Partner webuRoger logo
Předplatit časopis Finmag

Diskuze: Sociálních experimentů nepodnikáme moc, ale málo

24. 3. 2016
 14 158
25 komentářů

Přihlášení do diskuze

Nejoblíbenější příspěvek

Není experiment jako experiment.

1. Přijdu s nějakou novou myšlenkou/ideou/metodou a mám možnost vyzkoušet ji sám na sobě, případně na ostatních dobrovolnících.
+ V případě úspěchu mají ostatní možnost vidět výsledky a dobrovolně se přidat, nebo tu myšlenku dál rozvinout, vylepšit a opět sami na sobě vyzkoušet. Opakovaným pokusem se dá zpřesňovat, zda to byl jen ojedinělý a náhodný úspěch, nebo šlo o univerzálně platné vylepšení.
- V případě neúspěchu jsem tratný jen a pouze já a oni dobrovolníci. Ostatní se můžou poučit a pro příště se této metodě vyhnout, nebo ji můžou zkusit poupravit a znovu vyzkoušet.

2. Sejde se pár úředníků a odborníků na ministerstvu a v souladu s vládnoucí doktrínou _vnutí_ svoje metody _naprosto_všem_.
Abstrahujme teď od faktu, že zjistit, zda se daný experiment povedl, je mnohem náročnější, protože jste ztratili možnost přímého porovnání v čase. Jste odkázáni pouze na porovnávání s minulostí.
Ale budiž, podstatné tady je, že pokud se daný experiment nepovedl, pak jsou tratní naprosto všichni, tedy i ti, kteří se daného experimentu nechtěli účastnit. Říct jim v takové situaci "no tak co, ztratili jste 4 (8, 12, ...) roky, zvolte si příště někoho jiného, kdo ten experiment zruší", je s prominutím na přesdržku, a to zvláště, pokud jde o vaše vlastní děti.

Tomu prvnímu se říká pokrok. Tomu druhému se říká sociální inženýrství.

Až přestane stát strkat nos do každé díry, až lidem rozváže ruky a umožní jim například v případě toho školství libovolně zakládat školy, učit dle svých osnov, až umožní rodičům učit děti doma, pak nastane takový experimentátorský boom, o kterém se všem levicovým liberálům ani nesnilo.

Stát ale nic takového nedělá, právě naopak. Jeden by z toho i vyvodil, že mu o pokrok pomocí experimentů vlastně ani nejde. Že v tom bude asi něco jiného. Ne pokrok, ale ideologie. V těchto případech to levicovým liberálům vyhovuje. Ale až / když se vymění vládní garnitura a přijde s experimentem základních škol vojenského střihu pro všechny, budu se těšit, že pan Kašpárek bude na Finmagu znovu obhajovat progresivní politická rozhodnutí a experimentování jako takové a že se bude nadále strefovat do zpátečnických, tmářských konzervativců. Doufám, že se v tu dobu ještě pořád budu moct za monitorem škodolibě usmívat.

Nahlásit
-
70
+

Nejméně oblíbený příspěvek

Do důsledku vzato: každý by měl žít pouze podle svých vlastních pravidel, cokoliv jiného je buď zločin, či alespoň diktatura většiny. Otázkou pak ovšem je, jak to tady na té planetě zvládnout společně...

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu
-
-8
+

Diskuze

Nassim Taleb, přesně o Kašpárcích a těch hámotinách, který čte:

What we are seeing worldwide, from India to the UK to the US, is the rebellion against the inner circle of no-skin-in-the-game policymaking “clerks” and journalists-insiders, that class of paternalistic semi-intellectual experts with some Ivy league, Oxford-Cambridge, or similar label-driven education who are telling the rest of us 1) what to do, 2) what to eat, 3) how to speak, 4) how to think… and 5) who to vote for.
With psychology papers replicating less than 40%, dietary advice reversing after 30y of fatphobia, macroeconomic analysis working worse than astrology, microeconomic papers wrong 40% of the time, the appointment of Bernanke who was less than clueless of the risks, and pharmaceutical trials replicating only 1/5th of the time, people are perfectly entitled to rely on their own ancestral instinct and listen to their grandmothers with a better track record than these policymaking goons.

Nahlásit

-
7
+

Hulvátský pobudo. Z tebe nebude nikdy nic kloudného :-p

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
1
+

A přitom lidé nechtějí nějaké nezodpovědné experimenty! :-) Jak vyplývá z průzkumu CVVM [1], a to je dobrá zpráva pro libertiány, "Více než čtvrtina lidí by uvítala, kdyby byl rozpuštěn parlament a zrušeny politické strany"... zdá se tedy, že doba se stává příhodnou pro získávání příznivců zodpovědného experimentu - anarchokapitalismu... ovšem, a to je ta špatná, "jsou to většinou lidé „označující životní úroveň své domácnosti jako špatnou, důchodci, dotázaní se základním vzděláním“", takže s tím přesvědčováním to bude fuška :-)

[1] http://www.ceskatelevize.cz/ct24/domaci/1734715-diktaturu-nebo-silneho-vudce-chce-kazdy-sesty-cech-vyplyva-z-pruzkumu

Nahlásit

-
3
+

Bezdomovectví není sociální nehoda, ale způsob života. Proč je mezi bezdomovci tak málo žen? Protože se musí starat o děcka a na takové blbosti nemají čas.

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
7
+

Článek je sofizma a to ještě ubohé. Z pana Kašpárka roste typická intelektuálská prostitutka. Možná z něj časem bude dobrý manipulátor, ale těžko dobrý novinář.

Nahlásit

-
20
+

Súhlasím s Vladislavom a dodávam, že aj uzatváranie dohôd môže rešpektovať vlastné pravidlá a rozhodnutia väčšiny vo Švajčiarsku sú často prijímané s nechuťou, ale aj rešpektom. Spoločné záujmy si každá spoločnosť rieši v dlhodobom horizonte svojim vlastným spôsobom.

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
1
+

K zamyšlení

Liberalismus v teorii a politice (David Boaz, Praha: Liberální institut 2002)

? s. 263/4 - příklad charitního domu, který pomáhal bezdomovkyním při nákladech méně než 7 dolarů za den ve srovnání s 22 dolary ve státem financovaných útulků,
? s. 264 - Evangelická mise ve Washingtonu, D.C. provozuje útulky pro bezdomovce, veřejné vývařovny a centrum pro léčení závislostí na drogách, je založena na principu, že nikdo by nesměl dostat něco za nic, muži musí buďto zaplatit 3 dolary za noc, nebo pracovat jednu hodinu pro noční útulek, téměř 2/3 drogově závislých, kteří dokončí svůj léčebný program, zůstávají bez drog, blízké státem provozované centrum má 10 % úspěch,

Nahlásit

-
13
+

K bezdomovcům-
Bezdomovectví v kontextu ambulantních sociálních služeb (Jakub Marek aj. Portál, Praha 2012)
-s. 21 - 2.1 Nezaměstnanost- je nejčastějším tématem rozhovorů během ambulantní i terénní sociální péče s bezdomovci- "Většina z nich vnímá získání zaměstnání jako spásný bod k obratu a klade rovnítko mezi nezaměstnaností a přespáváním na ulici. Problém je, že bezdomovci si nedokážou pracovní úvazek udržet. V jejich stavu k práci se objevuje ambivalence. Většinou tvrdí, že chtějí pracovat, ale zároveň hledají důvody, proč do zaměstnání nenastoupit nebo proč z něho odejít. Bezdomovci téma hledání práce často otevírají a mají vyzkoušené, že sociální pracovníci toto téma rozhovoru vítají. Jde tedy také o obranný mechanismus. Místo toho, aby přiznali mnohem hlubší problém, raději svedou situaci na nedostatek nabízených míst. "Mnozí z nich nejsou schopni vytrvat v dlouhodobějším úvazku nebo v tom nevidí smysl, protože postrádají smysl svého života.",
- s. 22/3 - pro některé bezdomovce je typické přesvědčení, že získají ideální práci a odmítají jít s finančními požadavky dolů, pokud neuspějí na legálním trhu práce, vstupují do šedé zóny ekonomiky, Na neoficiálním trhu práce se pohybují jedinci zatížení exekucemi, cizinci s neplatným pracovním povolením nebo lidé kalkulující s využíváním sociálního systému,
- "Poslední strategií je autonomie, kdy se lidé staví proti společenským hodnotám a práci odmítají jako nepotřebnou. Autonomní strategie zvládnutí dlouhodobé nezaměstnanosti je nejtypičtější pro zjevné bezdomovce, alkoholiky a toxikomany.",
- s. 25 - "Mezi bezdomovci se objevuje hodně obranných mechanismů, které mají zastínit nelichotivé okolnosti, ovlivňující neúspěch v hledání práce. Někteří se stylizují do přestárlých "hipísáků" a odmítají pracovat. Místo hodnoty práce demonstrují hodnotu svobody. Další skupinou jsou "dělníci" neustále hledající a nenalézající vyhovující práci. Pro "poustevníky" je práce nepotřebná a omezující, neboť se věnují svému duchovnímu růstu či důležitějším věcem, než je práce. Sběrači kovů a žebráci si našli náhradní zdroj obživy a příjmu. Práci jako oficiální příjem odmítají, protože jim jejich příjem stačí nebo jim hrozí exekuce. Poslední skupiny můžeme identifikovat jako "nenapravitelné alkoholiky", kteří žádnou práci nezvládnou. Upadají do nemoci, do závislosti a tvrdí, že pracovat nemohou, protože jejich schopnosti jsou tak nedostatečně, že by žádnou práci nezvládli.",

Nahlásit

-
9
+

Líbí se mi, že někdo napíše toto: není fakticky správné označovat smrtící totality 20. století jako společenské experimenty, což je běžná diskutérská figura. Experiment je způsob získávání informací. V Sovětském svaze a jinde ale zabíjela nenávist k informacím, dogmatická víra, která se odmítala učit nebo připustit, že něco ve skutečnosti nefunguje tak dobře, jak to vypadalo na papíře.

A zároveň podporuje to, aby se děti násilím nahnaly do nultého ročníku nebo aby někdo kdo usilovně pracuje a šetří na bydlení toto bydlení platil alkoholikům válejícím se na ulici.

Shrnuto - když někdo navrhne nějakou násilnou politiku a dokazuje, že tato má pro někoho nějaké výhody, tak to považuje automaticky za dostatečné ospravedlnění k páchání násilí. Ale přesně tak to měl Lenin a Hitler. Také si mysleli, že celkově zařizují pro lidstvo dobro. Jen to dělali ve velkém měřítku.

Nahlásit

-
13
+

No vidíš, ty tro(t)le. Třeba z tebe ještě nakonec něco vyroste :-P

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
3
+

Pravidla potřebujeme, ale proč je zavádět tam, kde to jde přirozenou cestou.
Prioritou státu by měla být vnější a vnitřní obrana obyvatel.
Pravděpodobně proto establišment téměř zrušil armádu a zavádí inkluzi do škol, nošení reflexního oblečení mimo obec a podobné pitominy.
Když se nedaří ta obrana, tak ať je na nás aspoň v noci vidět.

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
10
+

Jak by k němu přišli?
Silou, Katuško, silou.

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
5
+

"Věděj u Kašpárků, co je to demokracie? Jestli chtěj novodobí komouši inkluzi, ať s ní kandidujou ve volbách." Přesně takto by mělo vypadat rozhodování o experimentování. Ne ouřadové. Voliči by měli rozhodovat a nejlépe v samostatných referendech o jednotlivých věcech a ne ve volbách, kde se hlasuje vždy o celé snůšce různých "nápadů" najednou.

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
7
+

Děkuji za přesný popis.
Svět je postavený tak nějak na hlavu: Tenhle komentář by měl být na Finmagu na místě článku o experimentech a text MK tak nanejvýš jako příspěvek v diskusi, jestliže by ovšem dosahoval patřičné úrovně, což nedosahuje.

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
9
+

Ano, a socialista je "liberál", dokonce "progresivní". A každá jím navrhovaná blbina je tudíž liberální a progresivní, i když spočívá v uloupení většího množství peněz a jejich spláchnutím do záchoda veřejných projektů. Tohle umí socialisté minimálně od dob Lenina parádně: převrátit význam slov, aby tak zakryli vlastní tupost a ničemnost.

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
16
+

Kašpárek, Kašpárek, ty jsi ale .... (parafráze). Založit obhajobu sociálního inženýringu formou opatření, jejichž cílem je zvýhodnit někoho na úkor ostatních (obvykle většiny) na tom, že tomu někdo nepřesně říká experiment, to patří k tvým vrcholným dílům. Musím uznat, že stále ještě umíš překvapit!
Dám ti radu - vylez z kavárny a fakulty, najdi si normální práci a začni se bavit s normálníma lidma. Třeba to pomůže, spíš ne, ale mohlo by!

Nahlásit

-
14
+

V inkluzi přece primárně vůbec nejde o debily. Ti jsou jen bílý pes k odvedení pozornosti, ve skutečnosti jde o inkluzi neintegrovaných cikánů ze zvláštních/praktických škol. Za vším samozřejmě stojí jeden maďarský neokomouš s americkým občanstvím, který všechnu tuhle ideologickou špínu sponzoruje. Což veřejnosti odkryl bulvární Blesk, namísto seriozního tisku.
Věděj u Kašpárků, co je to demokracie? Jestli chtěj novodobí komouši inkluzi, ať s ní kandidujou ve volbách.

Fakta jsou taková, že český cikáni jsou jedni z nejvzdělanějších v Evropě, což odhalila studie EU a OSN před pár lety.
http://www.rozhlas.cz/zpravy/politika/_zprava/1063806

K cyklopruhům: Ozvěte se někdo, kdo jste v Hybernský nebo na Vršovický v cyklopruhu viděl cyklistu. Pro porovnání, nechť se ozvou i ti, kteří viděli Yettiho.
Účelem "cyklopruhů" je buzerovat řidiče, s jízdou na kole to nemá nic společnýho, je to jen pošahaná ideologie.

Nahlásit

-
18
+

Politicky, Altman, politicky!
Prostě máte klec s králíky, kteří mohou svobodně zahlasovat, který z hodných strýčků v bílých pláštích na nich bude provádět pokusy. Strýček může slíbit, že to nebude bolet, ale i kdyby to bolelo, tak se nic neděje, králíci přece mohou zítra hlasovat pro jiného strýčka. Pokud králík hlasoval pro jiného strýčka než ostatní, má smůlu, musí se podřídit většině. Kdyby náhodou králík nechtěl nas sobě žádné pokusy, tak se jeho hlas rozpočítá v poměru, v jakém hlasovali ostatní králíci.
Dokud tohle nepochopíte, nikdy z vás nebude uvědomělý demokrat. Učit se, učit se, učit se!

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
13
+

PS: Jak to na této planetě zvládnout společně?
A jak zvládají například Nový Zéland, Švýcarsko, Singapur a desítky dalších entit - když nad nimi není světovládce, který by jim něco diktoval. Zjevně mezi sebou dobrovolně uzavírají smlouvy a spolupracují - bez nějakého vesmírného drába.

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
8
+

No jistěže ne jen podle svých pravidel (leda tak na vlastním pozemku a za předpokladu, že to nebude mít negativní dopad na nikoho jiného).
Když přijdu k vám domů (do vaší hospody, obchodního centra, rezidenční čtvrti, ...), tak musím akceptovat vaše pravidla.
Když (svobodně) uzavřu smlouvu (manželskou, ustavující v případě firmy/družstva/spolku, mezifiremní, mlčky přepravní při vstupu do tramvaje, ...), opět je pro mne závazná a vztahují se na mne sankce z ní plynoucí.
Stejně tak je záhodno řídit se společenskými pravidly a morálkou, protože není dobré mít pověst lháře, nečestného člověka, atd... - a to i když za to nejsou žádné psané sankce.
Problém je, že s Babišem či Sobotkou jsem žádnou smlouvu dobrovolně neuzavíral. A proto pro mne jejich pravidla závazná nejsou a pokud je přesto vynucují, porušují tím moje práva.
Stejně tak jsem nikdy nikde nesouhlasil s tím, že (například) Tonda z Ostravy má nějaké právo rozhodovat (hlasovat) o mém životě a majetku. Stejně jako jsem nesouhlasil s tím, aby toto právo měl Javier z Madridu, nebo Tran ze Saigonu. Nesouhlasil jsem a tak ani jeden z těch tří to právo nemají. Jak by k němu přišli?

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
10
+

Do důsledku vzato: každý by měl žít pouze podle svých vlastních pravidel, cokoliv jiného je buď zločin, či alespoň diktatura většiny. Otázkou pak ovšem je, jak to tady na té planetě zvládnout společně...

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
-8
+

"Experiment je způsob získávání informací."
-pak ale politické "experimenty" vůbec experimenty nejsou. Jakmile je totiž nějaká politika zavedená, jen velmi obtížně jí půjde následně zrušit, ačkoli je její zhoubnost veřejně známá. Dotace biopaliv. Rozvojová "pomoc" africkým zemím. Minimální mzda. Imigrační politika ve stylu "přijďte všichni, ale ne že tu pak budete chtít pracovat".
Pan Kašpárek má zkrátka na očích růžové brýle, skrze které se mu zdá, že státní politika je prováděno ve prospěch občanů, ne státních protagonistů. Viz vedlejší článek pana Rambouska...

Nahlásit

-
22
+

Experimenty by se předně měly dělat jen na lidech, kteří s tím souhlasí.
A za peníze lidí, kteří si to přejí platit.
Cokoli jiného je zločin, ne experiment.

Nahlásit

-
33
+

Není experiment jako experiment.

1. Přijdu s nějakou novou myšlenkou/ideou/metodou a mám možnost vyzkoušet ji sám na sobě, případně na ostatních dobrovolnících.
+ V případě úspěchu mají ostatní možnost vidět výsledky a dobrovolně se přidat, nebo tu myšlenku dál rozvinout, vylepšit a opět sami na sobě vyzkoušet. Opakovaným pokusem se dá zpřesňovat, zda to byl jen ojedinělý a náhodný úspěch, nebo šlo o univerzálně platné vylepšení.
- V případě neúspěchu jsem tratný jen a pouze já a oni dobrovolníci. Ostatní se můžou poučit a pro příště se této metodě vyhnout, nebo ji můžou zkusit poupravit a znovu vyzkoušet.

2. Sejde se pár úředníků a odborníků na ministerstvu a v souladu s vládnoucí doktrínou _vnutí_ svoje metody _naprosto_všem_.
Abstrahujme teď od faktu, že zjistit, zda se daný experiment povedl, je mnohem náročnější, protože jste ztratili možnost přímého porovnání v čase. Jste odkázáni pouze na porovnávání s minulostí.
Ale budiž, podstatné tady je, že pokud se daný experiment nepovedl, pak jsou tratní naprosto všichni, tedy i ti, kteří se daného experimentu nechtěli účastnit. Říct jim v takové situaci "no tak co, ztratili jste 4 (8, 12, ...) roky, zvolte si příště někoho jiného, kdo ten experiment zruší", je s prominutím na přesdržku, a to zvláště, pokud jde o vaše vlastní děti.

Tomu prvnímu se říká pokrok. Tomu druhému se říká sociální inženýrství.

Až přestane stát strkat nos do každé díry, až lidem rozváže ruky a umožní jim například v případě toho školství libovolně zakládat školy, učit dle svých osnov, až umožní rodičům učit děti doma, pak nastane takový experimentátorský boom, o kterém se všem levicovým liberálům ani nesnilo.

Stát ale nic takového nedělá, právě naopak. Jeden by z toho i vyvodil, že mu o pokrok pomocí experimentů vlastně ani nejde. Že v tom bude asi něco jiného. Ne pokrok, ale ideologie. V těchto případech to levicovým liberálům vyhovuje. Ale až / když se vymění vládní garnitura a přijde s experimentem základních škol vojenského střihu pro všechny, budu se těšit, že pan Kašpárek bude na Finmagu znovu obhajovat progresivní politická rozhodnutí a experimentování jako takové a že se bude nadále strefovat do zpátečnických, tmářských konzervativců. Doufám, že se v tu dobu ještě pořád budu moct za monitorem škodolibě usmívat.

Nahlásit

-
70
+

Ona je taková doba, že lidi odmítají nazývat věci jejich pravými jmény. Takže se socialistická debilita často eufemisticky nazývá "experiment", zvlášť, pokud to má podnikat vláda nebo místní samospráva. A pak i dává smysl, že socialista volá po více "experimentech".

Nahlásit

-
16
+