Diskuze: Levičáci si zabírají ekonomii

Martin Brezina|24. 7. 2015 12:02| reakce na Josef Fraj - 23. 7. 2015 14:42

V případě lidského jednání odvodit kauzalitu nelze. Do jednajícího nelze vidět a jeho vlastní sebereflexi není možné brát jako vodítko. Pokud někdo tvrdí, že to lze, tak je šarlatán. Jediné, co je možné, je zjišťování pravidelností lidského chování a z toho vyvozené pravděpodobné možnosti chování v budoucnosti.

Richard Fuld|24. 7. 2015 08:06| reakce na Rohlík - 23. 7. 2015 22:37

Vy jste genius. Pravě jste vyřešil nezaměstnanost, tím že postačí nechat nezaměstnané i s jejich rodinami vychcípat. Bravo mistře.

Josef Fraj|24. 7. 2015 00:44| reakce na KM. - 23. 7. 2015 20:14

Výroba léků má jistě svoje specifika. Na druhé straně platí, že kde je poptávka, objeví se i nabídka. A poptávka po lécích má tu vlastnost, že je trvalá a masová, což je pro výrobce/dodavatele ideální stav. Pokud by selhala nebo byla zrušena státní privilegia, tak se nepochybně objeví jiný obchodní model, který se se situací vyrovná. Dobře je to vidět v oblasti hudby a kinematografie, kde díky internetu copyright totálně selhal a přesto se dál točí filmy a pořádají koncerty a prodávají skladby před internet.

Rohlík|23. 7. 2015 22:37| reakce na Martin Brezina - 23. 7. 2015 20:38

No to jste nám to natřel. Tak 20 rohlíků. Nebo 50. Nebo 6000 na ruku měsíčně (tedy tak třetina nákladů na člověka s min.mzdou)

Divil|23. 7. 2015 22:35| reakce na KM. - 23. 7. 2015 20:14

Takže před kodifikací duševního vlastnictví nikdo nic nevynalézal?
Pokud budu např. v terminálním stavu nějaké nemoci, rád zkusím i něco nedostatečně testovaného.
Myslíte, že po zrušení patentové ochrany farmaceutické firmy zruší vývoj? Jak budou bojovat s konkurencí, jak se od ní odlišovat? A není šance z pohledu farmafirmy svůj výzkum chránit jinak a zajistit si jeho rentabilitu jinak? Podle mne to jde.

Jinak mnoho lidí např. stále preferuje Aspirin od firmy Bayer i když účinná látka nijak není chráněna a existují levnější plnohodnotné alternativy.

Martin Brezina|23. 7. 2015 20:38| reakce na Martin Brezina - 23. 7. 2015 20:35

...nehledě na to, že pokud byl z práce propuštěný živitel rodiny, tak rodinu z pěti rohlíků denně opravdu neuživil.

Martin Brezina|23. 7. 2015 20:35| reakce na Axl - 23. 7. 2015 18:53

Tak jestli z pěti rohlíků denně přežijete zimu a nemoci, tak jste génius

KM.|23. 7. 2015 20:14| reakce na Netflix - 23. 7. 2015 18:50

Samozřejmě že cena je dána náročností testování. Doba kdy se testovali různé látky nazdařbůh jestli náhodou nezabere, jsou dávno pryč.

Když jde vše dobře tak od objevení účinné látky k léčivu trvá tak 10 let. Během téhle doby z toho nemáte žádný zisk jen náklady a stále nemáte jistotu že bude nakonec schválena k užívání.

Bohužel ona výroba léčiva není vůbec jednoduché a pokud má daná latka enantiomery (stejnou chemickou strukturu jenom má asymetrickou strukturu - jako by se ta molekula koukala do zrcadla tak její obraz) tak tento enantiomer muze mít naprosto jinou biologickou účinnost (v lepším případě nedělá nic v horším může mít fatální následky - viz contergan) a to se musí vše testovat.

A chemická struktura léčiva musí být známá stejně jako značná cast postupu výroby aby mohlo byt podrobeno odborné kritice ...
Takže představa že zrusite patentovou ochranu, ale tohle už řešit nebudete tak se obávám že se Vám na výzkum každý vykašle, protože utratit miliardu usd jen proto aby to konkurence mohla vyrábět taky a za zlomek ceny je podnikatelská sebevražda. Jinak např na malárii umře každý rok cca 200 mil. Lidí, ale v Africe asii a jižní Americe takže výzkum v na tuto nemoc prakticky není, protože by se ten lék nezaplatil ani během těch 25 let co má patentovou ochranu. (pokud jste to dočetl až do konce tak se omlouvám za dlouhý příspěvek ale toto téma je dle mě na delší diskuzi ...)

xXx|23. 7. 2015 19:03| reakce na Axl - 23. 7. 2015 18:53

Přesně. Samozřejmě před třeba 300 a více lety se mohlo stát (chudší společnost, nižší produktivita) , že kdo měl velmi nízkou zručnost či kvalifikaci, tak si nevydělal ani na ten krajíc chleba denně (jeho práce neměla ani takovou cenu) a pak pracovat ani nemělo smysl, protože si ten člověk nevydělal ani na elementární životní potřeby (krajíc denně) a umřel by hlady i kdyby pracoval.

Ale čí práce dnes nemá hodnotu ani nejlevnějšího jídla v nejnutnějším množství? Teoreticky nějaký kvadruplegik, který je tedy odkázán na solidaritu druhých. Ale pokud by zcela přestaly existovat byrokratické překážky, práci by našel každý - plno činností dnes není nikdo ochoten vykonávat, protože by si jimi vydělal méně, než činní podpora a tak dnes mnohé služby, které si třeba před 50ti či 100 lety střední třída dopřávala, nejsou dostupné.

A tou bariérou vlastně není výše podpory, ale spíše výše minimální mzdy + odvody zaměstnavatele + cena rizik a nákladů spojených se zaměstnáváním (náklady na personální odd, na stání regulace, kontroly a další povinnosti) + přiměřený zisk.
Podle mne to je minimálně 15 tisíc, spíš víc. Čí práce takovou hodnotu nemá, je odsouzen k nezaměstnanosti. Tzn. kdybych někomu chtěl udržovat zahradu za 7000 na ruku, nemohu.

Axl|23. 7. 2015 18:53| reakce na Martin Brezina - 23. 7. 2015 16:51

To mi tedy vysvětlete, jak nenajdu práci, pokud budu ochoten (v extrémním případě) za 5Kč (5 rohlíků) na den udržovat zahrady, pracovat v lese, dělat pomocné práce na stavbě, donášet lidem ráno domů čerstvé mléko a pečivo, atd...

Netflix|23. 7. 2015 18:50| reakce na KM. - 23. 7. 2015 07:26

A víte proč (byrokracie, korupce ve zdravotnictví, ...) ten vývoj tolik stojí?

Já myslím, že výrobci a vývojáři léků by to po zrušení patentové legislativy nezabalili, našli by si cestu, jak svůj lukrativní byznys dál provozovat.

Martin Brezina|23. 7. 2015 16:51| reakce na Kuba - 23. 7. 2015 14:12

Celou tuhle tirádu jste si mohl odpustit, pokud byste studoval chvíli dějiny. Nezaměstnanost byla dávno předtím, než byla zavedena všechna ta opatření, které jste vyjmenoval a o kterých jste umanutě přesvědčený, že nezaměstnanost vytvářejí. Je mi líto.

Josef Fraj|23. 7. 2015 14:42| reakce na Martin Brezina - 23. 7. 2015 13:02

Akorát, že v případě lidského jednání (ekonomie) nelze takové pozorování provádět, nebo jen výjimečně. Lidé nejsou chemikálie nebo planety. Respektive provádět ho můžete, jste schopen zjistit velké množství korelací, ale ne odvodit kauzalitu.

Kuba|23. 7. 2015 14:12| reakce na Martin Brezina - 22. 7. 2015 16:07

Word vzácný je, protože si musíte koupit aktivační klíč, jinak nefunguje. Je na majiteli, jak si produkt zajistí.Všechny ty Spotify, Youtuby, Netflixy, atd... ukazují, že to jde i bez státu.

Práce vzácná je, protože za ni někdo dobrovolně platí.
A proč jsou nezaměstnaní? Zkuste zavést zákon, že minimální cena rohlíku je 20Kč, že když si rohlík jednou koupíte, půl roku pak musíte jíst jenom rohlíky a když je budete chtít přestat jíst, budete muset vysvětlovat důvody a jen některé budou vládou akceptované. Pojídáním rohlíků na sebe uvalíte povinnost jeho cenu ještě jednou zaplatit státu, budete povinen statistickému úřadu vykazovat, jak rohlík jíte a budete pod neustálými kontrolami způsobu požívání rohlíku.
No nevím jak vy, já bych raději jedl bifteky, než tohle všechno s rohlíkama podstupovat...
Všechno zboží je prodejné, záleží jen na ceně. Ovšem cenové prahy a regulace to dost komplikují. Stejně tak dotace zavádění automatizace pomocí uměle levných investičních úvěrů.

Martin Brezina|23. 7. 2015 13:02| reakce na Vystudovaný ekonom - 23. 7. 2015 05:42

"Empirické pozorování samo o sobě teorii vyvrátit nemůže..."

To je dost kuriózní tvrzení, které nemá s vědou nic společného, byť se schovává za úhybné "samo o sobě". Samozřejmě, že empirické pozorování "samo o sobě" nemůže teorii vyvrátit, Ovšem kontrolované a korektně prováděné empirické pozorování je základní nástroj, který věda má v případě potvrzování a vyvracení jakýchkoliv teorií, s výjimkou matematiky a logiky. Opakuji, kontrolované a korektně prováděné, nikoliv tedy empirické pozorování "samo o sobě.

Pokud jste vystudovaný ekonom, tak bych se tím moc nechlubil, tedy nejde-li o střední ekonomickou školu.

Beasts & Bumpkins|23. 7. 2015 11:55| reakce na Martin Brezina - 23. 7. 2015 08:30

Nevím ktorý systém máte na mysli, ale rozhodne to není systém kde neplatí žádna pravidla. Chápem že není lehké predstavit si neco, kde nejsou monopoly na pravidla.
Je nemožné nájsť take rešení kde by bolo stahnout a promitat film bez zaplaceni neproveditelne?

Josef Fraj|23. 7. 2015 11:44| reakce na Martin Brezina - 23. 7. 2015 08:30

To já nevím, třeba kvalita, protože pirátské kopie by vypadaly ve velkém kině otřesně. Každopádně to není moje starost, ale starost výrobce, autora, majitele. Pokud je po něčem poptávka, tak se vždy najde obchodní model, který bude výhodný pro dodavatele i pro odběratele(např. diváka). Pokud po tom poptávka není, tak je nesmysl to násilím dotovat z prostředků všech a vydržovat výrobu něčeho jenom proto, aby absolventi filmových škol mohli pracovat v oboru.

Martin Brezina|23. 7. 2015 08:30| reakce na Josef Fraj - 23. 7. 2015 07:04

Nevím, co by ve vašem oblíbeném systému bránilo majiteli kina si film stáhnout z netu a promítat, aniž by autorům/producentům zaplatil.

KM.|23. 7. 2015 07:26| reakce na Stanislav Brabec - 23. 7. 2015 01:57

Tak vývoj nového léku stojí přibližně jednu miliardu dolarů. Pokud by ho vynálezce neměl právo vyrábět prvních 25 let sám, tak by se vývoj nových léčiv zastavil, protože by se nezaplatili. Ale jestli vás trápí cena léků tak se smiřte s tím že budete užívat 25 let staré, kde už patentova ochrana skončila a vyrábějí se už generika, která jsou mnohem levnější, protože tyhle firmy do vývoje neinvestují skoro nic ...

Josef Fraj|23. 7. 2015 07:04| reakce na Martin Brezina - 23. 7. 2015 06:03

To říkají hudebníci také, ale Paganini se uživil dobře i bez copyrightu. Nakonec se to naučili i dnesní hudbníci. Přišli na to, že je do konce výhodnější, když dostanou pár centů, za staženou skladbu, než když prodávají CD za 600,- korun. Vyloučili z řetězce různé nepotřebné prvky, jako třeba velké nahrávací firmy a ti dobří vydělávají i bez nich.

Pokud jde o filmy, tak ty si vydělají během prvních pár týdnů promítání v kinech i přes to, že jsou ke stažení často ještě před premiérou.

Praxe totiž ukázala, že copyright nelze vynutit ani státem, alespoň pokud nezavede totální cenzuru internetu, a zároveň ukázala, že ta odvětví dokáží fungovat i bez copyright. Ano bylo pro ně jednodušší žít z nějakých státem vynucovaných privilegií, ale když přestala fungovat, tak se tomu rychle přizpůsobili.

Pokud totiž lidé nezaplatí za hudbu nebo filmy dobrovolně např. ve formě ceny za lístky na koncert nebo do kina v takové výši, aby umožnila tvůrcům ze svojí práce vyžít, tak je to prostě znamení toho, že jejich práce nemá dostatečně velký užitek pro ostatní. Pokud i přesto, v důsledu násilí státu, tvoří a žijí z toho, tak je to plýtvání zdroji na něco, po čem není dostatečná poptávka. Tečka.

Josef Fraj|23. 7. 2015 06:49| reakce na Stanislav Brabec - 23. 7. 2015 01:57

Vzácný statek, je každý statek, který není volně dostupný v libovolném požadovaném množství.
Tak je to jednoduché.

Z toho plyne, že vzácný statek můžete získat na volném trhu pouze směnou za jiný vzácný statek/ky a to včetně práce.

Pokud jde o copyright, tak v okamžiku zrušení státem vynucovaného skupinového monopolu či privilegia, vzniknou obchodní modely, které budou spravedlivé a funkční zároveň. V případě softu nebo hudby to můžem sledovat v praxi.

Josef Fraj|23. 7. 2015 06:34| reakce na Michal Hatlapatka - 23. 7. 2015 04:24

Uhýbáte z otázky. Řeč byla o minimální mzdě a jejím vlivu na nezaměstnanost. Jestli minimální mzda nezvýší nezaměstnanost, jak říkáte vy a data, na která se dovoláváte, tak potom ji nezvýší v jakékoliv výši, např. 60 tisíc. Souhlasíte nebo ne?

Martin Brezina|23. 7. 2015 06:03| reakce na Josef Fraj - 22. 7. 2015 23:53

Myslel jsem to jinak. Pokud nebude lze se natáčením filmů (nebo tvorbou počítačových her) živit, bude to nutně jen amatérská zábava nebo koníček pro bohaté sponzory. Něco jako filmový nebo herní byznys - které spousta z nás máme rádi:-) - by takto neexistovaly.

Vystudovaný ekonom|23. 7. 2015 05:42| reakce na Michal Hatlapatka - 23. 7. 2015 04:24

Ondřeji, na škodlivosti minimální mzdy se ekonomové hlavního proudu shodují, nejedná se o výmysl rakouských ekonomů. Důležité je pouze rozlišovat ekonomy vědce a ekonomy hájící vlastní zájmy (viz Altman), ti druzí pak pochopitelně budou zásahy do dobrovolné směny obhajovat - př. minimální mzda. Empirické pozorování samo o sobě teorii vyvrátit nemůže, konkrétně téma minimální mzdy je vyřešeno - na rozdíl od složitějších problematik, kde stále probíhá mezi ekonomy polemika (př. deflace). Závěrem ti doporučuji více studovat, mít více pokory a být tak otevřený alternativním myšlenkám a nebýt zaslepený ideologií etatismu.

Michal Hatlapatka|23. 7. 2015 04:24| reakce na Josef Fraj - 22. 7. 2015 23:35

Ano efekt by byl zhruba tak stejný jako zrušení daní nebo nulový plat pro zaměstnance ve veřejném prostoru - katastrofa. Ani jedno ale přece nikdo příčetný nechce.

Naopak na otázku, co se stane v situaci, kdy minimální mzda není (nebo je nesmyslně nízká) a následně je zavedena, existuje v US docela dost empirických dat. Podívejte se třeba na John Schmitt: Why Does the Minimum Wage Have No Discernible Effect on Employment? (ale nebo zavřete oči, myslete na tea party a opakujte si potichu mantru: trh ví vždycky všechno nejlíp - každá regulace je špatná - to je pochopitelně druhá možnost).

Stanislav Brabec|23. 7. 2015 01:57| reakce na Josef Fraj - 22. 7. 2015 16:47

Vzácným statkem je jednoznačně čas lidí, kteří jej vytvářejí. Nikoliv jeho šíření.

Současná legislativa však brání tento fakt plně promítnout do ekonomiky.

Vlastně vůbec nevíme, jak by vypadal třeba vývoj léků bez copyrightové legislativy.

V oblasti softwaru naštěstí můžeme tušit: licence GNU GPL byla úmyslně postavena tak, aby copyrightovou legislativu eliminovala. Po dvou desítkách let tápání tam nové obchodní modely vznikly, a vůbec se nezdá, že by firmám nějak vadilo, že konkurence smí opisovat. Naopak, síly vývojářů konkurujících si firem se často spojily, aby vytvořily jediný přizpůsobitelný systém.

Jak by asi vypadala třeba farmacie bez copyrightových zákonů? Výroba léku často činí jen 5% z ceny, takže se svým způsobem také stává statkem nevzácným.

Josef Fraj|22. 7. 2015 23:53| reakce na Martin Brezina - 22. 7. 2015 16:07

"Někdo natočí film, který je neomezeně kopírovatelný, takže živit se bude čím, vážený pane?"

Promiňte, ale to, že někdo natočí film, snad není důvod, aby ho ostatní živili.

Josef Fraj|22. 7. 2015 23:35| reakce na Michal Hatlapatka - 22. 7. 2015 20:28

Potom jistě nebude problém zvýšit minimální mzdu, řekněme pro začátek na 60 tisic korun.

Michal Hatlapatka|22. 7. 2015 20:34| reakce na Frenky - 22. 7. 2015 13:48

To je otázka, čemu říkáte levicoví (nedávno jsem se tu dozvěděl, že levicová je Velká Británie). Třeba já jsem se stejnými názory levičák v US a pravičák v ČR a nijak mne to nestresuje.

Michal Hatlapatka|22. 7. 2015 20:28

Přijde mi legrační dělat si starost o americké pravicové ekonomy v zemi, kde je (akademických) ekonomů se zahraničními publikacemi zoufalý nedostatek, bez ohledu na jejich politické preference. Toto téma s oblibou glosuje Jaroslav Borovička (NYU). Šichtářová, Ševčík, Mach, Kohout, známí v mediálním prostoru, ve skutečnosti nemají "skutečnou" publikaci a mimo český prostor jsou tak neviditelní (nevěříte-li, já také nevěřil, podívejte se do Google Scholar sami).

Ale k meritu věci, nedivím se, že některé výroky republikánských prezidentských kandidátů není na akademické půdě - tedy tam, kde rozhodují čísla a ne zanícení - ochoten nikdo hájit. A souhlasím, že ekonomie jako věda se nesmí ohlížet na ideologii. Pokud nedávná data skutečně naznačují, že zvýšení minimální mzdy nezaměstnanost nezvedne, co s tím chcete jako pravicový ekonom dělat?