Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Diskuze k článku: Řekové se k dluhům neznají

Pavel Kohout | 8. 7. 2015 | Celkem 92 komentářů v diskuzi

Vložit komentář

Všech 92 komentářů v diskuzi.

Hawkie | 10. 7. 2015 11:04

Něco mi nesedí. Merkelová sice není finanční specialista, ale hloupá určitě není- jaderná fyzika je dost těžká, v matematice se jistě orientuje taky dobře a v politice se pohybuje po čertech dlouho. Nevěřím, že nepochybně vysoce inteligentní člověk, s matematickými dispozicemi, s možností se obrátit na poradce- specialisty by dělal podobná rozhodnutí jen na podkladě simplexního "oblafnutí" řeckým vedením.
Řecký dluh je nesplatitelný, proč, u všech rohatých, již dávno neproběhl bankrot?
Budí to ve mně obavy, že je za tím něco daleko horšího nebo že situace je horší, než se domníváme. Tají soudruzi něco důležitého?

Nahlásit

0
+
-

Richard Fuld | 10. 7. 2015 11:24 | reakce na Hawkie - 10. 7. 2015 11:04

Jak u všech rohatých vyřešíte nesplatitelný dluh bankrotem? A to by ale mělo současně zbankrotovat 90% zeměkoule, pokud by měl být důvodem nesplatitelný státní dluh.

Navíc většina státních dluhu je splatitelná ze dne na den zdaněním úspor, resp. obecně vkladů v bankách. Proč by se ale měl takto státní dluh splácet? Nedává to žádný smysl.

Na státní dluhy je třeba pohlížet spíše jako na emisi peněz, než jako na dluhy. Splacení státního dluhu, je pak toliko peněžní kontrakcí, jejíž likvidační účinky na ekonomiku byly v historii velmi spolehlivě prokázány.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Jan Koss | 13. 7. 2015 18:16 | reakce na Richard Fuld - 10. 7. 2015 11:24

„Na státní dluhy je třeba pohlížet spíše jako na emisi peněz, než jako na dluhy. Splacení státního dluhu, je pak toliko peněžní kontrakcí, jejíž likvidační účinky na ekonomiku byly v historii velmi spolehlivě prokázány“
Na emisi peněz Richard C Fuld může pohlížet jakkoliv, ale ve skutečnosti jenom centrální banky emitují peníze. Na udělení kreditu, vzhledem k jeho teorii peněz, je možné se dívat jako převod úspor na měnu a se splacením úvěru jako reversní proces. Udělováním kreditu banky v Česku se postupně dostávají do posice kdy budou kontrolovat velkou část úspor a požadovat další úvěry, nebo vydírat tzv. QE, což je vlastně sypáni nových peněz z Centrální banky do přebujelého finančního systému. Pro banky je to výhra-výhra situace. Mějte dobrý den!

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Hawkie | 10. 7. 2015 14:44 | reakce na Richard Fuld - 10. 7. 2015 11:24

Bankrot státu není nic výjimečného. Byl by jedním z mnoha, navíc třeba v případě Ruska (tuším 1997) bych řekl, že haircut pročistil vzduch.
Celkem souhlasím, že masívní jednorázové splacení státního dluhu by mohlo udělat pěknou paseku. Ale nepamatuji se, že by se tak někdy stalo.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Richard Fuld | 10. 7. 2015 15:01 | reakce na Hawkie - 10. 7. 2015 14:44

To, že něco není výjimečné neznamená, že je to prima věc a že to není absurdní a zbytečné. V roce 1953 jsme si tu taky užili báječný hair cut. Vy o tom mluvíte, jako by se nás to nemělo nikdy týkat. jako by to bylo něco hodně daleko v kosmu. Není.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Jan Koss | 13. 7. 2015 11:31 | reakce na Richard Fuld - 10. 7. 2015 15:01

Rádoby „finanční expert“ Richard Fuld a podobní se mýlí v tom že v roce 1953 byl finanční haircut. V roce 1953 bylo provedeno zrušení válečného přidělovacího lístkového systému současně s měnovou reformou. V tom je základní rozdíl.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Zdeněk Gardelka | 8. 7. 2015 21:28

No ty vole... Fuld dal 23 komentů, skoro polovinu těch co tu sou. To už neni normální. Chlape, máte práci, rodinu, kamarády... nějakýho normálního koníčka krom řeckýho dluhu?

Nahlásit

0
+
-

Dotačník | 9. 7. 2015 14:01 | reakce na Zdeněk Gardelka - 8. 7. 2015 21:28

Státní zaměstnanci mají plno času...

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Richard Fuld | 9. 7. 2015 14:02 | reakce na Dotačník - 9. 7. 2015 14:01

Důchodci také :-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Gabriel Pleska | 9. 7. 2015 14:06 | reakce na Richard Fuld - 9. 7. 2015 14:02

A co teprv miliardáři!

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Richard Fuld | 9. 7. 2015 15:23 | reakce na Gabriel Pleska - 9. 7. 2015 14:06

Že jo? :-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Richard Fuld | 8. 7. 2015 23:31 | reakce na Zdeněk Gardelka - 8. 7. 2015 21:28

Mám spousty zajímavých koníčků, ale diskuze na téma řecké krize patří k mým nejoblíbenějším. :-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Frenky | 9. 7. 2015 06:22 | reakce na Richard Fuld - 8. 7. 2015 23:31

A k těm koníčkům jistě patří komunistická ideologie na řecký způsob .......

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Plánovač | 9. 7. 2015 14:02 | reakce na Frenky - 9. 7. 2015 06:22

Případně vymýšlet, jak by měli ostatní žít a pak jim to vnutit a ještě je to nechat zaplatit.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Richard Fuld | 9. 7. 2015 15:23 | reakce na Plánovač - 9. 7. 2015 14:02

A to právě ne.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Richard Fuld | 9. 7. 2015 08:13 | reakce na Frenky - 9. 7. 2015 06:22

Váš příspěvek je přísně ideologický. :-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Návrh správci webu | 8. 7. 2015 20:15

Mám námět na vylepšení Finmagu: aniž bych chtěl upírat ostatním právo k diskuzi, rád bych měl možnost vypnout (jen pro mé zobrazení diskuze) některé diskutující tím, že bych zadal jejich jména (např. Fuld).

Nahlásit

0
+
-

Josef Fraj | 8. 7. 2015 20:42 | reakce na Návrh správci webu - 8. 7. 2015 20:15

Jo, také už jsem hledal tlačítko IGNORE :-)))

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Zdeněk Gardelka | 8. 7. 2015 13:09

Jak piráty moc nemusim, jejich vyjádření k "řecké krizi" je asi nejtrefnější a moc se mi líbí :-)

Řekové vystrčili na EU své holé zadky a ta teď řeší jestli jim je políbí nebo je do nich kopne.

Za sebe jsem rád že to někam spěje. Pamatuji si z minulosti od různejch střídmějších obhájců různejch balíčků že si za to EU kupovala čas, což dle nich bylo legitimní. Cynicky bych řekl že německé fondy ten čas využily perfektně a chápu to. Ale kdybych je měl brát vážně, tak bych řekl něco jako - tak, po šesti letech se ukažte co jste vymysleli :-)
Ale protože je vážně brát nejde radši se neptám.

A navrhuji anketku - čekáte už velké grandiozní finále, nebo se to ještě na rok, dva, tři... dvacet zakecá?

Nahlásit

0
+
-

Richard Fuld | 8. 7. 2015 16:35 | reakce na Zdeněk Gardelka - 8. 7. 2015 13:09

Spíš bych to viděl tak, že Trojka ponořila Řecku hlavu do záchodu a když trošku povolili, tak ji Řecko poblilo :-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Jan Daniel | 8. 7. 2015 12:08

Prostoduší občané se nechávají oblbovat simplifikovanou story o Řecích, kteří si nezodpovědně napůjčovali na spotřebu. Je srozumitelná a pochopí ji každý. A hlavně se díky ní neptají po primární příčině problému: kdo vytvořil systém, ve kterém banky nezodpovědně napůjčují nesolventnímu dlužníkovi, nenesou žádná rizika, a ztráty platí daňoví poplatníci? Bez morálního hazardu na straně věřitele by k morálnímu hazardu na straně dlužníka nikdy nemohlo dojít.

Nahlásit

0
+
-

Amsica | 9. 7. 2015 13:01 | reakce na Jan Daniel - 8. 7. 2015 12:08

Eurozóna mluví o "záchraně" Řecka, posílají Řecku peníze, které ovšem nejsou použity na nakopnutí řecké ekonomiky. Méně než 10 % bylo použito na "změkčení krize". (http://www.theguardian.com/wo rld/2015/jun/29/where-did-the- greek-bailout-money-go).Drtivá většina prostředků byla Řeky ihned odevzdána na splátky dluhů. A hádejte, kdo je největším držitelem řeckého dluhu? Německo (německé banky) (http://www.bbc.com/news/world -europe-33407742).Proto taková starost o Řeky! Ten, kdo by měl být potrestán za špatné finanční rozhodnutí, jsou banky, které Řecký dluh kupovaly. Já, pokud učiním investici (ať již nákupem akcií, dluhopisů a nebo nemovitostí), ponesu důsledky svého rozhodnutí sama. Proč ne evropské banky?

Obávám se však, že situace nebude zdaleka tak jednoduchá. Nemají banky náhodou povinnost držet dluhopisy členských států? Někdo fundovaný?

PS. To, že si Řekové žili dlouho nad poměry, je samozřejmě jiná věc.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Richard Fuld | 9. 7. 2015 13:44 | reakce na Amsica - 9. 7. 2015 13:01

Banky nemusí držet státní dluhopisy, ale způsob vypořádání mezibankovního platebního styku je k tomu v podstatě nutí, a to tak, že banky potřebují státní dluhopisy jako kolaterál pro centrální banku, bez kterého je v podstatě nemožné realizovat převody peněz mezi bankami. Explicitní nařízení, které by nutilo banky držet státní dluhopisy ale podle mne neexistuje. Naopak pravidla pro kapitálovou přiměřenost bank omezují banky držení dluhopisů jednoho emitenta na max 15% aktiv a toto omezení je zřejmě aplikovatelné i na státní dluhopisy.

Mediální zkratka o tom, jak si Řekové žili dlouho nad poměry má taky své mírně řečeno slabiny. V tomto ohledu je třeba si definovat samotný pojem "žití nad poměry". Podle mně Řekové žili zcela v souladu s poměry, které v Řecku, potažmo v Evropě panovaly. A naopak teď žijí Řekové výrazně pod evropskými poměry, protože prakticky jako jediná vyspělá země na světě je Řecko bezdůvodně vyobcováno ze společnosti vyspělých státu a je nuceno žít výrazně pod poměry panujícími ve vyspělém světě, když se po něm vyžaduje, aby mělo přebytkové hospodaření a splácelo své státní dluhy.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Josef Fraj | 8. 7. 2015 16:51 | reakce na Jan Daniel - 8. 7. 2015 12:08

"Kdo vytvořil systém, ve kterém banky nezodpovědně napůjčují nesolventnímu dlužníkovi, nenesou žádná rizika, a ztráty platí daňoví poplatníci?"

Takovýto nebo podobný systém vznikne v demokratickém státu vždy, z logiky věci.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Richard Fuld | 8. 7. 2015 16:55 | reakce na Josef Fraj - 8. 7. 2015 16:51

Škodlivé ale není, když banky půjčují státu peníze. Škodlivé je, když už mu dál půjčovat odmítají s tím, že jejich ztráty způsobené nesplacením dříve poskytnutých půjček bance zaplatí daňoví poplatníci.

Nebýt bankovního socialismu banky by se nevydávaly na dobrodružné výpravy v podobě panických výprodejů na dluhopisových trzích, které by je mohly existenčně ohrozit.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Umbrdt | 13. 7. 2015 23:34 | reakce na Richard Fuld - 8. 7. 2015 16:55

Půjčovat státu je škodlivé už proto, že stát tyto peníze v lepším případě rozfofruje za nesmysly a korupční zakázky, v horším případě je použije proti lidem, na deformaci trhu, atd...

Je to jako být nadšený z financování Cosa Nostry.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Richard Fuld | 14. 7. 2015 11:18 | reakce na Umbrdt - 13. 7. 2015 23:34

V tomto se v podstatě shodneme. :-) V tomto ohledu jsem pro 100% podíl mandatorních výdajů. Dále bych zavedl referenda na utracení jakékoliv částky, která by musela být financována půjčenými penězi, popřípadě i možnost jejich financování pouze prodejem státních dluhopisů státním občanům daného státu, jež by nebyly převoditelné na jinou osobu (resp. toliko dědickým řízením převoditelné). Emise dluhopisů, které nakupují banky a které pak mohou stát vydírat bych velmi významně omezil. Prakticky jen na objem potřebný k hladkému chodu vypořádání mezibankovního platebního styku.

Referenda by musela být i pro mandatorní výdaje financované na dluh. Zde by platila pouze výjimka, že dané výdaje státu jsou povinné z hlediska plnění Listiny základních práv a svobod.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Josef Fraj | 8. 7. 2015 20:48 | reakce na Richard Fuld - 8. 7. 2015 16:55

Pane Fuldo, už jste to mně i jiným, zopakoval nejméně stokrát. Jenže síla argumentu nezávisí na počtu opakování. To je metoda goebblesovské propagandy a ne inteligentní diskuse. Nedivte se proto, že někteří jsou z vás už trochu podráždění.

Nebyl jste schopnen obhájit svoje tvrzení v diskusi, takže je stále považuji za naprostý nesmysl a to se nezmění ani s větší mírou vašeho spamování tohoto fóra.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Richard Fuld | 9. 7. 2015 13:45 | reakce na Josef Fraj - 8. 7. 2015 20:48

Zase jen obecné bláboly. Když nemáte nic konkrétního, tak se alespoň zdržte komentáře.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Richard Fuld | 8. 7. 2015 16:31 | reakce na Jan Daniel - 8. 7. 2015 12:08

Konečně po dlouhé době někdo, kdo se na věc nedívá primitivním prizmatem, v němž vidí jen líného pijáka ouza. :-) Ano hlavní příčinou řecké krize jsou banky a bankovní socialismus.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Martin Brezina | 8. 7. 2015 15:11 | reakce na Jan Daniel - 8. 7. 2015 12:08

I když tuším, že v jádru věci se asi neshodneme - pro vás je problém zřejmě v tom, že takový systém vytvářejí státy - tak vcelku souhlas. Je užitečné se podívat na věc tímto směrem. V tomto případě byly ty půjčky také investice, a investice nese riziko a odpovědnost, tedy měla by nést.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Martin Kovář | 8. 7. 2015 08:20

Když jsem včera v noci četl nadpis článku, že Řekové dostávají ještě jednu šanci, málem jsem spadl ze židle a přemýšlel jsem, jaké služby musel Tsipras Merkelové poskytnout. No ale četl jsem dál a naštěstí je to "jen" o příležitosti předložit nový návrh. Ale i to je podle mě už trochu moc.
Pokud pomineme slabost Merkelové pro mladé Řeky, mohla by za ústupky stát obava, že budou Řekové hromadně dávat evropské pasy a posílat dál do Německa, Francie, ... Jinak si to už fakt nedokážu vysvětlit.

Nahlásit

0
+
-

Richard Fuld | 8. 7. 2015 08:19

No mě by velmi zajímalo, jakým způsobem zachrání Bank of Greece řecké banky. Jak může přechod na drachmu vyřešit problém opravných položek plynoucích z odpisu v eurech denominovaných řeckých státních dluhopisů?

A pro koho je důležité, že tetka Merklová v případě vyhovění Řecku ztratí aureolu jakéhosi VŮDCOVSTVÍ. Jeden německý vůdce světu už stačil a dalšího rozhodně nepotřebujeme.

Nahlásit

0
+
-

Zlý Jabko | 8. 7. 2015 08:03

Je skoro až legrační sledovat, jak jsou jedni z nejmocnějších lidí planety taháni za fusekli. Co, za fusekli! Nechají si naplivat do tváře, nechají se okrást a rozumují nad tím, jestli náhodou flusajícímu chudáčkovi zlodějskému něco nechybí a jestli mu nemohou pomoci.
EU není na hliněných nohou jen kvůli hloupým centralizačním a socanským snahám, ale mimo jiné i díky nepřítomnosti alespoň jedné charismatické a zásadové postavy. Tihle velkohubí žvanilové jsou všichni typu Jourová - bez povědomí o čemkoliv a s plnou nůší keců o všem.

Nahlásit

0
+
-

Richard Fuld | 8. 7. 2015 08:25 | reakce na Zlý Jabko - 8. 7. 2015 08:03

Nějaký charismatický vůdce. To je určitě to, co Evropa potřebuje. Nejlépe nějakého německého.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Petr | 8. 7. 2015 10:13 | reakce na Richard Fuld - 8. 7. 2015 08:25

Třeba Churchill nebo Tchatcherová. Jinak, právě současné modelíny se snaží, aby se objevil nový Adolf.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Richard Fuld | 8. 7. 2015 10:25 | reakce na Petr - 8. 7. 2015 10:13

Tchatcherová? Ale fůj! Jedna Tchatcherová v historii lidstva stačila a bylo by lépe, kdyby se vůbec neobjevila.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Marx | 8. 7. 2015 14:35 | reakce na Richard Fuld - 8. 7. 2015 10:25

Jasně, Thatcherová fuj, my chceme Joschky Fischery, Škromachy, Triprasy, Papandrey, Schrodery, Barosy, Schulzy, ....

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Richard Fuld | 8. 7. 2015 16:37 | reakce na Marx - 8. 7. 2015 14:35

Ani v jednom případě jste se mi netrefil do vkusu. :-) Tedy snad ještě ten Tsipras by šel.

Škromach, Papandreu, Schroder, Baroso, Schultz, ble a fůj!

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Saša | 10. 7. 2015 18:17 | reakce na Richard Fuld - 8. 7. 2015 16:37

Já vím, že Tsipras se vám líbí.

http://roklen24.cz/a/ifK3r/tsipras-couva-jen-potvrzuje-ze-je-komunista

Protože jste oba komunisti.

Občas by neuškodilo si vzpomenout si na staré dobré pravidlo, které praví: Tvrdí-li někdo, že není ani pravičák, ani levičák, je to levičák (autorem je tuším Churchill, ale bez záruky)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Richard Fuld | 10. 7. 2015 18:40 | reakce na Saša - 10. 7. 2015 18:17

Zbytečné ideologické bláboly. Chce to něco k věci.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Jan Capouch | 8. 7. 2015 21:51 | reakce na Richard Fuld - 8. 7. 2015 16:37

Tsipras? Četl jste jeho životopis? Parazit od mládí, vysavač veřejných peněz. Stejný aktivistický šmejd jako Matěj Hollan.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Richard Fuld | 8. 7. 2015 23:33 | reakce na Jan Capouch - 8. 7. 2015 21:51

Co byl, je mi volné. Důležité je kým je teď.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

A kým je? | 9. 7. 2015 14:07 | reakce na Richard Fuld - 8. 7. 2015 23:33

Demagogem, lhářem, vyděračem, ...

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Richard Fuld | 9. 7. 2015 15:27 | reakce na A kým je? - 9. 7. 2015 14:07

Nesmysl. Je někým, kdo chce zachránit Řecko před katastrofou. Je smutné, že to musí být komunista. A ještě smutnější je, že právě proto se mu to nepodaří a ostatní psychopati Řecko potopí, aby ukázali, jak je to levičáctví špatné a kam vede a aby nikoho ani nenapadlo vzpouzet se "reformám" současných mocipánů a banksterů.

Demagogie, lhaní a vydírání jsou nástroje psychopatů z Trojky.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

To teda zachránil! | 13. 7. 2015 23:38 | reakce na Richard Fuld - 9. 7. 2015 15:27

Tak se ten váš milovaný bolševíček pěkně vybarvil.

Vyvolá referendum, angažuje se pro NE a pak odkýve ještě tvrdší program.

Bude zachraňovat ekonomiku zvýšením daní a řešit nadměrný státní dluh jeho zvýšením o dalších 80mldEUR.

A to proto, že vy bolševici jste všichni stejní a vůle a zájmy lidu se oháníte, jen když se vám to hodí. Ale reálně vám jde jen o moc a prebendy (a ty kapou z Brusele).

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Richard Fuld | 14. 7. 2015 11:09 | reakce na To teda zachránil! - 13. 7. 2015 23:38

Tsipras vsadil na to, že psychopati z Brusele se zaleknou toho, že by Řecko nakonec skutečně mohlo opustit eurozónu. To se ale přepočítal. Pro psychopaty z Trojky není žádná katastrofa dost velká na to, aby se jí zalekli. A tak musel Tsipras stáhnout ocas a nabídnout, to co nabídl. Jsem ale skeptický, že by to mohlo nakonec dopadnout nějak civilizovaně. "Věřitelé" opět zvedli tlak a danou situaci vyhodnotili, jako příležitost k vyvolání politického rozkolu v Syrize a jako příležitost k vyvolání politické nestability, která nakonec Tsiprase a Syrizu smete z řecké politické scény.

Podle mne od začátku nešlo o záchranu Řecka. Šlo naopak zjevně o jeho likvidaci, když jedinými zachraňovanými zde byla (jak jinak?) pouze banky.Celá ta řecká krize je od začátku absurdní zločinný teroristický akt party mocných psychopatů. Řecko bylo odsouzeno stát se obětí dluhové krize, stejně jako byla obětována banka Lehman Brothers v krizi hypotéční. Jsou to zcela zbytečné a velmi drahé oběti.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Frenyk | 8. 7. 2015 07:29

Do dnes jsem si myslel, že budovat komunismus, za kapitalistické peníze, není možné a vidím, jak jsem se hluboce mýlil. Omluvou může být otázka, zda jsou ještě, současní vládci EU, kapitalisté....

Nahlásit

0
+
-

Josef Fraj | 8. 7. 2015 08:25 | reakce na Frenyk - 8. 7. 2015 07:29

Kapitalismus skončil v USA v roce 1913, založením FEDu a přijetím 16. dodatku, který zlegalizoval daň z příjmů (do té doby byla protiústavní). Současná Evropa je někde na půl cesty k centrálnímu plánování, které si mnozí z nás pamatují z doby před 1989. Trh je státními regulacemi zcela deformovaný, což vede k jeho zhoršené funkčnosti. Toho využívají vládnoucí socialistické vlády k jeho dalším regulacím se zdůvodněním, že "trh selhal". Logickým důsledkem bude v budoucnu nahrazení zbytků trhu centrálním plánovačem. Centrální plánování = totalita. Západní Evropa, která se nepoučila z marxistických experimentů nastolených revolucí, spěje evolucí do stejného nebo velmi podobného stavu.
Teoretické zdůvodnění, že demokracie vede nutně k socialismu a socialismus vede k materiálnímu, kulturnímu a morálnímu úpadku, se zdá být potvrzováno skutečným ekonomickým a společenským vývojem.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Richard Fuld | 8. 7. 2015 09:53 | reakce na Josef Fraj - 8. 7. 2015 08:25

Kdyby kapitalismus fungoval po Vašem, do konečného stádia, by dospěl už dávno a bůhví jaká totalita nebo ještě větší zvrácenost by zde teď panovala. Jediná cesta je kapitalismus doplněný o principy sociálního státu.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Josef Fraj | 8. 7. 2015 10:06 | reakce na Richard Fuld - 8. 7. 2015 09:53

Ničím nepodložené tvrzení, ze vyvrátit pouhým tvrzením opaku. Takže: nemáte pravdu.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Richard Fuld | 8. 7. 2015 10:20 | reakce na Josef Fraj - 8. 7. 2015 10:06

Tady nejde o to, jestli je mé tvrzení pravdivé. Je to můj názor, založený na úvaze, že tržní přerozdělování vytvořeného bohatství by v prostředí liberálním kapitalismu dosáhlo velmi rychle takové úrovně, že by se tento systém velmi rychle proměnil na čirý a brutální otrokářský systém, kde by hrstka nejbezohlednějších vlastnila vše a ostatní vůbec nic.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Jan Daniel | 8. 7. 2015 12:00 | reakce na Richard Fuld - 8. 7. 2015 10:20

Tzv.sociální tržní ekonomika dosáhla majetkové nerovnosti, které by volnotržní kapitalismus nikdy nebyl schopen. Je to logické, neboť přerozdělování bohatství od 99,99% k 0,01% jde nejlépe za asistence státu, v podmínkách státní regulace a centrálního plánování.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Josef Fraj | 8. 7. 2015 10:45 | reakce na Richard Fuld - 8. 7. 2015 10:20

Vaše úvaha je špatná a stále není ničím podložená, tak ani nemám na co reagovat.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Engels | 8. 7. 2015 14:39 | reakce na Josef Fraj - 8. 7. 2015 10:45

Prostě není možní připustit, aby peníze šly k tomu, kdo lidem nabídne zboží a služby v takové kvalitě a za takovou cenu, že mu za něj rádi dobrovolně zaplatí, protože si toho zboží a služeb považují.

To je nechutný model a je potřeba jej nahradit modelem, kdy moudrý nezkorumpovatelný politik identifikuje potřebné a peníze k nim (a ke svým kamarádům) přesměruje.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Richard Fuld | 8. 7. 2015 16:39 | reakce na Engels - 8. 7. 2015 14:39

Ty dva modely se ale navzájem nevylučují. Ony se doplňují. :-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Martin Risik | 8. 7. 2015 19:06 | reakce na Richard Fuld - 8. 7. 2015 16:39

Ano, mozno tak vo vasom utopistickom svete.

V tom realnom svete politik s mocou presmeruje peniaze tomu, kto mu zaplati viac. A trochu hodi plebsu, aby sa nepovedalo...

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Richard Fuld | 8. 7. 2015 19:11 | reakce na Martin Risik - 8. 7. 2015 19:06

Pokud jako premisu přijmeme, že politici jsou zlodějská hovada (což je většinou pravda), pak jakákoliv diskuze o změnách systému nemá vůbec žádný smysl.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Martin Risik | 8. 7. 2015 19:51 | reakce na Richard Fuld - 8. 7. 2015 19:11

Tak perco obhajujete system prerozdelovania, kde moc nad nim maju tie "zlodejska hovada"?

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Richard Fuld | 9. 7. 2015 13:49 | reakce na Martin Risik - 8. 7. 2015 19:51

Ale nic takového neobhajuji. Naopak. Jsem zastáncem 100% podílu mandatorních výdajů na celkových státních výdajích. Pokud budou chtít politici loupit a drancovat, budou si to muset uzákonit.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Josef Fraj | 8. 7. 2015 16:10 | reakce na Engels - 8. 7. 2015 14:39

Tak nějak :-)))

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Josef Fraj | 8. 7. 2015 07:13

Článek dobře vystihuje dnešní situaci. Aní já si netroufám odhadnout, co Angela s šíleným socialistou Hollandem a bezohledným sociálním inženýrem Junckerem nakonec udělají. Draghi, jako ex vice Goldman Sachs, je pro mne také nečitelný.
Můj názor je, že pokud se EU a EZ nechá vydírat bandou marxistů, tak tím odstartuje začátek svého konce.

Nahlásit

0
+
-

Michal Mrozek | 8. 7. 2015 08:21 | reakce na Josef Fraj - 8. 7. 2015 07:13

No nevím, mi to přijde, že vedení EU je stejné jako řecká současná vláda co se týče myšlenkového směru. EU pouze na rozdíl od řeků neříká věci na plnou hubu. Dokonce mě napadá, že řeky je třeba pochválit za upřímnost a konzistentnost v myšlení.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Josef Fraj | 8. 7. 2015 08:43 | reakce na Michal Mrozek - 8. 7. 2015 08:21

Podle mne základním společenským paradigmatem řecké společnosti je desetiletí praktikovaná "kultura žití na dluh" . Řekové podle mne (a nejenom oni) za tu dobu ztratili povědomí to vztahu mezi vlastní prací a velikostí spotřebovávaného bohatství. Domnívají se, že mohou na věky spotřebovávat bohatství vytvořené jinými a dokonce, že na to mají nárok. Současná vláda je v tom utvrzuje. Viz referendum o tom, jestli řekové budou splácet svoje dluhy nebo ne. Odhlasovali si, že ne a potvrdili tím, co píši.
Unijní politici zase nemohou přiznat, že politický projekt EURO se jim rozpadá pod rukama. Krach Řecka totiž potvrzuje všechny argumenty dopůrců eura vznášené před 15 lety. Je docela možné, že nenajdou odvahu, přiznat svoji prohru a budou dál prodlužovat řeckou agonii. Byl by to ovšem velmi nebezpečný postup.

Ale to je jenom můj názor. Třeba takový pan Fuld, vám vysvětlí, že dluhy jsou motorem ekonomického rozvoje, že Řekové za nic nemohou a všechno zavinili spiklenci MMF a ECB, protože nedovolí Řecku vytisknou si těch 300 mld euro a splatit takto nově vytvořenými penězi svoje dluhy.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Richard Fuld | 8. 7. 2015 10:02 | reakce na Josef Fraj - 8. 7. 2015 08:43

Pokud se Řekové rozhodli, že budou mít štědrý sociální stát financovaný státním dluhem, který nepřekročí úspory domácností, je vše v pořádku. Životní úroveň dříve chudého Řecka v době před onou absurdní bankovní panikou, je toho důkazem. Problém by mohl nastat teprve tehdy, pokud by Řeckem půjčené peníze odtékaly do zahraničí a nebyly v úsporách Řeků. To by znamenalo, že dluh Řecka není kryt obdobným bohatstvím Řeků v podobě jejich úspor.

Řekové zase jednou světu ukázali cestu do budoucnosti, kterou ale nikdo z těch diletantů, co je dnes nutí zbankrotovat, nepochopil (nebo nechtěl pochopit).

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

R. | 8. 7. 2015 19:08 | reakce na Richard Fuld - 8. 7. 2015 10:02

A proč vlastně záleží na tom, jestli ten dluh odpovídá zrovna úsporám řeckých domácností? Podle stejného principu by pak bylo třeba zkoumat, jestli je zadlužení např. Athén odpovídající úsporám místních domácností. Ale co když má athénská domácnost úspory třeba v bance na Krétě, počítá se to? A pokud někdo žije střídavě půl roku v Athénách a půl roku ve Frankfurtu, má si 2x ročně převádět všechny úspory, aby to sedělo?

A když se ta domácnost vůbec nehodlá podílet na financování plánů nějakého pomatence u vesla? Stačí si ty úspory vybrat v hotovosti, převést do zahraniční banky, nebo raději rovnou vyměnit třeba za dolary? Moment, vždyť tohle všechno už ti lidé dělají... :o)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Richard Fuld | 8. 7. 2015 19:24 | reakce na R. - 8. 7. 2015 19:08

No pokud platí státní dluh = úspory, pak není teoreticky problém úspory zdanit a státní dluh splatit, aniž by došlo k peněžní kontrakci, při níž by došlo k zániku peněz, které jsou v oběhu v reálné ekonomice a které jsou tedy pro ekonomiku těmi podstatnými. Jinými slovy dokud jsou úspory v relaci se státním dluhem, pak lze předpokládat, že to co si stát půjčil a utratil, to občané uspořili a drží to ve svých úsporách. Situace je pak obdobná tomu, když banka půjčí peníze dlužníkovi a on je drží v téže bance na vkladovém účtu. Banka v takové situaci nemá důvod trvat na splacení dluhu. Naopak je pro ni výhodné v této situaci setrvat a profitovat (bezrizikově) z úrokové marže.

Vaše úvahy na téma teritoriálně rovnoměrně rozloženého zadlužení jsou irelevantní. Současně územně správní celky nedisponují zákonodárcem, který by případně úspory občanů mohl zdanit a tím splatit obecní dluhy. Proto také banky jsou v rámci komunální sféry značně obezřetnější.

Aby bylo jasno. Nejsem zastáncem toho, že by se měly státní dluhy splácet zdaněním úspor. Jsem odpůrcem jakéhokoliv splácení státních dluhů. Toto uvádím jen proto, aby bylo jasné, proč banky mohou být v případě státních dluhů v klidu. Pokusy o splácení státních dluhů obecně lze přirovnat k pokusu o obrácení toku času.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Paroubek | 13. 7. 2015 23:45 | reakce na Richard Fuld - 8. 7. 2015 19:24

Fakt si nejsem jist, zda si z nás děláte jen srandu, nebo to myslíte vážně a blogujete z Bohnické knihovny.

Podle vás si svět může brát z Řecka příklad? Z ekonomiky, která přes ideální podmínky pro zemědělství dováží rajčata z drahých holandských skleníků?

Řekové spotřebovávali víc fyzických materiálních statků, než vyprodukovali. Na tom byl založen jejich umělý blahobyt. Snad i ne zcela obdařený jedinec by mohl pochopit, že toto nemůže dělat celý svět. Není fyzicky možné, aby se celý svět inspiroval Řeckem a spotřebovával více reálných statků, než kolik jich ten svět vyprodukuje, protože kde by se ty statky braly? Leda tak od Paroubka z Marsu.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Richard Fuld | 14. 7. 2015 10:58 | reakce na Paroubek - 13. 7. 2015 23:45

Váš příklad s rajčaty je ale problémem řeckých zemědělců a obchodníků, zcela konkrétních jednotlivých soukromých subjektů, nikoli státu jako takového. Takové podnikání v obchodě a zemědělství dopadá jen a pouze na zemědělce a producenty, nikoliv na stát.

Ano, Řekové spotřebovali více fyzických i nehmotných statků než vyprodukovali a pokud tomu tak je, pak jsou v příslušné míře také zadluženi. Opět jde o jednotlivce, kteří si pořizují bydlení, auta, dovolené, vzdělání ... na dluh, tak jako to dělají jednotlivci v jiných zemích. Toto je ale samozřejmě opět problém jednotlivců, kteří musí splácet své soukromé dluhy a problém soukromých bank, které jim půjčily. Nejde o problém státu. Stát nic neprodukuje, a nemůže tedy spotřebovat méně než vyporodukuje. Proto je taky financován převážně z daní.

A samozřejmě pokud jednotlivec spotřebuje více, než činí jeho příjem, pak se zadlužuje. To ale neznamená, že si žije nad poměry v nějakém blahobytu. Žije si způsobem, který přesně odpovídá jeho poměrům, tedy i jeho zadlužení a pokud přestane mít příjmy dostatečné na splácení jeho závazků o svůj "blahobyt" přijde.

Samozřejmě, že existují státy produktivnější a méně produktivní. A ty produktivnější rádi vytváří nadprodukci, kterou nemohou doma spotřebovat a kterou exportují do jiných zemí. A udělají to rádi, protože tím získají zaměstnanost, vyšší životní úroveň i zdravější ekonomiku, protože peníze, které utrží za export mohou být dále utraceny i za domácí produkci. Jde o synergii, resp. vzájemně výhodnou symbiózu výkonných a nevýkonných zemí. Pokud zavedeme přísná pravidla na míru zadluženosti států i jednotlivců, pak nebude kupní síla pro nákup importovaného zboží a služeb z výkonnějších zemí a pocítí to negativně občané výkonných i nevýkonných zemí. Mezinárodní obchod začne skomírat a státy se začnou přeorientovávat na soběstačnost ve všem, co bude jen trochu možné a import omezí jen na komodity, které nemohou nedovážet. Budeme mít spravedlnost, že občané každého státu budou spotřebovávat jen to, co vyrobí, celkově ale objem výroby poklesne a tím i životní úroveň v zemích, kterým se předchozí stav zdál nespravedlivý.

Ta snaha o nastolení spravedlnosti typu každý ať spotřebuje jen tolik kolik vyprodukuje mi připomíná okřídlené komunistické "kdo nepracuje ať nejí". Připomíná to, jak dopadl komunismus, který také chtěl odstranit sociální nespravedlnost a výsledkem bylo zchudnutí všech ještě pod úroveň, na které byli chudí v onom sociálně nespravedlivém systému.

Takže ano. Pojďme zavádět spravedlnost mezi zeměmi, ale je třeba si uvědomit, za jakou cenu tato "spravedlnost" bude uvedena v život. Ta cena není vůbec zanedbatelná.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Jiří Suchý | 8. 7. 2015 12:03 | reakce na Richard Fuld - 8. 7. 2015 10:02

Není vše v pořádku. Ono to už souvisí s tím, co jsme řešili okolo rozvah bank. Úspory, pokud tím myslíme zůstatky na bankovních účtech, jsou pouhé závazky banky. Nic víc, nic méně. Ty jsou kryty aktivy banky, tam hledejte tu reálnou hodnotu. Pokud aktiva bank ztratí svoji hodnotu, banka prostě nemá z čeho krýt svoje závazky a končí, stejně končí i ty úspory. Rozplynou se.
Pokud tedy řecké banky mají v aktivech řecké dluhy a řekové dluhy platit nechtějí, mají řecké banky v aktivech velké prd a stejně velké jsou i řecké úspory. Proto kdo měl nějaké úspory a možnost, dávno je poslal z Řecka pryč.

Když začnete žít na dluh, vaše životní úroveň samozřejmě vzroste, je to jednoduché, lákavé a krátkodobé. Pak musíte začít splácet a už si nic nekoupíte, protože splácíte a navíc platíte úrok. Úrok to jsou ty peníze, za které jste si mohl koupit další věci, ale nekoupíte, protože je posíláte bance. Z toho je jasné, že zadlužení nemůže vést a nevede k větší prosperitě. Krátkodobě ano, ale o to větší propad nastane vzápětí. Zadlužením k prosperitě se lze dostat jen s investičním úvěrem, který navíc musí vyjít. Kolik procent světového dluhu snese nálepku investiční?

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Richard Fuld | 8. 7. 2015 16:28 | reakce na Jiří Suchý - 8. 7. 2015 12:03

V podstatě máte pravdu. Buďto Řecko nesplatí dluhy bankám a ty zaniknou společně s úsporami (nejen úsporami), nebo stát zdaní úspory splatí jimi státní dluh bankám a o úspory přijdou Řekové taky. Z uvedeného je zřejmé, že státní dluhy a úspory jsou v podstatě propojené nádoby. Právě proto jediným způsobem, jak zachovat úspory, je nesplácet státní dluh a tento toliko refinancovat. Toto je scénář, pro všechny pozitivní. Banka nezkrachuje protože bude mít v aktivech závazky státu, který je v den splatnosti vždy splatí. Řečtí občané si uchovají své úspory. A stát bude solventní. Toto schéma platí pro jakkoliv velké úspory a státní dluhy. Ostatní státy nemají koho "zachraňovat".

A proti tomu stojí nejhorší scénář: Stát nesplatí stání dluhy, banky zkrachují, Řeci přijdou o všechny peníze (nejen úspory) a ostatní státy zaplatí zbývající dluhy penězi jejich daňových poplatníků.

Co vyberete? První nebo druhou možnost? A proč?

Splácení (nikoliv refinancování) státního dluhu představuje destrukci úspor (popř. i peněz, které obíhají v ekonomice). Ty úspory (a peníze na jejich účtech) získali lidé ale jako mzdu za svou práci, nebo jako důchod, nebo jako zisk ze svého podnikání. Proč by měly tyto úspory zaniknout. Jaký je k tomu důvod? Stát je přece taky zákazník, jako každý jiný. Budova postavená za státní peníze je stejně skutečná, jako budova postavená za soukromé peníze. I ta práce, kterou vynaložili zaměstnanci stavební firmy je stejná. Proč by tedy peníze, za něž se postavila státní budova měli být těm lidem sebrány na zaplacení státního dluhu?

A v neposlední řadě je třeba napsat, že zatímco aktiva banky v podobě státních dluhopisů mají svoji splatnost, úspory Řeků takto omezeny nejsou. Nemusí být utraceny v podstatě nikdy. Není v takovém případě lepší sladit splatnost státních dluhopisů se "splatností" těch úspor? Samozřejmě, že ano. Je to tak ve všech zemích světa a provádí se to tak, že se státní dluh pravidelně refinancuje. Pouze Řecko je de facto donuceno k brutální peněžní kontrakci, což je nejspolehlivější způsob likvidace ekonomiky.

Vaše kázání o žití na dluh platí v individuálním případě. V případě státních dluhů nejde v podstatě o dluhy, které musí být splaceny. Jde spíše o emisi peněz, které obíhají v ekonomice nebo leží v úsporách. Dívat se na státní dluh jako na klasický dluh jednotlivce, který musí být splacen, je absurdní a jednou to všem určitě dojde. Vždyť bez státních dluhopisů v aktivech bank by nebyl možný za současných pravidel ani mezibankovní platební styk, protože by banky neměly co poskytovat centrální bance jako kolaterál proti vnitrodenním půjčkám likvidity.

Netvrdím že samotné zadlužení stačí k prosperitě. K prosperitě nestačí vytvořit zadlužením peníze. Je třeba, aby za tyto peníze někdo státu poskytl reálné hodnoty, které někdo vyrobí, poskytne... A za tyto statky teprve lidé dostanou peníze, které si stát půjčil.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Jiří Suchý | 9. 7. 2015 12:29 | reakce na Richard Fuld - 8. 7. 2015 16:28

Jak už jsem napsal, dluh má vždy dvě strany, pokud je největším dlužníkem stát, nejspíš bude mít soukromého věřitele, ať už v podobě banky nebo občana země, že je to propojené, by proto nemělo nikoho překvapit.
Pokud by Řecko mělo prostředky a svůj dluh splatilo, nijak by to neohrozilo úspory, pouze by se změnilo složení aktiv bank, místo dluhopisů by tam banky měly likviditu. Proto jediným způsobem, jak zachovat úspory je dostát svým závazkům a svoje dluhy platit, což zahrnuje i refinancování. Neplacení znamená ztrátu hodnoty dluhopisů a konec.
Mimochodem refinancování = splácení dluhu.
Řekové nechtějí refinancovat, ale prostě neplatit, a to je ten konec. Navíc Řecku nikdo nebrání, aby vydali dluhopisy a prodali je na trhu, jenže on by je od nich málokdo koupil a když už, tak za pořádný úrok.
To řešení, které popisujete jako lepší ale vyžaduje, aby byl dostatek potenciálních věřitelů, kteří jsou ochotní Řecku půjčit na splacení starých dluhů, ale kde je vezmete, když si řekové odhlasovali, že splácet nebudou?

Splácení státního dluhu samozřejmě neznamená destrukci úspor. Když stát z vybraných daní splatí část dluhu, nikomu úspory nezaniknou. Naopak stát bude platit menší sumu v podobě úroků ze svého dluhu. Stát bude danit tak jako tak. Když vybrané prostředky použije na splacení dluhu, ušetří na úrocích a bude potřebovat nižší daně, pokud by je snížil, pomohl by ekonomice.
Nebo může peníze z daní použít na splácení úroků a půjčit si další peníze na vládní budovu a vybrat další daně na další úroky, co si vyberete Vy?
V ostatních zemích se zatím refinancuje, protože je dost věřitelů, kteří jsou ochotní svoje ůspory za tento dluh vyměnit. Když se to ale přežene, tak je těch věřitelů příliš málo na to, aby bylo možné refinancovat.

Dluh je dluh a je jedno, jestli dluží stát nebo firma nebo jedinec. Rozdíl je jen v tom, jaké mají možnosti. Každopádně nesplácení vždy přinese ztrátu věřitele. Pro refinancování potřebujete nové věřitele a kde je pořád brát, když nic pořádného neděláte, jan stavíte další vládní budovy a dluhy splácíte navými dluhy. V jednu chvíli už prostě nebudete důvěryhodný a už vám nepůjčí. Pak pohádky skončí, skončí jak na osobní tak na státní úrovni.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Richard Fuld | 9. 7. 2015 13:35 | reakce na Jiří Suchý - 9. 7. 2015 12:29

Píšete: "Pokud by Řecko mělo prostředky a svůj dluh splatilo, nijak by to neohrozilo úspory". Stát typicky platí své závazky penězi, které vybere na daních, takže výběr daní za účelem splacení státního dluhu ve výši úspor úspory (resp. obecně peníze občanů a firem) zcela zákonitě ohrozí. Nebezpečný je i případ, kdy předmětem zdanění nebudou explicitně úspory. Pak dojde ke zdanění, při němž budou státu odvedeny jiné peníze než úspory. Tyto ostatní peníze jsou ale peníze, které obíhají v reálné ekonomice a bez těch se ta ekonomika zjevně neobejde, takže následky tohoto kroku by mohly být ještě větší než přímé zdanění úspor.

Refinancování = splacení, to sice ano, ale rozdíl spočívá v tom, že zatímco při splácení dochází ke snížení dluhu, kdy je dluh splacen penězi vybranými na daních, při refinancování je stávající dluh splacen penězi nově vypůjčenými a výše dluhu se nemění (došlo v podstatě jen k posunutí splatnosti aktuálního dluhu). Zatímco v případě splacení dluhu vybranými daněmi dojde k zrušení úspor (či obecně peněz, podle toho jak proběhne zdanění) ve výši dluhu, v případě refinancování zůstanou úspory (i ostatní peníze) nedotčeny. Proto jediným způsobem, jak zachovat úspory, resp. peníze v oběhu, je refinancování státního dluhu.

Řekové (i ostatní státy) své dluhy refinancují a samozřejmě, že je chtějí refinancovat i dál. Řeckým bankám administrativně brání ECB v nákupu řeckých dluhopisů, takže není pravda, že nikdo nebrání refinancování řeckého státního dluhu. Řecké banky vědí, že pokud nebude obnoveno refinancování státního dluhu, je to jejich jistý konec. Řecké banky jednoduše nemají na výběr, jestli chtějí refinancovat řecký dluh nebo ne.

Jinak Řekové si samozřejmě neodhlasovali, že nebudou splácet státní dluh. To je mediální blábol. Řekové odhlasovaly, že nesouhlasí s absurdními podmínkami spojenými s umožněním refinancování jejich státního dluhu.

Splácení státního dluhu po částech, jak uvádíte, je to k čemu se snaží přimět Trojka Řecko posledních pět let. A že v důsledku tohoto vzrostl poměr státního dluhu k HDP tuším ze 110% na 180% není třeba nijak dál komentovat. Postupné splácení státního dluhu prostřednictvím fiskálních restrikcí a restrukturalizace ekonomiky je jednoduše chiméra. Jediným skutečným způsobem, jak splatit státní dluh a přitom nezlikvidovat celou ekonomiku, je zdanění úspor. Tento krok, představuje ale současně i zboření důvěry ve finanční systém a byl zřejmě doprovázen nepředvídatelnými a potenciálně velmi vážnými dalšími následky. Čili nejde taky o žádnou reálnou cestu a jede tedy spíše jen o čistě teoretickou možnost.

Jediná cesta je nechat státní dluh růst nebo klesat výhradně s cílem držet stabilní cenovou hladinu. Všechny "konvenční" pokusy o zastavení růstu státního dluhu, nebo dokonce pokusy o jeho splacení musí skončit katastrofou, zvláště pak, pokud je cílem snížit poměr státního dluhu k HDP. Obvykle to skončí tak, že na 100 mil. splaceného (či spíše jen omezeného růstu) státního dluhu připadne několikanásobek poklesu HDP, takže touto cestou jednoduše poměr dluhu k HDP nezlepšíte, kdybyste se rozkrájel.

Podle Vás se v ostatních zemích refinancuje, protože je dostatek věřitelů. To je zvláštní, že je nedostatek věřitelů zrovna pro Řecko. :-) A až dojdou věřitelé, protože do řeckého poměru dluhu k HDP se časem dostanou všechny státy, tak to věřitelé zabalí a zkrachují společně se všemi státy? Tipuji, že najednou už to pro věřitele nebude problém, protože ti věřitelé budou vědět, že pokud nebudou dále refinancovat, skončí taky. Věřitelé si budou muset jednoduše vybrat mezi další existencí nebo krachem.

Současně v drtivé většině jsou "věřiteli" státu banky, které půjčují státu nové do té doby nikým nevlastněné peníze. Teprve až stát utratí tyto nové půjčené peníze, část z nich proteče do úspor domácností a část jich dál obíhá v ekonomice, kde mohou ležet a obíhat do skonání světa.

V okamžiku kdy si stát půjčí nové peníze, je zároveň dlužníkem i věřitelem banky, protože půjčené peníze nejen dluží ale současně i vlastní. Teprve až stát utratí půjčené peníze, nově se věřitelem státu stane osoba, která státem utracené peníze drží na svém účtu. Banky o tomto pouze účtují. Půjčka peněz státu tak spíše než klasický vztah dlužník - věřitel představuje spíše emisi peněz státem a banky jsou zde spíše v roli účetní firmy, která zaznamenává peněžní transakce do účetních knih. Také z tohoto důvodu je nesmysl chtít splácet státní dluhy, protože v takovém případě nejde o nic jiného, než o stažení peněz z oběhu, tedy o peněžní kontrakci, která téměř vždy spolehlivě ekonomiku zlikviduje.

Takže není dluh jako dluh. Státní dluh je diametrálně odlišný od dluhu, který vznikl mezi dvěma jednotlivci, a to už jen z toho důvodu, že stát lze považovat za soubor jednotlivců a tím dochází do jisté míry k smazání rozdílu mezi dlužníkem a věřitelem. I tento aspekt nasvědčuje tomu, že na státní dluh je třeba pohlížet jako na emisi peněz, nikoli jako na dluh, který je nutno splatit stejně jako jakýkoliv jiný dluh.

V daném ohledu je třeba napsat, že škodlivost státního dluhu, tedy emise peněz může spočívat pouze v jediné věci, a to že může způsobovat nadměrnou inflaci. Žádná nadměrná inflace v Řecku ani nikde jinde ve světě ale v průběhu hypotéční krize nepanovala, takže i z tohoto důvodu je zásah "věřitelů" proti Řecku zcela absurdní.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Josef Fraj | 8. 7. 2015 10:08 | reakce na Richard Fuld - 8. 7. 2015 10:02

Rozumíte tomu člověku někdo?

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Richard Fuld | 8. 7. 2015 10:24 | reakce na Josef Fraj - 8. 7. 2015 10:08

Ale vždyť to není složité. Uvedený názor je vlastně jen modifikovaná varianta rakouské školy, kde úvaha, že úspory mají být směřovány do investic, je modifikována v tom směru, že úspory by měly byt směřovány k posílení kupní síly poptávky.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Josef Fraj | 8. 7. 2015 10:49 | reakce na Richard Fuld - 8. 7. 2015 10:24

Stále jsou to pro mne výplody chorého mozku, ale to je jedno, nemusím rozumět všemu. O rakouské školy vy nic nevíte, to už se ukázalo dříve. Nebo jste si snad od té doby něco přečetl?

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Richard Fuld | 8. 7. 2015 11:03 | reakce na Josef Fraj - 8. 7. 2015 10:49

Vy nerozumíte tak jednoduchému konceptu? A máte tu drzost blábolit o chorém mozku? Váš mozek je zablokovaný, protože cokoliv odporuje Vašemu přesvědčení označujete za choré. Ale právě tento Váš přístup je chorobný. :-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Babička | 8. 7. 2015 14:45 | reakce na Richard Fuld - 8. 7. 2015 11:03

Škoda že nežijeme ve svobodné společnosti, kde by si různí Fuldové, Pikettyové, Tsiprasové, atd... mohli svobodně realizovat své fantazie (na svém, za své a jen se stejně zaměřenými lidmi) a naopak lidé opačného názoru by si zase mohli vyzkoušet ty své představy.

Realita je bohužel taková, že Fuldové, Babišové, Tsiprasové ty své představy chtějí aplikovat i na ty druhé, proti jejich vůli a ze jejich peníze.
Nezbývá než doufat, že těm druhým jednou dojde trpělivost a začnou s nimi nakládat stejně, jako s bandou nepřizpůsobivých, která se je snaží okrást (a při tom tvrdí, že jen "šli pogratulovat babičce").

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Richard Fuld | 8. 7. 2015 16:41 | reakce na Babička - 8. 7. 2015 14:45

Jó, to je holt ta demokracie, kterou pan Altman tolik kritizuje. :-)

Přesvědčte většinu a můžete se realizovat. :-)

Nebo, že byste na to potřeboval nějakou tu totalitní diktaturku?

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

DemoKrad | 8. 7. 2015 20:04 | reakce na Richard Fuld - 8. 7. 2015 16:41

Demokracie byla nástroj vymyšlený k ochraně svobody, vlastnictví a práv (i menšin). Hodnotou není demokracie, ale ty vyjmenované instituty. Demokracie je jen pokus, jak je zajistit.

Pokud v tom demokracie selhává, její tvůrci se spletli, daných cílů nedosahuje a je třeba se podívat po jiném nástroji.

A že selhává v ochraně svobod, vlastnictví či práv menšin, je zcela zjevné.

Minimálně její dnešní forma (v historii existovaly většinou formy JINÉ! na tu opěvovanou Aténskou by asi dnešní politici dost zírali) s všeobecným a rovným hlasovacím právem, kdy každý (i ten největší lempl, ignorant a příživník) smí hlasovat naprosto o čemkoli bez omezení (prakticky nic již nezůstává ve výhradní pravomoci jedince, vlastníka) selhává na celé čáře.

Buď se poučíme včas a s nějakou změnou přijdeme, nebo budeme muset čekat, až systém dojde do svého logického konce - socialismu a bankrotu.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Michal Mrozek | 8. 7. 2015 09:14 | reakce na Josef Fraj - 8. 7. 2015 08:43

Naprosto souhlasím.

Velmi trefný byl obrázek Titanicu a pod ním komentář: "Pane kapitáne. Pasažéři odsouhlasili, že ledovec neexistuje, takže plnou parou vpřed."

Řekům vůbec nezávidím jejich situaci a proto jim přeji, aby se co nejdříve od EU odpojili. Na druhou stranu, pokud se neodpojí, bude pád celé EU o pár let podstatně hřmotnější a spektakulárnější. Nerad bych ovšem pocítil na vlastní kůži případné občanské nepokoje, nepřeji to ani svým, ani vašim, ani žádným nynějším dětem. Proto jsem pro postupné splácení dluhů a rozpočtové hospodaření pouze z reálně vybraných daní.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Richard Fuld | 8. 7. 2015 10:16 | reakce na Michal Mrozek - 8. 7. 2015 09:14

Samozřejmě, že vyrovnaný rozpočet je ideální stav. Je to však současně stav v kapitalismu nedostižný, protože tzv. tržní přerozdělování spojené s úsporami zcela systematicky a přirozeně oslabuje kupní sílu poptávky a tím narušuje rovnováhu ekonomiky. Tato nerovnováha by se mohla automaticky napravit poklesem cen, což je ale v prostředí, kde je vyloučen pokles úrokových sazeb hluboko do záporných hodnot. Resp. tento vývoj by znamenal nebezpečí deflační spirály spojené s růstem reálné úrokovové sazby.

A právě druhým způsobem nastolení rovnováhy ekonomiky je zadlužování se za účelem posílení kupní síly poptávky. Zadlužování samotných spotřebitelů má samozřejmě své limity, na rozdíl od státního zadlužování, které dokud kopíruje úspory občanů jde o zcela neomezený nástroj kompenzace výpadku kupní síly poptávky způsobeného tržním přerozdělováním.

A právě tento způsob udržování ekonomiky v rovnováze nám předvedlo Řecko v jeho plné kráse. Nikdo však nevidí nárůst životní úrovně. Naopak toto je dokonce brutálně kritizováno jako nějaké strašné zlo. Všichni viděli jen státní dluh a současně přehlédli, že tento dluh je plně kryt úsporami řeckých domácností.

Eurozóna by tedy mohla fungovat dál úplně hladce s tím, že výkonnější země by měli jednoduše menší státní dluhy a ty méně výkonné větší. Nic strašného by se nestalo. Tedy za předpokladu, že by bylo bankám důrazně dáno najevo, že definitivně skončil věk bankovního socialismu a v případě, že by banky samy sebe likvidovaly prostřednictvím výprodejů státních dluhopisů, musely by počítat s tím, že v takovém případě zkrachují a budou zestátněny.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Václav Tomala | 8. 7. 2015 15:51 | reakce na Richard Fuld - 8. 7. 2015 10:16

Promiňte, ale kde jsou ty Řecké úspory, které podle Vás ten dluh kryjí? Soukromý sektor je v Řecku podobně zadlužený jako státní, žádné úspory v Řecku nejsou.

Vy si myslíte, že Řekové peníze z dotací a platy ze státního ukládají do nějakých investičních fondů? Nebo Vám jako investice a úspory platí i to, že se za ty peníze doveze zahraniční zboží na spotřebu?

Zvyšování životní úrovně části populace (jen té zaměstnané ve státním sektoru) na dluh je nejen neudržitelná blbost, protože peníze vyplacené na mzdách za zbytečnou práci se nikdy nevrátí, natož aby vydělaly na úroky, ale také zločin na ostatních Řecích, kteří produkují něco potřebného (komerční služby a zboží) a jejichž zdanění toto financuje.

Dluhy jsou vhodné jen pokud je utrácíme za něco, co nám peníze vydělá zpět. Postavit za ně továrnu nebo obchod je víceméně vpořádku, ale jet za ně na dovolenou nebo za ně zvyšovat důchody vede jen tam, kde je Řecko teď.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Richard Fuld | 14. 7. 2015 12:33 | reakce na Václav Tomala - 8. 7. 2015 15:51

Kde jsou ty řecké úspory? No na účtech Řeků v bankách a doma v hotovosti. To, že jiní Řeci mají soukromé dluhy na existenci těch úspor nic nemění.

Peníze utracené za platy státních zaměstnanců se nikdy nevrátí. No a co? Důležité je, že protekly ekonomikou a dál v ní obíhají, nebo leží v soukromých úsporách Řeků, odkud se mohou vrátit státu jediným způsobem - zdaněním. Není ale důvod, aby se peníze státu vracely a tím se likvidovaly úspory nebo docházelo dokonce k peněžní kontrakci, tedy stahování peněz z oběhu v reálné ekonomice, což má na ekonomiku vždy zničující účinky.

Utrácení státu na státní investice vypadá jako dobrý nápad. Ve skutečnosti jde ale o akce, které slouží hlavně k loupení státních peněz pře předražené zakázky a jen díky rabování veřejných prostředků je ČR zadlužená až po uši. ČR se vlastně zadlužovala jenom proto, aby lupiči měli co loupit. Teď když už skoro není co uloupit, tak lupiči vymýšlí "legální" loupeživé projekty, kterým říkají REFORMY.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Gomoku | 8. 7. 2015 11:40 | reakce na Richard Fuld - 8. 7. 2015 10:16

Pane Fuld, co řeknete na tento článek?

http://pravyprostor.cz/mytus-nedostatecne-spotreby/

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Richard Fuld | 8. 7. 2015 16:02 | reakce na Gomoku - 8. 7. 2015 11:40

Níže uvádím číslované argumenty autora článku proti teorii nedostatečné spotřeby a následně hned moji reakci:

1. Přesun bohatství ze střední třídy k nejbohatším (mnou nazývaný tržní přerozdělování) pouze způsobí, že producenti se přeorientují na výrobu luxusnějšího zboží pro nepočetnou třídu bohatých a tím ekonomika neutrpí, protože objem peněz, který díky poklesu kupní síly neutratí střední třída a chudí, utratí ti bohatí.

Tento argument je do jisté míry platným. Má však jisté mouchy. K tomuto blíže viz body 6 a 7.

2. Pokud poklesne kupní síla chudých a střední třídy, pak trh reaguje automaticky poklesem cen, který pokles kupní síly vykompenzuje.

Ano takto by to mohlo být, pokud by tento pokles cen neomezovala úvěrová (fiskální) expanze. Problémem tohoto argumentu ale je, že prakticky počítá s trvalým poklesem cen v prostředí, kde nominální úrokové sazby nemohou z důvodu existence hotovosti klesat do záporných hodnot. Tato „maličkost“ by znamenala, že reálné úrokové sazby by stále rostly s tempem tržního přerozdělování, což může mít na ekonomiku značně neblahý vliv. Především pak v krizových situacích, kdy je třeba snižovat úrokovou míru. Tady vidím největší slabinu odpůrce TNS, kteří se vůbec nezabývají právě tímto aspektem. Jinými slovy v rámci mojí teorie počítám i s alternativou, že posilování kupní síly poptávky by mohl nahradit pokles cen v prostředí zrušené hotovosti a tedy s možností stimulace ekonomiky nulovými nebo i zápornými sazbami. Tento koncept považuji za téměř plnohodnotnou alternativu k TNS.

3. Klesající prodejní ceny tlačí producenty ke snížení nominální mzdy. Nominální mzdy tedy následují pokles cen a veškerá produkce je tak prodána.

Tady dokonce kritik TNS uvádí argumenty, které na jeho sluníčkový svět klesajících cen a nominálních mezd vrhají temný stín, aniž by si to pravděpodobně uvědomil. Prakticky je zde popsán princip fungování deflační spirály, kdy pokles cen vyvolá pokles nominálních mezd, který vyvolá další pokles cen, který vyvolá další pokles cen... Tento scénář podle mě nemůže fungovat, protože buď odsuzuje producenty k trvalým ztrátám, nebo zaměstnance k trvalému chudnutí. Jediným řešením by pak byl nulový zisk firem a stabilní kupní síla zaměstnanců, čili něco jako komunismus.


4. Údajný nedostatek peněz nelze řešit zvýšením objemu peněz, které samo o sobě nárůst bohatství nevyvolá.

Ano samotné zvýšení objemu peněz nic nevyvolá. Teprve eliminace poklesu kupní síly poptávky (způsobeného tržním přerozdělováním) těmito novými penězi vyvolá to, že ceny zůstanou stabilní a spotřeba neklesne. Moje teorie je určena k zachování aktuální spotřeby, nikoliv k jejímu navyšování, takže výše uvedený argument na moji teorii vůbec nedopadá.

5. Ani rigidita cen a mezd není argumentem pro TNS, protože se jedná o argument platný v krátké časové perspektivě. Z dlouhodobého hlediska žádná rigidita ale neexistuje.

Rigidita cen ani mezd není předpokladem, z kterého by vycházela moje teorie, takže ani tento argument na ni nedopadá.

6. Tvrzení zastánců TNS, že bohatí lidé spotřebují méně, než vydělají je rovněž nesprávná, protože bohatí lidé své peníze buď spotřebují nebo je investují do soustruhů a jiných produkčních kapacit a do punčochy si doma nic neschovávají.

Tento argument je samozřejmě zjevně nesprávný. Kdo by všechny ty existující peníze, které neobíhají v reálné ekonomice, vlastnil? Odpověď je jednoduchá. Část těch peněz vlastní střední třída a bohatí. Stejnou část těch peněz dluží státy a chudí zadlužení občané. A část těch peněz je neustále v oběhu v reálné ekonomice a na kapitálových trzích. Zde je třeba zdůraznit, že právě bohatí drží část svého majetku, který nikdy neutratí, v hotovosti. Rovněž značnou část svých úspor směřují i na kapitálové trhy (zde jsou myšleny trhy sekundární). Rovněž tyto peníze (ve zcela nezanedbatelném a v čase rostoucím objemu) chybí v oběhu v reálné ekonomice, tak jak na to upozorňuje TNS. A právě tyto chybějící peníze jsou středobodem celé teorie TNS a také té mojí. O tom, že si je odpůrce TNS vědom slabosti uvedeného argumentu svědčí i dětinské označení úspor za peníze v punčoše :-).

7. I pokud by si bohatí lidé peníze spořili v punčoše, pak by absence těchto peněz v oběhu vedla k poklesu cen, který by vykompenzoval pokles kupní síly způsobený rozvíráním příjmových nůžek (tržním přerozdělováním).

Zde nezbývá, než opět odkázat na mé argumenty v bodě 2 a 3.

8. Existují empirické důkazy o tom, že posilování kupní síly nepomohlo k vyřešení krize z 30-tých let, když naopak tuto krizi toto prohloubilo.

Tady se nehodlám přít, protože jde o skutečnosti nastalé za úplně jiných podmínek a uvedená interpretace dané události určitě není jediná možná.

9. Zvyšování kupní síly prostřednictvím posilování odborů a přímým zvyšováním minimální mzdy vede v případě otevřené ekonomiky ke ztrátě konkurenceschopnosti a tedy v konečném důsledku k úpadku ekonomiky.

Ano, tento argument je do značné míry platný. Nicméně moje teorie není založena na administrativním zvyšování mzdových nákladů producentům, ani na zvyšování daňového zatížení producentů (státní přerozdělování). Moje teorie počítá s posilováním kupní síly nově vytvořenými penězi, které si půjčí a k danému účelu použije stát, tedy nikoli penězi zaměstnavatelů, ke kterým nakonec tyto státní peníze protečou ve formě tržeb z prodaného zboží na ceny, které nemuseli klesnout z důvodu poklesu kupní síly poptávky. V podstatě by tak podnikatelé měli takové státní podpoře kupní síly poptávky tleskat (netleskají však, a to jen z ideologických důvodů). Posílením kupní síly tedy nedojde ke zhoršení konkurenceschopnosti producentů zvyšováním jejich nákladů. Naopak jejich prosperita zůstane zachována díky uplatnění posílené kupní síly, oproti situaci, kdy by v důsledku poklesu kupní síly byli nuceni prodávat své zboží za nižší cenu, aniž by jim předtím jakkoliv klesly náklady. Mzdy klesají až jako následek poklesu cen. V tomto se s kritikem TNS shoduji. Pokud by ceny klesaly z důvodu poklesu jiných než mzdových nákladů, šlo by podle mne o prospěšnou deflaci, které není důvod se obávat. Lze tak uzavřít, že ani argument poklesu konkurenceschopnosti na moji teorii nikterak nedopadá.

10. Nesmyslnost TNS dokládá také momentální evropská krize, kterou zastánci TNS nedokáží vysvětlit.

Zde nesouhlasím. Tato krize byla způsobena nákazou americkou hypotéční krizí a následným bankovní panikou na dluhopisových trzích, socializací bankovních ztrát a absurdním šlápnutím na brzdu formou akcentování údajné nutnosti fiskálně „odpovědné“ politiky. Je to tedy přesně naopak. Zavedení fiskální „odpovědnosti“ je příčinou krize. Fiskální expanze sama o sobě má jen pozitivní vlivy na ekonomiku, pominu-li nadměrnou expanzi, která by vedla k nadměrnému růstu cen. K tomuto ale nedocházelo a fiskální „odpovědnost“ přinesla opačný, tedy deflační tlak, z kterého se Evropa nemůže vymanit, pokud setrvá na nové doktríně fiskální „odpovědnosti“.

11. TNS si neklade podstatnou otázku, proč došlo k tolika chybným podnikatelským rozhodnutím vedoucím k těmto přebytkům. Chce, úplně zbytečně, řešit jen důsledek, přičemž příčinu (kterou je údajně nerovnost) chápe nesprávně.

Žádná podnikatelská rozhodnutí by se nejevila chybnými v situaci, kdy by bylo oslabování kupní síly kompenzováno. Do problémů se producenti dostali právě proto, že tato kompenzace byla zrušena, resp. nastoupil opačný směr dalšího a intenzivnějšího oslabování kupní síly poptávky díky fiskální „odpovědnosti“. Toto je příčina potíží producentů. Jejich problémy jsou zcela zbytečným pokáním za neexistující hříchy.

12. TNS nebere v úvahu, že každé spotřebě musí předcházet produkce, že ta je limitovaná množstvím akumulovaného kapitálu a že tato omezení se nedají změnit snahou o umělé zvýšení spotřeby. Rovněž chybně chápe funkci peněz, jakoby každá peněžní jednotka, např.. euro, byla poukázkou na fixní množství zboží.

Skutečnost, že spotřebě musí předcházet produkce, není v rozporu s mojí teorií. Naopak. Moje teorie by toliko eliminovala nespotřebování již vyrobeného.

Rovněž limitace produkce aktuálními produkčními kapacitami není v rozporu s mojí teorií. Naopak. Moje teorie počítá s existujícími produkčními kapacitami, když cílem je předejít jejich nevyužití. Moje teorie nepočítá s produkcí pocházející z neexistujících produkčních kapacit. Jde o to, aby nevznikly nadbytečné kapacity v důsledku nekompenzovaného poklesu kupní síly poptávky a v tomto ohledu je argument nezohlednění limitovaných produkčních kapacit zjevně nesprávný.
Moje teorie také nemá za cíl zvyšování spotřeby. Moje teorie má za cíl udržení spotřeby na aktuální úrovni, resp. má ambici předcházet poklesu spotřeby.

Rovněž funkce peněz je v mé teorii chápána správně. Je třeba rozlišovat mezi omylem spočívajícím v tom, že si někdo myslí, že kupní síla měny je konstantní a mezi úmyslem udržovat konstantní kupní sílu měny prostřednictvím kompenzací oslabení kupní síly poptávky způsobeného přirozeně tržním přerozdělováním a následným vyvedením části peněz mimo reálnou ekonomiku.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Martin Risik | 8. 7. 2015 19:13 | reakce na Richard Fuld - 8. 7. 2015 16:02

Najviac pobavil bod 11.

Clovece, vy ste uplne mimo, to ako vsetci maju vyrabat ako sialeni, bez ohladu na dopyt a potom staci, aby bol stat fiskalne nezodpovedny (natlacil peniaze, pozical si?) a vsetko sa preda?

To fakt myslite vazne?

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Richard Fuld | 8. 7. 2015 19:31 | reakce na Martin Risik - 8. 7. 2015 19:13

No to právě ne. Opakuji, že není mou ambicí zajišťovat uměle nějaký růst ekonomiky. Ta musí růst spontánně. Kdo by vyráběl jako šílený, ten by zkrachoval. Mojí ambicí, je aby se stávající producenti zbytečně nedostávali do problémů v důsledku poklesu kupní síly. To neznamená, že se nemohou dostat do problému v případě, kdy špatně odhadnou poptávku po své produkci, nebo přijde někdo jiný s nabídkou lepší. Když ale budou vyrábět jak šílení (proč by to dělali?), jako šílenci i dopadnou. Tento systém by nebyl rájem pro producenty. Pořád by zuřila konkurence. :) Jen by se předešlo dopadům přirozeně klesající kupní síly.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Martin Risik | 8. 7. 2015 19:56 | reakce na Richard Fuld - 8. 7. 2015 19:31

No ved prave o zlom alebo dobrom odhade cele podnikanie je. Ak to zle odhadnete, smola, ak dobre, mate zakaznikov a prosperujete.

A ze pride niekto s lepsou ponukou? Ved prave v to kazdy zakaznik dufa!

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Richard Fuld | 8. 7. 2015 12:32 | reakce na Gomoku - 8. 7. 2015 11:40

Děkuji za tip na velmi zajímavý článek. :-) Jakmile si ho přečtu, ozvu se Vám. I v případě, že mou teorii roztrhá na kusy :-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Gomoku | 8. 7. 2015 12:49 | reakce na Richard Fuld - 8. 7. 2015 12:32

Toho bych seu Vás nebál. =)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Richard Fuld | 8. 7. 2015 16:32 | reakce na Gomoku - 8. 7. 2015 12:49

To si pište. :-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-