Diskuze: Němci prokázali, že Tsipras není Batman, ale obyčejný netopýr

Richard Fuld|10. 4. 2015 10:50| reakce na Jan Altman - 9. 4. 2015 22:43

Aha. Takže ty biliony dolarů, eur a ostatních měn leží na účtech proto, že před každou bankou stojí voják s bajonetem, který těm držitelům peněz brání, aby si za ně koupili třeba zlato? Néééé. Oni tam ty peníze drží dobrovolně. Žádné bajonety nejsou třeba. :-)

Takže nikdo není nucen používat FIAT měnu jako uchovatele hodnoty. Každý může držet svůj majetek v čem chce (pominuli nelegální komodity). A jako prostředek směny je FIAT měna zcela nepřekonatelná a nenahraditelná a z toho důvodu také požívá zákonné ochrany před 0.001% obyvatelstva, kteří se nesprávně domnívají, že FIAT měna je špatný prostředek směny.

Je to tedy přesně naopak, než píšete. 99,99% lidí používá FIAT měnu bez toho, aby řešila jinou alternativu, protože jim stávající "bajonetová" varianta vyhovuje a jen 0,01% lidí, jako jste Vy to "řeší". Kdyby to bylo výrazněji vnímané téma, dávno by ho politici adoptovali a snažili by se přes něj dostat k moci. Ono to ale žádné významné téma není.

Richard Fuld|10. 4. 2015 10:30| reakce na Jan Altman - 9. 4. 2015 22:41

Ty Vaše odkazy na demokracii s prvky nacismu a monarchie s prvky komunismu jsou z kategorie politických zřízení. Zde moc prostoru na směšování různých zřízení není, i když by se určitě nějaký našel. Tržní hospodářství s prvky sociálního státu je ale model ekonomického systému, který funguje docela dobře např. ve Švédsku a je to systém, který bude vhodný pro úplně všechny. Na rozdíl od extrému v podobě neregulovaného tržního hospodářství, které vyhovuje jen hrstce vyvolených nebo plánovaného socialistického hospodářství, které nevyhovuje zase nikomu, resp. také jen hrstce vyvolených.

Jinak jste se zase krásně vybarvil. Krásně jste se vybarvil. Pán svobodomyslný mě posílá diskutovat do hospody. :-) Proč bych měl o svých názorech debatovat v hospodě? Tam si debatujte Vy. Asi by Vám někdo brzy rozčísl ofinku půllitrem, kdybyste ty své názory pronášel v hospodě. :-)

Vy si taky můžete na svém a za své založit ráj absolutní svobody. Brzy by Vám z něho všichni utekli. :-)

Tržní hospodářství s prvky sociálního státu neznamená nutně neudržitelně zadlužený stát a abnormální růst peněžní zásoby. To jste mě zase špatně pochopil. Resp. nepochopil jste mě vůbec.

Jan Altman|9. 4. 2015 22:43| reakce na Richard Fuld - 9. 3. 2015 11:39

Fiat je tak skvělý vynález, že ho vždy museli zavádět pomocí bajonetů.
Prostě jen vy, panovník a jeho bankéři chápete, jak skvělý to je vynález a zbylých 99.99% byli a jsou omezenci, kterým se to dobro musí nanutit hlavní URNA.

Jan Altman|9. 4. 2015 22:41| reakce na Richard Fuld - 7. 4. 2015 14:41

Jste zastánce tržního hospodářství s prvky sociálního státu.
Franta je zase zastánce demokracie s prvky nacismu.
A Lojza je zase zastánce monarchie s prvky komunismu.

Klidně si o výhodách vašich konstrukcí debatujte v hospodě, ale ostatní prosím nechte na pokoji, žit podle jejich představ. Vy si klidně se souvěrci založte kibuc, nebo cokoli jiného, ale na svém a za své. A klidně si i provozujte svou měnu s růstem báze o 500% ročně a mějte si deficit vašeho společného rozpočtu třeba na úrovni 30% vaší roční produkce. My ostatní vám sice budeme závidět tu úžasnou a jistě udržitelnou prosperitu, ale co už naděláme....

Richard Fuld|7. 4. 2015 14:41| reakce na Jan Altman - 7. 4. 2015 14:22

Vstupujte si kam se Vám zachce. Volte si koho chcete. Ale mě z Vašich potrhlostí vynechte. :-) Já jsem zastánce tržního hospodářství s prvky sociálního státu. Socialismus v jeho čiré podobě plánovaného hospodářství se mi značně protiví :-). Jan Keller je vynikající sociolog. Foldynu mám za velmi chabého politika. A Švihlíková má občas zajímavé názory.

Jan Altman|7. 4. 2015 14:22| reakce na Richard Fuld - 6. 4. 2015 15:10

Konečně platforma pro vás!
http://www.parlamentnilisty.cz/arena/monitor/Foldynova-akce-uvnitr-CSSD-Do-hry-pry-vstoupi-Ilona-Svihlikova-a-Jan-Kavan-369597

A můj hlas máte jistý, protože moje krédo je "Raději bankrot zítra, než protahovaná agónie".

Richard Fuld, profesor Keller a superekonomka Švihlíková. Cool.

Richard Fuld|6. 4. 2015 15:10| reakce na Petr Bárta - 6. 4. 2015 14:39

Takže jako obvykle vede freebanking k návratu do středověku a k barterové výměně zboží a služeb. To už by snad byl lepší i ten Tonda s Lojzou :-) Tak to napište rovnou, že freebanking má za cíl zrušení peněz.

Petr Bárta|6. 4. 2015 14:39| reakce na Richard Fuld - 6. 4. 2015 11:42

Jo a jeste - freebanking nespociva v tom, ze si kdokoliv vyda penize. To jste si zase popletl se svoji predstavou. Ten komentar na ktery reagujete znel:

"Každý Tonda či Lojza by komukoli mohl půjčit peníze, které nemá a které si u něj ani nikdo jiný neuložil. Jen by si do bločku napsal záznam o dluhu a pak by měl právo pustit inkoustovou tiskárnu a daný obnos natisknout."

Freebanking je o necem dost jinem - kterykoliv Tonda a Lojza se muzou dohodnout, ze obchod uzavrou s pouzitim dohodnute meny (koruna, dolar, veverci zuby...). Pokud Vy jako jedna strana takoveho obchodu budete souhlasit s tim, ze druha strana svoji platbu zapise jako zaznam do denicku ze Vam dluzi a penize vytiskne na tiskarne, je to samozrejme Vase volba. Obavam se ale, ze naproste vetsine lidi tohle stacit nebude, a budou po te druhe strane pozadovat platbu v necem, co si proste nemuzete jen tak vytisknout - takze treba ve zlate, uhli, vajickach...

Takze jako obvykle, upravil jste si nejaky pojem, kteremu naprosto nerozumite (nebo treba i rozumite, ale chcete ho rozcupovat) tak, aby vyhovoval vasi definici, a pak ho rozcupujete, nebo zesmesnite... U lidi, tkeri nevedi, co ten pojem znamena, to mozna zafunguje, pro mne je to ale klasicky "Straw men" argument...

Richard Fuld|6. 4. 2015 14:24| reakce na Petr Bárta - 6. 4. 2015 14:05

Ale kdepak. Dnes tady fungují banky, které podléhají pravidlům a nikoliv vyvolení Lojzové a Tondové podle receptu na freebanking.

Petr Bárta|6. 4. 2015 14:05| reakce na Richard Fuld - 6. 4. 2015 11:42

Ale houby, tenle Tonda s Lojzou tu ted existuji. Jen to neni KTERYKOLIV Tonda a Lojza, ale jen ti VYVOLENI Tondove a Lojzove... Takze to menove peklo tu existuje uz ted, jen nekteri (banky, politici, apod.) maji moznost na nem vydelavat...

Richard Fuld|6. 4. 2015 11:42| reakce na Jan Altman - 5. 4. 2015 11:12

Ten Lojza s Tondou, to je ale přece ten Vámi obdivovaný freebanking. Takže Vy zde vlastně prosazujete ono měnové peklo. Současný systém má pravidla. Není v něm absolutní svoboda, jak byste Vy rád. Naštěstí zde máme pravidla a ne chas s Lojzou a Tondou ve stylu freebankingu.

Jan Altman|5. 4. 2015 11:12| reakce na Richard Fuld - 7. 3. 2015 12:31

Představte si, že by na světě zavládla rovnoprávnost.
KAŽDÝ by měl stejná práva, stejné možnosti.
Každý Tonda či Lojza by komukoli mohl půjčit peníze, které nemá a které si u něj ani nikdo jiný neuložil. Jen by si do bločku napsal záznam o dluhu a pak by měl právo pustit inkoustovou tiskárnu a daný obnos natisknout.
Podle vás zřejmě prosperující ráj na zemi. Podle mne měnové peklo, kde by daleko většímu počtu lidí než dnes došlo, že je z dané měny potřeba rychle prchnout.

Richard Fuld|9. 3. 2015 17:17| reakce na Petr Vorlíček - 9. 3. 2015 14:53

Vše se ve vašem příspěvku točí okolo množství bankami vytvořených eur, které stále roste. Proto také píšete, že o žádné deflaci v měnovém slova smyslu nemůže být řeč i přesto, že ceny klesají z důvodu nadbytečných produkčních kapacit.

Máte pravdu. Peněz je stále více, deflace ve smyslu poklesu peněžní zásoby nenastala. A má to samozřejmě svůj důvod. Peníze jsou vyváděny z reálné ekonomiky do úspor a na kapitálové trhy. To má za následek, že nám např. rostou akcie přesto, že všichni ví, že existují nadbytečné produkční kapacity, které se na trhu nemohou uplatnit. A proč máme nadbytečné produkční kapacity? Protože poklesla kupní síly poptávky po reálných statcích a opět z důvodu vyvedení této kupní síly do úspor a na kapitálové trhy.

Zjednodušeně se to dá říci následovně. Ti, pro něž je produkováno a kteří zároveň tuto produkci vyrábí nemají za tuto jejich práci mzdy ve výši, aby si to, co bylo pro ně bylo vyprodukováno, mohli i koupit. Určitou pružnost této situaci dává možnost spotřebitelů půjčit si na to na co si nevydělají. Tato možnost je ale velmi omezená a je tím méně dostupná, čím nižší jsou platy zaměstnanců. Další stupeň volnosti pak spočívá v tom, že scházející kupní sílu dodává na trh stát. Přerozdělování daní a pokud to nestačí, tak i prostřednictvím půjčených peněz, tedy prostřednictvím prozatím odložených daní.

Problém Vašeho náhledu na deflaci spočívá v tom, že kupní síla měny se nedá posuzovat pouze podle objemu peněžní zásoby. Kupní síla měny je dána cenami reálných statků, které lze za peníze koupit v aktuální ekonomice v níž obíhá určité množství peněz určitou aktuální rychlostí. Pokud se Řecko propracovalo k dluhu 300 miliard nově vytvořených eur a současně těchto 300 miliard eur leží v úsporách Řeků, pak lze jednoduše dovodit, že kupní sílu eura neovlivňují, protože těchto 300 miliard eur leží zcela nečině v úsporách a ceny statků v reálné ekonomice jednoduše nijak neovlivňují.

Na kupní sílu eura tak mohlo inflačně působit pouze soukromé zadlužování Řeků a to bychom jim snad ani neměli vyčítat. Otázka míry soukromého zadlužení je přece soukromá otázka každého jednotlivce a nedovedu si představit jinou intervenci do této oblasti, než právě regulaci chuti půjčovat si prostřednictvím výše úrokových sazeb a dohledu nad obezřetným podnikáním bank.

Jak z toho ven? Jak ven ze situace, kdy máme velké produkční kapacity a slabou kupní sílu poptávky? Odpověď je tak prostá. Je třeba posílit kupní sílu poptávky. Ne jednorázově. Dlouhodobě a razantně. A až narazíme na strop produkčních kapacit, poznáme to. Začnou růst ceny a tehdy se vrátíme ke standardnímu stavu ekonomiky, ve kterém jsme se nacházeli před celou touto absurdní a zbytečnou dluhovou anabází. Někteří budou mít o hodně větší státní dluhy, ale všichni už budou vědět, že tak je to v pořádku a že pokud se nám to nebude líbit budeme muset zajistit stav, kdy poptávka bude mít dostatečnou kupní sílu, bez toho, že by se kvůli tomu stát musel stále více a více zadlužovat.

Toho lze dosáhnout, tak že zaměstnavatelé budou platit zaměstnancům - zákazníkům jiných zaměstnavatelů dostatečně vysoké mzdy sami od sebe, nebo to bude muset stát zařídit prostřednictvím výběru daní a jejich přerozdělováním. Dokud ale bude existovat daňová konkurence mezi státy a daňové ráje, do té doby budou muset státy podporovat kupní sílu zaměstnanců na dluh.

Petr Vorlíček|9. 3. 2015 14:53| reakce na Richard Fuld - 2. 3. 2015 15:35

Napsal jste:
"Řekové si samozřejmě nepůjčili peníze, za které ručí všechny státy eurozóny. Řekové si půjčili peníze, za které ručí obchodním bankám jejich soukromým zastaveným majetkem. Řecko si půjčilo peníze, za které Řeci ručí svými úsporami (resp. jejich úspory jsou kryty řeckým státním dluhem). Nikdo jiný, než banky, které půjčovaly a Řecko a Řekové, kteří si půjčovali, není za dluhy Řeků a Řecka odpovědný. Pokud banky půjčovali Řekům příliš mnoho peněz, aniž by měly dostatečné záruky, že jim budou peníze vráceny, je to problém oněch soukromých bank, nikoliv Řecka a eurozóny."
Podle Vás ručí Řekové svým bankám za své půjčky svým majetkem. To už asi zapomínáte, co s těmi bankami udělal růst výnosů dluhopisů (pokles jejich ceny) před tím, než výnosy začala manipulovat ECB odkupy, díky čemuž má nyní v rozvaze jejich bondy za desítky miliard EUR, které si v případě krachu může naložit... Řekové ve skutečnosti ručí Evropě pouze svým dluhem a svou spotřebou, což je v bankovnictví poměrně unikátní...(a to pomíjím fakt, že velká část řeckého dluhu směřovala do státní a korporátní sféry, v případě kritického scénáře jsou tedy tyto půjčky naprosto nekryté...)
Že na tom donedávna Němci silně profitovali, o tom samozřejmě není sporu, ale tady se nehraje na city, tady jde o ekonomické zájmy, Mirek Dušín je hrdina minulého století, dnes je mnohem větším idolem Vlk z Wallstreet.

Pro Vás je sice samozřejmé, že nekryté peníze neznehodnocují ty doposud emitované. To ale nic nemění na tom, že pro zbylých 7 miliard obyvatel je tomu právě naopak - čím nedostatkovější zboží peníze jsou, tím jsou hodnotnější, navýšení peněžní zásoby tedy vždy znehodnocuje doposud emitované peníze. Jistě, vše má svou míru, např. kvůli růstu produkce je nutné peněžní zásobu doplňovat, aby nezhodnocovala, což by se projevilo skutečnou deflací (nikoli tím, co nyní probíhá, a co nemá s podstatou deflace nic společného). Svévolné emitování peněz nad tuto míru s omluvou řízené krádeže (pardon, tomu se říká zase "cílování inflace") už je výsledkem našich představ o tom, co znamená termín "řádný hospodář".
O tom, že současné činění centrálních bank ale není dáno cílováním inflace, natož systémovým doplňováním likvidity, o tom snad nemůže pochybovat ani chudák Singer. To je šílená kombinace měnové války zkombinované s řízenou manipulací úročení dluhopisů a cílenou podporou utrácení za cokoli - za každou cenu, ať se dá vykázat alespoň nějaký růst. Aneb když chrlí dvě největší ekonomiky světa, musí chrlit i ty ostatní, jinak to položí jejich export.
USA má bohužel tu smůlu, že už nemůže dělat to samé, neboť to při současném "komparativně lepším" stavu ekonomiky již nemá šanci prosadit v senátu, takže dobrý stav ekonomiky jejich ekonomice paradoxně nakonec zlomí vaz.
Musíte si ale uvědomit, že v době totálního přebytku výrobních, těžebních i agrárních kapacit už neuvidíte inflaci na ceně potravin, ropy nebo zlata (stejně tak jako pokles jejich ceny není skutečnou deflací), ale na komoditách, jejichž původ či vznik není zpětnovazebně řízen emitovanými prostředky, což je například orná půda. Zkuste se podívat na vývoj její ceny za posledních 15 let, třeba Vám lecos dojde...

Richard Fuld|9. 3. 2015 13:05| reakce na Jan Capouch - 9. 3. 2015 12:02

Zlato je komodita, nikoliv peníze. Směna komodity za zlato (jinou komoditu) je barterový obchod, ne prodej za peníze. FIAT money není podvod. V čem má spočívat Vámi zmíněný podvod?

Krize jsou následkem jednání ekonomických subjektů nikoliv systému FIAT money. Naopak systém FIAT money umožnil všechny ty krize ustát, bez fatálních následků. Současně zlatý standard byl systém, který znemožnil včasné a účinné řešení Velké krize z 30-tých let, což vedlo k 2. světové válce. Urputné lpění na chybných představách je téměř stejně nebezpečné jako samotný marxismus.

A co je podle Vás špatný směr? To, že role států roste, roste význam státních výdajů? To není cesta k marxismu. To je zcela přirozený, okolnostmi vynucený a nevyhnutelný vývoj nedostatečného přerozdělování v kapitalismu. Kapitalismus se sám zahubí principem své chamtivosti, jejíž důsledky bude sanovat stát až do toho okamžiku, kdy stát převáží jako nejvýznamnější hráč na trhu a dostane se tak do stavu blízkého jakémusi kvazisocialismu. Rychlost tohoto procesu je tím pomalejší, čím intenzivnější je přerozdělování, tedy čím více jsou tlumeny dopady nezřízení chamtivosti kapitalistů.

Navíc stát v prostředí FIAT money přerozděluje nejen vybrané daně, ale zcela bez omezení může používat i nově bankami vytvořené peníze, které si k tomu účelu půjčí a takto získávat stále větší vliv v ekonomice. Bez této možnosti už by byly kapitalistické státy dávno ve stavu game over.

Jan Capouch|9. 3. 2015 12:02| reakce na Richard Fuld - 9. 3. 2015 11:39

Jediné skutečné peníze je zlato. FIAT money je obludný podvod na všech průměrně a podprůměrně vydělávajících a na všech s drobnými úsporami.
A k historii: sedmdesátá léta se stagflací rozhodně nebyla šťastnou dobou, osmdesátky byly příznivější, pa ruská a asijská krize a dnešní Velká recese... Nějak bych radši ta padesátá (na Západě).
Obrovský revival marxismu vám nestačí, že to nejde správným směrem?

Richard Fuld|9. 3. 2015 11:39| reakce na Jan Altman - 8. 3. 2015 19:38

Spořit na lepší materiální podmínky mohou jen lidé s nadprůměrnými příjmy. Ti ostatní toho moc nenaspoří, bez ohledu na to, zda reálné mzdy rostou. Proto zde máme průběžný důchodový systém, který to řeší. Představa, že je možné současně uživit své potomky, současně financovat důchody svých rodičů a ještě si našetřit na vlastní důchod je úplně zcestná (to pomíjím ostatní spoření např. na studium dětí, náklady na financování bydlení apod.) Navíc všechny ty výdaje na děti na důchody rodičů jsou užitečné v tom smyslu, že jde o peníze, které se točí v ekonomice a nejdou do úspor. Naproti tomu odkládání peněz na penzi by velmi závažně oslabilo poptávku v reálné ekonomice vyvedením dalších peněz z reálné ekonomiky do kasina, kterému se říká kapitálový trh. Špatně. Jediná reálná cesta vede pře průběžný důchodový systém, kterému by se v ohledu zatížení nízkou porodností ulevilo tím, že bezdětní by si namísto výchovy svých dětí, budoucích plátců důchodů povinně naspořili na své důchody ve státním kapitálovém pilíři, v němž by panovala stejná příjmová "solidarita", jako v pilíři průběžném. A na dorovnání výpadků příjmů průběžného systému v důsledku delšího věku dožití by se použily daně, nebo stání dluh. To je ten nejlepší důvod proč vybírat daně, nebo se zadlužovat. Peníze, které budou nality přímo do reálné ekonomiky. V době, kdy se projeví demografické vlivy už bude celá republika vybetonovaná a předraženými IT zakázkami zcela saturovaná, takže nebude problém použít daně na něco skutečně smysluplného.

Opakuji, že FIAT měna je ten největší vynález lidské civilizace. Bez ní bychom dnes měli za sebou další dvě světové války a byli bychom někde na úrovni 50-tých let. A proto je třeba tento systém ochraňovat před bludaři Vašeho typů. A moc k tomu není potřeba. Stačí Vám ponechat volnost obchodovat si jak chcete, jen k tomu nesmíte nutit druhé tím, že byste odmítali přijímat jediné skutečné peníze, tedy FIAT měnu. Rovnost před zákonem není nijak narušena.

A vypadá to opravdu směšně, když zrovna Vy mluvíte o amorálnosti jedné národní měny. Mě přijde amorální zrušení řádu (jedna měna) a nastolení chaosu, který povede ke kolapsu ekonomiky. To mě přijde amorální a jako zcela morální by mi přišlo i to, že by takové pokusy byly trestným činem. Nicméně stát je natolik benevolentní, že Vám ponechává legální možnost přesvědčit ostatní o tom, že by bylo lepší, kdyby přešli na něco jiného než zákonné peníze. Jediné v čem Vás omezuje, je to, že to těm svobodným lidem nesmíte násilím vnucovat.

Současně Vám doporučuji, abyste si znovu pozorně přečetl mé vysvětlení jak funguje FIAT měna, abyste se tady zbytečně neztrapňoval s Vašimi nesmysly ohledně hnětení kuliček.

Jan Altman|8. 3. 2015 19:38| reakce na Richard Fuld - 3. 3. 2015 12:46

K čemu vám je, že mzda kopíruje inflaci, či jí i mírně překonává, když si potřebujete naspořit na penzi (dnešní třicátníci a čtyřicátníci dle ekonomů dostanou od státu tak 6500 Kč měsíčně - pokud se nic nepodělá, což já myslím, že ano) a inflace vám úspory znehodnocuje (a penzijní fondy investující do státních dluhopisů vás jistě nevytrhnou). Pak vám ani mírný růst reálných platů nepomůže.

A to samozřejmě do diskuse zatím nikdo nevnesl otázku, jakou reálnou inflaci kartel centrální a komerčních bank ve skutečnosti generuje. Viz. např. shadowstats.com

Ale i kdyby zde nebyly tyto praktické aspekty, jdou tu i ty morální. Jak je možné, že jeden subjekt něco legálně dělat smí (jen tak si tisknout, vytvářet z ničeho, peníze) a jiný ne (např. já). Rovnost před zákonem zde jaksi absentuje a to v docela podstatné věci.
Tedy jednak: násilím vynucený monopol jediné měny (naprostá amorálnost)
A jednak: jedněm je povoleno si tuto měnu jen tak vyrábět "uhnětením pšouku" a jiní jsou za to zavírání do žaláře.

Pokud je podle vás činnost centrální banky a s ní zpunktovaného kartelu bank komerčních správná, legální a prospěšná, tak ještě správnější a prospěšnější by přeci bylo, kdyby to mohli dělat všichni a v ještě větší míře!

Richard Fuld|7. 3. 2015 12:31| reakce na Petr Bárta - 7. 3. 2015 08:27

Banky vytváří peníze tak, že když někomu půjčují peníze, zaznamenají na straně aktiv závazek dlužníka splatit dluh a současně témuž dlužníkovi připíší na jeho vkladový účet půjčené nově vzniklé peníze (toto zaznamenají na straně pasiv). Pokud by banka půjčovala klientovi peníze jiného klienta, pak by oproti nárůstu aktiv o poskytnutý úvěr adekvátně nevzrostla i pasiva o navýšení vkladu o půjčené peníze, protože by o tu samou částku klesl vklad jiného klienta. S nově vzniklými penězi následně disponuje dlužník. Takto banky vytváří peníze bez ohledu na to, zda musí část toho nového vkladu držet na rezervním účtu centrální banky, či nikoliv. V množství takto vytvářených peněz jsou banky omezeny pouze pravidly pro kapitálovou přiměřenost bank, tedy požadavkem, aby svá aktiva (poskytnuté úvěry ...) banky kryla příslušným objemem vlastního kapitálu, který stanovují daní pravidla. Povinné minimální rezervy nemají na uvedený způsob vzniku nových peněz žádný vliv. Banky když půjčují peníze, vždy půjčují nově vytvořené peníze a nikdy k tomu nepoužívají vklady jiných klientů, jak to plyne z teorie multiplikace vkladů, která je dobrá pouze na to, aby zcela znemožnila pochopit, jak ve skutečnosti banky vytváří peníze.

Petr Bárta|7. 3. 2015 08:27| reakce na Richard Fuld - 6. 3. 2015 19:08

Promiňte, ale s tímhle nesouhlasím. Obchodní banky mohou vytvářet tímhle způsobem peníze právě proto, že existuje poměr, ve kterém to mohou dělat. Pokud by mohly půjčovat pouze to co mají v aktivech, tenhle způsob tvoření peněz by neexistoval...
Ano, pokud by mohla každá banka vytvářet peníze bez omezení povinným procentem, už by o frakční bankovnictví nešlo - ale v tom případě by mne zajímalo, jaký by byl rozdíl mezi vydáváním peněz obchodní bankou a vydáváním peněz kýmkoliv koho by to napadlo...

Richard Fuld|6. 3. 2015 19:43| reakce na Michal Jeřábek - 4. 3. 2015 07:15

Zkusím Vám nastínit můj pohled na věc. Pro jednoduchost předpokládám existenci uzavřené ekonomiky (bez zahraničního obchodu). V ekonomice se vytvoří určitý objem hodnot, přičemž ne každý dostane jako odměnu odpovídající díl na vytvořených hodnotách. Tak vzniknou lidé chudí a bohatí. Chudí své peníze utratí a bohatí mají přebytek příjmů, tak část uspoří. V tomto okamžiku ale mají ti bohatí problém. Na trhu chybí kupní síla peněz, které ušetřili bohatí. Pokud tato kupní síla není nahrazena, pak se zboží neprodá (nebo za nižší ceny), což postihne bohatství, těch kteří se snaží prodat onen objem hodnot spotřebitelům bez dostatečné kupní síly. V této situaci přijde stát půjčí si nové peníze a posílí kupní sílu, tak aby se vytvořené hodnoty prodaly. Stát se tak zadlužil, kvůli tomu, že bohatí své nadbytečné peníze vyvedli z ekonomiky do úspor. Čím více úspor vyvedou,tím větší státní dluhy stát má.

Jak je to s inflací? Inflace může nastat pouze pokud to stát s posilováním kupní síly přežene, tedy půjčí si a utratí více, než bylo z ekonomiky odvedeno do úspor. Pokud tedy nastala inflace, pak jsou "potrestány" úspory, kvůli kterým si stát musel půjčit. Zde je třeba si uvědomit, že úspory jsou rozmnoženy o úroky, které mohou inflaci i převýšit. Jinými slovy inflace je zcela zanedbatelným "nákladem" a vedlejším efektem daného systému.

Je třeba také doplnit, že na posilování kupní síly se podílí i zadlužování samotných spotřebitelů, takže stát nahrazuje chybějící kupní sílu jen z části. Je zřejmé, že jakmile nastane předlužení spotřebitelů, nastává problém, protože pak musí výpadek kupní síly kompenzovat stát sám.
Dále je třeba doplnit, že drtivá část kupní síly dodávané státem představuje přerozdělování vybraných daní. Zde jsou dva problémy. DPH bere chudým kupní sílu a stát jim ji zase vrací zpět takže DPH efektivně brání posilování kupní síly chudých. Druhý problém spočívá v tom, že stát přerozděluje i k bohatým. Když stát posílá peníze chudým, pak tito je všechny utratí a tím se tyto peníze projeví v ekonomice žádoucím způsobem. Pokud stát přerozděluje (vrací jim vybrané daně) k bohatým (formou podpor všech možných spoření, pojištění, hypoték, 2. pilíř), o to více se jen nafouknou úspory bohatých, což zase vyvolá tlak na stát, aby o to více peněz do ekonomiky poslal, resp. stát se zadlužil, aby mohl podpořit úspory bohatých, což je ale přesný opak toho co by měl dělat, protože problémem státu a ekonomiky je právě vyvádění kupní síly do úspor.

Závěr: pokud vidíte problém v inflaci vidíte, jen zcela nepodstatný detail. To by snad mohlo pro začátek stačit. :-)

Richard Fuld|6. 3. 2015 19:08| reakce na Petr Bárta - 4. 3. 2015 10:59

Vytváření peněz nesouvisí s frakčním bankovnictvím, což jsem názorně ilustroval příkladem vytvoření peněz. A tento příklad jsem pro úplnost doplnil i tím, že po vytvoření peněz následuje převod části nově vzniklých peněz na rezervní účet do centrální banky. Jinými slovy nepopírám existenci povinných minimálních rezerv, tedy existenci "frakčního bankovnictví". Jen tyto rezervy nijak nesouvisí s vytvářením peněz. Tvorba peněz a rezervy jsou dvě samostatné věci. Tedy i pokud by neexistoval institut povinných minimálních rezerv, tedy nemohlo by se mluvit ani o frakčním bankovnictví, pak i za této situace, by banky peníze tvořili stejným mnou popsaným způsobem. To by snad pro osvětlení mohlo stačit.

Petr Bárta|4. 3. 2015 10:59| reakce na Richard Fuld - 3. 3. 2015 13:34

No nevím, ale neodporujete si tady trochu? Nejdřív tvrdíte, že "vytváření nových peněz" nijak nesouvisí s frakčním bankovnictvím, a o dvě věty později mluvíte o "procentu povinných minimálních rezerv". Nejsem odborník, ale není právě "procento minimálních rezerv" základem frakčního bankovnictví?

Michal Jeřábek|4. 3. 2015 07:15| reakce na Michal Jeřábek - 3. 3. 2015 23:02

Ještě jsem včera nad tím přemýšlel a myslím, že jsem pochopil, co jste zde chtěl říct - musím vám dát tak z poloviny za pravdu. Systém, ve kterém žijeme, je tak absurdní, že je poněkud těžké se v něm zorientovat, a člověk si musí uvědomit, že i některé odpovědi mohou být absurdní. Pokusím se to shrnout vlastní řečí:

Když si stát půjčí peníze, tak banka vytvoří nové peníze. Stát za ně postaví, dejme tomu, dálnici. Nově vytvořené peníze zvýší ceny, takže lidé jsou zdaněni inflační daní (Stejně tak stát mohl zvýšit třeba daň z příjmů, ale to není tak politicky průchodné.). Takže vše je zaplaceno (lidmi inflační daní) a nikomu nic nechybí - banka ty peníze stejně neměla. Jen zde přebývá jakýsi dluh, který ale není komu splácet. Jediné, co takové splácení dluhu udělá je to, že peníze zmizí a sníží se ceny. (Banka navíc vydělá na úroku. Proto je z mého hlediska frakční bankovnictví podvod.)

Žít ale v souladu s tímto, je dost nebezpečné, protože se takový systém bude využívat velmi často, což jednak bude způsobovat cenovou nestabilitu a enormní nárůst státu v ekonomice, což nejspíš skončí tak jako všechny socialismy a nakonec možná i hyperinflací.

Nicméně, zde stále dochází k přerozdělování bohatství do Řecka. Když Německo půjčí Řecku, tak Němci si myslí, že někomu něco půjčili, přitom jen vytvořili nové peníze, takže jim nic nechybí, jenže Řeci, jakožto první držitelé nových peněz, mohou nakupovat za ještě nezvýšené ceny, zatímco ostatní už nikoliv. Takže ostatní tak stejně Řecku platí jeho spotřebu. (Řecko žije z nových padělaných peněz na úkor ostatních.) Pokud by Řecko ty peníze muselo splatit i s úrokem, pak by k takovému přerozdělení nedošlo.

Dlaší věc je, že vzhledem k tomu, že se domnívám, že frakční bankovnictví funguje jinak, než jak se domníváte vy, tak si myslím, že to ale není tak jednoduché, protože banka nemůže vytvářet peníze donekonečna. Budu se muset na tu vaší teorii podívat.

Doufám, že toto je opravdu můj poslední příspěvek do diskuze.

Michal Jeřábek|4. 3. 2015 00:10| reakce na Michal Jeřábek - 3. 3. 2015 23:02

Na závěr bych se vás rád zeptal na pár věci, které jsem z vašich příspěvků úplně nepochopil. Nebudu ale na vaše odpovědi už reagovat a ocenil bych, kdyby ste byl stručný. :)

1. Je podle vás dobře nebo špatně (morálně), že banky vytvářejí peníze?

2. Podle vás může existovat frakční bankovnictví bez vytváření peněz?

3. Podle vás Řecko nemusí splácet dluh?

4. Pokud nemusí, je to proto, že se jednalo o nově vytvořené peníze?

5. Pokud ano, tak vezmeme-li v úvahu, že peníze jsou vytvářeny při všech úvěrech, nemusí splácet dluhy vůbec nikdo?

Pokud je odpověď na otázku 3, že musí, pak na zbytek zbytečně nereagujte.

PS: Nicméně stejně nevím, co se tu vlastně řeší, Řecko se zavázalo, že nějakým subjektům zaplatí do určité doby nějaké peníze, tak by to snad mělo dodržovat bez ohledu na to, jestli peníze zmizí a nedostane je nikdo (Jakkoliv peníze se půjčují kvůli úroku, který by věřitel dostal.). Pokud navíc podle vás není frakční bankovnictví podvod a dokonce i kdyby to s frakčním bankovnictvím nesouviselo, pak je vcelku jedno, že ty subjekty vytvořily peníze ze vzduchu, tak prostě chtějí ten "vzduch" vrátit zpět s něčím na víc a Řecko s tím souhlasilo, zadlužování se není povinné (jakkoliv se to snaží ten článek v DR naznačovat.).

Díky, mějte se, přeji pěkný zbytek života. (Mně je celá tahle věc viceméně jedno.) :)

Michal Jeřábek|3. 3. 2015 23:02| reakce na Richard Fuld - 3. 3. 2015 22:06

Omlouvám se, ale vaše příspěvky lze pochopit i tak, že to tvrdíte.

Musíte si uvědomit, že jednak v Řecku byla inflace ještě před krizí a za druhé, že i při deflaci může docházet ke znehodnocování peněz. Pokud měla být deflace 5 %, ale byla jen 2 %, pak je to stejné, jako kdyby měla být deflace/inflace 0 %, ale byla inflace 3 %. Efekt je stejný.

Ty peníze skutečně zaniknou a ceny se sníží, ale ten dluh reálně existuje - je akorát jakoby krytý vyššími cenami. Nemůžete říct, že ty peníze při splácení nikdo nedostane, stále to funguje jako úplně normální dluh, akorát nakonec teoreticky dojde k poklesu cen, k čemuž při normálním úvěru (= nevytváří se peníze) nedochází (stejně jako na začátku nedochází k jejich růstu, ale v tomto případě k němu dojde).

Že něco z toho zaplatili samy Řeci ve zvýšených cenách je fakt (ačkoliv pokud za ně nakupovali Německé zboží, pak se inflace spíše projevila tam), ale nepříliš podstatný - pokud pak začnou při splácení ceny klesat, bude se tak dít opět i v Řecku. Dluh je ale pořád dluh, a že se přitom nějak mění ceny, je irelavantní.

Dluhy mají jinak splatit samozřejmě všechny státy.

Končím.

Richard Fuld|3. 3. 2015 22:17| reakce na Michal Jeřábek - 3. 3. 2015 21:18

Děkuji za odkaz. Recipročně Vám mohu nabídnout jeden docela kvalitní článek o penězích, který hezky shrnuje celou oblast peněžních teorií a kde je uvedena i citace prof. Jílka na dané téma.

http://denikreferendum.cz/clanek/6767-podstata-penez

Richard Fuld|3. 3. 2015 22:06| reakce na Michal Jeřábek - 3. 3. 2015 21:13

Nelžete, že někde píšu, že Němci půjčili Řekům. Vy asi nerozlišujete mezi příspěvky různých autorů a mými. Uveďte v kterém příspěvku to uvádím, ať v tom máme jasno. Uvedenému nasvědčuje i Vaše zmatená reakce v souvislosti s frakčním bankovnictvím, jehož interpretaci jako podvodného peněžního systému odmítám. A korunu jste tomu nasadil, když jste za můj zdroj informací označil konspirační dílko nevalné kvality s názvem Peníze jako dluh.

Vaše teorie o tom, že Řecko DOSTALO nově vytvořené peníze a tím došlo ke znehodnocení eura inflací je opravdu k pousmání. Když si někdo půjčí nově vytvořené peníze, tak je přece nedostává. Musí je vrátit, což sám v další větě konstatujete. Takže pokud Řecko své dluhy splatí, peníze zase zaniknou a s tímto spojená deflace zase euru vrátí jeho ztracenou kupní sílu (pokud by ovšem o ni vůbec předtím přišlo). Nicméně předpokládám, že víte, že ECB by dnes za inflaci dala nevím co, a že hodlá za tu inflaci bojovat zuby nehty, takže ten Váš poukaz na inflaci je více méně v daném případě lichý. Dále je třeba dodat, že pokud by snad nějaká inflace i nastala, pak by rostly ceny hlavně v Řecku. Ve skutečnosti ale Řecké dluhy žádnou inflaci nevyvolaly, pouze Řecká poptávka umožnila převážně Německu, aby využilo své produkční kapacity a vyvezlo zboží do Řecka. Taky ta Vaše teorie pokulhává v tom, jestli nakonec inflačně nejvýznamnějším státem nebylo např. Německo, nebo Francie, či Itálie jejichž vliv na peněžní zásobu eurozóny byl určitě dramaticky vyšší, než ten Řecký. Pouze po Řecku byste ale chtěl z tohoto důvodu, aby své státní dluhy splatilo?

Nikdo zde nezpochybňuje existenci dluhů Řecka. Jen jsem se snažil vysvětlit, že Řecko si v žádném případě nepůjčovalo od Němců (či kohokoliv jiného) a pokud se Němci staví do role věřitelů, pak je to z jejich strany podvod, nebo spíše nepochopení, jako ve Vašem případě. Pokud Řeci splatí své dluhy, peníze kterými je splatí, zaniknou společně s těmi splacenými dluhy. Žádní Němci je nedostanou. Takže doufám, že už je Vám jasné, že přirovnání té situace k tomu, že si Řeci půjčili na útratu v německé restauraci od Němců, je zcela chybné.

Taky Vám doporučím literaturu, abyste zbytečně nespekuloval o mých zdrojích. Profesor Josef Jílek, Finance v globální ekonomice I. Tam se také dovíte, že teorie multiplikace vkladů je umělý konstrukt, který matematicky sice vychází ale jeho kvalita a praktická užitečnost je obdobná jako závěr, že mezi sčítáním a násobením není rozdíl, protože přece 2+2=2x2.

Michal Jeřábek|3. 3. 2015 21:18| reakce na Richard Fuld - 3. 3. 2015 19:48

Tady máte ten zdroj dokonce zdarma: http://www.jesushuertadesoto.com/libros/libros-en-checo/penize-banky-a-hospodarske-krize/

Michal Jeřábek|3. 3. 2015 21:13| reakce na Richard Fuld - 3. 3. 2015 19:48

Píšete to ve svých příspěvcích minimálně dvakrát a asi jednou (mezi těmi dvěma případy) to popíráte. Čili argumentujete podle toho, jak se vám to hodí a ještě k tomu lžete.

Pokud vám jde o to, že se jednalo o nově vytvořené peníze, tak to je zcela irelevantní, protože celá eurozóna to zaplatila ve zvýšených cenách zboží. Peníze vytvořené bankou nejsou nějaké nově vygenerované bohatství, ale to už jen existující bohatství přesouváte k tomu, komu ty nové peníze dáte. Řecko tak dostalo zdroje eurozóny a utratilo je za svou spotřebu (a zároveň se zavázalo, že je splatí). Že je frakční bankovnictví morálně pochybná věc, to jistě, ale to by pak taky bankám nemusel splácet dluh vůbec nikdo.

Jinak vaše teorie o frakčním bankovnictví je jistě zajímavá, stejně tak přístup, že vše, co vaše tvrzení vyvrací, označíte za nesmysl, ale brát informace z levičáckých filmů jako "Peníze jako dluh" se moc nevyplácí. Doporučiji vám nějaký spolehlivější zdroj informací (ono pak možná pochopíte, že banky ve skutečnosti nevytváří nové peníze, že jejich multiplikace je stále založena na vkladech nebo že jejich multiplikace zvyšuje ceny, takže když si vytvoříte "nové peníze", tak to neznamená, že si můžete koupit o auto navíc - ten dluh stále existuje, ale vše je teď o něco draží, což kryje ten dluh (zjednodušeně)): http://www.martinus.cz/?uItem=80259

Dále nemám zájem se pokoušet s vámi diskutovat, na to nemám čas, ale jinak mě docela bavíte.