Diskuze: Ekonomie, bizarní věda

Richard Fuld|7. 2. 2016 10:33| reakce na Ján Zavacký - 5. 2. 2016 18:56

Žádný vtip. Když roste inflace, centrální banka zvedá úrokové sazby. Je otázkou, zda by takto reagovaly i tržní úrokové sazby.

Ján Zavacký|5. 2. 2016 18:56| reakce na Richard Fuld - 5. 2. 2016 18:08

Popíšte pre zábavu mechanizmus, ktorý zvyšuje pri raste cien aj úroky. To som zvedavý na ten vtip.

Richard Fuld|5. 2. 2016 18:08| reakce na Josef Fraj - 5. 2. 2016 12:11

Jaký monopol jedné měny? Proč by lidé měli blbnout s více měnami? K čemu by to bylo? Lidé potřebují soustředit svoji energii, na to v čem jsou dobří a ne plýtvat schopnostmi a úsilím na nesmyly.

A Vaše reakce na mé argumenty? "Můžete mi to říkat stokrát..., surrealistické mantry" :-) To je panečku věcná logická "protiargumentace".

Stát žádné peníze neznehodnocuje. Pokud dojde k inflaci, je to v důsledku přehřátí ekonomiky, díky ekonomickému růstu, což je pozitivní jev prospěšný pro všechny. Pokud vím, tak nezastáváte názor, že by růst ekonomiky zajišťoval stát. :-) S růstem cen, rostou úroky (na to notoricky zapomínáte) i platy a také ceny aktiv, které lidé vlastní. Žádný podvod se zde neděje. Jaký je podle Vás mechanismus toho údajného podvodu?

Váš názor, že každý, kdo nebude chtít přijít o své peníze se bude muset vedle své profese stát také analytikem bankovních bilancí a jejich činnosti a pečlivě průběžně analyzovat veškeré dění v ekonomice a jednotlivých banlách, je velmi jemně řečeno značně nepraktický. Současná populace má problém spočítat si, kolik budou platit úroky, když si půjčí peníze. Tady nejde o nějaké zobecňování mé vlastní údajné neschopnosti. Tady jde zjevně o totální ztrátu Vaší soudnosti. :-)

A ještě mě poučujete o diskuzi? :-) Vaše ego nejspíš neprojde dveřmi, jak ho máte zbytnělé. Bohužel tento Váš pocit intelektuální velikosti je jen Vaším sebeklamem.

Josef Fraj|5. 2. 2016 12:11| reakce na Richard Fuld - 4. 2. 2016 19:30

Mluvil jsem o monopolu jediné měny. V tu chvíli se nelze podvodu a falšován nijak bránit. To že stát kontroluje privátní banky a dopuští se podvodu jejich prostřednictvím na tom nic nemění. Můžete mně stokrát říkat, že peníze jsou dluh a všechny ty vaše surrealistické mantry. Jestliže ale stát už 25 let znehodnocuje každoročně peníze o cca 6%, tak je to podvod a je úplně jedno, jakým způsobem toho dosahuje.

P.S. To, že vy nedokážete posoudit solidnost firmy nebo banky, je váš problém a neznamená to, že to jini nedokážou. Zobecnit vlastní neschopnost na všechny a použít to jako argument, je jenom další z vašich ubohých triků a dalším důkazem, že vůbec netušíte, co to je diskuse ve smyslu výměny logických argumentů.

Richard Fuld|4. 2. 2016 19:30| reakce na Josef Fraj - 4. 2. 2016 11:53

Vůbec neobhajuji podvodné vydávání nekrytých peněz, nebo stejně zavrženíhodné zrušení konvertibility již emitovaných peněz. To jste špatně pochopil. Naopak takové jednání odsuzuji.

Představa, že bude existovat více konkurenčních emitentů poukázek a poznáte předem podvodníka a nebudete držet zrovna jím emitované poukázky je mírně řečeno nereálná.

Když se nad tím zamyslíte, pak Vaše přání vybrat si některé z peněz emitovaných soukromými emitenty, podle toho, kterému důvěřujete je v dnešní době splněno na 100%. Dnes peníze "emitují" soukromé banky a vy si můžete vybrat, čí peníze budete držet, podle toho v které bance je necháte na vkladovém účtu. A v částce převyšující sumu pojištěných vkladů budete riskovat, že pokud si vyberete špatnou banku, tak o část svých peněz přijdete. Stačí jen najít poctivou banku. A navíc máte možnost držet peníze emitované přímo centrální bankou (hotovost), takže pokud nevěříte žádné soukromé bance, můžete držet peníze v hotovosti, jež nepodléhají případnému krachu konkrétní soukromé banky.

Státního monopolu na vydávání peněz, ať už krytých nebo nekrytých, jsem se nikdy nezastával. Naopak, vždy zastávám myšlenku, že tvorba peněz má být v rukách soukromých bank, nikoli v rukách státu nebo centrální banky.

Luděk Zdražil|4. 2. 2016 15:40

Právě jsem zaregistroval v hlavních zprávách že ČNB snižuje odhad růstu HDP z 2.8 % na 2.7 %. Je jasné, že můžeme očekávat sestupný trend ale proč tak významně pesimistický ? Osobně bych odhadoval pokles tak někde mezi 2.762 % - 2.774 %. Na kolik to odhadujete ?

Josef Fraj|4. 2. 2016 11:53| reakce na Richard Fuld - 3. 2. 2016 15:50

ano, ale dokud existovali privátní emitenti, tak bylo možná si vybrat poctivého nebo najít jiné řešení, stát si na to ovšem zařídil monopol a pak už nebylo možné se nijak brání proti podvodu s poukázkami. Vy se tady jenom snažíte ten státem zmonopolizovaný podvod vydávat za něco pozitivního, což je trochu trapné.

Josef Fraj|4. 2. 2016 11:44| reakce na Martin Brezina - 2. 2. 2016 14:10

Tímhle si budou technici a přírodovědci lečít svoje komplexy donekonečna. Ono je šumák jestli tomu říkáte věda nebo nauka. Podstatné je, že ta vaše jediná opravdová věda není schopná říct o lidském jednání vůbec nic relevatního. Místo abyste to přiznali, tak si hrajete se slovíčky a máte procit jací jste gerojové.

Richard Fuld|3. 2. 2016 19:49| reakce na Zavacky - 3. 2. 2016 07:32

Ten druhý odkaz na M2 jsem přehlédl :-) Nicméně ten nikterak nedokazuje, že růst M2 má na svědomí právě QE. Pokud si porovnáte nárůst státního dluhu s nárůstem M2 zjistíte, že na růstu M2 má lví podíl právě růst státního dluhu. QE pouze pomáhá "vyčistit" bilance komerčních bank a manipulovat s polohou a tvarem výnosové křivky. Nic víc.

Richard Fuld|3. 2. 2016 15:50| reakce na Jiří Hemzal - 2. 2. 2016 20:43

Pokud bylo oněch poukázek v oběhu více, než zlata v trezorech těch, co poukázky emitovali, pak část poukázek nebyla kryta skutečně ničím. Je lhostejné zda emitentem byl stát, nebo soukromá banka, nebo zlatnictví.

V případě fiat měny, jsou tyto peníze kryty jednak dluhy, jak píši výše a často i ve prospěch bank zastaveným majetkem dlužníka, jehož cena často převyšuje dlužnou částku.

Richard Fuld|3. 2. 2016 15:34| reakce na Zavacky - 3. 2. 2016 07:32

Má smysl diskutovat s někým, kdo si plete peněžní zásobu s monetární bází? No nemá!! :-)
Mimochodem monetární báze je zcela zbytečný pojem bez praktického významu, který vznikl na akademické půdě, která ještě dnes obhajuje zcela zcestné teorie tzv. multiplikace vkladů a tzv. frakčního bankovnictví. Dovzdělejte se člověče! :-)

Zavacky|3. 2. 2016 07:32

Priatelia. Aký zmysel má diskusia s takýmto človekom ??? :
"Kvantitativní uvolňování není tisk peněz a nemá za následek navýšení peněžní zásoby, ..."
-
https://research.stlouisfed.org/fred2/series/BOGMBASE
-
https://research.stlouisfed.org/fred2/series/M2

Martin Brezina|3. 2. 2016 04:53| reakce na Jan Capouch - 2. 2. 2016 16:28

Pravděpodobná predikce je taky predikce.

Ondřej Kokeš|2. 2. 2016 22:17

Kohout je jeden z mála ekonomů, který ví, o čem píše. A píše dobře.

Jiří Hemzal|2. 2. 2016 20:43| reakce na Richard Fuld - 2. 2. 2016 19:50

Podle mě to máte dost pomotané. V dobách, o kterých píšete bylo penězmi zlato nebo stříbro. "Papírové peníze té doby" - byly vlastně jen poukázkami na skutečné, tedy komoditní peníze - vždyť i názvy těchto bankovek - např. Libra sterlingu, označovalo např. váhu stříbra.
Když pak banky nebo vlády těch poukázek - bankovek, státovek atd. vydali příliš, jejich příjemci ztráceli důvěru, "poukázky" si nechávali proplatit a zlato z bank nebo států teklo pryč. Brzy toho tak museli zanechat. Peníze se do oběhu nedali přidávat libovolně, i když se o to vlády a bankéři snažili. Komoditní peníze tak plnily roli "teploměru" podle analogie, kterou jsem prve použil.

Richard Fuld|2. 2. 2016 19:50| reakce na Jiří Hemzal - 2. 2. 2016 18:19

Já vím, že mnou uvedené zní mírně řečeno nekonvenčně, ale je to tak. Zrušení krytí peněz zlatem zcela logicky znemožňuje tisk nekrytých peněz, protože nově jsou účetní peníze kryty VŽDY, a to dluhem dlužníka, nikoliv komoditou uloženou v sejfu.

V případě peněz krytých komoditou docházelo k tomu, že se např. jednostranně změnil kurz, v němž bylo možné peníze směnit za danou komoditu, nebo rovnou docházelo k tomu, že emitent peněz emitoval peníze, které vydával za kryté, ačkoli neměl v trezorech dost kovu k jejich krytí.

Toto není v případě FIAT měny (účetních peněz) možné. Každá emitovaná peněžní jednotka může být emitována pouze jako zcela konkrétní bankovní úvěr a je tedy vyloučeno, aby nebyla tímto dluhem kryta. Nelze tedy hovořit o ničím nekrytých penězích. Otázkou je jen kvalita tohoto krytí. Průměrná úroveň nesplácených dluhů se pohybuje dlouhodobě v řádu jednotek procent. Navíc, co nesplatí dlužníci, kteří selhali, tak splatí ostatní dlužníci v rámci jimi placené úrokové marže, která pokrývá právě riziko selhání. Existuje zde jakási tržní solidarita úspěšných dlužníků s neúspěšnými. I v bankovním systému lze tedy dohledat stopy socialistických principů. :-) Obdobně ostatně fungují i různé fondy pojištění vkladů.

Jak vidíte. O emisi nekrytých peněz lze hovořit pouze v prostředí měny kryté komoditou, nikoliv v prostředí účetní měny.

Jiří Hemzal|2. 2. 2016 18:19| reakce na Richard Fuld - 2. 2. 2016 17:21

To jste mě vážně pobavil. Takže zrušení směnitelnosti zlata vyloučilo tisk nekrytých peněz?! To je jako tvrdit, že odstraněním teploměrů v místnostech zajistíte, že v domě už nikdy nebude zima.

Richard Fuld|2. 2. 2016 17:29| reakce na Ján Zavacký - 2. 2. 2016 13:40

Vaše přirovnání peněz k metadonovému dopingu je velmi nepřiléhavé. Pokud použijeme lidský organismus k přirovnání k ekonomickému systému, pak peníze jsou spíše krví ekonomiky. Je zřejmé, že pokud ekonomika roste, je třeba i více peněz v oběhu, stejně jako v lidském těle přibývá krve, když tělo roste. Pokud bychom tělu bránili, aby v něm kolovalo více krve, pak by tento nedostatek tělo muselo dohánět rychlejším oběhem menšího množství krve, což může mít značně negativní následky pro celý organizmus. Obdobně v ekonomice by mělo přibývat peněz v souladu s jejím růstem, protože zrychlení oběhu peněz v ekonomice nenastává automaticky jen proto, že je v ekonomice málo peněz.

Richard Fuld|2. 2. 2016 17:21| reakce na Jiří Hemzal - 2. 2. 2016 13:44

V obecné(!) rovině tleskám. Ano, současní ekonomové zcela vědomě (často v očekávání nějakého projevu vděčnosti mocných) obhajují ideologické a často nekalé názory a úmysly politiků. Totéž lze říci o řadě publicistů a "ekonomických komentátorů".

Ty Vaše konkrétní případy ale poněkud pokulhávají. Např., pokud "ekonomové", nebo ekonomičtí "publicisté a komentátoři" ztotožňují kvantitativní uvolňování s prostým tiskem peněz (navyšováním peněžní zásoby), nejde o jakési zastírání nekalých politických úmyslů, ale o čiré diletantství nebo zlý úmysl. Kvantitativní uvolňování není tisk peněz a nemá za následek navýšení peněžní zásoby, což je v podstatě synonymem pro "tisk nekrytých peněz". Tisk skutečně nekrytých peněz totiž ani v současném peněžním systému není možný. Nekryté peníze bylo možnost tisknout toliko v době, kdy se deklarovala neomezená směnitelnost peněz za např. zlato v předem daném a neměnném kurzu. V dnešní době je každá nová peněžní jednotka kryta závazkem někoho, kdo ji dluží, tuto vrátit bance nejpozději v den splatnosti dluhu. Dnes každá koruna, kterou někdo má, někdo jiný dluží.

Jan Capouch|2. 2. 2016 16:28| reakce na Martin Brezina - 2. 2. 2016 14:10

A co kvantová mechanika?

Jan Altman|2. 2. 2016 15:03

Ono pokud bychom neměli centrálně řízenou ekonomiku, ale ekonomiku jednak decentralizovanou+deregulovano ua jednak s neparalyzovanými zpětnými vazbami a autoregulačními mechanismy, nebyla by ta kvalitní a funkční diagnostika zas až tak potřeba.

Tu potřebuje hlavně ten centrální plánovač, jehož existence je však příčinou drtivé většiny problémů.

Jiří Hemzal|2. 2. 2016 14:36| reakce na Martin Brezina - 2. 2. 2016 14:10

Dobrá ekonomie uvádí, chcete-li predikuje, důsledky jednotlivých opatření ma ekonomiku a vyjadřuje se k tomu, jestli daná hospodářská praxe povede nebo nepovede k zamyšlenému cíli. Přepovědi typu, že se něco stane tehdy a tehdy a propad bude přesně takový nebo makový - opravdu nedává. Co je na tom bizárního fakt nevím... Ekonomie není a nemůže ani být, kvůli předmětu svého zkoumání, exaktní vědou ani empirickou vědou.

Martin Brezina|2. 2. 2016 14:10| reakce na Jiří Hemzal - 2. 2. 2016 11:49

Bizarní je naopak každá věda, od které nelze očekávat předpovědi.
Předpověď je něco jiného, než předpovídání budoucnosti jako celku. To neumí žádná věda.

Ale věda začíná tam, kde lze vyslovit predikci (když x, tak y), a tuto predikci je možné testovat. "Věda", která to neumí, není věda, ale nauka.

Jiří Hemzal|2. 2. 2016 13:44| reakce na Pat Bateman - 2. 2. 2016 11:40

Většina politiků kvalitní ekonomii a ekonomy nenávidí, protože většinou neschvalují jejich blbé nápady. A tak se obklopují takyekonomy - patolízaly, kteří ty blblé nápady opentlí odbornou mluvou - tak se znehodnocování peněz mění na kvantitativní uvolňování, uplácení voličů na podporu poptávky, rozhazování peněz daňových poplatníků na oživování ekonomiky atd.

Ján Zavacký|2. 2. 2016 13:40

P.Kohout tak trochu vulgarizuje (ne)určitý problém.
1. Pojem "makroekonóm" je významovo rovný pojmu "ekonóm chozraščotu".
2. Zdravie je tiež stav a vývoj komplexného a nepredvídateľného systému. Napriek tomu sa len málokto snaží zavrhovať medicínu.
3. Ak priradíme ľudskému organizmu zvonku riadenú funkciu dlhodobého posilňovania výkonu metadónovými dávkami, lekár a hocijaký lajk predpovie osud organizmu s určitou presnosťou. Možnosť bezproblémového dlhodobého dávkovania je síce NEnulová, ale inverzná možnosť je takmer istá. Kto si dovolí vysmievať lekára a lajka za takúto predpoveď? Kto a prečo spochybní ich empíriu?
4. Ak priradíme ekonomike funkciu dávkovania metadónových peňazí, môžeme vysloviť podobnú empirickú predpoveď ako lekár a ktokoľvek, kto už počul o užívaní psychotropných látok?
5. Ak priradíme ekonomike funkciu dávkovania metadónových peňazí, ktorá má matematický charakter(cieľovaná inflácia), vieme určiť priebeh tejto funkcie omnoho presnejšie ako funkciu metadónu v ľudskom organizme. Keby sme o ekonomike nič iného nepoznali, len externe riadenú inflačnú funkciu, vieme určiť matematický charakter tejto funkcie a porovnať ju s druhou ekonomickou funkciou a to modelovaným rastom HDP (rastom počtu transakcií - to je náš cieľ a preto je logické ho modelovať práve takto). Ich porovnanie(rozdiel) je funkciou, ktorá v realite nikdy nemôže prebehnúť. Predpovedať tento vývoj sa tak stáva triviálne.
6. Predpovedať presnú podobu záverečného delíria závislého pacienta a závislej ekonomiky je nemožné, ale to, že pôjde o delírium je jasné a musí to úplne stačiť pre budúce rozhodovanie.
7. Predpovedať, kedy presne príde krízový záchvat (pacienta i ekonomiky), alebo konečné delírium je nemožné. Ale ich príchod a rast ich intenzity sú empiricky a v ekonomike aj matematicky zreteľné.
8. Spory s podávačmi metadónu nemajú žiaden zmysel. Najväčší zmysel má trpezlivosť vyčkať na stratu ich moci a začať diskusiu na kvalitatívne vyššej úrovni. Bude intenzívna i vášnivá aj bez marxistov a monetaristov.

Jiří Hemzal|2. 2. 2016 11:49

Ekonomie není bizarní věda. Bizarní je od ní očekávat předpovědi. Předvídat budoucnost nejde a rozumný ekonom se o to ani nepokouší. Co ale rozumný ekonom dělat může a měl by, je zkoumat zákonitosti lidského konání v oblasti nakládání se vzácnými zdroji. Zjišťuje, jaké prostředky vedou k žádaným výsledků, a které ne. Nepřepovídají tedy, kdy přesně spadne hospodářství do recese po úvěrové expanzi, ale upozorňují, že pokud se od ní neupustí, tak poklesu zákonitě dojde. A to rozhodně není málo, Za to, že politici a veřejnost, tohoto varování, nedbají nemohou.

Pat Bateman|2. 2. 2016 11:40| reakce na karel vlk - 2. 2. 2016 11:25

Ne, spíše si jen uvědomuje omezené možnosti, které ekonomie má. Je nutné si uvědomit, že to není exaktní věda (kterou se bohužel z ní politici a akademici snaží udělat), nýbrž věda společenská. Bohužel její přesah do běžného života je příliš veliký a dává ekonomům obrovskou sílu a často i moc...

karel vlk|2. 2. 2016 11:25

Fajn.
Ekonom kritizuje ekonomii. Jaké si z toho vezme ponaučení?
Bude nadosmrti flagelantem? Nebo půjde dělat něco jiného?