Předplatné časopisu
Finmag do schránkyPředplatit časopis 

Diskuze: Chce to víc Musků

Přihlášení do diskuze

Omlouvám se, že odpovídám až teď, ale byl jsem s rodinou pár dnů v Rožnově pod Radhoštěm. Krásné místo a tímto mu dělám reklamu.

Nedovolil bych si nikdy tvrdit, že to byly nejlépe vynaložené prostředky. To jistě nebyly. Jen jsem napsal, že nebyly úplně spláchnuté do kanálu jako třeba peníze za L-159 apod.

Zmiňujete medicínu a alternativní zdroje energie. Konkrétně tyto oblasti však, prokazatelně, lunární program výrazně posunul. Ale samozřejmě by bylo lepší, kdyby si za menší daně podobný výzkum platila soukromá sféra. V tom s Vámi souhlasím. Mně šlo jen o tu míru politického rozhazování. Že to byly lépe vyhozené peníze, než peníze, které se vyhodily za vývoj nukleárního kanónu.

Jen ještě zamyšlení závěrem:
Konkrétně počátek vesmírného programu v USA byl provázen takovým nadšením, že i kdyby stál trojnásobek toho, co stál, obyvatelstvo by čekalo ve frontě, aby mohli dobrovolně přispět do rozpočtu NASA. Otázkou samozřejmě je, kde se ta hysterie, na jejímž základě vzniklo sjednocení a nadšení lidu, vzala...

NahlásitZobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Jaký je rozdíl v tom, když vaše práva porušuje, nebo vám majetek bere někdo, koho jmenoval král a nebo někdo, koho jmenovat demokratický parlament?
Kdyby Hitler nechal vypsat referendum na schválení rasových zákonů, bylo by to pak v pořádku??
Znárodnění v roce 1946 krádež nebyla a v podstatě totéž po roce 1948 už ano? OPRAVDU??

Uříznout někomu ruku, nebo sebrat někomu plody jeho práce, nebo někoho poslat do plynu, nebo někoho proti jeho vůli poslat někam umřít do války v cizí zemi, je amorální a nelegitimní. A je úplně jedno, zda to schvaluje císař, generální tajemník, papež, premiér, prezident či fýrer.

NahlásitZobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Problémem je, že morálka je pružná. To, co jeden vnímá jako legitimní krok, druhý vnímá jako amorální. Každý člověk vidí věci z jiného úhlu pohledu, který je dán jeho výchovou, zkušenostmi, případně i dalšími věcmi.
Já třeba jako amorální považuji zatajování příjmů v demokratickém státu.

PS: Pokud si pamatuji ještě ze SŠ, právo by mělo být minimum morálky.

NahlásitZobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Vy prostě nechápete diskusi jako výměnu argumentu, ale jenom jako nepodložené klábosení, kterému říkáte "názory". Tento rozdíl způsobuje nedorozumění mezi námi a nemá cenu v tom pokračovat.

NahlásitZobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Meteor nemá vůli a svědomí, to jen člověk má.

Střelbu Mašínů buď lze, nebo nelze (věc názoru, ale měla by to být spíš věc dokazování) brát jako legitimní sebeobranu jejich práv proti těm, kdo je flagrantně porušoval.

Zatajení příjmu před mafií vybírající výpalné (bez ohledu na to, zda si říká CosaNostra, nebo třeba Rumunsko či Bělorusko či Česko) je bezpochyby v souladu s morálkou - na rozdíl od té vynucované platby za nevyžádané služby).

Podle vás tedy morálka a právo neexistuje, jen síla. Oba žijeme ve zcela jiném vesmíru.

NahlásitZobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

1) Když přiletí meteor a "právem silnějšího" zničí veškerý život na Zemi, je to od něj amorální? A kdo to určuje?
2) Střelba Mašínů byl zprvu pokus (beznadějný) změnit, kdo je tu "nejsilnější" a nakonec snaha zachránit si život útěkem tam, kde byl "nejsilnější" někdo jiný.
3) Zatajení příjmů (bez ohledu zda je to morální či amorální) je příkladem toho, že právo silnějšího se v komplikovaných případech nedá vynutit stoprocentně.

NahlásitZobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Obsesí jsem nazval vyžadování toho kriteria po druhých lidech. Ale jinak, nemyslím si, že máte nějaké takové skutečně objektivní kritérium šanci najít. Součástí každého hodnocení bude nějaká subjektivní část, kterou protistrana může, ale nemusí respektovat.

NahlásitZobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

ANO, i ve světle dnešní zprávy o návrhu na podporu elektromobilu 80 000 Kč.
Pane Kovando, fuj.

NahlásitZobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Ano, ale hledání takového kriteria může být předmětem normální diskuse. Jeho nalezení by bylo velmi užitečné. Zaráží mě, že to že si tu s někým vměňuji názory, nazýváte obsesí. Ale to je váš problém.

NahlásitZobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Tak a teď jste všechny uargumentoval...

NahlásitZobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Pokud ten základní výzkum budete platit dobrovolně a ze svého, je to naprosto v pořádku.
Pokud ale strčíte ruku do mé kapsy, budu s vámi zacházet jako s každým jiným přistiženým kapsářem.

NahlásitZobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Ale to je přeci názor daného pána. Opravdu si myslíte, že nutně potřebuje nějaká kriteria? Přiznejme si to, to je pouze Vaše obsese.
Z toho, co jste napsal, usuzuji, že uvažujete stylem "buď státem financovaná věda" a nebo "věda financovaná soukromým sektorem". Ale třeba v USA a v západních státech obecně obojí koexistovalo.
A Vaše doměnky jsou opět jen Vaším názorem a ani Vy sám nemůžete nabídnout nějaké obecně uznávané objektivní kritérium. Navíc úvahy "co by, kdyby" jsou zpravidla natolik spekulativní, že nemají žádnou relevanci.

PS: V 60-tých letech se jako efektivní a relativně čistý zdroj energie považovalo jádro. Obávám se, že se toto zatím nezměnilo.

NahlásitZobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Já polemizuji s větou: " Nesouhlasím však s tvrzením, že by lidstvo bylo významně dále bez lunárního programu."
Ptám se, podle kterého kriteria lze rozhodnout, zda státem řízená věda je lepší než soukromá, zda dobývání vesmíru v 60tých letech bylo přínosnější než třeba hledání efektivnějších a čistějších zdrojů energie atd. Domnívám se ale, že politická kriteria Kremlu a Bílého domu, určující tehdy směr výzkumu, nic takového nezaručují, spiše naopak.
Problém je v tom, že výsledky dobývání vesmíru jsou vidět, kdežto kvůli tomu zmařené příležitosti vidět nejsou, tak o nich nikdo neuvažuje. Podle mne je důležité se ptát, zda by přínosy zmařených příležitostí nebyly mnohem větší, než politiky určený výzkum.

NahlásitZobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Ne, jen říkají, že právo silnějšího je amorální a že je správné se mu bránit - jakkoli - od zatajení příjmů po metodu Mašín.

To aby se pak zase někdo strašně nedivil...

NahlásitZobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

1) ROI v případě státního sektoru? Návratnost pak tedy pro koho? Pro poplatníka Johna Smithe? Pro ředitele NASA? Pro presidenta?

2) Argumentovat tím, že je štěstí, že Celera nestihla patentovat XXXX sekvencí genů je poněkud mimo, protože to samotné patentování je další umělá státní regulace. Tzn. v přirozené situaci by jednak nebyly patenty a jednak by nebyly státní výzkumy.

NahlásitZobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Díval jsem se zpět do diskuze a pan Vlastimil Svoboda nikde netvrdil, že lunární program byl nejlepším vynaložením prostředků. Tudíž, jakékoli hodnotící kritérium odpadá.

NahlásitZobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Lze vůbec vyslání lidí na Měsíc, při ceně člověkohodiny strávené na Měsíci v ceně desítek milionů dolarů (= stovek milionů dnešních dorarů) považovat za úspěch?

Obzvlášť s přihlédnutím k faktu, že posledních 40 let na Měsíci nikdo nebyl, a v nejbližších 20 letech zřejmě ani nebude, považuji spíš za obrovské fiasko, vyčerpat finanční zdroje s tak malým užitkem.

NahlásitZobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Takže odpovědět neumíte.

NahlásitZobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Podle čeho poznám return on investment? Ale no tak.

A co týče toho kusu textu, co jste sem bez citace nakopíroval od doc. Sedláčka, myslím, že jste ho sám nepochopil. Human Genome Project začal cca 1990, draft genomu byl publikován 2001. Celera Genomics vstoupila do závodu 1998 (ostatně sám její zakladatel, Craig Venter, dříve v NIH pracoval). Je velké štěstí, že se Celera Genomics nepodařilo tento závod vyhrát, protože i díky tomu se jí nepovedlo sekvence 6500 genů patentovat.

NahlásitZobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Neodpověděl jste na jednouduchou otázku, podle čeho to poznáte? Bez toho jde o nepodložené tvrzení.

A pokud jde o genom tak asi tolik: "Účinné metody sekvenování DNA byly vyvinuty v druhé polovině 70. let dvacátého století. Záměr sekvenovat celý lidský genom byl poprvé formulován v letech 1985–1986 a již v roce 1990 bylo ve Spojených státech oficiálně zahájeno financování projektu „Human Genome Project“. Ten byl plánován na 15 let, ale technologický pokrok a zejména konkurenční tlak vyvolaný soukromou americkou firmou Celera Genomics vedly k jeho podstatnému urychlení"

NahlásitZobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Až si odložíte ideologické brýle, zkuste se podívat na tuhle zajímavou diskuzi na Freakonomics

http://freakonomics.com/2008/01/11/is-space-exploration-worth-the-cost-a-freakonomics-quorum/

TLDR: "Program would be self-supporting if permitted to receive the return on its investment." Byly to dobře zainvestované peníze ("nejlépe možné" zaručit nelze - pokud tedy nejste fanatik, který VÍ co je nejlepší). Mch. z novějších projektů podobně dopadla např. sekvenace lidského genomu.

Úplně jiná otázka je, zda každý základní výzkum bude takový (asi ne) a jestli nejsou prostředky do něj investované často špatně směrovány (asi jo, určitě jo). Ale jak už bylo mnohokrát ukázáno, pokud chcete, aby lidi překonávali sami sebe, musíte jim dát něco víc než peníze. A často se nakonec ukáže, že tohle "něco víc" je zajímavé i po čistě finanční stránce.

Nově se to učí i soukromé společnosti jako Google - který nechává svým vývojářům čas na soukromé projekty a Alphabet investuje i do čistě základního výzkumu (např. stárnutí). Ostatně i ten Musk, o kterém toho tolik nevím, nechává své patenty volně k dispozici, aby urychlil vývoj v odvětví. Tenhle průnik mezi soukromou a veřejnou sférou mi přijde strašně zajímavý a je škoda, že to v Česku ještě moc neumíme.

NahlásitZobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Absolutně netušíš, co to znamená účetnictví. Není se co divit, nemáš ani elementární ekonomickou gramotnost.

NahlásitZobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Tak mně prosím prozraďte to kriterium, podle kterého jste došel k závěru, že zrovna lunární program byl nejlepším možným vynaložením prostředků a že vynaložení těchto prostředků na jiné cíle by nebylo (významně) přínosnější.

NahlásitZobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Bez základního výzkumu ( věda) se technika a inženýrství neobejde. Na základní výzkum nelze použít tupé účetnictví. Jeho výsledky se zpravidla projeví až po delším časovém období. Základní výzkum je úspěšný ve svobodných společnostech, ne diktaturách. Ty ruské rakety v 60. letech nebo německé za 2.svět.války by přece nevznikly bez úspěchů v termodynamice, zkoumané 100 až 200 let dříve.

Nahlásit

0
+
-

1. Jsem příznivcem minimálního státu a věřím, že blízký vesmír patří soukromé sféře
2. Souhlasím, že měsíční program byl více projekt vojenský než vědecký
3. Nesouhlasím však s tvrzením, že by lidstvo bylo významně dále bez lunárního programu. Měsíční závody byly možná likvidační pro SSSR, ale určitě ne pro USA. Vede mě k tomu pohled na rozpočet NASA:
Veškeré náklady USA na NASA od založení až do současné doby (včetně měsíčního programu, raketoplánů apod.) nedosahují svým objemem ani ročního rozpočtu na národní obranu:
http://www.upworthy.com/defense-budget-1t-50-years-of-nasa-budgets-800b-chart-of-this-ridiculous-dispari
Zde příklad rozpočtu USA na rok 2011 (finance pro NASA se krčí v pravém spodním rohu):
http://blogs.discovermagazine.com/badastronomy/2010/02/16/wait-how-big-is-nasas-budget-again/

NahlásitZobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Nebylo snad většího plýtvání omezenými zdroji vedle zbrojení, než tzv. dobývání vesmíru v 60tých a 70tých letech. Obrovské množství prostředků bylo vyplýtváno na to, aby Kenedy a Chruščev mohli předvádět kdo ho má většího. V SSSR to mělo významný podíl na zbídačení 200 milionů lidí.
Samotný fakt, že další 40 let po dobytí Měsíce, nebyl žádná důvod v tom pokračovat, ukazuje, že to nemělo jiný než politický nebo vojenský význam.

Všichni ti, kteří adorují státem financovaný výzkum, by si měli položit otázku, o co všechno bylo lidstvo připraveno vyplýtváním tak obrovského množství peněz. Kde mohlo lidstvo dnes být, kdyby se ty zdroje, místo na létaní na Měsíc, použili například na nové, čisté a efektivnější zdroje energie, vzdělání, výzkum v medicíně atd. atd. Žádný politik nebo úředník není schopen vyhodnotit efektivitu zdrojů, o jejichž čerpání rozhoduje, tím spíše pokud jde další směry vědeckého výzkumu. Pravděpodobnost, že rozhodně špatně, je zde téměř 100%tní.

Otázka v posledním odstavci článku je tedy naprosto logická a zcela na místě. Říká se tomu náklady obětované příležitosti.

----------------

P.S. Jak podotkl Jan Altman, smyslem využívání omezených zdrojů je uspokojování individuálních lidských potřeb. Všechny ty pojmy jako "česká věda", "český sport", "národní zdraví" atd atd jsou jenom metafory pro zvrhlé cíle a představy sociálních inženýrů. Nikdo se v 60tých letech v SSSR neptal ruského mužika, jestli chce raději uhlí na zimu, nebo sputnik nad hlavou nebo něco ještě jiného. Politruci mu prostě sebrali to uhlí a vystřelili ten sputnik ve jménu sovětské vědy. Takhle funguje státem řízená věda. O to více chucpe mně připadá, když pak státem placení akademici vydávají memoranda o humanismu. Fuj.

Nahlásit

0
+
-

A hlavne Jobs a vela podobnych sikovnych ludi v okoli tazilo z blizkosti vojenskeho komplexu (technologie, zdroje atd).

Myslim si ze prispevok na ktory ste reagovali ste vobec nepochopil.

NahlásitZobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

toto je jedna z veci ktoru ancapisti nechcu a nechcu pochopit..

NahlásitZobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Možná nic.

NahlásitZobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Až na to, že vesmír se řídí "právem silnějšího" (což nemusí být nutně jednotlivec) a ten teprve určuje ostatní práva, včetně soukromého vlastnictví.

NahlásitZobrazit komentovanou zprávu

0
+
-
Zobrazit další