Předně bych chtěl poděkovat za výborný článek (vč. první části). S jedním bych však polemizoval: "Nikdo neočekává, že se zákony a vyhlášky v moderní společnosti vejdou jen na pár set stránek a že jejich dodržování bude hračka." Velikost státních zákoníků se odvíjí od toho, jak velkou část společnosti má stát možnost ovládat. V současnosti to je de facto 100 % (neexistuje odvětví, které by neupravovaly obecné a velmi často i konkrétní státní regulace). Pokud by stát přestal regulovat kupříkladu zaměstnanecké vztahy (zákoník práce), neznamená to, že by v této oblasti vzniklo právní vakuum. Samozřejmě, že by existovaly soukromé alternativy zákoníků - jako v dnešní době existuje široká škála soukromých norem, osvědčení, profesních komor apod. Jen by tyto alternativy nemusely platit napříč odvětvími a dost možná ani napříč firmami v daném odvětví. Konkrétní podoba by závisela na nákladnosti takové soukromé regulace a jejím přínosu (např. v podobě vyšší důvěryhodnosti, předpokladu vstupu na burzu / získání známky kvality apod. Obdobně jako u dnešních auditů a certifikací ISO).
Stručně řečeno: v oblasti pravidel platí to samé, co v oblasti investic a peněz: státní pravidla vytlačují soukromá pravidla. A stejně jako v oblasti investic a peněz je to na úkor jejich kvality.
Nahlásit
-
8
+
Diskuze
Jiří Novotný|27. 4. 2016 01:54
Důvod byrokracie a nárůstu počtu zákonů a vyhlášek vychází ze smyslu parlamentní demokracie. Poslanci parlamentu chrlí zákony, vyhlášky a novely aby si zasloužili výplatu. Odměňujme poslance za rušení a zjednodušování zákonů a trend se obrátí.
Nahlásit
-
2
+
Josef Tětek|25. 4. 2016 13:17
Předně bych chtěl poděkovat za výborný článek (vč. první části). S jedním bych však polemizoval: "Nikdo neočekává, že se zákony a vyhlášky v moderní společnosti vejdou jen na pár set stránek a že jejich dodržování bude hračka." Velikost státních zákoníků se odvíjí od toho, jak velkou část společnosti má stát možnost ovládat. V současnosti to je de facto 100 % (neexistuje odvětví, které by neupravovaly obecné a velmi často i konkrétní státní regulace). Pokud by stát přestal regulovat kupříkladu zaměstnanecké vztahy (zákoník práce), neznamená to, že by v této oblasti vzniklo právní vakuum. Samozřejmě, že by existovaly soukromé alternativy zákoníků - jako v dnešní době existuje široká škála soukromých norem, osvědčení, profesních komor apod. Jen by tyto alternativy nemusely platit napříč odvětvími a dost možná ani napříč firmami v daném odvětví. Konkrétní podoba by závisela na nákladnosti takové soukromé regulace a jejím přínosu (např. v podobě vyšší důvěryhodnosti, předpokladu vstupu na burzu / získání známky kvality apod. Obdobně jako u dnešních auditů a certifikací ISO).
Stručně řečeno: v oblasti pravidel platí to samé, co v oblasti investic a peněz: státní pravidla vytlačují soukromá pravidla. A stejně jako v oblasti investic a peněz je to na úkor jejich kvality.
Diskuze: Ekonomice USA vládne náhoda: Složitý, složitý svět
Přihlášení do diskuze
Nejoblíbenější příspěvek
Josef Tětek|25. 4. 2016 13:17
Diskuze
Jiří Novotný|27. 4. 2016 01:54
Nahlásit
Josef Tětek|25. 4. 2016 13:17
Nahlásit