Partner webuRoger logo
Předplatit časopis Finmag

Diskuze: Očima expertů: Musí být daňové přiznání (a daně vůbec) složité?

10. 4. 2015
 16 708
5 komentářů

Přihlášení do diskuze

Diskuze

Popravdě, nechápu, proč má Vít Vrba tolik mínusů. Napsal jedině pravdu. Pravicově založený člověk by měl být schopen být zodpovědný za svoje podnikání. Výmluvy, jak to či ono jde a nebo nejde, jsou z trochu jiného politického spektra.

Nahlásit

-
0
+

Daně musí být složité proto, aby opodstatňovaly důvod své existence. Vedle svého původního účelu (úhrady některých nákladů státu) slouží totiž stále více k prosté obživě mnoha lidí, kteří nechtějí svůj výkon a smysluplnost svého počínání vystavit hodnocení (trhu) a naopak expandují do stále rozsáhlejších činností, na které je "třeba" rozpočtového financování. Reverzní, ale v principu stejnou funkci mají dotace, které jsme tady nedáno rozebírali.
Z daní žije stále početnější skupina voličů i volených, tudíž tlak na jejich výši a nesrozumitelnost je stále větší a zastaví se, až skupině převážně platících dojdou nervy a dech. Zatím, ten již nyní nedostačující objem daní, je hrazen dluhem, který převážně zaplatí ti, kteří disponují nějakou majetkovou rezervou.

Paušální daň, její minimální správa a transparentní užití tedy není v zájmu většiny a tudíž daně nemohu být jednodušší a proto ani není žádoucí hledat technickou konstrukci jednoduché daně.

Nahlásit

-
0
+

HR ve firmách bývá slabota (zašívárna pro humanitně vzdělané, aby nemuseli do McD), ale v některých personálních agenturách či "essesmanských" centrech jsou i špičkoví odborníci, skvělí psychologové, atd..
Proto si velké firmy tyto agentury najímají, i když mají vlastní HR dept.

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
0
+

Přiznání k dani by mohlo být jednodušší.
Možností je několik:

1) Buď uznáme, že všichni od státu dostáváme zhruba stejný objem služeb a pak nechť se platí ročně fixní částka na hlavu. Kdo na to (opravdu) nemá a nezaplatí, měl by samozřejmě něco ztratit/obětovat, jinak by všichni tvrdili, že na to nemají. Například by měl přijít o volební právo - je přeci nelogické, že by takový člověk měl rozhodovat, na co se zaplacené daně použijí, když je sám nezaplatil. Natož aby ještě (spolu)rozhodoval, kolik ti ostatní mají platit.

2) Nebo uznáme, že nedostáváme všichni stejný rozsah služeb a pak:
A) By každý měl platit podle toho, jaké služby využívá a v jakém rozsahu (pricelist)
B) Ovšem měl by mít právo se rozhodnout, jaké služby jsou užitečné a zda mu je konkurenční poskytovatel náhodou neposkytne levněji a/nebo ve vyšší kvalitě. Tedy pokud se např. někdo rozhodne studovat soukromou VŠ, je nelogické a nemorální jej nutit financovat státní vysoké školy.

Byla by i možná kombinace obou přístupů.
Nějak určit "core" služby a ty platit paušálem popsaným v bodě 1 (a ten by pak mohl být nízký a dostupný velké většině lidí). A zbytek by byl volitelný dle bodu 2.
A to stanovení těch "core služeb" by mělo probíhat "soudně". Tedy že pro zařazení na core seznam by bylo nutné "nade vši oprávněnou pochybnost" prokázat, že daná služba je A) Nezbytná B) Nemůže ji zajišťovat nikdo jiný, než stát.
Jsem přesvědčen, že pokud by se taková soudní pře vedla pomocí vědeckých (prokazatelných) argumentů, na tom seznamu by se octlo ******.

Ale samozřejmě je to pro mne jako pro libertariána jen takové myšlenkové cvičení, protože morálně správné řešení je zcela jiné.

Nahlásit

-
0
+

Netušíte, proč se do "ejč-ár" vždycky dostanou ti nejméně schopní? Já snad neznám nikoho na této pozici, o kom bych byl schopen s čistým srdcem prohlásit, že je to opravdu schopný a inteligentní člověk...

Nahlásit

-
0
+