Diskuze: Marketingový fígl na voliče: Koruna, nebo euro?

Jan Krejčí|10. 4. 2014 19:04| reakce na Pavel Jégl - 10. 4. 2014 02:37

Díky za podrobnou odpověď. Nechtěl jsem po Vás právní analýzu, jen si myslím, že by nějaký stručný podpůrný argument článku slušel.
A jak jistě chápete z mého bodu 1, nemůžete po mně chtít, abych četl smlouvy s EU. Je mi srdečně jedno, jaká pravidla bude EU porušovat, jestli "správná" nebo "špatná". A jak už tu zaznělo, fiat jako fiat. Že Singer mluví podobným mateřským jazykem jako já, z něj pro mě nedělá menšího zloducha než je Bernanke nebo Draghi.

Jan Altman|10. 4. 2014 10:38| reakce na Pavel Jégl - 10. 4. 2014 02:37

Já myslím, že to je víceméně irelevantní.

To takhle jednou Baroso poklepe Sobotkovi na rameno a řekne: "Soudruhu Sobotko, bylo by dobré být v hlavním proudu. Demonstrovat solidaritu. Dodržet závazek vstupu".

Z druhé strany se k Bohušovi přitočí Merkelová a řekne: "Německé firmy si stěžují, že jim ve spolupráci s českými překáží kurzové riziko a náklady. Některé to prý může odradit od investic u vás. Chcete přeci v Boleslavi tu novou halu, která vytvoří 4000 nových míst, ne? Chcete přeci přestřihnout před kamerami tu pásku, ne?"

A pak se přitočí Rompuy a řekne: "Jestli chceš ta lukrativní místa v Bruselu pro své partajní kolegy a jestli ty sám se třeba někdy chceš stát eurokomisařem, musíš ukázat, jak to s Evropou myslíš vážně".

A bude rozhodnuto. Protože Bohůš bude zájmy českého střádala zvažovat až na tom zcela posledním místě, to si buďte jisti.

Ještě štěstí, že vývoj předbíhá i pesimistické předpovědi SaP:
http://www.ceskapozice.cz/byznys/finance/padla-magicka-hranice-dluhu-zadny-mocny-zid-v-pozadi

Pavel Jégl|10. 4. 2014 02:37| reakce na Jan Krejčí - 9. 4. 2014 08:50

Pane Krejčí, píšete „… pokud by pravidla EU platila, v kterém bodě se mýlí Petr Mach, když tvrdí, že dle existujících podepsaných smluv o zavedení eura v ČR rozhoduje EU, a ne česká vláda? Autor žádný argument – na rozdíl od Macha - nepředložil…“
Můj článek nebyl psán jako reakce na Petra Macha, předsedu Strany svobodných občanů. Takže Vám odpovídám na tomto místě. Pan Mach žongluje s články smluv. Překládá, jen ty, které se mu hodí a jiné zamlčuje. Píše, že o našem členství v eurozóně bude kvalifikovanou většinou rozhodovat Rada na návrh Komise podle článku 140, odst. 2 Smlouvy o fungování EU, tedy bez našeho souhlasu či žádosti. Jenže článek 140 má také odstavec jedna. Je dobré jej číst od začátku. Píše se v něm: „Alespoň jednou za dva roky, nebo na žádost členského státu, na který se vztahuje výjimka (dočasná výjimka na přijetí eura), Komise a ECB podávají Radě zprávy o pokroku dosaženém členskými státy, na které se vztahuje výjimka, při plnění jejich závazků týkajících se hospodářské a měnové unie. Tyto zprávy posuzují také slučitelnost právních předpisů každého z těchto států včetně postavení jejich národních centrálních bank s články této smlouvy a se statutem ESCB ECB…“ Následuje výčet finančních kritérií (např. kritériu směnného kurzu).
Z toho je patrné to, co pokládám za samozřejmost: Stát musí před zavedením eura přijmout sadu (českých) zákonů, respektive jejich změny. Jak jinak. Dělalo by se to zákonem obecným (o euru) a zákony navazujícími. A tyto zákony by předkládala vláda (česká) a schvaloval parlament (sněmovna, senát). To je přece nasnadě!
Jak může unijní byrokracie nebo nějaká skupina států z unie vnutit jinému státu euro? Copak to už někdy udělala? Nebo jsou známky toho, že takové spiknutí proti cizí vládě nebo cizímu parlamentu chystá? Tomu věříte? Podívejte se, jak bylo euro přijímáno například na Slovensku.
Navíc podle článku 140, odstavec 3. Brusel nemůže Česko obejít ani při stanovení přepočítacího koeficientu, podle něhož euro nahrazuje národní měnu. Koeficient být schválen jednomyslně (!). Toho si pan Mach nepovšiml?
Kromě toho dohoda mezi ECB a centrálními bankami států EU, které do té doby jednotnou měnu nepřijaly, předpokládá shodu na směnných kurzech. Takže i tady se musí unijní mašinérie dohodnout s českou institucí.
Etc. To už by ale vyšlo na další článek. Doporučuji ho zadat odborníkovi na evropské právo. Určitě nalezne další související články smluv a návaznosti na české zákony.

Jan Altman|9. 4. 2014 18:03| reakce na Jaroslav Krátký - 9. 4. 2014 14:40

No minimálně záruky eurovalu ano, tedy aspoň myslím.
Ale o tom nás politici budou přesvědčovat, že jde jen o formalitu, protože to by napřed nějaký stát eurozóny musel zbankrotovat. A také nám řeknou, že to se stát nemůže. A vlastně svým způsobem budou mít pravdu, protože ECB může za vytištěné peníze nakoupit jižního dluhu, kolik se jí zlíbí.

Jan Altman|9. 4. 2014 15:57| reakce na Jan Daniel - 9. 4. 2014 15:50

Přesně tak. Ale ten ekonomický kolaps je prakticky jediná šance, kdy donucovací monopol bude oslaben, snížena jeho legitimita v očích davu.
Nádoru je potřeba podvázat přísun živin, jinak nejen že neodumře, ale nadále bude jen zhoubně bujet.

Jan Altman|9. 4. 2014 15:54| reakce na Jan Krejčí - 9. 4. 2014 14:48

No jistě, ale jednak stát opravdu není firma (stát nemá majitele zainteresovaného na "trvale udržitelném rozvoji") a i v případě firmy je krach či převzetí konkurentem běžnou realitou. A ten krach či převzetí je často spojeno se zásadní restrukturalizací, se změnou sortimentu, s peronálním zemětřesením, reorganizací, změnou modelu řízení, atd...

Firma může slíbit, že svým bývalým zaměstnancům bude platit i po odchodu rentu (penze, výslužné závodní stráži, ...). Firma může mít sociální benefity. Může každému zaměstnanci přidávat 5000 měsíčně na dítě. Firma dokonce i může platit lidem bydlícím v okolí jejího sídla za to, že nepracují (obdoba podpory). Firma může zavést demokracii a o všech manažerských rozhodnutí dělat vnitropodnikové referendum. Firma může žít na dluh (pokud jí někdo bude půjčovat). Firma si může zavést vlastní vnitropodnikovou měnu (jako měli třeba v koncentrácích, nebo jako mají některá španělská města).
Ale až jednoho dne firma zbankrotuje a někdo v konkurzu koupí její pozemky a budovy, nic z výše uvedeného nebude zachováno. Všechny naslibované výhody a prebendy budou pryč. Podniková měna bude bezcenná. Závazky podniku budou bezcenné. Zaměstnanci vyhození na dlažbu si budou moct hlasovat dál, ale leda tak o tom, kam dnes půjdou žebrat.
A hlavně: pokud přesto vedení této zkrachovalé firmy, neschopné dostát svým závazkům, bude po těchto lidech chtít nějakou loajalitu a poslušnost, ti lidé se mu tak akorát vysmějí.
A pokud to vedení po bývalých zaměstnancích bude chtít, aby se skládali na výslužné pro minulé manažery, se zlou se potáže.

Jan Daniel|9. 4. 2014 15:50| reakce na Jan Krejčí - 9. 4. 2014 14:48

Stát má monopol na mocenské donucení, zatímco firma ne. Díky tomu je většina paralel mezi státem a firmou bezcenná. Nějaké stěhování také nedává smysl, když jednotlivé teritoriální monopoly na násilí tvoří daňový kartel.

Jan Altman|9. 4. 2014 15:44| reakce na Jan Altman - 9. 4. 2014 11:08

Proboha kdo tady naklikává ta PLUSka??

Jan Krejčí|9. 4. 2014 14:48| reakce na Jan Altman - 9. 4. 2014 11:08

Pane Altmane, představte si zaměstnance špatně fungující firmy - takováto firma může klidně v budoucnu "náhle" zkrachovat (i když v případě krachu věřím spíš na útěk majitelů/správců s aktivy a předstírání překvapení, jak se to najednou podělalo). Kolem sebe ale vidíme denně tisíce špatně fungujících firem, které nekrachují - pouze pomalu chřadnou, příp. si vezmou ze svých neúspěchů lekci a zkusí něco dělat jinak (často neúspěšně). Takové firmy ztrácejí zákazníky, zmenšuje se jim trh, snižují stavy, až je jednoho dne koupí konkurence nebo spekulant, nebo jednoduše jednoho dne zavřou (aniž by zůstaly někomu dlužny).
Chápu, že státy nejsou firmy (narozdíl od některých), ale domnívám se, že chování lidí, zejména pak daňových poplatníků lze soudit podle podobných vzorců jako chování zaměstnanců výše uvedených firem. Budou si hledat nová místa, budou odbývat svou práci, jakmile zjistí, že za kvalitu nejsou odměněni a zneužívá ji někdo jiný, budou odcházet, zakládat nové firmy a budou mít nulovou loajalitu k firmě. Na druhé straně firma jim bude platit stále méně atraktivní mzdu. Se životem daňového poplatníka to bude podobné.
Jazyková bariéra v podstatě padla, řekl bych, že čím mladší generace, tím nižší citová vazba na lokalitu (byt, ulici, město, národ, stát, kontinent), nezanedbatelná část populace není ani pracovně vázaná ke konkrétnímu místu, ztrácejí se i národní elity (jak píše Kašpárek, díky internetu můžete koukat pod ruce světové špičce téměř v čemkoli).
Proto nevěřím v konečné "zhroucení". Tváří v tvář měnící se realitě se budou státy měnit postupně (k lepšímu z pohledu svého přežití. Z pohledu morálky nevím.).

Jaroslav Krátký|9. 4. 2014 14:40

A jak to tedy je, "s eurem přijmeme gigantické dluhy států z evropského jihu", nebo ne?

Jiří Suchý|9. 4. 2014 12:36| reakce na Jan Altman - 9. 4. 2014 11:08

Ano, ale na to všechno jsou potřeba peníze. Dřív když král potřeboval peníze na válku, tak začal razit znehodnocené peníze, prostě ke zlatu nebo stříbru něco přimíchali a vydávali to za stejné platidlo, jako to z čistého kovu a tak zaplatili dluhy. Stejně se zafinancovaly světové války, do té doby byly měny zafixované ke zlatu, kryté zlatem. Protože ale takové peníze by brzy došly a nebylo by za co válčit, řeklo se, že až tak úplně kryté zase být nemusí a platilo se penězi, které byly zlatem kryté čím dál tím míň (samozřejmě ztrácely kupní sílu) až v roce 1971 se zlatý standard zrušil úplně. A od té doby se tempo státního utrácení ještě zvýšilo. Proč? Protože peníze na útratu se prostě natisknou. Evropa utápí takto tištěné papírky v sociálním státu, USA ve válečné mašinérii. V podstatě ( z finančního pohledu) je to to samé. Evropa posílá tyto peníze lidem přímo formou dávek, mezd a dotací, USA platí armádním dodavatelům ( což nejsou jen výrobci zbraní, viz. odkaz) Pokud se nezmění bankovní systém, aby státy neměly možnost tisku a měna nebude navázaná na něco, co se nedá o..bat, tak budou soc. státy a války. Teda do té doby, než jak píšete, dojde ke kolapsu, protože i lidem dojde, že ty papírky nemají žádnou hodnotu a stav účtu je jen číslo na monitoru.

http://www.czechfreepress.cz/valky/kdo-vydelava-na-americkych-valkach.html

Jan Altman|9. 4. 2014 11:08

Fiat jako fiat.
Rozdíl může být v tom, se kterou měnou se octneme dříve v bankrotu.
Na jednu stranu (tak jako tak neodvratný) kolaps eurosocialismu vítám a nevidím důvod pro jeho oddalování.
Na druhou stranu samostatná měna (pokud by ovšem ČNB neintervenovala ve prospěch jejího oslabení, zruinování) by měla tu výhodu, že v čase zbývajícím do kolapsu, by bylo možné měnit papírky a pravé peníze (sound money) ve výhodnějším poměru (pokud by CZK vůči USD posilovala více, než EUR vůči USD),
______________________________ ________

Dnes jsem narazil na článek, který opatrně a politicky korektně píše o tom, na co jsem zde již několikrát upozorňoval:
http://www.patria.cz/zpravodajstvi/2607668/ochromi-nemecko-gerontokracie.html

Na rostoucí (a neodvratně gradující k nějakému "vyvrcholení") antagonismus mezi organizovanou (minimálně společným zájmem) majoritou pobíračů (rostoucí populace důchodců a předdůchodců, státních zaměstnanců, čerpačů podpor, grantů a dotací) a vykořisťovanou neorganizovanou minoritou, která to má nedobrovolně financovat.
Nejen penzista, ale člověk na 50 let, vždy bude hlasovat pro silnější sociální systém, vyšší penze, atd...

Ten článek jaksi naivně předpokládá, že penzistům (či politikům) záleží na tom, co bude za 20 let. Ale penzista nemá důvod takto daleko uvažovat, chce "spravedlivou" a "důstojnou" penzi HNED (a k tomu nejnovější lékařské technologie "zdarma"). Stejně tak politik: potřebuje TEĎ ještě zůstat u koryta (tzn. nedělat nic nepopulárního), během volebního období se doživotně zajistit. Co bude s ČR či EU za 20 let je mu fuk, může to sledovat z Baham.

Podnikatelům, živnostníkům a zaměstnancům v soukromé sféře (ti ve státní daně neplatí, ale z cizích žijí) v určitý okamžik nezbude nic jiného, než revolta či revoluce. Daňová neposlušnost. Odmítnutí demokracie jako systému, kde pobírači mají právo rozhodovat, kolik na ně plátci musejí (pod hrozbou trestu) platit.

Toto je podle mne jeden ze zásadních zlomů a témat, o kterých ten kolaps bude. Vedle dalších možných témat (předluženost socialistických států, odsun výroby do Asie, zaostávání technologické a vzdělanostní, nezvladatelné problémy s nepřizpůsobivými přistěhovalci, energetická eko-sebevražda EU, atd...). Ten perverzni a amorální systém má jednu společnou výhodu, kterou sdílí s tím minulým perverzním systémem - pilně pracuje na sebedestrukci. Stačí si jen najít sedadla v první řadě a sledovat.

Jan Krejčí|9. 4. 2014 08:50

1. Odkdy EU dodržuje svá vlastní pravidla? Řeči o dvouletém ERM II nebo čemkoli podobném naráží na historické zkušenosti. EU zatím snad všechna svá pravidla porušila. Dodržela pouze ta, která se jí v ten moment hodila (přesně v duchu mezinárodního práva, to má podobnou "platnost" jako pravidla v EU). EK nevede ani účetnictví, takže nelze přesně zjistit kolik a za co utratila.
2. Pokud by pravidla EU platila, v kterém bodě se mýlí Petr Mach, když tvrdí, že dle existujících podepsaných smluv o zavedení eura v ČR rozhoduje EU, a ne česká vláda? Autor žádný argument - narozdíl od Macha - nepředložil.

Stanislav Dvořák|9. 4. 2014 08:25

Budou-li v ČNB sedět lidé jako pan Siger tak bude úplně jedno jestli koruna nebo euro. Budou si s korunou manipulovat jak oni chtějí.

Jiří Suchý|9. 4. 2014 08:12

Euro nebo koruna, jaký je v tom rozdíl, čím je "tvrdost" těchto měn podložená? Dřív byla měna navázána na něco hmatatelného, zlato nebo stříbro, na co je navázána dnes? Dříve byla na bankovce větička, že je krytá zlatem, podívejte se, co je tam napsáno dnes. Nic? Že by to tam zapomněli napsat? Číně a Rusku tento systém dříve také vyhovoval, natiskly se peníze a zaplatily se dluhy, ale teď je to jinak. Dolar se tiskne ve velkém a USA v podstatě vydírají zbytek světa, který drží dolar jako rezervní měnu a nemůže dovolit jeho propad a tak v USA tisknou a zbytek světa kupuje. Ale tak dlouho se chodí ze džbánem pro vodu.... Čína už nechce svoje hmatatelné výrobky prodávat za zcela imaginární dolary, stejně jako Rusko nechce prodávat svoje suroviny za kus papíru a už to začíná docházet i Německu, exportní velmoci, která dneska vyváží technologické celky a dováží potištěný papír. Už se začíná mluvit o navázání juanu a rublu na zlato, kdy se na něco hmotného naváže euro nebo koruna, aby se ukázalo, jak na tom opravdu jsme.
Vím, že to úplně nesouvisí se článkem, ale poprosil bych touto cestou redakci, aby o zmíněném tématu připravili nějaké články, aby jsme i my laici pochopili, jak to celé funguje. Děkuji.