Mě těžko někdo může podezřívat ze sympatií k EU, ale v rámci objektivity bych dodal, že české referendum o vstupu neorganizovala vojska EU, jako je organizovala ruská armáda na Krymu. EU vlastně ani žádnou armádu nemá, a tu bych považoval za definiční znak imperia.
Nahlásit
-
8
+
Nejméně oblíbený příspěvek
Aleš Müller|20. 6. 2016 14:32
Ono srovnávat EU s Sovětským svazem, nebo i Římsou říší je místy nevhodné, staré impéria vznnikala dobýván, podmaňováním, EU vzniká jako svobodné rozhodnutí demokratických států a občanů a to je lepší pozice pro korekce, změny, vývoj, o všem lze diskutovat. Zažil jsem Sovětské impérium, ČSSR a život v něm. EU považuji za mnohem lepší impérium :-)
Nahlásit
-
-9
+
Diskuze
Jan Daniel|22. 6. 2016 17:33| reakce na Jan Daniel - 22. 6. 2016 17:24
Pozn.: "splněním veškerých kritérií" nemyslím výměnu voličů za jiné.
Jan Daniel|22. 6. 2016 17:24| reakce na Josef Fraj - 20. 6. 2016 06:53
Vtip je v tom, že v referendu jsme hlasovali o něčem jiném, než je dnešní EU. Změny EU od té doby jsou tak podstatné, že by bylo slušné zeptat se znovu. Jen pro zajímavost, jak by podle vašeho názoru dopadlo referendum na Krymu, kdyby splnilo veškerá kritéria?
Alexander Novotka|21. 6. 2016 11:36| reakce na Martin Brezina - 20. 6. 2016 09:02
Doporučuji sehnat a přečíst knihu George Friedmana "Ohrožená Evropa". Poté byste snad mohl naznat, že se mýlíte, i když v rámci Vašeho vidění světa lze i o tom pochybovat.
Michal Mrozek|21. 6. 2016 06:46| reakce na Martin Brezina - 20. 6. 2016 09:02
Vznik evropských společenství se nedá takto generalizovat. Jim nešlo na prvním místě o mír a svobodu. A pokud by to byla pravda, pak čeho jsme svědky dnes? Užší a těsnější spolupráce pod nátlakem administrativy Bruselu vede akorát k větší a větší rozhádanosti jednotlivých členů vzájemně. Příčiny rozhádanosti se evropským společenstvím nepodařilo eliminovat, což právě naznačuje, že zřejmě mír a pokoj nebyl jejich prvotním záměrem. Ukazuje se především, že dobrovolná spolupráce se nedá nařídit shora, musí pro ni být dobrovolná vůle a chuť. Dobrovolnost regulacemi nelze nahradit a to je dle mého úsudku jedna z hlavních příčin, že tento EU projekt nemůže být úspěšný.
Co se týče volného trhu, tam asi hlavně je třeba se dohodnout na správné definici. Mi osobně "volný trh" naznačuje, že někdo chce s někým obchodovat. Z toho plyne, že někdo s tím druhým nechce válčit, protože válka je likvidace obchodu. No a když se sejdou 2 strany, které spolu obchodovat chtějí a zároveň si mají co nabídnout, tak to je pro mne "volný trh". V takto definovaném volném trhu je zřejmá dobrovolnost, v jasném protikladu proti regulacím EU. Tím, že EU regulacemi volný trh zamezuje, zamezuje dobrovolné spolupráci a tím i v důsledcích svobodě a míru.
Martin Brezina|20. 6. 2016 22:14| reakce na Jiří Hemzal - 20. 6. 2016 21:09
" Byl to právě volný trh, který držel na uzdě válečné choutky evropských zemí po dlouhou dobu 19. století." - No, nějak blbě:
1801–1805 První berberská válka 1803–1815 Napoleonské války 1805 Válka třetí koalice 1804–1813 Rusko-perská válka 1804–1815 První srbské povstání 1808–1809 Finská válka 1808–1814 Španělská válka za nezávislost 1812–1815 Britsko-americká válka 1815 Neapolská válka 1815–1817 Druhé srbské povstání 1817–1864 Kavkazská válka 1821–1830 Řecká osvobozenecká válka 1839–1842 První anglo-afghánská válka 1839–1842 První opiová válka 1848–1849 Revoluce 1848–1849 v Rakouském císařství 1848–1851 Prusko-dánská válka 1853–1856 Krymská válka 1856–1860 Druhá opiová válka 1857–1859 Velké indické povstání 1859–1860 Druhá italská válka za nezávislost 1861–1865 Americká občanská válka 1864 Německo-dánská válka 1864–1866 První tichomořská válka 1866 Prusko-rakouská válka 1867–1871 Francouzská intervence v Mexiku 1868–1869 Válka Bošin 1870–1871 Prusko-francouzská válka 1877–1878 Rusko-turecká válka (1877–1878) 1878–1880 Druhá anglo-afghánská válka 1879 Britsko-zulská válka 1879–1883 Druhá tichomořská válka 1881–1899 Anglicko-súdánská válka 1880–1902 Búrské války 1884–1885 Čínsko-francouzská válka 1885 Afghánská krize 1889–1901 Boxerské povstání 1894–1895 První čínsko-japonská válka 1895–1896 První italsko-etiopská válka 1898 Španělsko-americká válka
Jiří Hemzal|20. 6. 2016 21:09| reakce na Martin Brezina - 20. 6. 2016 09:02
Myslím, že se mýlíte se. Byl to právě volný trh, který držel na uzdě válečné choutky evropských zemí po dlouhou dobu 19. století. Vzrůst nevraživosti se přímo pojí se zasahováním politiků do hospodářství. K "dokonalosti" to přivedl korporativistický - fašistický, nacistický, komunistický režim. Prostě, pokud nemůže přes hranice volně proudit zboží, proudí tudy vojska. Stačí se podívat, jak jitří nevraživost mezi národy různá omezení obchodu, dotace, regulace dovozu-vývozu, subvence, státní podpory atd. Naopak svobodná, dobrovolná směna mezi lidmi různých zemí obrušuje hrany. I lidé národů, kteří se moc "nemusí" mohou válkou jen ztratit.. Rovněž je v liberálních zemích státní mašinerie slabá...
Ondřej Bárta|20. 6. 2016 19:11| reakce na Aleš Müller - 20. 6. 2016 14:32
ještě tomu chvilku dejte... s dnešním směřováním EU by se zanedlouho mohlo stát že budete vzpomínat na staré dobré SSSR... i když pochybuju, že to zajde tak daleko, tak nakročeno má SESR slušně...
Ono srovnávat EU s Sovětským svazem, nebo i Římsou říší je místy nevhodné, staré impéria vznnikala dobýván, podmaňováním, EU vzniká jako svobodné rozhodnutí demokratických států a občanů a to je lepší pozice pro korekce, změny, vývoj, o všem lze diskutovat. Zažil jsem Sovětské impérium, ČSSR a život v něm. EU považuji za mnohem lepší impérium :-)
Nahlásit
-
-9
+
Martin Brezina|20. 6. 2016 09:02
Evropská společenství kdysi vznikla jako pokus odstranit vzájemné rivality a resentimenty, ze kterých povstala řada válek, včetně dvou světových. To se na dlouhá desetiletí povedlo. Samotný volný trh tohle zajistit neumí, vždyť obchodní, ale i kulturní vazby (třeba mezi Německem a Francií) byly velké i před 1. světovou válkou, a přesto to eskalaci nepřátelských vášní nezabránilo. Soužití různých národů může fungovat docela dobře, například Švýcarsko je příkladem.
Čili, ani konkurence mnoha států, ani jedno-národnost státu ještě žádným receptem na úspěch nejsou.
Taky ve velikosti to není. Mohou existovat malé a přitom chudé a špatně organizované státy, a naopak, existují i státy velké a výkonné.
Problémem EU je něco jiného. Není to optimální politicko-správní struktura. Politický život je stále v Evropě založen na národních státech a nenašel se rozumný model, jak vytvořit politické vědomí na evropské úrovni. Výsledkem je dominance silných národních států, hlavně Německa a Francie, a takřka nulový vliv společné evropské reprezentace.
Nahlásit
-
0
+
Josef Fraj|20. 6. 2016 06:53
Mě těžko někdo může podezřívat ze sympatií k EU, ale v rámci objektivity bych dodal, že české referendum o vstupu neorganizovala vojska EU, jako je organizovala ruská armáda na Krymu. EU vlastně ani žádnou armádu nemá, a tu bych považoval za definiční znak imperia.
Diskuze: Proč nebudovat evropské impérium
Přihlášení do diskuze
Nejoblíbenější příspěvek
Josef Fraj|20. 6. 2016 06:53
Nejméně oblíbený příspěvek
Aleš Müller|20. 6. 2016 14:32
Diskuze
Jan Daniel|22. 6. 2016 17:33| reakce na Jan Daniel - 22. 6. 2016 17:24
Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávuSkrýt komentovanou zprávu
Jan Daniel|22. 6. 2016 17:31| reakce na Martin Brezina - 20. 6. 2016 22:14
Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávuSkrýt komentovanou zprávu
Jan Daniel|22. 6. 2016 17:24| reakce na Josef Fraj - 20. 6. 2016 06:53
Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávuSkrýt komentovanou zprávu
Alexander Novotka|21. 6. 2016 11:36| reakce na Martin Brezina - 20. 6. 2016 09:02
Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávuSkrýt komentovanou zprávu
Michal Mrozek|21. 6. 2016 06:46| reakce na Martin Brezina - 20. 6. 2016 09:02
Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávuSkrýt komentovanou zprávu
Jiří Hemzal|20. 6. 2016 22:38| reakce na Martin Brezina - 20. 6. 2016 22:14
Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávuSkrýt komentovanou zprávu
Martin Brezina|20. 6. 2016 22:14| reakce na Jiří Hemzal - 20. 6. 2016 21:09
Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávuSkrýt komentovanou zprávu
Jiří Hemzal|20. 6. 2016 21:09| reakce na Martin Brezina - 20. 6. 2016 09:02
Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávuSkrýt komentovanou zprávu
Ondřej Bárta|20. 6. 2016 19:11| reakce na Aleš Müller - 20. 6. 2016 14:32
Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávuSkrýt komentovanou zprávu
Aleš Müller|20. 6. 2016 14:32
Nahlásit
Martin Brezina|20. 6. 2016 09:02
Nahlásit
Josef Fraj|20. 6. 2016 06:53
Nahlásit