Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Diskuze k článku: Ekonomie dohazování aneb jak vyměnit ledvinu nebo šest

Michal Kašpárek | 14. 1. 2016 | Celkem 10 komentářů v diskuzi

Vložit komentář

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

Jan Altman | 14. 1. 2016 08:43

Článek pro ty, kteří si myslí, že jejich ledvina není jejich?

+7
+
-

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

Jan Krejčí | 15. 1. 2016 15:39

Tak to zkuste vzít z druhé strany - jste školka a potřebujete zjistit, jaké školkovné máte napařit jednotlivým rodinám, když ti přes ulici by dali třeba dvojnásobek běžného (a je škoda přijít o marži) a naopak potřebujete naplnit kapacity téměř za každou cenu (poskytnout slevy).
Předpokládám, že v autor v knize popisuje algoritmus určení ceny na straně poptávky, když nabídka je nějak regulovaná, a tato regulace zkresluje preferenční signály směrem k Vám (nechtějí riskovat, že nedostanou žádnou blízkou školku). Podobně školka nechce v tržním prostředí riskovat, že přijde o zákazníka úplně, a proto volí nižší cenu, než jsou někteří ochotni zaplatit.

-1
+
-

Všech 10 komentářů v diskuzi.

Ondřej Palkovský | 14. 1. 2016 13:43

Přirovnání s kulovým bleskem docela sedí. Otázka pak zní, zda zákonodárci preferují, aby "trh" s ledvinami vypadal jako z filmu kulový blesk, nebo jako dnešní nájemní trh. Tu Nobelovku měli dostat Svěrák se Smoljakem...

Nahlásit

0
+
-

Eva Procházková | 14. 1. 2016 12:34

Nesouhlasím s tvrzením, že "trhy jsou jako jazyky: uměle vytvořené a přitom živé" – jazyk, kterým se dorozumíváme, je přirozený, spontánně se utvářející fenomén (děti se rodí s určitou mentální kostrou pro jazyk, na kterou následně nasedne maso daného jazyka, dobře to popisuje Chomsky). Proto na rozdíl od většiny umělých jazyků jsou přirozené jazyky jako čeština, angličtina nebo znakový jazyk živé a používané. Až vedle přirozeného jazyka stojí jazyky umělé, např. esperanto, volapük nebo programovací jazyky.

Nahlásit

0
+
-

Gabriel Pleska | 14. 1. 2016 12:53 | reakce na Eva Procházková - 14. 1. 2016 12:34

Myslím, že tím bylo prostě myšleno „lidský výtvor“. Na tom asi ani gramatické struktury nic nezmění.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Eva Procházková | 14. 1. 2016 17:38 | reakce na Gabriel Pleska - 14. 1. 2016 12:53

Pokud myslíte "lidský výtvor" ve smyslu "patří to k lidem", tak souhlas. Rozporuju pouze, že přirozený lidský jazyk je uměle vytvořený, že je to výtvor. Pač jazyk nikdo nevytvořil, každý organismus si potřebuje vyměňovat s okolím informace o světě, komunikovat s okolím, to je všem organismům na planetě vrozené a je to nezbytné k jejich přežití. Lidský jazyk oproti dorozumívacím jazykům jiných organismů je nepochybně o eony někde jinde, ale ne díky tvorbě lidí, ale díky obyčejné evoluci našeho druhu. Přirovnání jazyka k trhu ve smyslu článku mi nesedí, pro mě ani jeden není uměle vytvořen, je to to, co nás dělá lidma a patří k nám neoddělitelně jako ta ledvina.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Gabriel Pleska | 15. 1. 2016 00:02 | reakce na Eva Procházková - 14. 1. 2016 17:38

Mně se zdá, že to přirovnání jazyka k trhu je velice trefné. A že vám vadí jenom to slovo „umělé“. Chápu proč.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Josef Fraj | 14. 1. 2016 23:52 | reakce na Eva Procházková - 14. 1. 2016 17:38

On samozřejmě i ten trh vznikl spontánně spolu s dělbou práce a potřebou směny. Myslím trh ve smyslu mechanismu stanovení ceny, nikoliv pseudotrhy, které si vymýšlí ten pán v článku. To totiž trh vůbec není.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Josef Tětek | 14. 1. 2016 09:44

S těmi školkami tomu tedy úplně nerozumím, vždyť (minimálně v Praze) je trh soukromých školek normálně funkční... Prostě jsme dceři našli pěknou školku v okolí za rozumnou cenu, zaplatili a chodí.
Máme se snad divit, že u dotovaného zboží tomu tak není? Samozřejmě, že když stát uměle snižuje cenu statku (ať už školky nebo banánů), tak je zde převis nabídky nad poptávkou. Vymýšlení nějakých algoritmů přiřazování na tom nic nezmění. Ty totiž nezohledňují vzácnost statku, pouze fungují na přístupu "kdo dřív přijde, ten dřív mele". Nemluvě o tom, že je-li (dotovaná) cena za všechny školky stejná, pak patrně bude stejná i odměna zaměstnanců, tudíž i motivace věnovat se dětem naplno bude malá.

Nahlásit

+4
+
-

Jan Krejčí | 15. 1. 2016 15:39 | reakce na Josef Tětek - 14. 1. 2016 09:44

Tak to zkuste vzít z druhé strany - jste školka a potřebujete zjistit, jaké školkovné máte napařit jednotlivým rodinám, když ti přes ulici by dali třeba dvojnásobek běžného (a je škoda přijít o marži) a naopak potřebujete naplnit kapacity téměř za každou cenu (poskytnout slevy).
Předpokládám, že v autor v knize popisuje algoritmus určení ceny na straně poptávky, když nabídka je nějak regulovaná, a tato regulace zkresluje preferenční signály směrem k Vám (nechtějí riskovat, že nedostanou žádnou blízkou školku). Podobně školka nechce v tržním prostředí riskovat, že přijde o zákazníka úplně, a proto volí nižší cenu, než jsou někteří ochotni zaplatit.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-1
+
-

Josef Tětek | 19. 1. 2016 11:22 | reakce na Jan Krejčí - 15. 1. 2016 15:39

A v čem se to liší od jakéhokoli jiného podniku, který prodává své zboží spotřebitelům? Potřebuje podobný algoritmus divadlo nebo kavárna?

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Jan Altman | 14. 1. 2016 08:43

Článek pro ty, kteří si myslí, že jejich ledvina není jejich?

Nahlásit

+7
+
-

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK