zdraží).

Jedinou šancí tak je připravit se předem. Ani dnes není velký důvod mít v bance více, než potřebuji např. na tříměsíční režii. Přesto plno Čechů drží ohromné peníze na účtech. Aniž za to mají nějaký úrok. Jen riziko popisované v článku, dále rizika kolapsů bank, bail-inů (dle nové legislativy EU), atd...

Dále je dobré si uvědomit, že poptávka po hotovosti nezmizí nějakým nařízením ústředního výboru. Lidé stále budou mít hromady důvodů vyhnout se bezhotovostnímu korunovému styku. Ať již budou chtít zatajit příjem před institucionalizovanou krádeží, budou si chtít vsadit v neregulovaném/nezdaněném=výhod néminternetovém kasínu (již dnes miliardový byznys), budou chtít dát všimné úředníkovi, aby jim milostivě povolil postavit si na JEJICH pozemku dům, budou si chtít koupit zboží či službu aniž by o tom Andrej věděl (od léků po drogy, od prostituce po jánevímco), nebo budou zkrátka jen chtít mít "v matraci" část úspor, aniž by ty byly závislé na bankovním systému a libovůli vlády...

Alternativní hotovost tedy zákazem té oficiální zažije nevídaný boom.

A její dostupnost klesne - nepůjde jen tak jednoduše převodem z CZK účtu koupit bitcoin či zlaťák, protože to by na těch záporně úročených účtech nic nezbylo a vynucený státní monopol na jedinou legální měnu by obratem skončil.

A vzroste i její cena. Oproti dnešku řádově. Stačí se jen podívat, jak bouřlivě reagoval např. kurz bitcoinu na snahy čínské vlády omezit kapitálové toky (a BTC se tak stal jednou z mála funkčních alternativ).

Tedy opět: zkoušet sehnat zlaťák či bitcoin až potom, co vláda zmiňovaný záměr ohlásí (nebo se o něm i jen začne intenzivněji šuškat) již bude dost pozdě. Už proto, že Andrej a další "elity" (politici a na ně napojení lobbisté a "taképodnikatelé") to budou vědět dřív (a Soros a Buffet také), než my!

Máme zde dvě kardinální otázky: Zda k tomu dojde a Kdy k tomu dojde.

Zda: nemine den, aby politici neohlásili nějaké další utažení šroubů, nemine týden, aby nějaká centrální banka nepřišla s nějakým do té doby nemyslitelným opatřením. Od TARP přes ZIRP až po vrtulníkové peníze.
K zrušení hotovosti a záporným úrokům tak nedojde jen tehdy, pokud politici rovnou vymyslí něco ještě šílenějšího. Například nepodmíněný garantovaný příjem 20k/měs financovaný tiskařským lisem - ani za těchto podmínek nebudu chtít mít úspory v CZK!

Kdy: Pravděpodobně při příští hospodářské krizi (maximálně při přespříští). Až se keynesiánci opět ocitnou v situaci, kdy jim jejich chorá teorie řekne, že krizi je třeba řešit snížením sazeb o 5 procentních bodů, ale ony se mezi tím jaksi nestihly odlepit od nuly.

Nahlásit
-
53
+

Nejméně oblíbený příspěvek

Rozumím. Kdybychom dnes hypoteticky stáli před otázkou jaký finanční systém od zítřka zavést, s tím, že dnes zde žádný nemáme, pak rozumím tomu, že nejlepší by bylo nechat všechny ty varianty vedle sebe soutěžit a nechat společnost ať přirozeně vybere ten pravý systém.

My se ale nacházíme v úplně jiné situaci. My zde už ale máme peněžní systém, který funguje naprosto dokonale. V této situaci by bylo čirým hazardem pokoušet se tento systém ponechat nějakým tržním experimentům. Ostatně od zlatého standardu se neodešlo bezdůvodně. Rigidní peněžní nabídka primitivního zlatého standardu jednoduše nevyhovovala nové dynamické době. Setrvání u zlatého standardu by jednoduše příliš brzdilo ekonomiku, která měla tak obrovský potenciál růstu.

Jinými slovy Váše svoboda v oblasti peněžního systému je jen krásnou nerealizovatelnou ideologickou teoretickou pohádkou, která by v případě její realizace nastolila jen chaos a zmar. Je to jen příklad toho, jak absolutistické prosazování čehokoliv (i svobody) může být fatálně nebezpečné.

Peněžní systém to není určení barvy vlasů. přiléhavější by byl zákaz "stříhání" vlasů sekerou, motorovou pilou nebo nožem, a to v zájmu ochrany zákazníků i kadeřníků. V praxi takový zákaz není třeba, protože každý kadeřník ví, že vlasy nemůže stříhat motorovou pilou. V případě peněz je to ale něco jiného. Jen malé procento lidí ví, jak funguje dnešní peněžní systém a v takovém prostředí je jednoduše společnost chránit před nápady typu stříhání vlasů motorovou pilou, a proto je zákaz odmítání zákonného platidla v zákoně. Kdyby obyvatelstvo bylo vzdělané v tom, jak fungují peníze, pak by takový zákaz v zákoně být nemusel, protože by nikdo o změnu tohoto systému přirozeně neusiloval, stejně jako by se žádný kadeřník zcela přirozeně nesnažil stříhat vlasy motorovou pilou.

Ostatně to jak lidé nerozumí penězům velmi krásně ilustrují Vaše námitky proti současnému peněžnímu systému. A to jste člověk, který se o danou oblast zjevně intenzivně zabývá.

Vaše jednotlivé otázky zda by něco lidem vadilo, či nevadilo, jsou krásnou ilustrací toho, jak byste chtěl mít všechno. Tak se ale chovají jen malé děti, že si neuvědomují, že všechno mít nelze, že nic není dokonalé a že nic není zadarmo.

Například:
Kdyby všichni lidé chtěli mít své peníze vždy k dispozici, aby si je mohli z banky vybrat, pak by banky neměly žádné peníze, které by mohly někomu půjčit. A by na to říkali lidé a firmy, kteří si chtějí půjčovat peníze? Evidentně by takový systém nebyl přijatelný pro všechny, že.

Abyste ve výše uvedeném smyslu vyhověl všem musíte používat současný peněžní systém účetních peněz. V tomto systému je vyhověno těm, kteří chtějí mít své peníze kdykoliv k dispozici (leží na běžném účtu) i těm, kteří si chtějí peníze půjčovat (banky vytváří nové peníze). Spokojeni jsou všichni.

Pokud trpíte představou, že i samotný peněžní úvěr je pro ekonomiku čiré zlo, pak Vám samozřejmě už není pomoci. :-)

Vy byste rád nechal lidi aby si vybrali jaké peníze budou používat. No a já si umím představit, jaké reální a vážné problémy by to vyvolalo. Vy jste takový hodný svobodomyslný dobrák a já jsem realisticky odpovědně jednající člověk. Je zvláštní, že svobodomyslní dobráci jsou dnes tak opovrhovaní ve vztahu k uprchlíkům a že jsou tak populární ve vztahu k chaosu, který by mohla vyvolat imigrace všemožných peněžních systémů. :-)

Vy řešíte pouze cíl, že nakonec by si lidé nějaký ten systém (třeba i ten současný) svobodně vybrali a pak by to bylo všechno jak má být. No a já řeším, co by se dělo na cestě k tomu cíli, což ale Vy zcela ignorujete.

Jinými slovy, než se vydám na cestu, musím mít racionální důvody k tomu, abych současný systém opustil a mít představu o tom, jak by mohl vypadat systém lepší a jak se k němu dostanu. To je ale přesně ta rovina diskuze, které se Vy záměrně vyhýbáte, a to právě proto, že ignorujete, že cestou do cíle se může všelicos stát. Diskuzi zda existují přesvědčivé důvody pro hledání jiného peněžního systému se sveřepě vyhýbáte.

Obdobné platí i pro změny důchodového systému, kde opět zcela ignorujete astronomické náklady a nereálnost přechodu na jiný systém. Namísto toho se zabýváte otázkou, kdo za existenci této bariéry může.

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu
-
-15
+

Diskuze

1. Zákon říká, že zákonnými penězi jsou bankovky a mince. Ano. Současně zákon nikterak nezmiňuje existenci účetních peněz, které ale zcela jistě existují (zůstatky na vkladových účtech bank). Lze tedy dodat, že kromě zákonných peněz v podobě hotovosti, zde existují i zákonem zřejmě nijak nedefinované peníze, které mají z ekonomického hlediska podobu účetních peněz. Bankovky jsou kryty pouze aktivy centrální banky (přestože ani toto už na nich není uvedeno). Objem existujících bankovek tak nikdy nemůže přesáhnout objem aktiv centrální banky a tudíž nemůže být po bankách racionálně požadováno, aby na požádání vyplatily veškeré vklady v hotovosti. Pokud toto zákon přesto bankám ukládá, banky by měli u soudu uspět s poukazem na to, že taková povinnost je nevynutitelná a její splnění nemožné, nikoliv z důvodů na straně banky.

2. Abychom mohli diskutovat o tom, jaký peněžní systém je zde vlastně zaveden, je třeba si definovat, podstatu jednotlivých peněžních systémů. Účetní peníze jsou peníze, které vznikají v bilancích bank současně s dluhem. Tzn. současně vzniká jak majitel peněz, tak i dlužník, který tytéž peníze dluží prostřednictvím banky jejich majiteli. Každé účetní peníze tedy mají svého majitele i dlužníka a banku, která vede evidenci, kdo je ve vztahu k daným penězům dlužník a kdo majitel. Účetní peníze jsou tedy kryty dluhem dlužníka.

Za papírové peníze pak považuji peníze, které jsou kryty pouze nějakým prohlášením nějaké autority. Typicky jde o peníze natištěné např. státem, které se účetně chovají jako jakákoliv jiná komodita, resp. jako jednotka ceny. Zde platí, že při jejich vzniku se nikdo nedostává do role dlužníka a za těmito penězi tedy není ničí povinnost je do určité doby splatit, nebo akceptovat výměnu těchto peněz emitentem za nějaký předem určený statek (např. unci zlata). Jejich hodnota spočívá pouze v dobrovolné (typicky bitcoin) nebo vynucené akceptaci jako prostředku směny. Obecně pak nepovažuji systém založený pouze na papírových penězích (ať už dobrovolně nebo nedobrovolně používaných) za kvalitní koncepci peněžního systému.

V určitých případech pak mohou podoby výše uvedených papírových peněz nabývat i peníze účetní, kde v pozici dlužníka je stát, nebo jiná obdobná autorita. Účetní peníze tak lze rozlišit na ty, kde dlužníkem je kolektiv, který dohromady tvoří nějaký společenský celek (typicky stát), nebo jednotlivec – člen takového společenského celku. Toto členění účetních peněz považuji za velmi zásadní.

Účetní peníze, kde při jejich vzniku stojí onen kolektivní dlužník, se svojí podstatou blíží papírovým penězům, tedy penězům, jež nejsou kryty povinností jednotlivce splatit svůj dluh. Ostatní účetní peníze, kryté závazkem jednotlivce pak považuji za poctivé a kvalitní peníze, a to právě proto, že nesplácení dluhu jednotlivcem má pro něj fatální následky a jeho motivace svůj dluh splatit a tedy dát v budoucnu oněm penězům reálnou hodnotu, je značná. V neposlední řadě u jednotlivce hraje roli i možnost propadnutí zástavy v případě nesplácení dluhu. Stát jako dlužník takto motivovaný není a ani nepodstupuje stejná rizika a nelze než za toto poděkovat, protože kdyby byl stát „odpovědným“ dlužníkem, musel by nás řádně zdanit, aby mohl svůj dluh splatit. Ale toto je na celé samostatné téma.

Co se týče povahy našeho současného peněžního systému, pak zde máme skutečně systém účetních peněz. Část z nich je ale kryta způsobem, jakým jsou kryty ony neslavné „papírové“ peníze. Mezi ony „papírové“ účetní peníze patří veškerá hotovost, která je vždy spojena s existencí státních dluhopisů a část bezhotovostních peněz až do zbývajícího objemu státního dluhu. Takže v daném ohledu máte do určité objektivně stanovitelné míry pravdu i Vy. Část peněz má skutečně vlastnosti papírových peněz (bankovky a mince), a to nejen ohledu jejich fyzické formy, další část bezhotovostních peněz představuje také „papírové“ peníze, i když jde o bezhotovostní peníze. Rozhodující faktorem je zde to, čím jsou tyto peníze kryty.

Dvojstupňová bankovní soustava, v podobě v jaké ji popisujete, zde už neexistuje mnoho desetiletí. Centrální banky nemají nástroje k tomu, aby uváděly peníze do oběhu v nějakém relevantním množství, nebo je z něj stahovaly a přímo tak řídily objem peněžní zásoby (takové možnosti měly centrální banky v dobách papírových, nikoli účetních peněz). Objem peněz v oběhu je dán téměř výhradně úvěrovými aktivitami obchodních bank a jejich klientů, které centrální banka může pouze ovlivňovat regulací výše úrokových sazeb. Povinnost udržování povinných minimálních rezerv nemá nic společného s frakčním bankovnictvím, jak ho popisujete. Povinné minimální rezervy jsou především nástrojem k zajištění hladkého vypořádání mezibankovních transakcí, který se ukazuje navíc úplně zbytečným, vzhledem k existenci systémů, prostřednictvím nichž centrální banka za tímto účelem poskytuje obchodním bankám hladký přístup k potřebné likviditě, navíc bezúročně. Z hlediska schopnosti vyplácet vklady v hotovosti je relevantní pouze objem hotovosti držený v pokladnách bank. Daleko důležitější, než nějaké PMR, je dohled nad dodržováním pravidel kapitálové přiměřenosti a dohled nad obezřetností podnikání jednotlivých bank.

A nyní k meritu.
Peníze na účtu jsou peníze na účtu. :-) To, že banky musí na požádání klienta tyto peníze převést na hotovost a vyplatit je klientovi lze v podstatě považovat za systémovou chybu. Za současné situace, kdy centrální banky poskytují obchodním bankám hotovost pouze proti státním dluhopisům, je současná povinnost obchodních bank vyplácet vklady v hotovosti nad objem státního dluhu, jednoduše nevymahatelným nesmyslem. Hlavní funkcí peněz není být směnitelnými za „peněžní substituty“ v podobě bankovek. Jejich hlavní funkcí je být prostředkem směny a tuto funkci plní bezhotovostní peníze v podstatě stejně jako hotovost. Na rozdíl od hotovosti jsou ale bezhotovostní peníze spojeny s nárokem na úrok a s dobrovolnou akceptací jako platidla. V tomto se v podstatě shodujeme, když píšete o možnosti převést pohledávku na někoho jiného, kdo ji akceptuje jako platbu (což ze zákona není povinen). Daná pohledávka na výplatu hotovosti se tak stává prostředkem směny a je tedy penězi, bez ohledu na to, že je navíc i směnitelná na hotovost. Stejně tak zlato bylo v tomto ohledu penězi, protože bylo akceptováno jako prostředek směny, ačkoliv ho bylo možné navíc použít i např. k výrobě šperků.

Přiznám se, že se mi nechce studovat moji smlouvu s bankou, takže pokud tam je podle Vás něco pro naši diskuzi relevantního, tak tím klidně argumentujte. Na konkrétní argumentaci jsem pak ochoten reagovat.

Pokud tvrdíte, že kromě bezhotovostních peněz, které vznikají v bilancích obchodních bank podvojným zápisem do jejich bilance, existují vedle ještě další peníze ve formě hotovosti, které nejsou spojeny s žádným dluhem, pak se mýlíte. Tento omyl je velmi častý a je důsledkem neznalosti toho, jak vlastně hotovost vzniká a jak se dostává k jejímu držiteli. Hotovost je totiž cosi jako paralelní forma existence již existujících bezhotovostních peněz, které jsou kryty STEJNÝMI aktivy centrální banky. Jinými slovy každou korunu v hotovosti někdo dluží úplně stejně jako korunu v bezhotovostní formě, protože bankovka není nic jiného, než potvrzení o tom, že dané bezhotovostní peníze byly převedeny z držení klienta obchodní banky do držení centrální bankou. Držitel bankovky není tedy věřitelem vůči konkrétnímu dlužníku. Věřitelem je „místo něho“ centrální banka a také centrální banka nese riziko nesplacení dluhu a proto také pobírá úrok, namísto držitele bankovky. Nejlépe si můžete představit bankovku jako jakýsi anonymní výpis z Vašeho bankovního účtu, který vede centrální banka pro všechny držitele hotovosti. Skutečné peníze existují pouze v bilancích bank a pouze v bankovním systému tečou úroky od dlužníků k držitelům peněz. Držením hotovosti se vyřazujete z bankovního systému, což má za následek, že nejste příjemce úroků a že nenesete riziko krachu žádné obchodní banky. Držitele hotovosti se teoreticky týká pouze riziko krachu centrální banky. Držení hotovosti se dá chápat také tak, že si přejete držet peníze kryté výhradně státními dluhopisy (které leží v aktivech centrální banky) a nikoli peníze kryté sliby (dluhy) konkrétních dlužníků obchodní banky, v níž máte veden vkladový účet. V každém případě ale vždy platí, že objem dluhů poskytnutých bankami v daném bankovním systému odpovídá objemu existujících peněz (objemu peněžní zásoby). Hotovost nepředstavují jakési papírové peníze „navíc“ které existují navíc nad rámec peněz, které vznikly v bankách při jejich úvěrové činnosti. Pokud dojde k převodu bezhotovostních peněz do hotovosti (výběrem z vkladového účtu) pak klesne objem bezhotovostních peněz (stanou se likviditou drženou centrální bankou, která se do objemu peněžní zásoby logicky nezapočítává) a současně vzroste objem peněz v hotovosti a naopak. Výběr hotovosti i vklad hotovosti je zcela logicky operace, která nemá na objem peněžní zásoby žádný vliv. Pokud by byly všechny peníze v hotovosti vloženy do banky, pak ke každé koruně už v aktivech bank existují závazky v podobě částek, jež dluží dlužníci. Tyto aktiva jsou v bankovního systému již od okamžiku kdy dané peníze vznikly v bezhotovostní formě. Vždy tedy platí, že každá koruna v oběhu (ať už má bezhotovostní nebo hotovostní formu) je kryta dluhem nějakého konkrétního dlužníka. Každá hotovostní koruna vznikla nejprve v bezhotovostní formě, kdy byla spojena s dluhem konkrétního dlužníka. Když se pak přemění na hotovost, pořád někde existuje dlužník, který danou korunu v oběhu dluží a paralelní bezhotovostní koruna současně v majetku centrální banky, která z ní má úrok. A tato paralelní bezhotovostní koruna, která je v aktivech centrální banky není v oběhu, tedy není započtena do objemu existující peněžní zásoby. Jinými slovy když každá koruna vznikla společně s dluhem jako bezhotovostní, pak i když je klientem vybrána v hotovosti, pořád v aktivech banky zůstává dluh dlužníka, který danou korunu "stvořil" tím, že si ji od banky půjčil. Nemůže tedy existovat hotovost, proti níž by nestál i nějaký dlužník.

K Vaší chytristice s vkládáním a vybíráním hotovosti. To, že můžete vložit do banky hotovost, nebo ji z ní vybrat, nikterak nepopírá skutečnost, že jsou to banky, které vytvářejí vklady oním podvojným zápisem do jejich bilance a ani to nedokládá, že vklady vznikají tak, že někdo vloží hotovost na svůj účet. Každá hotovost totiž, než byla vybrána z banky, nejprve vznikla jako bezhotovostní vklad, při úvěrové (či jiné) bankovní transakci. Teprve až vznikly peníze v podobě bezhotovostního vkladu připsáním na vkladový účet, pak teprve mohla být změněna jejich forma na hotovost (jejich výběrem). To že jste vybral z Vašeho účtu peníze, které vznikly připsáním na účet jiného subjektu při úvěrové transakci a pak byly v rámci obchodní transakce převedeny na Váš vkladový účet a následně vybrány v hotovosti, na uvedeném principu vůbec nic nemění. Stejně tak když dříve někým vybrané peníze v hotovosti se dostanou do ruky Vám a Vy je zanesete do banky, tak tímto vklad nevzniká. Jen se peníze vrátily do jejich původní bezhotovostní formy. Při vkladu hotovosti do banky dochází pouze k REVERZNÍ změně formy peněz z hotovosti ZPĚT do formy bezhotovostního vkladu. Vaše bezhotovostní peníze se tak obrazně řečeno přesunou z účtu v centrální bance zpět na Váš vkladový účet v bance, kam jste svou hotovost (de facto pouhé potvrzení o vlastnictví peněz ležících v centrální bance) vložil.

A k Vašemu návrhu, aby banky držely 100% rezervy. V systému účetních peněz? Šílený nesmysl, který by vedl k tomu, že by účetní peníze byly nahrazeny ze 100% papírovými penězi, „krytými“ opět toliko slibem nějaké „autority“. Držení 100% rezerv by znamenalo, že obchodní banky mohou půjčovat pouze státu, protože pouze takto vzniklé peníze, které jsou kryty státními dluhopisy lze vyměnit za hotovost emitovanou centrální bankou, které by následně banky držely v pokladnách pro případ, že si všichni klienti, kdykoli přijdou pro hotovost. 100% rezervy = 100% státních papírových peněz, které ale Vy velmi vehementně a já dodám, že do jisté míry i oprávněně, kritizujete. Hlavně ale systém účetních peněz je principiálně neslučitelný s konceptem držení rezerv z vkladů, protože tento systém nevznikl tak, že do prázdných bank byly vloženy již dříve existující peníze a banky by fungovaly jako sklady pro peníze klientů. V takovém skladovém systému má smysl hovořit o rezervách. Účetní peníze ale fungují přesně opačně. Banky (i zcela prázdné) vklady vytváří při jejich úvěrové činnosti a teprve potom, mohou být vklady vybrány v hotovosti a AŽ následně opět vloženy ZPĚT na vkladový účet. Vy se na věc díváte až od okamžiku, kdy někdo dříve z banky vybrané peníze opět vrací zpět na vkladový účet, což pak vede k nesprávnému závěru, že vklady se v bankách objevily tak, že tam lidé vložili peníze. Vypadá to jako nepodstatný detail ale je to zcela klíčový aspekt. Princip držení bankovních rezerv je koncipován pro úplně jiný peněžní systém, než je systém účetních peněz! Je koncipován pro systém, kde na začátku je vkladatel, který přinese do banky svůj vklad v penězích, kterými je nějaká komodita a takto vzniká vklad. Směšování obou konceptů (vznik vkladu v důsledku poskytnutí úvěru nebo v důsledku vložení peněz do banky) pak vede pouze ke zmatkům.

K tomu, že údajně tvrdím, že banky nejsou povinny vyplácet vklady v hotovosti. Banky samozřejmě takovou povinnost mají. To nezpochybňuji. Zpochybňuji smysluplnost takové povinnosti a reálnost splnění takové povinnosti od určité konkrétní úrovně požadavků na výběr hotovosti. Jinými slovy kritizuji existenci povinnosti bank vyplácet vklady v hotovosti, jako systémový problém, který nemá naneštěstí jednoduchá řešení. Jinými slovy, každý ví, že banky nemohou dostát své povinnosti vyplácet veškeré vklady v hotovosti. Málokdo však ví, jaké jsou pravé příčiny této neschopnosti bank. Určitě však nejde o nějaké zavrženíhodné příčiny, či dokonce o podvodné jednání bank.
Nejrozšířenějším omylem je, že je to z důvodu, že banka půjčila vkladatelovy peníze, které má povinnost kdykoliv klientovi vyplatit v hotovosti, jinému klientovi např. na 2 roky. Když si pak klient přijde pro své peníze, banka mu je nemůže vyplatit, protože je od druhého klienta dostane až za dva roky. Tato nesprávná úvaha vychází z premisy, že vklady vznikly tak, že vkladatelé vložili své peníze do prázdných bank a ty nemají právo tyto peníze nikomu půjčit. V systému účetních peněz ale tato premisa neplatí, proto problémem není to, že nějaké peníze banka půjčila na dlouhá léta a její závazky jsou v drtivé většině splatné na viděnou. Banka totiž může dvacetiletý závazek státu poskytnout centrální bance proti hotovosti, kterou vyplatí klientovi. V nesouladu splatností bankovních aktiv a pasiv není problém. Problém je omezené množství aktiv (státních dluhopisů), které centrální banka akceptuje jako kolaterál proti poskytnutí hotovosti. Když se objem emitované hotovosti začne blížit objemu státních dluhopisů nacházejících se v rozvahách bank, pak nastává problém pro všechny banky bez ohledu na jejich zdraví.

K vašemu tvrzení, že systém účetních peněz je obdobně podvodný, jako je frakční bankovnictví. V systému účetních peněz nedochází k obohacování se bank inkasovaným úrokem, jako je tomu v případě frakčního bankovnictví (které je možné pouze v systému komoditních peněz). Když bankéř v systému komoditních peněz půjčí za úrok peníze, které se tváří, že jsou kryty zlatem v jeho sejfech, pak získává úrok, který není povinen zaplatit držiteli onoho neexistujícího zlata (od kterého si mohl zlato poctivě půjčit) a tím dochází k podvodu, z kterého má bankéř neoprávněný zisk. K tomuto v systému účetních peněz nedochází, protože bankéř z každé koruny, kterou někomu půjčí, musí zaplatit jejímu držiteli úrok. Neexistuje, aby v systému účetních peněz bankéř jenom půjčil nově vzniklé peníze a současně mu nevznikl závazek v podobě vkladu klienta, kterému tyto peníze půjčil a tedy i připsal na vkladový účet, který je spojen s povinností banky platit jeho držiteli úrok. V systému účetních peněz tedy nedochází k neoprávněnému příjmu v podobě úroku, jako v případě frakčního bankovnictví, kde bankéř inkasuje úrok, aniž by musel úrok z daných peněz i zaplatit. Oba systémy se sice vyznačují neschopností vyplatit najednou všechny vklady klientů, ale zatímco v případě frakčního bankovnictví jde o důsledek podvodného jednání bankéře (poctivý bankéř držící 100% vkladů by takovouto neschopností netrpěl), v systému účetních peněz jde o důsledek existence anachronické a nesystémové a z principu nesplnitelné povinnosti banky vyplatit všechny vklady v hotovosti a který se zde vyskytuje zcela BEZ OHLEDU NA POCTIVOST, či nepoctivost bankéře. Jinými slovy zatímco praktikováním frakčního bankovnictví s nižšími než 100% rezervami se podvodný bankéř neoprávněně obohacuje inkasem úroků z peněz nekrytých danou komoditou, v případě systému účetních peněz k tomuto neoprávněnému obohacení banky nikdy nedochází.

S Vaším názorem, že by banky měli mít v obchodních podmínkách klauzuli, že jejich povinnost na vyplacení hotovosti je omezená objemem hotovosti, která může být v daném bankovním systému emitována, samozřejmě plně souhlasím. Pokud ale danou neomezenou povinnost vyplatit vklady v hotovosti ukládá bankám zákona, pak bance nic jiného, než uložení takové povinnosti strpět a tiše doufat, že si vkladatelé nepřijdou pro kritické množství svých peněz. Takové jednání banky bych asi za podvod nepovažoval. Spíše jde toliko o neschopnost vysvětlit zákonodárcům ale hlavně klientům, jak bankovní systém funguje. A musím říct (už jen v návaznosti na tuto naši diskuzi), že se bankám nedivím, že se o to radši ani nepokoušejí. Takový pokus o vysvětlení by totiž mohl mít přesně opačný, než zamýšlený, účinek.

Zásadně ale nemohu souhlasit s tím, že by snad kyperská bankovní loupež za bílého dne byla v pořádku. A nepomůže tomu ani to, že byla uskutečněna podle zákona. Tuto kyperskou akci považuji za naprosto diletantský počin, který pokud by občané nebyli ovčané, mohl během týdně zbořit celý bankovní systém. Bohužel ale platí, že lidé se chovají přesně jako ta žába, co se hezky pomalu uvaří v kotlíku, když se spokojila s tím, že když byla do kotlíku vložena, tak voda byla ještě příjemně teplá. Totéž platí o „uzákonění“ bail-inů, což lze považovat jen za další přihřátí vody v kotlíku o cca 20 stupňů celsia. Ona ohavná loupeživá akce na Kypru ukázala, že ovčani se nebudou bouřit proti ničemu. Proč? No proto, že jim bylo vštípeno, že se mají hlavně starat sami o sebe. Ječet začnou až se jich to začne dotýkat osobně a to bude už určitě pozdě.

Jinak, ano, máte docela pravdu s tím videem. Můj zájem o peníze začal z čiré zvědavosti a zcela nevyhnutelně jsem pak na své trnité cestě potkal dílka, jako je např. video „Peníze jako dluh“. A protože mi po takovémto druhu „edukace“ hodně věci hodně nesedělo, tak jsem se postupně dostal až ke zdrojům ve formě seriózní odborné literatury, z níž bych asi vypíchl dílo s názvem Finance v globální ekonomice I. od prof. Jílka. A toto dílko Vám vřele doporučuji, protože teprve po přečtení této knihy mi vše začalo dávat smysl a otázky, které vyvstávaly při sledováním dílek o frakčním bankovnictví a multiplikacích vkladů apod., byly zcela racionálně a přesvědčivě vyřešeny. Nicméně pokud považujete skutečnosti uvedené v knize profesora Jílka za pouhé bláboly, kterým věřím, pak se bohužel naše diskuze dostala zjevně do situace, kde pomůže jen Vaše další a seriózní vzdělávání k danému tématu.

A k těm Vašim závěrům.
Jak centrální banka vytváří měnu? Předně centrální banka vytváří peníze (měna je širší pojem) pouze ve zcela marginálním množství prostřednictvím výplaty mezd zaměstnancům a nákupem statků potřebných k provozu centrální banky. A ano. Pokud už nějaké peníze centrální banka vytvoří pak zhruba postupem, který jste popsal. S jedinou výjimkou. Žádná banka (ani centrální) nemůže vytvářet peníze bez nějaké protihodnoty. Pokud by banka připsala někomu na účet peníze, aniž by proti tomu přijala nějakou protihodnotu, pak se pracovník banky, který tak učiní, dopustí defraudace, a to na úkor majetku banky.

Může centrální banka zbankrotovat? Nemůže zkrachovat, ale nikoliv z důvodů, které popisujete. Nemůže zkrachovat, protože centrální banka je vyloučena z působnosti insolvenčního zákona (§ 6 odst. 1) písm. c). Centrální banka si ale samozřejmě nijak nepomůže tiskem peněz. Jinými slovy představa, že si jakákoliv banka (včetně centrální) sama sobě vytiskne (či na svůj účet připíše) peníze je doslova dětinská a vychází z absolutního nepochopení procesu tvorby peněz. Pokud utrží centrální banka ztrátu, pak je normálně zaúčtována a promítne se v bilanci poklesem vlastního kapitálu banky (není žádná výjimka, když má centrální banka oficiálně v rozvaze uveden záporný vlastní kapitál). A tady je další důvod nezbankrotovatelnosti centrální banky. Existují názory, že v takovém případě je třeba, aby ztráty centrální banky uhradil její vlastník, tedy stát. Kdo by to ale mohl vymáhat? Že by centrální banka zažalovala stát, že neuhradil ztrátu, kterou centrální banka vytvořila? Absurdní již na první pohled. Navíc stát je 100% majitelem centrální banky. Že by MMF? Nevím a nechám se rád poučit. Otázkou je také, jak by to fungovalo v rámci eurozóny, tedy zda by úhradu ztrát centrálních bank ze strany jednotlivých států nemohla vyžadovat ECB?

Může zbankrotovat komerční banka, přestože má kouzelné pero, které dokáže z dluhu udělat novou účetní měnu na běžném účtu? Ano může. Protože se na ni vztahuje insolvenční zákon (po té, co přijde o licenci, viz (§ 6 odst. 2) písm. a).). A opět ji nepomůže ani ona „kouzelná moc“ vytvářet peníze. Důvodem bankrotu ale zpravidla není skutečnost, že banka není schopná vyplatit všechny vklady v hotovosti (to obvykle nedokáže ani ta nejzdravější obchodní banka). Důvodem bankrotu bývá, že banka má takové ztráty, že se její vlastní kapitál scvrkne natolik, že banka přestane splňovat pravidla pro kapitálovou přiměřenost. Pak musí akcionáři navýšit vlastní kapitál, nebo banka sfůzuje s jinou bankou, která má „nadbytečný“ vlastní kapitál, nebo zkrachuje. Kouzelná moc vytvářet peníze jim není nic platná, protože umožňuje vytvářet peníze pro někoho jiného (např. pro dlužníka, nebo dodavatele) a nikoliv pro úhradu vlastních ztrát, a to platí i pro centrální banku. Jinými slovy banka může vždy připsat peníze na vkladový účet někoho jiného. Vlastním vkladovým účtem, na který by si jakákoliv banka sama sobě připsala peníze, jednoduše žádná banka ani nedisponuje. To plyne ze samotné podstaty peněz. Když banka nemá dostatek rezerv na účtu centrální banky (což se může stát i solventní bance) pak taková banka má problémy s likviditou, které ji pomůže centrální banka zpravidla vyřešit dočasnou půjčkou. Jedinou výjimkou je, pokud by taková banka byla nesolventní, pak jí centrální banka nesmí pomoci a zavede nad ní nucenou správu. Problémy s likviditou jsou řešitelné, pokud jsou banky solventní.

Existuje 100% spolehlivá banka na platební styk pro klienta? Váš návrh, že by mohla centrální banka fungovat zároveň i jako obchodní banka, která vede účty veřejnosti, je zajímavý. Hlavně by to byla zajímavá náhrada za hotovost. Riziko držitele vkladu u centrální banky by bylo stejné jako držení hotovosti, jen by držitel vkladu měl nárok na úrok. Pokud by to takto fungovalo, pak by kvůli zrušení hotovosti naříkali jen účastníci šedé a černé zóny a ochranáři soukromí (což tímto nijak nezlehčuji). Obchodní banky by tak namísto vkladových účtů svých klientů měli jeden vkladový účet centrální banky a centrální banka by vedla účty klientů. Platební styk by byl zcela hlaďoučký, protože by na něj v podstatě neměly ostatní banky žádný vliv. Obchodní banky by i nadále musely držet kvalitní aktiva, tak aby nezkrachovaly. A když už by došlo ke krachu obchodní banky, utrpěli by pouze akcionáři banky a nezkrachovatelná centrální banka, nikoli držitelé vkladů. Zajímavý koncept. Tedy s výhradou, že tam může být nějaký hodně závažný háček, který se mi v době, kdy toto píšu, nevybavil.

Co se týče vaší poznámky, že zřejmě žiji v jakémsi budoucím světě účetních peněz. Nežiji v žádné daleké budoucnosti. Žiji v přítomnosti. To Vy žijete v dávno minulé minulosti. Vaše úvahy o penězích vychází z dávno překonaných představ a peněžních systému, které už dávno neexistují. Účetní peníze jsou současná realita. Stejně i ty účetní peníze, které mají vlastnosti peněz „papírových“, které jsou kryty dluhy státu, které nebudou objektivně nikdy splaceny, jsou velmi reálné. Je třeba ale poznamenat, že nejvíce záleží na tom, aby ekonomika hladce fungovala a peníze (ať už jsou účetní, papírové nebo komoditní) umožňovaly směnu za pokud možno stabilní ceny. Vše ostatní je zcela podružné. Koho zajímá, kdo má jaké dluhy nebo jaké má kdo úspory? Důležité je, že peníze, zboží a služby ekonomikou proudí a pokud přestanou, doplatí na to všichni. Dlužníci i věřitelé. A teď si vzpomeňte, do jaké situace bylo dotlačeno Řecko. V důsledku „záchrany“ Řecka, ekonomika v podstatě zkolabovala a dluhy (pro někoho paradoxně, pro mě logicky) vzrostly, věřitelé přišli o peníze a lidé se mají špatně. Nikomu „záchrana“ Řecka nic nepřinesla, pokud vyloučíme čistě negativní aspekty. A těch bylo hodně.

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
0
+

No pane Fulde. Napřed k hotovosti jako zákonnému platidlu na území ČR. Jistě si povšimnete, že se tam o "účetních penězích" nic nehovoří.

Bod č. 1
Zákon č. 6/1993 Sb. o ČNB ustanovuje zákonné platidlo takto: § 16 (1) Platné bankovky a mince vydané Českou národní bankou jsou zákonnými penězi ve své nominální hodnotě při všech platbách na území České republiky.

Bod č. 2
V ČR máme, tak jako téměř všude na světě po r. 1971 a bankrotu USA, kdy ústy prezidenta Nixona odmítly plnit své dolarové závazky ve zlatě, jenom nekrytou papírovou měnu (odhlédneme pro jednoduchost od mincí). A dále dvoustupňovou bankovní soustavu, kdy ČNB řídí a kontroluje emisi a oběh této měny v bankovní soustavě i mimo ni. Dále pak jsou tu komerční banky, kterým k činnosti ČNB poskytuje licenci a stanovuje jim povinnosti. Zejména to je povinnost udržovat část svých aktiv v hotovosti, nebo na účtu povinných minimálních rezerv u ČNB. Ta činní v současné době 2% z vkladů na viděnou.

Takže se vraťme k vašim konkrétním lžím a polopravdám.
Netvrdím, že zápisy na běžném účtě u banky jsou "pouhé" závazky banky k vyplacení hotovosti. Tvrdím, že jsou závazky banky k vyplacení hotovosti. Samozřejmě nemusím svůj vklad vybírat v hotovosti, ale mohu část ze své pohledávky za bankou převést bezhotovostně na někoho jiného.
Pokud máte u některé banky vedený běžný účet, doporučuji vám přečíst si celou smlouvu (a to i drobná písmenka), kterou jste podepsal, ještě předtím, než budete odpovídat.

Vaše fascinace "účetními penězi" a jejich vytvářením podvojným zápisem do bilance bank vám pravděpodobně znemožňuje vidět, že část měnové zásoby dané země tvoří i bankovky a mince mimo bankovní soustavu. Tyto bankovky a mince nemá-li majitel úvěr nejsou dluhem.

Takže vaše tvrzení cituji:
"Banky nedisponují žádným 100% efektivním instrumentem, kterým by mohly získat zpět veškerou hotovost, kterou vyplatily svým klientům. Jedinou možností by tak bylo zrušení hotovosti. Paradoxně by tak splacení stáního dluhu bylo spojeno se zrušením hotovosti."
Lež jak věž. 
Samozřejmě že existuje, ale to by jste musel připustit, že by banky mohly udržovat 100% hotovostní rezervy pro vklady na viděnou, tudíž opustit frakční bankovnictví. Neexistují jenom účetní peníze. Může existovat i banka, která udržuje soulad mezi dlouhodobými vklady a poskytnutými úvěry a vklady na viděnou a rezervami hotovosti v trezoru a u ČNB.

Cituji:
Banky fungující v systému účetních peněz ale žádné vklady v penězích nepřijímají, neboť je se svými klienty vytvářejí a proto je zcela nesmyslné hovořit o tom, že by banky měly fungovat jako sklady peněz a držet 100% rezervy.
Lež jak věž.
Asi žijete na jiné planetě. Zrovna minulý měsíc, jsem do své pobočky banky vkládal přes pokladnu hotovost a rovněž jsem hotovost vybíral. Tato banka asi v systému vašich "účetních peněz" také nefunguje.

Cituji:
Pokud v takovémto systému zavedete povinnost bank držet nižší, než 100% rezervy, pak dochází k neoprávněnému disponování s penězi vkladatelů hraničícím s defraudací peněz klientů. Takzvané frakční bankovnictví není nic jiného, než bankovní podvod. Pokud na těchto "frakčních" principech někdy v minulosti fungoval bankovní systém, pak je třeba ho samozřejmě odsoudit jako podvodný. 
Toto je pouze polopravda.
Vychází z vašeho lživého tvrzení, že banky nejsou v současnosti povinny vyplácet peníze tedy bankovky a mince z vašeho běžného účtu u banky. To, že se jedná o bankovní podvod jste asi o současném frakčním bankovnictví, kdy bankovky a mince jsou pouze částí aktiv banky oproti splatným závazkům, říci nechtěl.
Přesto to bankovní podvod skutečně je. Suma splatných závazků převyšuje násobně jejich hotovostní rezervy a banky jsou tak permanentně technicky zbankrotované.
Podvodem by to nebylo, kdyby ve smlouvě o běžném účtu nebyla stanovena nepodmíněná povinnost vyplatit vklad na požádání v zákonném platidle, ale klauzule, že banka je vyplatí když s tím nebude mít problém a jinak si pěkně počkejte až to pořešíme. No a když nepořešíme, tak si dojdeme do parlamentu a necháme si posvětit, na kyperský způsob, že vám třetinu ukradneme. No vlastně ona to krádež není, že, když to je zákon. Protože co stát činí, dobře činí. A vy jste pravděpodobně terorista, obchodník se zbraněmi a drogový dealer – a dobře vám tak. No ono by to asi nevypadalo ve smlouvě moc dobře, kdyby tam uvedli všechny eventuality.

Mohl bych citovat dál, ale asi přestanu používat slovo lež, protože vy těm svým blábolům asi věříte.
Asi se moc díváte na videa "peníze jako dluh" a jim podobná. Zde asi zklamu i některé libertariány, ale není pravda, že veškerý oběh měny je založen na bankovním úvěru.

No a ještě na závěr několik pravdivých výroků o hotovosti a její úloze. Zkuste je vyvrátit. Ale držte se jednotlivých bodů prosím.

Jak centrální banka vytváří měnu?
Jednoduše tím, že v ní vytvoří svůj splatný závazek. A to ať už nakupuje nějakou protihodnotu, ve formě majetku, nebo služeb, tak i bez jakékoliv protihodnoty.

Může centrální banka zbankrotovat?
Nemůže, protože ke svým splatným závazkům, ve vlastní měně si může kdykoliv nechat dotisknout potřebnou hotovost jako monopolní emitent a to i v případě, že nemá naprosto nic ve svém trezoru. Ani ona nemá v současnosti veškerou hotovost na pokrytí splatných vkladů, protože tisk něco stojí. Jiná otázka je, pakliže se zadlužuje v cizí měně.

Může zbankrotovat komerční banka?
Ano může, přestože má kouzelné pero, které dokáže z dluhu udělat novou účetní měnu na běžném účtě. Stačí, když dostatečný počet dlužníků nesplatí své úvěry a jejich zástavy se ukáží jako silně nadhodnocené. A to proto, že je povinna vyplácet ze svých běžných účtů hotovost a této své povinnosti není schopna dostát. Stejný charakter, jako hotovost má i rezerva u ČNB, která se používá u mezibankovních převodů. Jakmile tato začne klesat pod úroveň povinných rezerv a banka nezíská pomoc od ostatních bank, pak končí.

Existuje 100% spolehlivá banka na platební styk pro klienta?
Ano, je to centrální banka ve vlastní měně. Pomiňme předpisy, které tomu brání a které si banka sama vytvořila aby nahnala klienty bankám komerčním.

Takže asi tak pane Fulde. Žijete zřejmě příliš daleko v budoucnosti, v zářivém světě "účetních peněz" kde se státní dluhy nemusí platit. No to pro změnu zase zkusit vysvětlit Řekům. I když oni to v Evropě už zkoušeli a řekl bych, že s nimi dost vyběhli.
Už se těším na příště, co nového se od vás dozvím o finančnictví.

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
1
+

Ale no ták, pane Němec. :-) V čem konkrétně lžu, nebo jsem vedle. Vy jste tady jen nastínil jakousi svoji konkurenční "pravdu" a zároveň se pasujete do role soudce, který rozhoduje o tom, čí pravda je lež. :-)

Podle Vás jsou peníze na vkladovém účtu "pouhými" závazky bank k vyplacení vkladů v zákonném platidle a vzhledem k tomu, že banky ve svých trezorech nedrží stejný objem hotovosti, jako je objem vkladů, pak banky fungují v systému frakčního bankovnictví. Tohle zní na první pohled logicky, ale bohužel na ten druhý zjistíte, že v tom žádná logika není.

O rezervách a frakčním bankovnictví má smysl uvažovat pouze v systému, kde penězi je přímo nějaká komodita, např. zlato. V systému se 100% rezervami se pak banky stávají pouhými sklady pro peníze, přičemž k úvěrové činnosti mohou používat toliko vlastní peníze nebo peníze, které si od někoho jiného (např. od svých vkladatelů) půjčí. V takovém rigidním systému peníze vznikají pouze tak, že v systému přibude měnové zlato.

Pokud v takovémto systému zavedete povinnost bank držet nižší, než 100% rezervy, pak dochází k neoprávněnému disponování s penězi vkladatelů hraničícím s defraudací peněz klientů. Takzvané frakční bankovnictví není nic jiného, než bankovní podvod. Pokud na těchto "frakčních" principech někdy v minulosti fungoval bankovní systém, pak je třeba ho samozřejmě odsoudit jako podvodný.

Banky fungující v systému účetních peněz ale žádné vklady v penězích nepřijímají, neboť je se svými klienty vytvářejí a proto je zcela nesmyslné hovořit o tom, že by banky měly fungovat jako sklady peněz a držet 100% rezervy. Zatímco komoditní peněžní substituty (bankovky) jsou kryty povinností bank směnit bankovku kdykoliv na požádání za předem stanovené množství kovu, tedy VYPLATIT VKLADATELI TO, CO DO BANKY VLOŽIL, účetní peníze jsou SPOJENY SE ZÁVAZKEM DLUŽNÍKA splatit v budoucnu jeho dluh, přičemž navíc je tato jeho povinnost utvrzena poskytnutím zástavy, která bance propadne, v případě kdy dlužník nesplatí svůj dluh. V systému účetních peněz tedy nikdy nenastává situace, že by do banky někdo vložil nějaký reálný majetek, na jehož vydání by měl nárok. A hotovost tímto majetkem jednoduše není.

Na tomto místě se dostáváme k jádru věci. V systému účetních peněz jsou penězi samotné zůstatky na vkladových účtech, nikoli bankovky a mince emitované centrální bankou. Bankovky a mince jsou naopak jen jakýmisi "peněžními substituty" v podobě centrální bankou vystavovaného potvrzení, že naše bezhotovostní peníze byly z našeho vkladového účtu vedeného u naší banky převedeny na účet centrální banky. Pokud tedy vybíráme hotovost z vkladového účtu, pak své bezhotovostní peníze převádíme do centrální banky a na místo výpisu z účtu vedeného v centrální bance získáme bankovky. V této souvislosti dochází také k tomu, že se ve prospěch centrální banky vzdáváme úroku, což je jeden z hlavních důvodů, proč hotovost není možné považovat za plnohodnotné peníze.

Představa, že peníze na vkladovém účtu představují pouze pohledávka na vyplacení hotovosti je nesmyslná i z toho důvodu, že centrální banka poskytuje obchodním bankám hotovost jen proti určitým druhům aktiv (především proti státním dluhopisům). Peníze, jež vznikly jinak než v souvislosti v emisí státního dluhopisu, tak v podstatě nikdy nemohou být vyměněny za hotovost, protože v bilanci banky jsou v takovém případě aktiva, proti kterým centrální banka obchodní bance hotovost neposkytne. Takových to bezhotovostních peněz nesměnitelných za hotovost je v bankovním systému drtivá většina, proto považovat bezhotovostní peníze za pouhý závazek banky vyplatit tyto v hotovosti, je systémový nesmysl, který vyvěrá z nepochopení podstaty současného peněžního systému. Paradoxně, pokud by stát splatil veškeré své dluhopisy a již žádné další by nevydával, pak by v bankovním systému nebyla žádná aktiva, která by centrální banka byla ochotna akceptovat výměnou za hotovost a v takovém fiskálně ideálním prostředí by vůbec žádná hotovost nemohla ani existovat. Málokdo si uvědomuje, jakou nerovnováhu v bankovním systému může způsobit splácení státního dluhu státem, protože získat zpět hotovost, kterou banky dříve vyplatily svým klientům, je dost problematické. Banky nedisponují žádným 100% efektivním instrumentem, kterým by mohly získat zpět veškerou hotovost, kterou vyplatily svým klientům. Jedinou možností by tak bylo zrušení hotovosti. Paradoxně by tak splacení stáního dluhu bylo spojeno se zrušením hotovosti.

K onomu tvrzení, že nové peníze nepředstavují nové hodnoty. Samozřejmě, že pokud banka vytvoří nové peníze, které půjčí svému klientovi, tak tímto samotným krokem žádná nová hodnota nevzniká. Ta vzniká až v okamžiku, kdy dlužník své peníze utrácí za dříve neexistující statky. A další nové hodnoty vznikají v okamžiku, kdy dlužník musí zpeněžit svoji produkci (práci, statky) aby mohl splatit svůj dluh. Toto je zcela férový princip, kde nikdo bezpracně a bez rizika nemůže profitovat, jak Vy naznačujete. Všichni tady tvrdíte, jak někdo profituje ze samotného faktu, že zde je daný peněžní systém, ale až na pár nesmyslných a hlavně zcela z kontextu vytržených argumentů zde nikdy nikdo nic, co by svědčilo o údajné nemravnosti daného systému, nenapsal.

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
0
+

A až budoucí premiér Babiš ovládne přes svůj fond Hartenberg zdravotnictví, zruší stát i lékařské tajemství.

A až Babiš přijde do nebe, zruší i tajemství zpovědní.

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
-2
+

Obávám se, že jste úplně vedle a lžete jako když tiskne pane Fulde.
Je sice pravda, že v komerčních bankách se poskytnutím úvěru vytváří v jejich rozvaze na straně pasiv nové položky vkladů na běžném účtě. Ale tyto položky jsou zároveň závazkem banky k jejich výplatě v zákonném platidle dané země. A pokud nechcete tvrdit, že komerční banky si drží ve svých trezorech 100% rezervu v hotovosti na krytí výplaty těchto vkladů, pak jde o frakční bankovnictví ve všech aspektech.
A v dnešním frakčním bankovním systému banky nevytváří nové peníze, ve smyslu přidávání nějaké hodnoty. Nové položky vkladů při poskytnutí úvěru pouze zmnožují nominální výši peněžních agregátů a účetních bilancí bank. Jejich kupní síla však svou hodnotu čerpá na úkor kupní síly všech vkladů předešlých.
O tom, že se jedná o poctivý peněžní systém může být přesvědčen jen ten kdo z něj profituje.
A to není obyčejný daňový poplatník, nebo podnikatel. A obhajovat jej může pouze zapřisáhlý etatista pro něhož stát co činí, dobře činí.

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
1
+

Přesně rozumím Vaší představě o tom, jak by to bylo, kdyby vše záviselo jen na dobrovolnosti lidí. Jen tvrdím, že ta Vaše představa (o nic jiného nejde) je stejně nereálná jako představa komunistů, o kvalitách obyvatelstva. Stejně jako komunisti předpokládáte, že lidé se nebudou chovat sobecky. Tím, že jste označil altruismus za svého druhu sobectví, je jen zoufalý pokus tuto skutečnost zmírnit. Tento názor je jednoduše nonsens, kdy v podstatě tvrdíte, že sobci budou natolik sobečtí, až nakonec jejich sobectví vyvrcholí altruismem. :-) Zajímavá taoistická myšlenka. :-)

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
0
+

Co vy víte, co je cílem lidí, kteří pomáhají druhým, jaký je jejich důvod, že pomáhají. Vy vidíte pomoc potřebným, u níž automaticky předpokládáte, že to je cílem a jediným důvodem, proč pomáhají, ale může to být zcela jinak. Stejně jako když chcete vydělávat peníze, nejsou cílem a motivem peníze samotné, ale to, co za ně můžete pořídit. Když si půjčujete na auto, nevíte, jaký je důvod člověka, proč chce auto, zda kvůli dojíždění, zda se chce před někým vytáhnout, kupuje je pro své rodiče nebo ho potřebuje k práci, aby mohl poskytnout lepší služby zákazníkům. Skutečný důvod vědět nemusíte, ale výsledek je zřejmý a u všech stejný – koupě auta.

Jako jsem psal už jinde, lidé se raději dělí s potřebnými o své peníze, majetek apod., když si jej vydělají sami, než když něco dostanou bez úsilí, zdarma (dávky, podpory). Společnost, která více přerozděluje má tak méně prostoru a ochoty pomáhat, plus nemá od pomoci zpětnou vazbu. V socialismu se lidé daleko více zaměřují na sebe než na okolí a péči o něj, i když se socialismus zakrývá hesly „vše pro všechny“, společně, sociálono apod. Slova mohou mást, důležitější je, co je za nimi. I když zní kapitalismus sebestředně, přes jeho sobecké motivy jednotlivců je jeho výsledkem daleko pečující a ohleduplnější společnost s vyšší životní úrovní než v socialismu.

Plus
I pomoc může být paradoxně sobecký čin. Vše je o užitku (ne jen o tom měřeném v penězích). Důvodů, proč někomu pomáháte, může být mnoho – děláte to, protože se to v dané společnosti očekává, je to norma a ani nad tím nepřemýšlíte, nebo pomáháte proto, že třeba nesnesete pohled na trpící a raději pomůžete, protože vám to ulehčí na duši, nebo protože na pomoc dostanete dotace nebo vám to přikazuje zákon a jinak byste byl potrestán, nebo chcete být ve společnosti oblíben, nebo pomáháte prostě proto, protože máte dobré srdce, jinými slovy vám to dělá dobře, máte z toho sobecký užitek. Nikdo nepomáhá jen tak. I altruismus je sobecký čin. Vaše pomoc druhým je vaše radost, váš užitek. Co vy víte, jestli se Bill Gates nerozhodl dávat peníze na charitu, protože byl u společnosti neoblíbený, z čehož měl špatný pocit a raději se o svůj majetek podělil, protože byl následně za tento akt společností adorován, a cítil se posléze lépe? Nevíte, jaký byl jeho důvod. Lidé dělají a činí z nějakých důvodů, motivů. Ne úplně proto, že to někdo vyhlásil zákonem za povinnost pod hrozbou trestu. A výsledkem (i sobeckých motivů) jsou peníze pro charitu a pomoc potřebným.

To je jeden z popisů neviditelné ruky trhu na poli altruismu, kdy i sobeckou činností konáte dobro. Co vy víte, jak by byla v kapitalismu zřizována pomoc potřebným bez daní a státu. Třeba by to bylo privilegium, velmi kladně mezi lidmi hodnocená činnost, jak tomu na Západě - historicky „kolébce kapitalismu“ - je. Vy to zkoušet nechcete z obavy, že nevíte, jaké by to bylo, zatímco výsledky socialismu a podobných experimentů jsou dobře známé. A tak i přesto v nich chcete pokračovat a ještě víc utahovat šrouby (v jiných oblastech). Ne, děkuji.

Ve výsledku je to ale opravdu o tom, jaký jste. Tím kým jste, vás dělají vaše dobrovolné činy a jejich výsledky, nikoli akty vykonané z povinnosti, navíc pod hrozbou trestu.

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
1
+

Cílem pomoci potřebným je pomoc potřebným, nikoli to aby se ukázalo, kdo je civilizovaný a kdo je lakomá Barka. Ty Vaše experimenty stojící na dobrovolnosti pomoci potřebným ve skutečnosti mlčky předpokládají stejně uvědomělé lidi, jak je předpokládá komunismus. Proto se musí pomoc potřebným zajišťovat prostřednictvím státem vybíraných prostředků a ne formou dobrovolné charity. Dobrovolná charita by jednoduše nefungovala a zkoušet jestli ano, není nic jiného než autisticko-sociálně-inženýrský pokus na těch potřebných. To samé platí pro regionální silnice, státní dálnice, osvětlení ...

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
-1
+

Jelikož společnost není nic jiného než soubor jednotlivců, pak ani „potřeby společnosti“ nejsou ničím jiným, než souborem jednotlivých „sobeckých“ potřeb jednotlivců. Nic nad tím – jako právě „potřeby společnosti“, jak je myslíte vy, není.

Zda bude i blaho (velmi diskutabilní termín především silně subjektivně vykladatelný) záleží v kapitalismu na lidech samotných, co poptávají nebo odsuzují. Přece když nebudete chtít podporovat aktivity, služby nebo produkty, které se vám nelíbí a naopak chtít a platit za ty, které pro vás mají větší smysl, tak když takových lidí bude dost, aby tuto službu někdo poskytl nebo budete žít v místě, kde tento názor převládá, budete mít „svět“ podle vás i s vaším okolím. Nejsem zastáncem toho, aby „co je a co není blaho“ definoval nějaký diktátor nebo (ne)volená „(j)elita“ pro všechny, ať s tím společnost složená z jednotlivců souhlasí nebo ne.

Navíc spousta problémů dneška by bez oné zlovůle vrchnosti, regulací shora a spoustě špatné legislativy ani nevzniklo, takže ono by té mizérie, na které by se charity zaměřily, moc nebylo. A je to především i na vás. Když chcete něco podpořit, podpořte to. Chtít to po všech (ve jménu veřejného blaha) mi přesně přijde takové jako „Ano, já bych to podpořil, ale musí všichni, jinak to neudělám.“ – schovávání se za ostatní a snaha svézt se na násilně sdílených nákladech. Nechtějte to i po ostatních, když tak chcete učinit sám.

Cit.: „Jde tedy o to mít společnost, jejímž základem je samozřejmě kapitalismus a tržní principy, avšak doplněnou systém veřejné péče a služeb, které budou zajišťovány státem a samosprávami, což je v podstatě to, v čem již hodně dlouho žije celá západní civilizace. Můžeme se bavit o míře toho, co má spadat pod veřejnou správu. Nemůžeme ale chtít, aby to fungovalo bez ní.„

Ale můžeme to chtít. A můžeme mít soukromé regiony, soukromé silnice, soukromé osvětlení. Soukromé komunity. Stejně jako máme soukromé pekaře, doktory, telefonní společnosti. Můžete mít v kapitalismu i svůj soukromý kibuc, kde klidně můžete fungovat na základech, které chcete, podle vaší definice blaha pro společnost. Jen po mně násilně nechtějte, abych se toho účastnil. Já dokážu akceptovat váš svět, když mě z něj vynecháte. To vy nechcete akceptovat můj vedle toho vašeho.

Rozumím tomu, že se obáváte o dostatečnou dobrovolnost, která by měla zajistit péči o opravdu potřebné, nemocné apod. Ale právě onou dobrovolností se nejvíce ukáže, kdo je jaký člověk, kdo pomáhá a dělí se s potřebnými, a kdo naopak ignoruje mizerné podmínky ostatních a nelidské praktiky. V systému povinných odvodů, daní a společných nákladů takové lidi těžko rozeznáte. Trh by toto rozlišení už nějak zařídil. Aspoň by se ukázalo, jací lidé opravdu jsou.

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
0
+

Moje argumentace směřuje trošku jinam. Já samozřejmě nerozporuji nefunkčnost komunismu ani funkčnost kapitalismu. Jen tvrdím, že když se to s tím kapitalismem přežene v tom ohledu, že se budeme spoléhat na jednotlivce, že budou dobrovolně přispívat i k blahu obecnému, tak se dostáváme do stejného předpokladu, na jakém stojí komunismus, tedy začneme předpokládat existenci uvědomělého občana dbajícího dobrovolně nejen o své blaho ale i o blaho obecní.

Jednoduše řečeno, nevěřím na funkčnost absolutního a bezvýhradného kapitalismu, stejně jako nevěřím na funkčnost absolutního komunismu. Obecní blaho je podle mne třeba zajišťovat v kapitalistickém systému kolektivistickým způsobem, protože jinak to podle mne nepůjde vůbec, nebo jen velmi těžko.

Jde tedy o to mít společnost, jejímž základem je samozřejmě kapitalismus a tržní principy, avšak doplněnou systém veřejné péče a služeb, které budou zajišťovány státem a samosprávami, což je v podstatě to, v čem již hodně dlouho žije celá západní civilizace. Můžeme se bavit o míře toho, co má spadat pod veřejnou správu. Nemůžeme ale chtít, aby to fungovalo bez ní.

To co Vy popisujete, jak v zájmu uspokojení vlastních potřeb, budete dobrovolně užitečný jiným, je jen základní princip tržního systému, s kterým nemám nejmenší problém, avšak jeho funkčnost je z definice zaměřena právě na "sobecké" uspokojování vlastních potřeb, nikoli potřeb společnosti.

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
0
+

Ano, komunismus pohádka je, právě proto že vychází z chybného předpokladu, že dělat něco jen tak (zdarma) pro druhé je přirozené. Staví na tom, jací lidé nejsou, ale jaké by je komunismus chtěl mít. Je to konstrukce shora.

Tuhle chybu kapitalismus nemá. Při dodržování vlastnických práv nechává lidem zcela volné podmínky, aby se projevili, není tedy vůbec konstruován, natož shora. Právě v něm se zcela projevují přirozenosti lidí, jací jsou, co dělají dobrovolně, za peníze nebo ochotně zdarma. O kapitalismu se občas mluví jako o sobeckém systému uspokojování vlastních potřeb. To je ale člověku přirozené. Co ale dělá z této sobeckosti ctnost je to, že abych si mohl pořídit například jachtu, musím někomu na trhu poskytnout takové služby, za které bude ochoten dobrovolně zaplatit, bude je poptávat, budou mu přinášet užitek. Jinými slovy – pokud neudělám něco pro druhé, sobeckého uspokojení mých potřeb se mi nedostane.

Historie zkušeností lidstva ukázala a ukazuje dnes a denně, že tam, kde bylo umožněno kapitalismu či nějaké jeho verzi fungovat, lidé, společnost na tom byla lépe. Výsledky socialistických a komunistických pokusů také známe.

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
1
+

To bola reakcia na link v príspevku od J Altmana, nie na hlavný článok.

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
0
+

Já Vás přece neznásilňuji ani neokrádám. :-) To přece vyčítáte státu, né mě. Alespoň doufám. Já pouze zastávám názor, že Vámi napadané funkce státu nepředstavuji okrádání a znasilňování. To je Vaše nesprávná interpretace uvedených funkcí státu, z níž odvozujete, že nejsem hoden úcty a respektu. Řetězíte jeden omyl za druhým a končíte u zjevné obhajoby ideologického blábolení a primitivního hulvátství. :-)

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
0
+

Komunismus je také pěkná pohádka o uvědomělých občanech, co pracují zdarma pro obecné blaho proto, že je to přece přirozené a všem, tedy i jim, prospěšné. Kruh se uzavřel. :-)

Když bude fungovat toto, bude funkční ideologie i komunismus. Všichni ale víme, že komunismus je utopie.

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
-1
+

Také zde je třeba zopakovat, že:
za první republiky to byl demokratický stát jeho občanů, za protektorátu to byl totalitní stát, Německem okupované území, za ČSSR to by totalitní stát, Sovětským svazem okupované území a dnes je to opět demokratický stát jeho občanů.

Totalitní znárodňování mělo samozřejmě neblahé účinky na občany stejně jako okrádání státu cizími mocnostmi. Ostatně i zdanění občanů současného demokratického státu, za účelem splacení státního dluhu, by se moc nelišilo od znárodnění a konfiskace majetku. Výsledek by byl obdobný jako v případě komunistického znárodnění, tedy oddlužený stát a chudí občané.

Pokud ztotožníte Babiše, Sobotku a Marksovou se státem jako institucí, pak samozřejmě výsledkem budou budou nesmyslné závěry. Babiš, Sobotka ani Marksová nejsou v případě státního dluhu v postavení dlužníka.

Když půjdeme na úroveň jednotlivce, tak při splácení státního dluhu by nejvíce zaplatili ti s vysokými příjmy a velkými majetky. Kde nic není ani smrt nebere. Takže to splácení státního dluhu by dopadlo právě na ty pilné a pracovité občany, podnikatele či zaměstnance produktivního soukromého sektoru, co mají úspory a majetky, tedy přesně na ty, co se jich tak snažíte zastávat. Takže ať to vezmete agregátně, nebo individuálně výsledek je stejný. Je nesmysl spláce státní dluhy.

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
-3
+

Za první republiky to byl demokratický stát jeho občanů, za protektorátu to byl totalitní stát, Německem okupované území, za ČSSR to by totalitní stát, Sovětským svazem okupované území a dnes je to opět demokratický stát jeho občanů.

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
0
+

Paranoia: stát by mohl zrušit listovní tajemství. Stát by mohl zrušit bankovní tajemství. Stát by lidem mohl vyvlastnit zlato a zakázat ho vlastnit. Stát by lidem mohl zakázat nakupovat a prodávat bitcoiny bez nutnosti se legitimovat. Stát by mohl....
... sakra, on už to všechno udělal.

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
7
+

Jenže je problém neurazit někoho, kdo se vás snaží znásilnit a okrást.
Naopak od někoho, kdo násilné donucení provozuje či propaguje, je apel na slušné vyjadřování trochu chucpe.

Asi vám půjdu nařídit, že smíte používat jen měnu z Dostihů a sázek a platit mi 70% vašeho příjmu, s tím, že budu tvrdit, že jinak by zanikla civilizace. Uvidíme, zda se udržíte a budete používat spisovný slovník, až tyto moje sociálně-inženýrské nápady přijdu (v doprovodu třech ozbrojených mužů oblečených ve shodném kroji) k vám domů zrealizovat.

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
3
+

Vygooglete si "a kdo by stavěl silnice?" - uvidíte, kolik vtipů na etatisty a socialisty vašeho kalibru koluje.

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
0
+

Aha. Babiš si tedy půjčí na to, aby bylo na dotace na řepku a čapí hnízda. Marksová si půjčí na své fuldoviny. Sobotka si půjčí na nákup hlasů nižších tříd.
Ale je to vlastně OK, protože věřitel a dlužník je jedna a ta samá osoba - podle vás.

Což mi ovšem trochu nesedí. Protože stále nějak nevidím, že by věřitel (pilný a pracovitý občan, podnikatel či zaměstnanec produktivního soukromého sektoru, co má úspory) a dlužník (Sobotka, Marksová, Babiš, nezaměstnaní, státní byrokracie, horníci s luxusním odchodným, stavitelé předražených cyklostezek, ...) byli jedna a ta samá osoba.

Je to jako říct, že je vlastně jedno, že Němci ukradli za války československé měnové zlato. Nebo židovské fabriky. Protože i v tomto případě "lid sjednocené Evropy" byl zároveň věřitelem i dlužníkem.

Vlastně i komunistické znárodnění bylo OK. Protože CS lid na tom byl v součtu "nula od nuly", lid byl zároveň okraden i obdarován.

Sice kdybychom šli na úroveň jednotlivců, tak sluníčkové by to nebylo, ale kdo by se zabýval takovými malichernostmi, že. Sociální inženýr pracující s "lidovými masami" určitě ne. Fuldolog pracující s agregátními veličinami také ne. To, že tam někde dole je konkrétní člověk, který si uspořil před 20ti lety 10 tisíc a stát mu je znehodnotil tím, že si k tomu naklikal 10x tolik (či toto "právo" propachtoval spřáteleným bankám), to je pro centrálního plánovače světlých zítřků banalita.

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
2
+

A byl stát jedno a to samé za minulého, předminulého i předpředminulého režimu?
Jo aha, nyní je ale vše jinak, že. Poprvé v dějinách. Zrovna to tak vyšlo. Ale... nemysleli si to samé v té historii také? Netvrdila oficiální propaganda i tehdy to samé? A státem placení intelektuálové tomu přitakávali také. Jen dnes, na rozdíl od té historie, jsou prakticky všichni intelektuálové vzdělaní státem, placení státem, pro stát pracující, stát obhajující. V takto dokonalé podobě to tu ještě opravdu nebylo.

Ale chápu, že pro někoho je Babiš a Sobotka a Juncker a Schulz a Maduro a Erdogan a Putin, ... "náš", jedním ze svého lidu, lidem zvolený, lidu nezištně sloužící. V EU, v Turecku, v Rusku, ve Venezuele, ... je lid a vláda jedno a totéž - protože to přeci řekla soudružka učitelka občanské výchovy a Julda.

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
3
+

Pokud lidé něco poptávají a jsou ochotní za to zaplatit, soukromý sektor to dokáže zajistit. Je nesmysl vycházet z toho, že když v dnešní době komunikace, veřejné osvětlení a veřejný prostor obecně zřizuje stát, nebudeme mít bez něj silnice, osvětlení, parky, že soukromý sektor by to nezajistil.

I dříve sami majitelé nemovitostí budovali přístupové komunikace, dokonce je i poskytovali zdarma, protože věděli, že tak se jejich hodnota nemovitostí v oblasti zvýší, navíc, když cesty vybudují a poskytnou zdarma - soukromý sektor tak umí i řešit problém "černého pasažéra", kdy poskytuje služby i neplatičům, neboť se to i tak celkově vyplatí. Dobrým příkladem mohou být soukromé parky a aktivity v nich, které jsou financovány po dobrovolné domluvě místními majiteli nemovitostí, protože obě strany vědí, že na tom budou lépe a majitelům nemovitostí se zvedne hodnota jejich domů, bytů. A i tak do parků mají přístup lidé, kteří v dané lokalitě nebydlí a ani na park nijak nepřispívají.

Dále je daleko lépe řešena situace, kdy je třeba například silnici opravit - místní ji vlastní, místní daleko lépe, rychleji a za méně (neboť mají vše pod nosem) dokáží komunikaci opravit, než čekat, až se úřad, který spravuje městské, krajské, státní silnice rozhoupe, najde finance, určí, které opravy jsou prioritnější, a nakonec MOŽNÁ silnici v místě opraví. Soukromý sektor by toto řešil daleko lépe, rychleji, levněji, odpovědněji.

Doporučuji si přečíst diplomovou práci pana Tětka na téma poskytování veřejných statků soukromým sektorem, link zde:

http://www.mises.cz/database/literatura/41_verejnestatky.pdf

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
1
+

Já tady ale neobhajuji minulý totalitní režim. To si mě s někým pletete.

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
-1
+

A kde tu autor tohoto článku (Pavel Kohout) píše o schopnostech „EU“, nebo o bitcoinech. Mohl by snad Martin Risik též přidat čeho si sám šnupnul?

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
-2
+

Jan Altman zde zatím nasekal více než 2500 slov. Celé jeho paranoidní blábolení je založeno na státem zrušení hotovosti. Nic takového se nekoná.

Nahlásit

-
-6
+

Chováte se tu jako fanatický militantní bolševik.

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
0
+

Nechte si ty ideologické bláboly do hospody :-) Tady diskutují většinou slušní lidé, kteří spolu nemusí souhlasit ale nepotřebují se urážet.

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
-1
+

A jak byste si to dobrodiní státu představoval, že přijedou mimozemšťani a postaví nám tady silnice? :-) Samozřejmě, že stát (jeho občané) za silnici musí nějak zaplatit. Buď daněmi, nebo inflací, pokud si stát na stavbu půjčí od banky.

A že by silnice vystavěli jednotlivci? Nesmysly. Bez daní a státu by žádné silnice jednoduše nebyli. Bez státu by nebyly ani ta města, která by měla ty silnice spojovat. Stačí se podívat na Afriku, jak jen formálně existující státy fungují. :-) Pořád tam žijí často v kmenech v chýších bez jakékoliv infrastruktury. To je ukázka jak funguje primitivní společnosti bez efektivní organizace.

Jinak, že jednotlivec je bez společnosti nic, jeden extrémní názor. Že jedinec je vše a žádná společnost vlastně ani neexistuje, je opačný extrém. No jako je tomu téměř vždy, ve skutečnosti je pravda někde mezi těmi extrémy. :-)

Chápu samozřejmě význam a důležitost svobody, vlastnictví, svobodného trhu a jsem jejich zastáncem, jen ne absolutním a bezvýhradným. :-) To zase nechápete Vy, že všechny ty pojmy mají smysl a obsah pouze ve funkční společnosti, např. ve formě demokratického právního státu a že nemohou být nikdy pojímány jako absolutní. Toto zase Vy nejspíš nepochopíte nikdy. :-)

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
-3
+

Obávám se, že vzhledem k tomu, že je pro Vás důležitější kdo něco řekl, než podstata toho co řekl, je asi zbytečné Vám něco vysvětlovat. Vysvětlovat Vám, že platit dluh, kde jsem zároveň věřitelem (jako občan, který drží úspory) a zároveň dlužníkem (jako občan státu, který je dlužníkem ve vztahu k těm úsporám), je také nesmysl, protože to by asi pro Vás už nejspíše byla "vyšší dívčí". :-)

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
-1
+

No vida, už je to venku! Paroubkovo bolševické "Dluhy státu se neplatí..."
A že stát, který už není schopen ani platit úroky z dluhů, které vytvořil, není předlužený?
Tady se ještě dozvíme věcí... :-D

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
2
+
1/3