Partner webuRoger logo
Předplatit časopis Finmag

Diskuze: Soukromé peníze. Kde se pečou prachy

9. 6. 2015
 24 287
170 komentářů

Přihlášení do diskuze

Nejoblíbenější příspěvek

Učivo Podnikové ekonomie z 1. ročníku střední školy. Že to lidé nevědí není tím, že by to ilumináti tajili, ale protože to je prostě nudné a děcka to nepochopí a do týdne zapomenou.

Nahlásit
-
1
+

Nejméně oblíbený příspěvek

Samozřejmě, hotovost v pokladně "patří" bance, protože jsou v její pokladně (v aktivech banky). Současně ale peníze na vkladovém účtu patří klientovi banky (banka o těchto penězích účtuje v pasivech).
S vkladem klientovy hotovosti do banky se nic zásadního v bankovním systému neděje. Objem peněz v systému se nemění. Důležitý je okamžik vzniku peněz, jež vznikají výhradně v bilanci obchodních bank.
V systému účetních peněz musí být nejprve založena banka a teprve potom mohou vznikat peníze. A aby mohly být peníze vyměněny za hotovost musí vzniknout i centrální banka.
Příběh tedy začíná založením banky, nikoliv vkladem hotovosti do existující banky.

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu
-
-2
+

Diskuze

Opět spousta zbytečných slov a otázka je stále nezodpovězena. Jak banka B pošle nově vytvořenou likviditu do světa, aníž by ona nová likvidita ihned zanikla a bez použití již existující likvidity. Znovu říkám, pro jednoduchost neuvažujte úvěr od CB. Popište to prosím schematicky, pohyb v pasivech/aktivech.

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
0
+

Samozřejmě, že neříkám, že banka B potřebuje mít již existující likviditu k dispozici. Ani náhodou.

Pokud banka B má na rezervním účtu (nebo u jiné banky) dostatek likvidity, pak samozřejmě žádnou likviditu tvořit nemusí a nakoupí dluhopis za likviditu, kterou disponuje.

Jinými slovy banka může nakupovat za její již existující likviditu, která leží na účtu jiné banky (včetně centrální). Pokud žádnou likviditou momentálně nedisponuje, pak banka nakoupí dluhopis za nově vytvořenou likviditu, kterou jednoduše připíše na účet prodávající banky a která tak tedy vznikne. Obě varianty jsou možné. V prvním případě se objem likvidity nezvýší (byla pouze převedena z účtu jedné banky na účet jiné banky. V druhém případě vznikne v systému nová likvidita (bez ohledu na to co se s ní následně stane). Tuto novou likviditu může banka použít na nákup čehokoliv a zanikne až v okamžiku, kdy bude použita na splacení nějakého závazku jiné bance.

V daném ohledu je ale současně třeba říct, že Vaše tvrzení, že likvidita vytvořená bankou B v rámci nákupu dluhopisu zanikne následně, po té co ji banka B převede na rezervní účet je v principu správné, avšak nikterak nedopadá na správnost mého názoru, jednoduše proto, že oba názory mohou vedle sebe stát jako pravdivé, aniž by pravdivost jednoho vylučovala pravdivost druhého.

Je tomu tak proto, že když banka převede svoji likviditu na svůj rezervní účet, tak obvykle proto, aby byla použita ke splacení jejího závazku vůči centrální bance, neboť úročení takového závazku lombardní sazbou má v podstatě sankční charakter a je tedy pro banku značně nevýhodné. V takovém případě tedy dojde k zániku dané likvidity, avšak v důsledku toho, že banka B splatí centrální bance svůj závazek. V žádném případě nejde o automatický zánik dané likvidity jenom proto, že byla převedena z obchodní banky ne rezervní účet. K zániku dané likvidity tedy dojde v důsledku úplně jiné transakce, než byl onen nákup dluhopisu, při němž daná likvidita vznikla.

Zánik likvidity převedené na rezervní účet není NUTNÝ, není to vlastnost daného systému, která by platila na 100%, na rozdíl od mé pravdy,která vychází z konstrukce daného bankovního systému a platí principiálně vždy. Banka může likviditu převedenou na rezervní účet držet i když tím bude držet vyšší než povinné minimální rezervy, a to obvykle v době bankovních krizí, kdy si obchodní banky vzájemně nevěří a přijde jim lepší držet likviditu na málo úročeném nebo vůbec neúročeném rezervním účtu z důvodu minimalizace kreditního rizika plynoucího z expozice ostatním obchodním bankám.

Řeknu to asi už po desáté. Oddělte si ty dvě neslučitelné transakce od sebe a snad to jednou i pochopíte. Je to jednoduché. Při prodeji dluhopisu může vzniknou úplně nová a plnohodnotná likvidita, a to bez ohledu na to, co se bude dít následovně.

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
-1
+

Takže říkáte, že pro převod té vytvořené likvidity potřebujete mít existující likviditu, jinak ji z banky nedostanete. ( je jedno jestli ji máte, nebo si ji půjčíte, prostě ji musíte mít. Jinými slovy banka musí mít existující likviditu, aby tu vytvořenou mohla poslat do světa.

Když tedy budu držet tu podmínku jednoduchosti a banka B si nebude půjčovat od CB ( ve výsledku to nic nezmění) pak banka B smaže zůstatek na účtu banky A a pošle likviditu (stávající, kterou už má) na rezerv. účet A. Zaniká zůstatek na účtu A a současně klesá v aktivech B množství likvidity. Je potom jedno, kolik té nové likvidity se takto vytvoří, protože vypořádání stejně musí proběhnout likviditou stávající, ta nová zaniká ihned, jak se jí dotknete.

Váš případ s půjčkou je pak jen složitější obdobou. Úvěr od CB nic neřeší, co je půjčeno je zase později vráceno = součet nula, nicméně aby to mohlo proběhnout, potřebujete inkasovat likviditu, jinak to nebudete moci provést. Za normálních okolností by Vám tato inkasovaná likvidita zůstala, ale protože ji ted musíte použít na vyrovnání té nově vytvořené, opět o ni přijdete. Zase smažete zůstatek na účtu A a pošlete vlastní likviditu do CB.
Ať tak nebo tak, zanikla vytvořená likvidita a snížilo se množství likvidity ve vašich aktivech, kterou to musíte vyrovnat.

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
0
+

Banka B si půjčí vnitrodenní likviditu od centrální banky = v aktivech jí přibude půjčená likvidita a v pasivech závazek tuto likviditu vrátit. Půjčená likvidita leží na rezervním účtu banky B. Banka B dá příkaz k převodu půjčené likvidity na rezervní účet banky A a centrální banka tedy převede likviditu na rezervní účet banky A a odepíše ji současně z rezervního účtu banky B. Následně předpokládejme, že připluje likvidita na rezervní účet banky B z titulu přílivu vkladů do banky B. Touto likviditou pak banka B splatí vnitrodenní úvěr centrální bance. Teprve při splacení vnitrodenní půjčky likvidity dojde k zániku likvidity použité ke splacení vnitrodenního úvěru, když společně s onou likviditou zanikne i vnitrodenní úvěr. Nezanikla ale zjevně likvidita vytvořená bankou B připsaná bance A proti prodanému dluhopisu. Zanikla likvidita, která bance B připlula na rezervní účet z titulu vypořádání převodu peněz do banky B.

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
-1
+

Popište to podrobně. Banka B vytvoří likviditu tím, že na účet banky A připíše nový zůstatek.Banka A teď chce po bance B, aby tento zůstatek na účtu A u B (protože B vede účet A) poslala do CB. Znovu říkám, že B musí ze svých aktiv poslat likviditu do CB. Jak to udělá, aby ta likvidita předtím vytvořená nezanikla? Pro jednoduchost předpokládejme, že má likvidity dost a nebude si půjčovat.

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
0
+

Ta likvidita nově vytvořená bankou B při nákupu dluhopisu od banky A ale nezaniká. Ona se přesouvá na účet centrální banky. Na konci toho přesunu likvidita vytvořená bankou B leží na rezervním účtu banky A. V žádném případě nezanikla. Proč by taky měla nějaká likvidita zanikat, když je přesouvána z účtu jedné banky na účet jiné banky. Pokud máte odepsáni likvidity vlastněné bankou A z vkladového účtu banky B za zánik likvidity, pak v tom případě se samozřejmě mýlíte. Odepsání peněz (likvidity) z účtu v jedné bance a jejich připsání na účet v jiné bance samozřejmě nemůže způsobit zánik likvidity. Jen je ve vztahu k předmětné likviditě na straně dlužníka nově jiná banka. Výsledek je obdobný jako postoupení pohledávky.

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
0
+

Ptal jsem se na něco jiného. Řeč byla o nově vytvořené likviditě. Tvrdil jste, že tato likvidita v systému zůstává. Proto se ptám znova, jak banka A dostane onu novou likviditu na rezervní účet u CB, aníž by tato nová likvidita zanikla? Nebo obecněji, jak banka A dostane tuto novou likviditu z banky B, aníž by tato nová likvidita zanikla?

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
0
+

Proč by měla chtít banka mít zůstatek u jiné banky? Zřejmě proto, že je lepší mít likviditu uloženou u obchodní banky než u centrální banky, jak uvádím níže. Dluhopis mohla banka prodat např. z důvodu očekávaného zvyšování úrokových sazeb a tedy poklesu cen dluhopisů.

Takže banka A prodala bance B dluhopis. Banka A má likviditu uloženou v bance B na vkladovém účtu, který je úročen sazbou PRIBID, resp. sazbou, kterou si banky na mezibankovním trhu mezi sebou dohodly. Pokud by banka A převedla tuto likviditu na svůj rezervní účet, pak by byla tato likvidita úročena diskontní sazbou, která je vždy nižší než PRIBID. Proto banka A převede svoji likviditu na rezervní účet až v okamžiku, kdy ji potřebuje k vypořádání nějaké jiné transakce (např. nákupu dluhopisu, po té co jeho cena poklesla po očekávaném růstu úrokových sazeb). Z uvedeného je tak zřejmé, že má smysl držet likviditu na účtu jiné obchodní banky, protože to je spojeno s vyššími úroky, než pokud by banka držela likviditu na účtu centrální banky.

Převod na rezervní účet banky A proběhne následovně:

Banka B si půjčí vnitrodenní likviditu od centrální banky a tuto likviditu nechá převést centrální bankou na rezervní účet banky A. Následně pokud bance B nepřipluje na její rezervní účet likvidita z důvodu jiných transakcí, pak si banka B půjčí likviditu na mezibankovním trhu a tuto likviditu převede (nebo nechá převést) na svůj rezervní účet, aby mohla splatit vnitrodenní úvěr centrální bance. Na konci teto transakce bance B ubude z pasiv likvidita banky A (byla převedena na rezervní účet banky A) a na místo ní zde přibude závazek vůči jiné bance z titulu půjčky likvidity na splacení vnitrodenního úvěru.

Doufám, že uvedený příklad ilustruje dostatečně jasně, že i obchodní banky tvoří a drží likviditu vzájemně na svých účtech a že toto není výsadou jen centrální banky a že to má také své zcela racionální důvody.

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
0
+

Diskuzi není možné uzavřít, protože stále jsme vydořešili hlavní bod našeho sporu a to tvorbu likvidity v komerčních bankách, na kterou se také odvoláváte v příkladu s koupí dluhopisu, který podle mě není správně.

Pojďme nejprve dořešit to, na co jsem se ptal v minulém příspěvku nebo to napasujme na ten příklad s dluhopisem, podstata je stejná.

Teď jsme v bodě, kdy prodávající banka (prodávající dluhopis) má na vkladovém účtu u kupující banky zůstatek na vkladovém účtu a chce ho převést na svůj rezervní účet u CB. Jak to udělá? To je třeba podrobně vysvětlit, protože to je klíčové pro rozsouzení našeho sporu.

(Banka to bude chtít udělat, jinak by dluhopis neprodávala. Navíc mi pořád není jasné, proč by prodávající banka měla chtít získat zůstatek na jakémci vkladovém účtu, když prodej provádí s největší pravděpodobností z důvodu nedostatku likvidity a tu potřebuje dostat na rezerv. účet u CB, ale budíž. Podle mě, by to proběhlo tak, že kupující banka by poslala likviditu na účet prodávající banky a kupující banka by získala dluhopis)

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
1
+

Banka A je ta která potřebuje získat likviditu na její rezervní účet z důvodu převodu klientova vkladu do banky B. Banka B v tomto okamžiku o převodu vkladu nic netuší, takže je logické, že v tomto okamžiku zůstává pasivní.

Banka A si tedy půjčí od centrální banky likviditu (bezúročně, vnitrodenně). Centrální banka převede půjčenou likviditu z rezervního účtu banky A na rezervní účet banky B. Tím dojde k vypořádání převodu vkladu do banky B a banka B tedy připíše na účet klienta převedenou částku (do pasiv) a do aktiv likviditu připsanou na její rezervní účet. Banka B má v tomto okamžiku již informaci, že má nadbytek likvidity (z nového vkladu je povinna držet na rezervním účtu jen PMR). Tuto nadbytečnou likviditu půjčí banka B na konci dne bance A (dá centrální bance příkaz k převodu likvidity z jejího rezervního účtu na rezervní účet banky A. V aktivech banky B přibude úvěrová smlouva s bankou A a ubude půjčená likvidita. V pasivech bance A ubude převedený vklad klienta a přibude závazek vůči bance B (z úvěrové smlouvy uzavřené na mezibankovním trhu). Současně Banka A použije likviditu půjčenou od banky B ke splacení vnitrodenního úvěru od centrální banky. Dříve centrální bankou vytvořená likvidita společně s úvěrem bance A tak zanikne. Likvidita vytvořená centrální bankou tedy vznikne proteče rezervními účty Banky A a B a zase zpět na účet banky A pak zanikne.

V uvedeném pořadí transakcí tedy banka B žádnou novou likviditu nemusí tvořit, když bance A nakonec půjčovala likviditu vytvořenou centrální bankou. Takže ano, v tomto pořadí transakcí je pravda, že pro vypořádání transakcí vytváří likviditu zpravidla centrální banka. Pokud by transakce proběhla v jiném pořadí (k čemuž není důvod, to uznávám), pak by potřebnou likviditu tvořila obchodní banka.

V ohledu vypořádání mezibankovních převodů peněz máte tedy spíše pravdu Vy, v tom že k tomu potřebnou likviditu tvoří centrální banka, nicméně toto neplatí obecně a ve všech situacích.

Když např. banka koupí dluhopis od jiné banky, pak kupující banka vytvoří likviditu, kterou připíše prodávající bance na účet vedený v kupující bance. V aktivech prodávající banky dojde k úbytku dluhopisu a přibude likvidita uložená na účtu v kupující bance a v kupující bance přibude v aktivech dluhopis a v pasivech vklad prodávající banky. K tvorbě likvidity centrální bankou (konkrétně toliko vnitrodenní likvidity) dojde až v okamžiku, kdy prodávající banka bude chtít její likviditu uloženou na účtu kupující banky převést z kupující banky do jiné banky. A v tomto okamžiku dojde k vytvoření likvidity centrální bankou jen v rámci daného vnitrodenního období, než dojde k jejímu zániku, zatímco likvidita vytvořená kupující bankou zde již zůstává, pokud následně nezanikne společně se splacením nějakého závazku.

Na závěr bych ale stejně doplnil, že ať už se mezi okamžikem podání příkazu k převodu peněz z jedné banky do druhé stane cokoliv, vždy to skončí tak, že bance z niž byly peníze převedeny vznikne závazek vůči jiné bance do níž v daný okamžiky peníze byly převedeny (ne nutně tytéž peníze). To znamená, že převod peněz z banky do banky vytvoří závazek vždy nový závazek banky, která o vklad přišla vůči bankám k nimž byly vklady převedeny. A to je to, co jsem tvrdil úplně na začátku, tedy že takto to skončí vždy bez ohledu na to, jaké vypořádací procedury proběhnou.

Výjimkou z tohoto pravidla je pouze situace, kdy panuje bankovní krize, kdy na konci dne si banky vzájemně z převodů peněz vzniklou nadbytečnou likviditu nepůjčují na mezibankovním trhu. V takovém případě po odlivu vkladů vznikne onen závazek vůči centrální bance. Nadbytečná likvidita zůstává uložena na rezervních účtech a bezúročné vnitrodenní úvěry od centrální banky se mění na úvěry poskytnuté za lombardní sazbu.

Celá ta dlouhá diskuze pouze o technice vypořádacího mechanizmu byla tedy v podstatě zbytečná. I když uznávám, že tato diskuze nakonec vedla k pro mě zajímavým a novým poznatkům. Před zahájením této diskuze jsem měl o vypořádacím mechanismu pouze mlhavé představy, což dokládá i samotné "objevení" vypořádacího systému CETRIS.

Nicméně je třeba uzavřít, že obchodní banky nepotřebují k tvorbě peněz jejich úvěrovou činností žádné vklady. Potřebují pouze disponovat aktivem (např. státní dluhopis), které poskytnou jako kolaterál centrální bance proti bezúročnému vnitrodennímu úvěru, který je nutný pro vypořádání převodu nově půjčkou vytvořených peněz do jiné banky.

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
0
+

Vůbec ne.
Jestli jsem to pochopil správně, tak si půjčuje A od B?. Teď jsme v bodě, kdy A má na vkladovém účtu u B zůstatek a chce ho převést na svůj rezervní účet u CB. Jak to udělá? Jenom podotýkám, že tento zůstatek je v bance B a to v pasivech.

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
0
+

Ale né. Banka A sice dá příkaz na převod likvidity na účet centrální banky, ale předtím, ji musí ta banka B vytvořit a bance A půjčit (připsat na její vkladový účet vedený v bance B). Vytvořit ji musí protože peníze ve formě převáděné z banky A do banky B doputují až po té, co bude celá transakce vypořádána. S likviditou tedy vznikne společně i závazek banky A vůči bance B. Teprve pak lze něco převádět na rezervní účet banky A. Takto s tím souhlasíte?

Posléze zde přidám příspěvek, který to zcela detailně popíše. Likvidita vytvořená obchodní bankou i centrální bankou na konci celého procesu zaniknou (půjčky likvidity budou splaceny) a zbude jen závazek banky A vůči bance B, tak jak jsem to psal úplně na začátku celé této diskuze před tím, než jste to celé zkomplikoval vypořádáváním převodů v centrální bance. Opravdu už se blížíme do finále :-)

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
0
+

Bohužel Vás musím zklamat, konec je stále v nedohlednu. Pokud si tedy banka B půjčuje od A, připusťme že tím Vaším způsobem, že si u A otevře účet, kam jí A připíše zůstatek po podpisu úvěrové smlouvy, znovu prosím popište podrobně, jak teď banka B dostane tyto prostředky na rezerv. účet CB.
Já tvrdím, že B dá příkaz do A, aby A poslala prostředky z účtu BuA na rezerv. účet. To znamená, že A pošle likviditu ze svých aktiv do CB. Znovu opakuji že neposílá ŽÁDNOU NOVOU, ale stávající. A žádnou novou likviditu neměla.

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
0
+

V prvním odstavci předchozího příspěvku jsem zjevně popletl banku A a banku B :-) Takže banku B považujte za banku A a naopak. Jednoduše řečeno. První by si tedy měla půjčovat likviditu od centrální banky banka A, z které odchází vklad do banky B. Další odstavce už jsou správně.

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
0
+

Možná to jde i tak, že ty transakce půjdou v jiném pořadí. Tedy, že na začátku bude vnitrodenní půjčka banky B od centrální banky, která bude následně splacena přílivem likvidity od jiných bank, nebo bude splacena likviditou, kterou si půjčí banka B od banky A. Výsledek ale bude stejný. Ani banka A ani banka B nebudou mít úvěr od centrální banky a bude zde pouze úvěr poskytnutý banky B bance A, tedy za mezibankovní úrokovou míru a bez kolaterálu.

Přiznávám, že Vámi uvedené pořadí operací je logičtější, protože vnitrodenní úvěr si půjčuje banka, která ví, že jí odchází vklad do jiné banky, což banka B nemůže vědět. V tomto souhlasím. V obou případech ale banka B vytvořila likviditu, kterou půjčila bance A (v daném případě ke splacení vnitrodenního úvěru od centrální banky), čímž v tomto kroku tato nově vytvořená likvidita zanikla společně s vnitrodenním úvěrem.

Takže snad jsme se dobrali konce. :-) Byla to ale fuška. Takže banky tvoří likviditu, kterou si vzájemně půjčují z titulu vypořádání plateb a centrální banka funguje v zásadě jen jako dočasný poskytovatel vnitrodenní likvidity.

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
-1
+

Když byla řeč o CERTIS, zjistili jsme, že platby probíhají v reálném čase, banka tudíž neví, co k ní míří, stejně jako neví, kdy její klient dá příkaz k platbě.
Moc to nedává smysl, pro banku B bude přece jednodušší řešit nedostatek likvidity úvěrem od CB v rámci dne bezúročně, jalikož neví, jestli k ní během dne nezamíří likvidita zaslaná z jiné banky. Až ke konci dne, když má vysoký vnitrodenní úvěr u CB, bude nejspíš hledat mezibankovní půjčku. Nevím jak to probíhá v praxi, ale takto mi to připadá logické.
A co je cílem mezibankovní půjčky? Získat zůstatek na rezervním účtu u CB nebo na vkladovém účtu u jiné banky? To zakládání vkladového účtu jednou bankou pro jinou banku nedává smysl.

Ale i když budu brát váš případ jako realitu. Banka B potřebuje získat zůstatek na rezervním účtu. To je smyslem půjčky. Když banka A založí vkladový účet pro B a připíše tam zůstatek, asi tím vzniká nová likvidita, když se budeme držet definice jako zůstatku na mezibankovních účtech.
Ale cílem je dostat půjčené prostředky na rezervní účet. Takže banka B jde do svých aktiv, tam má zůstatek na účtu u A. Je klientem banky A. Jako každý klient tedy tyto prostředky nevlastní, zůstatek je pouhým závazkem banky A, která tento závazek musí vypořádat svými aktivy, svou likviditou. Když tedy budeme realizovat to, proč jsme si půjčovali, banka B požaduje po A, aby A splnila svůj závazek a poslala prostředky slíbené na vkladového účtu B, na rezervní účet B. Ta nová likvidita, zůstatek na klad.u. BuA ihned mizí, existovala jen jako závazek banky A, tento závazek vypořádá A svojí likviditou, žádná jiná nová jí v aktivech nepřibyla.

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
1
+

Vždyť je to jasné. Banka A vytvoří likviditu hned v prvním kroku, když ji připíše na vkladový účet banky B. K tomuto kroku centrální banku nepotřebuje. Centrální banka přichází na scénu až ve chvíli, kdy banka B potřebuje půjčenou likviditu převést na rezervní účet, kde pak bude tato likvidita použita např. k vypořádání převodu peněz z banky B.

Tady je rekapitulace:

Banka A půjčila novou likviditu bance B.

Z důvodu následného převodu půjčené likvidity na rezervní účet banky B si banka A půjčila vnitrodenně bezúročně od centrálni banky.

Současně předpokládám, že do banky A míří vklady z jiných bank, což představuje budoucí přítok nadbytečné likvidity, kterou tedy mohla banka A půjčit jiné bance. Jakmile přiteče bance A na rezervní účet tato nadbytečná likvidita, splatí banka A vnitrodenní úvěr centrální bance.

Nadále zde však zůstává závazek banky B vzniklý půjčkou likvidity od banky A, který je úročen mezibankovní sazbou PRIBOR, která je nižší než lombardní sazba centrální banky. Tento závazek banky B navíc nedoprovází složení kolaterálu.

Takže půjčka likvidity od banky A je rozhodně výhodnější, než půjčka od centrální banky a banka A si od centrální banky půjčila jen vnitrodenně a bezúročně. Pokud by banka A neměla na cestě k ní nadbytečnou likviditu, pak by bance B nic nepůjčila, protože by nakonec skončila s drahým úvěrem od centrální banky a levnou půjčkou bance B, jak na to upozorňujete.

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
-1
+

Je tu vidět značný posun. Už nepíšete, že banka vytvoří likviditu jen tak.

Ten popis, který uvádíte nedává moc smysl. Proč by si banka B nemohla půjčit přímo od CB a měla by si půjčovat oklikou přes jinou banku? Bylo by to složitější a dražší.
Nicméně ať tak nebo tak, novou likviditu vytvořila CB. Otázka ale zněla, jak likviditu vytvoří komerční banka bez pomoci CB? Tato otázka je stále nezodpovězena.

Banka A bude půjčovat bance B jen tehdy, pokud bude mít dostatek vlastní likvidity. Pokud by si měla půjčit od CB a následně získanou likviditu půjčovat bance B, musela by buď půjčovat za vyšší úrok než CB, aby něco vydělala, nebo by měla úrok stejný a dělala vše zdarma. První případ je nesmyslný pro banku B, druhý pro banku A.

Nicméně stále nevidím ten způsob, jak komerční banka vytvoří novou likviditu bez CB.

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
0
+

Banka A půjčí bance B likviditu tak, že bance B jednoduše připíše na její vkladový účet půjčenou částku (tím ji vzrostou pasiva) a současně zaúčtuje do aktiv závazek banky B splatit půjčku. Bance B vzrostou aktiva o půjčenou likviditu a pasiva o závazek splatit půjčenou likviditu.

Následně banka B zadá bance A převodní příkaz, aby připsanou částku převedla na rezervní účet banky B.

V rámci převodu likvidity na rezervní účet banky B proběhne další půjčení likvidity. Bance A v důsledku realizace převodního příkazu ubude vklad banky B a vznikne ji tedy potřeba likvidity, což vyřeší půjčkou likvidity od jiné banky, v daném případě půjčkou od centrální banky , do níž směřuje předmětný vklad banky B.

Bance A tedy v rámci půjčky likvidity od centrální banky vzrostla pasiva o závazek vrátit centrální bance půjčenou likviditu a aktiva o půjčenou likviditu, kterou připsala centrální banka na rezervní účet banky A. Následně je likvidita banky A převedena centrální bankou na rezervní účet banky B a bankou A vytvořená a bance B půjčená likvidita je v cíli.

Výsledný stav:

Banka A má v aktivech závazek banky B a v pasivech závazek vůči centrální bance.

Banka B má v aktivech likviditu, která leží na jejím rezervním účtu, kterou si půjčila od banky A a v pasivech má závazek vrátit půjčenou likviditu bance A.

Centrální banka má v aktivech závazek banky A splatit půjčenou likviditu a v pasivech má rezervní účet banky B s půjčenou likviditou.

Banka A tedy zjevně nemusí mít likviditu v okamžiku, kdy ji půjčuje jiné bance, stejně jako nemusí mít peníze, v okamžiku, kdy je půjčuje nebankovnímu klientovi.

Současně ale máte částečně pravdu v tom, že banka A potřebuje mít za účelem převodu likvidity na rezervní účet banky B aktivum, které bude akceptovat centrální banka jako kolaterál při půjčce likvidity. Pouze částečnou pravdu máte proto, že toto aktivum není samo o sobě nutné k samotnému převodu likvidity (toto aktivum se nepřevádí, zůstává stále v aktivech banky)ale je potřebné jako kolaterál pro zajištění dané půjčky likvidity od centrální banky.

Nicméně na základě výše uvedeného stále platí, že likviditu mohou tvořit i obchodní banky, nikoliv jen centrální banka, jak nesprávně a tvrdošíjně tvrdíte.

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
-1
+

Pokud tedy budeme mluvit o bezhotovostních penězích ne o hotovosti, dostaneme stejný výsledek, jako kdyby jsme mluvili o hotovosti.

Bezhotovostní platby provádí banka a ta k tomu potřebuje likvidní aktiva. Je nepodstatné, co má v aktivech klient, ten dává pouhý příkaz k provedení platby. Jelikož banka má v aktivech jen úvěr nebo dluhopis, kde vezme likviditu? Otázka je stále stejná.

Banka si jistě může půjčit likviditu od jiné banky, ta ji ale musí už mít. Popište prosím ten mechanismus, jak banka obdrží na svůj rezervní účet u CB likviditu vytvořenou v jiné komerční bance.

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
1
+

Ty nové peníze jsou bezhotovostní a leží na účtu, kterým disponuje stát, který jimi platí formou bezhotovostního převodu. Nepotřebuje k tomu žádné fyzické peníze. Banka je má sice v pasivech ale stát má zůstatek na bankovním účtu zaúčtován jako aktivum.
To že banka na vypořádání platby potřebuje likviditu nijak nezpochybňuji. Ani to, že si ji může půjčit od centrální banky v rámci vnitrodenního kolaterizovaného úvěru. Jen tvrdím, že banka není odkázaná pouze na centrální banku a likviditu si může půjčit od banky, která v daný okamžik ví, že k ní směřuje více vkladů, než z ní, přičemž této bance nic nebrání, aby půjčovanou likviditu vytvořila ve své bilanci. Následně pak banka takto získanou likviditu převede na svůj rezervní účet a proběhne vypořádání převodu.

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
0
+

V okamžiku, kdy banka půjčí státu, vzniknou peníze, nikoli likvidita. Souhlasíte?
Tyto nové peníze jsou pouze závazkem banky, jsou v pasivech, nejsou fyzické. Souhlasíte?
Když stát potřebuje peníze použít, potřebuje fyzické peníze, závazek banky je mu k ničemu, tím nic nezeplatí. Souhlasíte?
Tudíž banka musí dostát svému závazku a státu poskytnout skutečné peníze, které získá za svá aktiva. Buď v CB nebo od někoho, kdo je získal od CB.
Pokud nesouhlasíte, popište prosím mechanismus jakým někdo jiný než CB, natiskne nové peníze, nebo pošle na rezervní účet u CB prostředky, které před tím CB nevytvořila. Nebo je ještě jiný způsob, jak vypořádat závazky vedené v dané měně?

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
1
+

Ty nové vklady, o kterých píšete vzniknou v okamžiku, kdy banka půjčí státu nebo někomu jinému. Nejsou to vklady, které připlují bankám na pomoc s likviditou z neznáma. Proto píši, že je třeba začít u vzniku vkladů, nikoliv v situaci, kdy jde do banky držitel hotovosti tuto vložit do banky.

V otázce možnosti obchodních bank tvořit likviditu pouze opětovně odkáži na již několikrát citované pasáže z knihy prof. Jílka (140 a násl.). Centrální banka je jen jednou z bank, které tvoří likviditu.

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
-1
+

Ano, tu nepřesnost s vlastním kapitálem jsem Vám nechtěl vytýkat, pochopil jsem jak to myslíte. Nicméně byla řeč o něčem, co banka vlastní a může to použít jako kolateral, což budova nebude. Pokud tedy peníze ještě nejsou, musí je teprve vytvořit banka úvěrem, jediné, co banka může, je kupovat dluhopisy za nové peníze. Jenže co dál? Když bude chtít emitent, řekněme stát, peníze použít, musí banka mít buď hotovost nebo likviditu na rezerv. účtu. Takže banka získané dluhopisy pošle do CB a obdrží buď hotovost nebo zůstatek na rezerv. účet. Ať tak nebo tak, obojí pochází od CB a nikde jinde vzniknout nemůže. Banka pak funguje jako prostředník mezi CB a státem. Jelikož CB je i bankéřem státu, nakonec to skončí tak, že CB má v aktivech státní dluhopis a pasivech zůstatek na účtu státu. Banka dostane marži za obchod. Tím získá část v CB nově vytvořené likvidity.
Stát prostředky na svém účtě použije, třeba formou hotovosti a vyplatí dávky. Ti co dávky obdrží je uloží do banky nebo utratí a do banky je uloží ti, co jim něco prodali. Nicméně většina těchto peněz nakonec skončí v bankách jako vklady, banka tím získá likviditu, kterou potřebuje, z vkladů.
I když na začátku byly nové peníze v bance, skutečně šlo o výměnu nové likvidity z CB za nový dluhopis a reálně se likvidita do bank dostala až o pár kroků později z vkladů.

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
1
+

Kde vzala banka základní kapitál? Například akcionář vložil jako svůj vklad budovu, v níž bude banka provozovat svoji činnost. Na straně aktiv tak přibude budova a na straně pasiv přibude cena dané nemovitosti, a to v položce vlastní kapitál.

Kapitál banky samozřejmě nelze poskytovat jako kolaterál. Vlastní kapitál je pasívum, které může být na straně aktiv alokováno např. do státních dluhopisů a teprve aktivum banky lze poskytnout jako kolaterál.

Aby banka mohla vyplácet vklady klientů v hotovosti musí si pořídit i aktiva, které bude akceptovat centrální banka jako kolaterál. Tedy např. státní dluhopisy, které použije jako kolaterál pro získání hotovosti. Státní dluhopisy banka nakoupí za nově vytvořené peníze nebo likviditu.

Samozřejmě, že Vaše představa, že likviditu může vytvořit pouze centrální banka považuji za již vyvrácený nesprávný názor (viz moje citace z části knihy prof. Jílka "jak vzniká likvidita".

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
0
+

Kde vzala banka základní kapitál, když dle Vás peníze vznikajíaž po poskytnutí úvěru bankou? Nehledě na to, že základní kapitál nelze poskytovat jako kolateral, banka musí svůj kapitál skutečně mít a vlastnit.
Teď právě narážíme na nemožnost vytvořit likviditu na úrovni komerčních bank. Prostě to nejde, není z čeho. Jediný, kdo to může udělat je CB, může např. nakoupit dluhopisy. Je jedno, jestli mluvíme o hotovosti nebo zůstatcích na rezervních účtech. Vše co je na rezervních účtech CB je jejím závazkem, stejně jako hotovost a jen ona to mohla vydat, nikdo jiný. A jen tím lze, dle CERTIS, vypořádat transakce na území ČR.

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
0
+

Je třeba si uvědomit, že celkové množství hotovosti je vždy limitováno právě celkovým množstvím aktiv akceptovatelných jako kolaterál centrální bankou. Pokud tedy banka nedisponuje takovými aktivy, nemůže vyplácet vklady v hotovosti. Nikdy tedy nebude možné převést na hotovost veškeré vklady klientů, ale jen tolik, kolik mají banky vhodných aktiv.
V našem příkladu by mohla mít banka investovaný vlastní kapitál ve státních dluhopisech, jež by mohla poskytnout jako kolaterál centrální bance a takto získat hotovost potřebnou k vyplacení vkladu.
Nemožnost vybrat všechny vklady tedy souvisí se složením aktiv bank.

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
0
+

Shoda je pouze v tom, že banka potřenuje likvidní aktivum, aby mohla vyplatit vklad stejně jako případně provést mezibankovní převod.

To je v OSTRÉM ROZPORU s tím, že banka nejprve vytvoří peníze úvěrem. To už jsme řešili mnohokrát, peníze jsou v pasivech. Banka musí mít aktivum, kterým transakci vypořádá. Pokud by měla v aktivech pouze úvěrové smlouvy, nikdy nebude likvidní.

Otázka tedy zní, kde banka vezme likvidní aktiva, když ne z vkladů, když ne z CB-nemá kolateral, když ne z ostatích bank, které jsou na tom stejně?

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
1
+

Takže shoda? Dokud banka nezíská bonitní aktivum, není možné vyplatit vklad v hotovosti. Toto je ale v souladu s tím, co říkám, tedy že začátek příběhu je v bance, která nejprve vytvoří peníze úvěrem a teprve tyto peníze je možné za určitých centrální bankou stanovených podmínek proměnit na hotovost.
A právě Vaše snahy naroubovat na účetní peníze principy platné pro komoditní peníze je Váš problém. Komoditní peníze a 100% komoditou kryté vklady je daleká minulost, kterou musíte ze svých úvah vyloučit. S tímto vadným chápáním peněžního systému jsou spojeny právě teorie částečných rezerv a z ní odvozované multiplikační teorie, které se nedokázaly oprostit od myšlení spojeného s komoditními penězi, kde příběh začíná přinesením hroudy zlata do banky, tedy vkladem klienta.

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
-1
+

Jelikož jsme na začátku, tak banka kolaterál nemá, má pouze úvěrovou smlouvu a to CB akceptovat nebude. Stejně tak by nebyl možný mezibankovní převod, protože prostě banka nemá likviditu.

Když se podíváte třeba na historii USD, zjistíte, že základ je v komoditní měně, tu lidi ukládali do bank a už tehdy pochopitelně vznikly vkladové účty. Když se později začaly používat papírové a účetní peníze, staré účty nezmizely. U vzniku bank ale byly vždy vklady, nové úvěrové peníze mohly vzniknout až později, když bankéři zjistili, že mají víc vložených peněz, než kolik potřebují na realizaci platebního styku a začali je půjčovat.

Každá banka potřebuje na začátku získat likviditu a to z vkladů. Snad už jsme se shodli na tom, že to co klient pošle nebo přinese do banky, patří bance a ta s tím nakládá v rámci zákona podle vlastního uvážení. Teprve tehdy, až má likvidity dostatek, může začít tvořit nové úvěrové peníze. Jinak by prostě neměla čím transakce uskutečňovat.

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
1
+
1/6