Předplatné časopisu
Finmag do schránkyPředplatit časopis 

Diskuze: Nejtěžší hendikep je poraženectví

Přihlášení do diskuze

Nechte si ty osobní narážky, kde že to mám pracovat, a poučování, o čem že vlastně probíhá debata.

NahlásitZobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Tento poslední výbuch jalového moralizování na prezidentovu adresu mi připomněl starý aforismus o vrcholné ďáblově lsti spočívající v pokusu přesvědčit lidstvo, že neexistuje. Tady vidím další příklad poněkud dětinských snah pokrokových intelektuálů tuto lest napodobit. Už dlouho totiž zkoušejí přesvědčit například etnika s tisíciletou historií beznadějného civilizačního zaostávání, že jsou naprosto plnohodnotná, jen zákeřně utiskována. Přesvědčit dospívající děti a mládež, že pohlavní rozdíly se vším, co z nich plyne, se jim jenom zdají. A teď také přesvědčit handicapované, že jsou úplně normální. Prostě další dějství nekonečného, jakkoli marného boje utopických snílků s neposlušnou realitou.

Nahlásit

0
+
-

Myslím, že váš postoj úplně přesně vystihuje to, z čeho je upřímně zděšena velká část rodičů dětí: škola už slouží jen k socializaci dětí, případně jejich indoktrinaci správným světonázorem. O tom, že by se v ní děti měly něco naučit, už vůbec nejde. Nepracujete náhodou na ministerstvu školství?
Když jsem chodil do školy já, tak ve škole probíhala výuka. Čeština, matematika, dějepis a podobné věci, dnes pomalu považované za zbytečné. K socializaci s ostatními dětmi docházelo po škole v rámci pouličních part. Jedno z dětí, se kterým jsem se běžně na ulici socializoval, mělo obrnu. Jiné chodily do zvláštní školy. A představte si, my děti jsme nepotřebovali direktivu žádného soudruha z ministerstva, abychom si hráli s dítětem, které chodilo o berlích nebo slovo „bílý“ napsalo se třemi pravopisnými chybami. Bylo to pro nás zcela přirozené.
Mimochodem, pokud jste dosud nepochopila probíhající debatu o problému rušení speciálních a praktických škol, pak vězte, že o tělesně postižené se v ní zrovna nejedná.
Nu, dnes je asi jiná doba. Proč učit děti matematiku, když jednou všichni vystudujeme sociální vědy, budeme pracovat pro státní správu a neziskovky, a budeme ve vzájemném kontaktu. To je ekonomika budoucnosti!

NahlásitZobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

O inkluzivním vzdělávání dětí (s ADHD, zdravotním postižením a spol.) slyším hlavně od rodičů "normálních" dětí. Mám z nich pocit, že to berou jako ostudu, že jejich děti chodí do třídy s „blbečkama“ a „kriplama“ - asi aby si náhodou někdo nemyslel to samé o jejich potomcích. Děcka z toho komplex nemají, i když s klukem s obrnou si nezačutají, to je fakt.

Škola pomalu ztrácí monopol na vzdělání a představa, že si ve škole něco vysedím, je lichá. Nakonec je pobyt ve škole dobrý spíš pro vaši socializaci v tom správném věku. Na ZŠ se naučíte prát, na SŠ si najdete spřízněné duše, na VŠ kontakty do budoucna. A když si budete chtít cokoli nastudovat, tak to uděláte - není už síly, která by vám v tom bránila.

Nahlásit

0
+
-

Hm, málokdy s vámi souhlasím. Ale co mám dělat, když Kašpárek napíše sluníčkovskou hloupůsku?

NahlásitZobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

"Spojovat zcela nesouvisející témata ..."
Názory, i na na první pohled nesouvisející témata, se klastrují, což se projevuje tím, že je opravdu řeč víceméně o jedněch a těch samých. Kdo šaškoval s kartama, bude teď prakticky jistě velmi pohoršen další hroznou ostudou, co nám ten vožralej vovar dělá! :-)
Jinak popisujete hezkou idealizaci, právě kvůli hysterii lumpenkavárny proti každému sebemenšímu oponentovi její kreténské ideologie jsme úplně jinde. Dnes nejde o "schopnosti a ochotu pedagogů", ale o odvahu jít proti všem (včetně vlastního ředitele, kterej potřebuje pro školu peníze).

NahlásitZobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Spojovat nesouvisející témata? O čem to, člověče, mluvíte?
Zeman otevřel tento problém odpovědí na přímo položenou otázku, načež presstitutky a někteří politici s tím naložili tak, že jeho vyjádření vytrhli z kontextu a namísto seriózní diskuse o zásadním zásahu do základního školství se rozpoutala orgie imbecilních politických frází s cílem denunciovat Zemana. To je realita posledních dní. Kdo tady spojuje nesouvisející témata?

NahlásitZobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Tady se asi hodí vtip ze Švédska:
Jak se vyvíjí obtížnost matematických úloh pro švédské děti v 7. třídě ZŠ:

· Rok 1960: Farmář prodává kilo brambor za 20 SEK. Náklady na pěstování jsou 4/5 ceny. Jaký má farmář zisk z jednoho kila?

· Rok 1970: Farmář prodává kilo brambor za 20 SEK. Náklady na pěstování jsou 16 SEK. Buďte tak laskaví a vypočítejte zisk z jednoho kila.

· Rok 1980: Farmář prodává kilo brambor za 20 SEK. Náklady na pěstování jsou 4/5 ceny, což je 16 SEK. Zisk je tedy 4 SEK z jednoho kila. Podtrhněte slovo brambory a v týmu prodiskutujte výhody a nevýhody pěstování brambor.

Nahlásit

0
+
-

Zase ty pojmy - lumpenkavárna, šaškárna s červenými kartami... Spojovat zcela nesouvisející témata se zdá býti způsobem komunikace 21. století. Chyběl je kníže a narážka na USA....

Ale abych se nechoval stejně, tak trochu k věci a více na zem. Pokud někdo brzdí třídu a nedostojí nárokům učiva daného ročníku, tak má propadnout. Propadne-li víckrát, či je evidentně neschopen být vzděláván na běžné škole, tak má být přesunut do vhodnějšího zařízení. Nezávisle na rase, náboženství, postižení atd. Zvládá-li postižený výuku, byť třeba s výpomocí asistentky (na kterou musíme mít peníze samozřejmě), tak v tom nevidím problém. Pak se ale od inkluze dostáváme úplně jinam - ke schopnosti a ochotě pedagogů nechat špatné studenty propadnout.
Věnování se talentům je taky zcela jiná kapitola a já jsem všemi deseti pro výběrové třídy, sám jsem "produktem" výběrové třídy na ZŠ a nic mi nedalo do života víc, jako právě druhý stupeň základní školy v kolektivu chytrých dětí (učitelé byli stejní). Ovšem jsem si jist, že stejného výsledku by mohlo být dosaženo v běžné třídě, kjde by nebylo 30, ale 15 žáků - a tady zase narážíme na finance.

Takže závěr z mého nesouvislého vyjádření:
a) inkluze není problém, pokud na ní jsou peníze, možná to není nejekonomičtější metoda, ale má svá pozitiva.
b) pokud se bude ve škole dodržovat laťka, co se dodržovat má, tak to vyřeší spoustu problémů, které jste zmiňoval, jež ovšem s inkluzí příliš nesouvisí...

NahlásitZobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Tak pod tohleto se můžu jen podepsat. A dávám své plus. Bohužel, jedna věc je ideologická demagogie a druhá věc je praxe. Možná by bylo nejlepší, když by idelogové nejprve ukázali (výukou po celý rok), jak je možné ve třídě o třicet dětech zachovat individuální přístup a pak by se vidělo.

NahlásitZobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Dloho jsem nečetl lepší komentář, který mnohonásobně předčí samotný článek. Přesně jste vypíchnul jádro věci a můj názor. Děkuji.

NahlásitZobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Chtělo by to méně rozvíjet alegorie o jedoucích a nejedoucích kolonách a více adresovat praktickou stránku věci. Kolika učitelů se autor ptal na jejich názor na zrušení speciálních a praktických škol?
Jako otec dětí školou povinných moc dobře vidím z vlastní zkušenosti, kam demokratizace našeho školství postoupila. Školy jsou nyní komunističtější než za komunistů. Ve třetí třídě jsou leckdy jedinci na úrovni znalostí konce první třídy. Takoví, kteří by před třiceti lety propadli, nebo odešli do tehdejší pomocné školy. Učitelka je nucena rezignovat na nároky na děti pod tlakem části rodičů, které „příliš zatěžuje“ dělat se svými dětmi úkoly. Děti z rodin, jejichž vztah ke vzdělání a školní docházce je odlišný, se snaží uniknout z této pasti na osmiletá gymnázia (dokud nějaký komouš na ministerstvu školství neprosadí jejich zrušení). Kapacita víceletých gymnázií je však omezená, a některé děti, když se na osmileté gymnázium nedostanou, jsou odhodlány si najít alespoň jinou, o něco lepší základku, kde se to náhodou zrovna sešlo lépe.
Toto není o penězích, jak žvaní chytrolíni z kaváren. To je o urputné snaze neomarxistů zlikvidovat jakoukoliv diferenciaci mezi dětmi a zprůměrovat je do masy lidí, kteří si jsou demokraticky rovni ve své nevzdělanosti a lenosti.
A když už úroveň školství rychle klesá, tak proč ten pokles ještě neurychlit, že?
Takže do toho přijde snaha o tzv. inkluzívní školství, děsící rodiče a učitele tak, že proti ní sepisují petice. První třída má leckdy přes 30 žáků a Kašpárek jim tam jako bonus pošle ještě jednoho, který spotřebuje sám 30% kapacity učitelky, protože má jiné potřeby než ostatní. Proč bychom to nezkusili, když můžeme? Zkušení pedagogové sice říkají, že pokud má navíc takový žák nezvladatelné chování, může snadno rozvrátit výuku celé třídy, ale to je přece cena pokroku, že?
Známá má syna, který vyžaduje zvláštní péči. Není hloupý, ale má značně nestabilní soustředění. Když má svoji chvíli, je zjevně nadprůměrně inteligentní, ale pak přijde fáze, kdy jeho schopnost soustředit se a řešit problémy naprosto kolabuje. Vyžaduje zcela zvláštní přístup, který provoz běžné školy nemůže zajistit, ani kdyby se pedagogové postavili na hlavu. Rodiče vyvinuli značné úsilí, aby mu našli speciální školu, kde se mu budou věnovat.
A tomuto hochovi by naši neomarxisté chtěli zrušit speciální výuku a poslat ho do běžné školy. Jinými slovy – chtějí mu ničit život. Hlavně, když mají oni sami dobrý pocit.
A hlavně, když je to proti Zemanovi. Gratuluji lumpenkavárně k další porci pokryteckých prasárniček. Svými prázdnými frázemi dokonale zazdili potřebnou a legitimní debatu nad důležitým problémem našeho školství a udělali z toho další díl politické šaškárny s červenými kartami.

Nahlásit

0
+
-