Diskuze: Dluhopisový propad: Běžte si zkontrolovat portfolia

Richard Fuld|9. 6. 2015 12:58| reakce na Jan Altman - 9. 6. 2015 12:00

Jestli se bavíme o letech následujících po 1987, pak k tomu lze říci pouze toto. To, co tehdy dělal Alan Greenspan je možná záhadou i pro něho samotného. :-) Greenspan byl obdivovatelem díla Ayn Rand. Nedávno se nechal slyšet, že se v tomto náhledu na svět velmi mýlil. Alan byl velkým zastáncem volného trhu ve všem (tedy záleželo taky na tom, kdo byl zrovna v Bílém domě), takže tehdejší růst úrokových sazeb byl důsledkem tohoto přístupu Fedu.

Jan Altman|9. 6. 2015 12:00| reakce na Richard Fuld - 27. 5. 2015 16:13

Takže vy myslíte, že dnes je zcela unikátní situace a to, co se stalo dříve, se již nikdy nebude opakovat? Koukal jste třeba na výnosy USBondů v 80tých letech?
Proč to tam FED nechal vyrůst? Chtěl, musel, ...?

Vlad Ender|31. 5. 2015 15:14| reakce na Jiří Suchý - 26. 5. 2015 16:18

Omlouvam se v prvni rade za psani bez nabodenicek..

V podstate existuji dve teorie ocenovani dluhopisu.

Jedna rika, ze cena dluhopisu se odviji od ocekavane inflace + nejake rizikove priplatky. To je celkem snadne pochopit a predstavit si.

Druha rika, ze cena dluhopisu se odviji ciste od predpokadanych kratkodobych sazeb (ktere nejvice ovlivni CB). Tahle teorie je ponekud tezsi pochopit, protoze je docela technicka, a je to v podstate o arbitrazi urokove krivky (resp. forwardu kratkodobych urokovych sazeb), coz asi presahuje to co psat do komentare.

Pred QE byla bezna teorie prvni. Po QE je najednou vice akceptovana teorie druha, protoze lepe popisuje co se delo s cenami (vcetne toho, proc ignorovali/ignoruji ocekavanou inflaci).

Richard Fuld|28. 5. 2015 13:29| reakce na Jiří Suchý - 28. 5. 2015 12:47

Tento popis je značně nepřesný. Ve skutečnosti CB vytvoří likviditu, kterou připíše na účet banky, která ji prodala šrot. Nový dluhopis ale nakupuje banka od jiné banky nebo nebankovního subjektu zase za novou likviditu nebo nové peníze, které tato banka za tímto účelem vytvoří. V aktivech kupující banky se objeví nově dluhopis a v pasivech této banky přibude vklad s na který kupující banka připsala likviditu prodávající bance a tím je celá transakce skončena. Likvidita předtím uložená u centrální banky, která tam vznikla při první transakci, tam stále zůstává a není k ničemu použita.

Cokoliv banka od kohokoliv nakupuje, tak prodávajícímu připíše částku odpovídající kupní ceně na vkladový účet prodávajícího vedený v této bance. Kupující banka nepřevádí likviditu z rezervního účtu centrální banky na vkladový účet prodávajícího, jak to popisujete Vy. To je ale jen "technologické" upřesnění.

Velmi vážnou chybu máte v úvaze o puštění nových peněz do oběhu (předpokládám do oběhu v reálné ekonomice, kde by mohly tyto peníze způsobit růst cen). Toto nastává pouze v případě, kdy banka koupí dluhopis (nebo jiné aktivum) od nebankovního subjektu, což je právě v rámci QE velmi zřídkavá situace. Navíc to, zda banka může nakoupit aktiva od nebankovního subjektu není nijak závislé na tom, zda předtím prodala svůj šrot centrální bance. Ta aktiva může nakoupit banka bez předchozího prodeje šrotu centrální bance vždy, když má dostatek vlastního kapitálu na to, aby i po nákupu nových aktiv plnila pravidla pro kapitálovou přiměřenost.

Jediný transmisní mechanismus, který by se tak mohl uplatnit v souladu s vaším příkladem je uvolnění vlastního kapitálu zbavením se šrotu, na který byl tento kapitál vázán. Pokud se ale banka v rámci QE zbavuje státních dluhopisů pak si nepomůže ani uvedeným způsobem, protože zbavením se státních dluhopisů se zbavuje aktiv, které mají nejmenší nároky na držení vlastního kapitálu (pokud nejsou tyto nároky přímo nulové). A právě nákupy státních dluhopisů představují drtivou část QE. Suma sumárum: QE způsobuje zcela zanedbatelné navýšení peněžní zásoby. Skutečnost, že se při QE banky zbavují finančního šrotu za cenu, která ani zdaleka neodpovídá tržní ceně toho šrotu, svědčí podle mne o tom, že zde před očima daňových poplatníků probíhá zcela nestoudná a nikým nezakrývaná kriminální akce, kdy takto banky za bílého dne zcela oficiálně okrádají státní instituce, kterou centrální banky bezpochyby jsou. Dodejme ale, že hlavním pachatelem tohoto zločinu za bílého dne jsou zde centrální banky, které celou tu loupež organizují a dobrovolně se nechávají oškubat. V děsivém kontrastu k tomuto zločinu centrálních bank (resp. jim nadřízené ECB) zde pak stojí absurdní teroristická likvidační akce téže instituce proti Řecku. Když se nad tím zamyslíte, tak drzejší oficiální okrádání států lze jen těžko dohledat. Férovému řešením by se blížilo, pokud by stát za převzetí šrotu získal příslušné akciové podíly v bance (navýšil by se kapitál banky), které by odpovídaly nominální (nikoliv tržní) hodnotě přebíraných aktiv a za cenu akcií, která by zohledňovala existenci onoho bezcenného šrotu v aktivech dané banky. Ve skutečnosti jsou ale banky sanovaný daňovými poplatníky, kterým se pak banky odvděčují absurdními a zcela zbytečnými panikami na trzích se státními dluhopisy. Děs běs.

Jiří Suchý|28. 5. 2015 12:47| reakce na Richard Fuld - 28. 5. 2015 11:51

Když CB vytvoří třeba nová Eura, za tyto nová Eura koupí špatné dluhopisy z aktiv komerční banky, objeví se v aktivech komerční banky nová Eura, zmizí dluhopisy. Komerční banka vezme nová Eura a koupí na trhu další dluhopisy. v aktivech banky jsou nyní tyto nové dluhopisy, nová Eura jsou v oběhu a působí inflačně. V aktivech CB je šrot. Jednodušeji už to říci nelze.

Richard Fuld|28. 5. 2015 12:13| reakce na Jiří Suchý - 28. 5. 2015 09:31

Každá banka musí plnit pravidla pro kapitálovou přiměřenost bank a dozor centrální banky by měl včas odhalit problémy banky, které se projeví právě tím, že banka nemá pravidly požadovaný vlastní kapitál k dispozici. V době kdy bankovní dohled zjistí problémy banky je hodnota vlastního banky stále kladná a v této fázi tedy ztrácejí pouze akcionáři. Pokud v je v této fázi převzata banka jinou bankou, protože akcionářům banky v potížích se nepodařilo navýšit adekvátní vlastní kapitál banky, pak jsou vklady v ohrožené bance opět zpět ve standardně bezpečném prostředí.

V případě, kdy jde o jednorázový překvapivý vývoj z kladného vlastního kapitálu rovnou hluboko do záporu, pak jsou takové ztráty sanovány v rámci pravidel pojištění vkladů, čili ztrátu uhradí fond pojištění vkladů a následuje opět převzetí zdravé banky jinou bankou.

Pokud i po vyčerpání potenciálu, který poskytují pravidla pro pojištění vkladů zůstává v bance díra, pak je třeba, aby její ztráty uhradil stát a banku převzal a tím zachránil banku i vkladatele, nebo bude se rozhodne o tom, že klienti přijdou o nepojištěné vklady a vystaví bankovní systém riziku dominového efektu, které plyne z toho, že krachující banka nemá závazky pouze k nebankovním klientů ale obrovskou sumu závazků k jiným bankám. Proto v těchto případech by mělo dojít k převzetí banky státem s tím, že stát jako nový akcionář zaplatí zbývající ztrátu banky. Rozhodně to je lepší řešení, než nechat padnout celý bankovní systém.

Richard Fuld|28. 5. 2015 11:51| reakce na Jiří Suchý - 28. 5. 2015 09:23

Z Vašeho příspěvku je zřejmé, že nemáte nejmenší tušení, co to je ta likvidita. Takže jen odkážu na můj příspěvek, kde Vám to podrobně vysvětluji. Jen dodám, že se samozřejmě mýlíte v tom, že likviditu může vytvářet pouze centrální banka. Každá banka může vytvářet jak nové peníze, tak i likviditu, která je třeba vždy, když dojde mezi bankami k převodu pasiv (např. vkladů) nebo aktiv (např. dluhopisů). Likviditu banky vytváří jen v rozsahu potřebném v vypořádání převodů aktiv nebo pasiv mezi bankami. Nejsou to nějaké peníze, které by si banky tisky jen tak, nebo je získávali od centrální banky, aby mohly něco koupit, nebo ji někomu jinému půjčit. Co se týče centrální banky, její jedinou "výsadou", co se týče vytváření něčeho, je emise hotovosti (bankovek a mincí).

Centrální banka se v ohledu vytváření a poskytování likvidity na trhu uplatňuje pouze v krizových situacích, kdy si banky nevěří a raději uloží nadbytečnou likviditu u centrální banky za nevýhodnějších podmínek, než kdy by ji půjčily jiné obchodní bance. Banky, které tak nemohou sehnat likviditu od jiných bank (které ji uložily u centrální banky), ji za určitých podmínek (předně poskytnutí kolaterálu) získají od centrální banky, opět za horších podmínek, než by ji získaly od obchodní banky ve standardní situaci. Centrální banka je tak v tomto ohledu spíše nouzovým a dočasným zdrojem likvidity, nikoli jediným možným zdrojem bez ohledu na situaci na trhu.

Představa, že nákupem dluhopisů jedné banky od druhé vzniká likvidita, která roztáčí inflační spirálu je doslova dětinská. Při převodu aktiv mezi bankami vzniká pouze likvidita potřebná k vypořádání daného převodu. Nevzniká žádná "nadbytečná likvidita", která by jakkoliv mohla ovlivnit ceny v reálné ekonomice. Tato likvidita vzniklá v důsledku obchodů s dluhopisy může být doprovázena jak poklesem tak i nárůstem cen dluhopisů. Likvidita sama o sobě nemá vliv na ceny čehokoliv . Je to jen průvodní jev zákonitě doprovázející transakce uvnitř bankovního systému.

Jiří Suchý|28. 5. 2015 09:31| reakce na Richard Fuld - 27. 5. 2015 16:18

Je Vaším fatálním omylem domnívat se, že když aktiva banky ztratí hodnotu, odnesou to jen akcionáři. Především to odnesou klienti, kteří mají zůstatky na vkladových účtech. Vklady jsou pro banku pasiva, závazky. Z čeho je asi banka vyrovná, když její aktiva nemají hodnotu?

Představa, že přijede princ na bílém koni a koupí banku s jejími závazky, je už hodně mimo mísu. Proč by to asi dělal. Vy by jste si koupil barák s trezorem, před kterým stojí tisíce lidí, kteří chtějí dostat zpět svoje mld., sbalit je a už se nikdy neukázat? Vy by jste to chtěl financovat?

Jiří Suchý|28. 5. 2015 09:23| reakce na Richard Fuld - 27. 5. 2015 14:51

Opět nemáte pravdu. Centrální banka vytvoří novou likviditu, mimochodem, to může jen CB, nikoliv komerční banky, jak se mylně domníváte. Tuto novou likviditu vymění s komerčními bankami za jejich šrot. Nová likvidita v rozvahách bank, tam ale dlouho nezůstane. Banka potřebuje jen minimum likvidity na zajištění platebního styku, více likvidity znamená ušlý zisk. Proto se banka pokusí novou likviditu rozpůjčovat. To dneska moc nejde, ale je tu druhá cesta, nákup dluhopisů. Takže banka nadbytečnou likviditu použije na nákup dluhopisů a už jsou nové peníze v oběhu a roztáčí inflační spirálu.

Richard Fuld|27. 5. 2015 16:18| reakce na Jan Altman - 27. 5. 2015 16:09

Nejsem fanda úklidu finančního šrotu do centrálních bank. Ani náhodou. Jen jsem konstatoval, co je vlastně QE v současném formátu zač a není to nic hezkého. Přesně jak říkáte, když tohle banky ucítí, že je stát vždy vytáhne z problémů, pak nakoupí do bilancí kdejaký finanční šrot. Každá banka, která se dostane do potíží by měla projít standardní procedurou odpisu špatných pohledávek a po té by měly být ztráty banky uhrazeny novým investorem, který by banku převzal. Původní akcionáři by měli o svoji banku přijít.

Richard Fuld|27. 5. 2015 16:13| reakce na Jan Altman - 27. 5. 2015 16:04

Právě ta deklarace centrální banky, že za všech okolností od obchodních bank kdykoliv koupí státní dluhopisy, v situaci kdy nebude dostatečná poptávka na trhu, je oním důvodem bezrizikovosti státních dluhopisů. Dovedete si představit, jak např. FED nechá vyrůst výnosy amerických dluhopisů např. na 30% p.a.? A o tom to je. Pokud bude centrální banka deklarovat, že nenechá ceny dluhopisů padnout, budou právem považovány za bezrizikové, tak jako jsou za bezrizikové považovány v rámci pravidel pro kapitálovou přiměřenost bank určených právě centrální bankou, která nad nimi vykonává bankovní dohled.

Jan Altman|27. 5. 2015 16:09| reakce na Richard Fuld - 27. 5. 2015 14:51

I kdybyste měl pravdu, tak ten "úklid finančního šrotu" podporuje morální hazard, odměňuje nezodpovědné banky a tím defacto trestá (okrádá) ty zodpovědné.
A vlastně trestá i zodpovědné podnikatele i občany. I jim říká, že jestli investovali do relativně bezpečných instrumentů s patřičně nevysokým výnosem, tak že vlastně byli za voly, protože měli maximálně riskovat a věřit, že někdo ten šrot za ně uklidí (vykoupí za nominál a ne za násobně nižší tržní cenu).

Důsledkem může být jediné: too big to fail banky budou příště riskovat ještě více (ono se tak již děje) a jednou ten systém rozkývou tak, že už ho žádný čistič nezachrání.

Jan Altman|27. 5. 2015 16:04| reakce na Jiří Suchý - 27. 5. 2015 10:53

No jednak nevím přesně, co ECB v rámci QE nakupuje. Zda některé dluhopisy ano a některé ne.
No a i když by kupovala jen některé, tak zkrátka určuje cenovou hladinu. Tzn. pokud stlačí výnos italského na nějakou úroveň, tak i když by německý nekupovala, trh stále chápe, že rizikovost německého je nižší a jeho výnos adekvátně klesne také.
Plus snižuje rizikovost (výnosy) všech dluhopisů už jen to psychologicko slovní intervencí, tedy vyhlášením, že je připravena kdykoli a v neomezené míže intervenovat, kdykoli se jí bude zdát, že to je potřeba.

To by musela explicitně říct, že např. bude kupovat jen španělské, italské a francouzské, ale NIKDY nekoupí německé - pak by teoreticky mohla výnos těch francouzských dostat i pod ten německý.

Richard Fuld|27. 5. 2015 14:51| reakce na Jiří Suchý - 27. 5. 2015 14:14

Samozřejmě, že růst peněžní zásoby a QE jsou nejen od sebe oddělitelné, ale také jsou ve skutečnosti zcela zjevně oddělené. To plyne ze skutečnosti, že pře obrovský objem realizovaných QE, se objem peněz v oběhu v reálné ekonomice zvýšil jen nepatrně, pokud vůbec. Tvrzení o rozlévání likvidity jen dokládá Vaši základní neznalost fungování bankovního systému. O tom, kolik bude peněz se dostane do oběhu v reálné ekonomice, rozhodují v prvé řadě ti, co si od bank půjčují peníze (včetně státu). Pokud by byla dostatečná poptávka po úvěrech, banky by ochotně půjčovaly i bez jakéhokoli QE. QE je tak spíše "očistou" bankovních bilancí, než čímkoliv jiným. Je to preventivní úklid finančního šrotu do bilancí centrálních bank. Co kdyby se ukázalo, že grexit nebude jen takovou neškodnou událostí, že? Co kdyby se ukázalo, že bankovní panikáři budou zase panikařit? V takovém případě bude lépe, když ty banky budou mít bilance alespoň v relativním pořádku.

Jiří Suchý|27. 5. 2015 14:14| reakce na Richard Fuld - 27. 5. 2015 13:12

Problém je v něčem úplně jiném. Je to stejné, jako by jste říkal, že virus za nic nemůže, špatně je vám z nemoci, kterou vyvolal. Sám virus ale není nebezpečný, za nic nemůže.

Nejde oddělit QE a následné přelití likvidity do oběhu, není možné tvrdit, že následnou inflaci nezpůsobilo QE, ale banky. Pokud to tvrdíte, jste pokrytec, stejně jako jste tvrdil, že banky nepotřebují vklady, aby mohly půjčovat peníze. To je stejný případ. Vždy si jenom z celého systému vyseknete jednu část a nezajímá Vás, co bylo před ani potom. Pak z Vás ale lezou nesmysly.

Richard Fuld|27. 5. 2015 13:12| reakce na Jan Altman - 27. 5. 2015 10:32

V zásadě jste potvrdil, to co jsem napsal. Při QE v zásadě žádné peníze nevznikají. Je třeba rozlišovat mezi penězi a likviditou. Jak je možno dovodit i z Vašeho příspěvku, QE samo o sobě peníze do oběhu v reálné ekonomice nepustí. Pouze banky, kterým se uleví od finančního šrotu si půjdou zase zagamblovat na kapitálové trhy protože o úvěry nikdo nestojí ani při tak nízkých sazbách. Centrální banka nakupuje dluhopisy úplně stejně jako jakákoliv jiná banka a vtip je v tom, že pokud je kupuje od bank, tak k tomu účelu nevytváří nové peníze, které by zvedly peněžní zásobu, ale likviditu, která na peněžní zásobu nemá žádný vliv. A tady se zase dostáváme do našeho věčného sporu ohledně peněžního systému, zda je ten současný dobrý nebo ne. :-)

Jiří Suchý|27. 5. 2015 10:53| reakce na Jan Altman - 27. 5. 2015 10:23

To je jasné, tím jiné jsem myslel třeba korporátní nebo německé, prostě ty, které CB nenakupuje. O těch je řeč.

Jan Altman|27. 5. 2015 10:41| reakce na Richard Fuld - 27. 5. 2015 09:51

Tak obecně souhlasím.
Na druhou stranu čerpá informace a inspirace snad každý - jak by jinak došel k tomu, co vi?

Jan Altman|27. 5. 2015 10:32| reakce na Richard Fuld - 27. 5. 2015 10:15

Nevznikají nové peníze při QE? A za které peníze tedy CB ty dluhopisy nakupuje? Za nějaké své, které CB vydělala na nějakých službách, které si někdo kupuje na trhu? Nebo za soukromé úspory Jeleny Draghijovičové? Ne, samozřejmě že za nově vytvořené!

Navíc FED v rámci QE vykupoval MBS za cenu velmi nadtržní. Vykupoval "subprime" (tedy reálně "junk") prakticky za nominál. I dnes ECB vykupuje jinak těžko prodejné (vzpomeňte si na jejich výnosy před intervencí) PIGS dluhopisy a řecké bere jako kolaterál (a to je podle mne vyloženě junk). Kde na to ECB bere nějaké (již existující, někým uspořené?) peníze? Nebere, vytváří nové.
Sice se nedostávají moc do oběhu, rychlost běhu klesla, čili se to moc neprojevuje v cenách rohlíků (nicméně v cenách akcií i dluhopisů se to projevuje, aniž se u těchto adekvátně zlepšil fundament), ale jasné inflačně bublinózní efekty to má - ovšem jen na burze, kde bohatne horních 10 tisíc a rozevírají se tak ty vaše nůžky, což vy, Piketty, Krugman, Varoufakis a další Marxovi pohrobci přičtete na vrub nenáviděnému prohnilému kapitalismu (ovšem bojovat za jeho odstranění už není v módě, důsledky viděli všichni, takže dnes ho "jen" chcete "vylepšovat" a regulovat).

Jan Altman|27. 5. 2015 10:23| reakce na Jiří Suchý - 27. 5. 2015 08:41

Dluhopisy mají jen jednu cenu. Není to tak, že CB kupuje za jinou, než ostatní.
Je to jako by CB kupovala ve velkém ropu do zásoby - také by to ovlivnilo cenu pro všechny.

Richard Fuld|27. 5. 2015 10:15| reakce na Jiří Suchý - 27. 5. 2015 08:41

QE nemá přímý vliv na inflaci. Při QE se netisknou peníze a nenavyšuje se peněžní zásoba. QE je v tomto ohledu neškodná operace, při níž jedna banka koupí dluhopisy o jiné banky. Toto prostě nemá přímý vliv na ceny v reální ekonomice. Přesun aktiv z bilancí obchodních bank do bilance centrální banky muže ale těmto bankám uvolnit ruce k nákupům aktiv, kde pak toto jednání bank může nafouknout cenovou bublinu.

Richard Fuld|27. 5. 2015 10:09| reakce na Jiří Suchý - 26. 5. 2015 16:18

Neplatí automaticky, že když začnu kvantitativně uvolňovat, způsobím nárůst cenové hladiny. Jediné co je u QE alespoň trochu jisté, je že poptávka centrální banky po dluhopisech zvedne jejich cenu a sníží tedy výnosy (v některých případech až do záporných hodnot). Očekávání čehokoliv je vždy méně vlivný faktor měnící cenu daného aktiva, než přímočarý a aktuální vliv v podobě poptávky po daném aktivu na trhu.

Záporné nebo nulové sazby by mohly odrazovat od spoření a povzbudit investice, což by následně mohlo vyústit do růstu cen. Takto to ale nefunguje automaticky. Když jsou spotřebitelé vyděšeni "dluhovou krizí", fiskální "odpovědností", válečnými konflikty, terorismem apod., pak jejich spotřební apetit nenastartují ani nulové ani záporné úrokové sazby. Stejně tak soukromí investoři nebudou bezhlavě investovat jen proto, že jsou k dispozici levné peníze. Oni potřebují spotřebitele, kteří budou ochotni kupovat to, co nové investice budou produkovat.

QE má tedy smysl pouze tehdy, pokud je doprovázeno současnou fiskální expanzí namířenou na podporu kupní síly poptávky, přičemž ani toto nemusí vést k růstu cen, když výsledkem může být toliko kompenzace deflačních tlaků, takže nenastane ani "zpětný" tlak na růst cen dluhopisů z titulu očekávání růstu cen, jak to popisujete ve svém příspěvku.

Richard Fuld|27. 5. 2015 09:51| reakce na Jan Altman - 26. 5. 2015 23:10

Nejhorší, co lze při investování udělat, je držet se něčích rad. :-)

Jiří Suchý|27. 5. 2015 08:41| reakce na Jan Altman - 26. 5. 2015 22:55

Ano, tomu rozumím. Ale co se stane s dluhopisy, které CB nevykupuje. Ty na inflaci reagovat budou a bude jich víc, než těch, u kterých CB intervenuje. Pokud úroková míra těchto dluhopisů poroste, bude to tlačit i na ostatní úrokové míry. Pokud to bude chtít CB ovlivnit, bude muset tisknout o to víc, aby mohla intervenovat na více místech a o to větší bude inflace a větší tlak na růst úrokových měr nejen dluhopisů.

Jan Altman|26. 5. 2015 23:10| reakce na Jiří Suchý - 26. 5. 2015 21:25

Já bych spíš doporučil nějaký ETF, který kopíruje index a má minimální poplatky.

Ovšem to jen za předpokladu, že věříte, že akcie nejsou v bublině a nečeká je korekce, nebo nedejbože že se blíží další depresivní konec cyklu.

Někteří radí shortovat dluhopisy (např. německé).

A někteří radí držet hotovost a čekat na nákupní příležitosti, které se dříve či později dostaví (předpokládám, že současný boom jste již prošvihl a nyní do toho vlaku naskakovat je již velmi riskantní).

Těžko radit, současná situace je podle mne v mnohém unikátní a nic takového zde dříve nebylo.
FED straší zvyšováním sazeb (ale moc se k tomu nemá, asi ví proč), otázka je, jaké dopady bude mít, pokud své sliby dodrží.
Pokud ovšem přijde nová recese (mnohé symptomy naznačují, že již jsme u hrany sestupné fáze cyklu - ovšem jiné to zase nenaznačují), pak vůbec nastane naprosto nová situace - CB by správně měly snížit sazby a to i několik celých procentních bodů, ovšem ty již jsou na nule. A snížit je např. na -3% nebude tak lehké, protože v takové situaci je samozřejmě logické peníze vybrat a nacpat do trezoru.
Státy tak budou muset buďto hotovost zrušit či významně omezit (max výběr 2000Kč/týden za poplatek 60Kč), nebo CB budou muset vymyslet ještě kurióznější metody (vykupovat soukromé dluhy, každému poslat 1000Kč týdně na účet, atd...). Každopádně to bude doposud nevídané a stejně nečekané budou i konsekvence.

Rada asi je diverzifikovat, mít na paměti, že boom jste již prošvihl (tedy asi zapomenout na cyklické akcie a volit spíše ty defenzivní), číst prostředků držet v hotovosti (a to rozhodně ne jen v CZK a EUR, ale zařadit i USD a případně CHF a já ke zvážení nabízím i dánskou korunu) a čekat na nějaký pokles, příležitost k výhodnějšímu vstupu do pozic.

Jan Altman|26. 5. 2015 22:55| reakce na Jiří Suchý - 26. 5. 2015 16:18

Když CB v rámci QE za nově vytvořené peníze dluhopisy vykupuje, jejich cena jde uměle nahoru a výnos uměle dolů (výnosy jdou nahoru, když "dluhopisy nikdo nechce").
Trh by je koupil např. s výnosem 4% (nebo itaské třeba s 9% - vzhledem k velikosti státního dluhu), ale CB jednak "trh přeplatí" (koupí ten dluhopis i s téměř nulovým výnosem) a hlavně když CB slíbí, že ty dluhopisy bude i nadále vykupovat (bez ohledu na to, jak rizikové budou, bez ohledu na to, zda je věřitel kdy bude schopen splatit), tak tím v podstatě uměle zvýší jejich důvěryhodnost, sníží rizikovost - kupec nic neriskuje, na dluhopisu se nemůže odehrát default, protože CB slíbila, že jej kdykoli vykoupí za nominál.

CB tedy může docílit toho, že výnos dluhopisů vůbec nebude korespondovat s inflací - ať již mluvíme o očekávané, oficiální současné, nebo nedejbože té neoficiální (shadowstats.com).
Tedy v podstatě stejný efekt jako nyní vidíme na cenách akcií či kurzech měn - vliv fundamentu je zcela překryt a přetlačen akcemi CB.

Jiří Suchý|26. 5. 2015 21:25| reakce na Pavel Rudolf - 26. 5. 2015 16:39

Jistě není nad fond fondů s 5% vstupním poplatkem a ročními náklady 3,75%. Za to je asi pěkná provize.

Pavel Rudolf|26. 5. 2015 16:39

Ono to jde a je to jednoduché. Jestli se opravdu nechcete vzdělat v investicích a přesto chcete investovat (protože co si budeme namlouvat, stát nás neuživí a nikde jinde než v ekonomice peníze neseženeme), zvolte si aktivně řízený střešní fond s nějakou zajímavou investiční strategií. A porovnejte, jak moc je nad benchmarkem (srovnávací index). Co třeba EVOLUTION Vaue Fund. S tím bych vám i pomohl. prudolf zavináč post tečka cz.

Jiří Suchý|26. 5. 2015 16:18

Předem podotýkám, že souhlasím s p. Fuldou, že bych se měl dovzdělat, jako laikovi po práci a dítětem na krku, mi to jde ztuha, ale snažím se.

Nicméně něco málo už jsem pochytil. Neustále slýším ze všech stran, že CB reguluje svojí vyhlašovanou úrokovou sazbou ostatní sazby v ekonomice. Jako laika mě napadlo, co se stane, když ona základní míra bude nižší než inflace? Respektive nižší než předpokládaný nárůst cenové hladiny? Od nepaměti přece cenu dluhopisů, řekněme plošně, ovlivňovalo právě toto očekávání nárůstu cen. Když někomu půjčuji, chci dostat alespoň stejnou reálnou hodnotu.

Když začnu kvantitativně uvolňovat, vím, že způsobím nárůst cenové hladiny, tento nárůst vytlačí nahoru úrokovou míru dluhopisů a stlačí dolů jejich cenu.

Jak tedy může CB svými manipulacemi se sazbami v podinflačním pásmu ovlivnit trh dluhopisů? A není to potom právě trh dluhopisů, kdo nastavuje úrokové míry v ekonomice? Že by zase ta neviditelná ruka vytřela zrak všem regulátorčímům a manipulantům?

Jan Altman|26. 5. 2015 09:57

http://www.investicniweb.cz/zpravy-z-trhu/2015/5/25/centralni-banky-se-vymkly-kontrole-jedna-se-o-prevrat-varuje-david-stockman/

Každopádně centrální banky ještě nevyužily všechny možnosti, jak zvýšit likviditu, či objem peněz v ekonomice. Stále nezkusily ve větším měřítku půjčovat i soukromým firmám, vykupovat hypotéky (či je dokonce přímo poskytovat za záporný úrok), házet peníze z vrtulníku (každému člověku na účet připsat třeba 500 euro měsíčně), atd... metod, jak uvést ekonomiku v chaos je nepřeberné množství a všechny ještě nebyly vyzkoušeny.

http://www.mises.cz/clanky/polemika-o-frakcnim-bankovnictvi-1715.aspx