Diskuze: Ať si regiony a školy zastropují reklamní rozpočty

Michal Weinfurtner|29. 5. 2015 18:18| reakce na Jan Altman - 29. 5. 2015 12:37

Ti mají přece reklamu neustále. V médiích neustále slyšíme o tom, jak jsou daňové úniky špatné. Probírá se to tam bez přestání. Masáž je opravdu hodně silná.

Jan Altman|29. 5. 2015 12:37| reakce na Michal Weinfurtner - 29. 5. 2015 11:00

Ještě mi v TV chybí reklamy na finančák, na celníky, na nasazovače botiček a na Výzkumný ústav práce.

Michal Weinfurtner|29. 5. 2015 11:00

Reklamy krajů, měst a ministerstev by měly být zakázány zákonem, ihned a všechny. Je to tak absurdní, když člověk vidí reklamu na dotační programy, že si jen těžko lze představit něco horšího.

Podle mého soudu je to jen a pouze dílem klientelismu - hele švagře, ty tam na tom kraji/městě/ministerstvu sedíš na pěknejch penězích a se tady musím prát o každou korunu, co kdybychom udělali nějakou tu reklamu pro stát. Obhájíš to rozvojem, s tím ti píchnem a bude z toho pěknej kšeftíček. Škodnej nebudeš, neboj.

Jan Altman|29. 5. 2015 09:36

Veřejné instituce evidentně nevědí, co s penězi (útraty za reklamu jsou jen jedním z kvanta nesmyslných výdajů a to nemuvím o korupčních únicích). Veškeré řeči o nutnosti registračních pokladen, hrozby zvyšováním daní, atd.. se tak ukazují v pravém světle a adekvátní reakcí na ně je defenestrace či pasivní rezistence.
Kde to žijeme, když "klient" konfrontovaný se vším tím plýtváním a korupcí (Rath, Blanka, OpenCard, solárka, řepka, Dbalý, ...) nemá právo říct: "Na toto já vám již nic nedám". Jak je možné, že "zločincem" je pak ten klient a ne ti, kteří jej okrádají? Máme tu opravdu zvláštní představu o morálce.

Vojtěch Drápal|29. 5. 2015 09:16

Doplním autorovo srovnání reklamy soukromé a "veřejné". Politici nebo úředníci nezacházejí při reklamě se svými penězi a její efekt nedokážou změřit. To všechno soukromé podniky dokáží. Vzhledem k tomu, že reklama na veřejné instituce nic nevytváří (slouží jen k přetahování o turisty), jde o vyhozené peníze. A co se týče informování veřejnosti (např. o nových projektech veřejné správy, veřejných zakázkách, ano i dotačních programech) existují levnější a transparentnější kanály.

Vojtěch Drápal|29. 5. 2015 09:11| reakce na Martin P. - 29. 5. 2015 07:27

Jen si vezměte příklad z Brna a celé jižní Moravy. Politici si tam z propagačních materiálů udělali skrytou kampaň placenou z veřejných peněz. Ne, veřejná správa se má propagovat hlavně tím, že dobře slouží občanům. Tečka.

Tomáš Avrat|29. 5. 2015 07:55

Zastropování marketingových rozpočtů moc nevyřeší. Hlavní problém "marketingu" veřejné správy je jeho degradace na pouhou reklamu a to ještě pouze na některé formy reklamy. Tedy hlavně ty, které jdou poměrně jednoduše vysoutěžit hlavně na cenu, jak její produkce či následné vysílání.
Co by pomohlo je zvýšit marketingovou expertízu veřejné správy. Nejenom umět napsat kvalitní zadání a udělat kvalitní výběr realizátora. Ale hlavně začít přemýšlet o termínech značka, identita, image, cílová skupina, dlouhodobé a kontinuální namísto jednorázového a nahodilého, apod.
Bohužel, oblast placebrandingu není u nás vůbec téma ani na národní, natož na regionální či městské úrovni.

Martin P.|29. 5. 2015 07:27

Tento týden vyšly na Finmagu dva vzpomínkové články o Johnu Nashovi. Myslím, že se v reakci na závěrečné doporučení Michala Kašpárka plynoucí z tohoto článku hodí připomenout si "čistou duši" ještě jednou. Domnívám se, že by kolektivní dohoda místních samospráv, univerzit apod. o zastropování výdajů na mediální prezentaci vedla k vězňovu dilematu a tudíž by časem skončila v Nashově rovnováze. Jednomu z členů by se prostě vyplatilo dohodu porušit, aby získal navrch oproti ostatním. Otázka je, jestli toto soutěžní myšlení funguje i ve veřejném sektoru. Úředníkům by asi nestalo zato vymýšlet nějaké extra vějičky na turisty, protože to znamená práci navíc. Jim by mohla kolektivní dohoda spíš vyhovovat. Proti nim by ovšem stali regionální politici, kteří by dohodu zjevně porušili při první příležitosti, jak se zavděčit voličům.