Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Diskuze k článku: Absolventům: Jak si hledat práci

Jeffrey Tucker | 28. 6. 2016 | Celkem 36 komentářů v diskuzi

Vložit komentář

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

Martin Risik | 28. 6. 2016 14:26

Vám prešmykuje remeň už dlhšiu dobu, ale teraz sa roztrhol úplne...

+7
+
-

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

Richard Fuld | 28. 6. 2016 08:52

Tak tady je krásná ilustrace onoho tržního přerozdělování. Odevzdejte více, než dostanete a buďte budovatelsky šťastní, že máte práci.

A pak, že tržní přerozdělování neexistuje. :-). Je základem trhu práce.

-10
+
-

Všech 36 komentářů v diskuzi.

Radek Zelený | 30. 6. 2016 18:55

Koukám, že mr. Fuld tady zase řádí jak černá ruka:D Hlavně se musí tisknout a někdo tu ekonomiku musí řídit. Jen tak dál, vždycky mi spravíte náladu...

Nahlásit

+5
+
-

Andreas D. | 29. 6. 2016 17:00

Ať se na mě nikdo nezlobí, ale tento článek je banální výpotek.

Nahlásit

-1
+
-

Josef Tětek | 29. 6. 2016 22:54 | reakce na Andreas D. - 29. 6. 2016 17:00

Opravdu jste se nikdy nesetkal s přístupem "neplatí mi dost na to, abych odváděl pořádnou práci"? Já ano, dokonce bych řekl, že je mezi některými lidmi (mladšími, bez zkušeností, zastávající vstupní pozice) i docela rozšířen. Pro ně je článek.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+4
+
-

foxy | 29. 6. 2016 14:11

Stejné platy pro všechny, plánuje eurokomisař.
http://www.reflex.cz/clanek/video/72428/stejne-platy-pro-vsechny-planuje-eurokomisar-a-pak-ze-brusel-neni-plny-bolseviku.html

Nahlásit

+1
+
-

foxy | 29. 6. 2016 13:44

Smyslem firmy není služba zákazníkům, ale zisk majitele.
Zároveň vidím nepochopení hodnoty. Hodnota je subjektivní.
Pro majitele má práce zaměstnance vyšší hodnotu, než jeho mzda, jinak by ho nezaměstnal.
Pro zaměstnance má jeho práce nižší hodnotu, než mzda, jinak by tam nepracoval.

Nahlásit

+4
+
-

Richard Fuld | 29. 6. 2016 16:15 | reakce na foxy - 29. 6. 2016 13:44

To je přesně ten přístup, proč si lidé o podnikatelích myslí, že jsou to převážně zloději, kterým jde jen o peníze.

Vaše chytristika se subjektivními hodnotami nic nemění na objektivní skutečnosti, že tržní přerozdělování existuje a má své následky.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-3
+
-

foxy | 30. 6. 2016 12:17 | reakce na Richard Fuld - 29. 6. 2016 16:15

Jistě vy jste asi věrozvěstem časů budoucích, kdy budou slova jako zisk, peníze, vydělat nebo výkon sprostá a budou upřednosťnována slova jako potřebnost a rozdělit se. Jako v knize Atlasova vzpoura.

Já na slovech zisk, peníze, vydělat nevidím nic špatného, jsou to krásná slova a těm, kterým se nelíbí, se přizpůsobovat nebudu.

Co se týče mé "chytristiky", nic jako objektivní hodnota neexistuje, protože neexistuje autorita, která by ji stanovila. Hodnota je vždy subjektivní, objektivní je nakonec cena, na které se oba dohodnou. Kdyby neexistovala subjektivita hodnoty, tak by obchod prostě nefungoval, nebylo by proč směňovat.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+2
+
-

Richard Fuld | 30. 6. 2016 13:11 | reakce na foxy - 30. 6. 2016 12:17

Ale já přece také zbožňuji slovo zisk i jeho obsah. :-) A nic proti slovu zisk, peníze, nebo vydělat nemám. :-) Nemyslím si ale, že je v pořádku, když člověk vnímá jen "jediné slovo" a ostatní ignoruje, nebo je dokonce iracionálně nenávidí, tak jako Vy. :-)

Pokud někdo podniká pouze a jen pro zisk, je to jeho věc. Proč by to ale mělo být všeobjímajícím a jediným možným principem, jak to plyne z Vašeho vyjádření? Já např. nevidím nic špatného na tom, když někdo podniká proto, že ho to, co dělá, baví a že je v tom úspěšný. To, že je jeho činnost doprovázena i ziskem, považuji hlavně za potvrzení toho, že dělá správnou věc správně.

A ani ta Vaše další chytristika na téma hodnot mě nepřesvědčila. Já nikde nezpochybňuji existenci subjektivního vnímání hodnot, ale objektivní skutečnost typu 1+1=2 nemůžete žádnou chytristikou o subjektivitě hodnot překonat. :-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-1
+
-

Michal Jeřábek | 30. 6. 2016 13:34 | reakce na Richard Fuld - 30. 6. 2016 13:11

Vaše 1 + 1 = 2 jednoznačně dokazuje, že tomu nerozumíte. Absolutně nechápete podstatu směny hodnot.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+2
+
-

Richard Fuld | 30. 6. 2016 16:18 | reakce na Michal Jeřábek - 30. 6. 2016 13:34

Tržní přerozdělovaní ale nesouvisí se směnou a subjektivním vnímáním hodnot, kdy prodávající má dobrý pocit, že prodal za cenu, která převyšuje jím vnímanou subjektivní hodnotu prodané věci a kupující je rovněž spokojen, protože cena za kterou koupil je nižší, než jím subjektivně vnímaná hodnota dané věci.

Tržní přerozdělování je třeba vnímat právě v ohledu objektivních hodnot prodávané produkce, která je dána cenou za kterou se produkce prodá. Pokud se prodá za cenu, která je 100 a producentovi zůstane 20 jako zisk, pak došlo k rozdělení zcela objektivní hodnoty ve výši 100 mezi zaměstnance, dodavatel a producenta tak, že producent získal 20. Já netvrdím, že je to hodně nebo málo, že je to špatně nebo dobře. Tvrdím, že to nastalo a že podle toho, jak je naloženo s těmi 20 (zda jsou uvedeny zpět do reálné ekonomiky, či nikoliv) pak mohou nastávat na agregátní úrovni nerovnováhy mezi nabídkou a kupní silou poptávky. Jinými pokud těch 20 v reálné ekonomice chybí, nemůže se příští produkce prodat za 100 ale jen za 80 (vyloučíme-li možnost spotřebitelských úvěrů). Snad už jsem to napsal dostatečně srozumitelně.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-1
+
-

Michal Jeřábek | 1. 7. 2016 10:51 | reakce na Richard Fuld - 30. 6. 2016 16:18

Poslední poznámka k věci:

Jistě a na toto jsem vám napsal, že vaše teorie ignoruje, že kromě zisků na trhu existují i ztráty. (Problém pak nastane, pokud nenecháte firmy zkrachovat například pomocí vašich flexibilních účetních peněz a pomocí centrálních bank. Firmy si vytvoří nové peníze na výrobu a vy se potom divíte, že lidi nemají na to, aby si to mohli koupit.) Přeji příjemný zbytek dne, a doufám, že se zase na dlouho dokážu diskuzi s vámi vyhnout. :)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Richard Fuld | 1. 7. 2016 11:31 | reakce na Michal Jeřábek - 1. 7. 2016 10:51

Nemáte pravdu, že nové peníze, které v oběhu v reálné ekonomice nahrazující do úspor na kapitálové trhy vyvedené peníze zabraní v krachu neefektivních firem.

Ty nové peníze utrácí především zákazníci, kteří svým spotřebitelským rozhodováním rozhodnou, zda a které firmy budou ztrátové, nebo dokonce zkrachují. To, že zbytečně nezkrachují některé firmy z toho důvodu, že nepoklesne v důsledku úspor kupní síla poptávky považuji spíše za výhodu, než nevýhodu. Stejně tak považuji za výhodu zachování cenové stability, oproti situaci, kdy by novými penězi nenahrazené úspory vedly k deflačním tlakům a obecně k poklesu prosperity ekonomiky.

Škoda, že máte potřebu vyhýbat se zajímavé věcné diskuzi. :-) Mě by tedy diskuze s někým, kdo se mnou ve všem souhlasí, určitě nebavila. :-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-1
+
-

Michal Jeřábek | 1. 7. 2016 11:48 | reakce na Richard Fuld - 1. 7. 2016 11:31

Druhá možnost skutečně je, že to vezmete od zákazníků, ale tím pak zase způsobujete časový nesoulad výrobních procesů, ale to jsem se vám poukoušel vysvětlit tak rok zpátky...

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Richard Fuld | 1. 7. 2016 12:37 | reakce na Michal Jeřábek - 1. 7. 2016 11:48

Pokud dobře chápu Vaši poznámku, pak narážíte na to, že nové peníze dostanou zákazníci ještě před tím, než bude vyrobeno dané množství produkce.

To je ale věc pohledu a podle mne může v individuálním případě docházet k tomu, že peníze dostanou zákazníci "předem" nebo až v okamžiku po realizaci dané produkce. Realita bude někde uprostřed.

Z tohoto důvodu také neuznávám Sayův zákon. Nic totiž nebrání tomu, aby fungoval přesně naopak, takže správná odpověď je, že Sayův zákon někdy platí a jindy nikoliv. Kdokoliv staví na předpokladu bezvýhradné platnosti Sayova zákona, ignoruje realitu, což musí vést k chybným závěrům. Ostatně Sayův zákon "řeší" jednu z otázek typu "co bylo dříve, slepice, nebo vejce?"

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

foxy | 30. 6. 2016 13:19 | reakce na Richard Fuld - 30. 6. 2016 13:11

Nevím co má společného 1+1=2 s hodnotami?
Jakou hodnotu má rohlík pro pekaře? Jakou hodnotu má rohlík pro zákazníka pekařství? Kdyby stejnou, tak ho pekař neprodá, sní ho sám.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+3
+
-

Richard Fuld | 30. 6. 2016 16:22 | reakce na foxy - 30. 6. 2016 13:19

Je jedno jakou subjektivní hodnotu má rohlík pro pekaře a pro konzumenta. Důležitá je pouze objektivní hodnota rohlíku, která je dána tržní cenou, za kterou si konzument od pekaře rohlík koupí. Teorie o subjektivních teoretických hodnotách kupujícího a prodávajícího je sice fajn, ale já se snažím při diskuzi o tržním přerozdělování zůstávat v objektivní a v daném případě exaktně kvantifikovatelné realitě. :-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-2
+
-

Michal Jeřábek | 29. 6. 2016 19:56 | reakce na Richard Fuld - 29. 6. 2016 16:15

Jenže vám pořád nedochází, že k tomu vašemu "přerozdělování" dochází vždy oboustranně. To je totiž základní princip směny a je jedno jestli směňujete peníze za jídlo nebo peníze za práci.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Richard Fuld | 30. 6. 2016 16:26 | reakce na Michal Jeřábek - 29. 6. 2016 19:56

V jeden okamžik a v rámci jedné transakce dochází k plynutí hodnot oboustranně? Pak se musí jednat o značně imaginární hodnoty, které popírají zákon zachování energie :-)

Dovedu si představit, že v jednom konkrétním případě tržní přerozdělování plyne jedním směrem a v jiném případě opačným směrem. Aby ale plynula reálná hodnota vyjádřitelná penězi v jednom případě jedním směrem a zároveň i opačným směrem, je zjevný nesmysl.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-1
+
-

Richard Fuld | 30. 6. 2016 08:37 | reakce na Michal Jeřábek - 29. 6. 2016 19:56

Ale dochází. Nebojte. Jen tvrdím, že tato svobodná solidarita s majiteli firem má stejné ekonomické účinky a důsledky, jako nedobrovolné přerozdělování.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-1
+
-

Michal Jeřábek | 30. 6. 2016 09:06 | reakce na Richard Fuld - 30. 6. 2016 08:37

Pochybuji. Označovat to, že si někdo ponechá zisk ze směny za přerozdělovní, je ovšem zcela absurdní vzhledem k tomu, že obě strany získají vyšší hodnotu než měly předtím (což se nedobrovolného přerozdělování netýká, tudíž ekonomické účinky jsou úplně odlišné). Vaše teorie (což jsou jenom variace na Marxovu teorii nadhodnoty) také neberou v úvahu (stejně jako ta Marxova), že firmy velmi často skončí ztrátou (práce sama o sobě hodnotu nezvyšuje, ta je totiž subjetkivní, a když zákazník nekoupí, tak zaměstnavatel ztrácí, zatímco zaměstnanec získal mzdu), takže tu k žádnému systematickému přerozdělování, které by muselo být napravováno násilím (státem), nedochází.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+6
+
-

Richard Fuld | 30. 6. 2016 10:33 | reakce na Michal Jeřábek - 30. 6. 2016 09:06

No já jsem přesvědčen, že když je vytvořena někým nějaká objektivní hodnota a ta je pak rozdělena mezi dva subjekty, pak dochází k přerozdělení oné vytvořené hodnoty, bez ohledu na to, jak to ty dva subjekty subjektivně vnímají. To zda jde o násilné státní přerozdělení, nebo o přirozené tržní přerozdělení je z hlediska samotné existence tohoto přerozdělení úplně jedno.

Obávám se, že v pochopení tohoto konceptu Vám brání čistě ideologické důvody. Jednoduše si nechcete přiznat, že k přerozdělování vytvořených nedochází pouze při výběru daní ale také při samotné směně.

Akceptuji, že k tržní přerozdělování dochází na dobrovolné bázi. To ale neznamená, že tržní přerozdělování nemá asymetrické účinky pro ty, kteří se ho účastní. A to platí pro oba typy přerozdělování.

Podstatou tržního přerozdělování je rozdělení vytvořené hodnoty mezi zaměstnance a zaměstnavatele.

Pokud je vytvořeno zboží a služby v hodnotě 100 a z toho 80 se dostane k zaměstnancům a 20 k zaměstnavateli a následně se celých 100 vrátí do oběhu v reálné ekonomice ve formě poptávky po onom vytvořeném zboží a službách, pak je vše v nejlepším pořádku.

Problém nastává v okamžiku, kdy se vytvoří zboží za 100, ale oněch 20 skončí v úsporách nebo v oběhu na kapitálovém trhu. Pak chybí kupní síla poptávky, která má za následek, že se prodá jen 80% produkce, což způsobí ztráty a propouštění zaměstnanců. Tím se opět pouze oslabí kupní síla poptávky, což vede k dalším ztrátám a propouštění. A krize je na světě.

Pokud oněch 20% chybějící kupní síly dodá stát (půjčí si nově vytvoření peníze), pak jsme v kvazistabilní situaci, kdy dojde k prodeji veškeré produkce, dojde k vytvoření zisku a zaměstnanci i zaměstnavatelé jsou spokojeni. V takovém případě je zřejmé, že státní dluh pak odpovídá objemu úsporám a investic, jež byly vyvedeny z reálné ekonomiky na spořící účty a na sekundární kapitálové trhy. Jakýkoliv přírůstek hodnoty kapitálových aktiv a úspor tak má původ ve státním dluhu. Nicméně pokud se reálné ekonomice daří, pak je růst cen akcií v pořádku.

Problém je, když ceny akcií, úspory a státní dluhy rostou a reálné ekonomice se nedaří. Taková situace svědčí o nesprávném směřování veřejných financí, které namísto, aby částečně eliminovaly důsledky tržního přerozdělování, tak je posilují. Takže není státní přerozdělování jako státní přerozdělování.

Lze na to nahlížet i tak, že pokud by nedocházelo k tržnímu přerozdělování, pak by nebyl prostor ani pro to státní, neboť firmy by neměli zisky, které by byly předmětem státního přerozdělování. Takže i v tomto ohledu považuji tržní a státní přerozdělování za neoddělitelné spojené nádoby.

Veškeré mé úvahy předpokládají pouze přerozdělování mezi zaměstnanci a zaměstnavateli, takže i management je zde v roli, kdy vytvoří více, než dostane zaplaceno, což je v praxi dost těžko hodnotitelné.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-1
+
-

Michal Jeřábek | 30. 6. 2016 13:31 | reakce na Richard Fuld - 30. 6. 2016 10:33

Objektivní hodnota není vytvořena nikdy, to neexistuje. Je absurdní tvrdit, že vytvořná hodnota je přerozdělena, jelikož jednak je tato hodnota "navíc" vnímána subjektivně a navíc nikomu předtím "nepatřila". (Když s vámi vyměním slepici za králíka, tak tu část vaší slepice, která dle mého názoru způsobuje, že slepice je hodnotnější než králík, vy vůbec nevnímáte - vy to totiž vidíte přesně obráceně.)

Účinky směny jsou reálně vždy asymetrické, ale která strana získává více, nelze nikdy určit a navíc je to jedno, protože narozdíl od státního přerozdělování získávají oba. Když vyměníme králíka za slepici, kdo získal více? Co a jak bylo přerozděleno? Vy teď máte králíka, který je pro vás hodnotnější a já mám slepici, která je hodnotnější pro mě. Nejspíš skutečně je na tom někdo z nás lépe, ale nikdo o nic nepřišel. Já jsem vám žádnou hodnotu neubral a ani vy mně. Někdo si polepšil více, než ten druhý, ale oba jsme na tom lépe. -- Zkuste si také za domácí úkol představit, že vylepšíte slepici za použití cizí práce a máte tak nejhodnotnější věc na světě, která je hodnotnější - za 100 - než součet všech ostatních dostupných hodnot na světě - 80. Jakým způsobem může být superslepice směněna? Když na to přijdete, tak rozklíčujete celou záhadu. -- Samozřejmě, zdroje jsou nyní rozděleny jiným způsobem - to trh skutečně dělá. Stejné to je, když vyměníte televizi za peníze. Firma má peníze a vy televizi, ale kdo je na tom lépe nelze říct, protože nemáme způsob, jak onu subjektivní hodnotu změřit (není to zaplacená cena, protože firma mohla být ochotna televizi prodat levněji a zákazník mohl být ochoten zaplatit více). Zde může být matoucí, že firma má miliardy a zákazník jenom televizi, ale to je dáno tím, že firma obchoduje s více zákazníky, jejichž "součet" hodnot je hůře představitelný, a zatímco hodnota na straně firmy je koncentrovaná, tak na straně zákazníků rozprostřená. To je ale myslím celkem jasné.

Úspory jsou nevyhnutelně nutné pro to, aby mohly být hodnoty za 100 vůbec vytvořeny, takže ony existovaly i předtím (nic nikam nemizí). Historku s Robinsonem a chytáním ryb jste tu už četl, takže jí nebudu opakovat. Úspory také představují odložení spotřeby. (Očekává se, že v budoucnu tyto zdroje přinesou vyšší zisky/hodnoty než nyní.) A jestliže se vytvářejí úspory, pak to znamená, že lidé považují tyto úspory (budoucí hodnoty) za hodnotnější než danou (současnou) produkci údajně za 100 a je skutečně možné, že nějaká produkce se neprodá. Vy se totiž neustále snažíte prodat všechno, co někdo vyrobí, za jakoukoliv částku si zrovna vymyslí. Jenže nakonec se ukáže, že vaše produkce za údajných 100, ve skutečnosti byla maximálně za 80 a těch 20 jste měl ušetřit do budoucna. (Vy produkujete věci, které nikdo nechce, ale to, že je nikdo nechce, není nějaké selhání trhu. Trh vám pouze říká, že to produkovat nemáte a že zdroje mají být využity jinak - třeba tak, že se odloží na později.)

Pokud stát natiskne peníze, tak k žádnému vytvoření zisku nedochází. Dochází pouze k rozředění úspor (snížení budoucích hodnot) a odpovídajícímu nárustu cen. Zisk totiž nevyplývá z nějakých pěněz, ale z tržní úrokové míry vyplývající z časových preferencí atd. (Tohle je poměrně komplikované a nehodnám to nijak dál rozebírat.)

Zisk je úplně odlišný koncept, než když vezmete něco jednomu a dáte to někomu jinému (jakkoliv při tom může dojít k zisku). Tržní zisk vyplývá z rozdílných preferencí lidí. Je to ta jednička v 2 + 2 = 5. Někdo má třeba 2,2 a někdo 2,8, ale to není přerozdělní z podstaty věci. Přerozdělení je, pokud má někdo 1,5 na úkor někoho jiného.

Tohle je můj poslední komentář k věci, tuhle diskuzi jsem tu vést něchtěl.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+4
+
-

Richard Fuld | 30. 6. 2016 16:55 | reakce na Michal Jeřábek - 30. 6. 2016 13:31

Pořád dokola mě přesvědčujete o tom, že při směně nedochází k přerozdělování vytvořené hodnoty, protože zde žádná objektivní hodnota neexistuje a obě strany se subjektivně cítí spokojeně. Tato argumentace ale zcela míjí to co tvrdím, tedy že teprve v rámci procesu produkce, prodeje produkce a zaplacení mezd zaměstnancům dochází k tržnímu přerozdělení vytvořené hodnoty, dané zcela objektivně cenou, za kterou byla na trhu prodána.

Nejde o nějaké individuální implicitní a zcela imaginární a v podstatě penězi neocenitelné vnímání hodnoty různými lidmi při směně. Tento úhel pohledu celý problém jen zamlžuje.

Stále se Vám snažím vysvětlit, že když nedojde k návratu významné části peněz utržených za vytvořenou a prodanou produkci zpět na trh reálných statků, pak tu máme problém s kupní silou poptávky. To zda se peníze vrátí prostřednictvím nákupu rohlíků nebo luxusních hodinek, nebo technologie na výrobu něčeho, je úplně jedno. Pokud zůstanou ležet na bankovním účtu, nebo začnou obíhat na kapitálovém trhu, má reálná ekonomika problém.

Váš názor na užitečnost úspor a ředění peněz, jejich uváděním do oběhu tak aby nahradili peníze z oběhu vyvedené je správný, avšak pouze v prostředí plnohodnotných komoditních peněz, jejichž nabídka je omezena. Tedy v prostředí, kde peníze jsou vnímány jako exogenní veličina.

V prostředí účetních peněz (kde peníze mají endogenní povahu) jsou úspory zcela zbytečné, protože na potřebné investice může být bankami vytvořeno tolik nových peněz, kolik si investoři jen přejí. Žádné úspory nejsou pro investice potřeba. Váš názor na vztah mezi úsporami a investicemi je dnes již v podstatě jen jakýmsi druhem zcela zbytečného a bezúčelného "asketismu". Staré myšlení v novém a diametrálně odlišném peněžním systému vede jen k fatálním principiálním omylům. Současná "bezvýchodná" ekonomická situace je mi svědkem. :-)

A jen na závěr dodám, že i v systému účetních peněz není vůbec vyloučeno, aby objem investic za dané období odpovídal objemu peněz vyvedených do úspor (a na sekundární kapitálové trhy). Nezpochybňuji, že taková úroveň "investiční" úvěrové expanze by mohla být optimální pro stabilní vývoj ekonomiky, nicméně ve světě účetních peněz nejde o systémovou nutnost, která by plynula automaticky v prostředí komoditních peněz s rigidní peněžní nabídkou.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-1
+
-

Richard Fuld | 28. 6. 2016 08:52

Tak tady je krásná ilustrace onoho tržního přerozdělování. Odevzdejte více, než dostanete a buďte budovatelsky šťastní, že máte práci.

A pak, že tržní přerozdělování neexistuje. :-). Je základem trhu práce.

Nahlásit

-10
+
-

foxy | 29. 6. 2016 13:42 | reakce na Richard Fuld - 28. 6. 2016 08:52

Já tam žádné přerozdělovaní čehokoliv nevidím. Majitel nic nepřerozděluje, platí sjednanou odměnu za práci.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Richard Fuld | 29. 6. 2016 16:11 | reakce na foxy - 29. 6. 2016 13:42

Vaší totální slepotě se nedivím. :-) Jasně se v článku píše, že zaměstnanec má přinést zaměstnavateli vyšší hodnotu, než dostane zaplaceno v platu. To znamená, že jednu část vytvořené hodnoty dostane zpět formou platu zaměstnanec a druhou část zaměstnancem vytvořené hodnoty si vezme zaměstnavatel (majitel firmy). To, že to tak bylo svobodně sjednáno je úplně irelevantní. Dojde k tomu bez ohledu na to, jestli to bylo sjednáno, nebo "sjednáno".

A abyste mi nerozuměl špatně. Já to tržní přerozdělování nijak nekritizuji. Je to zcela přirozený a základní a zcela nezbytný princip tržního systému. Nic proti tomu nemám. Jen konstatuji, že to existuje. No a Vy si před tím zakryjete oči a tvrdošíjně tvrdíte, že to neexistuje. Úžasný přístup. :-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-2
+
-

foxy | 30. 6. 2016 10:36 | reakce na Richard Fuld - 29. 6. 2016 16:11

Nejde o přerozdělování, zaměstnanec je placen i když je zaměstnavatel ve ztrátě. Zaměstnanci do zisku zaměstnavatele nic není, on jen prodává svou práci.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+2
+
-

Richard Fuld | 30. 6. 2016 12:07 | reakce na foxy - 30. 6. 2016 10:36

Samozřejmě, že když je firma ve ztrátě, tak k státnímu přerozdělování nedochází (není co přerozdělit) a dochází k neudržitelnému tržnímu přerozdělení ve prospěch zaměstnance, který byl zřejmě (možná) přeplacen. V případech kdy zaměstnavatel vytvoří zisk, dojde k přerozdělení tržnímu i státnímu, přes daň ze zisku.

To, že zaměstnanec prodává svou práci na věci nic nemění.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

foxy | 30. 6. 2016 13:21 | reakce na Richard Fuld - 30. 6. 2016 12:07

Jakpak jste to přeskočil od tržního přerozdělování ke státnímu? Pěkný trik.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Richard Fuld | 30. 6. 2016 16:07 | reakce na foxy - 30. 6. 2016 13:21

Nepřeskakuji. Vždy píšu, že ta dvě přerozdělování spolu úzce souvisí. Není to trik. Je to souvislost, kterou si málokdo uvědomuje.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Josef Tětek | 30. 6. 2016 13:14 | reakce na Richard Fuld - 30. 6. 2016 12:07

Ke státnímu přerozdělování dochází, i když je firma ve ztrátě. Nebo snad v takovém případě neodvádí firma i zaměstnanec zdravotní, sociální a příjmové daně?

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Richard Fuld | 30. 6. 2016 16:05 | reakce na Josef Tětek - 30. 6. 2016 13:14

Ano. Přes sociální a zdravotní odvody a daně z příjmů dochází také k státnímu přerozdělování. Nechtěl jsem ten můj příklad zbytečně komplikovat. Měl jsem pouze na mysli, že nedochází k přerozdělování zisku dané firmy, neboť tento v případě ztráty jaksi nevznikl.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Andreas D. | 29. 6. 2016 16:53 | reakce na Richard Fuld - 29. 6. 2016 16:11

Opravte mě prosím, zdali se mýlím, nejsem studovaný ekonom, ale není to navíc, co si nechá zaměstnavatel za to, že umožňuje zaměstnanci pracovat, že vytvořil jeho pracovní místo, že vlastní stroje a prostory, kde může zaměstnanec pracovat atd.. Co se tam přerozděluje? Mám za to, že pokud zaměstnanec nezaměstná sám sebe, jaksi nějakého toho zaměstnavatele potřebuje neb bez něj by práci vykonávat nemohl.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+3
+
-

Richard Fuld | 29. 6. 2016 17:59 | reakce na Andreas D. - 29. 6. 2016 16:53

Není co opravovat. Samozřejmě, že zaměstnavatel musí disponovat firmo a technologií a mnoha dalšími nezbytnostmi a má plné právo zorganizovat si své podnikání, včetně toho, kolik bude platit zaměstnancům tak, aby měl reálnou šanci na dosažení zisku. Současně asi není nic špatného, když součástí toho zisku bude i část hodnoty, kterou vytvoří zaměstnanec. A já toto rozdělení hodnoty vytvořené zaměstnancem mezi zaměstnance a majitele firmy nazývám zjednodušeně tržním přerozdělováním.

Proč o tom píšu? Protože toto tržní přerozdělování má od určité úrovně jeden systematický důsledek, kterým je nadměrný pokles kupní síly poptávky, což nakonec dopadne na majitele firem a následně i na jejich zaměstnance. A účelem státního přerozdělování by měla být částečná eliminace tržního přerozdělování, tak aby nedocházelo k výše uvedené nadměrné nerovnováze mezi nabídkou a kupní silou poptávky.

Snad jen dodám, že pokud by tržně přerozdělené peníze nekončily v úsporách a v oběhu na kapitálových trzích a namísto toho by byly vraceny zpět do spotřeby reálných statků (včetně investičních), nenastával by onen převis nabídky nad poptávkou a firmy a zaměstnanci by se nedostával pod tlak poklesu kupní síly poptávky a nebylo by tak třeba státního přerozdělování.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Martin Risik | 28. 6. 2016 14:26 | reakce na Richard Fuld - 28. 6. 2016 08:52

Vám prešmykuje remeň už dlhšiu dobu, ale teraz sa roztrhol úplne...

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+7
+
-

Richard Fuld | 28. 6. 2016 14:49 | reakce na Martin Risik - 28. 6. 2016 14:26

Vy jste si ten řemen ještě ani nenasadil :-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-7
+
-

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK