Diskuze: Jak de Gaulle nevrátil zlatý standard

Tom Novak|28. 5. 2014 06:49| reakce na Martin Brezina - 27. 5. 2014 22:14

Rekapitulace:
Váš komentář z 27. 5. 2014 05:51: „Hypotéza - "zdrojem rozevírání příjmových nůžek v celé řadě zemí je expanzivní měnová politika centrálních bank, od počátku 70. let už nebrzděná nutností vazby na zlato" - je zajímavá a dává rozumný smysl.“
Souhlasím s Vámi, přesto následující část je zbytečná a nijak nesouvisí s problémem levných „papírových peněz“.
Konkrétně tato část:
„Ale pro svou validizaci by se měla opírat o více období, než jen o jedno. Tj. dokladovat, že k rozevírání příjmových nerovností docházelo v souvislosti s měnovou expanzí i jindy, než jen po roce 1971.“
Přesto jsem Vám v návaznosti na tento dotaz poslal dva odkazy na články. První od profesora Šímy, moc pěkně v něm popisuje co je vědou v ekonomice a co ji naopak není a proč. Zabývá se obdobím hospodářských krizí 1839-1843 a 1929-1933 v USA. Druhý článek neméně významný je od A.D. Whita a popisuje ekonomiku ve Francii počátkem 19. stol. tedy cca. od 1789. Proč papírová měna selhává je z nich celkem jasné. Pokud dáváte přesto přednost době nedávné, zajeďte se podívat do Řecka nebo Španělska, uvidíte co politika levných peněz s ekonomikou dokáže.

Předpokládat, že emise nekrytých peněz je mimo narušení cenové hladiny a přerozdělování odpovědná i za např. růst životní úrovně, zavírání příjmových nůžek, případně zachování pracovních míst je asi stejná pohádka jako předpokládat, že ekonomická věda dokáže předpovídat budoucnost. Jednoduchý příklad přeprava z bodu A do bodu B za co nejkratší čas a s co nejnižšími náklady. Řešení, které nabízí ekonomika je jednoduché a vždy v rámci prostředků té doby. Nelze s její pomocí předpovídat např. využití automobilů v 17. stol stejně jako např. to, že do pěti let budeme hromadně využívat bezpilotní dopravní prostředky. Odpovědnost proč nedošlo k masovému rozšíření aut už v 17. stol. neleží na centrální bance (tj. v nedostatečné emisí nových peněz) jak si možná někdo myslí, ale jednoduše proto, že v té době nebyla ještě technologická, materiálová a výrobní vyspělost (automatizace, levná pracovní síla atd.) na potřebné úrovni. Stejně jako za ztrátu pracovních příležitostí, kterou má na svědomí pouze ztráta zájmu o produkty a služeby o které lidé stojí. Následkem zásahu CB do tohoto segmentu trhu se jen „nafukují bubliny“, které potom „praskají“ a dochází k ekonomickým krizím.

Pokud tedy někdo přijde s teorií, proč je dobré tyto nekryté peníze vytvářet (a zjevně škodit, vyz. odkazy výše), je důkazní břemeno na něm a měl by on přijít s vědeckou teorií, která jeho počínání ospravedlní. Tak jako Vy pravděpodobně nepochybujete o tom, že není dobré aby měl někdo výsadní právo diktovat na trhu cenu/kvalitu/množství vyráběných housek, někteří jiní lidé úplně stejně nepochybují ani o tom, že nikdo by neměl mít právo vytvářet peníze z ničeho za zjevně zvrhlým účelem.
Proto je také Vaše druhá část prvního komentáře bezpředmětná.

Martin Brezina|27. 5. 2014 22:14| reakce na Tom Novak - 27. 5. 2014 21:56

Tomu, co píšete, nerozumím. Přesněji, zřejmě jste neporozuměl tomu, co jsem napsal, a tak vaše námitky nesouvisí s tím, co jsem psal. V každém případě si vzájemně nerozumíme.

Tom Novak|27. 5. 2014 21:56| reakce na Martin Brezina - 27. 5. 2014 20:52

Martin Brezina|27. 5. 2014 20:52| reakce na Tom Novak - 27. 5. 2014 19:27

Ale to přeci sami sobě vyrážíte argumenty z rukou. Vy tvrdíte, že se lidské chování řídí jasnými a předem definovanými pravidly. Předpokládám, že těmi pravidly myslíte to, co se píše u Misese nebo Rothbarda.

Ale přece to, co tady kolem sebe máme (a o čem může být nějaká rozumná řeč a empirická evidence), je výsledek reálného lidského chování, ne to, co najdu v Misesovi. A přitom to, co tady kolem sebe máme, se vám nelíbí. Ne, to je na mne trochu moc paradoxní (abych byl tolerantní, netolerantně bych musel napsat, že je to ptákovina), nemůžu si pomoct.

Tom Novak|27. 5. 2014 19:27| reakce na Martin Brezina - 27. 5. 2014 05:51

Josef Fraj|27. 5. 2014 17:47| reakce na Martin Brezina - 27. 5. 2014 14:20

Zřejmě nechápete rozdíl mezi lidským jednáním a chemickou reakci. Chemikálie nemají svoji subjektivní stupnici hodnot, na základě které se rozhodnout jak budou v daný okamžik reagovat.

Tomáš Macháček|27. 5. 2014 15:20| reakce na Martin Brezina - 27. 5. 2014 14:20

Svůj k svému. Fyzika patří mezi přírodní vědy. Tam můžete dělat laboratorní pokusy a měření. Ekonomie je společenská věda. Zabývá se lidským jednáním, tam takové nástroje nepatří.

Martin Brezina|27. 5. 2014 14:20| reakce na Tomáš Macháček - 27. 5. 2014 10:28

Pokud tvrdíte, že ekonomie "dlabe" na empirickou evidenci svých tvrzení, tak tím říkáte jedním dechem, že to není a nemůže být věda.
I podstatně metodologicky solidnější dedukce fyzikálních teorií musejí být podepřeny náležitými empirickými důkazy. Jinak to není nic víc, než více nebo méně důvtipná spekulace.

Tomáš Macháček|27. 5. 2014 10:28| reakce na Martin Brezina - 27. 5. 2014 05:51

Na to ekonomie dlabe. Ta stojí na logické dedukci. Má-li někdo možnost dělat peníze "z ničeho", tak prostě získává kupní sílu na úkor ostatních držitelů peněz. A to bez ohledu na to, jestli se celková příjmová či majetková nerovnost zrovna snižuje či zvyšuje.

Martin Brezina|27. 5. 2014 05:51

Hypotéza - "zdrojem rozevírání příjmových nůžek v celé řadě zemí je expanzivní měnová politika centrálních bank, od počátku 70. let už nebrzděná nutností vazby na zlato" - je zajímavá a dává rozumný smysl. Ale pro svou validizaci by se měla opírat o více období, než jen o jedno. Tj. dokladovat, že k rozevírání příjmových nerovností docházelo v souvislosti s měnovou expanzí i jindy, než jen po roce 1971.

Stanislav Dvořák|26. 5. 2014 23:50| reakce na Tomáš Macháček - 26. 5. 2014 12:04

Tyto odkazy uvádí pouze obslužnou elitu, ta do 1% nepatří.

Do 1% patří pouze elita diskrétní!

Zavacky|26. 5. 2014 19:33

Pokiaľ viem, tak tento prejav De Gaulla odznel už v r.1959. Potom nasledovalo 12 ročné obdobie, kedy museli USA dorovnávať obchodnú bilanciu zlatom. A keďže sa im zlaté rezervy výrazne znížili, muselo padnúť rozhodnutie o padnutí zlatého štandardu.

Petr Mojžíšek|26. 5. 2014 16:59

Já teda toho Pikettyho moc nežeru. A nejsem sám :-)
http://ihned.cz/c1-62236550-bestseller-navazujici-na-marxuv-kapital-obsahuje-zasadni-chyby-zjistil-denik-financial-times

Tomáš Macháček|26. 5. 2014 13:05| reakce na Tomáš Macháček - 26. 5. 2014 12:04

Četl jsem nemálo všech těch socialistických sociologů, co jim snad sama internacionála zakázala chápat ekonomii, a je to furt na jedno brdo. Poválečná sluníčková situace s vysokými daněmi a vysokými výdaji až do šedesátých let. Sedmdesátá léta ticho po pěšině, ty se asi ani nestaly. Pak osmdesátá léta s Reaganem, Thatcherovou a údajnou deregulací...To jo. Když se pak člověk nedejbože začne rýpat v "nepodstatných detailech" jako že třeba Švédsko mělo podíl státu na HDP v roce 1950 (po 18 letech vlády socdem) do 25% (což by dnes bylo nazváno "neoliberalismem"), tak vám začne docházet, že Ježíšek vážně není. Ono by vám to docvaklo, kdybyste znali ekonomii nebo kdybyste si alespoň uvědomili, že bohatství se netvoří loupeží. Ale někdo to holt potřebuje oklikou. Před pár lety mával Obama statistikou, že bohatí neplatí tak strašně velký daně, protože daňová kvóta pro ně je skoro stejná v roce 2010 jako v roce 1950. Tím tak asi nechtěně narušil vlhké sny socialistických úchylů o tom jak bohatí platili 90% daně. Tak nic, to se sice nestalo, ale co se stalo je to, že sedmdesátá léta (s vyššími daněmi než kdykoliv předtím v poválečné éře) byla jedno velkou stagflací. Stále vyšší daně ochromovaly produkci, cenové regulace způsobovaly nedostatek (benzín je nejznámější případ) a hlavně státu totálně hráblo v oblasti peněz a "tisklo" se ostošest. To vše odstartovalo nebývalý proces přesunu bohatství do rukou zákonodárců či bank a jiných skupin závislých na státu. V nějakých socialistických brožurkách se sice občas dočtete, že reálné mzdy stagnují od 70. let, ale nikde nerozebírají tyto příčiny. Znamenalo by to přiznání, že za to může jejich víra ve stát.

Tomáš Macháček|26. 5. 2014 12:04

Konečně článek na toto téma v češtině! To je potřeba jak sůl.

Dnes nenajdete mezi tím slavným 1% moc podnikatelů či obecně lidí ze soukromé sféry. To jsou hlavně lobbysti, kontraktoři vládních zakázek, prý soukromí (avšak ze státního privilegia žijící) bankéři a přímo státní zaměstnanci. A příznivci "fungujícího státu" si pak stěžují na situaci, kterou si sami vytvořili...

http://www.stltoday.com/news/national/govt-and-politics/d-c-awash-in-contracts-lobbying-wealth/article_53336d9b-a75f-5a1a-bb19-d46d3186a960.html

http://www.economist.com/blogs/democracyinamerica/2011/10/income-inequality

http://www.againstcronycapitalism.org/2012/12/people-who-live-outside-of-washington-dc-have-no-idea-the-completely-corrupt-mentality-of-the-federal-worker-class/

Většina z nich žije u zdroje - tj. Washington DC a New York (nejdůležitější pobočka FEDu a Wall Street).

P.S. Snad jen dodám, že za návratem ke zlatému standardu stál spíš de Gaullův poradce Jacques Rueff (http://mises.org/books/moneta rysin.pdf)

Libor Šindelka|26. 5. 2014 11:28

souvisí s tím ještě velké téma inflace adeflace. inflace podporuje nehospodárnost, plýtvání a netvoří brzdu špatným investicím, kazící se peníze nemá smysl spořit proto jde i proti zdravému selskému rozumu, jediný kdo na ni profitují jsou zadlužující se státy a bankovní sféra, která vlastně ani nemůže krachovat, při špatných rozhodnutích si prostě chybějící hotovost vytisknou. naproti tomu deflace (ačkoli je mainstreamem démonizována jako zlo - proč asi?) vytváří neokecatelný korektiv všem výše zmíněným nešvarům. deflace je blahodárná pro zdravě hospodařící subjekty. ať mi někdo zkusí vysvětlit, proč u elektroniky deflace nevadí jíž desítky let a proč by měla vadit třeba u potravin, plynu či u ceny aut? to jako že lidi přestanou na rok jíst aby si pak koupili levnější rohlík? nebo budou spát ve stanu, když příští rok bude byt levnější? a bosky zimu taky přečkají když za rok budou levnější i boty :) podívejte se kdo nejvíce brojí proti deflaci a kdo nejvíce na inflaci profituje? a je zarážející, že stejně hovoří i ti kteří jsou touto propagandou naočkovaní a tak tleskají ssystému, na kterém prodělávají. říká se tomu užiteční idioti :)

Jiří Suchý|26. 5. 2014 11:23

Centrální banky samozřejmě jsou podněcovatelem. Kdysi dávno lidé platili zlatem, potom si ho začali ukládat do bank a na oplátku dostali řekněme papírové potvrzení o vkladu a vznikly papírové peníze. Od té doby si lidé při směně vyměňovali ony papíry, protože to bylo praktičtější, ale hlavně proto, že 1. věřili, že bankéř nebude vydávat další potvrzení, aniž by je před tím podložil vkladem zlata 2. nebude z trezoru vytahovat uložené zlato. Obojí bylo považováno za zločin (právem). Dnes je obojí zákonné, centrální banky tisknou peníze, aniž by je podložily nějakou skutečnou hodnotou a komerční banky vytahují vložené peníze z trezoru, půjčují je dál a současně vkladatelům tvrdí, že ty samé peníze mají na účtu. Ať tak nebo tak, vytváří peníze z ničeho, nic je to nestojí a mají tudíž z jejich použití největší užitek. Jakmile je pustí do oběhu, způsobí znehodnocení všech peněz v oběhu a tím sníží užitek všech ostatních. Na konci řetězce je obyčejný člověk, na kterého zbude inflace a stagnující plat. A nůžky jsou dokořán.
Dolar byl od svého založení v 18. století tvrdá komoditní měna, prakticky neinflační do r. 1913, kdy založili FED. Tehdy bylo 20USD=1unci zlata a člověk si mohl v bance v tomto poměru dolar vyměnit za zlato, byla to v podstatě poukázka na zlato. Pak začal FED tisknout, 1934 zakázali Američanům držet zlato, museli ho odevzdat do bank a dostali místo něj dolary. Pár měsíců nato udělali reformu a už byl poměr 35USD=1unci zlata a tisklo se dál, až to celé zkolabovalo 1971. Tenkrát lidem řekli, že zlato je zlato a dolar je dolar, žádná vyměnitelnost. V bankách zůstalo zlato, lidem zůstal papír, to nůžky určitě nepřivřelo. V roce 1971 bylo 120USD=1 unci zlata, FEDu stačilo 60 let, aby dolar znehodnotil 6x. A to ještě nic nebylo, dneska je poměr 1300USD=1unci zlata, tzn. FED za 100 let fungování znehodnotil dolar 65x. Mzdy mezi tím narostly asi 35x. To je myslím docela slušné podnícení. Ale pro všechny reformátory je tu jedno varování, 2 roky před de Gaullem, se chtěl ke komoditní měně vrátit JFK a víme všichni, jak dopadl, to je ovšem jen jedna z konspiračních teorii. No ale zkuste někomu sáhnout na mašinu na peníze, uvidíte.