Diskuze: Alternativní měny: E-gold, liberty dollar

Ibrahim Kováč|12. 5. 2015 10:52| reakce na Richard Fuld - 18. 3. 2015 14:49

V ktorom okamžiku dôjde k problematickému fungovaniu zlata ako prostriedku zmeny za predpokladu, že zlato funguje aj ako uchovateľ hodnoty aj ako prostriedok zmeny?

Ibrahim Kováč|12. 5. 2015 10:30| reakce na Richard Fuld - 29. 3. 2015 15:46

Čo znamená, že by ekonomika skolabovala pri obmedzenom množstve peňažných jednotiek? Akože ľudia by sa vrátili k lovu a zbieraniu bobúľ voľne dostupných v prírode? Už by nechceli rozmanitejšie jedlo, oblečenie, domy, autá, počítače, bicykle, dovolenky, sladkosti, foťáky, mobily, postele, stoličky, chatky, korčule, služby atď. a len by sedeli kdesi na strome s dobrým pocitom, že zajtra budú ich úspory o trochu väčšie ako dnes? Čo by z toho mali?

Ibrahim Kováč|12. 5. 2015 10:22| reakce na Richard Fuld - 29. 3. 2015 15:46

Ako sa pozná ktoré peniaze človek vyviedol zo systému a ktoré peniaze sporí za účelom nákupu drahého tovaru (domu) neskôr v budúcnosti?

Richard Fuld|6. 4. 2015 15:50| reakce na Tomáš Najman - 24. 3. 2015 15:25

Co je pár větiček z Wikipedie proti skutečnosti, že trh zcela přirozeně rozděluje lidi na hrstku bohatých a armády chudých? Žádné historické nesmysly. Skutečnosti to jsou. A že se tak stane prostřednictvím svobodného sledování svých zájmů, na tom jednoduše nic změnit nemůže. Není třeba učinit přítrž svobodnému trhu. Naopak. Nemám nic proti svobodnému trhu. Jen tvrdím, že "tržní přerozdělování" k němuž na svobodném trhu zcela přirozeně dochází, je třeba korigovat a to právě proto, aby svobodnému trhu nějaký revolucionář opět neučinil přítrž. Tržní ekonomika s prvky sociálního státu je řešením.

Co se týče poločasu rozpadu. Ty příklady se netýkají rozpadu měnových systémů. Ty se týkají kolapsu ekonomiky, jejíž součástí je i měnový systém. Kolaps měnového systému je teprve projevem ekonomických potíží. Rovněž jednání Zimbabwského diktátora Mugabeho není dobrým příkladem. Tento člověk je schopen zničit cokoliv, nejen vlastní zemi nebo měnu.

Richard Fuld|30. 3. 2015 10:01| reakce na Piotr Shenkawski - 25. 3. 2015 11:55

Ještě k té Vaší obavě, že bych chtěl úspory zdanit. Naopak. Jsem zastáncem zachování úspor i státních dluhů. Není proti srsti dokonce ani jejich další růst. Pokud zde píši o zdanění úspor, kterými by měl být splacen státní dluh, píši to pouze v rovině, kdy nastane situace, kdy si občané zvolí vládu, která bude splácení státního dluhu prosazovat, nebo v případě, že k splácení státních dluhů bude stát donucen jinými státy (jako je to v případě Řecka).

Obecně jsem ale proti splácení státního dluhu i zdaňování úspor. Nicméně pokud by nastala situace, že je "nutné" splatit státní dluh, pak bych preferoval, aby byl splacen zdaněním úspor, protože ladem ležící úspory, které jsou jen bezúčelně hromaděny, jsou tou nejpostradatelnější součástí ekonomiky a také jedinou reálnou možností jak státní dluh skutečně splatit.

"Konvenční" cesty splácení státního dluhu prostřednictvím fiskálních restrikcí a úvěrové kontrakce vedoucí do deflační spirály není způsob splacení státního dluhu ani v případě, že to celé nakonec skončí hyperinflací. Navíc hyperinflační znehodnocení dluhů nepovažuji za splacení dluhů ale za totální likvidaci ekonomiky, která následně začíná od nuly ve všech ohledech, namísto situace, kdy by ekonomika startovala z pozice, kdy byly pouze redukovány nadbytečně existující peníze (nahromaděné úspory), které jsou v podstatě pouze projevem nepochopení podstaty účetních peněz.

Shrnuli to. Zdanění úspor a splacení státních dluhů zachovává ekonomiku v provozu a vytváří nový obrovský prostor pro další fiskální expanzi a růst ekonomiky. "Konvenční" cesta fiskální "odpovědnosti" je pouze destrukční cestou, která ekonomiku totálně zlikviduje a o to těžší pak bude takovou ekonomiku znovu nastartovat.

Richard Fuld|29. 3. 2015 15:46| reakce na Piotr Shenkawski - 25. 3. 2015 11:55

Pane Shenkawski. Nedivím se, že Vás můj názor na úspory děsí. Je to tím, že každý pod úsporami vnímáme něco jiného. Zatím co Vy se na úspory díváte z hlediska jejich použití a účelovosti a z toho plynoucí prospěšnosti, já na úspory pohlížím z hlediska makroekonomického, tedy jako na tu část peněz, které jsou vyvedeny z oběhu v reálné ekonomice a tím oslabují kupní sílu poptávky.

Samozřejmě nic nenamítám proti úsporám na drahé spotřební zboží s delší dobou životnosti, spoření na nemovitost, či spoření ve formě tvorby rezerv pro nenadálé události. Tento typ úspor není vyváděn z oběhu v ekonomice a je přirozeně rovnoměrně rozložen v čase, což například znamená, že někdo teprve začíná spořit na auto, zatímco někdo jiný už na něj naspořil a naspořené peníze v tutéž chvíli utrácí za ono auto.

Za škodlivé úspory považuji ty, které nemají jiný účel než jejich hromadění, aniž by jejich majitel zamýšlel, že budou někdy v budoucnu utraceny a tím vráceny do oběhu v reálné ekonomice.

Současně si uvědomuji, že přirozeně by se ono oslabování kupní síly projevovalo průběžným poklesem cen. Vzhledem k tomu, že ale na tento cenový vývoj nemohou reagovat úrokové sazby přechodem do záporných hodnot (z důvodu existence hotovosti), pak je třeba udržovat cenovou hladinu optimálně stabilní (v praxi se centrální banky snaží dosahovat cca 2% inflace).

Onu stabilitu kupní síly, resp. cenové hladiny lze dosáhnout, pokud nahradíme výpadek kupní síly vzniklý v důsledku vyvedení úspor z oběhu v reálné ekonomice. Tuto kupní lze samozřejmě nahradit pouze úvěrovou expanzí. Samozřejmě jsem si vědom toho, úvěrové expanze a omezení atraktivity spoření lze dosáhnout i snížením úrokových sazeb. Zde se ale bavíme výhradně o situaci, kdy úrokové sazby svůj úvěrově stimulační a úspory odrazující potenciál vyčerpaly poklesem na 0%. Vaše představa, že úrokové sazby zajistí, že v ekonomice bude vždy dostatek peněz, je platná pouze do okamžiku, kdy úrokové sazby klesnou na 0%. Pak jejich stimulační a odrazovací funkce přestane působit.

Úvěrová expanze je obecně považována za škodlivou pouze v případě, že její objem převyšuje dobrovolné úspory. Můj návrh spočívá v použití úvěrové expanze, která bude právě rovna oněm úsporám. V tomto ohledu nevidím nějaký problém. Naopak současný problém spočívá v tom, že objem úvěrové expanze zaostává za objemem úspor každoročně vyvedených z oběhu v reálné ekonomice.

Úvěrová expanze ale potřebuje někoho, kdo ji vyvolá. Investoři jsou paralyzováni aktuální ekonomickou situací úplně stejně jako spotřebitelé, kteří naopak začali spořit na horší časy, a proto je třeba, aby v takovém případě úvěrovou expanzi zajistil stát. Současně mám za to, že úvěrová expanze státu by měla stimulovat kupní sílu "napřímo", nikoliv přes investice státu.

Co se týče škodlivosti peněžního systému, který by rigidně omezoval množství existujících peněžních jednotek. Princip je zde úplně stejný, tedy úspory omezí množství peněz v oběhu, které by nemohly být nahrazeny novými penězi pocházejícími z úvěrové expanze. Tento systém by díky nemožnosti přechodu úrokových sazeb do záporných hodnot, by skončil nevyhnutelně deflační spirálou. Při klesajících cenách by neustále rostla reálná úroková míra (byť by byla nominální 0%), která by motivovala stále intenzivněji k úsporám, které by nesly stále vyšší bezpracné výnosy až do chvíle, kdy by v oběhu zůstalo tak malé množství peněz a spotřeba klesla natolik, že by ekonomika zkolabovala.

Co se týče Vaší otázky stran toho, jak může stát vědět, kolik má být peněz v ekonomice a jak vysoké úrokové sazby. Stát ani nikdo jiný není věštec. Proto stát může reagovat až na projevy, které vyplynou z tržního chování, a na tyto může se zpožděním reagovat. V současné době mají státy i centrální banky problém v o tom, že existence hotovosti brání centrálním bankám a tedy úrokovým sazbám v přechodu do záporných hodnot a další úvěrové (fiskální) expanzi brání státům absurdní hysterie v podobě tzv. fiskální „odpovědnosti“. Nebýt těchto dvou překážek, zřejmě bychom žádnou krizi v Evropě nezaznamenali.

Ano ABCT bude pravděpodobně v rozporu s mými názory, už jen z toho důvodu, že považuje státní zásahy do trhu za chybu. Můj názor je postaven na opačném paradigmatu, tedy že trhy nikdy nebudou fungovat bezchybně, a proto je třeba odchylky o toho, jak by měly teoreticky fungovat, napravovat zásahy do jejího fungování.

Filip Černoch|26. 3. 2015 16:04| reakce na Robert Antonio - 25. 3. 2015 17:38

Viz poznámka stran rozdílu mezi demokracií coby způsobem organizace vlády a státem. Zatímco vy se soustředíte na demokracii, já upozorňuji na stát. Ve chvíli, kdy hustota populace přesáhne určitou hranici, dojde k vytvoření státu coby hierarchické struktury. V níže jsou různé a různým způsobem ustavené vlády. Tzn. byste měl srovnávat srovnatelné - napůl vyfantazírované anarchistické režimy typu středověkého Islandu, z něhož nejsou žádné věrohodné prameny, se státy typu Čína s tisíciletou historií.

Robert Antonio|25. 3. 2015 17:38| reakce na Filip Černoch - 24. 3. 2015 16:36

To, že o anarchokapitalistických zřízeních nevíte, neznamená, že neexistují. Příkladem budiž středověký Island, americký Západ v 1. polovině 19. století, italská Cospaia, Kowloon Walled City Jistě že můžete namítnout, že všechna tato zřízení nakonec padla, ovšem na druhou stranu, kolik demokratických států vydrželo déle než jedno století, aniž by byly nahrazeny nějakou formou diktatury?

Robert Antonio|25. 3. 2015 17:29| reakce na Richard Fuld - 23. 3. 2015 14:03

Proč v globálním měřítku? Mně pomůže, i kdyby byly alternativní měny povoleny jen na území ČR. Přitom koruna může být v oběhu i nadále, pokud je tak úžasná a skvělá, jak se tu neustále dušujete, tak ji jistě většina lidí nepřestane přijímat.

Piotr Shenkawski|25. 3. 2015 11:55| reakce na Richard Fuld - 25. 3. 2015 09:31

Pane Fulde. Predne bych chtel podekovat,ze mi svymi prispevky davate tolik nahlednout to vasi hlavy. Dale bych rad rekl,ze urcite nestojim o to, aby jste byl cenzurovan.

Nicmene vas pohled na uspory me naprosto desi a vase navrhy,ze mi maji byt me uspory sebrany ci daneny jsou naprosto otresne. Uvedomte si,ze nekteri lide si treba radsi setri, aby si jednou koupili dum, nez aby meli hypoteku. Ne kazdy chce byt v dluzich, protoze kdyz ma clovek dluhy, tak proste musi poslouchat a soupat nohama. Prichazi nutne o cast sve svobody.

Mam na Vas par otazek, ale jeste, nez se k nim dostanu, prestane prosim pouzivat newspeak. Jiz jsem na Vas ohledne toho jednou reagoval. Pouzivate naprosto schvalne slova ve spatnych situacich. napriklad "trzni prerozdelovani" Prosim prestante s tim, vnimam to pouze jako provokaci, ktera skutecne nicemu neprospeje.

A nyni moje otazky. Rad bych vedel, jak vnimate roli uspor v ekonomice? muzete mi o tom neco vice napsat? Rad bych zde podotknul jednu vec, vy si myslite,ze v trzni ekonomice s menou, ktera ma omezene mnozstvi by doslo k nedostatku penez. Mate nejaky historicky precedens, o ktery se muzete oprit? Dale, slysel jste nekdy o urokovych sazbach? V trzni spolecnosti by prave tyto urokove sazby a jejich pritozeny pohyb napomahali k tomu, aby penez nikdy nebylo malo.
http://mises.org/blog/does-growing-economy-require-expanding-money-supply

Dalsi otazka, kterou na Vas mam. slysel jste nekdy o ABCT? Odkaz nize. At jiz slysel, ci nikoli, je jasne,ze s tim nesouhlasite. Jake mate argumenty, kterymi by jste nam chtel dokazat nepravdivost teto teorie? http://wiki.mises.org/wiki/Austrian_Business_Cycle_Theory

No a potom jeste jeden finalni problem, ktery se opet tyka penez. Tyka se vlastne cehokoli, co je rizeno statem. Jak ten stat vi, kolik tech penez ma byt a jakou cenu maji mit? Jak to pozna? http://wiki.mises.org/wiki/Economic_calculation

Richard Fuld|25. 3. 2015 09:31| reakce na Josef Fraj - 24. 3. 2015 22:12

To, že řeknete, že úspory neoslabují kupní sílu poptávky představuje pouze popření mého názoru, bez jakékoliv argumentace. Úspory, které leží ladem někde na účtu se neúčastní oběhu v reálné ekonomice, což zcela logicky vede k oslabení kupní síly poptávky, tedy peněz, které v reálné ekonomice obíhají. Zaklínáte se logikou, tak mi můj logický závěr vyvraťte.

Ke krizi vede nevyhnutelně kapitalismu a tržní přerozdělování, které díky konkurenci, která se odehrává i na poli nákladů na mzdy, dříve či později oslabí kupní sílu zaměstnanců natolik, že jejich produkci si už nebude mít, kdo kupovat a nastává krize. Jistým dočasným "řešením" je stěhování kapitálu do nových oblastí a zanechávání spálených zemí za sebou. Ale i tento způsob se jednou vyčerpá. Posilováním kupní síly, které umožňuje právě systém účetních peněz, lze tento proces zpomalit nebo dokonce eliminovat. Vy zaměňujete projev (důsledek) s příčinou.

Účetní měna, jejíž množství bude konstantní, by ztratila její největší pozitivum, kterým je právě pružnost jejího objemu, který umožňuje kompenzovat výše uvedený systémový sebedestrukční proces kapitalistického tržního systému.

Filip Černoch|25. 3. 2015 07:38| reakce na Josef Fraj - 24. 3. 2015 23:14

Promiňte, ale přesně sem jsem se nechtěl dostat - vysvětlovat někomu, kdo by rád nahradil existující zřízení teoretickou konstrukcí, jaký je rozdíl mezi demokracií (tedy způsobem řízení daného státu) a státem (tedy organizovanou entitou kontrolující dané území). Nechme to tak, že vy si vystačíte s tezí o tom, že stát je špatný a po jeho zrušení bude všechno sluníčkové a já s tím nesouhlasím, protože nevidím důvod, proč by tomu tak mělo být.

Josef Fraj|24. 3. 2015 23:14| reakce na Filip Černoch - 24. 3. 2015 16:36

Všechno co píšete, by se dalo říci před několika staletím o moderní demokracii a ejhle, máme volby každou chvíli. (Nechoďte na mě s tou aténskou, protože ta měla s moderní společné jen to, že se tam hlasovalo.)

Chtít dnes odpovědi na nejmenší detaily anarchokapitalismu, to je jako chtít ve středověku vědět od někoho, kdo snil o všeobecném hlasovacím právu, kolik bude v roce 2014 volebních obvodů v Burgundském vévédství.

Někteří lidé si prostě uvědomují, že stát má systémové chyby, které vedou ke krizím a válkám a přemýšlejí o alternativě. To, že to pravověrné etatisty dráždí, to je jejich problém.

Josef Fraj|24. 3. 2015 22:12| reakce na Richard Fuld - 24. 3. 2015 17:11

To označení je docela přesné. Vaši vizi naivní "ideální" společnosti bez peněz vzdali bolševici krátce po revoluci. A nesmysly, které tu kážete nejvíce připomínají vulgární keynesiánství. Slovo troglodytní možná není přesné, ale chtěl jsem tím naznačit, že váše nápady byly z valné části dávno překonány. A pokud jsou dosud uplatňovány v praxi, tak vedou ke krizím, jak můžeme sledovat v přímém přenosu.

Úspory neoslabují "kupní sílu poptávky". To neplatí, bez ohledu na to, kolikrát budete vaše kázání opakovat.

Zdravá ekonomika s "účetní měnou" by mohla snad fungovat pouze v případě, že by bylo zaručeno, že množství peněz bude konstantní. Což by mohl být, zdá se, například bitcoin.

Richard Fuld|24. 3. 2015 17:11| reakce na Josef Fraj - 24. 3. 2015 16:21

Opravdu jste mě rozesmál, když jsem si přečetl, že jsem podle Vás "troglodytní exempář marxisty keynesisty" a hned v další větě píšete, že místo argumentů NÁLEPKUJI svoje oponenty na hranici urážky. S něčím takovým se opravdu moc často nesetkávám. :-)

A mé "evangelium" jste popsal špatně. Ta věta by měla znít: "Úspory oslabují kupní sílu poptávky, kterou je třeba posilovat novými penězi".

Richard Fuld|24. 3. 2015 16:46| reakce na Gabriel Pleska - 24. 3. 2015 16:38

Vážený pane Plesko

Děkuji za Vaši reakci. Velmi si toho vážím. :-)

Taky přeji pevné zdraví a dlouhý život.

Gabriel Pleska|24. 3. 2015 16:38| reakce na Richard Fuld - 23. 3. 2015 13:34

Buďte pane „Fulde“ dlouho zdráv. Za redakci můžu říct, že skutečně nevidíme důvod, proč Vaše příspěvky mazat. A popravdě mě překvapuje, že se takové nápady v jinak svobodymilovných diskuzích na Finmagu vůbec objevují.

Filip Černoch|24. 3. 2015 16:36| reakce na Josef Fraj - 24. 3. 2015 16:23

Těžko se vyvrací něco, co neexistuje (a ani není definováno, jak by vlastně mělo vypadat). Je snadné hledat chyby na tom či onom státu, protože jde dobře zkoumat. Anachokapitalismus se neodráží od žádného existujícího zřízení = na jakoukoliv kritiku reagují zastánci tohoto směru tím, že "by to fungovalo, protože přeci trh vyřeší vše. No a jak by to vypadalo? To by se vidělo podle trhu". Proto také říkám, že to je sociální inženýrství - snaha zavést organizaci společnosti na teoretických základech, které nemají žádný empirický podklad a odporují dosavadní antropologické, sociologické, právní i politologické zkušenosti. Je to podobné, jako třeba s marxismem-leninismem - na papíře to vypadá dobře, ale je důvod, proč to nikde není. V tomhle ohledu by anarchokapitalisté mohli ocenit analogii s trhem - na trhu různých organizací společnosti se prosadil demokratický stát, dlouho tam byly dominantní impéria řízená jednotlivcem, jen o anarchokapitalismus žádný kout země zájem neprojevil.

Josef Fraj|24. 3. 2015 16:23| reakce na Filip Černoch - 24. 3. 2015 08:50

Stačí tu poučku vyvrátit a diskuse se posune dál. Na co čekáte?

FYI anarchokapitalismu je pravý opak sociálního inženýrství.

Josef Fraj|24. 3. 2015 16:21| reakce na Ada Petrová - 20. 3. 2015 20:13

V zásadě máte pravdu. Na druhé straně takový troglodytní exempář marxisty keynesisty tady už dlouho nebyl, takže jsme neodolali a jali jsme se vyvracet jeho myšlenkovou konstrukci. Bohužel se ukázalo, že dotyčný nejmenovaný sem nepřišel diskutovat, ale kázat a místo argumentů nálepkuje svoje oponenty na hranici urážky.

Jeho evangelium se dá shrnou do jedné věty: "Úspory jsou zlo, které je nutné potřít novými penězi!" Amen. To je trochu málo a myslím, že se to omrzí samo. Já už jsem ve stádiu, kdy některé jeho příspěvky bez čtení přeskakuji a nejspíš takových bude přibývat. Časem to celé odezní i bez zákazu admina.

Tomáš Najman|24. 3. 2015 15:25| reakce na Richard Fuld - 21. 3. 2015 12:50

"Lidi olupuje trh"

No, čekal bych to spíše z úst odboráře Středuly, nebo premiéra Sobotky, ale OK. Co tedy píše wiki o trhu a tržním mechanismu:
Trh se ustaví vždy tam, kde jednotliví aktéři mohou svobodně sledovat svůj zájem, tedy všechny směny jsou pouze dobrovolné (k jednotlivé směně dojde tehdy, pokud jde pro obě strany výhodná) a tam, kde existují vlastnické tituly, práva disponovat s konkrétním majetkem. Splnění žádných dalších podmínek už není třeba.

Máte pravdu, brutálnější nástroj k olupování občanů si snad ani nelze představit? No považte! No že si tady bude svobodně kdokoliv směňovat, co si smyslí? Tomu je opravdu potřeba udělat přítrž za každou cenu!

Naštěstí většina vašich tvrzení jsou historicky prokázaným nesmyslem, Takže vás není třeba přesvědčovat. Stačí počkat. Účetní měna (přesto, že ze zákona) opakovaně prokazuje svou "nezničitelnost" coby prostředek směny v mnoha zemích světa - viz z poslední doby Argentina, Zimbabwe, Ukrajina, atd.
Předpokládám, že se pokusíte vyvrátit i fakt, že tato nezničitelnost má prokazatelný měřitelný poločas rozpadu několik desetiletí. Čím to asi bude???

Filip Černoch|24. 3. 2015 08:50| reakce na Ada Petrová - 20. 3. 2015 20:13

Popravdě, diskuse na Finmagu je jen málo inspirující. Fakticky se točí jen okolo dvou tří libertariánů/anarchokapitalist ů,přičemž ti zase vystačí s jednou dvěma dost jednoduchými poučkami. A vzhledem k tomu, že anarchokapitalismus je čisté sociální inženýrství a šance že bude kdy fungovat je nulová, tak přínos těchto debat je hodně sporný.

Richard Fuld|23. 3. 2015 14:21| reakce na Jan Capouch - 20. 3. 2015 21:27

Svobody je dost. Více svobody by mohlo začít škodit již tak pochroumanému svobodnému světu. :-)

Richard Fuld|23. 3. 2015 14:18| reakce na Jan Altman - 20. 3. 2015 15:30

Jakým právem? Právo vzniká tak, že ho schválí zákonodárci v podobě zákona. Zvolení zákonodárci, které zvolili občané státu. Takže jakým právem? Právem všech občanů. To že zákony nemohou vyhovovat všem je jejich přirozenou vlastností. Stačí když budou vyhovovat většině. A už jsem Vám to psal. Kdyby to bylo pro lidi tak důležité, mít svobodu v tom co budou používat jako platidlo, pak by si změnu dávno prosadili. Skutečností je, že to není ani velmi okrajovým politickým tématem. Dokonce ani Svobodní něco takového nenavrhují (pokud se nemýlím). Váš názor je pouze extrémním výstřelkem velmi nepočetné skupiny lidí, kteří jen nadávají na poměry, protože vědí, že změnu poměrů nemají šanci prosadit.

Richard Fuld|23. 3. 2015 14:12| reakce na Jiří Hemzal - 19. 3. 2015 16:39

Ani ne. Na to, že existuje příslušný § trestního zákona jsem musel přijít sám. Sám sebe jsem musel přesvědčit, že se mýlím. :-) Nikdo z oponentů s tím paragrafem nepřišel. Všichni jen věděli, že to tak prostě je, protože si to někde přečetli.

A navíc jsem byl právě nedávno poučen panem Antoniem o tom, že mluvit o monopolu měny je úplný nonsens (viz jeho příspěvek 23. 3. 2015 12:29). :-) Čili jsou zde i další, kteří si myslí, že měna nemůže být monopolem.

A vy se cítíte trapně když se pustíte do diskuze, ze které vyjde najevo, že jste se mýlil? Já tedy ne. :-) Tímto pocitem trapnosti naštěstí netrpím. :-) To bych musel být buď neomylný, nebo nediskutovat.

Richard Fuld|23. 3. 2015 14:03| reakce na Robert Antonio - 23. 3. 2015 12:35

K těm 80-tým letům. Ono se stalo přesně to, čeho se lidé obávali. Proto ta renesance popularity bolševiků.

A nezlobte se na mě. Srovnávat deregulaci cen nájemného s deregulací peněžního systému, který by navíc zřejmě musel proběhnout v globálním měřítku, protože jiná "monopolní" měna, než ta účetní se ve světě jednoduše nepoužívá, je projev toho, že vy jste se zatím ještě ani neprobudil a pouze blouzníte.

Richard Fuld|23. 3. 2015 13:54| reakce na Robert Antonio - 23. 3. 2015 12:29

Tak argumentům, že peněžní systém ve formě účetních peněz představuje škodlivý monopol, čelím v diskuzích především já, takže svoji otázku byste měl přednostně adresovat mým oponentům. :-) Takže ano, pokud přijmeme myšlenku, že o monopolu lze hovořit pouze ve vztahu k nějakým osobám, pak O.K. Pak ale ani nehmotné účetní peníze nemohou být označovány za monopol.

Na druhé straně, pokud připustíme, že za monopol můžeme považovat výhradní používání jediného prostředku směny, energie, stravy apod., pak může mít smysl mluvit o určitém druhu "monopolu" v širším významu tohoto pojmu. Jen zopakuji, že osobně nevnímám peněžní systém jako systém v jehož rámci by bylo možné hovořit o monopolu, či konkurenci. Jen jsem reagoval na opačná tvrzení a chtěl jsem upozornit na to, že pokud oponent mluví o monopolu účetní měny, že pak v minulosti platil monopol zlata jako prostředku směny také. Snad Vám mé vysvětlení bude postačovat :-)

Richard Fuld|23. 3. 2015 13:34| reakce na Ada Petrová - 20. 3. 2015 20:13

Není nic jednoduššího, než nečíst moje příspěvky a číst ty sofistikované příspěvky pana Altmana a ostatních :-). Člověk by očekával, že názorové oponenty bude komunita převážně libertariánské naturelu freneticky vítat s otevřenou náručí. Více jsem se splést snad ani nemohl. Najděte si taky definici trolla. Zjistíte, že Váš příspěvek se této definici blíží daleko více, než všechny moje příspěvky dohromady. A to postesknutí nad případným zákazem mých příspěvků přímo finmagem, to o Vás a Vašich názorech vypovídá zcela dostatečně, i když se tady nijak dál sama neprojevujete. Přímo ukázková cenzorská mentalita. :-( V prostředí tolika "svobodumilujících" lidí věc docela nečekaná. Nějaký Josef Noha tady dokonce explicitně vyzýval redakci, aby mé články začala mazat v okamžiku, kdy se u mých příspěvků objeví záporné hodnocení :-). Budiž Vám ke cti, že Vy jen tiše doufáte. :-) Takže do toho. Hrdě mě ignorujte. Zřejmě tím nikomu žádná škoda nevznikne. Já ani nikdo jiný si toho zřejmě ani nevšimne :-)

Robert Antonio|23. 3. 2015 12:35| reakce na Ada Petrová - 20. 3. 2015 20:13

Mně připadá, že pan Fuld je taková Šípková Růženka, která se v 80. letech píchla o trn a teprve dnes ji princ polibkem vysvobodil z věčného spánku. S tím „chaosem po zrušení měnového monopolu“ mluví úplně stejně, jako lidé těsně po plyšáku. Ti se tehdy zcela reálně báli, že po zrušení státního monopolu na potraviny/byty/auta/whatever nastane chaos, vláda silnějšího a všeobecná apokalypsa :-)

Robert Antonio|23. 3. 2015 12:29| reakce na Richard Fuld - 21. 3. 2015 11:43

To slyším poprvé, že neživá komodita bez právní subjektivity může mít monopol, můžete to rozvést podrobněji :-)
Předpokládám správně, že železo má monopol na výrobu kolejí, krávy mají monopol na výrobu mléka a Archimédův zákon má monopol na lodní dopravu?