Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Diskuze k článku: Pět let řeckých reforem. Země nezahálela, jenže – málo platné

David Horák | 21. 7. 2015 | Celkem 14 komentářů v diskuzi

Vložit komentář

Všech 14 komentářů v diskuzi.

Jan Altman | 22. 7. 2015 09:57

Pokud Řecká ekonomika výkonem cca odpovídá té Bulharské, měly by správně mzdy i ceny klesnout cca na bulharskou úroveň.
Jenže:
- snižovat mzdy a ceny, zejména v silně regulované ekonomice, jde ztuha
- bohužel dluhy státu, firem i domácností tím neklesnou, ale relativně vzrostou (resp. budou mít méně na splátky)
- v relativně bezbariérovém vnitřním trhu EU se zejména u některých produktů ceny mezi jednotlivými zeměmi nemohou zas až tak moc lišit (viz rexport léků z ČR)

Jenže keynesovsko-fuldovské řešení (dovolit Řecku tisknout si eur, kolik se jim zlíbí, resp. "kolik budou potřebovat") také není správné, navíc pokud to začne dělat i Itálie, Španělsko, Portugalsko a Francie, tak se Němci začnou budit ze sna hrůzou vzpomínek na Výmar. Vznikla by tragedie obecní pastviny. Kdo netiskne, okrádá sám sebe. A tak by k tisku nakonec přistoupily i státy severu, aby z toho taky něco měly.

Je potřeba si přiznat, že chyby se již staly (a dlouho se akumulovaly) a že dnes bezbolestné řešení pro všechny neexistuje. Relativně nejsprávnější je default na většinu dluhu a zavedení vlastní měny. Čím později, tím hůře - za pár let totiž budeme po sedmém záchranném balíčku a Řecko bude dlužit 400procent HDP a záruky Slovenska budou představovat polovinu jeho rozpočtu. Kdyby GR zbankrotovalo v 2010, haircut byl menší a hlavně by to nejvíc odnesli ti, kteří mu nezodpovědně půjčovali. Takto ideální situace již nebude, ale to není důvod k bankrotu+drachmě nepřistoupit nyní, protože za 2 roky budeme na dnešek vzpomínat jako na ideální, avšak promarněnou, příležitost.

Nahlásit

0
+
-

Jan Krejčí | 21. 7. 2015 22:33

Výborná analýza. Ze všeho nejzajímavější na Řecké krizi je to, že nikdo neinformuje o faktech (tedy co konkrétního se změnilo), ale pouze o názorech nebo nálepkách. S řeckými statistickými lháři bych se ale radši bavil o konkrétních číslech (např. minimální mzda, mzda vrátného ve státní firmě, výpovědní lhůta, věk odchodu do důchodu), než o indexech jako EaseOf Doing Business nebo ochrana zaměstnanců. Jak chcete ověřit, že nejsou vylhané, když Řecko vylhalo ta nejdůležitější statistická čísla?

Nahlásit

0
+
-

Tomáš Macháček | 22. 7. 2015 13:10 | reakce na Jan Krejčí - 21. 7. 2015 22:33

To je jedna věc. Další věc je, jak chcete porovnat třeba deregulaci taxi služeb se zvýšením DPH? První opatření nám zvýšilo hospodářskou svobodu o 1 bod, to druhé ji snížilo o 5?? To je takové dost ošemetné přepočítávání...

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Frenky | 21. 7. 2015 13:35

Problém Řecka je mnohem hlubší, než povrchní pohledy politiků a většiny novinářů. Analýza pana Horáka je zajímavá, ale tomu všemu chybí pohled ze samotného Řecka. Respektive od lidí, kteří tam žijí, pracují, či podnikají.

Celkem zajímavě to popisuje Pavla Smetanová v knize Řecká ruleta. Vřele doporučuji.

Nahlásit

0
+
-

David Horák | 21. 7. 2015 16:50 | reakce na Frenky - 21. 7. 2015 13:35

Díky za pochvalu a díky za tip. Jestli na tu knížku narazím, podívám se na ni.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Jirka H | 21. 7. 2015 12:49

Díky za zajímavou analýzu. Domnívám se, že bez možnosti poklesů mezd na úroveň odpovídající produktivitě práce se nepohnou vpřed.

Nahlásit

0
+
-

David Horák | 21. 7. 2015 16:48 | reakce na Jirka H - 21. 7. 2015 12:49

Díky za pochvalu.

Popravdě si nejsem jist, jak pokles mezd pomůže. Ono to bude znamenat jen další pokles agregátní poptávky a prohloubení recese. Imho, co Řecko potřebuje více než cokoliv jiného, je politická stabilita a kredibilní závazek k tomu, že budou realizovat požadované reformy (což znamená finanční stabilitu) a bude Řecko zase růst. Koneckonců, během roku 2014, před nástupem Syrizy, se to začalo obracet k lepšímu a dokonce se Athény vrátily k nákupu dluhopisů na finančních trzích.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Jan Koss | 23. 7. 2015 21:17 | reakce na David Horák - 21. 7. 2015 16:48

Horák užívá slova jako „agregátní poptávka“. To je jenom teorie nabiflovaná z nějakých učebnic ekonomie. Pokud se na to podíváme z praktického hlediska, poznáme že pokud si Řecko půjčilo peníze ze zahraničí Řecko převzalo peníze, které přestavují hodnoty podložené produkcí/službami. Tedy vlastně Řecko si přivlastnilo tyto hodnoty. Pokud úroky jsou 10% (co v případě Řecka je norma) a není inflace a půjčka trvá 7 let hodnota půjčených peněz se zdvojnásobí. Ted přijdeme na ekonomii založenou na půjčených penězích. Banky si mohou půjčit od Centrálních bank za zlomek procenta úroku a účtovat 10% a jejich výdělek za 7 let je 100%.
Na druhé straně jsou Řekové, kteří jsou nuceni předat originální hodnotu, plus stejnou hodnotu za úroky a to bez kompenzace.
Pokud vím „agregátní poptávka“ se týká uzavřené ekonomiky, ale Řecká ekonomika není uzavřena, ale je propojena v EU, EZ, nadnárodními organisacemi, atd.
V prvním odstavci Horák mluví o „Řecký trh práce i podnikatelské prostředí zasáhla během krize vlna deregulací, které po Řecku požadovali věřitelé. I po pěti letech intenzivních reforem však patří řecká ekonomika mezi nejsvázanější v Evropě.“ Kde to Horák našel že Řecký trh práce i podnikatelské prostředí zasáhla během krize vlna deregulací a tyto deregulace byly uplatněny v reálném prostředí a není náhodou že druhá věta v paragrafu poněkud protiřečí první větě? To je pokud byly zavedeny deregulace, byla by Řecká ekonomika méně svázaná. Mějte hezký den!

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Jirka H | 21. 7. 2015 19:14 | reakce na David Horák - 21. 7. 2015 16:48

Pokles mezd není cíl, ale prostředek k obnovení hospodářské rovnováhy. Stejně jako recese není bubák, ale nezbytný, i když velmi nepříjemný, mechanismus k ozdravení tamní ekonomiky. Tlak na růst agregátní poptávky, se snahou docílit umělého boomu, by situaci jen zhoršilo. Řekové potřebují změnit a zmodernizovat svoje hospodářství, odbourat neproduktivní sféru, odepsat špatné investice. Uvolnit tak zdroje pro zdravé firmy. Až potom bude šance na obnovení zdravého a udržitelného růstu.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Frenky | 21. 7. 2015 22:34 | reakce na Jirka H - 21. 7. 2015 19:14

Myslím že především potřebují nějakou domácí Margaret Thatcher, která by zatočila s odbory a pak někoho, kdo by omezila vliv bílých límečků.....

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Hawkie | 21. 7. 2015 17:37 | reakce na David Horák - 21. 7. 2015 16:48

připojuji se k pochvalným komentářům. Ač nejsem ekonom, tak se snažím některým věcem vidět pod sukni.
V podstatě jste v komentáři napsal, že nic se nemá přehánět. Příliš velké snížení mezd může vést ke kolaterálním škodám a totéž platí i pro pohyb "od zdi ke zdi" či příliš mnoho změn najednou.
Dobrým příkladem "od zdi ke zdi", nízkých mezd a změn je třeba české zdravotnictví. Před 10 lety systém preferoval specialisty a praktici živořili, nyní je to naopak. Jenže velmi byrokraticky regulovaný model úhrady zdravotní péče má v sobě cenové nesmysly a tak motivuje -ekonomickými prostředky k nicnedělání praktiky (samo, je to přísně logické řešení, které se uplatňuje zčásti.
Systém vzdělávání, kdy se povinná praxe před atestací dala téměř komplet splnit ve středně velké nemocnici, byl nahrazen asi 3 lety praxe na akreditovaném pracovišti příslušného oboru a pak asi 2 roky stáží na akreditovaných specializovaných pracovištích Vtip je v tom, že za tyto stáže se platí, aby stážista dělal stejnou rutinu jako ve své mateřské nemocnici. A pak dochází k propadu, nejsou specialisté - a už ani praktici. A co se děje? systém vzdělávání se cestou demokratických zmatků mění zhruba směrem k původnímu.
Finanční masakr ve zdravotnictví rozpoutalo i zvýšení DPH. Zdravotní péče je osvobozena od DPH a tak jsou nemocnice a ambulance konečnými spotřebiteli, nemající nárok na vratku DPH (tedy, nějakou korunu vyreklamují, pokud mají činnosti, podléhající DPH- třeba klinická hodnocení léků)
Proč jsem toto psal? Abych upozornil, že i mnohem bližší věci se z novinových článků zdají úplně jiné, než jak je vidí insideři.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Richard Fuld | 22. 7. 2015 08:22 | reakce na Hawkie - 21. 7. 2015 17:37

To co popisijete je záměrná systematická sabotáž veřejného zdravotnictví, aby byl důvod k jeho privatizaci. Privatizovat budo sabotéři a protože budou privatizovat záměrně zbankrotovaná zařízení, bude to za hubičku.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Zkus | 23. 7. 2015 19:21 | reakce na Richard Fuld - 22. 7. 2015 08:22

Tady máte něco o tom vašem zlém tržním přerozdělování:

http://neviditelnypes.lidovky.cz/svet-jestli-ctete-tohle-0s3-/p_ekonomika.aspx?c=A150722_102619_p_ekonomika_wag

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Hawkie | 22. 7. 2015 12:25 | reakce na Richard Fuld - 22. 7. 2015 08:22

Já bych v zásadě nic neměl proti rozumné privatizaci. Koneckonců, drtivá většina ambulancí je v soukromých rukou, z toho většinou jde o samostatné soukromníky či malé firmičky o 2-5 lidech, něco málo jsou součásti velkých řetězců.
Jenže to, co se od Julínka děje, je v podstatě okopávání a ořezávání malých soukromníků a státních či municipálních nemocnic. Cílem je zřejmě tato zařízení vyhladovět, aby je Ne-Bureš a další mohli skoupit, pak zařídí nápravu stavu tak, aby se dalo rozumně vydělávat (a nebyla část činností prodělečná).
Nicméně geneze všech těchto potíží je docela obyčejný šlendrián, hloupost a lenost. A podle mě je to tak i v Řecku.
Jak už jsem před časem psal, tak každý model financování zdravotní péče má nějakou slabinu.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK