Diskuze: Vezmou vám roboti práci?

Josef Fraj|4. 5. 2016 16:30| reakce na Jan Kohout - 4. 5. 2016 12:32

To jednak a druhak je celkom jedno, kdo ty peníze dostane. V lepším případě je vytuneluje, v horším je použije na to, na co jsou určeny, tedy na šikanování podnikatelů. Stačí si uvědomit, že tunel je v tomto případě to menší zlo, aby bylo jasné v jakém absurdním systému žijeme.

Josef Fraj|4. 5. 2016 16:26| reakce na Filip Černoch - 4. 5. 2016 08:19

Myslím, že jste několikrát účelově posunul to, co jsem napsal a já nepovažuji za svůj úkol to vyvracet. Jak jste sám napsal, každý si na to může udělat svůj názor.

Petr Toman|4. 5. 2016 14:13| reakce na Tom tomas - 2. 5. 2016 09:18

> Internetové bankovnictví je ale čistě technický nástroj, pomocí kterého kontrolujete účet,
> posíláte peníze, případně obchodujete s akciemi. Neobsahuje žádný prvek umělé
> inteligence. Nedává vám žádné rady ani nepředstírá, že vás chápe.

Zatím. Je jen otázkou času, kdy to přijde. (A bude to dřív, než si většina lidí představuje.)

> Vyrobí někdy lidstvo roboty, kteří budou skutečně inteligentní? Takové, kteří budou
> opravdu rozumět smyslu textu a duši lidí a kteří budou schopni tvořit?

Tvořit (malovat, skládat hudbu, psát básně) umí AI do jisté míry už dnes. AGI s chováním k nerozeznání od člověka (přičemž bude disponovat mnohem většími znalostmi) je za dveřmi (viz Watson). "Skutečná inteligence" je spíš věc fenoménu vědomí - a tam si věda dosud není jistá ani u člověka (jak vzniká atd.)

[1] Kognitivní aplikace: http://blog.alchemyapi.com/9-tools-and-resources-to-help-you-build-cognitive-apps
[2] Přednáška o obecné umělé inteligenci (AGI): https://www.youtube.com/watch?v=fKkQU0h_V40

Jan Kohout|4. 5. 2016 12:32| reakce na Filip Černoch - 4. 5. 2016 08:19

Jistě, žádat může každý v seznamu - a kdo to asi dostane :-) ?

Filip Černoch|4. 5. 2016 08:19| reakce na Josef Fraj - 3. 5. 2016 17:20

Za prvé, článek je snůška emotivních výkřiků, informace tam nejsou prakticky žádné, nedá se podle toho nic konkrétního dohledat. Za druhé, autor tam uvádí, že o peníze mohou žádat neziskové organizace, obce a firmy. Tzn. stejně tak by argument mohl znít, že ministryně dala peníze svým kamarádům ze soukromých firem, aby udělaly byznys za státní peníze.
Nicméně v téhle debatě se asi neposuneme - prostě jsem jen na začátku chtěl dát nějaká přesnější data k tomu vašemu tvrzení o tom, jak si humanitární neziskovky parcelují vládu nad státem. Což jsem udělal, každý se nad těmi čísly i nad vámi podanými informacemi a zdroji z Echo24 může zamyslet sám.

Josef Fraj|3. 5. 2016 17:20| reakce na Filip Černoch - 3. 5. 2016 17:11

http://echo24.cz/a/wxh8Z/jak-si-holky-z-dzendru-prihraly-malou-domu

Filip Černoch|3. 5. 2016 17:11| reakce na Josef Fraj - 3. 5. 2016 11:57

"Třeba z faktu, že Marxová Leninová dala 400 milionů svým genderovým kámoškám aby buzerovaly podnikatele ohledně rovnosti mezd a nevím čeho ještě"

Zdroj?

Josef Fraj|3. 5. 2016 11:57| reakce na Filip Černoch - 3. 5. 2016 11:34

Třeba z faktu, že Marxová Leninová dala 400 milionů svým genderovým kámoškám aby buzerovaly podnikatele ohledně rovnosti mezd a nevím čeho ještě.

Možná je v neziskovkách 1%, ale nadělají škody za desetkrát tolik. Státních úředníků a zaměstnanců je už 15% a stále přibývají, ale kdysi jich také bylo pod 1%. Důchodců je asi 2 miliony. Dnes už prostě lidé, kteří bohatství nevytváří, ale spotřebovávají, mají rozhodující vliv na to, jak bude s vytvořeným bohatstvím naloženo.

Filip Černoch|3. 5. 2016 11:34| reakce na Josef Fraj - 3. 5. 2016 07:52

Nemám problém s vašim názorem na humanitární pomoc či práva myslivců. Jen mě zajímalo, z jakých dat jste vycházel při tom tvrzení o rozmáhání se feministek a humanitárních pracovníků v neziskovkách - do jaké míry jste vycházel z nějakých podkladů a do jaké míry šlo o nepodložená tvrzení. Proto jsem tam uvedl ta data, myslím jsou dostatečně výmluvná.

Josef Fraj|3. 5. 2016 07:52| reakce na Filip Černoch - 2. 5. 2016 21:12

Chtělo by to trochu rozlišovat. Nemám nic proti humanitární pomoci, pokud je poskytována ze soukromých prostředků. Sám na to svoje prostředky také čas od času poskytnu. Vadí mně, když mě někdo oloupí pod záminkou humanitární nebo jiné rádoby bohulibé pomoci.

Pokud jde o lidská práva, tak je vždy dobré chránit lidská práva těch, kteří mají úctu k lidským právům druhých. Organizace, které bojují za lidská práva lidí vyznávajících agresivní ideologii a považujících lidská práva jiných za jejich slabost, považuji za zločinné a nechci je žádným způsobem financovat. Mám na mysli například muslimskou invazi do Evropy financovanou německým státem potažno EU a podporovanou nejrůznějšími multikulti institucemi.

Pokud jde o spolky, tak například myslivci právě získali vedle svých předchozích práv (jako vstup na cizí pozemek atd) právo zabrat les podle svého uvážení a dávat ostatním pokuty ve výši desítek tisíc. Je to další skupina nadlidí v Česku. Je to jeden z příkladů nerovnosti práv občanů.

Filip Černoch|2. 5. 2016 21:12| reakce na Josef Fraj - 2. 5. 2016 05:20

Podle ČSÚ tvoří lidé zaměstnaní v neziskovém sektoru asi 1% práceschopné populace (1,08% v 2012) Přičemž do neziskového sektoru se počítají vzdělávací spolky všech úrovní vč. školských institucí, sportovní spolky, honební sdružení, různé stavovské profesní organizace, politické organizace a počítám tam budou i nějaké ty feministky (určitě nejmíň pět jedinců na republiku). Ochrana lidských práv (tedy to, co považujete za zjevně škodlivý fenomén) a humanitární pomoc (další zlo) z tohoto počtu dělá asi 4 %.

Tom tomas|2. 5. 2016 09:18

Dobrý den,
omlouvá vás že jste ekonom ale moderní trendy vlastnosti robotů se již neprogramují konkrétně nýbrž se využívají neuronové sítě které se sami naučí. Programátor pak jen kontroluje jestli již síť zvládá zadanou úlohu.
Čeká se pouze na výpočetní výkon který by dokázal nasimulovat v reálném čase větší počet neuronů (ono jich je v mozku docela dost).pak to bude zajímavé.

PS. už jsou na světě sálové kvantové počítače se 4 stavy, což by mohlo násobně zvednout výpočetní možnosti.

Josef Fraj|2. 5. 2016 05:20

Čtvrtý sektor.

Doposud se přesouvali lidé ze zemědělství do průmyslu, z průmyslu do služeb. Počet lidí v zemědělství se ustálil na cca 2%. Počet lidí v průmyslu také stále klesá. Nevím jestli už je nasycena oblast služeb, ale zdá se, že stále klesá počet lidí, potřebných k zabezpečení základních materiálních potřeb lidstva. To má dva důsledky.

1/ Stále se tenčící skupina lidí produkujících reálné bohatství společnosti je stále snadněji ovladatelná neproduktivní většinou. Je stále snadnější ji připravit o bohatství, které vytváří a přerozdělit ho podle vůle vládnoucí "většiny".

2/ Stále rostoucí skupina neproduktivních hledá svoji realizaci v nejrůznějších "sociálně-politických" (nevím, jak to přesně nazvat) institucích jako jsou "nevládní" organizace financované vládou - viz například feministické organizace kámošek ministryně Marxové a nejrůznější multikulti, gender, lidskoprávní atd spolky. Další oblastí, kam se přesouvají, je stále rostoucí sektor státních institucí s rostoucím počtem dobře placených úředníků. Tyto skupiny musí nějak obhájit svoji existenci (zatím), tak vymýšlejí nejrůznější normy ovlivňující život celé společnosti. Typický znakem těhto norem je, že téměř vždy přinášejí omezení svobody jednotlivce.

Technický pokrok dovoluje vytvořit čtvrtý sektor, který už neposkytuje materiální statky (zboží, služby), ale organizuje život společnosti z pozice samozvané morální autority. Rozhodující silu ve společnosti se tak stávají důchodci, státní zaměstanci a příslušníci nově vznikajícího a stále rostoucího čtvrtého sektoru. Pro tyto skupiny nebude například zrušení hotovosti žádný problém, naopak to přivítají. (nemluvím teď o technické zručnosti při bezhotovostním placení).

Nechci teď spekulovat o tom, kam to povede, ale napadá mně celá řada důsledků, které to v budoucnosti může mít.