Partner webuRoger logo
Předplatit časopis Finmag

Diskuze: Ne komunisti. Plutokrati jsou nebezpeční

7. 11. 2014
 28 946
5 komentářů

Přihlášení do diskuze

Diskuze

Žehrat na plutokracii znamená především nevědět, co chci. Nebo chtít něco imaginárního na způsob barvotiskového obrázku demokracie v nějaké starořecké polis, bez ohledu na to, že je nejenže neuskutečnitelná v dnešní společnosti, ale navíc byla i v tom starém Řecku o hodně jiná, než co si o ni člověk dnes zjistí ze školní učebnice dějepisu.

Tak či onak, v každé společnosti musí někdo vládnout, a pokud je v ní povoleno mít peníze tak se holt dříve nebo později objeví jedinci, kteří jich mají hodně. A nechme jalovým moralistům úvahy o tom, zda k bohatství přišli „čistě“ nebo nějak jinak, z praktického hlediska je podstatné pouze to, že nějací boháči vždy jsou. Ti pak začnou ovlivňovat politiku, i když je samotná politika vlastně nezajímá. Důvod je jednoduchý: mám-li velký majetek, můžu si vzít jed na to, že se ten majetek líbí nejen mně ale též celému houfu ambiciózních politických rychlokvašek, kterým by se hodil pro rozdávání stoupencům a vyšvihnutí se k moci. (Mimochodem i Adolf Hitler na plutokracii nadával jak špaček.) Abych tedy o těžce vydobyté nepřišel, musím se snažit mít vliv na to, kdo a jak vládne. Přesně tímto způsobem se rodí jedinci, kterým se pak říká oligarchové. A dále už je to jen příběh o tom, co bylo dříve, slepice nebo vejce: oligarchové si musí platit politiky jakožto výpalné za svou ochranu před jinými politiky, ale aby na zaplacení měli, musí si od státu nechávat přihrávat kšefty, které jím mají za zlé jiní oligarchové a platí další politiky (plus media a blogery, abych nezapomněl), aby ty, co jsou momentálně na výsluní, odehnali, ale to stojí nemalé peníze, takže potřebují si přihrát nějaké kšefty … a tak dokola.

A pak je tu ještě faktor velikosti příslušné společnosti a jejího relativního bohatství. Prakticky nikdo nemá dost peněz nato, aby sám pro sebe ovládl politické dění ve velkém státě. Takže v takových se oligarchové musí naučit navzájem vycházet, tvoří neformální pravidla „slušného chování“ jeden vůči druhému a společně potírají nechápavce ze svých řad, kteří ta pravidla nerespektují. Tak se rodí instituce, tradice, politická kultura, zkrátka to, čemu říkáme společenský řád. V menších a chudších zemích ten řád, ale nemá na růžích ustláno. Třeba na získání dominantního politického vlivu v běžné postkomunistické zemi mnohdy stačí prostředky jednoho jediného magnáta odněkud ze Západu, zatímco u něj doma by stejné prostředky stačily leda tak na malé okresní město. Je potom jen otázka času, kdy si buď někdo vydělá dost v bohatší cizině a vrátí se domů, aby si vytvořil malé, ale jen a jen svoje útulné zázemí, anebo s velkou slávou přijede bílý kůň cizích magnátů, aby se tvářil jako první případ, ale ve skutečnosti působil jako pouhý vodič zájmů cizí skupiny přející si zůstat v anonymitě. Je třeba uvádět k výše popsanému konkrétní české příklady, anebo si každý poradí sám?

To vše znamená, že žít v malé nepříliš bohaté zemi, jednou ročně (anebo i častěji) zamačkávat slzu dojetí při oslavách státního svátku připomínajícího nějaký mezník na cestě k hrdé samostatnosti a přitom ve zbývajících dnech roku nadávat na plutokracii, je holý nerozum. Jinak než plutokraticky takový stát spravován být nemůže. Ani odevzdání se na milost jedné z existujících orientálních despocií nepomůže: ta despocie beztak jen jmenuje místodržícího a ten, aby ekonomika šlapala a pánům se řádně odváděl jejich tribut, pouze dohlédne, aby se vazal spravoval jak? Správně, děti, plutokraticky.

Kdo chce v malé zemi kvalitnější politiku, ať si najde svého oligarchu (třeba u nás zatím je z čeho vybírat, díky za ty dary) a snaží se přes něj, lepší reálný program k dispozici není.

Nahlásit

-
0
+

Michal Weinfurtner: Hmmm. A Vy zase s prominutím nechápete že i politická strana potřebuje organizační strukturu.
Můžete mě prosím poučit proč je to v politické straně která chce vystupovat jednotně průšvih?
Pokud chce kandidát být naprosto samostatnout jednotkou, má k dispozici tuším označení "nezávislý kandidát".
Přeji pěkný den.

Nahlásit

-
0
+

To mi připomnělo jeden předvolební komentář na FB v našem městečku. Kandidátka ANO tam napsala toto: „jako kandidátka hnutí ANO vím, jak probíhalo sestavování programu. Náš program se musel posílat na krajskou centrálu již začátkem července ke schválení, a konečná verze šla do tisku začátkem září“

Z toho je vidět, že Andrej Babiš řídí své politické hnutí skutečně jako firmu. Dělá přesně to co lidem sliboval. A lidi nechápou, že v případě politiky je právě toto průšvih.

Nahlásit

-
0
+

K meritu: "K moci Babišovi pomohla kolektivně sdílená víra v záchranu politiky čistými postavami zvenčí, v „chytrá“ a zdánlivě apolitická řešení, v hodnotu makání."

Je to myslím takhle: poté, co voliči zjistili, že v setrvalé krizi české politiky mohou volit, koho chtějí a dopadne to vždycky stejně, rozhodli se opravdu někteří spolehnout se na "postavu zvenčí". (Přičemž nevěřím, že si tito voliči myslí, že je Babiš čistý, to si pan Kašpárek jejich motivaci přibásňuje.)

A ačkoliv mezi tyto voliče nepatřím a Babiše bych nikdy nevolil, tak musím přiznat jejich rozhodnutí určitou racionalitu. Babiš je natolik silný hráč, především díky svým zdrojům, že - pokud přistoupíme tak tu premisu, že česká politika je zgruntu prohnilá (a já nemám argument proti této tezi) - tak jediné rozumné řešení je pokusit se poslat do toho matrixu někoho dostatečně imunního. Jestli pan Kašpárek zná nějaké lepší, tak sem s ním.

Jiná věc je, že tohle řešení má svá velká rizika. Jedním zřejmým je možnost definitivního uchopení moci manažerskými elitami, které občanstvo definitivně odpojí od možnosti měnit mocenské poměry v zemi.

Nahlásit

-
0
+

Dík za link na dřívější text MK o Chomského návštěvě a její české recepci, kterými unikl. Skvěle je tam vystiženo, jak primitivní ta reakce komentátorů byla. Mimochodem, jde v tomto případě o novinářskou elitu. To jeden uvažuje, jestli je podmínkou působení na pozici komentátora předního média uvažovat takto ploše a stádně, nebo zda prostě tady nikdo lepší k mání není. Oba případy by byly smutné, ale ten druhý beznadějnější.

Nahlásit

-
0
+