Předplatné časopisu
Finmag do schránkyPředplatit časopis

Diskuze: Soběstačnost byla mrtvá už před deseti tisíci lety

Přihlášení do diskuze

Příspěvek, který se vám nejvíc líbí

„Spekulace, stádní šílenství, iracionální optimismus, kořistění renty a pokušení k podvodům ženou finanční trhy k přehnanému růstu a poté i k pádu – a proto potřebují pečlivou regulaci, což jsem vždy podporoval.“

Není to náhodou tak, že k tomu "šílenství" je nutný přebytek peněz? A není to náhodou právě regulátor, kdo permanentní přebytek vytváří?

Nahlásit
+2
+
-

Nevím, kde jste nato přišel, ale podle mě to hloupost.
1) středověká evropa měla dostatek pracovní síly, i když to nebyli otroci.
2) technologicky a intelektuálně byla středověká Evropa o hodně dál, Římané např. neměli pušky nebo děla, která se parnímu stroji trochu podobají.

NahlásitZobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Doporučil bych autorovi, aby lépe četl, pokud píše recenzi.
Kniha mimochodem vyšla už v roce 2013, takže tak čerstvá není. Je v ní tak 600 odkazů na použité zdroje, takže málo ozdrojovaná taky není. Pokud autor recenze tvrdí, že si Ridley protiřečí, měl by uvést kde a ne argumentovat jinými knihami.
Tepáni Ridleyho zprava zmínkou o Bitcoinu je směšné - viz. zde http://www.mattridley.co.uk/blog/bitcoin-and-block-chain-could-transform-the-world.aspx.
A tak dále..

Nahlásit

0
+
-

Byla nízka, protože když něco popsaného nerealizují, tak se nedostanou dál, nevylepšují. Leonardo da Vinci taky stvořil spoustu nerealizovaných nákresů se spoustou nesmyslů, nad kterými se dnes každý zasměje.

NahlásitZobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Nebyla nízká, Vitruvius mlýn popsal. Díky otrokům ale Římané neviděli důvod ty mlýny stavět. Ten důvod přišel až ve středověku, kdy už nebyli otroci.

NahlásitZobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Já se omlouvám za ty hrubky, ale i tak je snad jasné co jsem napsal. To že jděte za kovářem neznamená nesoběstačnost, to je ta spolupráce. To že neumíte vykovat podkovu znamená nesoběstačnost (v kovářství). A samozřejmě je vždy lepší umět vykovat podkovu než neumět vykovat podkovu, protože máte víc možností.

Když jste nesoběstační, potřebujete spolupráci. Když jste soběstační, nepotřebujete spolupráci, ale samozřejmě ji můžete využít.

Z tohodle pohledu je v článku chybam, protože domorodci nezakrněli protože byly soběstační, ale protože byli izolovaní. Soběstačnost (nebo její možnost) v určitém čase je vždy lepší než závislost, protože máte o jednu možnost navíc. Samozřejmě je otázkou, jste za tu soběstačnost zaplatil předtím a zda se vám to vyplatilo. Ale to už je jiná.

NahlásitZobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Největším vynálezem novověku nebyl parní stroj, ale omezené ručení. Jenom díky němu se mohl parní stroj náležitě využít.

NahlásitZobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Nevolník není připoután k pánovi, ale k půdě. Otroctví je koncept římský, nevolnictví germánský.

NahlásitZobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Je nesoběstačné, když neumíte vykovat podkovu, ale jdete s tím za kovářem? Je nesoběstačné, když nepěstujete obilí, ale koupíte ho od Poláků, kteří ho vždycky mají přebytek.

Nedělejte si iluze, kdyby došlo ke světové neúrodě a Česko bylo tzv. soběstačné, tak tu souběstačnou českou mouku nedostanete vy a vaše rodina, ale úředníci, vojáci a policie.

NahlásitZobrazit komentovanou zprávu

+2
+
-

Už nenáviděný Václav Klaus říkal, že za provaz lze táhnout, ale nelze přes něj tlačit. Pumpování peněz do ekonomiky, to je stavění vozu před koně, Cargo Cult.

NahlásitZobrazit komentovanou zprávu

+2
+
-

Bylo v technických i intelektuálních možnostech Římanů, možná i starých Řeků, postavit parní stroj. Jenže k čemu, když je dostatek otroků? Řím technologicky ustrnul.

NahlásitZobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

„Spekulace, stádní šílenství, iracionální optimismus, kořistění renty a pokušení k podvodům ženou finanční trhy k přehnanému růstu a poté i k pádu – a proto potřebují pečlivou regulaci, což jsem vždy podporoval.“

Není to náhodou tak, že k tomu "šílenství" je nutný přebytek peněz? A není to náhodou právě regulátor, kdo permanentní přebytek vytváří?

Nahlásit

+2
+
-

Ovšem ta technologie byla na nízké úrovni právě proto, že bylo snazší a levnější zapřáhnout pár otroků, než stavět vodní mlýn. To je důvod, proč se celá tisíciletí starověku v technologii téměř nic nezměnilo.

NahlásitZobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Technologická úroveň Říma byla příliš nízká na to, aby si mohli jeho svobodní občané dovolit otroky nemít a zároveň rozvíjet vysokou kulturní (politickou, imperiální, atd...) úroveň, jakou měli. Prostě, kdyby museli makat rukama na to, aby se uživili, tak by nějakou kulturu a politiku rozvíjela jen naprostá špička nejbohatších Římanů.
Tím není myšleno, že by ta římská technologická úroveň byla nízká na svou dobu.
Rozdíl mezi otroctvím a nevolnictvím je dost zásadní. Nevolník není majetek svého pána, není to věc, a pán má vůči němu jisté povinnosti.

NahlásitZobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Soběstačnost je schopnost vypořádat se s problémy jen za použití vlastních prostředků. Ale to neznamená, že s nikým nespolupracujete, ale že pokud nechcete tak nemusíte. To co postihlo kmeny u austrálie nebyla soběstačnost (tu samozřejmě měli), ale izolace.

Soběstačnost je samozřejmě v pořádku, protože vás zbavuje závislosti na ostatních a spolupráce zvyšuje efektivitu. Je správné rozvíjet obě schopnosti.

Nahlásit

+1
+
-

Pane Brezino, proč myslíte, že technologická úroveň Říma byla nízká? Usuzujete tak z počtu obyvatel, typu staveb, výrobků, způsobu dopravy, či snad válčení?
Jak moc se lišilo římské otroctví od nevolnictví, případně roboty?

Nahlásit

0
+
-

„V císařském Římě jistě bezpočet neznámých otroků vědělo, jak vylepšit lisy na olivy, vodní mlýny nebo tkalcovské stavy, a spousty plutokratů mělo zase znalosti o tom, jak spořit, investovat a konzumovat. Obě skupiny však žily na míle daleko od sebe, odděleny zkorumpovanými prostředníky, kteří nehodlali dopustit, aby se inovace s kapitálem setkaly.“

Především je tahle teze naprosto ahistorická. Každý "plutokrat" v antickém světě měl otroků dost, v tom nehráli roli nějací "zkorumpovaní prostředníci". Ty skupiny žily (mentálně) daleko od sebe především díky společenskému modelu, který se bez otrocké práce neobešel, protože jinak by si těžko mohl dovolit svou vysokou kulturu (při zároveň nízké úrovni technologií).

Nahlásit

+1
+
-