Diskuze: Katalyzátor euro urychlí integraci Unie. Nebo její rozpad

Karel Šebesta|7. 9. 2015 17:41| reakce na Tomas Kaleta - 3. 9. 2015 09:20

Solidarita je zásadně dobrovolná, případně za vlastní peníze. Je-li nedobrovolná, nebo za cizí peníze, jedná se o "páchání dobra", jednu z nejškodlivějších činností.

Michal Mrozek|5. 9. 2015 07:14| reakce na Michal Mrozek - 4. 9. 2015 13:57

Upřesňuji: je nemorální i ta politika, která určuje povinnou solidaritu bohatých s chudými. Povinná solidarita je nesmysl, nemá co komu stanovovat za povinnosti.

Stanislav Brabec|4. 9. 2015 17:12

Teorie optimální měnové oblast není nic víc, než pokus o zalátání problému způsobeného centrálním řízením měnové zásoby.

V dávných dobách nikomu nevadilo, že stejnou měnou – zlatem – platí bohatá Benátská republika i chudá carská Rus.

xXx|4. 9. 2015 14:31| reakce na Míša - 3. 9. 2015 21:53

Jenze ten ucen je na skole 3 roky, vysokoskolak o 6 dele.

"nutna solidarita i nedobrovolna". To jako rozkodl kdo a proc to ma byt zavazne i pro toho, kdo nesouhlasi? Ja si zase myslim, ze byste mel denne udelat 30 kliku. Asi k vam poslu fizla, aby na to dohledl.

Michal Mrozek|4. 9. 2015 13:57| reakce na Tomas Kaleta - 2. 9. 2015 13:32

Vidíte sám, že se ozývají stále více hlasy, že je nemorální politika, která určuje "povinnou solidaritu" chudých s bohatými. O nesmyslnosti "povinné solidarity" si můžete podumat o pár příspěvků výše. Jen ať ta "státokorporátní" vrstva posiluje, už teď je to na hraně únosnosti.

Pokud to teď je stále v úrovni, že daně platící občan je jediný, kdo hradí ztráty, je to špatně. Ztráty má hradit ten, kdo je vytvořil. Pokud je to soukromá banka, ať padne a nemá možnost pokračovat v generování ztrát na úkor daňových poplatníků. Pokud je to Řecko, neexistuje žádný nárok na to, aby jejich ztráty hradili všichni daňoví poplatníci EU. Ať si slíznou, co si nadrobili. Ať se zachrání sami anebo ať je zachrání ten, kdo pro to má vůli. To, co se teď děje, se děje proti vůli prostých lidí. To nemůže skončit jinak než svržením takové vlády.

Tomas Kaleta|4. 9. 2015 09:33| reakce na Josef Fraj - 3. 9. 2015 21:33

Vy osobne, pan Fraj, ste dobrovolne solidarny? Prispievate dobrovolne niekomu cudziemu na dobrocinne ucely?

Míša|3. 9. 2015 21:53| reakce na Jan Altman - 2. 9. 2015 17:44

Co se týče zdravotního pojištění, je nutná solidarita i nedobrovolná. Pojistit se je nutné. I toho největšího naivu, který si myslí, že jemu nikdy nic nemůže stát a arogantně to dává celý život najevo, nakonec posbíráte z té silnice a za drahý peníz dáte do kupy.
Školné by mělo být jednoznačně placené studentem. Jen trochu nechápu ten prapodivný rozbor, kde VŠ je ten bohatý a dělník je ten chudý. Máme drahé a levné fakulty a drahé a levné učňáky. Náklady na studium nemají žádnou přímou souvislost s užitečností povolání ani následnou výší platu.

Josef Fraj|3. 9. 2015 21:33| reakce na Tomas Kaleta - 3. 9. 2015 09:20

Jako obvykle z toho děláte guláš. Dobrovolnost je definičním znakem solidarity, takže jiná než dorovolná solidarita neexistuje. Všechno ostatní je loupež, protože nedobrovolně a pod hrozbou násilí.
O škodlivosti solidarity tady snad nikdo nemluvil, tak proti čemu se vlastně vymezujete.

Michal Hatlapatka|3. 9. 2015 17:15

V prvé řadě gratulace autorovi. "Nekoukejte po Řecku, ta pravá krize teď začíná v Číně" z 9.7. je jeden z těch článků, kterých bych si přál mít v čtečce víc.

Na téma proč měnová unie funguje v USA a ne v EU jsem četl několik článků Paula Krugmana. Tady mi trochu chybí čísla: kolik %HDP přerozděluje US vs EU, kolik % obyvatelstva pracuje v jiném státě než se narodilo US vs. EU.

Pravda, když se podívám kolem sebe (v US), je nás tu 6 cizinců, 6 Američanů a pokud vím, z nich se v tomto státě narodil jediný (vystudoval a pracovat začal ale v NY).

Tomáš Macháček|3. 9. 2015 13:10| reakce na Tomas Kaleta - 3. 9. 2015 09:20

"Dobrovolna solidarita niekedy nemusi stacit, ze ano?"

Nemusí stačit k čemu? Jako nějaké ty pohádky o "důstojné existenci" atd. nejsou ničím jiným, než subjektivním názorem politiků. A proč by jejich subjektivní názor měl být nadřazen názorům milionů lidí v této zemi? Když se teď zeptám lidí na dávkách, jestli jsou se současným příjmem spokojení, tak co myslíte, že mi většina odpoví? A když tu částku zdvojnásobíme, myslíte, že odpověď bude výrazně odlišná? To se samozřejmě netýká jen dávkařů. Kdybych se zeptal zaměstnanců na mzdy nebo podnikatelů na zisk, tak odpovědi budou podobné. To je v povaze člověka - získat co nejvíce za co nejméně námahy. Takhle zjistíte, že "potřeby" jsou vlastně nekonečné.
Jak tedy určit, co je "dost"? Jedině tak, že veškerá pomoc bude dobrovolná. Jakákoliv výše příspěvků bude "dost", protože bude odpovídat užitku dárců získaného z aktu milosrdenství.

Tomáš Macháček|3. 9. 2015 12:51| reakce na Tomas Kaleta - 2. 9. 2015 13:54

http://www.mises.cz/literatura/ne-az-tak-divoky-divoky-kapitalismus-68.aspx

Tomas Kaleta|3. 9. 2015 09:20| reakce na Jan Altman - 2. 9. 2015 17:44

Nemyslim si ze nieco chybne nazyvam solidaritou. Dobrovolna solidarita niekedy nemusi stacit, ze ano? Najma pri pristupe "na moj majetok mi nesiahajte, ostatni ludia ma nezaujimaju".

S tym dotovanim bohatych na ukor chudobnych mate pravdu, ale to samo o sebe neimplikuje skodlivost solidarity ako takej.

xXx|3. 9. 2015 07:55| reakce na Tomas Kaleta - 2. 9. 2015 12:27

Bohužel úplně stejně tak ti silní a většinoví v ČR nedovolí, aby třeba Západočeský kraj či Černošice mohly jít svou cestou (jak to, že Slovensko mohlo?). Nebo aby nějaká skupina mohla koupit pozemky na česko-německo-rakouském pomezí a udělat tam další Singapur či vyhlásit svobodnou zónu (nebo klidně monarchii, pokud by chtěli).

Jan Altman|2. 9. 2015 17:44| reakce na Tomas Kaleta - 2. 9. 2015 13:54

Dobrovolná solidarita ano (jiná ani neexistuje), nedobrovolná loupež ne.
Tzn. jistě vám nikdo nebrání přispět nadaci, která hradí půlku celoevropské pojistky.
Na druhou stranu, jak tak koukám okolo, tak za prací jdou ti více kvalifikovaní, kteří by na komerční pojistku měli (např. doktoři vystudovaní za "dělnické peníze").
Navíc tedy pojištění proti nezaměstnanosti dělá jen minizlomek odvodů na soc.pojištění, takže jde o relativně marginální částku i kdyby o nějaké procento vzrostla. Že vám spíš nevadí doktor, který vystuduje za peníze sebrané všem a pak jde na lepší do Německa a nepřispívá na domácí penze.

Stát dále ve velkém dotuje bohaté (divadla, kam chudí moc nechodí, galerie, dotace na tepelná čerpadla a pasivní domy, hrazená vysoká škola, odečtení úroků z hypo od daní, a desítky dalších věcí konzumovaných především horní příjmovou čtvrtinou). Tzn. ono by těm chudým jistě dost zbylo, kdyby nemuseli dotovat bohaté a vedle toho ještě živit armádu příživných politiků a byrokratů.

Nebo vy jste OK s tím, že dělník je povinně "solidární" s doktorem, kterému platí VŠ, s bohatcem ze sousedství, který si staví dům a s armádou byrokratů?
Toto všechno si promyslete, než začnete tvrdit něco o nutnosti produktivní lidi s pistolí v ruce nutit k něčemu, co chybně nazýváte solidaritou.

Tomas Kaleta|2. 9. 2015 13:54| reakce na Jan Altman - 2. 9. 2015 13:37

Lenze v pripade ak stat prostrednictvom vyssieho poistneho/nizsej miery rizika u bohatych dotuje tych menej bohatych/chudobnych, vypadok na poistnom bohatych by znamenal menej penazi tym chudobnym.. Proste princip solidarity - neviem do akej miery by solidaritu uplatnovali sukromne poistovne (asi nijako, lebo by preferovali tych co platia najviac pri najnizsej miere rizika:), a takisto neviem ci libretarianov/ancapistov nejaka solidarita vobec zaujima..

Jan Altman|2. 9. 2015 13:37| reakce na Tomas Kaleta - 2. 9. 2015 12:20

Ano, ale pokud by někomu přišla nevýhodná, může zůstat u státní pojišťovny.

Tomas Kaleta|2. 9. 2015 13:32| reakce na Michal Mrozek - 2. 9. 2015 13:14

Len ci to nie je skor tak ze my ostatni (vlastne spolu s Nemeckymi danovymi poplatnikmi) prostrednictvom "zachrany" Grecka sanujeme straty nemeckych bank... V tom pripade sa Nemecko nie vycerpava, ale naopak jeho "statokorporatna" vrstva posilnuje..

Michal Mrozek|2. 9. 2015 13:14| reakce na Tomas Kaleta - 2. 9. 2015 12:27

Ano, máte pravdu. Je to mé zbožné přání. A moc mě těší, že Němci (tedy jeden z těch nejsilnějších) konečně pociťují vcelku znatelně odvrácenou stranu moci. Jsou to hlavně oni, kdo dotují Řecko a další regiony, co nedrží ekonomický nastavený krok se zbytkem EU. Silné státy se docela vyčerpávají. Buď se budou muset odříznout, anebo - v souladu s nekriticky obdivovaným pojmem solidarita - půjdou ke dnu společně s celou EU.

Tomas Kaleta|2. 9. 2015 12:27| reakce na Michal Mrozek - 2. 9. 2015 06:10

To co v skutocnosti drzi staty pri sebe pod vladou EU je moc a sila tych velkych (Nemecko). Cize rozpadnutie tejto "rodinky" je len zboznym prianim:) - nemoze k tomu dojst pokial to silne staty nedovolia alebo nedojde k oslabeniu moci tychto silnych statov.

Zatial nic podobne nevidim, cela ta "kriza" eura je podla mna len zasterka na to ako postupne preniest naklady a straty silnych na tych ostatnych..

Tomas Kaleta|2. 9. 2015 12:20| reakce na Jan Altman - 2. 9. 2015 12:09

Otazna je potom cena takejto poistky a vyska pripadneho plnenia - ale inak som za.

Jan Altman|2. 9. 2015 12:09

Kdyby se proti nezaměstnanosti místo u Řecko s.r.o. šlo pojistit u Allianz, tak předpokládám, že pojistka by mohla platit nejen celoevropsky, ale i celosvětově.

Pat Bateman|2. 9. 2015 09:41| reakce na Michal Mrozek - 2. 9. 2015 06:10

Zrovna "dluhová politika" je vnouček eura - bez obrovského europrostoru, který je držen ekonimicky silnými státy a tím vytváří iluzi stability, by ty dluhy nebylo možné dlouhodobě udržet - trhy by prostě schopnosti národních ekonomik bez záštity ECB splácen obří závazky brzy přestaly věřit a náklady dluhové obsluhy by politikům jasně ukázaly, kam zadlužení vede ...

Michal Mrozek|2. 9. 2015 06:10

Euro je jen jedno neduživé dítě. Krom něj máme dalších neduživých dětí od stejné matky EU ještě více. Namátkou třeba dluhová politika, zvyk žít na dluh. Proto doufám, že se tahle rodinka brzy rozpadne a jednotlivé neduživé děti k tomu přispějí.

Zatím se politikům daří ovšem držet eurocentristické debaty při životě. Stále více volají po sjednocení, omezení národních pravomocí a přesunutí centrální vlády do Bruselu a Štrasburku. Je třeba stále znovu ukazovat omezenost tohoto nezdravého smýšlení.