Diskuze: Co říct prvňákovi, než půjde poprvé do školy

Josef Fraj|31. 8. 2014 07:37| reakce na Ibrahim Kováč - 30. 8. 2014 13:29

Hodnota čehokoliv je subjektivní pocit.

Bez peněžní ekonomiky (plnohodnotné směny) a bez možnosti předávat zkušenosti dalším generacím (čítať a písať) bez možnosti komunikace s jinými civilizacemi a pod. nemají amazonské kmeny možnost se jakkoliv rozvíjet. To pro vás může nebo nemusí být důležité. Mně například připadá život v rozvíjející se civilizaci zajímavější :-)

Další otázkou je, zda smyslem života lidí má být zakonzervování životního prostředí v nějakém konkrétním stavu. To není možné pokud se má civilizace rozvíjet. Její rozvoj byl vždy podmíněn přetvářením životního prostředí.

Ibrahim Kováč|30. 8. 2014 13:29| reakce na Josef Fraj - 30. 8. 2014 06:59

Ja netvrdím, že ich spôsob života je idilický. Ja len tvrdím, že náš spôsob život nie je nijak extra "hodnotnejší" alebo "lepší" vďaka tomu, že vieme čítať a písať.

Jan Altman|30. 8. 2014 10:51| reakce na Jan Pozner - 30. 8. 2014 00:13

Kdysi jsem četl nějaké pojednání o důvodech zavedení povinné školní docházky v Rakouské monarchii.

Poměrně zřetelně z toho plynulo, že:

* Gramotnost již před tím byla velmi vysoká

* Motivem bylo zavést jednotné státem řízené osnovy a hlavně potlačit konkurenci ve formě tehdy velmi rozšířených obecních, církevních a soukromých škol, které si potvory učily, co se jim zlíbilo (resp. co považovali za užitečné jejich platící zákazníci) a velmi málo se tam vyučovala Vlastivěda a Občanská nauka:
- Císař je od Boha
- Nezastupitelnou rolí státu je xxx, xxx, xxx, ...
- Stát být musí, protože stát být musí a protože ho mají všude
- Padnout ve válce pro císaře je čest
- Platit daně na války, císaře a úřednictvo je svatá povinnost, přeje si to pánbůh
- Český člověk bude nejsvobodnější a nejúspěšnější v nadnárodním celku říše
- Kontrolní otázky: "Jdou dva lidi do lesa bez policajta, který přežije?"

Kdo máte děti a měli jste tu odvahu nahlédnout do učebnic, tak to znáte.

Josef Fraj|30. 8. 2014 06:59| reakce na Ibrahim Kováč - 29. 8. 2014 18:12

Tvrzení o idylickém soužití divošských kmenů, amazonských indiánů a pod. s přírodou je pouhý mýtus ekologistů a sluníčkových lidí. Antropologové na to mají odlišný názor. viz například zde z knihy Matta Ridleyho

http://www1.cuni.cz/~certik/texty/ct/ctnost11.htm#vv

Jan Pozner|30. 8. 2014 00:13| reakce na Ondřej Palkovský - 29. 8. 2014 23:13

http://www.mises.cz/clanky/soukrome-skolstvi-ve-velke-britanii-detska-prace-a-stat-v-19-stoleti-1-5--798.aspx

Ondřej Palkovský|29. 8. 2014 23:13| reakce na Martin Brezina - 29. 8. 2014 09:04

Kdysi jsem zahlédl nějaké texty na téma školství v UK před zavedením povinné školní docházky (to bylo myslím cca. 1880?) a gramotnost byla evidentně velmi vysoká. Zrovna v UK to nevypadalo, že by vstup státu do tohoto odvětví něco změnil. V jiných zemích s jinými kulturními zvyky a chutí se vzdělávat to samozřejmě bylo jiné.

Petr Novák|29. 8. 2014 21:35

Ono se to lechce kritizuje, ale co s tím. V první řadě jsou za svoje děti zodpovědní rodiče a mohou je nechat vzdělávat v různých školách a nebo je mohou dokonce vzdělávat doma. Nebo jim aspoň vysvětlit, že něco je důležitější (Angličtina) a z něčeho se nestřílí. Politiky do toho cenu tahat, rozumí tomu stejně jako ekonomice. Školství prodělává změnu ve smyslu, měné šprtání a více práce s informacemi, což většinou vede jen k většímu flákání. Zásadním nedostatkem ve školství je zaměření na dovednosti. Dovednosti se učí jen v prvních třídách(čtení, psaní, počítání). Pak už se jen čte. Asi to nejvíc vystihuje: lepší jednou vidět než 10x sylšet a lepší 1 zkusit než 10x vidět.

Ibrahim Kováč|29. 8. 2014 18:12| reakce na Michal Weinfurtner - 29. 8. 2014 10:40

Otázka je, či to, čo nazývame "civilizovanosť" je naozaj lepší spôsob života než to, čo majú divošské národy v Amazónii. Zasierame si životné prostredie bordelom, ničíme prostredie v prospech nejakého čísla nazvaného DPH, asfaltujeme a betónujeme si lúky a lesy, ničíme si zdravie za počítačmi a telefónmi, stravovacie návyky sú kapitola sama pre seba. Nemyslím si, že schopnosť vyrobiť miniatúrny telefón alebo mega vesmírny ďalekohľad robí našu spoločnosť lepšou než spoločnosť amazónšťanov.

Taktiež si nemyslím, že by zvyšovanie úrovne ľudstva vďaka povinnej školskej dochádzke bol fakt. Môže to byť domnienka, podľa mňa dokonca nepravdivá, ale rozhodne sa nedá tak sebavedomo tvrdiť, že je to fakt. Faktom je to, že úroveň ľudstva zvyšuje vzdelanie. Ale nie ľubovoľné vzdelanie a už rozhodne nie vzdelanie, ktoré každého núti vzdelávať sa rovnakým spôsobom. Takéto vzdelanie naopak spomaľuje zvyšovanie úrovne, pretože čas premrhaný nekvalitným vzdelávaním nie je možné využiť na kvalitné vzdelávanie. A že dnešné štátne školstvo je jedna veľká tragédia, to hádam netreba ani spomínať.

Michal Weinfurtner|29. 8. 2014 10:40| reakce na Michal Krejčí - 29. 8. 2014 09:15

To je otázka, kolik procent populace by bylo negramotných a jak by vůbec vypadal vývoj celého lidstva. Připomeňme si situaci tzv. přírodních národů v amazonii, dosud nedotčených civilizací, jak žijí a kolik jich je. Jsou zkrátka omezeni schopností uchovávat vědění pouze ve vlastní mysli a tam se toho prostě moc nevejde. Ale jsou mezi námi lidé kterým to imponuje.

V každém případě fakt, že povinná školní docházka zvedla a zvedá úroveň vývoje lidstva není obhajobou státu, rozhodně ne státu jak ho známe dnes.

Dalo by se naopak konstatovat, že státní zásahy ten vývoj poněkud přibržďují.

Ale nekritičtí zastánci státu jakožto božského převtělení zkrátka ve všem vidí posvěcení.

Michal Krejčí|29. 8. 2014 09:15| reakce na Martin Brezina - 29. 8. 2014 09:04

Ovšem hovoříte o době, kdy nějakých devadesát procent populace k přežití potřebovalo umět zasít, sklidit a vykydat hnůj. Učení čtení nebo psaní byl pro ně naprostý nesmysl. Myslíte, že kdyby nebyla povinná základní školní docházka, tak by dnes taky bylo devadesát procent populace negramotných?

Jan Krejčí|29. 8. 2014 09:12| reakce na Jan Capouch - 29. 8. 2014 01:09

Jen jedna technická - řeč je instinkt. Matky neučí děti mluvit, děti se učí mluvit posloucháním dospělých (nezávisle na tom, jestli dospělí mluví na ně, nebo pouze mezi sebou), protože mají vrozený "sklon" k mluvení, podobně jako třeba štěňata ke kousání.

Martin Brezina|29. 8. 2014 09:04| reakce na Jan Capouch - 29. 8. 2014 01:09

Určitě ano. Než se do toho stát začal montovat, zvládali to rodiče sami a gramotných lidí bylo v populaci i několik procent. Stát je zlo - jak krásné muselo být vzdělaným v moři negramotných lidí!

Jan Krejčí|29. 8. 2014 08:04

Nejhorší na tom všem je to zglajchšaltování. Když jste např. ten zmíněný mormon, ani nemůžete dát dítě na školu, kde by mu nenapovídali, že Ježíš nebyl Američan a barva kůže nesouvisí s množstvím hříchů v minulých životech. Všechny školy používají jediný správný způsob učení - dřív sadistické biflování a vojenská poslušnost, dnes zase úplný opak - a v žádné době nebylo možno tomu duchu doby uniknout.

Jan Capouch|29. 8. 2014 01:09

A nebylo by tedy nejjednodušší celý ten cirkus (cynik by řekl bordel na kolečkách) rozpustit? Tedy snížit daně, ministra školství poslat zpět do parlamentu, úředníky hledat si užitečnou činnost a rodiče nechat vybrat a zaplatit, co je pro jejich děti nejlepší?

Jestliže rodiče, hlavně matky, dokážou spontánně, zdarma a bez zákonného donucení učinit klíčový krok od zvířete k člověku, t.j. naučit dítě řeč, nezvládli by i další krok - od divocha k civilizovanému člověku, t.j. naučit dítě číst a psát? A stejně jako si nepečeme vlastní chléb, nešijeme vlastní šaty ani nevyrábíme vlastní počítače, nedokázali bychom najít pro své děti lidi, kteří je naučí to, co sami tak dobře neovládáme?