Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Diskuze k článku: Bohatství národů plyne z bohatství měst

Michal Kašpárek | 2. 10. 2014 | Celkem 10 komentářů v diskuzi

Vložit komentář

Všech 10 komentářů v diskuzi.

Jan Daniel | 3. 10. 2014 13:34

To, co je decentralizované, fragmentované, přirozeně budované zdola je samozřejmě stabilnější, efektivnější a celkově zdravější a robustnější. To je všechno hezké, a rozumíme tomu.
Ale to chcete po všech těch lobbystických skupinách, oligarších a hospodářských mafiích aby byly nuceny bojovat o ovládnutí vlád a samospráv desítek a stovek městských států a knížectví, když je mnohem jednodušší koupit si pár ministrů a legislativců v centralizovaném superstátě? To nikdy dobrovolně neprojde. Proto bude prostému lidu natlučeno do hlavy, že "abychom obstáli v dnešním globalizovaném světě" musí nás být víc, abychom se nebáli vlka nic.

Nahlásit

0
+
-

Jan Altman | 3. 10. 2014 16:32 | reakce na Jan Daniel - 3. 10. 2014 13:34

Přesně tak. Nastoupený trend k centralizaci, byrokratizaci, tu rudější tu hnědější socializaci, se podle mne nepodaří ani zmírnit, natož zastavit a už vůbec ne zvrátit. Tyto tendence jsou totiž zakódované v samé podstatě režimu.
Řešení přinese až neúprosný ekonomický a dějinný vývoj a bude to spektakulární podívaná.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Petr Hampl | 3. 10. 2014 08:02

K té recenzi by asi bylo vhodné doplnit, že Jacobsonová není izolovaná. To kniha napsaná před 30 lety byla vydána dnes nejspíš hlavně proto, že se všeobecně šíří povědomí o tom, že:

a) velké státy přestaly fungovat. Pokud chcete spravovat velký stát, musíte vytvořit byrokratický aparát tak složitý, že je nekontrolovatelný a ten vás postupně zničí.
b) rozdělení velkých států na menší jednotky by mohlo pomoci.
c) jsou k dispozici metody a technologie, díky kterým nemusí každý stát provozovat všechno, ale může si některé věci nasmlouvat - práci hasičů, kriminální policie a já nevím čeho ještě
d) přesun rozhodování od odborníků v centrálních orgánech k místním lidem skokově zvyšuje kvalitu rozhodování. Pokud udělají pitomost (např. zavedou nějakou zbytečnou regulaci), velmi rychle vidí následky a mohou se poučit.
e) velikost státu nezvyšuje jeho bezpečnost vůči napadení vnějším nepřítelem

Nemůžeme tedy čekat, že Jacobsonová v jedné stručné knížce vyargumentuje všechno. Berme to jako součást širší diskuze.

Nahlásit

0
+
-

Jan Altman | 3. 10. 2014 10:54 | reakce na Petr Hampl - 3. 10. 2014 08:02

Souhlasím.
Každý nižší celek má nezadatelné právo oddělit se od celku vyššího, případně si s vyšším celkem domluvit rozsah služeb poskytovaných vyšším celkem a jejich cenu. Nejmenším celkem s nějakou vůlí, inteligencí, právy, atd... je jedinec.

Problém je v tom, že dnes ten nejvyšší celek (donedávna stát, nyní nadstát EU) něco takového nedopustí. Nedopustí ztrátu moci a peněz. Nedopustí ztrátu monopolu na vyvlastňování, donucování, rozhodování sporů, tisk peněz, atd.

Nevěřím v možnost reformy systému v rámci pravidel toho systému.
Buď dostatečná síla nižších celků provede secesi (musí jich být víc, aby bylo obtížné požít represivní prostředky, ale zdaleka nemusí jít o většinu - revoluce nedělají většiny), nebo budeme všichni nuceni čekat na neodvratné a zákonité "samozhroucení" režimu.
Tou secesí může být cokoli - od oddělování měst a regionů (Katalánsko, ...) až po daňovou a občanskou neposlušnost jedinců.
Kam systém bude směřovat bez reforem, si asi přibližně dovedeme představit. A že tato zhoršující se situace bude stále více motivovat k revoltě, je myslím logické.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Martin Risik | 4. 10. 2014 00:17 | reakce na Jan Altman - 3. 10. 2014 10:54

Čo sa týka secesie, viď posledný pokus: Škótsko.
Najprv britský premiér sebavedomo podporil referendum mysliac, že dopadne v prospech únie a ked sa prieskumom ukázalo že by mohlo dôjsť k secesii, tak spanikáril a zároveň začala masívna kampaň v médiách. Firmy a banky hrozili presunom do UK, zánikom pracovných miest, politici sa predháňali v odhadoch o koľko si priemerný Škót pohorší po odtrhnutí. Aj keď si myslím,že Salmond (hlavný protagonista odtrhnutia) sledoval hlavne svoj prospech, ako je u politikov zvykom, tak výsledok poukazuje na fakt,že v dnešných časoch je dosiahnuť samostatnosť pre menšie celky takmer nemožné. A pritom ten väčší celok ani nemusí použiť násilie, stačí mať pod palcom médiá a ľudia si sami zvolia ostať súčasťou celku, ako to predviedli Škóti.
Myslím,že takto nejako to bude prebiehať pri ďaľších pokusoch o secesiu v Európe.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Tomáš Najman | 2. 10. 2014 16:13

Je jedno, jestli stát se státem, město s městem nebo soused se sousedem.
Klíčem k tomu, jestli to bude nebo nebude fungovat, je svoboda volby a s tím související svobodná konkurence možností, variant, typů a způsobů.
Rozhoduje svoboda volby přestěhovat se z města do města, svoboda volby být nebo nebýt obchodním partnerem souseda, svoboda volby být nebo nebýt občanem státu.
A taky svoboda volby se žádné takové aktivity (nebo členství) svým tělem a majetkem neučastnit, pokud se tak rozhodnu.

Nahlásit

0
+
-

Jan Altman | 3. 10. 2014 10:44 | reakce na Tomáš Najman - 2. 10. 2014 16:13

Ano

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Eva Procházková | 2. 10. 2014 14:24

Nepřijde mi fér shodit práci překladatele označením slabý překlad, ocitovat "na příklad" jednu chybu, a tím to hasne. Vím, že tady nejde o recenzi překladu, ale knihy. Přesto se sluší vypsat víc a nakladateli pak poslat konkrétně, co bylo špatně. Jinak je to dost nekolegiální, což jako taky překladatel určitě víte. Eva Procházková

Nahlásit

0
+
-

Gabriel Pleska | 2. 10. 2014 14:39 | reakce na Eva Procházková - 2. 10. 2014 14:24

S tím, že by recenzent posílal nakladatelům seznamy chyb, kterých si v knížce všiml, jsem se tedy nikdy nesetkal. Jinak redaktorské lapsy jsou naznačené i v citacích, nejde tedy jen o upozornění na jednu chybu (která je mimochodem tedy dost ostrá :) I z těch několika málo ukázek, které v recenzi jsou, smrdí větná struktura angličtiny tak silně, že jsem naprosto nepovažoval za nutné po autorovi další doklady.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Eva Procházková | 2. 10. 2014 17:07 | reakce na Gabriel Pleska - 2. 10. 2014 14:39

Máte pravdu, v textu je 5 citací z knihy, ne jen 1. Kritika práce druhých je tenký led. Překlad

klidně může být špatný, co já vím, knížku jsem nečetla a vybrat pár úryvků z Kraď jako umělec nebo

Myšlenkových map, tak to taky může vypadat pro překladatele dost nelichotivě. V rámci recenze

překladu knihy na internetu ok - řeknu potenciálním čtenářům, jak se mi to četlo, kde to drhlo, co

se mi nezdálo. V rámci obecné kritiky překladu od autora, který sám překládá, to nestačí a nedat

obšírnější zpětnou vazbu kolegům se nedělá.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK